pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost převést zůstatek účtu stavebního spoření, který je v současnosti veden na technickém účtu žalované, dále jej vést na spořicím účtu žalobkyně dle podmínek Smlouvy o stavebním spoření [číslo] poskytnout žalobkyni informace nutné k ukládání dalších prostředků na spořicí účet, přijímat od žalobkyně platby a připisovat je na tento účet a nahradit žalobkyni nákladů řízení ve výši [částka]. Žalobkyně se domáhala uvedeného plnění s odůvodněním, že žalovaná ukončila její stavební spoření pro tzv. přespoření cílové částky, které však není podle smluvních podmínek důvodem k ukončení smlouvy účastnic o stavebním spoření žalobkyně ze dne [datum]. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s obranou, že její závazek ze smlouvy o stavebním spoření zanikl naspořením cílové částky, čímž došlo k naplnění jejího účelu, a namítla promlčení uplatněného nároku.

2. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, podrobně popsaných v odstavcích [anonymizováno] – 8. napadeného rozsudku, konstatoval, že účastnice uzavřely dne [datum] smlouvu o stavebním spoření [číslo] s cílovou částkou [částka], jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky (VOP). V čl. 9 odst. 7 VOP bylo sjednáno, že přespořením cílové částky se rozumí vztah, kdy zůstatek na účtu účastníka je vyšší, než sjednaná cílová částka, přespoření cílové částky není přípustné, v takovém případě účastník výslovně souhlasí s tím, že přepořenou částku zaokrouhlenou na celé [anonymizována dvě slova] nahoru, stavební spořitelna považuje automaticky za novou cílovou částku a rozdíl úhrady, vzniklý navýšením cílové částky, stavební spořitelna zúčtuje k tíži účtu účastníka; pokud účastník dodatečně vyjádří nesouhlas s tímto postupem, má stavební spořitelna právo smlouvu vypovědět. Ke dni [datum] došlo k překročení cílové částky naspořím částky [částka] [anonymizováno], k [datum] došlo k navýšení cílové částky na [částka], k [datum] na částku [částka] a k [datum] na částku [částka]. Dne [datum] oznámila žalovaná žalobkyni, že došlo k naspoření cílové částky a y k ukončení smlouvy o stavebním spoření a vyzvala ji, aby sdělila, na jaký účet má být cílová částka zaslána. Žalobkyně na tuto výzvu nereagovala. Žalovaná vedla účet žalobkyně až do [datum], kdy zůstatek na něm činil [částka] a tuto částku poté převedla na technický účet. Na výpisu ke dni [datum] je počáteční zůstatek [částka] a cílová částka je podle záhlaví výpisu [částka], dne [datum] byla odečtena částka [částka] jako úhrada za vedení a správu účtu, dne [datum] byly na účet stavebního spoření žalobkyně připsány úroky z vkladu ve výši [částka], úroky ze státní podpory ve výši [částka] a částka [částka] úrokového zvýhodnění a odečtena daň z úroků z vkladů ve výši [částka], daň z úroků ze státní podpory ve výši [částka], a daň z úrokového zvýhodnění ve výši [částka]. Téhož dne byla připsána částka [částka] jako storno úhrady za vedení a správu účtu a byla vyplacena naspořená částka [částka] a státní podpora [částka] a zaúčtována úhrada za platbu poštovní poukázkou ve výši [částka]. V letech [rok], [rok] a [rok] žalovaná přijala od žalobkyně mimořádné vklady [částka] č, [částka] a [částka]. Dne [anonymizována dvě slova] [rok] žalovaná zaslala částku [částka] žalobkyni, která ji nepřijala. Dopisem ze dne [datum] sdělila žalovaná žalobkyni, že smlouva o stavebním spoření byla ukončena ke dni [datum].

3. Na tomto skutkovém základě soud I. stupně s odkazem na § 1, § 5 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření (zákon o stavebním spoření), § 101, § 122, § 578 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (obč. zák.) za použití § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.) dovodil, že žalobou uplatněný nárok není promlčen. K tomu uvedl, že žalovaná vedla účet žalobkyně ke stavebnímu spoření až do dne [datum], kdy na něm proběhlo několik transakcí a až tohoto dne byla naspořená částka a částka státní podpory z tohoto účtu převedena zřejmě na technický účet žalované. Do té doby byla naspořená částka úročena, včetně připsané státní podpory, a žalobkyně se o uvedeném postupu žalované dozvěděla až z dopisu ze dne [datum]. Od jeho doručení je třeba počítat běh tříleté promlčecí doby, žaloba proto byla dne [datum] podána před jejím uplynutím. Soud I. stupně se neztotožnil s argumentací žalované, že žalobkyni bylo již dopisem ze dne [datum], doručeným dne [datum], sděleno uzavření účtu, neboť k tomuto datu žalovaná ještě žádné své smluvní povinnosti neporušila (i když dopisem ze dne [datum] avizovala, že tak učiní) a pokud by byla žaloba podána před [datum], musela by být zamítnuta. Subjektivní tříletá promlčecí lhůta nemohla začít běžet před [datum], protože dříve se žalobkyně nemohla dozvědět o tom, že její účet ze stavebního spoření byl ukončen. V přípisu ze dne [datum] navíc sama žalovaná uvedla, že smlouva o stavebním spoření byla ukončena k [datum], i pro tento případ byla žaloba dne [datum] (s ohledem na to, že [datum] byl svátek - [anonymizována dvě slova] a nejbližší pracovní den bylo úterý [anonymizováno]) podána včas.

4. K otázce ukončení smlouvy soud I. stupně vyšel z judikatury Nejvyššího soudu ČR (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], sp.zn. [spisová značka]), která dospěla k závěru, že způsoby, jimiž zaniknou subjektivní práva a povinnosti, tvořící obsah právního vztahu ze smlouvy o stavebním spoření, vyplývají ze smluvních ujednání a ze všeobecných obchodních podmínek. Dovodil, že rozhodující je výklad oddílu [příjmení] čl. 9 odst. 7 ve spojení s dalšími ustanoveními VOP a ujednání o„ automatickém“ navyšování cílové částky pokračujícím spořením žalobkyně a přijímáním jejích plateb žalovanou na účet stavebního spoření, jež nepopírá účel smlouvy o stavebním spoření, spolu s chováním žalované vylučuje úvahu o omezení trvání právního vztahu založeného smlouvou o stavebním spoření ve smyslu § 578 obč. zák. Ke sjednanému automatickému navyšování cílové částky docházelo opakovaně pokračujícím spořením žalobkyně, žalovaná opakovaně přijímala mimořádné vklady žalobkyně po překročení původně sjednané cílové částky [částka] a nadále připisovala úročení zůstatku na účtu v souladu s čl. 7 odst. 1 VOP. K ukončení smlouvy účastnic přespořením cílové částky nedošlo, jinak by se tak muselo stát již k [datum], kdy byla poprvé přespořena původně sjednaná cílová částka. Chtěla-li žalovaná ukončit smluvní vztah ze stavebního spoření, měla možnost ji vypovědět v souladu s ustanovením části II čl. 6 odst. 4, jelikož žalobkyně se opakovaně dostávala do prodlení s minimálními měsíčními vklady (např. v letech 2009 – 2011). Soud I. stupně uzavřel, že povinnosti žalované ze smlouvy o stavebním spoření stále trvají a zrušením účtu žalobkyně porušila své povinnosti ve smyslu smluvních ujednání mezi účastníky (zejména část VII čl. 26 odst. 1 VOP). S tímto odůvodněním žalobě vyhověl a žalobkyni přiznal podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.) ve specifikaci, popsané v odstavci 22 rozsudku.

5. Proti rozsudku podala žalovaná včasné odvolání. Setrvala na názoru, že uplatněný nárok je promlčen, jelikož žalobkyni znemožnila spoření již [datum], kdy jí doručila dopis ze dne [datum] se sdělením, že v důsledku přespoření cílové částky stavebního spoření byl její účet uzavřen a další vklady na něj nebude žalovaná přijímat. Promlčecí lhůta proto začala běžet dne [datum] a žaloba byla dne [datum] podána po jejím marném uplynutí. V době od [datum] do [datum] existoval účet žalobkyně pouze interně za účelem vypořádání naspořených prostředků, k čemuž žalovaná vyzvala žalobkyni bez reakce z její strany, proto ke dni [datum] definitivně přestala evidovat naspořené prostředky žalobkyně odděleně a převedla je na tzv. technický účet, existující v jakémsi vypořádacím režimu. Nejednalo se o vedení účtu ve smyslu plnění závazku ze smlouvy o stavebním spoření, žalovaná neumožňovala žalobkyni žádné další vklady a naspořené prostředky úročila až do [datum], protože její interní systém neumožňoval úročení vypnout. Další operace, provedené na účtu [datum], byly operace vypořádací, nikoliv úkony související s vedením účtu v běžném smyslu. O datu [datum] se žalobkyně dozvěděla až z dopisu žalované ze dne [datum], tudíž je ve smyslu § 619 odst. 2 obč. zák. absurdní vázat k němu počátek běhu promlčecí doby, která by běžela bez vědomí žalobkyně. Pokud by žalobkyně při svém přesvědčení o trvání smlouvy plnila svou minimální měsíční vkladovou povinnost v únoru a březnu [rok], dozvěděla by se, že její účet byl uzavřen, nejpozději v březnu [rok]. Žalovaná nesouhlasila ani s posouzením otázky zániku smlouvy přespořením cílové částky s poukazem na účelovost stavebního spoření a článek 9 odst. 7 VOP, podle něhož není přespoření cílové částky přípustné. Dosažením cílové částky se z původně účelové spoření stává spoření obecné a smyslem omezení doby stavebního spoření je zamezení zneužívání systému stavebního spoření jako výhodné formy spoření s dlouhodobým čerpáním státní podpory, což má žalobkyně zřejmě v úmyslu. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil, žalobu zamítl a přiznal jí náhradu nákladů řízení.

6. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku, s jehož závěry se ve vyjádření k odvolání ztotožnila. Zdůraznila, že peněžní prostředky na předmětném účtu byly úročeny v souladu se smlouvou až do [datum]. Nešlo tedy jen o vypořádací operace a žalovaná do té doby plnila své závazky ze smlouvy, ačkoliv jí nic nebránilo provést všechny operace na účtu žalobkyně ke dni údajného ukončení smlouvy [datum], peněžní prostředky převést na technický účet a dále je neúročit. V dopise ze dne [datum] žalovaná žalobkyni výslovně sdělila, že předmětná smlouva byla ukončena ke dni [datum] a k tomuto datu tedy nejdříve žalovaná smlouvu porušila. Žaloba tak mohla být objektivně podána teprve [datum] a diskuse o tom, kdy se o porušení smlouvy žalovanou žalobkyně dozvěděla nebo dozvědět mohla, nemůže ovlivnit závěr, že její nárok nebyl v době podání žaloby promlčen. Závěr soudu I. stupně k otázce ukončení smlouvy v důsledku přespoření cílové částky je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, jež nevyžaduje aplikování korektivu účelu smlouvy. Žalovaná v reakci na vyjádření žalobkyně zopakovala svou argumentaci k běhu promlčecí doby od [datum], kdy byl žalobkyni doručen její dopis ze dne [datum], z něhož mohla seznat, že její účet stavebního spoření je uzavřen a bránit se proti tomu žalobou.

7. Z obsahu odvolání žalované se podává odvolací důvod ve smyslu § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. Odvolací soud proto z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek, včetně předcházejícího řízení v intencích § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., odvolání však důvodným neshledal. Soud I. stupně provedl ve věci dostatečné dokazování a z provedených důkazů učinil odpovídající skutková zjištění, s jejichž právním posouzením odvolací soud zcela souhlasí. Správně postupoval podle právní úpravy, obsažené v občanském zákoníku, účinném do 31. 12. 2013, protože smlouva o stavebním spoření uzavřená dne [datum] založila závazkový právní vztah účastníků před nabytím účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a podle jeho § [číslo] odst. 3 věta prvá je rozhodující právní úprava, účinná do [datum] (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). To platí i pro posouzení otázky promlčení, neboť ve smyslu § 3036 o.z. je pro právní režim lhůt a dob, jejichž běh započne nejdříve [datum], podstatné, jakým režimem se řídí právní vztah založený smlouvou o stavebním spoření. Soud I. stupně správně vyšel z § 101 obč. zák., podle něhož je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy mohla žalobkyně právo vykonat poprvé, čímž se rozumí možnost uplatnění nároku u soudu - podání žaloby, kterou se domáhá na žalované plnění povinností, vyplývajících z vedení spořícího účtu v souladu se smlouvou o stavebním spoření. Obranu žalované, že účet žalobkyně ze stavebního spoření byl zrušen již v únoru [rok], odvolací soud shledal účelovou, neboť je v rozporu s provedenými důkazy, zejména s konečným výpisem z účtu stavebního spoření za dobu od [datum] do [datum]. Z toho výpisu vyplývá, že účet žalobkyně ze stavebního spoření byl veden až do [datum] a teprve k tomuto dni v něm byly provedeny závěrečné operace, včetně připsání úroku, a byl ukončen. Konečný výpis je zásadním dokumentem, jímž dala žalovaná žalobkyni najevo, jakým způsobem bylo nakládáno s naspořenými prostředky žalobkyně a nevyplývá z něho nic o dřívějším uzavření účtu či o vedení finančních prostředků na interním účtu žalované. Skutečnost, že žalovaná ukončila smlouvu se žalobkyní právě ke dni [datum], jí ostatně sama jednoznačně potvrdila v následném dopise ze dne [datum] v době, kdy předmětný spor mezi účastnicemi neprobíhal. V dopise ze dne [datum] žalovaná žalobkyni sice sdělila, že její účet stavebního spoření je uzavřen a nebude přijímat další platby, avšak na základě výše uvedeného je zřejmé, že se tak fakticky k tomuto datu nestalo. Soud I. stupně tento dopis správně interpretoval tak, že jím žalovaná žalobkyni pouze avizovala svůj záměr. Za situace, kdy účet žalobkyně nebyl před [datum] uzavřen, nemohla začít běžet tříletá subjektivní promlčecí doba, neboť žalobkyně se nemohla dovědět o něčem, co se dosud nestalo. Z logiky věci se mohla žalobkyně o porušení smluvních povinností žalované dozvědět nejdříve [datum] a soud I. stupně případně vysvětlil, že i kdyby subjektivní promlčecí doba začala běžet již (hned) tohoto dne, byla by žaloba dne [datum] podána včas. Odvolací soud nad rámec uvedeného podotýká, že vznesená námitka promlčení se jeví být rozporná s dobrými mravy, jelikož v dopisech ze dne [datum] a ze dne [datum] uvedla žalovaná žalobkyni, která nemůže mít vědomost o interních postupech žalované (vedení interního účtu, technického účtu, úročení prostřednictvím počítačového systému apod.), rozporné a zavádějící informace.

8. K otázce možného ukončení smlouvy v důsledku tzv. přespoření cílové částky nemá ani odvolací soud důvod odchýlit se od závěrů, které v obdobných sporech učinil Nejvyšší soud ČR (rozsudky sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], též usnesení Ústavního soudu sp.zn. I.ÚS 2978/21, jímž byla zamítnuta ústavní stížnost žalované). Podle 9 odst. 7 VOP jako součásti smlouvy účastnic není tzv.„ přespoření“ důvodem ukončení smlouvy ani samo o sobě důvodem k výpovědi smlouvy ze strany stavební spořitelny. Podle tohoto smluvního ujednání dochází automaticky k navýšení cílově částky a rozdíl úhrady za uzavření smlouvy zúčtuje stavební spořitelna k tíži účtu účastníka. Z tohoto důvodu může pro případ svého nesouhlasu vypovědět smlouvu o stavebním spoření pouze účastník. Uvedené smluvní ujednání, jak již výstižně uvedl soud I. stupně v intencích výše uvedené judikatury, nepopírá účel smlouvy o stavebním spoření a nelze tak uvažovat o zániku smlouvy podle § 578 obč. zák. Lze uzavřít, že žalovaná v daném případě uzavřením účtu žalobkyně postupovala mimo rámec smluvních ujednání a smluvní vztah účastnic, založený smlouvu o stavebním spoření ze dne [datum], trvá, žalobkyně se proto oprávněně domáhá dalšího plnění smluvních povinností ze strany žalované.

9. Na základě výše uvedených úvah odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný, včetně nákladového výroku, podle § 219 o. s. ř. potvrdil. Procesně úspěšné žalobkyni náleží podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. náhrada nákladů odvolacího řízení, sestávající z odměny advokáta za 2 úkony právní služby po [částka] podle § 7 a 9 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif se dvěma režijními paušály náhrady výdajů advokáta po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a 21 % náhrady za daň z přidané hodnot ve výši [částka], celkem [částka].