pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uznal žalovanou povinnou zaplatit žalobkyni [částka], žalobu ohledně [částka] a renty ve výši [částka] měsíčně od srpna 2016 do dosažení věku žalobkyně 67 let nebo dosažení nároku žalobkyně na starobní důchod zamítl, oběma účastnicím uložil povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení, žalobkyni ve výši [částka] a žalované ve výši [částka], a rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení [částka] a placení [částka] měsíčně z titulu pojistného plnění na náhradu škody na zdraví, jež jí byla způsobena zaviněním řidiče vozidla, pojištěného u žalované, při dopravní nehodě dne [datum]. Žádala [částka] a uvedenou rentu na náhradě za ztrátu na výdělku, [částka] na náhradě za ztížení společenského uplatnění a [částka] na náhradě nákladů za znalecké posudky. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby obranou, že oprávněné nároky žalobkyně uspokojila, neboť jí za poúrazové omezení hybnosti krční páteře se zvýšením o 50% pro zvlášť těžké následky poskytla [částka] (z toho [částka] po podání žaloby, v tomto rozsahu bylo řízení zastaveno) a náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a ostatní nároky nejsou opodstatněné.

2. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, podrobně popsaných v odstavcích 6. – 26. napadeného rozsudku, a skutkově uzavřel, že žalobkyně dne [datum] utrpěla při dopravní nehodě škodu na zdraví s trvalými následky - poúrazové omezení hybnosti páteře těžkého stupně s příznaky kořenového dráždění, omezení pohyblivosti kolenního kloubu těžkého stupně a vážné [anonymizována dvě slova], vzniklé působením otřesných zážitků, jež ji omezují v osobním i pracovním životě (posudky MUDr. [jméno] [příjmení] a MUDr. [jméno] [příjmení], předložené žalobkyní). Vozidlo, řízené viníkem dopravní nehody, bylo odpovědnostně pojištěno u žalované, která žalobkyni na náhradě ztížení společenského uplatnění v příčinné souvislosti s nehodou uhradila [částka]. S odkazem na přechodné ustanovení § 3081 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník soud I. stupně na věc aplikoval [ustanovení pr. předpisu], [účinnost] (obč. zák.), [ustanovení pr. předpisu] o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění a [ustanovení pr. předpisu], o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (ZPO). Dovodil, že právo žalobkyně jako poškozené z dopravní nehody na plnění vůči žalované pojišťovně škodícího vozidla plyne z § 9 odst. l ZPO. Znaleckým posudkem MUDr. [příjmení] bylo ztížení společenského uplatnění žalobkyně ohodnoceno 2 [anonymizováno] body, na tomto základě zjištěnou částku [částka] (2 [anonymizována dvě slova] x [částka]) navýšil podle § 7 odst. 3 uvedené vyhlášky o jeden násobek a po odečtení plnění žalované ve výši [částka] shledal důvodným nárok žalobkyně z tohoto titulu ve výši [částka]. K tomu uvedl, že žalobkyni poklesla pracovní schopnost pro [anonymizováno] stability a trvající bolestivé stavy, které ji objektivně omezují při běžných domácích činnostech a při sportu, omezení v jiných oblastech života (společenské, intimní, kulturní či pracovní v plném rozsahu) nebylo prokázáno. Žalobkyni současně přiznal náhradu nákladů odměny za znalecký posudek MUDr. [příjmení], zaplacenou jí ve výši [částka].

3. K nároku na náhradu za ztrátu na výdělku soud I. stupně vyšel z toho, že samotné snížení pracovní způsobilosti poškozeného neznamená vznik této škody, k níž dojde teprve tehdy, jestliže se důsledky zhoršení [anonymizována dvě slova] projeví v majetkové sféře poškozeného tím, že se sníží jeho výdělky oproti [anonymizováno] před poškozením. Náhrada ztráty na výdělku se stanoví rozdílem mezi průměrným výdělkem před poškozením a výdělkem dosahovaným po poškození s připočtením případného invalidního důchodu Konstatoval, že žalobkyně byla (podle sdělení ze dne [datum]) v období od [datum] do [datum] a v období od [datum] vedena v evidenci úřadu práce jako uchazečka o zaměstnání a od [datum] do [datum] pobírala podporu v nezaměstnanosti. Důkazy, nabízené žalobkyní ohledně nástupu do zaměstnání dne [datum] s pravděpodobným čistým výdělkem [částka] (podle pracovní smlouvy ze dne [datum] se zaměstnavatelem [právnická osoba], ukončené dohodou ze dne [datum]), zhodnotil soud I. stupně s ohledem na podnikání žalobkyně (jednatelství ve společnostech [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba]) před škodnou událostí ve spojení s žádostí žalobkyně o invalidní důchod ze dne [číslo], [číslo] jako nevěrohodné a účelové. Dovodil, že žalobkyni žádná ztráta na výdělku v příčinné souvislosti s předmětným poškozením nevznikla. Ve [právnická osoba] s.r.o, žalobkyně nikdy žádnou práci nevykonávala, byla až do ukončení pracovního poměru v pracovní neschopnosti a v rozhodné době byla vedena úřadu práce jako uchazečka o zaměstnání. Její výdělek ke dni škodné události proto nemohl ve smyslu § 25 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti přesáhnout polovinu minimální mzdy, žádného výdělku však nedosahovala. Soud I. stupně dále poukázal na to, že žalobkyně přes poučení podle § 118a odst. l a 3 zákona č. 99/19636 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) neprokázala žádnou snahu o zapojení do pracovního poměru po ukončení pracovní neschopnosti, ačkoliv její invalidita byla jen částečná. Soud I. stupně proto nárok žalobkyně na náhradu za ztrátu na výdělku zamítl a současně zamítl nárok zaplacení [částka] za posudek MUDr. [příjmení] se závěrem, že vynaložení tohoto nákladu žalobkyně neprokázala. O náhradě nákladů řízení mezi účastnicemi a nákladech státu rozhodl s odkazem § 142 odst. 2 o.s.ř. a § 148 odt. l o.s.ř. poměr podle poměru procesního úspěchu účastnic.

4. Proti zamítavému výroku rozsudku ve věcí samé a výrokům nákladovým podala žalobkyně včasné odvolání. Uvedla s poukazem na závěry znaleckých posudků, že její běžný život se v důsledku předmětné nehody podstatně zhoršil, její psychika byla nenávratně poškozena a nemůže vykonávat žádnou pracovní činnost, k čemuž poukázala na rozhodnutí [obec] správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) ze dne [datum] o přiznání invalidního důchodu 1. stupně od [datum]. Dovozovala, že nástupem do práce jakéhokoliv zaměření riskuje zhoršení svého fyzického i psychického [anonymizována dvě slova], její [anonymizována dvě slova] se dále zhoršuje a vzrůstají jí náklady na léky a léčení. Soudu I. stupně vytkla, že nevyslechl znalce, nevzal v úvahu její pracovní smlouvu, uzavřenou před autonehodou, po níž nemohla vykonávat práci ve sjednaném rozsahu, a nevyhověl jejímu návrhu na výslech likvidátorky žalované k postupu při vyplácení ztráty na výdělku a na vyžádání spisu k likvidaci pojistné události spolupoškozeného při nehodě [jméno] [jméno], vůči němuž postupovala žalovaná vstřícněji a uzavřela s ním dohodu o vypořádání jeho nároků. Soud I. rovněž nedůvodně nepřipustil rozšíření její žaloby o valorizaci náhrady za ztrátu na výdělku a o zákonný úrok z prodlení. Nárok na zaplacení [částka] na nákladech odměny pro znalce [příjmení] [příjmení] žalobkyně prokázala doložením fakturace, na jejímž základě bylo plněno. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadené výroky rozsudku soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalovaná navrhla potvrzení napadených výroků rozsudku jako věcně správných.

5. Z obsahu odvolání žalobkyně se podávají odvolací důvody ve smyslu § 205 odst. 2 písm. d) e) a g) o.s.ř. Odvolací soud proto z podnětu jejího odvolání přezkoumal napadené výroky rozsudku včetně řízení, které mu předcházelo, v intencích § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř. Po zopakováním důkazu znaleckým posudkem z [datum], přípisem z [datum], fakturou z [datum], znaleckým posudkem [číslo] posudkem [anonymizováno] – [anonymizováno] z [datum], posudkem [stát. instituce] východ z [datum] a evidenčními listy důchodového pojištění za roky [rok], [rok], [rok] 2x, [rok] 2x, [rok] a [rok] v souladu s § 213 odst. 4 o.s.ř. shledal toto odvolání důvodným pouze v části týkající se nákladů na vypracování znaleckého posudku MUDr. [příjmení] a soudem I. stupně nedůvodně nepřipuštěné změny žaloby ohledně úroku z prodlení. Oproti závěru soudu I. stupně odvolací soud dovodil, že žalobkyně prokázala úhradu odměny znalce [příjmení] [příjmení] ve výši [částka], neboť znalec ji vyúčtoval fakturou ze dne [datum] s poznámkou, že ji žalobkyně uhradila v hotovosti před vystavením faktury. Žalobkyni nepochybně svědčí podle § 517 odst. 1 obč. zák. nárok na úrok z prodlení s plněním jejích oprávněných nároků ve výši, dané v rozhodné době účinným § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku a minimální výše nákladů spojených s uplatňováním pohledávky. Počátek prodlení u doplatku základní náhrady za ztížení společenského uplatnění a nákladů, vynaložených na znalecký posudek MUDr. [příjmení], byl stanoven na [datum], neboť z přípisu žalované ze dne [datum] plyne, že ([částka], rozdíl mezi částkou [částka] a [částka], viz níže) žalovaná byla nejpozději k tomuto dni vyzvána k úhradě obou těchto částek. K úhradě nákladů znaleckého posudku MUDr. [příjmení] byla žalovaná vyzvána až výzvou ze dne [datum], doručenou žalované dne [datum] Odvolací soud proto po připuštění rozšíření žaloby v tomto rozsahu, vzhledem k tomu, že postup soudu I. stupně byl v tomto ohledu rozporný s § 95 odst. 2 o.s.ř., shledal opodstatněným nárok žalobkyně na úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

6. Ohledně výše náhrady za ztížení společenského uplatnění odvolací soud neshledal odvolání žalobkyně důvodným. Výši této náhrady stanovil soud I. stupně zásadně správně v intencích § 444 odst. 1 obč. zák. a §§ 3 a 7 vyhlášky č. 440/2001 Sb., byť nesprávně nereflektoval navýšení bodového ohodnocení o 50%, provedené znalcem [příjmení] [příjmení] s odkazem na § 6 odst.1 písm. c) uvedené vyhlášky na celkem [číslo] [anonymizováno]. Náhrada za ztížení společenského uplatnění žalobkyně proto při hodnotě bodu [částka] podle § 7 odst. 2 vyhlášky činí ([číslo] x [částka]) [částka]. Soudem I. stupně přisouzená částka po odečtení plnění žalované ve výši [částka] ([částka]) tak zahrnuje i mimořádné zvýšení náhrady podle § 7 odst. 3 vyhlášky, která je plně adekvátní míře omezení žalobkyně v životě trvalými následky nehody, jak byly specifikovány soudem I. stupně (srov. k tomu výpověď svědka [jméno] [příjmení], pospanou v odstavci 24. napadeného rozsudku).

7. Ve shodě se soudem I. stupně neshledal odvolací soud důvodným ani nárok žalobkyně na ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Žalobkyně před nehodou po dobu jednoho roku nepracovala, protože byla uchazečkou o zaměstnání a pobírala pouze sociální dávky, tedy neměla v tomto období před nehodou žádný příjem, z něhož by mohl být stanoven pravděpodobný výdělek ve smyslu [ustanovení pr. předpisu]. Z posudku [stát. instituce] východ ze dne [datum] taktéž plyne, že již před [anonymizováno] postihovaly žalobkyni bolestivost a kontraktury krční páteře a recidivující úrazy kolenních kloubů, po [anonymizována čtyři slova] si žalobkyně stěžovala kromě bolestí [anonymizováno] horní končetiny i na bolesti levé horní končetiny a loketních kloubů a brnění prstů horních končetin. Podle posudku [anonymizováno] – [anonymizováno] ze dne [datum] měla žalobkyně opakovaně mnohočetné potíže pohybového a svalového aparátu, pro které byla opakovaně a dlouhodobě v pracovních neschopnostech. Jedna z pracovních neschopností žalobkyně před nehodou trvala od [datum] do [datum] (361 dní) a podle posudku [stát. instituce] východ ze dne [datum] v období 9/ [rok] – 8/ [rok] byla žalobkyně v pracovní neschopnosti 730 dní. Opakované pracovní neschopnosti potvrzují i evidenční listy důchodového pojištění za roky [rok], [rok], [rok], [rok], [rok] a [rok], podle nichž činily vyloučené doby z důchodového pojištění v roce [rok] 305 dní, [rok] 231 dní, [rok] 356 dní, [rok] 122 dní, [rok] 365 dní a [rok] 243 dní. Nelze též přehlédnout, že žalobkyně byla uznána invalidní až ke dni [datum] a byl jí přiznán invalidní důchod I. stupně pro pokles pracovní schopnosti v rozsahu 35% (v tom je zohledněno i zhoršení fall indexu na 98%, kterým žalobkyně argumentovala), který vyplynul převážně ze [anonymizována dvě slova], vzniklých již před nehodou. Zmíněný posudek uvádí, že nebyl hodnocen vznik dlouhodobě nepříznivého [anonymizována dvě slova] v souvislosti s [anonymizováno], neboť mnohočetné potíže s páteří i svalovým aparátem byly opakovaně zaznamenávány ve [anonymizována dvě slova] před [anonymizováno]. S ohledem na to, že žalobkyně před předmětnou nehodou dlouhodobě nepracovala a ani po opakovaném poučení soudem I. stupně ve smyslu § 118a odst. l a 3 o.s.ř. nijak neprokázala, že se po ukončení pracovní neschopnosti pokoušela pracovat, přestože její pracovní schopnost byla (nikoliv zcela v příčinné souvislosti s předmětnou nehodou) pouze mírně snížena, shledává i odvolací soud žalobkyní předkládané důkazy o sjednaném zaměstnání, do něhož měla nastoupit po předmětné nehodě (i s přihlédnutím k tomu, že pracovní smlouvy se obvykle přede dnem faktického nástupu do práce písemně neuzavírají) účelovými a nevěrohodným. Za daných okolností nelze dovodit, že by žalobkyně bez [anonymizováno] poškození předmětnou nehodou dosahovala konkrétního výdělku a měla by jí náležet náhrada jeho ztráty ve smyslu §§ 445 a 446 obč. zák. Odvolací soud proto neshledal pro rozhodnutí věci významnými důkazy, jejichž provedení žalobkyně v řízení před soudem I. stupně marně navrhovala. K písemnému vyjádření [jméno] [jméno] k průběhu likvidace jeho následků předmětné nehody a k dohodě o vypořádání mezi žalovanou a [jméno] [jméno] nepřihlédl dílem z důvodu nepřípustnosti podle §205a o.s.ř. (vyjádření), dílem pro bezvýznamnost pro rozhodnutí o nároku žalobkyně (dohoda). Důkazy, týkající se projednání a vypořádání nároků jiné osoby, jakkoliv s téže pojistné události, nemohou rozhodnutí o nároku žalobkyně nijak ovlivnit, neboť každé [anonymizováno] poškození a jeho následky má individuální charakter. Pro posouzení nároku žalobkyně nemůže být proto významné, zda a jaký nárok v tomto směru vznikl jinému poškozenému a jak se s ním žalovaná vypořádala.

8. Z popsaných důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně podle § 220 odst. 2 písm. b) o.s.ř. zamítavý výrok změnil pouze ohledně [částka] s příslušenstvím a výše uvedeného úroku z prodlení, jinak jej podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrdil. O nákladech řízení mezi účastnicemi řízení navzájem bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř., neboť byly s přihlédnutím k tomu, že rozhodnutí o výši plnění stran nároku na žalobkyně na náhradu za ztížení společenského uplatnění záviselo na znaleckém posudku a na úvaze soudu ve smyslu § 142 odst. 3 o.s.ř., procesně úspěšné ve zhruba shodném rozsahu. Náklady státu ve výši [částka] spočívají v nákladech znalečného, hrazeného podle usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], a jejich náhradu odvolací soud v souladu s § 148 o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř. účastnicím poměrně rozdělil s přihlédnutím k žalovanou dne [datum] uhrazené záloze ve výši [částka].