Rozhodnutí 20 CO 88/2022-182
JUDr. Irena Saralievová · Rozhodnutí ze dne 22. 3. 2022
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Saralievové a soudkyň JUDr. Renaty Hertlové a Mgr. Olgy Lenochové v právní věci
žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci]
proti
žalované: [osobní údaje žalované] zastupování státu ve věcech majetkových
sídlem [adresa]
o zaplacení [částka] s příslušenstvím
k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí] č.j. 46 C 228/2020-164
I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku o náhradě nákladů řízení mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení [částka] do patnácti dnů od právní moci usnesení k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení [částka] do patnácti dnů od právní moci usnesení.
1. Napadeným rozsudkem uznal soud I. stupně žalovanou povinnou zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím, ohledně [částka] s příslušenstvím žalobu zamítl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení [částka] O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.), neboť žalobce uplatnil tři nároky na náhradu nemajetkové újmy - za nezákonné trestní stíhání a za nepřiměřenou délku řízení, jimž bylo vyhověno, a za nemožnost užívat byt, který byl zamítnut. Soud I. stupně dovodil, že úspěch žalobce činil 66,6 % a neúspěch činil 33,3 %, náleží mu proto 33,3% z jeho nákladů, jež představuje zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a odměna advokáta podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ze tří nemajetkových nároků v tarifní hodnotě [částka] (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 3378/2013) ve výši [částka] za 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby, částečné zpětvzetí ze dne [datum] dvojí odměna za účast při jednání soudu dne [číslo] 2 hodiny, účast při jednání dne [datum]) s paušální náhradou hotových výdajů advokáta po [částka] podle § 13 odst. 3 (správně 4) advokátního tarifu a daní z přidané hodnoty (DPH) z uvedených částek.
2. Proti výroku rozsudku o náhradě nákladů řízení podala žalovaná včasné odvolání. Namítla, že soud I. stupně při určení výše odměny advokáta nepostupoval podle § 12 odst. 3 advokátního tarifu. Správná výše odměny advokáta ve věci činí z částky [částka] za úkon právní služby [částka] a výše náhrady nákladů řízení žalobce představuje částku [částka]. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud v tomto smyslu napadený výrok rozsudku změnil a uložil jí povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení [částka] z administrativních důvodů v pariční lhůtě 15 dnů. Žalobce navrhl potvrzení napadeného výroku rozsudku jako věcně správného.
3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení bez jednání v souladu s § 214 odst. 2 písm. e) o.s.ř. a odvolání shledal opodstatněným. Podle § 12 odst. 3 advokátního tarifu se při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí. Tarifní hodnotu nároků na zadostiučinění za nemajetkovou újmu, způsobenou nesprávným výkonem veřejné moci, soud I. stupně za použití odpovídající judikatury správně stanovil podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu ve výši [částka] za každý žalobcem uplatněný nárok. Při stanovení výše odměny advokáta za úkon právní služby však nesprávně vyšel ze součtu odměn z jednotlivých nároků, namísto odměny ze součtu tarifních hodnot, která z částky [částka] činí [částka], jak správně namítla žalovaná. Odměna advokáta žalobce za šest úkonu právní služby tak činí [částka] a s připočtením paušální náhrady výdajů za tyto úkony ve výši [částka], náhrady za DPH z těchto částek ([částka]) a náhrady soudního poplatku ve výši [částka] představuje náhrada nákladů řízení žalobce v rozsahu 33,3% částku [částka] Odvolací soud proto za použití § 221a o.s.ř. napadený výrok rozsudku změnil ve smyslu odvolacího návrhu a žalované podle § 142 odst. l o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. l o.s.ř. přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení za podané odvolání ve výši [částka] podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s §1 odst. 3 a 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Podle § 160 odst. l o.s.ř. stanovil oběma účastníkům recipročně patnáctidenní lhůtu k plnění.
Proti tomuto usnesení není přípustné dovolání.