pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]

1. Napadeným rozsudkem uznal soud I. stupně žalovanou povinnou zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím a na nákladech řízení žalobkyni [částka] a státu [částka]. Žalobkyně se uvedené částky domáhala z titulu náhrady škody ve formě ušlého zisku za měsíce duben až [anonymizováno] [rok], kdy byla nucena na základě výzvy žalované a pod jejím tlakem vyklidit nebytové prostory ordinace na adrese [adresa], ačkoli nedošlo k řádnému ukončení jejího podnájemného vztahu na základě smlouvy, uzavřené se žalovanou [datum]. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s obranou, že žalobkyně neměla k užívání prostor platný právní titul a že jí v rozhodném období v užívání nebytových prostor nebránila.

2. Soud I. stupně na základě důkazních zjištění, popsaných v odstavcích 14. až 76. napadeného rozsudku, skutkově uzavřel, že právní předchůdkyně žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] si od 90. let pronajímala od [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] na adrese [adresa]. Jednu místnost ordinace podnajímala žalobkyni tak, že měla k dispozici i sesternu a sociální příslušenství. MUDr. [příjmení] poskytovala [anonymizováno] jako psychiatrička, žalobkyně jako psycholožka. Provoz obou ordinací zajišťovaly prostřednictvím paní [příjmení] a sdílely číslo telefonní linky i diář, do kterého byli objednáváni [anonymizováno] Poslední podnájemní smlouva byla uzavřena [datum]. Dne [datum] byla v obchodním rejstříku zapsána žalovaná pod názvem MUDr. [příjmení] [právnická osoba] s jednatelkou MUDr. [jméno] [příjmení] a [datum] se jejími jednateli stali JUDr. MUDr. [jméno] [příjmení] a MUDr. [jméno] [příjmení]. Dne [datum] vyzval jednatel žalované žalobkyni, aby prostor ordinace vyklidila do [datum], což žalobkyně učinila a ke dni [datum] přerušila výkon výdělečné činnosti, kterou obnovila [datum]. Uvedené skutečnosti soud I. stupně posoudil podle §§ 556 odst. 1, [číslo] odst. 1, [číslo], [číslo], [číslo] odst. 1, [číslo], [číslo] odst. 1, [číslo] odst. 1, [číslo], [číslo] odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.) za použití judikatury Nejvyššího soudu ČR (rozhodnutí pod sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]) a nárok shledal důvodným.

3. Dovodil, že podnájemní smlouva mezi žalobkyní a žalovanou (pod názvem MUDr. [právnická osoba]) byla dne [datum] platně sjednaná, byť byla označena jako smlouva nájemní, neboť obsahově jde o smlouvu podnájemní. Smlouvy s téměř identickým obsahem žalobkyně s MUDr. [jméno] [příjmení] sjednávala od roku [rok], dne [datum] a [datum] byly tyto smlouvy uzavřeny již mezi žalobkyní a žalovanou (prostřednictvím MUDr. [příjmení] jako její jednatelky) a ve všech byla sjednána výpovědní doba tři měsíce. Námitka antedatování podnájemní smlouvy je nerozhodná, praxe stran svědčí o tom, že stejný užívací vztah byl mezi nimi platný minimálně od [datum] a případný nedostatek nájemní smlouvy žalované byl zhojen uzavřením nájemní smlouvy s [příjmení] [anonymizováno] [obec a číslo] dne [datum]. Žalobkyně a svědkyně [příjmení] [příjmení] mimo to shodně potvrdily, že smlouvu ze dne [datum] uzavřely uvedeného dne. Absence souhlasu pronajímatele nemá vliv na platnost podnájemní smlouvy ve vztahu žalované a žalobkyně, byl však vysloven dne [datum] s účinností od [datum]. K námitce neurčitosti předmětu podnájemní smlouvy soud I. stupně zdůraznil, že právní jednání mají být vykládána spíše jako platná a poukázal na to, že žalobkyně a MUDr. [příjmení] coby jednatelka žalované do [datum] neměly s ohledem na praxi, fungující od 90. let, žádného sporu o tom, čeho se podnájemní smlouva týká, jaká jsou práva a povinnosti a kdo smlouvu uzavírá, oběma byl znám úmysl druhé strany. K tvrzení žalované, že MUDr. [příjmení] a žalobkyně byly osoby blízké, soud I. stupně uvedl, že ani přátelský vztah po určitém období profesní spolupráce neznemožňuje vzájemnou spolupráci a podnájemní vztah. Žalobkyně se také na nákladech nebytového prostoru podílela více než polovinou.

4. Žalovaná byla povinna ve smyslu čl. 4 podnájemní smlouvy umožnit žalobkyni nerušené užívání předmětu nájmu tak, aby byl splněn účel smlouvy - poskytování [anonymizována tři slova]. Žalovaná však žalobkyni výzvou ze dne [datum] uvědomila, že podnájemní vztah považuje za neplatně sjednaný a požadovala vyklizení prostor do [datum]. Poměrně razantní dikce výzvy vylučuje, že by žalovaná počítala s přítomností žalobkyně v ordinaci do května [rok], datum [datum] je uvedeno jako jediné možné. Podle výpovědi MUDr. [příjmení] se podobné výzvy objevovaly i v prostorách ordinace. Svědkyně [příjmení] i MUDr. [příjmení] potvrdily, že se konflikty mezi žalobkyní a jednatelem žalované, požadujícím opuštění prostor, odehrávaly i před [anonymizováno], což zmínil i svědek [jméno] [jméno] a svědkyně [příjmení] odmítla po konfliktu s jednateli žalované chodit do práce a žalobkyni dál pomáhat, bála se být v ordinaci sama. Vyšetřování ztráty telefonu a ztráty cedulí bylo sice policií odloženo, avšak s ohledem na časovou souvislost se snahou jednatele žalované o vyklizení a na skutečnost, že přístup do nebytového prostoru měli pouze jednatelé žalované, lékařky zaměstnávané žalovanou, sestřička žalované, paní [příjmení] a žalobkyně, lze usuzovat, že ztrátu věcí způsobila některá z osob napojených na žalovanou. Dalším narušením nájemního vztahu a dlouhodobě zaběhnuté praxe v ordinaci byla skutečnost, že se [anonymizováno] nemohli žalobkyni dovolat na objednání, jak uvedli svědci [příjmení] a Henriquezová. MUDr. [příjmení] sdělila, že ona sama slyšela, jak svědkyně [příjmení] říká do telefonu, že žalobkyně v ordinaci nepracuje. Noví jednatelé žalované rovněž narušili dlouhodobou praxi tím, že bez předchozího upozornění znemožnili žalobkyni přístup k diáři, který byl na sesterně. Konflikt v této souvislosti potvrdil svědek [jméno] a z výpovědi jednatelky žalované vyplynulo, že údaje o [anonymizováno] žalobkyně v diáři záměrně zabílila. Popsaným způsobem docházelo k významnému narušení poskytování [anonymizováno] žalobkyní, která se jako klinická psycholožka věnuje pacientům, jež se potřebují cítit v klidném prostředí, takže pro výkon její praxe nebylo vhodné v nebytových prostorách zůstávat. Žalobkyně navíc ani z organizačního hlediska nemohla zajistit objednávání pacientů, jednatelé žalované dávali žalobkyni najevo, že si její přítomnost v ordinaci nepřejí a to vše v krátkém časovém úseku přibližně měsíce března [rok]. Za normálního běhu okolností by žalobkyně při ukončení podnájmu měla dobu od [datum] do [datum] k nalezení nového působiště, avšak v této době nevykonávala výdělečnou činnost, neboť nový nebytový prostor jí byl přidělen až [datum].

5. Příčinná souvislost s následným vznikem škody ve formě ušlého zisku byla prokázána, neboť nenastala jiná okolnost, pro kterou by žalobkyně musela svoji činnost pozastavit. Výše škody byla určena na základě pravidelných výdajů žalobkyně na nájemné, telefonní linku, telefon, úklid ordinace, nákup drogistického zboží, odměnu paní [příjmení] a podle průměrného počtu pacientů, počtu 47 dní, kdy by žalobkyně v období od dubna do června [rok] ordinovala, průměrné úhrady [částka] na [anonymizována dvě slova], kteří byli u žalobkyně nejčastěji zastoupeni. Znaleckým posudkem byl příjem žalobkyně stanoven od [částka] (za použití výdajového paušálu) do [částka] (po odečtení reálně získaných výdajů), přičemž znalecký ústav se přiklonil k horní hranici, protože kalkuloval se všemi výdaji žalobkyně na podnikání. S tímto odůvodněním soud I. stupně žalobnímu požadavku vyhověl, včetně zákonného úroku z prodlení od [datum] ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky…, a procesně úspěšné žalobkyni přiznal podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.) náhradu nákladů řízení ve specifikaci, pospané v 106. odstavci rozsudku. Podle § 148 odst. l o. s. ř. uložil žalované povinnost k náhradě nákladů státu, představovaných vyplaceným znalečným výši [částka] a svědečným ve výši [částka].

6. Proti rozsudku podala žalovaná včasné odvolání. Dovozovala, že soudkyně soudu I. stupně stranila žalobkyni, jelikož vycházela jen z jejích tvrzení a důkazů a umožňovala jí měnit žalobu, tudíž byla vůči žalované podjatá. Žalobkyně neměla k užívání prostor platný právní titul, smlouva o podnájmu z [datum] je neurčitá, žalovaná je v ní chybně označena jako [právnická osoba], v rozporu s § 453 o.z. v ní chybí její sídlo a identifikační číslo a podnajímaný prostor nebyl dostatečně určitě vymezený. Orientačním číslem [číslo] jsou v [ulice] ulici označeny tři domy, v nichž je mnoho ordinací o rozloze 14 [anonymizováno] a mezi účastnicemi bylo sporné, zda a jaké konkrétní místnosti smí žalobkyně užívat výlučně či spoluužívat se žalovanou. Žalovaná se žalobkyni tuto smlouvu neuzavřela a nevěděla o ní, MUDr. [jméno] [příjmení], která již v rozhodné době již nebyla nájemkyní předmětných prostor, ji uzavřela výlučně sama za sebe bez označení obchodní firmy a bez otisku razítka žalované, což svědčí o tom, že je antedatovaná, jelikož po [datum], kdy byla MUDr. [příjmení] odvolána z funkce jednatele, jí stávající jednatel odebral razítko žalované. Podnájem žalobkyni mohla zřídit jen žalovaná jako nájemnice nebytových prostor, jíž se stala až na základě nájemní smlouvy z [datum] uzavřené s [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], o čemž MUDr. [příjmení] nemohla tohoto dne vědět a ani nedisponovala souhlasem pronajímatele s podnájmem prostor. Žalobkyně a MUDr. [příjmení] jsou osobami blízkými, jelikož spolu podnikaly v letech [rok] až 2016 v jedněch prostorách, nepřípustně vedly o jednom [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a jejich vztah nebyl jen kamarádský, což prokazuje i společné členství v různých odborných společnostech. Žalobkyně [příjmení] [příjmení] ovlivňovala ve svůj prospěch, obě jednaly ve shodě na úkor žalované ve smyslu § 78 zákona o obchodních korporacích a MUDr. [příjmení] porušila péči řádného hospodáře, neboť musela vědět, že podnájemní smlouva žalobkyně není v zájmu žalované, která pro výkon své činnosti potřebovala i ordinaci, užívanou žalobkyní. Žalovaná se proto dovolávala neplatnosti veškerých právních jednání ve smyslu § 437 odst. 2 o.z. ve spojení s § 22 odst. 2 o. z., čímž se soud I. stupně nezabýval. Odvolatelka zdůraznila, že podnájemní vztah je slabší než vztah nájemní a podnájemce nemůže požívat stejné ochrany jako nájemce. Uvedla dále, že při schůzce na [anonymizována dvě slova] dne [datum] pronajímateli slíbila, že nechá žalobkyni užívat ordinaci do konce května [rok], než si najde prostory někde jinde, což jednatel žalované žalobkyni sdělil a tudíž nemusela ordinaci ke dni [datum] vyklízet. Žalobkyně objednaným pacientům v březnu [rok] [anonymizována dvě slova] poskytla a její zisk za tento měsíc se nikterak nelišil od předchozí doby, což svědčí o tom, že žalovaná nenarušovala její činnost. Výpovědi svědků žalobkyně jsou nepravdivé a zkreslené s ohledem na jejich [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] na žalobkyni. Naopak žalobkyně narušovala poskytování [anonymizována dvě slova], když [datum] nechala vyměnit vstupní zámek do domu, údaje o svých [anonymizováno] protiprávně zapisovala do diáře, který byl majetkem žalované, a neoprávněně se domáhala užívání pevné linky, jejíž uživatelkou byla výlučně žalovaná. Zpracování znaleckého posudku bylo zbytečné a tento posudek nezohlednil žalobkyní protiprávně provedené výkony, neboť pracoviště klinického psychologa mělo mít v případě provádění skupinové nebo rodinné psychoterapie minimální plochu [anonymizována dvě slova], ordinace žalobkyně však měla výměru [anonymizována dvě slova], takže její zisk měl být v letech [rok] až [rok] mnohem nižší. Proti výroku o náhradě nákladů řízení co do její výše žalovaná namítla, že jednání dne [datum] bylo zbytečné, jelikož opakování výslechu MUDr. [příjmení] zapříčinila procesní chyba soudu I. stupně, že některá podání žalobkyně nebyla účelná a že předžalobní výzva jí nebyla doručena. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl.

7. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného a ve vyjádření k odvolání uvedla, že žalovaná jen opakuje svou argumentaci před soudem I. stupně. Zdůraznila, že měla řádně uzavřenou podnájemní smlouvu, povinností žalované bylo umožnit jí nerušené užívání předmětu podnájmu a bylo prokázáno, že se tak nestalo, neboť žalovaná do jejího užívání prostor zasahovala nevybíravým jednáním s cílem donutit ji k jejich opuštění. Žalobkyně musela opustit podnajaté prostory předčasně výhradně pod tlakem žalované a požadavek na náhradu ušlého zisku odpovídá ujednání podnájemní smlouvy ohledně délky výpovědní doby. Výše ušlého zisku vychází ze znaleckého posudku, jehož závěry jsou opřeny o objektivní podklady od [anonymizováno] pojišťoven. Skupinové a rodinné terapie v ordinaci žalobkyně neprováděla, poskytovala jen individuální psychoterapii a komplexní cílové a kontrolní vyšetření dospělých pacientů a dětských pacientů. Ordinace měla veškerá nezbytná administrativní schválení a vyjádření. Společnými [anonymizováno] byly pouze ti, které žalobkyně odeslala k MUDr. [jméno] [příjmení] pro zvážení medikace a naopak MUDr. [příjmení] k žalobkyni k psychologickému vyšetření, úporná snaha žalované vylíčit ji a MUDr. [příjmení] jako osoby blízké je až absurdní. Manželům [příjmení] byly před jejich vstupem do společnosti známy všechny skutečnosti s ordinací související, MUDr. [příjmení] je o nich informovala. Přítomnost žalobkyně v ordinaci, kterou zde provozovala již od devadesátých let, nebylo možné přehlédnout, MUDr. [příjmení] se ostatně jednatelkou žalované stala až ke dni [datum].

8. Z obsahu odvolání se podávají odvolací důvody ve smyslu § 205 odst. 2 písm. a), d), e) a g) o. s. ř. Odvolací soud proto z jejich podnětu přezkoumal napadený rozsudek, včetně předcházejícího mu řízení, v intencích § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a odvolání opodstatněným neshledal. Tvrzená vada řízení, jež měla spočívat v podjatosti rozhodující soudkyně Mgr. [jméno] [příjmení], zjevně není dána. Žalovaná tuto svou námitku nezakládá na žádných ve smyslu § 14 odst. l o.s.ř. relevantních skutečnostech, nýbrž výlučně na procesním postupu soudkyně, potažmo na nesouhlasu s jejími skutkovými a právními závěry, což důvodem pro vyloučení soudce podle § 14 odst. 3 o.s.ř. být nemůže. Podjatost soudce nelze dovozovat z okolností, týkající se průběhu řízení či samotného rozhodnutí, okolností významnou pro úvahu o ní může být jen vztah mezi soudcem a účastníkem řízení či jeho zástupcem nebo zájem na výsledku řízení mimo profesionální rovinu v určité intenzitě, který žalovaná netvrdí.

9. Důvodné nejsou ani námitky žalované proti závěrům soudu I. stupně stran existence podnájemního vztahu účastnic v rozhodné době. V tomto směru soud I. stupně správně v intencích aktuální právní úpravy posoudil uzavřené smlouvy, s jeho závěry se odvolací soud zásadně ztotožňuje a pro stručnost na ně převážně odkazuje. Nesdílí pouze jeho blíže důkazně nepodložené závěry o konkludentním uzavření nájemní smlouvy, které však nejsou pro rozhodnutí věci podstatné. Podstatné je, že účastnice podepsaly dne [datum] smlouvu, svým obsahem naplňující podnájemní smlouvu ve smyslu § 2215 o. z. Žalovaná byla oprávněna založit podnájemní vztah, neboť téhož dne byla uzavřena smlouva nájemní mezi ní a [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] jako pronajímatelkou předmětných nebytových prostor. Pochybnost, zda tato okolnost mohla být stranám podnájemní smlouvy známa, vyvrátila MUDr. [příjmení], když uvedla, že od místostarostky měla informaci, že smlouvu městská část toho dne schvaluje a sama ji za žalovanou jako její jednatelka podepsala již dne [datum]. S ohledem na dosavadní dlouhodobě existující podnájemní vztah bylo uzavření podnájemní smlouvy v logické a časové souvislosti s novou nájemní smlouvou, uzavíranou z důvodu změny v osobě nájemce, neboť MUDr. [jméno] [příjmení] založila společnost s ručením omezeným - žalovanou. Jak již uvedl soud I. stupně, absence souhlasu pronajímatele s uzavřením podnájemní smlouvy nezpůsobuje neplatnost této smlouvy, ve smyslu § 2215 odst. 2 o.z. zakládá pouze důvod pro výpověď nájmu ve vztahu mezi pronajímatelem a nájemcem. V daném případě ostatně MUDr. [příjmení] potvrdila, že městská část nechtěla na předchozím dlouhodobě trvajícím stavu nic měnit, účastnice podnájemní smlouvy tak důvodně očekávaly, že souhlas s podnájmem bude udělen, což se také dodatečně stalo.

10. Při posouzení formálních náležitostí a obsahu podnájemní smlouvy soud I. stupně správně vycházel ze zásady, že právní jednání mají být vykládána spíše jako platná než jako neplatná, a odvolací soud neshledal v jeho závěrech žádné pochybení. Z textu smlouvy je zřejmé, že ji uzavírá žalovaná jako právnická osoba a uživatelka nebytových prostor na základě nájemní smlouvy s [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], jednající svým tehdejším statutárním orgánem, jednatelkou MUDr. [jméno] [příjmení] [jméno] chyba v označení názvu žalované ani označení smlouvy jako nájemní nevzbuzují pochybnosti o účastnících smlouvy ani o jejím účelu. Absence označení sídla žalované či jejího identifikačního čísla na podnájemní smlouvě jako soukromé listině není významná, žalovanou odkazované ustanovení § 435 se týká pouze veřejnoprávních povinnosti podnikatele. [příjmení] razítka společnosti není ve smyslu § 161 o.z. povinnou náležitostí podpisu osoby, jež právnickou osobu zastupuje a neuvedení názvu právnické osoby u podpisu zastupující osoby nemá za následek neplatnost jejího právního jednání. Podnájemní smlouva byla uzavřena a podepsána MUDr. [jméno] [příjmení], která byla v rozhodné době jednatelkou žalované (až do [datum]) a byla tedy oprávněna činit za ni právní jednání a zavazovat ji. Tvrzení žalované o antedatování smlouvy je pouhou spekulací, vyvrácenou výpověďmi žalobkyně a MUDr. [příjmení] jako přímých účastnic jejího podpisu. Razítko žalované neobsahuje ani nájemní smlouva, uzavřená žalovanou s pronajímatelkou, a ani z výpovědi žalobkyně na policii či z výpovědi MUDr. [příjmení] nelze konkrétní závěr o antedatování podnájemní smlouvy učinit. Předmět podnájmu, vymezený jako ordinace 14 [anonymizována tři slova], umývárna a zařízení, byl s ohledem na to, že se jednalo o faktické pokračování dlouhodobého užívání prostor žalobkyní, stranám dobře znám a není nejasný ani neurčitý ve smyslu § 553 odst. l o.z. Takto označené prostory odpovídají nájemní smlouvě, uzavřené žalovanou s pronajímatelkou, v níž je uvedena jen jedna ordinace [anonymizována dvě slova] (žalovaná tak stěží může vážně tvrdit, že neví, jaká ordinace a v jakém domě byla podnajata, když je tam„ mnoho ordinací o 14 [anonymizováno]“). Skutečnost, že kromě samotné ordinace ostatní nebytové prostory s ohledem na jejich charakter užívala též žalovaná ([anonymizováno], soc. zařízení), nic nemění na tom, že i na tyto prostory se vztahoval podnájemní vztah a žalobkyně byla oprávněna je užívat. Jak výše uvedeno, účastnice smlouvy vycházely z dosavadní dlouholeté praxe, neboť smlouvu uzavírala za žalovanou [příjmení] [příjmení], která dosud prostory žalobkyni podnajímala jako fyzická osoba.

11. Konstrukce žalované, že žalobkyně a MUDr. [příjmení] byly„ osoby blízké“, tedy osoby ve vztahu obdobném vztahu rodinnému ve smyslu § 22 o. z., kdy by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní, je rovněž pouhou nepodloženou spekulací. Postavení„ osoby blízké“ z pohledu sdílení újmy musí vycházet ze vztahu osob mimo pracovní či obchodní rovinu a nelze ji dovozovat jen z toho, že spolu dvě osoby dlouhodobě profesionálně spolupracovaly. Lze připustit, že tehdejší jednatelka žalované chtěla žalobkyni uzavřením podnájemní smlouvy vyjít vstříc, taková možná pohnuta z ní však nečiní její blízkou osobu v uvedeném smyslu. Argumentace žalobkyně § § 71 a § 78 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech nemá k předmětu sporu přímý vztah a mohla by mít význam jen pro posouzení případné újmy žalované, uplatněné jí vzájemným návrhem (vyloučeným k samostatnému projednání). Podmínkou pro úspěšné dovolání se jednání tehdejší jednatelky žalované [příjmení] [příjmení] jako rozporného se zájmy žalované podle § 437 odst. 2 o. z. je vědomost žalobkyně o takovém rozporu. Uzavření podnájemní smlouvy, fakticky představující pokračování dosud dlouhodobě fungujícího podnájemního vztahu, přinášejícího finanční profit samotné žalované, však takovou podmínku zjevně nesplňuje. Výpovědi MUDr. [příjmení] a svědkyně [příjmení] mimo to svědčí o tom, že současní jednatelé jako zájemci o převod společnosti o dosavadním poskytování [anonymizováno] žalobkyní v nebytových prostorách věděli a taktéž byli srozuměni s tím, že se nemá nic zásadního měnit. Podle výpovědi MUDr. [příjmení] se setkali se žalobkyní až na přelomu února a března, tedy již v době po uzavření podnájemní smlouvy [datum]. Žalobkyně nemohla tušit, že podnájem, za který pravidelně platí, je v rozporu se zájmy žalované.

12. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaná v rozporu se smluvním ujednáním vyzvala žalobkyni k vyklizení podnajatých prostor do [datum] a že ji poté (jakkoliv formálně tvrdila ochotu umožnit jí jejich užívání do května [rok] na základě dohody na schůzce s pronajímatelkou, jíž se však žalobkyně neúčastnila) v jejich užívání omezovala hrubými výzvami jejího jednatele k jejich opuštění, odstraňováním vývěsek, znepřístupněním diáře a podáváním nepravdivých informaci jejím pacientů, o tom, že již v místě neordinuje. Tato zjištění se podávají zejména ze vzájemně souladných výpovědí svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení], [jméno] a MUDr. [příjmení], na čemž nemůže jejich popření žalovanou nic změnit. Konfliktní situace při užívání podnajatých prostor vedla k důvodné obavě žalobkyně z toho, že nebude moci svým pacientům poskytnout do doby, než si zajistí nové prostory, odpovídající [anonymizováno]. Jednání žalované v rozporu se smlouvou o podnájmu a její tlak na vyklizení žalobkyně tak byly jediným důvodem, pro který žalobkyně v době od dubna do června [rok] nevykonávala svoji činnost a nedosáhla obvyklého příjmu. Závěr soudu I. stupně o tom, že žalovaná protiprávním jednáním v rozporu se uzavřenou smlouvu způsobila žalobkyni škodu v podobě ušlého zisku za požadované období, kdy pro obstrukce žalované nemohla žalobkyně vykonávat svou činnost v podnajatách prostorách, je proto správný. Správný je i závěr o výši tohoto ušlého zisku, vycházejí ze závěrů znaleckého posudku, které nemohou výhrady žalované (opět v ryze spekulativní rovině o tom, že žalovaná neměla vzhledem k výměře ordinace určité [anonymizováno] poskytovat) zpochybnit.

13. Z popsaných důvodů odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil, včetně správného výroku o náhradě nákladů řízení. Všechny procesní úkony advokáta žalobkyně shledává odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně účelnými, neboť jimi reagoval na mnohočetná podání žalované či na poučení soudu, a opakovaní důkazu z rozhodnutí soudu I. stupně nemůže jít k tíži procesně úspěšné žalobkyni. Podmínkou vzniku nároku na náhradu nákladů řízení, potažmo za samotnou předžalobní výzvu, je ve smyslu § 142odst. l o.s.ř. toliko zaslání předžalobní výzvy na poslední známou adresu žalovaného, o čemž v daném případě svědčí podací arch pošty advokáta žalobkyně.

14. Z popsaných důvodů odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný, včetně výroků o náhradě nákladů řízení, podle § 219 o.s.ř. potvrdil. Procesně úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, kterou představuje náhrada odměny advokáta za dva úkony právní [anonymizováno] (vyjádření, účast na jednání) po [částka] podle § 7 bodu 5 vyhl. č. 177/196 Sb., advokátní tarifu se dvěma paušálními náhrada výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a 21 % náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši [částka], celkem [částka].