pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]

1. Napadeným rozsudkem zamítl soud I. stupně žalobu, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení [částka] a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Žalobce se uvedené částky domáhal z titulu náhrady škody, spočívající v ušlém výdělku ve výši [částka] a v nákladech vazby ve výši [částka], za dobu strávenou ve vazbě na základě usnesení Okresního soudu ve [obec] se dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] od [datum rozhodnutí] do [datum rozhodnutí], kdy byl z vazby propuštěn. Žalobu odůvodnil tím, že rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], byl zproštěn obžaloby, kterou mu bylo kladeno za vinu, že se dopustil [anonymizována dvě slova] dle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s obranou, že si žalobce vazbu zavinil vlastním chováním ve smyslu § 12 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (náhradový zákon) a ve vazbě nebyl primárně pro [anonymizována dvě slova], ohledně něhož byl zproštěn obžaloby, ale proto, že přes předchozí odsouzení pro [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení].

2. Soud I. stupně zjistil, že žalobce svůj nárok předběžně uplatnil u žalované dne [datum] a že žalovaná jeho žádosti nevyhověla. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce zaplatil za vazbu částku [částka]. Žalobce byl od [datum] v pracovním poměru u společnosti [právnická osoba], pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou až do [datum] a po jeho propuštění z vazby byl opětovně sjednán pracovní poměr od [datum] na dobu neurčitou. Žalobce mel za období ledna až [anonymizováno] [rok] čistý příjem ve výši [částka], v každém měsíci jeho čistý příjem činil vždy více než [anonymizována dvě slova] Kč. Ze [anonymizováno] Okresního soudu ve [obec] sp.zn. [spisová značka] soud I. stupně zjistil, že usnesením [stát. instituce] ze dne [datum] bylo zahájeno [anonymizována dvě slova] žalobce jako obviněného ze spáchání [anonymizována dvě slova] podle § 185 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku ve formě pokračování v [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] podle § 354odst. 1 písm. a, c) trestního zákoníku. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] (č.j. [číslo jednací]) byl žalobce po předchozím zadržení dne [datum] vzat do vazby z důvodů dle § 67 písm. c) trestního řádu, neboť je důvodná obava, že bude opakovat [anonymizována dvě slova], pro niž je stíhán. V odůvodnění usnesení je mimo jiné uvedeno, že žalobce byl [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] uznán vinným přečinem [anonymizována dvě slova] podle § 354 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku, jehož se dopustil tím, že zasílal ze svého telefonního čísla na telefon poškozené přes 3 tisíce vzkazů, ve kterých ji střídavě uráží, nadává, prosí o setkání atd. Z provedených důkazů je zřejmé, že zasílání obtěžujících zpráv, zejména výhružných a vulgárních, má gradující tendenci. Soud uzavřel, že z dosud získaných poznatků přípravného řízení je dostatečně odůvodněn závěr, že skutky pro které bylo zahájeno [anonymizována dvě slova], se staly a jsou zde dostatečné důvody podezření, že je spáchal obviněný. K zasílání velkého počtu zprávy poškozené se obviněný doznal, její opakované [anonymizováno] popřel, to se však podává jednak z výpovědi samotné poškozené, z fotografie, kterou pořídil obviněný a zaslal ji na mobilní telefon poškozené, na níž je zachycena polonahá, spoutána v jeho pokoji způsobem, který podrobně popsala ve svém výslechu, i ze zpráv, které jí zasílal, v nichž se omlouvá za své jednání. Je z nich zřejmé vědomí, že poškozené ubližuje, obviněný to nicméně v těchto zprávách vysvětluje tím, že je to z lásky k ní a že až se poškozená začne chovat podle jeho představ, tohoto ubližování zanechá. Soud připomenul, že žalobce byl již uznán vinným přečinem [anonymizována dvě slova] kvůli tomu, že zasílal velké množství zpráv poškozené, které byly výhružné, vulgární a obtěžující a měly gradující tendenci. Ve zprávách poškozené vyhrožuje, že bude trpět, že zajede do lesa, že ji sváže ke stromu a podobně, a to, že je schopen tyto výhružky realizovat, se podává z průběhu [anonymizováno] tak, jak jej popsala poškozená a jak je dokumentováno zmíněnou fotografií. Soud tedy dospěl k závěru, že v dané věci nelze přijmout slib obviněného k náhradě vazby, neboť ani předchozí odsouzení za totéž jednání nevedlo u něj k nápravě, jeho agresivita má stoupající tendenci a zejména z přiložených zpráv zasílaných poškozené je zřejmé, že představy obviněného o vztahu jsou zcela patologické, naprosto nerespektuje vůli poškozené se s ní nestýkat. Zejména velmi výrazně gradující agresivita obviněného, naprostá ignorace předchozího odsouzení a jeho patologické vnímání vztahu byly důvodem k postupu dle § 68 odst. 1 trestního řádu, a žalobce byl proto vzat do vazby. Usnesením ze dne [datum] byl žalobce propuštěn na svobodu z vazby; v odůvodnění je mimo jiné uvedeno, že ve věci byl vypracován revizní znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví [anonymizováno], kterým na rozdíl od znaleckého posudku vypracovaného v rámci přípravného řízení u žalobce nebyla zjištěna [anonymizována dvě slova]. Znalec v revizním znaleckém posudku dospěl k závěru, že SMS zprávy, které žalobce posílal své partnerce, obsahující vulgarismy, urážky a hrozby, měly instrumentální charakter a měly za cíl získat ženu, která jej odmítala k dalšímu intimnímu vtahu, ale nešlo o snahu samoúčelně týrat objekt s cílem [anonymizováno] se ukojit. Soud tedy znovu přezkoumal důvodnost trvání vazby a po seznámení se z výše uvedeným znaleckým posudkem dospěl k závěru, že na základě nynějších poznatků již není dán důvod vazby dle § 67 písm. c) trestního řádu. Příkaz k propuštění žalobce z vazby byl vydán dne [datum]. Dne [datum] byla proti žalobci podána obžaloba. Rozsudkem ze dne [datum], který nabyl rozsudek právní moci dne [datum], shledal Okresní soud ve [obec] žalobce vinným ze spáchání [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] podle § 354 odst. 1 písm. a), c), d) trestního zákoníku, za což jej odsoudil k trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem na dobu 30 měsíců a současně jej zprostil obžaloby pro skutek, v němž byl spatřován [anonymizována dvě slova] dle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku. Soud I. stupně pro nadbytečnost zamítl provedení důkazu účastnickým výslechem žalobce, zprávou od zaměstnavatele, mzdovými listy a dalšími navrženými listinami z [anonymizována dvě slova].

3. Na uvedený skutkový základ aplikoval soud I. stupně §§ 1, 5 písm. a)), 7, 8 odst. l a 15 odst. 2 náhradového zákona a konstatoval, že žalobce byl sice pravomocně zproštěn obžaloby pro [anonymizována tři slova], nicméně byl pravomocně odsouzen pro [anonymizována tři slova] podle § 254 odst. 1 písm. a), c), d) trestního zákoníku. Důvodem bylo to, že žalobce zasílal poškozené velké množství vulgárních a obtěžujících zpráv, k čemuž se doznal, přičemž již v minulosti byl za takové jednání pravomocně odsouzení. To bylo rovněž důvodem pro jeho vzetí do vazby, soud v rozhodnutí o vzetí do vazby uzavřel, že nelze přijmout slib obviněného (žalobce) k náhradě vazby, neboť ani předchozí odsouzení za totéž jednání nevedlo k nápravě, jeho agresivita má stoupající tendenci a zejména z přiložených zpráv zasílaných poškozené je zřejmé, že představy obviněného o vztahu jsou zcela patologické a naprosto nerespektuje vůli poškozené se s ním nestýkat. Na základě uvedeného soud I. stupně dovodil, že žalobce byl vzat do vazby z důvodu opakování skutku, pro který byl pravomocně odsouzen a který naplnil skutkovou podstatu [anonymizována tři slova] podle § 254 odst. 1 písm. a), c), d) trestního zákoníku. Ve vztahu k tomuto [anonymizováno] a k vazbě žalobce nedošlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 náhradového zákona, chybí proto odpovědnostní titul k tvrzené škodě, neboť vazbu nelze považovat za nezákonnou. Soud I. stupně se proto vznikem a výši tvrzené škody nezabýval, pro nesplnění jedné z podmínek vzniku odpovědnosti žalované za škodu žalobu zamítl a žalované přiznal podle § 142 odst. l zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád náhradu nákladů řízení.

4. Proti rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Soudu I. stupně vytkl, že neprovedl všechny jím navržené důkazy a setrval na tvrzení, že důvodem jeho vazby bylo křivé obvinění ze [anonymizována dvě slova], podporované znaleckými posudky, vyvrácenými znaleckým posudkem MUDr. [příjmení]. Tento posudek konstatoval, že žalobce netrpí [anonymizováno] deviací a na jeho základě byl z vazby propuštěn a následně byl obžaloby ze [anonymizována dvě slova] zproštěn. S poukazem na judikaturu žalobce dovozoval, že přiznání odškodnění nebrání jeho částečné odsouzení, jestliže byl ve vazbě držen pro skutek, jehož obžaloby byl zproštěn. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.

5. Z obsahu odvolání se podává odvolací důvod ve smyslu § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř. Odvolací soud proto z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek bez jednání v souladu s § 214 odst. 3 o.s.ř. na základě fikce souhlasu účastníků s tímto procesním postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř. Odvolání opodstatněným neshledal, neboť se plně ztotožnil se správně argumentovaným závěrem soudu I. stupně, podloženým jeho skutkovými zjištěním zejména z obsahu usnesení Okresního soudu ve [obec] se dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Z toho se jednoznačně podává, že důvodem pro vzetí žalobce do vazby nebylo pouze obvinění ze [anonymizováno], ale primárně okolnost, že se přes předchozí odsouzení [anonymizováno] dopouštěl skutku, kterým naplnil skutkovou podstatu [anonymizována dvě slova] vyhrožování podle § 354 odst. 1 písm. a), c), d) trestního zákoníku, jímž byl rozsudkem ze dne [datum] uznán vinným a odsouzen. Závěry žalobcem prosazovaného znaleckého posudku nejsou z pohledu důvodů vzetí do vazby rozhodné a z důvodů rozhodnutí ze dne [datum], jímž byl žalobce z vazby propuštěn, se konečně podává, že otázka možné [anonymizována dvě slova] žalobce, znalcem zkoumaná, se prolínala i do jeho jednání, hodnoceného jako [anonymizována dvě slova] vyhrožování. Žalobcem zmíněná judikatura proto na daný případ nedopadá, žalobce byl vzat do vazby i pro [anonymizována dvě slova], za který byl odsouzen a soud I. stupně správně uzavřel, že ve věci není dán odpovědnostní titul ve smyslu § 8 náhradového zákona, neboť rozhodnutí o vazbě žalobce nebylo nezákonné. Žalobu proto správně zamítl a soud I. stupně podle § 219 o.s.ř. jeho rozsudek, včetně správného výroku o náhradě nákladů řízení, potvrdil. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto v intencích § 142 odst. l o.s.ř. výkladem a contrario ve spojení s § 224 odst. l o.s.ř., neboť procesně úspěšné žalované v této fázi řízení náklady nevznikly.