pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]

1. Napadeným rozsudkem zamítl soud I. stupně žalobu, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení [částka] s příslušenstvím a žalobkyni uložil povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši [částka]. Žalobkyně se domáhala zaplacení uvedené částky z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jež jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem, spočívajícím v nepřiměřeně délce řízení, vedeného u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s obranou, že v posuzovaném řízení nedošlo k namítanému nesprávnému úřednímu postupu.

2. Soud I. stupně vyšel z průběhu řízení podle obsahu spisu Okresního soudu v Hradci Králové 5 pod sp. zn. [spisová značka], popsaného v 5. odstavci 5. rozsudku a skutkově uzavřel, že řízení bylo zahájeno [datum], žalobkyně v něm vystupovala v procesním postavení žalované strany a dne [datum] byla vyzvána k vyjádření. Řízení bylo zastaveno usnesením soudu I. stupně ze dne [datum] ve spojení s rozhodnutí odvolacího soudu ze dne [datum] a na základě dovolání žalobce ze dne [datum], jež obsahovalo chybné jednací číslo, Nejvyšší soud, jemuž byl spis předložen [datum], tato usnesení dne [datum] zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Dne [datum] soud I. stupně řízení přerušil, odvolací soud k odvolání žalobce toto rozhodnutí dne [datum] zrušil a věc vrátil soudu I. stupně, který usnesením ze dne [datum] řízení opět přerušil, následně dne [datum] uložil účastníkům povinnost setkání s mediátorem a usnesením ze dne [datum] rozhodl o pokračování v řízení. Zamítavý rozsudek byl vyhlášen dne [datum], odvolací soud ho rozsudkem ze dne [datum] potvrdil a dovolání žalobce bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum], které nabylo právní moci [datum]. Řízení trvalo ve vztahu k žalobkyni 9 let a dva měsíce.

3. Soud I. stupně s odkazem na § 1, § 2, §5, §13, § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (náhradový zákon), na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. [stanovisko NS] (stanovisko), uzavřel, že délka posuzovaného řízení, jehož předmětem bylo uspořádání vztahů mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby, byla přiměřená jeho právní a procesní složitosti s opakovaným rozhodováním soudů všech stupňů a byla z významné části způsobena procesní činorodostí účastníků. Vyzdvihl, že na celkové délce řízení se výrazně podílela i žalobkyně tím, že nebrojila proti druhému usnesení o přerušení řízení, které nyní zpochybňuje jako nadbytečné, a dovozoval, že bez tohoto přerušení by se řízení zkrátilo o tři roky. Dovodil, že v činnosti soudů k průtahům nedocházelo, bylo postupováno plynule a koncentrovaně, a předmět řízení měl pro žalobkyni běžný význam. Žalobu s tímto odůvodněním zamítl a podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.) přiznal procesně úspěšné žalované soud I. stupně náhradu nákladů řízení.

4. Proti rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka]) namítla, že je jí nesprávně přičítáno k tíži nebrojení proti rozhodnutí o přerušení řízení a uvedení nesprávného jednacího čísla na dovolání ze strany žalobce v posuzovaném řízení a dovozovala, že odpovědnost za průtah, vzniklý v důsledku zméněného pochybení, leží na žalované. Dovozovala dále, že přerušení posuzovaného řízení nebylo potřebné, neboť v něm bylo soudem pokračováno předtím, než bylo v souvisejícím řízení (vedeném u téhož okresního soudu pod sp.zn. [spisová značka]) věcně rozhodnuto, v čemž spatřovala procesní pochybení soudu. V posuzovaném řízení došlo rovněž k průtahu na počátku řízení v důsledku rozhodnutí soudů obou stupňů o zastavení řízení, které bylo zrušeno dovolacím soudem a věc proto byla po více než 3 letech na samém počátku. S oporou stanoviska žalobkyně dovozovala, že obecně přiměřenou délkou řízení je 24 měsíců, které délka posuzovaného řízení více než čtyřnásobně překročila a již proto nemůže být posouzena jako přiměřená. Konečně žalobkyně tvrdila, že řízení pro ni mělo zvýšený význam, protože jí hrozilo„ vyvlastnění“ majetku ve prospěch žalobce, čímž bylo ohroženo její podnikání, neboť řízení se dotýkalo celého areálu, kde má sídlo a komplexně tam poskytuje své služby, s čímž se soud I. stupně nevypořádal, tudíž je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě vyhověl, příp. jej zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

5. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného a z účasti u ústného jednání odvolacího soudu se omluvila bez žádosti o odročení. Odvolací soud proto z podnětu odvolání žalobkyně, z jehož obsahu se podávají odvolací důvody ve smyslu § 205 odst. 2 písm. c), e) a g) o. s. ř, přezkoumal napadený rozsudek v intencích § 212 a 212a v nepřítomnosti žalované v souladu s § 101 odst. 3 ve spojení s § 211 o. s. ř. Podotýká, že měřítkem přezkoumatelnosti rozsudku není okolnost, zda se soud vypořádal se všemi dílčími argumenty účastníka, ale to, zda na základě jeho závěrů může účastník náležitě formulovat odvolací důvody (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka], sp.zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]) a tento předpoklad rozhodnutí soudu I. stupně splňuje. Po zopakovaném důkazu obsahem spisu Okresního soudu v Hradci Králové sp. zn. [spisová značka] za použití § 213 odst. 2 o. s. ř. dospěl nicméně odvolací soud k závěru, že odvolání je částečně opodstatněné.

6. Domněnku žalobkyně, že podle stanoviska je přiměřenou délkou řízení doba 24 měsíců, je nutno označit za nepřípadnou a vyplývající z nepochopení úvahy Nejvyššího soudu ČR o krácení peněžního zadostiučinění za první dva roky řízení v části VI. stanoviska. Tato úvaha se váže k výši zadostiučinění a nelze z ní činit závěr, dovozovaný žalobkyní, neboť představa, že by každé soudní řízení, přesahující dvě léta, bylo bez dalšího nepřiměřené, je absurdní. K porušení práva na přiměřenou délku soudního řízení ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a tím i nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty druhé a třetí náhradového zákona nedochází tehdy, není-li věc projednána v ideální době, ve které by projednána být mohla, ale teprve tehdy, není-li projednána v době odpovídající její složitosti a významu předmětu řízení pro poškozeného, přičemž důvody, proč k tomu došlo, spočívají v postupu orgánu veřejné moci, a to buď zcela nebo v míře významně převažující podíl poškozeného na celkové délce projednávání věci. Za porušení zásady rychlosti řízení ve smyslu nesprávného úředního postupu podle § 13 odst. l náhradového zákona je třeba považovat takový postup soudu v řízení, který neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci, a kdy délka řízení tkví v příčinách, vycházejících z působení soudu v dané věci zcela nebo v míře významně převažující podíl poškozeného na celkové délce projednávání věci. Při posouzení vzniku odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, spočívajícím v nepřiměřené délce řízení ve smyslu § 13 odst. 1 ve spojení s § 31a odst. 3 náhradového zákona, je na základě ustálené judikatury nutné vycházet z celkové doby řízení a zjistit, zda tato délka byla s ohledem na postup orgánů veřejné moci s přihlédnutím k demonstrativně jmenovaným kritériím v § 31a odst. 3 náhradového zákona v konkrétním případě nepřiměřená (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]).

7. Odvolací soud oproti závěru soudu I. stupně zjistil z obsahu spisu posuzovaného řízení procesní pochybení soudu, spočívající v dlouhodobé nečinnosti od podání dovolání žalobcem proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], o zastavení řízení pro překážku litispendence (spočívající v probíhajícím řízení pod [spisová značka], v němž uplatnila žalovaná v opačné procesní pozici proti žalobci [jméno] [příjmení] v postavení žalovaného nárok na odstranění neoprávněné stavby z jejího pozemku). Dovolání, jímž brojil proti usnesení o zastavení řízení pro překážku litispendence, podal žalobce dne [datum rozhodnutí] ke sp. zn. [spisová značka], označil v něm i správné číslo jednací napadeného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové a současně poněkud matoucím způsobem uvedl, že podává dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. [číslo jednací]. Ze záhlaví dovolání i z jeho obsahu je nicméně nepochybné, proti jakému rozhodnutí směřuje, proto je nutno následnou prodlevu s výzvou k úhradě soudního poplatku (dne [datum]) a k vyjádření se k dovolání (dne [datum]) přičíst nesprávnému úřednímu postupu soudu, v jehož důsledku byl spis předložen teprve dne [datum] a Nejvyššímu soudu ČR, který pak usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Dovolání tak bylo pochybením soudu předloženo k rozhodnutí až více než po třech letech od jeho podání, což mělo nepochybně podstatný vliv na celkovou délku posuzovaného řízení přes jeho nepochybnou skutkovou i právní složitost, danou jeho předmětem, týkajícím se problematiky stavby na cizím pozemku ve smyslu § 135c zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (obč. zák.), s podstatnou otázkou charakteru dotyčné stavby.

8. Jiné zásadní vady v postupu soudu I. stupně odvolací soud v rámci posuzovaného řízení neshledal. Předesílá, že náhradové řízení není k posuzovanému řízení řízením přezkumným a úlohou soudu v tomto řízení není přezkoumávat jednotlivé úkony orgánu veřejné moci v posuzovaném řízení z hlediska jejich účelnosti. Postup soudu v posuzovaném řízení je zkoumán zásadně globálně, neboť i jednotlivý neúčelný úkon (stejně jako jednotlivý„ průtah“ v řízení ve smyslu nečinnosti orgánu veřejné moci), nemusí ještě nutně vést k závěru o porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Z hlediska kritéria, spočívajícího v postupu orgánu veřejné moci, je třeba zejména zkoumat, zda jeho postup v řízení odpovídá procesním pravidlům (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka]). V daném případě ani nelze přerušení řízení soudem I. stupně v posuzovaném. řízení hodnotit jako neúčelné, neboť v předmětem vedlejšího řízení, vedeného u téhož okresního soudu pod sp.zn. [spisová značka], bylo odstranění stavby na pozemku, o jehož vlastnictví se vedl spor podle § 135c odst. 2 obč. zák. v posuzovaném řízení. Skutečnost, že se soud I. stupně na základě zjištění, učiněných v rámci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. [spisová značka] o žalobě [právnická osoba] proti Krajskému úřadu Královehradeckého kraje ve věci dotyčné stavby (viz též (odůvodnění usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]) a na základě výzvy, dané účastníkům dne [datum], rozhodl i přes neskončené vedlejší řízení v řízení pokračovat, nemůže proto vést k hodnocení přerušení řízení jako zcela zbytečného úkonu. Soud I. stupně v souvislosti s přerušením řízení případně zmínil i to, že žalobkyně (žalovaná v posuzovaném. řízení) proti tomuto postupu nijak nebrojila, pakliže je považovala za neúčelné, čímž by mohla (při existenci tvrzené neúčelnosti, kterou však odvolací soud neshledal) přispět k délce řízení ve smyslu § 31a odst.3 písm. c) náhradového zákona (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka]). Shodně nelze hodnotit jako„ průtah“ v řízení závěr soudů obou stupňů o zastavení posuzovaného. řízení na jeho počátku pro překážku věci zahájené, jakkoliv korigovaný dovolacím soudem, neboť zrušení rozhodnutí soudu vyšším soudem pro odlišný právní názor není okolností přičitatelnou státu při posuzování přiměřenosti délky řízení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka], sp.zn. [spisová značka]).

9. Odvolací soud dospěl s ohledem na výše popsanou dlouhodobou nečinnost soudu v souvislosti s podaným dovoláním proti procesnímu rozhodnutí na počátku řízení k závěru, že posuzované řízení, trvající ve vztahu k žalobkyni 9 let, 1 měsíc a 11 dnů (od doručení žaloby [datum] do jeho pravomocného skončení [datum]), bylo v důsledku nesprávného úředního postupu ve smyslu § 13 odst. l náhradového zákonu nepřiměřeně dlouhé. Žalobkyni proto vznikl podle § 31a odst. l náhradového zákona nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jejíž odškodnění konstatováním porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě se nejeví být dostatečnou satisfakcí. Žalobkyně má proto právo na zadostiučinění v penězích, jehož výši odvolací soud určil v souladu s konstantní judikaturou při zohlednění celkové délky řízení 9 let 1 měsíc a 11 dnů a částky [částka] ročně (poloviny za první dva roky) v základní výši [částka] (8× [číslo] [číslo]). Z důvodů výše zmíněné skutkové právní i procesní složitosti posuzovaného řízení tuto základní částku snížil podle § 31a odst. 3 písm. b) náhradového zákona o 30 % na [částka] a důvod pro další korekci základní částky neshledal. Uvedené pochybení soudu v souvislosti s předložením dovolání je samo o sobě důvodem vzniku nároku žalobkyně podle § 31a odst. 1 a 2 náhradového zákona a proto nemůže současně vést ke zvýšení tohoto zadostiučinění podle § 31a odst. 3 písm. d) náhradového zákona pro postup soudu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka]). Odvolací soud nesdílí názor žalobkyně o vyšším významu předmětu posuzovaného řízení, jímž se měla cítit ohrožena ve svém podnikání. Předmětem posuzovaného řízení byl pouze jeden pozemek pod budovou jiného vlastníka, nedotýkalo se celého areálu žalobkyně a případné vyhovění žalobnímu nároku nemohlo mít na její podnikatelské aktivity zásadní dopad. Tvrzení o mimořádném významu předmětu řízení pro žalobkyni vyvrací i výše zmíněná okolnost, že žalobkyně nebrojila proti rozhodnutí o přerušení řízení a nijak se nesnažila o urychlení postupu řízení. Větší význam pro žalobkyni měl zjevně předmět souběžně vedeného řízení pod sp. zn. [spisová značka], v němž se sama domáhala odstranění neoprávněné stavby z jejího pozemku. Význam předmětu posuzovaného řízení pro žalobkyni ve smyslu § 31a odst. 3 písm. e) náhradového zákona proto odvolací soud zhodnotil jako standardní a významné přispění k délce řízení jednáním obstrukčního charakteru na straně žalobkyně v intencích § 31a odst. 3 písm. c) náhradového zákona neshledal.

10. Z popsaných důvodů odvolací soud napadený rozsudek podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. částečně změnil a žalobkyni přiznal [částka] spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, od [datum] po uplynutí šesti měsíců od uplatnění nároku u žalované ve smyslu § 15 náhradového zákona ve výši, dané nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.. Ve zbývajícím rozsahu ohledně [částka] s příslušenstvím odvolací soud rozsudek soudu I. stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

11. Žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, neboť výsledek řízení projevující se tím, že poškozený žalobce dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu anebo poskytnout mu morální satisfakci, popř. dosáhne konstatování porušení práva, lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch, byť žalobci výrokově nebylo přiznáno jím požadované plnění nebo jeho výše (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka], [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]). V souladu s ustálenou soudní judikaturou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) činí odměna advokáta v tomto řízení za jeden úkon právní služby podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) [částka]. Náhrada nákladů žalobkyně sestává z náhrady soudního poplatku ve výši [částka], náhrady odměny advokáta za pět úkonů (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, odvolání, účast na jednání [datum] a jednání odvolacího soudu [datum]) po [částka] s pěti paušálními náhradami jeho výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhrady cestovného advokáta podle § 13 odst. 1 advokátního tarifu za cestu k jednání soudu I. stupně na trase [obec] - [obec] a zpět v délce 240 km při základní sazbě náhrady [částka], průměrné spotřebě nafty 5,8 l [číslo] km a její ceně [částka] ve výši [částka] a při ceně [částka] ve výši [částka] (za cestu k jednání odvolacího soudu), náhrady za promeškaný čas dvakrát 8 půlhodin po [částka] podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu a 21 % náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši [částka], celkem činí [částka].