pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] ve spojení s doplňujícím usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]

1. Napadeným rozsudkem zamítl soud I. stupně žalobu, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení [částka] s příslušenstvím a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení [částka] a České republice soudní poplatek ve výši [částka]. Žalobkyně se uvedené částky domáhala z titulu z titulu bezdůvodného obohacení, jež mělo žalované vzniknout [anonymizováno] důsledku neplatnosti podnájemní smlouvy účastnic ze dne [datum] o podnájmu prostoru sloužícího k podnikání (administrativně provozního areálu na pozemcích a budově zapsaných na [list vlastnictví] [anonymizováno] [katastrální uzemí], [územní celek]) pro nedostatek souhlasu správkyně konkursní podstaty úpadce [právnická osoba], do jejíž majetkové podstaty předmět nájmu náležel, k uzavření nájemní smlouvy mezi menšinovým vlastníkem areálu [právnická osoba] a žalovanou. Žalobkyně žádala vrácení plnění, provedeného z titulu podnájemného a úhrady za služby za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok], kdy předmět nájmu užívala, dovozovala však, že právo na náhradu za toto užívání nemá žalovaná, ale správkyně konkursní podstaty úpadce [právnická osoba] Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s obranou, že žalobkyně předmětné prostory užívala a spotřebovala poskytnuté služby, přičemž důsledkem neplatnosti podnájemní smlouvy je vzájemná povinnost smluvních stran k vrácení poskytnutého plnění.

2. Soud I. stupně na základě skutkových zjištění, popsaných [anonymizováno] odstavci 3 napadeného rozsudku, s odkazem na §§ 2991 odst. 1, 2 a 2302 odst. 1, 2215 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník o.z.) a § 18 odst. 3 zák. č. 382/1991 Sb., zákona o konkursu a vyrovnání ve znění, účinném ke dni [datum] (ZKV) dovodil, že účastnice uzavřely dotyčnou smlouvu o podnájmu prostoru sloužícího podnikání [anonymizováno] době, kdy předmět podnájmu byl sepsán do konkursní podstaty úpadce [právnická osoba], a.s. Nájemní smlouva, na základě které žalovaná užívala předmětné nemovitosti, včetně práva věc podnajmout, byla uzavřena mezi žalovanou a menšinovou podílovou spoluvlastnicí nemovitostí [právnická osoba], ačkoliv sepsáním nemovitostí do konkursní podstaty přešlo dispoziční oprávnění s nimi na konkursní správkyni [právnická osoba] (Ing. [příjmení]). Nájemní i podnájemní smlouva jsou proto neplatné a smluvní strany jsou povinny vrátit si svá plnění. Na straně žalované nemohlo dojít ke vzniku bezdůvodného obohacení, neboť žalobkyně předmětné prostory užívala a služby spotřebovala, platby poskytované žalobkyní žalované jsou proto platbou za užívání prostor bez právního důvodu, neboť [anonymizováno] opačném případě by vzniklo bezdůvodné obohacení žalobkyni. K poukazu žalobkyně na právo osoby s dispozičním oprávněním k předmětu podnájmu soud I. stupně uvedl, že podle vyjádření samotné žalobkyně na ní správkyně konkursní podstaty [právnická osoba] nic nežádala a že [anonymizováno] případě neplatné smlouvy je třeba bezdůvodné obohacení vypořádat mezi smluvními stranami (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka]). S tímto odůvodněním soud I. stupně žalobu zamítl a procesně úspěšné žalované přiznal podle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) náhradu nákladů řízení [anonymizováno] uvedené specifikaci (odst. 11 rozsudku). [anonymizováno] doplňujícím usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] rozhodl podle § 9 odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích o povinnosti žalobkyně zaplatit České republice prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6 soudní poplatek ve výši [částka] podle položky 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků, po zohlednění uhrazeného soudního poplatku ve výši [částka] na základě nesprávné výzvy soudu.

3. Proti rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Namítla, že žalované neuhradila předmětnou částku z titulu užívání prostor, ale z titulu svého závazku z podnájemní smlouvy, která je neplatná a žalovaná proto nemá na finanční plnění žalobkyně nárok. Právo na náhradu za užívání prostor z titulu bezdůvodného obohacení nemá žalovaná, ale správkyně konkursní podstaty [anonymizována dvě slova], aniž by bylo rozhodné, zda se jí domáhá (k tomu žalobkyně poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka], týkající se vydání předmětu úschovy odpovídajícímu podnájemnému správkyni konkursní podstaty). Rozhodnutí sp.zn. [spisová značka] bylo vydáno za odlišné právní úpravy § 457 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31.12.2013, ve smyslu aktuálního § 2993 o.z. plnila na základě neplatné podnájemní smlouvy pouze žalobkyně, zatímco žalovaná plnit nemohla, protože k nemovitosti nedisponovala žádným právním vztahem. Žalobkyně doplnila s odkazem na § 2215 odst. 3 o.z. (užívací právo třetí osobě zřídit jen na dobu nájmu věci), že podnájemní smlouva ze dne [datum] je zdánlivým právním jednání, jelikož nebyla splněna podmínka existence nájemního vztahu. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil, její žalobě vyhověl a přiznal jí náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů a žalovanou zavázal povinností zaplatit soudní poplatek, od jeho placení byla žalobkyně osvobozena.

4. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku. Poukázala na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], sp.zn. [spisová značka]) podle níž nelze nabytí majetkového prospěchu vázat pouze na faktické užívání věci, neboť majetkovou hodnotu představuje samotné smlouvou přenechávané užívací právo. Okolnost, že neplatnou smlouvu nemohlo být toto právo řádně přenecháno, nemůže mít na tento závěr vliv, neboť pronajímatel pod dojmem platnosti smlouvy užívací právo k věci fakticky přenechal a nájemce je přijal, čímž získal majetkový prospěch spočívající [anonymizováno] užívacím právu k věci, z něhož by byl [anonymizováno] případě platnosti smlouvy povinen poskytnou úplatu ve formě nájemného. Žalobkyně je tedy povinna zaplatit žalované náhradu za přenechané užívací právo navzdory skutečnosti, že jí neplatná smlouva nemohla toto právo založit. Správkyně konkursní podstaty získala plnění od [anonymizována tři slova], které plnila žalovaná z plnění žalobkyně a nemůže již nic požadovat na žalované, což ani nečiní. Žaloba je předčasná, neboť nárok na vydání bezdůvodného obohacení by žalobkyni vznikl až poté, co by vyplatila kompenzaci správkyni konkursní podstaty Žalovaná dále dovozovala, že dotyčná podnájemní smlouva je ve smyslu § 580 o.z. a § 588 o.z. neplatná pouze relativně, jelikož nedošlo k narušení veřejného pořádku, a žalobkyně se této neplatnosti dovolala až [datum], kdy žalovanou vyzvala k zaplacení bezdůvodného obohacení, které tak může požadovat až od tohoto data a nikoliv zpětně, nadto se její právo namítat neplatnost smlouvy ve lhůtě tří let o jejího uzavření smlouvy promlčelo.

5. Z obsahu odvolání žalovaného se podává odvolací důvod ve smyslu § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř. Odvolací soud proto z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které mu předcházelo, [anonymizováno] intencích § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř, odvolání však důvodným neshledal. Výhradě žalobkyně o zdánlivosti právního jednání při uzavření podnájemní smlouvy účastnic ze dne [datum] nelze přisvědčit. Ve smyslu §§ 551, 552 a 553 o.z. jde o zdánlivé právní jednání tehdy, chybí-li vůle jednající osoby, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle nebo nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit obsah jednání ani výkladem. O takový případ se zjevně nejedná, účastnicím podnájemní smlouvy nechyběla vážná vůle ke sjednání podnájmu předmětných prostor, což je zřejmé z toho, že ve smyslu smluvních ujednání (přenechání prostor žalovanou a jejich užívání žalobkyní s placením smluvené peněžní částky) bylo oběma stranami plněno a smlouva nevykazuje žádné nedostatky z pohledu určitosti nebo srozumitelnosti jejího obsahu. Odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně nemá pochybnost ani o tom, že podnájemní smlouva je neplatná absolutně ve smyslu § 580 odst. l o. z. (neplatné je právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje) a § 588 o. z. (soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek), neboť byla uzavřena [anonymizováno] rozporu s ustanovením § 18 odst. 3 ZKV (citováno soudem I. stupně). Účelem tohoto ustanovení bylo zajistit, aby s majetkem [anonymizováno] konkursní podstatě nebylo mimo rámec konkursního řízení nakládáno bez souhlasu správce konkursní podstaty a právní jednání, jež mu odporuje, se zjevně příčí veřejnému pořádku.

6. Neplatnost podnájemní smlouvy účastníků má za následek vznik vzájemné povinnosti vrácení plnění podle této smlouvy ve smyslu § 2993 věta druhá o.z. (Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno). Také [anonymizováno] podmínkách této právní úpravy je nadále zásadně využitelná konstantní judikatura Nejvyššího soudu ČR (srov. např. rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], sp.zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]) z níž se podává, že [anonymizováno] případě neplatné nebo zrušené smlouvy mají vzájemnou restituční povinnost pouze účastníci této smlouvy, jimž také výlučně přísluší aktivní a pasivní věcná legitimace ve sporu o plnění ze závazku vzniklého z bezdůvodného obohacení (výjimku, která se [anonymizováno] daném případě neuplatní, stanoví § 2995 o.z.). Vztaženo na daný případ z neplatné podnájemní smlouvy vznikla žalované povinnost vrátit zaplacené podnájemné se souvisejícím plněním, které však odpovídá povinnost žalobkyně poskytnout náhradu za umožnění užívání nebytových prostor a poskytnuté služby, aniž by bylo rozhodné, zda k tomu disponovala platným titulem (právě proto, že jej neměla, jde o vzájemné plnění z neplatné smlouvy [anonymizováno] rámci vypořádání bezdůvodného obohacení). Tato zásada, na níž správně poukázala žalovaná, vychází z úvahy, že smluvní strany zakládají realizací smluvní autonomie vztah mezi sebou a nikoliv vůči jiným subjektům a že není žádoucí, aby musely uplatňovat nároky mimo vytvořený smluvní vztah. Výše náhrady za umožnění užívání nebytových prostor odpovídá tomu, co by žalobkyně [anonymizováno] daném místě a čase vynaložila na (pod) nájemné z platné smlouvy a není důvod předpokládat, že by se významně toto plnění odchylovalo od podnájemného sjednaného neplatnou podnájemní smlouvou účastnic. K poukazu na oprávnění správkyně konkursní podstaty [právnická osoba] lze doplnit, že ve smyslu konstantní judikatury (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]), je k vydání bezdůvodného obohacení, vzniklého následkem neplatného přenechání nemovitosti k užívání třetí osobě vůči jejímu vlastníku (zde osobě s dispozičními oprávněními) povinen domnělý pronajímatel a nikoliv přímo faktický uživatel nemovitosti. Z uvedeného se podává závěr, že vzájemná plnění účastnic neplatné podnájemní smlouvy ze dne [datum] se ve smyslu § 2993 o.z. kryjí a žalobní nárok tudíž nemá opodstatnění. Soud I. stupně proto správně žalobu zamítl a odvolací soud jeho rozsudek jako věcně správný podle § 219 o.s.ř. potvrdil, včetně správného výroku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky.

7. Výrok o povinnost žalobkyně k úhradě soudního poplatku odvolací soud za použití § 221a o.s.ř. změnil, neboť soud I. stupně nezohlednil částečné osvobození žalobkyně od soudních poplatků, které jí přiznal usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Žalobkyni proto ji stíhá podle §§ 2 odst. 1 a) a 4 odst. 1 písm. a) a 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s pol. 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků povinnost zaplatit na soudním poplatku částku [částka] (50% z částky [částka], tj. [částka] po zohlednění již provedené platby na základě nesprávné výzvy soudu usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] ve výši [částka]).

8. Procesně úspěšná žalovaná má podle § 142 odst. l o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. l o.s.ř. právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, kterou představuje odměna advokáta za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast u ústního jednání odvolacího soudu dne [datum]) ve výši po [částka], dané § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, paušální částka náhrady výdajů za tyto úkony po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhrada cestovních výdajů podle § 13 odst. 1 advokátního tarifu ve výši [částka] za cestu z [obec] do [obec] a zpět dne [datum] (73 km, vozem [registrační značka], [anonymizována tři slova], při průměrné spotřebě paliva 5,9 l [číslo] km, náhradě za pohonné hmoty [částka] l a základní náhradě [částka] podle vyhl. č. 511/2021 Sb.), náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu za cestu na jednání a zpět ve výši [částka] (4 x půlhodiny) a náhrada za daň z přidané hodnoty z uvedených částek ve výši [částka].