o zaplacení 615 287,69 Kč s příslušenstvím

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení [částka] s příslušenstvím a žalobkyni zavázal k náhradě nákladů řízení žalovanému ve výši [částka]. Žalobkyně se domáhala zaplacení uvedené částky z titulu bezdůvodného obohacení žalované či náhrady škody na podkladě skutečnosti, že žalovaný, ač byl soudní exekutorkou v rámci exekuce, vedené žalobkyní jako oprávněnou, vyrozuměn o uzavřené dohodě o narovnání a o změně právního zástupce, nevydal žalobkyni vymožené plnění ve výši [částka], ale odeslal je ve dvou platbách [datum] a [datum] údajnému postupníku vymáhaných pohledávek [jméno FO]. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s obranou, že žalobkyně mu vypověděla plnou moc až [datum], obě platby poukázal na základě jejího pokynu ze dne [datum] a pokynu ze dne [datum], učiněného prostřednictvím [jméno FO], jemuž žalobkyně vymáhanou pohledávku postoupila.

2. Soud I. stupně žalobu zamítl rozsudkem ze dne [datum], č.j. [spisová značka], který odvolací soud zrušil usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka] a věc mu vrátil se závěrem, že v úvahu přichází pouze případná odpovědnost žalovaného za škodu podle § 24 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Zásadní otázkou pro rozhodnutí věci shledal posouzení správnosti postupu žalovaného, spočívajícího ve vyplacení žalované částky [jméno FO] s přihlédnutím ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum] a na ní navazujícím pokynům ze dne [datum] a [datum], které žalobkyně označuje za falza a žalovaného proto stíhá důkazní břemeno ohledně jejich pravosti.

3. Soud I. stupně v dalším řízení vyšel ze skutkových zjištění, popsaných v odstavcích 24. až 59. napadeného rozsudku, a konstatoval, že žalovaný zastupoval žalobkyni v exekučním řízení, vedeném soudní exekutorkou [tituly před jménem] [jméno FO] pod sp.zn. [spisová značka], ode dne [datum] podle generální plné moci a zvláštní plné moci ke všem právním a jiným úkonům, souvisejícím s vymožením všech nároků a pohledávek vůči Evě [jméno FO]. Od exekutorky obdržel dne [datum] v souladu se žádostí žalobkyně ze dne [datum] na svůj účet částku [částka]. Dne [datum] se dostavil do kanceláře žalovaného [jméno FO], požádal ho o zaslání výtěžku exekuce na jeho bankovní účet a předložil plnou moc, kterou mu žalobkyně udělila mimo jiné k pokynům pro žalovaného v rámci vymáhání jeho pohledávek vůči Evě [jméno FO]. Soudní exekutorka dne [datum] v 16:23 hodin doručila do datové schránky žalovaného návrh na zastavení uvedeného exekučního řízení s oznámením o změně zastoupení oprávněné s tím, že jednatel oprávněné vypověděl plnou moc žalovanému a oprávněná se s povinnou dohodla na vzájemném narovnání pohledávek, čímž pohledávka z exekučních titulů zanikla. Žalovaný na pokyn [jméno FO] ze dne [datum] odeslal na jeho účet dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Soud I. stupně dovodil, že se tak stalo v době, kdy mu ze strany žalobkyně nebyla doručena výpověď plné moci a informace exekutorky, že žalobkyně udělila plnou moc jinému právnímu zástupci, nemohla účinky zániku jeho plné moci vyvolat. Dne [datum] byla žalovanému vypovězena (pouze) plná moc pro zastupování žalobkyně v uvedeném v exekučním řízení. Žalobkyně neprokázala, že doručila či jinak srozumitelně sdělila žalovanému výpověď plné moci před tím, než žalovaný odeslal vymoženou částku na účet [jméno FO], jemuž žalobkyně smlouvou ze dne [datum] postoupila pohledávky vůči Evě [jméno FO], vymáhané v uvedeném exekučním řízení. Podle znaleckého posudku z oboru kriminalistiky s doložkou § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.), jsou podpisy [jméno FO] a tehdejšího jednatele žalobkyně na postupní smlouvě [jméno FO] a na oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] (pokyn z [datum]) pravé. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo, měl na rozdíl od svědkyně [jméno] k dispozici originál srovnávacího vzorku, nikoliv pouze kopii. Žalobkyně neprokázala, že by postupní smlouva byla vyhotovena po jejím podpisu, datovaném dne [datum], či až poté, kdy byly vymožené prostředky exekutorkou zaslány na účet žalovaného či následně na účet [jméno FO]. Z e-mailu žalovaného ze dne [datum] naopak plyne, že její dvojjazyčný text byl zaslán v lednu 2021 svědku Skálovi, který text smlouvy zaslal jednateli žalobkyně dne [datum]. Smlouva byla v [země] uzavřena dne [datum] jednatelem žalobkyně [jméno FO], který měl znění smlouvy v českém a německém jazyce k dispozici před jejím podpisem, a [jméno FO], kterého do bytu jednatele žalobkyně dovezl svědek [adresa]. V březnu 2021 byl žalovaný formou oznámení ze dne [datum] informován o postoupení pohledávek s účinností k [datum] a byl žalobkyní požádán, aby všechny pohledávky vymohl a vymožené finanční prostředky následně poukázal ve prospěch [jméno FO] na jím sdělený účet.

4. Soud I. stupně uzavřel, že pokud žalovaný předmětnou částku nedrží ani ke dni podání žaloby nedržel, nemůže být věcně pasivně legitimován k vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.). Žalobkyni současně neodpovídá ani z titulu odpovědnosti za škodu, jelikož tím, že v rámci zastoupení žalobkyně na základě uvedených plných moci zaslal vymožené prostředky podle jejího pokynu na účet [jméno FO], jemuž žalobkyně své pohledávky postoupila, neporušil § 16 zákona o advokacii. Žalobkyně se smluvně zavázala postoupené pohledávky vymáhat na účet postupníka, proto byl žalovaný v rámci rozumného očekávání povinen řídit se pokyny [jméno FO] k vyplacení vymožených částek. Tyto částky mu odeslal dříve, než se dostala do jeho dispozice výpověď (odvolání) plné moci žalobkyně, jednal tedy jako zástupce žalobkyně podle jejího pokynu a z titulu postupní smlouvy též podle pokynu [jméno FO]. Soud I. stupně dále dovodil, že dlužnice [jméno FO], vůči níž nebyl učiněn notifikační úkon, mohla uzavřít dohodu o vzájemném narovnání pohledávek, takovou dohodu však nemohla uzavřít žalobkyně, která již nebyla vlastnicí narovnávaných pohledávek, a tato dohoda je proto podle § 580 a § 588 o. z. neplatná. Skutečnost, že se po uzavření smlouvy o postoupení pohledávky změnil vlastník žalobkyně a její jednatel, neznamená, že žalobkyně nebyla touto smlouvou vázána a není podstatné, zda uvedení o její existenci věděli. Žalovaný při výkonu advokacie nepochybil, proto soud I. stupně žalobu zamítl a procesně úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.) ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu) za 20 specifikovaných procesních úkonů po [částka] spolu s náhradou hotových výdajů za znalecký posudek ve výši [částka].

5. Proti rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání a dovozovala, že je nepřezkoumatelný a že jím bylo porušeno její právo na spravedlivý proces. Namítla, že není zřejmé, kdy se žalovaný seznámil s oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a s pokynem k odeslání předmětných částek [jméno FO], což se zřejmě stalo až po jejich odeslání. Poukázala na tvrzení [jméno FO], že tento pokyn, svědka [jméno FO] ani žalovaného nezná, a zdůraznila, že v žalovaným předaném advokátním spise oznámení ze dne [datum] nebylo, což svědčí o jeho dodatečném vytvoření, k čemuž žalobkyně navrhovala výslechy pracovníků jejího advokáta. Dovozovala, že výpovědi svědků [adresa] a [jméno FO] stran dojednávání podmínek postupní smlouvy si odporují a že v době Covidu ani nemohli do Německa cestovat. Zdůraznila, že platbu za postoupení pohledávky od [jméno FO] neobdržela, protože částku [částka] odeslal přímo na účet pana [jméno FO], což pro něho s ohledem na hodnotu pohledávky nemohlo být výhodné a jeho výpověď v tomto směru nedává smysl. Setrvala na tvrzení, že k postoupení pohledávky nedošlo a dovozovala, že uvedená částka představovala osobní půjčku svědka [adresa] pro [jméno FO] přes účet svědka [jméno FO] z důvodu blokování jeho vlastních účtů exekucí, s čímž se soud I. stupně nevypořádal. Poukázala na to, že žalovaný ode dne [datum] věděl o existenci jiného zástupce žalobkyně s generální plnou mocí a o tom, že se žalobkyně se dohodla s paní [jméno FO] na vzájemném narovnání pohledávek, čímž pohledávka z exekučních titulů zanikla. Muselo mu být tudíž zřejmé, že zájmy žalobkyně a [jméno FO] jsou v rozporu, proto jim měl podle § 19 odst. 1 ve spojení s § 20 odst. 1 zákona o advokacii zastoupení vypovědět. Předmětnou částku měl žalovaný na účtu již od [datum], její odeslání nebyl neodkladný úkon ve smyslu § 20 odst. 6 zákona o advokacii, měl proto počkat, až se situace nevyjasní a řádně ji prověřit například dotazem na nového zástupce žalobkyně. Žalovaný nejednal ve smyslu § 16 odst. 1 zákona o advokacii svědomitě a odesláním předmětné částky [jméno FO] bez řádného pokynu porušil povinnosti advokáta, jelikož pohledávka zanikla dohodou o narovnání, čímž žalobkyni způsobil škodu. Proti rozhodnutí o náhradě nákladů řízení žalobkyně namítla, že soud I. stupně nezkoumal přiměřenost výše nákladů žalovaného na znalecký posudek. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a jeho žalobě vyhověl nebo, aby jej zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

6. Žalovaný navrhl potvrzení napadeného rozsudku, s jehož závěry se ztotožnil. Zdůraznil, že znaleckým posudkem byla prokázána pravost podpisu smlouvy o postoupení pohledávek, jakož i oznámení o postoupení pohledávky a žalobkyně tedy v době, kdy odesílal peníze [jméno FO], předmětnou pohledávku nevlastnila.

7. Z obsahu odvolání žalobkyně se podávají odvolací důvody ve smyslu § 205 odst. 2 písm. d) e) a g) o. s. ř. Odvolací soud proto z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek, včetně předcházejícího řízení, podle § 212 a § 212a o. s. ř., odvolání však neshledal důvodným. Soud I. stupně doplnil dokazování v intencích závěrů předchozího rozhodnutí odvolacího soudu a učiněná skutková zjištění zásadně správně posoudil po stránce skutkové a právní.

8. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl žalobkyní společností generálně zmocněn k jednání jejím jménem a zvlášť k úkonům v exekuci, vedené žalobkyní proti [jméno FO] a zvláštní plná moc mu byla vypovězena až [datum]. Již v usnesení ze dne [datum], sp.zn. [spisová značka], odvolací soud uzavřel, že v době poukázání sporných plateb [jméno FO] nebyla žalovanému doručena výpověď (odvolání) plné moci a informace soudní exekutorky mimo jiné o tom, že žalobkyně udělila plnou moc jinému, nemohla účinky zániku jeho plné moci vyvolat (samotná plná moc nového zástupce mu nebyla doložena). Tento svůj závěr nemá odvolací soud důvod korigovat, stejně tak jako závěr, že žalovaný se nemohl na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatit, jestliže žalovanou částku přijal v postavení zástupce žalobkyně od soudní exekutorky na žalobkyní vymáhaný nárok.

9. Odpovědnost advokáta za škodu § 24 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii je objektivní a zakládá ji pochybení při výkonu advokacie, vznik škody coby majetkové újmy ve sféře poškozeného a příčinná souvislost mezi nimi. Z hlediska řádného výkonu advokacie ve smyslu § 16 zákona o advokacii je podstatná otázka, zda žalovaný pochybil při vyplacení žalované částky ve dnech [datum] a [datum] [jméno FO]. Jak výše uvedeno, zmocnění žalovaného jednat za žalobkyni v rozhodné době trvalo a jak soud I. stupně správně dovodil, jeho zánik mohlo přivodit jen právní jednání žalobkyně vůči žalovanému, spočívající v odvolání plné moci ve smyslu § 448 odst. 1 o. z. Toto odvolání se prokazatelně dostalo do dispozice žalovaného (i podle tvrzení samotné žalobkyně) až dne [datum] po provedených platbách [jméno FO], jež mu žalovaný coby zástupce žalobkyně odeslal poté, co byly v exekuci vymoženy. Žalovaný na obranu svého postupu doložil smlouvu o postoupení pohledávky ze dne [datum] a oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], jež ho opravňovalo k poukázání vymožených pohledávek postupníkovi žalobkyně, a znaleckým posudkem prokázal jejich pravost. Uzavření postupní smlouvy ostatně tehdejší jednatel žalobkyně [jméno FO] potvrdil a je proto pravděpodobné, že vydal i pokyn k plnění postupníkovi ze dne 30.3.21 a žalovaný ho před spornými platbami měl i s ohledem na to, že koresponduje pokynu [jméno FO] pro žalovaného ze dne [datum], který měl plnou moc od jednatele žalobkyně [jméno FO] ze dne [datum]. Na základě provedených důkazů nelze přisvědčit ani tomu, že smlouva a zmíněný pokyn pro žalovaného byly vyhotoveny dodatečně, což vyvrací především e-mail žalovaného ze dne [datum] svědku Skálovi, svědčící o tom, že již v tuto dobu žalovaný text smlouvy o postoupení pohledávek pro žalobkyni připravoval. Žalobkyně tedy zjevně jednala s [jméno FO] o uzavření smlouvy o postoupení pohledávek již v lednu 2021 a tato skutečnost byla žalovanému známa. Argumentace žalobkyně, zpochybňující podstatu postupní smlouvy, je ryze spekulativní a dovozované nesrovnalosti ohledně přesného data podpisu uvedených listin nemají vztah k možnému pochybení žalovaného při výkonu advokacie, neboť nebylo jeho povinností zkoumat záměr žalobkyně, pravost podpisů či pátrat po tom, zda jemu předložené listiny byly skutečně uvedeného dne podepsány. V kontextu výše uvedených zjištění není samo o sobě významné, že žalovaný zmíněné listiny nepředal novému zástupci žalobkyně a výslechy jeho pracovníků by pro rozhodnutí věci žádná významná zjištění nepřinesla. Lze shrnout, že žalovaný jednal na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou pro žalobkyni připravoval již v lednu 2021, a pokyny k odeslání sporných plateb [jméno FO] ze dne [datum] a ze dne [datum] tomu právnímu jednání odpovídaly, což naopak nelze říci o listinách, zaslaných mu soudní exekutorkou žalovanému dne [datum]. Jak na to odvolací soud poukázal již v předchozím usnesení, pohledávka žalobkyně za [jméno FO] zanikla v rozsahu exekucí vymožené částky splněním ve smyslu § 1908 odst. l o.z. dne [datum]. V době uzavření dohody o narovnání s [jméno FO] dne [datum] již tato pohledávka neexistovala, a proto nemohla být ohledně ní tato dohoda podle § 580 o.z. platně uzavřena. Žalobkyni současně nemohla vyplacením vymoženého plnění žalovaným postupníku pohledávky vzniknout škoda.

10. Odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně uzavřel, že žalovaný neporušil v souvislosti s předmětným plněním postupníku žalobkyně žádnou právní povinnost a nemohl žalobkyni tudíž způsobit škodu, k jejíž náhradě by byl povinen. Napadený rozsudek proto podle § 219 o. s. ř. ve výroku o věci samé i ve výroku o náhradě nákladů řízení jako věcně správný potvrdil. Výhradu žalobkyně proti přiznání náhrady nákladů žalovaného na znalecký posudek neshledal opodstatněnou, neboť se nepochybně jednalo o náklady, účelně vynaložené na obranu proti žalobnímu nároku, a výše odměny znalce, který zkoumal tři podpisy na dvou listinách, není zjevně nepřiměřená. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. má procesně úspěšný žalovaný právo na náhradu nákladů řízení, sestávající z náhrady hotových výdajů za 2 úkony (příprava na jednání, účast na jednání) po [částka] podle § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.