Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 20 CO 406/2021-375 ECLI:CZ:MSPH:2022:20.Co.406.2021.1 Rozsudek

pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]

JUDr. Irena Saralievová · Rozhodnutí ze dne 10. 2. 2022

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Saralievové a soudců JUDr. Renaty Hertlové a Mgr. Olgy Lenochové v právní věci

žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci]

proti

žalované: [osobní údaje žalované] zastupování státu ve věcech majetkových

sídlem [adresa]

za účasti vedlejšího účastníka:

[ulice] část [obec a číslo], [IČO]

sídlem [adresa]

zastoupená advokátem JUDr. MUDr. [jméno] [příjmení]

sídlem [adresa]

o zaplacení [částka]

k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]


I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku o věci samé a ve výroku o náhradě nákladů řízení III. potvrzuje.

II. Ve výroku o náhradě nákladů řízení II se rozsudek mění jen tak, že výše náhrady činí [částka], jinak se potvrzuje.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit na náhradu nákladů odvolacího řízení žalované [částka] a vedlejšímu účastníku k rukám advokáta JUDr. MUDr. [jméno] [příjmení] [částka], vždy do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení 73 170 805, [částka] a žalobkyni uložil povinnost zaplatit na náhradu nákladů řízení žalované [částka] a vedlejšímu účastníku [částka]. Žalobkyně se domáhá na žalované po částečném zpětvzetí žaloby zaplacení 73 170 805, [částka] z titulu náhrady škody, jež jí měla být způsobena postupem odboru výstavby úřadu [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] ([anonymizována dvě slova]) a [anonymizována dvě slova] Magistrátu hlavního města Prahy ([anonymizováno], odvolací orgán) v rámci jí vedeného stavebního řízení, jenž vyústil ve vydání rozhodnutí [anonymizováno] čj. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], které bylo zrušeno na základě správní žaloby rozsudkem Městského soudu v Praze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací]. Náhradu škody, spočívající v jednotlivých dílčích nárocích, popsaných v odstavci 3 napadeného rozsudku, žalovaná v rámci předběžného projednání nároku odmítla. Žalovaná a vedlejší účastník žalobní nárok neuznali, popřeli příčinnou souvislost nároku s postupem či s rozhodnutími správních orgánů ve stavebním řízení žalobkyně a žalovaná namítla promlčení nároku. Soud I. stupně rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] žalobu zamítl na základě závěru o důvodnosti námitky promlčení. Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] tento rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení se závazným právním názorem, že nárok žalobkyně je nárokem z nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst.1 zák. [číslo] o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (náhradový zákon). Zmíněné pravomocné rozhodnutí [anonymizováno] bylo zrušeno v soudním řízení správním rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], podle § 32 odst. l náhradového zákona počala žalobkyni běžet promlčecí doba k uplatnění nároku na náhradu škody ze zrušeného rozhodnutí doručením rozsudku správního soudu a v době podání žaloby ze dne [datum] nebyl její nárok promlčen. Soudu I. stupně uložil zabývat se příčinnou souvislostí jednotlivých částí žalobního nároku se zrušeným rozhodnutím [anonymizováno] ze dne [datum].

2. Soud I. stupně učinil skutková zjištění, popsaná v [číslo] rozsudku. Zjistil zejména, že žalobkyni bylo vydáno stavební povolení na stavbu„ Nástavba [ulice a číslo], [obec]“, jehož platnost byla k její žádosti opakovaně prodloužena, naposledy rozhodnutím ze dne [datum], další žádost byla podána [datum] a stavební úřad zahájil oznámením ze dne [datum] řízení o změně stavby před dokončením. Oznámením ze dne [datum] zahájil stavební úřad řízení o odstranění nepovolené stavby v rozsahu odstranění nepovolených garáží ve dvoře, nepovolené dvorní přístavby domu a části nástavby domu, provedené v rozporu s stavebním povolením. Žalobce podal dne [datum] žádost o dodatečné povolení těchto stavebních změn, dne [datum] vydal stavební úřad rozhodnutí o dodatečném povolení této stavby, rozhodnutím ze dne [datum] zastavil řízení o odstranění a obnovení stavby a rozhodnutím ze dne [datum] byla stavba kolaudována (povoleno její užívání). Na základě odvolání manželů [příjmení] ze dne [datum] proti rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum] č.j. výst: [číslo], jímž byla povolena dílčí změna stavby (stavební úpravy 1 PP a 1NP na nebytové prostory a levého bytu ve 2 NP, vestavba bytových jednotek do půdního prostoru, nástavba domu se zvýšením hřebene p [číslo] mm, vestavba osobního výtahu), [anonymizováno] rozhodnutím čj. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] uvedené rozhodnutí zrušil a stavební řízení zastavil. Toto rozhodnutí bylo zrušeno na základě správní žaloby žalobkyně rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Žalobkyně uplatnila nárok na náhradu škody ve výši [částka] u žalované dopisem ze dne [datum] a žalovaná jej dopisem ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], odmítla.

3. Soud I. stupně s odkazem na §§ § 1, § 7 odst.1, § 8 odst.1 a 2, § 13 odst.1 2 a § 32 odst.1 a 2 náhradového zákona posoudil příčinnou souvislost jednotlivých dílčích nároků žalobce (ušlý zisk z rozdílu ceny bytových jednotek v roce 2008 a v roce 2011 a z nerealizovaných parkovacích stání, provize vyplacená zprostředkovateli prodeje jednotek, neuplatněná sleva na dani za období 2003 [číslo], úroky z bankovního úvěru, úroky z půjček od soukromých osob, finanční narovnání s manželi [příjmení], vícepráce související s obnovou stavebních prací, náklady na právní služby, mandátní odměna za administrativní služby, úroky z očekávaného zisku - viz odstavec 3 rozsudku ve spojení s odstavcem 6 – změny a částečné zpětvzetí žaloby, jež se týkalo nároků uvedených v odstavci 3 písmeno e), g) a l) rozsudku) s rozhodnutím [anonymizováno] [číslo jednací] [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] (nezákonným rozhodnutím) a dospěl k závěru, že příčinná souvislost není dána. Poukázal na to, že žalobkyně opětovně žádala o povolení změn stavby a o prodloužení lhůty k dokončení stavby pro nedostatek finančních prostředků a stavěla v rozporu se stavebním povolením, nemohla proto předpokládat, že by bytové jednotky a garážová stání mohla (dříve) zkolaudovat a prodat. Nemožnost uplatnit slevu na dani jde na vrub její nepromyšlené podnikatelské činnosti a smlouvu o úvěru uzavřela dne [datum], kdy již stavěla v rozporu se stavebním povoleném. Splácení půjček soukromým osobám a úplata manželům [příjmení] vychází z jejího vlastního rozhodnutí a s nezákonným rozhodnutím nesouvisí. Vícepráce na obnovení stavby byly dány tím, že žalobkyně stavěla v rozporu se stavebním povolením a náklady správního řízení si nesou jeho účastníci sami. Soud I. stupně uzavřel, že nejsou splněny podmínky pro odpovědnost žalované za škodu, žalobu zamítl a žalované a vedlejšímu účastníku přiznal podle § 142 odst. l zák. č. 99/19636 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) náhradu nákladů řízení.

4. Proti rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání a soudu I. stupně vytkla nesprávné právní posouzení věci v otázce příčinné souvislosti jejích nároků s nezákonným rozhodnutím. Dovozovala, že prodlužování termínu stavby je běžnou záležitostí a zdůraznila, že finanční prostředky na stavbu si zajistila prostřednictvím úvěru na podkladě smlouvy ze dne [datum], který hodlala splácet z prodeje bytových jednotek na základě smluv o budoucích kupních smlouvách na přelomu roku [rok] [číslo]. Z důvodu pozastavení stavby nebyla žalobkyně schopna plnit splátky úvěru, proto byla nucena zajistit si k tomu finanční prostředky zápůjčkou od třetích osob. Žalobkyně vylučuje svou vědomost o tom, že by stavěla v rozporu se stavebním povolením, veškerá její stavební činnost probíhala v souladu se stavební dokumentací a rozhodnutími stavebního úřadu, což může prokázat stavební dokumentací a stavebním deníkem. Právní jistota žalobkyně byla narušena tím, že stavební úřad uznal odvolání manželů [příjmení] včasným, rozhodnutí o povolení změny stavby bylo označeno za nepravomocné a bylo nařízeno odstranění této stavby, proto žalobkyně následně požádala o dodatečné stavební povolení. Slevu na dani žalobkyni důvodně očekávala na základě uzavřením smluv o budoucích kupních smlouvách a uzavřením dohody s manželi [příjmení] odvracela vznik dalších škod. Žalobkyně uzavřela, že bez zastavení stavby v důsledku pochybení správních orgánů by došlo k dokončení stavby a odprodeji všech jednotek nejpozději v roce 2010. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

5. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku. Zdůraznila, že ve věci je významná jen příčinná souvislost nároků žalobkyně s nezákonným rozhodnutím, s jejímž posouzení soudu I. stupně se ztotožnila. Poukázala na to, že od vydání stavebního povolení dne [datum] do uzavření úvěrové smlouvy žalobkyní [datum] uplynulo 11 let, žalobkyně opakovaně žádala o prodloužení platnosti stavebního povolení a o povolení změn stavby a o poslední žádosti nebylo v době podání odvolání manželů [příjmení] ještě rozhodnuto, žalobkyně tedy nemohla být v dobré víře, že svým závazkům ze smluv o budoucích kupních smlouvách dostojí. V době vydání nezákonného rozhodnutí již bylo zahájeno řízení o odstranění stavby a žalobkyně žádala o její dodatečné povolení. Žalobkyně mimo to v řízení přes výzvy neprokázala v jakém stupni rozestavěnosti byla stavba ke dni podání uvedeného odvolání, ani zda byla prováděna v souladu s rozhodnutím o změně stavby, zda měla zajištěno její financování a zda by budoucí kupující splnili své závazky. [ulice] účastník se ztotožnil s názorem žalované.

6. Podle obsahu odvolání uplatnila žalobkyně odvolací důvody ve smyslu § 205 odst. 2 písm. e) g) o.s.ř. Odvolací soud proto z jeho podnětu přezkoumal rozsudek soudu I. stupně včetně řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, v intencích § 212 a § 212a o.s.ř., odvolání však shledal opodstatněným. Jak již bylo v řízení postaveno najisto, tvrzený nesprávný úřední postup stavebního úřadu či jeho odvolacího orgánu, který se projevil v obsahu rozhodnutí [anonymizováno] čj. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], jímž bylo zrušeno rozhodnutí stavebního úřadu Městské části [obec a číslo] o povolení změny stavby před dokončením ze dne [datum], může být zvažován jen z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím podle § 8 odst. l náhradového zákona (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]). Pro posouzení opodstatněnosti nároků žalobkyně je tedy rozhodná jen příčinná souvislost tvrzené majetkové újmy žalobkyně s rozhodnutím [anonymizováno] čj. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], jež je v důsledku zrušení na základě správní žaloby rozhodnutím nezákonným. Obecně platí, že příčinná souvislost je dána tehdy, je-li škoda k protiprávnímu jednání ve vzájemném poměru příčiny a následku tak, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody může být jen takové protiprávní jednání, bez jehož existence by škodný následek nevznikl. V daném případě odvolací soud ve shodě se závěrem soudu I. stupně, byť nedostatečně argumentovaným, s jednou výjimkou příčinnou souvislost uplatněných nároků s nezákonným rozhodnutím nenalezl.

7. Žalobkyně odhlíží od okolností stavebního řízení, na něž správně poukázala žalovaná. Na žádost žalobkyně ze dne [datum] bylo dne [datum] zahájeno další řízení o povolení změny stavby, které nebylo v době vydání nezákonného rozhodnutí, jímž bylo k odvolání zúčastněných osob zrušeno rozhodnutí o povolení změny stavby ze dne [datum], ukončeno. [ulice] úřad mimo to dne [datum] zahájil řízení o odstranění nepovolené stavby, z něhož je patrno, že žalobkyně část dotyčné stavby provedla v rozporu se stavebním povolením (naposledy ve znění jeho změny ze dne [datum]). Podle odůvodnění rozhodnutí [anonymizováno] ze dne [datum] (nezákonné rozhodnutí) byla důvodem ke zrušení rozhodnutí odboru výstavby ze dne [datum] k odvolání manželů [příjmení] právě okolnost vedení řízení o odstranění nepovolené stavby podle § 129 stavebního zákona a vedení řízení o dodatečné povolení změny stavby (na základě žádosti žalobkyně ze dne [datum]), v jehož rámci se stavební úřad bude znovu zabývat všemi požadavky obecně závazných předpisů na stavbu a mimo jiné posoudí i námitky odvolatelů. Z uvedeného vysvítá, že dotyčné nezákonné rozhodnutí nemělo na žalobkyní dovozované zdržení stavby rozhodující vliv, neboť to bylo již předtím vyvoláno jednak její opětovnou žádostí o povolení změny stavby a současně provedením části stavby v rozporu s tehdy platným stavebním povolením, na což stavební úřad reagoval zahájením řízení o její odstranění. Žalobkyně tento jeho postup reflektovala v žádosti o dodatečné povolení změny stavby ze dne [datum], což relativizuje její jakkoliv pro rozhodnutí nevýznamné prohlášení, že o rozporu provedení části stavby se stavebním povolením nevěděla. O této žádosti stavební úřad rozhodl dne [datum] a stavba byla zkolaudována dne [datum] dlouho předtím, než bylo v soudním řízení správním dne [datum] pravomocně rozhodnuto o zrušení rozhodnutí [anonymizováno] ze dne [datum] (z převážně formálního důvodu), z čehož je patrné, že samotné toto rozhodnutí nebylo pro další průběh stavebního řízení a jeho pokračování zásadně významné.

8. Z uvedeného se podává převážná správnost závěru soudu I. stupně o nedostatku přímé příčinné souvislosti nezákonného rozhodnutí s většinou dílčích nároků žalobkyně, dovozovaných z toho, že v důsledku zdržení stavby měla prodat bytové jednotky za nižší než původně předkupními smlouvami sjednanou cenu (aniž by však ve smyslu poučení soudu I. stupně vymezila jednotlivé konkrétní bytové jednotky, u nichž mělo dojít budoucími kupujícími k odstoupení od smluv a k následnému prodeji za nižší cenu), platit vyšší úrok z bankovního úvěru a úrok z půjček od třetích osob, jakož i z ušlého zisku na úrocích z hypotetického zisku z prodeje jednotek, z nákladů na obnovení stavebních prací a z nemožnosti uplatnit daňový odpočet. Zcela mimo rámec příčinné souvislosti s jakýmkoliv zdržením stavby jsou nároky, vyplývající z vlastního rozhodnutí žalobkyně o tom, že nebude realizovat zamýšlená parkovací stání a že poskytne úplatu manželům [příjmení] oproti jejich závazku vzít zpět námitky proti její stavbě. [příjmení] tento rámec jsou také plnění, které bez ohledu na stav stavebních prací žalobkyně hradila zprostředkovateli prodeje jednotek či svému mandatáři na základě sjednané provize a mandátní odměny podle uzavřených smluv.

9. Jediným nárokem, jenž má přímou příčinnou souvislost s nezákonným rozhodnutím, je nárok, uvedený v rozsudku v odstavci 3 pod písm. i), spočívající v nákladech žalobkyně na právní služby v rozsahu, v jakém byly účelně vynaloženy na zrušení nezákonného rozhodnutí. Tento nárok, jehož řádnou specifikaci příslušnými úkony právní služby ve smyslu poučení soudu I. stupně podle § 118a odst. l a 3 o.s.ř. při ústním jednání, konaném dne [datum], žalobkyně ani neprovedla, je však podle § 31 odst. 2 náhradového zákona podmíněn tím, že poškozenému nebyla přiznána náhrada nákladů v průběhu řízení na základě procesních předpisů. Žalobkyni však tato náhrada přiznána byla, jak se podává z výroku II. rozsudku Městského soudu v Praze z [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], jímž bylo žalovanému Magistrátu hlavního města Prahy uloženo zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta na náhradu nákladů řízení [částka].

10. Odvolací soud uzavírá, že ve shodě se soudem I. stupně neshledává naplněnými podmínky pro vznik odpovědnosti státu za žalobkyní prezentovanou škodu a proto napadený rozsudek jako věcně správný ve výroku o věci samé a ve výroku o náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem navzájem podle § 219 o.s.ř. potvrdil. Za použití § 221a o.s.ř. změnil výrok o náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a žalovanou pouze ohledně výše této náhrady, neboť oproti závěru soudu I. stupně zjistil z obsahu spisu pouze 32 procesních úkonů žalované (příprava a účast na 10 soudních jednáních, z nichž tři trvala přes dvě hodiny, a 9 věcných vyjádření), za něž jí náleží podle § 151 odst. 3 o. s. ř a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu) paušální náhrada advokátem nezastoupeného účastníka řízení ve výši po [částka]. Podle § 142 odst. l o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. l o.s.ř. má procesně úspěšná žalovaná právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v rozsahu paušální náhrady výdajů za tři procesní úkony (věcné vyjádření, příprava a účast na jednání odvolacího soudu) po [částka] podle výše uvedených předpisů. Shodně náleží paušální náhrada výdajů za dva procesní úkony (příprava a účast u jednání) také vedlejšímu účastníku, neboť jeho zastoupení advokátem nelze ve světle judikatury Ústavního soudu ČR (srov. nález sp.zn. II. ÚS 2396/09) z důvodu, zmíněných již soudem I. stupně, shledat účelným.

Proti tomuto rozsudku je za podmínek § 237 o.s.ř. přípustné dovolání, které lze podat do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně.