pro Prahu l ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]

1. Napadeným rozsudkem zamítl soud I. stupně žalobu, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení [částka] s příslušenstvím a [částka] s příslušenstvím a žalobci uložil povinnost zaplatit na náhradu nákladů řízení žalované [částka] a [země] [částka]. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná mu porušením smluvních povinností podle smlouvy o zpracování projektu za účelem obdržení dotace na výstavbu seníku č. [anonymizováno] ze dne [datum] (smlouva o zpracování projektu) způsobila škodu ve formě ušlého zisku z dotace ve výši [částka], jež by mu při správném nastavení paramentů žádosti o dotaci byla poskytnuta, a skutečnou škodu, spočívající v marně vynaložených nákladech na právní služby při uzavření smlouvy o společnosti (ve smyslu § 2716 zák.č. 89/212 Sb., občanský zákoník (o.z.) v souvislosti s dotační žádostí ve výši [částka] a v nákladech na stanovisko [příjmení] dotačních poradců za účelem uplatnění nároku na náhradu škody [částka] 990. Dále žalobce žádal vrácení částky [částka], kterou žalované za její služby podle uvedené smlouvy zaplatil. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s obranou, že své smluvní povinnosti neporušila, naopak žalobce jí v průběhu spolupráce poskytoval zkreslené, neúplné a vědomě nepravdivé informace, řízení o poskytnutí dotace bylo ukončeno z důvodů na jeho straně a žalovaná od uzavřené smlouvy účastníků odstoupila podle čl. IV odst. 7 s účinky do budoucna, žalobce proto nemá nárok na vrácení plnění, které od něho žalovaná přijala jen ve výši [částka].

2. Soud I. stupně po obsáhlém důkazním řízení, jehož výsledky jsou zachyceny v odstavcích 9 až 78 rozsudku, učinil skutkový závěr, že žalovaná uzavřela se žalobcem dne [datum] smlouvu o zpracování projektu za účelem obdržení dotace, na základě které měla pro žalobce zpracovat žádost o poskytnutí dotace z fondů Evropské Unie na realizaci projektu z programu„ Program rozvoje venkova – [anonymizována dvě slova] a zdrojů“. Žalobce se domluvil na spolupráci s dalšími dvěma subjekty podnikajícími v zemědělství, [právnická osoba] a Bc. [jméno] [příjmení] a za tím účelem uzavřeli dne [datum] smlouvu o společnosti. Dne [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ([anonymizováno]) zařadil žádost o dotaci do kategorie„ doporučen“. Účastníci uzavřeli dne [datum] příkazní smlouvu, na jejímž základě žalovaná pro žalobce organizačně zajistila výběrové řízení na zhotovitele stavby seníku, téhož dne uzavřeli smlouvu o zřízení a správě profilu zadavatele. Ve výběrovém řízení byla vybrána nabídka společnosti [právnická osoba] a dne [datum] byla uzavřena smlouva o dílo s cenou [částka]. Administrace žádosti byla poprvé ze strany [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ukončena z důvodu personálního propojení spolupracujících subjektů, což bylo žalobci oznámeno dopisem ze dne [datum]. Následně bylo dne [datum] vyhověno žádosti o přezkum a žádost o dotaci byla vrácena zpět do administrace. Dne [datum] byl žalobce ze strany [anonymizováno] vyzván k doplnění žádosti ve lhůtě 14 dnů. Dne [datum] proběhl konferenční hovor za účasti žalobce a zaměstnanců žalované, kde bylo mezi stranami domluveno, že nově bude cíl projektu zaměřen na chov jatečních býků všemi spolupracujícími subjekty. Za tímto účelem byl uzavřen dodatek [číslo] ke Smlouvě o společnosti ze dne [datum], v němž bylo stanoveno, že projekt je zaměřený na chov a prodej jatečních býků. [ulice] verze žádosti o dotaci byla u [anonymizováno] zaregistrována dne [datum]. Administrace žádosti byla ukončena dne [datum] z důvodu nedodržení podmínky efektivnosti projektu. Dne [datum] se mezi žalobcem a žalovanou uskutečnilo jednání, při kterém [jméno] [příjmení] sdělil, že jateční býky nechová a chovat nebude a žalobce na této schůzce potvrdil, že o této skutečnosti věděl již v době uskutečnění telefonického hovoru, na němž byla domluvena změna projektu. Následně žalovaná dne [datum] odstoupila od smlouvy o zpracování projektu a vypověděla i smlouvu o dotačním managementu. Žalobce vznesl dne [datum] námitku neplatnosti tohoto odstoupení, sám od smlouvy odstoupil a vyzval žalovanou, aby mu do [datum] vrátila finanční obnos, který jí žalobce za její služby zaplatil, ve výši [částka].

3. Soud I. stupně s odkazem na [ustanovení pr. předpisu] konstatoval, že k ukončení administrace dotace, v jejímž důsledku bylo zřejmé, že předmětná dotace nebude žalobci poskytnuta, došlo na základě žádosti o dotaci, zaslané poskytovateli dotace ([anonymizováno]) dne [datum]. Na obsahu této žádosti, včetně cíle projektu, se žalovaná domluvila s žalobcem při telefonickém hovoru uskutečněném dne [datum], při němž žalobce pracovníkům žalované potvrdil, že všichni společníci budou v rámci projektu vykonávat činnost spočívající v prodeji jatečních býků (což následně bylo ze strany žalované potvrzeno i v e-mailu ze dne [datum]) a neměl k upravené žádosti připomínky, ačkoliv si byl vědom toho, že společník [jméno] [příjmení] jateční býky nechová a ani v budoucnu chovat nebude, o čemž byla žalovaná informována až následně při osobní schůzce dne [datum]. Bylo prokázáno, že žalobce dne [datum] žalované vědomě poskytl nepravdivé informace, na jejichž základě došlo ke změně žádosti o poskytnutí dotace a nepřiznání dotace na základě takto upravené proto nelze toto klást k tíži žalované. Nebylo prokázáno, že by žalobce jako žadatel o dotaci nebyl ze strany žalované řádně obeznámen s důsledky změn v projektu, žalovaná se žalobcem komunikovala, navrhované změny mu zasílala k odsouhlasení a žalobce k nim neměl připomínky ani pokud jde o změny, které byly s ním byly konzultovány v rámci telefonického hovoru dne [datum]. Ze svědeckých výpovědí Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vyplynulo, že při předmětném hovoru řešili s žalobcem zaměření projektu na chov jatečních býků, jakož i aktuální a plánované počty zvířat. Svědek [jméno] uvedl, že při hovoru ze strany žalované rovněž zaznělo, že věci pořízené z prostředků daného programu mohou být využívány pouze v rámci realizace daného programu, tedy že se seník nesmí používat pro jiné účely než v souvislosti s dotačním projektem. Žalobce předmětné změny potvrdil, přestože si byl vědom, že jím odsouhlasené podmínky nebudou všechny spolupracující subjekty schopny realizovat. Následné ukončení administrace a s tím související neposkytnutí dotace tak nebylo zapříčiněno pochybením na straně žalované, nýbrž v důsledku jednání žalobce, který žalované vědomě poskytl nepravdivé informace. Soud I. stupně neshledal na straně žalované žádné porušení smluvních povinností a poukázal na ustanovení čl. II. bod 6 smlouvy o zpracování projektu, podle něhož žalovaná není povinna přezkoumávat a není odpovědná za správnost, pravdivost nebo úplnost podkladů nebo informací, které jí žalobce poskytuje v rámci plnění dle smlouvy. Neshledal ani porušení povinností žalované podle z příkazní smlouvy k zakázce na stavební práce, jež mělo spočívat v nastavení jediného hodnotícího kritéria - výše nabídkové ceny při zadávání výběrového řízení. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že žalobce nepožadoval nastavení konkrétních kritérií, proto žalovaná použila běžně využívané kritérium spočívající v nejnižší nabídkové ceně a při stanovení předpokládané hodnoty zakázky vycházela z položkového rozpočtu, který jí poskytl žalobce. Soud I. stupně uzavřel, že v postupech žalované při zpracovávání žádosti o dotaci a při zadávání souvisejícího výběrového řízení nelze spatřovat žádné porušení smluvních či zákonných povinností, které by bylo v příčinné souvislosti s následným neposkytnutím finančních prostředků v rámci předmětného dotačního programu. [příjmení] [částka] byla žalobcem zaplacená žalované na základě uzavřených smluv a na straně žalované nejedná o bezdůvodné obohacení, neboť„ dle příslušných smluvních ustanovení“ v případě odstoupení od smlouvy zůstává nárok žalované na úhradu sjednané odměny zachován a již přijaté plnění se nevrací. S tímto odůvodněním žalobu zamítl a žalované přiznal podle § 142 odst. l zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.) plnou náhradu nákladů řízení ve specifikaci, uvedené v 91. odstavci rozsudku. Žalobci současně uložil podle § 148 odst. 1 o. s. ř. i povinnost k náhradě nákladů státu (svědečného).

4. Proti rozsudku podal žalobce včasné odvolání. S obsáhlou rekapitulací průběhu procesu žádosti o dotaci dovozoval, že žalovaná zapříčinila nesplnění aspektu efektivnosti projektu v důsledku chybně nastaveného výběrového řízení na stavbu seníku, jelikož vysoutěžená cena byla nižší, než cena, uvedená v žádosti o dotaci, na závaznost kritéria efektivity jej neupozornila a následně oproti původnímu záměru žalobce změnila cíl projektu (na zaměření na prodej jatečních býků). Rozhodnutí soudu I. stupně označil s odkazem na judikaturu Ústavního soudu ČR za nepřezkoumatelné, jelikož se soud dostatečně nevypořádal s jeho argumentací, a s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR soudu I. stupně vytkl, že jej podle § 118a odst. 3 nepoučil o neunesení důkazního břemene, nevypořádal se s předloženým stanoviskem [příjmení] dotačních poradců k pochybení žalované a neprovedl požadovaný znalecký posudek stran posouzení postupu žalované v průběhu administrace dotační žádosti z hlediska specifických podmínek dotačního programu. Setrval na tvrzení, že žalovaná neprofesionálním postupem a hrubou nedbalostí porušila povinnosti podle uzavřené smlouvy o zpracování projektu a příkazní smlouvy, neboť jej v potřebné míře neinformovala o faktických dopadech nastavení jednotlivých ukazatelů a změny projektu a o závaznosti kritéria efektivnosti projektu a„ vymyslela si“ přes žalobcem sdělené údaje roční produkci jatečních býků žalobce a jeho společníků, čímž mu způsobila škodu ve smyslu § 2 950 o.z. § 2913 o.z., jelikož žalobce spoléhal na správnost jejího postupu. Zopakoval, že nezískaná dotace ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu ČR (rozhodnutí sp.zn. [spisová značka]) představuje ušlý zisk. Dále uvedl, že si v očekávání dotace vzal na financování stavby seníku účelový úvěr, který je povinen včetně sjednaného úroku splácet a navrhl, aby mu alternativně byla přiznána náhrada škody ve výši [částka], představovaná zaplaceným úrokem a poplatky z úvěru. Žalobce výslovně brojil i proti rozhodnutí o náhradě nákladů řízení s tvrzením, že písemná podání žalované ze dne [datum], [datum] a [datum] nepředstavují účelné úkony právní služby a že soud I. stupně měl vzhledem k okolnostem případu aplikovat § 150 o.s.ř. Konečně navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

5. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku. Dovozovala, že žalobce byl v průběhu řízení řádně poučen ve smyslu § 118a o.s.ř., stanovisko [příjmení] dotačních poradců soud I. stupně na ústním jednání, konaném dne [datum], zhodnotil jako nezpůsobilý důkaz a zpracování znaleckého posudku nebylo účelné. Setrvala na názoru, že neporušila v souvislosti s poskytováním služeb žalobci žádnou smluvní ani zákonnou povinnost, naopak žalobce jí podával v průběhu spolupráce zkreslené, neúplné i vědomě nepravdivé informace a není dána příčinná souvislost mezi nepřiznáním dotace a údajným porušením jejích povinností. Žalobci nebyla přiznána dotace z důvodu na jeho straně, neboť při odsouhlasení dohodnuté změny v dotační žádosti věděl, že společník [jméno] [příjmení] nechová a nebude chovat jateční býky, tedy, že odsouhlasená podoba projektu nemůže být naplněna, což žalované zamlčel. Žalovaná nikdy žalobci nesdělila, že by efektivita projektu nebyla závazným ukazatelem, vyjadřovala se v tomto smyslu pouze ke konkrétnímu počtu prodeje jatečních býků a ani při nastavení parametrů výběrového řízení (na stavbu seníku) nijak nepochybila, při stanovení hodnoty zakázky vycházela z podkladů žalobce. Žalobce netvrdil a neprokázal, za jakých okolností by dotaci obdržel a jaké parametry žádosti měla žalovaná nastavit a nově vznesený nárok na náhradu škody v řízení před soudem I. stupně neuplatnil. Veškeré procesní úkony žalované byly účelné v rámci obrany jejích práv a ve věci nejsou dány žádné důvody pro aplikaci § 150 o.s.ř.

6. Žalobce v replice k vyjádření žalované setrval na své argumentaci, že rozsudek je nepřezkoumatelný, že nebyl soudem I. stupně poučen podle § 118a o.s.ř. a že mu žalovaná poskytnutím nesprávných a neúplných informací neposkytla řádné plnění podle uzavřených smluv, čímž mu způsobila nárokovanou škodu Zdůraznil, že jeho původním záměrem bylo vybudování seníku pro všechna zvířata a nikoliv jen pro jateční býky, dovozoval, že výslovný souhlas se změnou, jejíž dopady mu žalovaná nevysvětlila, neudělil a žalovaná mu tvrdila, že tento chov a aspekt efektivnosti projektu není závazným ukazatelem. Žalovaná sama uznala, že vycházela z nesprávné premisy, že počet zvířat uvedený v dotační žádosti si stanovuje žadatel podle svého uvážení, nikoliv ze stavu chovaného dobytka, z něhož pro naplnění efektivity projektu vcházel [anonymizováno].

7. Podle obsahu odvolání uplatnil odvolatel odvolací důvody ve smyslu § 205a odst. l písm. c), d) e) a g) o.s.ř. Rozsudek soudu I. stupně není nepřezkoumatelný, neboť proti žalobní argumentaci postavil soud I. stupně ucelený a logický argumentační celek, z něhož je zřejmé, proč jí nepřisvědčil, a z jeho odůvodnění vyplývá vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů a právními závěry soudu. Obecně platí, že měřítkem přezkoumatelnosti rozsudku není okolnost, zda se soud vypořádal se všemi dílčími argumenty účastníka, ale to, zda na základě jeho závěrů může účastník náležitě formulovat odvolací důvody Rozhodnutí tudíž není nepřezkoumatelné ani v případech, kdy nevyhovuje všem požadavkům na odůvodnění, jestliže jeho případné nedostatky nebyly na újmu práv odvolatele (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka], sp.zn. [spisová značka]). Odvolací soud proto z podnětu odvolání žalobce přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně v intencích §§ 212 a 212a o.s.ř., odvolání však opodstatněným neshledal.

8. Jak odvolací soud zjistil postupem podle § 213 odst. 2 a 3 o.s.ř. důvodem ukončení administrace žádosti žalobce a jeho společníků o předmětnou dotaci byl rozsah vlastní výroby společníků, související s realizovanou investicí z pohledu vyššího aktuálního stavu zvířat, než který byl uveden v žádosti (oznámení [anonymizováno] ze dne [datum], emailová korespondence mezi žalovanou, [anonymizováno] a žalobcem ze dne 15. a [datum], přípis Ministerstva zemědělství ze dne [datum]), v jehož důsledku nebyla splněna podmínka efektivnosti nastavená tak, že projekt musí být u všech spolupracujících subjektů hodnocen (samostatně) jako neefiktivní. Jinak řečeno k ukončení administrace žádosti došlo proto, že objem vlastní výroby u dvou spolupracujících subjektů byl příliš vysoký. Z uvedeného se podává, že bez ohledu na to, zda se žalovaná dopustila ve své činnosti pochybení (například uvedením nesprávného stavu chovaných zvířat v žádosti nebo tím, že žalobci dostatečně nevysvětlila dopady nastavení jednotlivých ukazatelů, změny projektu a závaznost kritéria efektivnosti projektu) nemohla být z důvodu faktického stavu dotace žalobci a jeho společníkům v její finální podobě poskytnuta. Z uvedeného důvodu ukončení administrace dotace současně nevyplývá, že vyhodnocená neefektivita projektu závisela na vysoutěžené ceně stavby seníku. Ze žalobce předloženého stanoviska [příjmení] dotačních poradců z.s. ze dne [datum], které takovou skutečnost naznačuje, nelze vycházet, neboť je pro svou anonymitu a nedostatek východisek jeho závěrů nezpůsobilým důkazním prostředkem, jak již uvedl soud I. stupně v rámci ústního jednání dne [datum] (byť mu lze vytknout, že své správné závěry stran této listiny nevtělil do napadeného rozsudku). Nelze ani dovozovat, že žalovaná stanovením kritéria ceny stavby při výběru jejího zhotovitele porušila povinnosti z příkazní smlouvy účastníků ze dne [datum]. Zadávací kritéria veřejné soutěže nebyla mezi účastníky konkrétně sjednána, žalovaná jednala se souhlasem žalobce v dobré víře obvyklým způsobem (viz výpověď svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]) a nemohla předjímat, jaká cena z veřejné soutěže vzejde, tím méně její případný dopad na dotační podmínky. V čl. II odst. 8 příkazní smlouvy se mimo to smluvní strany dohodly, že příkazník odpovídá za svoji činnosti a má povinnost nahradit újmu v souvislosti s ní vzniklou pouze tehdy, pokud se jedná o újmu způsobenou úmyslně nebo z hrubé nedbalosti. Žalobce též zcela pomíjí okolnost, že žalované při zpracování poslední verze žádosti zatajil skutečnost, že jeden z jeho společníků jateční býky nechová ani chovat nehodlá, v důsledku čehož by nemohly být podmínky poskytnutí dotace u finální žalobcem odsouhlasené podoby projektu reálně naplněny. Odvolací soud proto ve shodě se soudem I. stupně dospěl k závěru, že mezi případným pochybením žalované při zpracování žádosti žalobce a tvrzenou škodou v podobě ušlého zisku není příčinná souvislost. Žalobce by s ohledem na rozsah zemědělské výroby své a svých společníků ve smyslu konečného vyjádření [anonymizováno] a v důsledku následně zjištěné nemožnosti naplnit parametry projektu dotaci nezískal, i kdyby k tvrzeným pochybením ze strany žalované při zpracování žádosti nedošlo.

9. Závěr o nedostatku příčinné souvislosti jednání žalované s tvrzenou škodou v podobě ušlého zisku z dotace a s ní souvisejících nároků na náhradu skutečné škody se podává ze soudem I. stupně učiněných, potažmo odvolacím soudem doplněných, zjištění a není založen na neunesení důkazní břemene žalobcem, z tohoto důvodu soud I. stupně nepochybil, když jej podle § 118a odst. 3 o.s.ř. nepoučoval o jeho důkazní povinnosti a důvod k tomu neshledal ani soud odvolací. Nárok žalobce na vrácení částky [částka], kterou žalované zaplatil za její činnost podle všech čtyř mezi účastníky uzavřených smluv (smlouva o zpracování projektu, příkazní smlouva, smlouva o dotačním managementu a smlouva o zřízení a správě profilu uživatele) je rovněž nedůvodný. Podle č. VI odst. 7 smlouvy o zpracování projektu, od níž účastníci oboustranně odstoupili, se smluvní strany sjednali možnost odstoupení od smlouvy jen s účinky do budoucna a ohledně nesplněného zbytku plnění, proto se v daném případě neuplatní ustanovené o vrácení vzájemného plnění při zrušení závazku podle § 2993 o. z. Ostatní smlouvy účastníků zrušeny nebyly a důvod k vrácení poskytnutého plnění tak nemohl vzniknout.

10. Odvolací soud nepřipustil změnu žaloby, obsaženou v odvolání žalobce, kterou hodlal alternativně uplatnil jiný nárok, neboť takovou věcnou změnu žaloby, spočívající v uplatnění nového nároku, v odvolacím řízení § 216 odst. 2 o.s.ř. neumožňuje. Napadený rozsudek poté jako věcně správný z důvodu výše vyložených podle § 219 potvrdil, včetně správných výroků o náhradě nákladů řízení. Ve věci nejsou dány žádné důvody pro aplikaci § 150 o.s.ř. a žalobcem zpochybňované úkony právní služby zástupce žalované nebyly neúčelné, neboť jimi žalovaná reagovala na koncentraci řízení (doplněním tvrzení a důkazních návrhů) a na procesní aktivitu žalobce, spočívající v jeho opakovaných písemných vyjádřeních. Podle § 142 odst. l o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. l o.s.ř. má procesně úspěšná žalovaná právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, jež představuje odměna advokáta za 2 úkony právní služby podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif po [částka] s paušální náhradou jeho výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po [částka], náhradou za promeškaný čas podle §17 odst. 1 a 3 advokátního tarifu v rozsahu 10 půlhodin po [částka], cestovným za cestu z [obec] do [obec] a zpět (celkem 412 km vozidlem Škoda Superb se spotřebou 4,5 litrů na 100 km při ceně motorové nafty [částka] a pevné sazbě [částka]) ve výši [částka] a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 21% ([částka] z částky [částka]).