pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]

1. Napadeným rozsudkem uznal soud I. stupně žalovanou povinnou zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jednotlivých částek a na náhradu nákladů řízení [částka]. Žalobce se uvedené částky domáhal z titulu postoupené pohledávky z dohody o narovnání, jež měla být ústně uzavřená mezi žalovanou a jeho právní předchůdkyní [jméno] [příjmení] (sestrou žalované a družkou žalobce) dne [datum] ohledně nároku [jméno] [příjmení] na náhradu za zhodnocení domu [adresa] na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území České Meziříčí, v podílovém spoluvlastnictví žalované, provedenou rekonstrukci v letech [rok] – [rok]. Podle této dohody měla žalovaná zaplatit právní předchůdkyni žalobce částku [částka] ve splátkách (první splátku ve výši [částka] dne [datum] a dále po [částka] měsíčně, splatných vždy k 10. dni v měsíci počínaje lednem [rok]). Žalovaná právní předchůdkyni žalobce uhradila v [anonymizováno] [rok] částku [částka], v únoru [rok] částku [částka] a částku [částka] v 17 splátkách, dále již nic nezaplatila. [jméno] [příjmení] pohledávku postoupila žalobci smlouvou ze dne [datum] a žalované to oznámila ve zprávě příjemci platby, když jí vracela [částka]. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a popřela, že mezi ní a [jméno] [příjmení] byla uzavřena dohoda o narovnání stran uvedeného nároku, jakkoliv o jejím uzavření v písemné formě jednaly, avšak nedošlo k dohodě o výši náhrady. Poukázala na to, že podle původní dohody měla náklady rekonstrukce hradit právní předchůdkyně žalobce, která nemovitost bezplatně užívala se svými pěti dětmi a měla se starat o jejich společnou matku, což nevykonávala řádně a v roce [rok] se rozhodla z domu odstěhovat, k čemuž došlo v roce [rok]. Vznesla též námitku promlčení nároku ke dni tvrzeného uzavření dohody o narovnání.

2. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], soud I. stupně zastavil řízení ohledně [částka] s příslušenstvím z důvodu provedené úhrady žalované a předmětem řízení zůstala částka [částka] s příslušenstvím. Podáním ze dne [datum] žalobce rozšířil žalobu o částku [částka] s příslušenstvím, představující splátky za měsíce listopad 2018 až květen 2019 s úroky z prodlení požadovanými z jednotlivých splátek vždy za dobu od [anonymizováno] dne příslušného měsíce. Soud I. stupně změnu žaloby připustil usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum].

3. Provedeným dokazováním učinil soud I. stupně skutková zjištění, podrobně popsaná v odstavcích 7 – 29 rozsudku. Zejména zjistil, že nemovitost je v rovnodílném podílovém spoluvlastnictví žalované a matky právní předchůdkyně žalobce a žalované. V domě po řadu let bydlela právní předchůdkyně žalobce s žalobcem a jejich dětmi a matka žalované. Právní předchůdkyně žalobce ze své iniciativy a z iniciativy matky dům od roku [rok] rekonstruovala pro bydlení své a své rodiny a podle její výpovědi měla celou rekonstrukci financovat sama, pokud by tam s rodinou mohla žít. Došlo však ke zhoršení vztahů s matkou i s žalovanou, proto se právní předchůdkyně žalobce rozhodla odstěhovat. Od podzimu [rok] jednaly sestry o vypořádání vzájemných nároků právní předchůdkyně žalobce za zhodnocení nemovitosti. Byly vyhotoveny dva písemné návrhy dohody o narovnání ze dne [datum] a bez data, v nichž je uvedena celková částka [částka], z níž mělo být žalovanou do [datum] zaplaceno [částka] a od ledna [rok] až do [datum] placeno [částka] měsíčně, žádný z nich nebyl účastnicemi jednání podepsán. Žalovaná dne [datum] zaslala právní předchůdkyni žalobce platbu ve výši [částka], označenou jako vyrovnání za [obec], dne [datum] poslala částku [částka] a od ledna [rok] do října [rok] poslala 22 plateb po [částka], označených jako„ platba za rekon.“ Dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobce žalobci pohledávku, spočívající v právu na zaplacení [částka] (původně ve výši [částka]) představující náklady na rekonstrukci nemovitosti.

4. Soud I. stupně s odkazem na ustanovení § 546, § 547, § 580, § [číslo], § [číslo] odst. 1, § 1903, § 2053 a § 2054 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.) dovodil, že právní předchůdkyně žalobce a žalovaná uzavřely konkludentně dohodu o narovnání, předvídanou v písemném návrhu, neboť žalovaná se provedenými úhradami podle tohoto návrhu chovala a není zřejmé, proč by tak jinak činila ve prospěch sestry, s níž měla konfliktní vztah. Tvrzení žalované o její dobré vůli či zálohách na budoucí dohodu shledal účelovým. Konstatoval, že písemný návrh dohody byl dostatečně určitý a žalované byla ponechána možnost uhradit celkovou částku ve výši [částka] podle jejích momentálních možností, k čemuž také došlo, neboť první splátka nebyla uhrazena v plné výši. Žalobce je k uplatnění nároku aktivně věcně legitimován v důsledku postoupení pohledávky, jež bylo žalované oznámeno dne [datum] při vrácení platby [částka] Dohodu o narovnání lze uzavřít i ohledně promlčeného závazku a jejím uzavřením počne běžet nová promlčecí lhůta, proto nebyla námitka promlčení vznesena důvodně. Nárok žalobce neshledal soud I. stupně rozporným s dobrými mravy s ohledem na to, že v důsledku rekonstrukcí došlo ke zhodnocení domu. S tímto odůvodněním soud I. stupně žalobě vyhověl a procesně úspěšnému žalobci přiznal podle § 142 odst. 1 zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) náhradu nákladů řízení v odstavci 43. uvedené specifikaci.

5. Proti rozsudku podala žalovaná včasné odvolání. Setrvala na tvrzení, že k uzavření dohody o narovnání nikdy nedošlo, neboť se se sestrou nedohodly na výši kompenzace. Žalovaná pouze obecně souhlasila s tím, že sestře uhradí část nákladů na rekonstrukci, reprezentující zhodnocení nemovitosti s odečtením hodnoty jejího bezúplatného bydlení, s žádnou verzí návrhu dohody o narovnání však nesouhlasila, proto je taky nepodepsala. Žalovaná nerozporovala, že k určitému zhodnocení došlo, proto své sestře určitě finanční částky na její nátlak jako finanční výpomoc při zařizování nového bydlení posílala, byť má za to, že neměla povinnost hradit náklady rekonstrukce, na níž se setra domluvila s matkou s tím, že náklady ponese sama. Částku [částka] považovala za vysokou, proto sestře dne [datum] poslala [částka] a považuje za absurdní závěr soudu I. stupně, podle kterého svým jednáním v rozporu s návrhem dohody měla tuto dohodu uzavřít. Žalovaná tímto faktickým úkonem nevyjádřila vůli být vázána návrhem dohody, který výslovně odmítla podepsat, což potvrdili i [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (otec žalované i její sestry), jejichž výpovědi jsou jinak s ohledem na vztahy v rodině (odcizený vztah otce k žalované a naopak jeho blízký k její sestře) nevěrohodné. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl nebo, aby jej zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku, s jehož závěry o konkludentním uzavření dohody o narovnání se ztotožnil.

6. Z obsahu odvolání žalované se podává odvolací důvod ve smyslu § 205 odst. 2 písm. e) a g) o.s.ř. Odvolací soud proto z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které mu přecházelo, v intencích § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř, a odvolání shledal důvodným. Podotýká, že na právní vztah účastníků (respektive žalované a její sestry) je nutno aplikovat zákon č. 40/64 Sb., občanský zákoník, účinný do 31.12.2013, protože pro aplikaci právního předpisu je ve smyslu přechodného ustanovení § 3028 odst.3 o.z. rozhodné, kdy bylo mezi žalovanou a její sestrou dohodnuto, že provede úpravy domu ve spoluvlastnictví žalované, což bylo právním důvodem těchto úprav či rekonstrukce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky (NS) sp.zn. [spisová značka]). K takové dohodě muselo logicky dojít před vydáním stavebního povolení v roce [rok] a dohodou o odstěhování sestry žalované z domu uvedený důvod odpadl (srov. rozsudek NS sp.zn. [spisová značka]). Uzavření případné dohody o narovnání stran nároku právní předchůdkyně žalobce na vydání bezdůvodného obohacení zhodnocením domu se proto řídilo § 585 obč. zák. (srov. rozsudek NS sp.zn. [spisová značka], sp.zn. [spisová značka]). Omyl soudu I. stupně v právním posouzení věci však není pro správnost rozhodnutí zásadně významný, neboť dohoda o narovnání mohla být i podle uvedeného ustanovení uzavřena ústně nebo konkludentně.

7. Odvolací soud nicméně dospěl k odlišnému závěru ohledně existence závazku žalované ze žalobcem tvrzené dohody o narovnání. Konkludentní uzavření takové dohody zpochybňuje samotná okolnost, že žalovaná a její sestra spolu jednaly o uzavření této dohody v písemné formě, žádná z předložených písemných verzí však nebyla ani jednou stranou podepsána. Konkludentní souhlas žalované s písemným návrhem dohody ze dne [číslo] nelze dovozovat z toho, že dne [datum] bylo (z účtu [jméno] [příjmení]) uhrazeno na účet její sestry [částka], neboť taková částka nebyla v písemném návrhu uvedena a nesouhlasil ani termín úhrady. V návrhu dohody ze dne [datum] bylo, jak vyplývá ze skutkového zjištění soudu I. stupně, uvedeno, že žalovaná souhlasí s uhrazením částky za provedenou rekonstrukci ve výši [částka] a uhradí ji tak, že první platba v částce [částka] bude provedena nejpozději do [datum] a zbývající částka bude hrazena formou pravidelných měsíčních splátek po [částka], splatných do každého 10. dne v měsíci, počínaje lednem [rok] a konče srpnem 2024. K tomu, aby mohla smlouva vzniknout, je třeba, aby se setkaly shodné projevy vůle kontrahujících stran, což platí i pro dohody uzavírané konkludentním způsobem ve smyslu § 35 odst. 1 obč. zák. Písemný text dohody představoval ofertu - projev vůle právní předchůdkyně žalobce ve formě jejího návrhu na uzavření dohody ve smyslu § 43a odst. 1 obč. zák Žalovaná však platbou ve výši a v termínu odlišném od písemném návrhu vůli akceptovat tento návrh v jeho podstatných náležitostech neprojevila. Existenci dohody, na kterou by žalovaná uvedenou částku plnila, vylučuje i okolnost, že následně spolu sestry dále jednaly o obsahu eventuální dohody o narovnání, byl zpracován podrobnější návrh dohody (viz email. ze dne [datum]) a žalovaná zadala zpracování znaleckého posudku ohledně zhodnocení nemovitostí (e-mail z [datum]). Další platby, provedené žalovanou od [datum] ve prospěch její sestry, potažmo žalobce, rovněž nebyla hrazeny podle podmínek (zásadně shodných) písemných návrhů dohody o narovnání do 10. dne v měsíci, ale většinou mezi 19. – 28. dnem v měsíci a byly označeny jako platba za rekonstrukce, nikoliv z dohody o narovnání. Jestliže nedošlo k akceptaci oferty, nebyla dohoda o narovnání platně uzavřena a nárok z takové dohody, který by mohl být postoupen žalobci smlouvou ze dne [datum], právní předchůdkyni žalobce nevznikl. Žalobce tak není ve věci aktivně věcně legitimován, na čemž nic nemění eventuální existence nároku sestry žalované z titulu bezdůvodného obohacení zhodnocením domu (z něhož by však žalovaná byla povinnou pouze v rozsahu odpovídajícím jejímu vlastnickému podílu na nemovitosti, tedy jednou polovinou), neboť žalobou byl uplatněn výlučně nárok z dohody o narovnání. Z popsaných důvodů odvolací soud podle § 220 odst. l písm. a) o.s.ř. rozhodnutí soudu I. stupně změnil a žalobu jako nedůvodnou zamítl.

8. Podle § 142 odst. l o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1 a 2 o.s.ř. má procesně úspěšná žalovaná právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Tuto náhradu představuje náhrada za soudní poplatek z odvolání ve výši [částka] a odměna advokáta za 2 úkony právní služby (převzetí věci a první porada s klientem, vyjádření včetně nesouhlasu s rozhodnutím bez jednání) z punkta [částka] po [částka], 3 úkony právní služby z punkta [částka] po [částka] (účast u ústního jednání dne [datum], účast u ústního jednání dne [datum] za každé dvě započaté hodiny úkonu, vyjádření z [datum]), 3 úkony právní služby z punkta [částka] po [částka] (účast u ústního jednání dne [datum] a [datum], odvolání včetně doplnění) podle § 7 vyhl.č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) s 9 paušálními náhradami hotových výdajů po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a 21% náhradou za daň z přidané hodnoty. Při vyhlášení rozsudku došlo ve výroku II. o náhradě nákladů řízení chybou v počtech k mylnému uvedení částky [částka] a tato zjevná nesprávnost je patrná z výše popsaného odůvodnění výroku, byla proto v souladu § 164 ve spojení s § 211 o. s. ř. napravena přímo v písemném vyhotovení rozsudku.