o zaplacení 624 914 Kč s příslušenstvím

1. Napadeným rozsudkem uznal soud I. stupně žalovanou povinnou zaplatit žalobkyni 624 914 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 500 000 Kč od 19. 12. 2023 do zaplacení a s 14,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 124 914 Kč od 22. 4. 2024 do zaplacení a na náhradu nákladů řízení žalobkyni 197 734,30 Kč a státu 6 922,40 Kč. Navazujícím usnesením uložil žalované povinnost k úhradě soudního poplatku ve výši 31 246 Kč. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení uvedené částky z titulu bolestného v souvislosti porušením povinnosti žalované provést operační výkon – hysterektomii s oboustrannou salpingektomií (odstranění dělohy a obou vejcovodů) dne 13. 7. 2023 s péčí řádného odborníka (lege artis). Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že zdravotní péči poskytla žalobkyni řádně a na náležité odborné úrovni.

2. Soud I. stupně na podkladě důkazních zjištěních, popsaných v odstavci 3. rozsudku, skutkově uzavřel, že dne 13. 7. 2023 žalovaná provedla žalobkyni shora uvedenou operaci, po níž došlo k oboustrannému podvazu močovodů způsobem, který vedl k jejich zneprůchodnění. Naložení podvazů v průběhu operace nebylo provedeno postupem souladným se současnými odbornými znalostmi. Podvazy je nutné nakládat tak, aby nepoškodily či nezneprůchodnily struktury jiné (např. močovody), jež mají zůstat průchodné. Operatéři žalobkyně postupovali chybně, správně měli vypreparovat oba močovody při obtížné preparaci děložní hrany a opichu uterinních cév. Podvaz obou močovodů je extrémně raritní. Žalobkyně byla po operaci v ohrožení života, dne 18. 7. 2023 podstoupila reoperaci v [právnická osoba], kterou došlo ke zprůchodnění močovodů (znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví porodnictví, specializace gynekologie). Soud I. stupně posoudil věc podle §§ 2636, 2643 odst.1, 2645, 2910, 2913 odst. l a 2 a 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.) a jmenované judikatury, konstatoval, že odpovědnost za porušení smlouvy o péči o zdraví je odpovědností za správnost provedení lékařského zákroku s péčí řádného odborníka a zdravotnické zařízení odpovídá za škodu, k níž došlo postupem non lege artis. Konstatoval, že žalovaná při operačním zákroku pochybila, nepostupovala v souladu se současnými poznatky lékařské vědy a operační postupy nebyly provedeny správně (podvazy močovodů byly naloženy způsobem, který měl za následek jejich neprůchodnost). Mezi porušením povinnosti žalované a újmou žalobkyně je příčinná souvislost. Ohledně výše nároku vyšel soud I. stupně ze závěrů v řízení vypracovaného znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, který postupem podle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 63/2014 (Metodika), ohodnotil bolestné žalobkyně v souvislosti s předmětným pochybením žalované 1 550 body, což odpovídá částce 624 914 Kč. Žalobě proto vyhověl a žalované současně uložil povinnost nahradit podle § 142 odst. l a § 148 odst. l zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) náklady řízení žalobkyni a státu ve specifikaci, popsané v odstavcích 7. a 8. rozsudku.

3. Proti rozsudku podala žalovaná včasné odvolání. Soudu I. stupně vytkla, že nekriticky přejal závěry znalců, dovozovala, že posudek [tituly před jménem] [jméno FO] nesplňuje formální požadavky zákona č. 254/2019 Sb. o znalcích, neobsahuje dostatečný výčet podkladů, z nichž znalec vycházel, a není přezkoumatelný. Obsáhle polemizovala s jeho znaleckými závěry s přesvědčením, že při operaci žalobkyně nepochybila, podvazy byly naloženy řádně a ke komplikaci, způsobené zneprůchodněním močovodů, došlo vlivem souhry nepřiznivých okolností. Poukazovala na to, že preparace močovodů je spojena s riziky, jak dotyčný znalec uvedl ve svých posudcích v jiných řízeních, a dovozovala, že znalec pojímá své specifické znalosti a schopnosti mylně za standard náležité odborné úrovně a špatně pochopil obsah operačního protokolu, neboť v rámci operace žalobkyně byl proveden pouze jeden, nikoliv dva řezy do děložní dutiny, rovněž není pravda, že žalobkyně bezprostředně po operaci spontánně nemočila a že byla v ohrožení života. Posudek není objektivní a žalovaná žádala jeho revizi, čímž se soud I. stupně nezabýval. Obdobně žalovaná obsáhle rozebírala znalecké závěry [tituly před jménem] [jméno FO], jehož posudku rovněž vytkla nedostatek formálních náležitostí a analogické použití jednotlivých položek bolestného s poukazem na závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 455/2022 k možnému krácení analogicky použitých položek s ohledem na to, že k danému stavu došlo pod lékařským dohledem. Žalovaná se nemohla připravit na výslech uvedeného znalce, protože nevěděla, že bude při jednání 5.8.2024 vyslýchán, čímž byla porušena její procesní práva. Dovozovala dále, že žalobkyně nesplnila povinnost tvrzení ohledně porušení její povinnosti konkrétním medicinským postupem a vzniku své újmy, když odmítla účastnický výslech a nezprostila mlčenlivosti [tituly před jménem] [jméno FO], jehož svědeckou výpověď nevzal soud I. stupně v úvahu. Konečně žalovaná brojila proti výroku o náhradě nákladů řízení, soudu I. stupně vytkla nedostatečnou specifikaci honorovaných úkonů právní služby advokáta a dovozovala, že soud I. stupně měl při stanovení tarifní hodnoty ve smyslu judikatury aplikovat § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu a že náklady žalobkyně na znalecké posudky [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] nebyly účelně vynaložené. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl.

4. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku a ve vyjádření k odvolání žalované zdůraznila, že bylo prokázáno chybné naložení podvazů při její operaci, jež způsobilo neprůchodnost močovodů, v čemž se shodli znalci [tituly před jménem] [jméno FO] i [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaná nekonala s péčí řádného odborníka a tím porušila smlouvu o péči o zdraví ve smyslu § 2645 o.z. Odpovědnost z porušení smluvní povinnosti je objektivní a žádný liberační důvod žalovaná netvrdila. V odvolání uplatnila žalovaná řadu formálních výtek, netýkajících se podstaty sporu, jež tkví k tom, že podvazy, nasazené žalovanou při operaci dne 13.7.2023, bylo třeba při revizním výkonu dne 18.7.2023 oboustranně uvolnit, aby se průchodnost močovodů obnovila, a stěží může znalcům vyčítat, že vycházeli z její vlastní zdravotnické dokumentace. K výhradám proti znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO] poukázala žalobkyně na to, že Metodika analogické použití položek bolestného výslovně připouští. Žalovaná v replice k tomuto vyjádření poukázala na to, že k posudku [tituly před jménem] [jméno FO], jehož se nepodařilo vyslechnout, nemohlo být v řízení přihlédnuto, zdůraznila, že odpovědnost ve smyslu § 2645 o.z. není odpovědností za výsledek, ale za správnost provedení, a setrvala na obraně, že v dané věci není splněna podmínka porušení náležité odborné péče a aplikované položky bolestného nebyly znalcem dostatečně analyzovány.

5. Podle obsahu odvolání uplatnila žalovaná odvolací důvody ve smyslu § 205 odst. 2 písm. c), e) a g) o.s.ř. Odvolací soud proto z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které jeho vydání předcházelo, v intencích §§ 212 a § 212a, odvolání však opodstatněným neshledal.

6. Odvolací námitky se převážně soustředí na polemiku se závěry znaleckých posudků, z nichž soud I. stupně vycházel. Odvolací soud připomíná, že důkaz znaleckým posudkem podle § 127 odst. l o.s.ř. se provádí právě proto, že soud nemá dostatečné odborné znalosti k posouzení zadané otázky. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem soudem pak spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny a podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem rozhodným skutečnostem, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda jeho odůvodnění odpovídá pravidlům logického myšlení. Z pohledu zákonem vyžadovaných náležitostí ve smyslu § 28 zákona o znalcích neshledal odvolací soud v žádném ze žalovanou napadaných posudků významný deficit, posudky mají odpovídající strukturu, výčet jejich podkladů je (ve spojení s doplněním posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 5.5.2025 dostatečný. Odborné závěry v posudku obsažené, proti nimž žalovaná především brojí, hodnocení soudem ve smyslu § 132 o. s. ř. nepodléhají (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1810/2009. Polemizuje-li žalovaná s jednotlivostmi (např. zda byl proveden jeden či dva řezy do břišní stěny, jak se podává z operačního protokolu, k němuž žalovaná činí spekulativní závěry o jeho nepřesnosti), pak ty neměly žádný vliv na podstatný znalecký závěr, že „podvazy byly naloženy takovým způsobem, že to mělo za následek oboustrannou neprůchodnost močovodů“ a že operatérovi nic nebránila v naložení podvazů takovým způsobem, aby se tak nestalo. Z tohoto klíčového závěru znaleckého posudku, který se nepodařilo žalované její, jakkoliv obsáhlou argumentací zpochybnit, se podává, že žalovaná nepostupovala při operaci žalobkyně lege artis, tudíž porušila svou smluvní povinnost ve smyslu § 2643 odst.1 o.z. (postupovat s péčí řádného odborníka) a podle § 2913 odst. l o.z. odpovídá za škodu na zdraví, která tím žalobkyni vznikla. K obsáhle rozloženým výhradám žalované k závěru znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] odvolací soud podotýká, že znalec byl řádně vyslechnut na jednání soudu I. stupně 26.5.2025 a i na základě otázek přítomného zástupce žalované, které řádně a logicky zodpověděl, svůj posudek, jehož závěry nejsou v rozporu s jinými důkazními zjištěními, obhájil. Po provedení jeho výslechu a poučení podle § 119 o.s.ř. obě sporné strany prohlásili, že další důkazní návrhy nemají a tvrzení žalované, že požadovala provedení posudku revizního nevyplývá ani z dalšího obsahu spisu. Žalovaná konečně nezpochybnila odborné znalecké závěry oponentním znaleckým posudkem a pouhý její nesouhlas s odbornými znaleckými závěry důvodem k zadání revizního znaleckého posudku není (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 583/2001). Relevantní důkazní návrh, který by vyvrátil znalcova odborná tvrzení, žalovaná do skončení řízení před soudem I. stupně neučinila. Stranou zůstává, že závěry posudku [tituly před jménem] [jméno FO] zcela potvrzují závěry žalovanou předloženého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], neboť k tomuto posudku soud I. stupně správně nepřihlédl, protože se znalce nepodařilo vyslechnout.

7. Obdobně nerelevantní jsou výhrady žalované proti odborným závěrům, obsaženým ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO] o bolestném, neboť oponentní posudek žalovaná nepředložila a po slyšení znalce v rámci ústního jednání soudu I. stupně dne 5.8.2024 žádné důkazy k vyvrácení jeho správnosti nenavrhla. Znalec ve své výpovědi k dotazu žalované strany vysvětlil, z jakého důvodu hodnotil bolesti žalobkyně analogicky podle v posudku uvedených položek (neboť Metodika obsahuje pouze položku poranění močovodu) a že stejné položky by použil při poranění střelnou zbraní či nožem. K tomu je na místě zdůraznit, že Metodika je pouze nezávaznou pomůckou ke stanovení náhrady újmy na zdraví tak, aby odškodnění odpovídalo zásadně přiměřenosti a zásadám slušnosti ve smyslu §§ 2957 a 2858 o.z. Výslovně nicméně stanoví, že chybí-li v přehledu bolesti pro některý typ poškození výslovná položka, použije se pro účely bodového ohodnocení položka, která svou povahou a závažností nejvíce blíží příslušnému poškození. Žalovanou uvedená judikatura (rozhodnutí Nejvyššího soudu 25 Cdo 455/2022) sice zmiňuje, že o lze uvažovat o poměrném krácení tam, kde obtíže způsobené aplikací lékařských přístrojů a postupů jsou méně bolestivé než ty, na něž míří příslušné položky, jsou-li užity pro ohodnocení primárních zranění. Otázka, do jaké míry je bolest primárního zranění srovnatelná s bolestí způsobenou léčebnými zákroky, je však otázkou odbornou, k jejímuž zodpovězení musí mít soud podklady v odborném posouzení lékaře. V daném případě znalec ke krácení bodového ohodnocení nepřistoupil a na svém posudku v plné míře setrval i v rámci své výpovědi a dotazů ze strany zástupce žalované. Tvrzení žalované, že neměla možnost se na výslech tohoto znalce dostatečně připravit, je účelové, neboť znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] byl proveden důkaz na prvním ústním jednání soudu I. stupně dne 22.4.2024, žalovaná jej měla podle svého vyjádření u tohoto jednání k dispozici od 17.4.2024 (též se k němu písemně vyjádřila dne 21.5.2024) a provedení výslechu znalce u následného jednání (dne 5.8.2024) poté, co selhalo mimosoudní jednání stran, mohla předpokládat, bylo tedy věcí jejího zástupce, aby se na jednání řádně připravil (jednání se však z jeho vůle účastnila substitutka). Shodně jako nedůvodné a účelové hodnotí odvolací soud dříve neprezentované výhrady, že žalobkyně neuvedla dostatečná skutková tvrzení stran své bolesti a pochybení žalované. Žalobkyně své konkrétní obtíže, stejně tak jako pochybení žalované (naložení podvazů takovým způsobem, že to mělo za následek zneprůchodnění močovodů), podrobně popsala v doplnění skutkových tvrzení k výzvě soudu I. stupně ze dne 21.5.2024. Soud I. stupně za dané situace správně vyšel z bodového ohodnocení bolestného, provedeného znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], jehož odborné závěry žalovaná relevantním způsobem nezpochybnila. Soudu I. stupně lze pouze vytknout, že neuvedl konkrétní výpočet, jíž k výši náhrady bolestného žalobkyně dospěl. Metodika doporučuje hodnotu bodu odvozovat od jednoho procenta hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnance v národním hospodářství za kalendářní rok, předcházející roku, v němž vznikl nárok (bolest). Hrubá měsíční nominální mzda v roce 2022 dosahovala podle údajů [právnická osoba] 40 353 Kč a znalcem provedené bodové ohodnocení bolesti žalobkyně ve výši 1 550 je proto na místě násobit částkou 403,53 Kč, výsledná částka pak představuje 625 425 Kč, což je více než činil žalobní návrh.

8. Z popsaných důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil, včetně rovněž správného navazujícího výroku o náhradě nákladech řízení. Soud I. stupně při stanovení výše odměny advokáta z přisouzené částky nepochybil, neboť podle aktuální judikatury Ústavního soudu je při určení výše náhrady nákladů řízení v případě náhrady nemajetkové újmy na zdraví (odčinění bolestí a ztížení společenského uplatnění), třeba postupovat i za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a nikoliv z tarifní hodnoty podle § 9 odst. 4 písm. a) téhož předpisu (srov. nález sp.zn. I.ÚS 3362/22 ze dne 7.8.2024). Správně stanovil i počet úkonů právní služby (převzetí věci, žaloba, dvě písemná podání ve věci samé, účast na jednání dne 22.4.2024 a 5.8.2024, návrh otázek pro znalce při tarifní hodnotě 500 000 Kč, dvě písemná podání, účast na jednání dne 28.5.2025 a 9.6.2025 při tarifní hodnotě 624 914 Kč) a náklady na znalecké posudky vynaložila žalobkyně účelně k prokázání základu a výše svého nároku, aniž mohla předpokládat, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO] ukončí v mezidobí znaleckou činnost a nebude jej možné vyslechnout.

9. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. má procesně úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Tuto náhradu představuje odměna advokáta, stanovená podle § 7 advokátního tarifu za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) po 10 820 Kč s[Anonymizováno]paušální částkou náhrady hotových výdajů za dva úkony právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a 21 % náhradou za daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 1 o.s.ř.) ve výši 4 733,40 Kč. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti byly stanoveny podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.