o zaplacení 99 031,24 Kč s příslušenstvím
JUDr. Irena Saralievová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 13. 2. 2025
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Saralievové a soudkyň JUDr. Andrey Borovičkové Ph.D. a JUDr. Renaty Hertlové v právní věci
žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČ [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky]
proti
žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta]
o zaplacení 99 031,24 Kč s příslušenstvím
k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 10. října 2024, č. j. 24 C 70/2022-111
I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku o věci samé ohledně částky 81 664 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně od 2.4.2022 do zaplacení potvrzuje.
II. Dále se rozsudek soudu I. stupně ve výroku o věci samé mění tak, že se žaloba o zaplacení 17 367,24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně od 2.4.2022 do zaplacení zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 49 270,72 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky [Jméno advokátky].
1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uznal žalovaného povinným zaplatit žalobci 99 031,24 Kč s příslušenstvím a na náhradu nákladů řízení 76 199 Kč. Žalobkyně se jako zhotovitelka domáhala na žalovaném jako objednateli zaplacení žalované částky z titulu ceny díla (připojení příjezdové brány, venkovních světel a sauny k elektrické energii, včetně materiálu, jako cyky, jističe, soumrakového čidla, vypínače, rozvaděče, ochranné trubky pro kabely, včetně souvisejících činností – natažení kabelů, zapojení, kompletace a oživení), zhotoveného dne 27.3.2022 na základě ústně uzavřené smlouvy o dílo. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s obranou, že smlouva o dílo ádně uzavřena, dílo nebylo dokončeno a předáno, je vadné a jeho cena je nadhodnocená, položkový rozpočet mu žalobkyně předložila až po provedení prací a vystavení faktury.
2. Soud I. stupně na podkladě důkazních zjištění, popsaných v odstavcích 4. až 17. rozsudku, skutkově uzavřel, že účastníci navázali kontakt v lednu 2022, žalovaný žalobkyni sdělil požadované práce a žalobkyně mu učinila na základě prohlídky terénu dne 22. 3. 2022 cenovou nabídku na 79 664 Kč za elektromontážní práce, zahrnující připojení brány, včetně cyků a 34 svítidel, rozvaděč včetně jističe, soumrakového čidla, vypínače a rozvaděče, ochrannou trubku pro kabely, a připojení sauny, včetně cyků. V cenové nabídce je uvedeno, že zahrnuje kompletní práce, jako je natažení kabelu, zapojení, kompletace a oživení. Žalovanému se cena jevila vysoká, nicméně uvedl, že práce potřebuje a dne 27. 3. 2022 se sešel na místě stavby s jednateli žalobkyně a jejím externím pracovníkem. Při zahájení prací bylo zjištěno, že chybí sauna a bylo dohodnuto, že saunu zapojí saunaři a žalobkyně pouze připraví kabely k jejímu zapojení, zároveň byly sjednány vícepráce, spočívající v montáži motoru brány a nastavení dálkových ovladačů za cca 2 000 Kč a předání díla zasláním fotodokumentací přes aplikaci [soc. síť] z důvodu nepřítomnosti žalovaného. Dne 28. 3. 2022 žalobkyně žalovanému zaslala video a fotodokumentaci, z níž je patrné položení kabelů k plotu, položení kabelů pro zapojení sauny, zapojení brány, včetně funkčnosti, pokládání kabelů do chráničky, výsledný stav položení kabelů, připojení světel, včetně jejich funkčnosti. Dne 29. 3. 2022 zaslala žalobkyně žalovanému na jeho žádost položkový rozpočet, jež ve svém součtu odpovídá původní cenové nabídce, navíc jsou vyčísleny montáž motoru brány a nastavení motoru brány a nakonfigurování dálkových ovladačů za 1 250 + 930 Kč bez DPH. Dne 30. 3. 2022 za elektromontážní práce žalobkyně vystavila fakturu znějící na částku 81 844 Kč bez DPH a 99 031,24 Kč s DPH s datem splatnosti 1. 4. 2022.
3. Na tomto skutkovém základě soud I. stupně odkazem na § 1732, § 2586 odst. l , § 2610 odst. l, § 2604, § 2605 odst. l , § 2607 odst. l, § 2608 odst. l, § 2087, § 2088, § 1811 odst. l a 2, § 1820 odst. l písm. e) zák. č. 89/2012, občanský zákoník (o. z.) uzavřel, že mezi žalobkyní jako zhotovitelkou a žalovaným jako objednatelem byla nejméně konkludentně ve smyslu § 1756 o.z. sjednána smlouva o dílo, kterou se žalobkyně zavázala provést práce, specifikované v cenové nabídce za stanovenou cenu 79 664 Kč. Návrh smlouvy ve smyslu § 1732 odst. l o.z., obsažený co do předmětu díla a jeho ceny v cenové nabídce, žalovaný přijal tím, že žalobkyni umožnil provedení prací. Cena díla nebyla stanovena odkazem na rozpočet, ale pevnou částkou, dále byly sjednány vícepráce v hodnotě cca 2 000 Kč. Žalobkyně neporušila informační povinnost, danou ustanoveními o spotřebitelských smlouvách, neboť před uzavření smlouvy žalovanému sdělila ve smyslu § 1811 odst. 2 písm. c) o.z. konkrétní částku ceny díla a neměla povinnost předložit mu položkový rozpočet. Náklady dodání byly zahrnuty do ceny díla, proto nemusely být sděleny odděleně. Dílo bylo ve smyslu § 2604 o.z. dokončeno a předáno sjednaným způsobem – zasláním foto a videodokumentace prostřednictvím aplikace [soc. síť], čímž byla předvedena i jeho funkčnost, a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení ujednané ceny, s níž je žalovaný ve smyslu § 1968 o.z. v prodlení. K připojení sauny nedošlo z důvodů na straně žalovaného a v návaznosti byl změněn předmět díla tak, že nadále měla být jen připravena kabeláž k zapojení sauny. Žalovaný neuplatnil u žalobkyně právo z vadného plnění ani jí nevytkl konkrétní vady, ty tvrdil až po poučení soudu, ale neoznačil k jejich prokázání žádné důkazy. S tímto odůvodněním soud I. stupně žalobě vyhověl a žalobkyni přiznal podle § 142 odst. l zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) právo na náhradu nákladů řízení ve specifikaci, popsané v odstavci 44 rozsudku.
4. Proti rozsudku podal žalovaný včasné odvolání. Namítl, že dílo nebylo dokončeno ani předáno, jelikož žalobkyně bez provedení zkoušek opustila pracoviště a z dodané video a foto dokumentace nelze mít dokončení díla za prokázané. Ujednání o předání díla tímto způsobem je jen tvrzením žalobkyně a „svědek“ [jméno FO] je na věci finančně zainteresovaný. Cenu díla mu žalobkyně řádně ve smyslu§ 1820 odst. l písm. e) o.z. nesdělila, když nespecifikovala její jednotlivé položky a tuto cenu nadhodnotila, což žalovaný zjistil až z vyžádané specifikace. Tvrzení o spotřebování 410 m kabelů není odpovídající a kabely nebyly uloženy v souladu s „ČSN normou“. Žalovaný dovozoval, že žalobkyně zneužila svého silnějšího postavení podnikatele vůči němu jako spotřebiteli a že smlouva o dílo nebyla platně uzavřena. K bezdůvodnému obohacení na jeho straně dojít nemohlo, neboť není vlastníkem nemovitosti, kde žalobkyně realizovala svou činnost. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil, žalobu zamítl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.
5. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Ve vyjádření k odvolání uvedla, že byla prokázáno dokončení a předání díla ve smyslu § 2604 o.z. prostřednictvím aplikace [soc. síť] podle dohody účastníků a provedení zkoušek ve smyslu § 2607 o.z. nebylo ujednáno. Cena díla byla žalovanému předem sdělena v nabídce, kterou žalobkyně učinila s vědomím rozsahu prací a místní znalosti, v den provedení prací byly na výslovnou žádost žalovaného dohodnuty vícepráce v odhadované ceně 2 000 Kč. Argumentace žalovaného stran údajně nepřiměřenosti ceny a nadhodnocení množství materiálu je irelevantní, neboť cena byla sjednána jako pevná, a počty žalovaného ohledně spotřebované kabeláže jsou mimo realitu. Účastníci platně uzavřeli smlouvu o dílo sjednáním jejích podstatných náležitosti (předmětu díla a jeho ceny) a žalobkyně neporušila vůči žalovanému žádné právní předpisy k ochraně spotřebitelů.
6. Z obsahu odvolání žalovaného lze dovodit odvolací důvody ve smyslu § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř. Odvolací soud proto z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které mu předcházelo, v intencích § 212 a § 212a o. s. ř. a odvolání shledal převážně nedůvodným. Odvolací soud se zásadně ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu I. stupně, který se v rámci pečlivého odůvodnění napadeného rozsudku detailně vypořádal se všemi v odvolání pouze opakovanými námitkami žalovaného. Žalobkyně prostřednictvím předložených listin v kontextu s výpověďmi stávajícího a dřívějšího jednatele ([jméno FO] byl řádně vyslechnut s poučením podle § 126a a 131 odst. 2 o.s.ř. coby bývalý statutární orgán žalobkyně) prokázala, že si u ní žalovaný objednal konkrétní práce a souhlasil i s jejich pevně stanovenou cenou, byť kritizoval její výši, nicméně na provedení prací trval a žalobkyni je umožnil, včetně dohodnutých víceprací. Mezi účastníky tak byla zcela nepochybně sjednáním podstatných náležitostí uzavřena smlouva o dílo ve smyslu § 2586 odst. 1 o.z. a jakkoliv se jednalo o smlouvu spotřebitelskou, neshledává ani odvolací soud v ujednání účastníků žádný rozpor s ustanoveními, upravujícími ochranu spotřebitele. Žalobkyně žalovanému sdělila v souladu s § 1811 odst. 2 písm. c) o.z. pevnou cenu svých požadovaných prací, na níž žalovaný přistoupil, aniž požadoval její položkový rozpis, k čemuž nebyla žalobkyně bez dalšího povinna a ujednání o ceně nebylo neurčité ani nejasné. Z tohoto důvodu jsou také liché poukazy žalovaného na to, jaký byl rozsah použitých kabelů, neboť rozpis cenových položek, provedený po provedení prací žalobkyní na jeho žádost není pro jeho povinnost splnit sjednanou cenu relevantní.
7. Pro předání díla zákon nestanoví zvláštní právní formu, právní úprava této otázky je dispozitivní (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 23 Cdo 1001/2021) a účastníkům proto nic nebránilo, aby se v rámci smluvní autonomie, která se ve smyslu § 1 odst. 2 o.z. uplatní i ve spotřebitelských smlouvách, dohodli na předání díla prostřednictvím předání fotografií a videí prostřednictvím internetové aplikace. Ke zpochybnění takové z výpovědi jednatelů žalobkyně vyplývající dohody mezi účastníky nenabídl žalovaný před soudem I. stupně žádný důkaz. Zasláním fotodokumentace tak bylo dílo ve smyslu § 2604 o.z. provedeno a žalobkyni vzniklo podle § 2610 o.z. právo na zaplacení jeho ceny. Žalovaný až do doby vystavení faktury nedal nijak najevo, že by dílo považoval za nedokončené nebo vadné, nereklamoval je a v řízení neoznačil žádné důkazy k prokázání tvrzení o jeho vadnosti. Dílo je tak třeba považovat za bezvadné a žalobkyně má právo na zaplacení jeho sjednané ceny, včetně sjednané ceny víceprací.
8. Oproti závěru soudu I. stupně však odvolací soud dospěl k závěru, že žalobkyni nelze přiznat cenu díla, navýšenou o daň z přidané hodnoty (DPH). Podle konstantní judikatury (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 32 Cdo 626/2010, sp.zn. 23 Cdo 1176/2020) není prodávají (zde zhotovitel) oprávněn navýšit dohodnutou kupní cenu o DPH ani v případě, že by dohodnutá cena DPH nezahrnovala. Z hlediska soukromého práva je podstatné pouze to, zda mezi účastníky smlouvy byla kupní cena sjednána jako cena konečná či ze smlouvy vyplývá, že kupující je povinen hradit ke sjednané ceně navíc ještě další částky. Jestliže smlouva neobsahuje závazek kupujícího (zde objednatele) zaplatit ke kupní ceně i daň z přidané hodnoty, resp. jestliže smlouva stanoví konečnou cenu, nemůže být přenášena odpovědnost za odvedení daně z přidané hodnoty státu na kupujícího. Nedošlo-li tedy v daném případě k ujednání účastníků, zda smluvená pevná částka ceny díla zahrnuje DPH či nikoliv, je nutno ujednání o ceně vyložit jako konečné a žalobkyně nemůže na žalovaném požadovat cenu, navýšenou o tuto daň (srov. též § 1812 odst. 1 o.z., podle kterého lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele příznivější). Odvolací soud uzavírá, že nárok žalobkyně je důvodný jen ohledně částky 81 664 Kč s příslušenstvím (79 664 Kč podle cenové nabídky + 2 000 Kč sjednaných za vícepráce) a v tomto rozsahu výrok rozsudku soudu I. stupně o věci samé podle § 219 o.s.ř. potvrdil. Ohledně částky 17 367,24 kč s příslušenstvím z výše uvedeného důvodu rozsudek podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil a žalobu zamítl.
9. Žalobkyně byla finálně procesně úspěšná z 82% a má proto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů v rozsahu 64 % (po odečtení 18 % úspěchu žalovaného). Náklady žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 3 962 Kč a odměna advokáta za 11 úkonů právní služby (převzetí právního zastoupení a první porada s klientem, předžalobní výzva, žaloba, účast u jednání soudu dne [datum], vyjádření z 10.4.2024, účast u soudního jednání dne [datum], vyjádření z 25.7.2024, účast u soudního jednání dne [datum] a dne [datum], vyjádření k odvolání žalovaného, účast u jednání před odvolacím soudem) z předmětu řízení 99 031,24 Kč po 5 100 Kč a poloviční odměna z předmětu řízení 2 178 Kč za 500 Kč za vyjádření k odvolání ze dne 14.5.2023 proti rozhodnutí soudu I. stupně o separaci nákladů řízení, podle § 7 odst. 1 bodu 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif s 11 paušálními náhradami jeho hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a jednou paušální náhradou ve výši 450 Kč podle téhož ustanovení ve znění, účinném od 1.1.2025, a náhradou za DPH ve výši 12 673,50 Kč. Z celkové částky 76 985,50 Kč činí náhrada ve výši 64% částku 49 270,72 Kč.
Proti tomuto rozsudku je za podmínek § 237 o. s. ř. přípustné dovolání, které lze podat do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně.