pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]

1. Napadeným rozsudkem uznal soud I. stupně žalovanou povinnou zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím a na náhradu nákladů [anonymizováno] [částka] a žalobu ohledně [částka] s příslušenstvím zamítl. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení [částka] z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jež mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem, spočívajícím v nepřiměřené délce přestupkového [anonymizováno], vedeného [stát. instituce] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] (posuzované [anonymizováno]). Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s obranou, že žalobci nemajetková újma nevznikla, jelikož věděl, že se dopouští přestupkového jednání, za něž byl také postižen, a o průběh přestupkového [anonymizováno] se osobně nezajímal.

2. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, podrobně popsaných v odstavcích 5. – 25. odůvodnění napadeného rozsudku, která posoudil podle § 1 odst. 3, § 5, § 13 odst. 1, § 14, § 15, [ustanovení pr. předpisu], o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich [anonymizováno] (náhradový zákon). Konstatoval, že byla splněna podmínka předběžného uplatnění nároku u příslušného úřadu a dovodil, že na [anonymizováno], jehož předmětem je obvinění z přestupku, se vztahuje se [číslo] odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), [ustanovení pr. předpisu] a závěry stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [stanovisko NS], uveřejněného pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (Stanovisko). Posuzované [anonymizováno] trvalo od [datum], kdy [stát. instituce] vydal oznámení o zahájení správního [anonymizováno], do [datum], kdy nabylo právní moci rozhodnutí odvolacího správního orgánu, tedy 3 roky a 2 měsíce. Tuto délku [anonymizováno], způsobenou zejména„ průtahem“ u odvolacího správního orgánu, shledal soud I. stupně s přihlédnutím k tomu, že nešlo o [anonymizováno] zásadně složité, nepřiměřenou. Konstatoval, že vznik nemajetkové újmy na straně žalobce v důsledku nepřiměřené délky [anonymizováno] se předpokládá a dovodil, že je na místě poskytnout mu peněžité zadostiučinění, neboť konstatování porušení práva není dostačující. Zdůraznil, že význam předmětu [anonymizováno] nebyl pro žalobce zanedbatelný,„ ve hře“ pro něho bylo minimálně to, zda bude označen za pachatele přestupku či nikoliv, což je skutečnost způsobilá zasáhnout do jeho osobnosti. Neztotožnil se s názorem žalobce, že součástí posuzovaného [anonymizováno] je i předchozí provedení kontroly a na ni navazující postup do zahájení přestupkového [anonymizováno]. S odkazem na [ustanovení pr. předpisu] dovodil, že správní orgán v rámci uvedené kontroly nevydal žádné rozhodnutí a jeho postup v souvislosti s ní nelze označit za správní [anonymizováno], ve kterém by mohl vzniknout nesprávný úřední postup v podobě nepřiměřené délky [anonymizováno] (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Výši peněžního zadostiučinění stanovil ve smyslu Stanoviska vycházejíc z částky [částka] za první dva roky a každý následující rok [anonymizováno] a takto zjištěnou částku [částka] (2 x [částka] a [částka] za další 2 měsíce) snížil o 20% pro snížený význam (předmětu) [anonymizováno] pro žalobce, který se o jeho průběh nezajímal (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], [spisová značka]). Poukázal na to, že žalobce byl, stejně jako další řidiči využívající aplikaci [anonymizováno], v přestupkovém [anonymizováno] zastoupen advokátem Mgr. Ing. [jméno] [příjmení], musel být informován o rozhodovací praxi správních orgánů v souvislosti s činností [právnická osoba] [anonymizováno] a výsledek [anonymizováno] musel nejméně zčásti předvídat. Žalovanou tvrzenou skutečnost, že uloženou pokutu za žalobce zaplatila [právnická osoba], označil za nerozhodnou, žalobě vyhověl ohledně [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, ve zbytku ji zamítl a žalobci přiznal podle e [ustanovení pr. předpisu] náhradu nákladů [anonymizováno].

3. Proti rozsudku podali včasné odvolání oba účastníci [anonymizováno]. Žalobce se odvolal proti zamítavému výroku o věci samé a namítl, že soud I. stupně nesprávně posoudil celkovou délku [anonymizováno], neboť do ní nezahrnul kontrolní [anonymizováno], započaté kontrolou dne [datum] do [datum]. Setrval na názoru, že jde o [anonymizováno] provázané s posuzovaným přestupkovým [anonymizováno], k čemuž odkazoval na judikatorní závěry k daňové kontrole. Dovozoval dále, že judikatorní závěr o krácení peněžní náhrady za první dva roky lze vztáhnout jen na soudní [anonymizováno], jelikož správní [anonymizováno] je vázáno zákonnými lhůtami pro rozhodování správních orgánů. Zdůraznil, že jediným důvodem nepřiměřené délky [anonymizováno] byl„ průtah“ v jeho průběhu, který je třeba zhodnotit i ve smyslu § 31a odst. 3 písm. d) náhradového zákona. Konečně uvedl, že se o [anonymizováno] zajímal skrze svého zástupce a poukázal na to, že samotný výsledek nepřiměřené dlouhého [anonymizováno] není významný. Navrhl, aby odvolací soud změnil zamítavý výrok napadeného rozsudku a přiznal mu„ další“ zadostiučinění.

4. Žalovaná se odvolala proti vyhovujícímu výroku o věci samé a proti výroku o náhradě nákladů [anonymizováno]. Dovozovala, že v případě žalobce nelze hovořit o nejistotě ohledně výsledku [anonymizováno], jejíž kompenzace je smyslem odškodnění za nepřiměřenou délku [anonymizováno], neboť bylo logickým důsledkem jeho protiprávního jednání, o němž musel s ohledem na soudní judikaturu (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. [číslo jednací]), známou jeho zástupci, vědět. Negativní výsledek [anonymizováno] proto mohl od počátku předpokládat a nemohl být v nejistotě ani ohledně uložené sankce, jelikož pokutu za něho hradil jeho advokát z úschovního účtu z prostředků, složených [právnická osoba] [anonymizováno], k čemuž žalovaná navrhovala provedení dokazování ohledně identifikace vlastníka těchto prostředků. Žalovaná zdůraznila, že žalobce patřil mezi širokou skupinu dopravců, používající aplikaci [anonymizováno], kteří systematicky porušovali zákon a dozovala, že požadavek na jakékoliv zadostiučinění je z jeho strany zneužitím práva. Proti výroku o náhradě nákladů [anonymizováno] žalovaná namítla s poukazem na rozhodnutí Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací], že soud I. stupně měl s ohledem na nepřiměřenost žalobního požadavku a shodu obsahu podání žalobce s obdobnými případy aplikovat § 150 o. s. ř. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnou vyhovujícího výroku rozsudku žalobu zcela zamítl a přiznal jí náhradu nákladů [anonymizováno] před soudy obou stupňů.

5. Oba účastníci se k odvolání protistrany dále vyjadřovali. Žalovaná dovozovala bezvýznamnost argumentace žalobce ohledně zahrnutí doby provedení kontroly do přestupkového [anonymizováno] a nesprávnost jeho názorů ohledně krácení základní částky a významu„ průtahu“ v [anonymizováno]. Zopakovala, že zástupce žalobce znal rozhodovací praxi ohledně dané problematiky a opětovně zdůraznila širší kontext věci se závěrem, že nárok žalobce je zneužitím práva. Poukázala na rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], v němž tento soud v obdobném případě dospěl k závěru o nepatrném významu předmětu [anonymizováno] pro žalobce. Žalobce s obsáhlými judikatorními citacemi zdůraznil, že v odvolacím [anonymizováno] mu byla uložená pokuta snížena, tudíž jeho obrana v posuzovaném [anonymizováno] nebyla zcela bezúspěšná, a dovozoval, že podstata předmětu [anonymizováno] není pro jeho nárok na náhradu za nepřiměřenou délku [anonymizováno] rozhodná a náhrada nákladů [anonymizováno] mu ve smyslu judikatury ústavního soudu podle § 142 odst. 3 o.s.ř. náleží.

6. Podle obsahu odvolání uplatnili účastníci odvolací důvody ve smyslu [ustanovení pr. předpisu] Odvolací soud proto přezkoumal napadený rozsudek v intencích [ustanovení pr. předpisu] a zčásti opodstatněným shledal odvolání žalované. V posuzovaném [anonymizováno] byla žalobci za porušení povinnosti, stanovené [ustanovení pr. předpisu], o silniční dopravě, uložena pokuta v konečné výši [částka]. Soud I. stupně správně dovodil, že na [anonymizováno] o přestupcích či správních deliktech, jehož cílem je postih jednání deliktní povahy, dopadá čl. 6 odst. l Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, z něhož vychází právo na projednání věci v přiměřené době ve smyslu [ustanovení pr. předpisu] i uvedené Stanovisko. Učinil též správný závěr o nepřiměřené délce posuzovaného [anonymizováno] vzhledem k prodlevě, vzniklé v rozhodování odvolacího správního orgánu v době od [datum] od [datum] (přiměřenost délky [anonymizováno] je v daném případě posuzována jako celek a nikoliv z pohledu lhůt, stanovených správním řádem). Vznik nemajetkové újmy, definované zpravidla jako nejistota ohledně výsledku [anonymizováno], do níž byl účastník dlouhotrvajícího [anonymizováno] uveden a v ní udržován, v důsledku nepřiměřené délky [anonymizováno] se předpokládá (rozsudek Evropského soudu pro lidská práva [anonymizováno] proti [země] [číslo]) a jeho presumpce nebyla v [anonymizováno] ničím vyvrácena. Žalobce sice mohl s ohledem na žalovanou uvedenou judikaturu správního soudu očekávat přestupkové odsouzení, nicméně nemohl předjímat uloženou sankci a její výši a v tomto směru byl ohledně výsledku [anonymizováno] v nejistotě. Z pohledu samotného vzniku nemajetkové újmy z nepřiměřeně dlouhého [anonymizováno] není rozhodné, zda uloženou pokutu finálně za žalobce zaplatila jiná osoba ([anonymizována dvě slova]), proto je argumentace žalované touto skutečností (v níž odhlíží od případného vyrovnání mezi žalobcem a uvedenou společností v rámci jejich vzájemného vztahu), nevýznamná, jak již správně uvedl soud I. stupně.

7. Z hlediska formy zadostiučinění za žalobci vzniklou nemajetkovou újmu ve smyslu § 31a náhradového zákona však nelze odhlédnout od charakteru [anonymizováno] a jeho předmětu. Lze-li přestupkové [anonymizováno] charakterizovat jako„ malé [anonymizována dvě slova]“, na něž shodně s ním dopadají výše uvedená východiska, pak je na místě při posuzování nároku žalobce aplikovat také judikaturu, vztahující se k případům odsouzených pachatelů [anonymizována tři slova]. Ve vztahu k těmto [anonymizováno] Nejvyšší soud ve své judikatuře (rozhodnutí sp.zn. [spisová značka], publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod [číslo] rozhodnutí sp.zn. [spisová značka]), modifikoval jinak obecně přijímaný závěr o tom, že výsledek nepřiměřeně dlouhého [anonymizováno] není pro rozhodnutí o zadostiučinění za jeho nepřiměřenou délku zásadně významný. Dovodil, že pravomocné odsouzení za [anonymizována dvě slova] podstatně snižuje intenzitu nemajetkové újmy poškozeného z nepřiměřeně dlouhého [anonymizováno] z hlediska významu jeho předmětu pro poškozeného, neboť [anonymizována dvě slova] je pouze logickým důsledkem [anonymizována dvě slova] pachatele, který svým jednáním jeho zahájení způsobil. Nebude-li zjištěno excesivní jednání orgánů činných v [anonymizována dvě slova], nelze zpravidla uvažovat o odškodnění nemajetkové újmy v peněžité formě a odpovídajícím zadostiučiněním bude samotné konstatování porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Mezi [anonymizována dvě slova] s odsouzeným pachatelem a posuzovaným přestupkovým [anonymizováno], vyvolaným protiprávním jednáním žalobce deliktního charakteru, za něž byl v [anonymizováno] charakterově podobném [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] postižen, je zjevná paralela. Skutečnost pravomocného postižení žalobce za spáchaný přestupek tak významně snižuje intenzitu nemajetkové újmy, vzniklé žalobci z jeho nepřiměřené délky, a ani jiné okolnosti věci pro úvahu o peněžním zadostiučinění nesvědčí. Bylo by naopak v rozporu s obecně pojímanou zásadou spravedlnosti, kdyby měl žalobce prostřednictvím nároku na satisfakci za nepřiměřenou délku [anonymizováno] finančně těžit se svého deliktního jednání.

8. Z pohledu významu předmětu [anonymizováno] pro jeho účastníka jakožto zásadního z kritérií, příkladmo jmenovaných v § 31a odst. 3 náhradového zákona, pro posouzení formy zadostiučinění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. [spisová značka], usnesení sp. zn. [spisová značka]) je mimo to významná okolnost, že žalobce spadal do velké skupiny pachatelů přestupkového jednání v souvislosti s provozováním aplikace [anonymizováno]. Judikatorní náhled na toto jednání byl s ohledem na výše uvedené rozhodnutí správního soudu v průběhu posuzovaného [anonymizováno] znám a žalobce nutně musel přestupkové odsouzení předpokládat, o jeho průběh se ostatně, jak zmínil již soud I. stupně, dlouhodobě, zejména v době nečinnosti odvolacího správního orgánu, ani prostřednictvím svého zástupce nijak nezajímal. Je zjevné, že význam předmětu [anonymizováno] byl za dané situace pro žalobce nepatrný a doba [anonymizováno] se tak v jeho psychické sféře nemohla podstatně negativně projevit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

9. Uvedené okolnosti vedly odvolací soud k závěru, že v daném případě je dostatečnou satisfakcí za nemajetkovou újmu, vzniklou žalobci nepřiměřenou délkou jeho přestupkového [anonymizováno], konstatování porušení práva žalobce na projednání a rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě, které je plnohodnotnou zákonem předvídanou formou zadostiučinění (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka]). Podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. proto vyhovující výrok rozsudku změnil, konstatoval porušení uvedeného žalobcova práva v posuzovaném správním [anonymizováno] a žalobu o finanční plnění zamítl. Zamítavý výrok rozsudku ve věci samé současně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

10. Podle konstantní judikatury je na místě výsledek náhradového [anonymizováno] projevující se tím, že poškozený žalobce dosáhne satisfakce za nemajetkovou újmu, byť i jen konstatováním porušení práva, hodnotit obdobně jako plný úspěch ve smyslu [ustanovení pr. předpisu], i když mu výrokově nebylo přiznáno jím požadované plnění nebo jeho výše (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp. zn. [spisová značka], publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). V [anonymizováno], jehož předmětem je zadostiučinění za nemajetkovou újmu, způsobenou nesprávným výkonem veřejné moci, jež je zásahem do osobnostního práva poškozeného, se rovněž judikatorně konstantně (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka]) při stanovení tarifní hodnoty pro určení odměny advokáta podle [ustanovení pr. předpisu], advokátní tarif aplikuje § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu. Tarifní hodnotou je tak bez ohledu na výši žalobního požadavku částka [částka], nelze proto přisvědčit závěrům žalovanou prosazovaného rozhodnutí Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací] stran důvodu pro aplikaci § 150 o.s.ř., jež by měl spočívat v nepřiměřené výši nároku. Žalobci tak náleží náhrada nákladů [anonymizováno], za [anonymizováno] před soudem I. stupně správně vyčíslená v odstavci 46. jeho rozsudku na [částka]. Náhradu nákladů žalobce za odvolací [anonymizováno] představuje odměna advokáta za tři úkony právní služby (odvolání, vyjádření k odvolání žalované, účast na jednání odvolacího soudu dne [datum]) po [částka] podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu s paušální náhradou výdajů na každý úkon po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a za 21 % náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši [částka] (celkem [částka]). Náhrada nákladů [anonymizováno] žalobce před soudy obou stupňů proto činí celkem [částka].