pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované částku [částka] 974, [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 29 724, [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení (výrok I), dále uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám jejího advokáta (výrok II) a také uhradit [země] na účet [anonymizováno] soudu soudní poplatek ve výši [částka] (výrok III).

2. Takto rozhodl o nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, který žalobkyně odůvodnila tím, že na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] byly bez právního důvodu poukazovány platby náležející žalobkyni. K tomu došlo tak, že při komunikaci s dodavatelem energie [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“), paní [příjmení] (dcera žalované) nepravdivě uvedla jako bankovní spojení pro refundace určené žalobkyni číslo bankovního účtu č. [bankovní účet], přičemž šlo o účet žalované, matky paní [příjmení], ke kterému měla přístup i paní [příjmení]. Následně na tento účet byly dodavatelem zaslány přeplatky záloh, a z účtu [bankovní účet] dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka] a dne [datum] částka [částka]. Z uvedených důvodů tak na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, neboť žalovaná se obohatila na úkor žalobkyně plněním bez právního důvodu a má tak povinnost žalobou uplatněnou částku žalobkyni vrátit. Žalovaná neuhradila ani část žalované částky, i když byla žalobkyní o zaplacení písemně upomínána dopisem ze dne [datum].

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Na svoji obranu uvedla, že přijaté plnění představovalo ekvivalent mzdy [jméno] [příjmení], její dcery, která na tomto postupu byla domluvena se svým zaměstnavatelem, přičemž namítala nedostatek své pasivní věcné legitimace v řízení a zároveň namítla překážku již zahájeného řízení, neboť proti její dceři, [jméno] [příjmení], je vedeno [anonymizováno] řízení u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. [spisová značka] včetně řízení adhezního.

4. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] byly bez právního důvodu poukazovány platby z účtu [právnická osoba] číslo [bankovní účet], a to dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka] a dne [datum] částka [částka]. Z obžaloby [anonymizována tři slova] pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (č. l. 23 [anonymizováno]) pak zjistil, že svědkyni [jméno] [příjmení] je dáváno za vinu, že zneužila důvěry statutárního zástupce žalobkyně a předložila mu ke schválení připravený přehled fakturovaných služeb od [právnická osoba], kde uvedla jako číslo účtu k úhradě, bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Výše zaslaných částek odpovídá přeplatku dle vyúčtování [anonymizována dvě slova] (fa [číslo]). Provedl důkaz i výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] a protokolem o výslechu svědka [jméno] [příjmení] slyšeného v rámci sporu vedeného u shodného soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Výpověď svědkyně [jméno] [příjmení], dcery žalované, hodnotil jako nevěrohodnou, i s ohledem na nepravidelnou výši poukázaných plateb, které byly připisovány na uvedený účet nahodile a v konečném součtu představovaly různé částky. Tvrzení žalované, že poukázané platby představovaly ekvivalent mzdy, kterou obdržela její dcera [jméno] [příjmení] od svého zaměstnavatele (pana [příjmení], jakožto vlastníka několika firem včetně žalobkyně), považoval soud prvního stupně za zcela účelové a ničím nepodložené. [jméno] [příjmení] existenci takového ujednání při svém výslechu v řízení sp. zn. [spisová značka] zcela popřel. Na žalované částce nebylo do podání žaloby ničeho zaplaceno ani přes předžalobní výzvu.

5. Po právní stránce pak soud prvního stupně odkázal na § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“ definující bezdůvodné obohacení, který citoval. Konstatoval, že skutková podstata bezdůvodného obohacení získaného bez právního důvodu spočívá v tom, že mezi žalovanou (obohacenou) a žalobkyní (ochuzenou) chybí absence právního vztahu, který by zakládal nárok na poskytnuté plnění. Žalované se tak dostalo plněním bez právního titulu či důvodu, a to majetkové hodnoty v podobě peněžitého plnění v celkové výši [částka], což se projevilo zvětšením majetku žalované. K nabytí bezdůvodného obohacení žalované došlo okamžikem přijetí plateb od [anonymizováno] z titulu vyúčtování přeplatku, náležejících do majetku žalobkyně. Povinnost vydat přeplatky získané bez právního důvodu tak vzniká tomu, komu byly tyto platby bez právního důvodu připsány, tj. tedy žalované, která tak je ve [anonymizováno] pasivně věcně legitimována. Odpovědnostní závazkový vztah z bezdůvodného obohacení se utváří jen mezi tím, kdo se bezdůvodně obohatil, a tím, na jehož úkor bezdůvodné obohacení nastalo (srovnej usnesení NS ČR [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). Nastoupení povinnosti vydání bezdůvodného obohacení vzniklého plněním bez právního důvodu nezávisí na protiprávním úkonu obohaceného, tedy žalované, ani na jejím zavinění, zároveň však tato povinnost stíhá toho, kdo obohacení získal, v posuzované [anonymizováno] žalovaná. V daném řízení došlo k převodu prostředků na účet žalované bez vědomí a příkazu žalobkyně, když mezi žalobkyní a žalovanou neexistoval žádný právní vztah. Za daných okolností není rozhodné, že žalovaná přenechala dispoziční oprávnění ke svému účtu dceři [jméno] [příjmení], neboť právě žalovaná je majitelem účtu, na který finanční prostředky byly odvedeny. Jelikož se žalobkyni podařila prokázat tvrzení uvedená v žalobě, bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala existenci právního důvodu, na základě kterého by jí připsané platby přeplatků [anonymizováno] byly připsány a které by si tak mohla z tvrzeného právního důvodu ponechat. Žalované se však tvrzení ohledně existence dohody dcery [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] s tím, že se jedná o ekvivalent mzdy za odvedenou práci pro firmy pana [příjmení], nepodařilo nijak prokázat. Proto žalobě vyhověl včetně zákonného příslušenství a přiznal úspěšné žalobkyni i náhradu nákladů řízení s odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř).

6. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání, a to z obecně tvrzených důvodů, že soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, ačkoli k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b o. s. ř. (§ 205 odst. 2 písm. b) o. s. ř.), dále z důvodu, že je řízení postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve [anonymizováno] (§ 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř.), dále z důvodu, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav [anonymizováno], neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností (§ 205 odst. 2 písm. d) o. s. ř.), dále z důvodu, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním (§ 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř.) a také z důvodu, že dosud zjištěný skutkový stav neobstojí, neboť tu jsou další skutečnosti nebo jiné důkazy, které nebyly dosud uplatněny (§ 205 odst. 2 písm. f) o. s. ř.). Žalovaná zopakovala svou dosavadní argumentaci, že je majitelkou bankovního účtu, na který byly převáděny částky z uvedeného účtu [právnická osoba] Nicméně žalovaná předmětný bankovní účet nikdy nespravovala a ani nespravuje, což mj. uvedla i u výslechu v rámci vyšetřování [anonymizována dvě slova] její dcery [jméno] [příjmení]. Tento účet zřídila výslovně jen pro potřeby své dcery, s kterou bylo v době založení účtu vedeno vícero exekučních řízení, a dcera tento účet měla předkládat např. svému zaměstnavateli pro účely přijímání mzdy. Dceři tedy zároveň se založením bankovního účtu zřídila též dispoziční oprávnění k tomuto účtu. [příjmení] [jméno] [příjmení] byla v období let 2015 [číslo] zaměstnána u společností, které spojuje osoba [jméno] [příjmení], přičemž jednou z těchto společností je též žalobkyně, v rámci které je [jméno] [příjmení] jejím jednatelem. Dle informací od své dcery má žalovaná za to, že částky, které byly na účet žalované zasílány a které jsou předmětem této žaloby, byly na účet zasílány s výslovným souhlasem a plným vědomím [jméno] [příjmení] z důvodu, že šlo o mzdu její dcery [jméno]. Nejedná se tedy o bezdůvodné obohacení, navíc žalovaná namítla svou pasivní legitimaci v této [anonymizováno], protože se zřejmě jedná o záležitost mezi bývalým zaměstnavatelem dcery, a právě její dcerou. Soud prvního stupně nesprávně hodnotil výpověď její dcery jako účelovou na rozdíl od listiny obsahující svědeckou výpověď [jméno] [příjmení], aniž by toto zhodnotil. Soud prvního stupně také neprovedl důkaz důležitými částmi [anonymizována dvě slova], vedeného Obvodním soudem pro Prahu 8, pod sp. zn. [spisová značka]. [jméno] [příjmení] totiž byly v rámci domovní prohlídky zabaveny mj. též veškeré písemnosti, jako např. Dohoda o provedení práce, kterou uzavřela s [jméno] [příjmení], a na základě které vykonávala plnohodnotný pracovní poměr pro všechny společnosti, jejichž společným jmenovatelem byla osoba [jméno] [příjmení] – tedy [právnická osoba], [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] investiční fond, [právnická osoba] atd. Žalovaná tedy nemohla soudu předložit důkazy na podporu svých tvrzení, a to ne svou vinou. Proto plně odkázala na provedení důkazu [anonymizována dvě slova], který nyní vede Obvodní soud pro Prahu 8 pod uvedenou spisovou značkou. Kdyby soud prvního stupně navrhované důkazy řádně provedl, dověděl by se, jaké byly okolnosti zaměstnání [jméno] [příjmení] u firem [jméno] [příjmení]. Předmětné platby zjevně náležely [jméno] [příjmení], protože tato za svou práci běžným způsobem mzdu od svého zaměstnavatele zkrátka nikdy neobdržela. Soud prvního stupně by se také na základě provedení důkazu předmětným [anonymizována dvě slova] dověděl, že žalobce uplatnil již dříve v adhezním řízení nárok na náhradu škody, způsobené údajně [jméno] [příjmení] tím, že zajistila převod finančních prostředků z účtu žalobce na účet žalované. Byla tak založena překážka litispendence, jelikož adhezní řízení je nepochybně jedním z řízení, které má na mysli § 83 o. s. ř. a jehož zahájení brání pokračování zahájeného občanského řízení o stejném nároku. Žalovaná tedy setrvala na tvrzení, že platby byly přijaty na její účet oprávněně v souladu s dohodami její dcery [jméno] [příjmení] (mající dispoziční oprávnění k účtu žalované) s osobou [jméno] [příjmení]. Navrhla proto, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl.

7. Žalobkyně se k odvolání nevyjádřila. Při jednání odvolacího soudu navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.

8. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o. s. ř. a odvolání neshledal důvodným.

9. Soud prvního stupně zjistil skutkový stav procesně správným postupem v rozsahu dostačujícím pro rozhodnutí, proto odvolací soud z takto zjištěného skutkového stavu vychází a na něj odkazuje. Tento skutkový stav soud prvního stupně i správně právně posoudil. Odvolací soud proto na jeho pečlivé a správné právní posouzení též odkazuje.

10. K námitkám žalované odvolací soud uvádí následující skutečnosti. Jak bylo konstatováno v předchozím odstavci, soud prvního stupně zjistil skutkový stav dostatečně, neboť je-li obrana žalované založena na tvrzení o existenci ústní dohody mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], dcerou žalované, že částky přeplatků zaslaných [anonymizováno] na účet žalované jsou odměnou [jméno] [příjmení] za práci konanou pro [jméno] [příjmení], stojí zde tvrzení proti tvrzení za situace, kdy [jméno] [příjmení] slyšen jako svědek v řízení sp. zn. [spisová značka] řešící věc obdobnou a související existenci jakékoliv takové dohody popřel. [příjmení] žalované tím byla vyvrácena. Navíc provedení důkazy [anonymizována dvě slova] sp. zn. [spisová značka] k prokázání právě této skutečnosti nebylo před soudem prvního stupně navrhováno, když na něj bylo odkazováno jen v souvislosti s námitkou litispendence ve vyjádření k žalobě. K výzvě dle § 118a o. s. ř. ve vztahu ke své obraně pak žalovaná jen navrhla výslech své dcery, [jméno] [příjmení], který byl proveden, žádné jiné důkazy neoznačila, a po provedení důkazu výslechem [jméno] [příjmení] již jen navrhovala, nechť je učiněn dotaz na [anonymizováno], kdo sděloval č. účtu za účelem vracení přeplatků, kterýžto důkaz proveden nebyl a odvolací soud jej shodně jako soud prvního stupně považuje za nadbytečný, neboť by nemohl prokázat výši částky, kterou měla dle tvrzené ústní dohody [jméno] [příjmení] za svou práci inkasovat. Pokud se tedy v odvolání žalovaná domáhá provedení důkazu [anonymizována dvě slova], jde o nový důkaz uplatněný v rozporu s § 119a o. s. ř.

11. Námitku žalované ohledně nedostatku pasivní legitimace žalované z důvodu skutečnosti, že účet, na který byly přeplatky [anonymizováno] připsány, byl žalovanou zřízen pro potřeby její dcery [jméno] [příjmení], a ta s ním fakticky disponovala, není též důvodná. Zde je možné odkázat na argumentaci soudu prvního stupně a jeho odkaz na přiléhavou judikaturu Nejvyššího soudu. Rozhodné tak je, že dotčené prostředky byly připsány na účet žalované.

12. Není důvodná ani námitka litispendence vznesená s odkazem na § 83 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na adhezní řízení vedené v rámci [anonymizováno] řízení. Adhezní řízení je vedeno vůči dceři žalované [jméno] [příjmení] z titulu náhrady škody, zatímco v projednávané [anonymizováno] se žalobkyně vůči žalované domáhá vydání bezdůvodného obohacení. Není zde tedy dána totožnost účastníků ani totožnost předmětu řízení.

13. Odvolací soud proto napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil podle § 219 o. s. ř. včetně věcně správného výroku o nákladech řízení.

14. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl dle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a v odvolacím řízení zcela úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v jednom účelném úkonu právní služby v sazbě [částka] za úkon a jedné paušální náhradě nákladů po [částka], a to za účast u jednání odvolacího soudu, dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále cestovní náklady za cestu z [obec] do [obec] a zpět, za jízdu vlakem v částce [částka] a [částka] a náhradu za promeškaný čas v důsledku cesty a zpoždění jednání dle § 14 a. t. [částka] půlhodin, tj. [částka]. Celkové náklady odvolacího řízení tak činí [částka] a odvolací soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni tyto náklady v zákonné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).