pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení [částka]. Žalobce se uvedené částky domáhal z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jež mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem, spočívajícím v nepřiměřeně délce konkursního řízení na majetek jeho dlužníka ing. [jméno] [příjmení], vedeného Krajským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s obranou, že délku posuzovaného řízení shledala v rámci předběžného projednání nároku nepřiměřenou a žalobci poskytla finanční zadostiučinění ve výši [částka], které je dostatečnou satisfakcí za vzniklou nemajetkovou újmu.

2. Soud I. stupně zjistil z obsahu spisu Krajského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] průběh posuzovaného řízení, podrobně rekapitulovaný v 9. odstavci rozsudku. Žalobce v tomto konkursním řízení přihlásil dne [datum] svou pohledávku proti úpadci ve výši [částka] s příslušenstvím. Řízení dosud není skončeno, podle zprávy správce konkursní podstaty tomu brání probíhající soudní spory o náhradu škody a nezpeněžená majetková podstata. Soud I. stupně s odkazem na § 1, § 13 odst. 1, § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (náhradový zákon) konstatoval, že řízení vůči žalobci probíhá od [datum] [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] a nejsou v něm žádné průtahy či období nečinnosti, dobu jeho trvání lze nicméně považovat za nepřiměřenou. Řízení je složité s ohledem na množství procesních návrhů úpadce, řádných a mimořádných opravných prostředků, jeho délku též ovlivňují potíže se zpeněžováním konkursní podstaty, neboť pohledávky úpadce bylo třeba přihlásit do jiných konkursních řízení a vést o nich incidenční spory. Žalobce se na celkové délce řízení významně nepodílel a význam předmětu posuzovaného řízení (pohledávka ve výši [částka] s příslušenstvím) je pro něho s ohledem na jeho vyšší věk zvýšený. Soud I. stupně dovodil, že žalobci vznikla porušením jeho práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě nemajetkové újma, s odkazem na judikaturu Městského soudu v Praze (rozhodnutí sp.zn. [spisová značka]) a Nejvyššího soudu ČR (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]) však uzavřel, že žaloba je předčasná, jelikož posuzované konkursní řízení dosud neskončilo a jeho význam pro žalobce nelze plně posoudit dokud není zřejmé, jaké částky se mu jakožto konkursnímu věřiteli dostane. Na tom nic nemění vysoký věk žalobce, možnost domáhat se zadostiučinění za nemajetkovou újmu z nepřiměřené délky řízení před koncem posuzovaného řízení s přihlédnutím k věku jeho účastníka zmiňuje judikatura (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], rozsudek Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací]) jen ve vztahu k běžnému spornému řízení. S tímto odůvodněním soud I. stupně žalobu zamítl z důvodu její předčasnosti a podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.) přiznal procesně úspěšné žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] paušální náhrady výdajů nezastoupeného účastníka za jeden procesní úkon (vyjádření k žalobě) podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.

3. Proti rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Dovozoval, že v posuzovaném řízení jsou průtahy a soud I. stupně jeho složitost a přístup zúčastněných orgánů nezhodnotil komplexně. Proti závěru o předčasnosti žaloby namítl, že se s ohledem na svůj věk nemusí dočkat konce konkursního řízení a nemůže mu jít k tíži nedostatek právních nástrojů k zabránění průtahům v řízení. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Žalovaná se k podanému odvolání nevyjádřila.

4. Z obsahu odvolání se podává odvolací důvod ve smyslu § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. Odvolací soud proto z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek v intencích podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. bez nařízení jednání za souhlasu účastníků v souladu s § 214 odst. 3 o. s. ř., odvolání však opodstatněným neshledal. Soud I. stupně učinil na podkladě relevantní judikatury správný závěr o předčasnosti žaloby za situace, kdy posuzované konkursní řízení neskončilo. Při posuzování délky konkursního řízení pro účely náhrady nemajetkové újmy ve smyslu § 31 náhradového zákona nelze odhlédnout od jeho specifického účelu, jímž je celkové uspořádání majetkových poměrů úpadce za účelem zpravidla poměrného uspokojení jeho věřitelů a jeho průběh a trvání je dán řadou okolnosti, stojících mimo možnost jejich ovlivnění soudem i správcem konkursní podstaty (především množstvím přihlášených věřitelů a pohledávek a z něho pramenícího množství incidenčních sporů). V soudem I. stupně zmíněném rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] (uveřejněném v Soudní judikatuře z oblasti občanského, obchodního a pracovního práva [číslo] roč. [rok], pod pořadovým [číslo] [rok]) Nejvyšší soud ČR formuloval a odůvodnil závěr, že posouzení přiměřenosti délky insolvenčního (konkursního) řízení přichází pojmově do úvahy až v souvislosti s jeho skončením. Uplatnění nároku na posouzení přiměřenosti délky dosud neskončeného konkursního řízení je předčasné, neboť vzhledem ke složitosti konkursního řízení a jeho specifickým fázím a procesním formám nemůže být před jeho skončením zjevné, zda došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě (srov. též zmíněná rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], sp. [spisová značka]).

5. Uvedené obecné judikatorní závěry plně dopadají na daný případ. Žalobce je účastníkem posuzovaného konkursního řízení ode dne podání své věřitelské přihlášky ([datum]) a řízení pro něho skončí v okamžiku, kdy správce konkursní podstaty úpadce vůči němu splní pravomocné rozvrhové usnesení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod [číslo]). K tomu dosud nedošlo, dne [datum] byl v posuzovaném řízení povolen jen částečný rozvrh, nadále probíhají soudní spory a nebyla zpeněžena celá majetková podstata úpadce. Do skončení posuzovaného konkursního řízení tak nelze postavit najisto, v jakém rozsahu bude přihlášená pohledávka žalobce skutečně z majetku v konkursní podstatě uspokojena, což je určující z hlediska významu předmětu řízení pro žalobce, od něhož by se případná částka peněžitého zadostiučinění odvíjela (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] nebo sp. zn. [spisová značka]). [příjmení] závěr soudu I. stupně o tom, že posuzované řízení je nepřiměřené dlouhé, opírající se jen o jeho délku, je za dané situace předčasný, neboť, jak výše uvedeno, před jeho skončením nelze zhodnotit, zda došlo s ohledem na postup orgánů veřejné moci s přihlédnutím k demonstrativně jmenovaným kritériím v § 31a odst. 3 náhradového zákona k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. Odvolací soud připomíná, že k porušení práva na přiměřenou délku soudního řízení ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a tím i nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí náhradového zákona nedochází tehdy, není-li věc projednána v ideální době, ve které by projednána být mohla, ale teprve tehdy, není-li projednána v době odpovídající její složitosti a významu předmětu řízení pro poškozeného, přičemž důvody, proč k tomu došlo, spočívají v postupu orgánu veřejné moci, a to buď zcela nebo v míře významně převažující podíl poškozeného na celkové délce projednávání věci (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]). Toliko na základě stanoviska žalované a skutečnosti, že poskytla žalobci finanční zadostiučinění, nelze pro účely náhradového řízení budovat skutkové a právní závěry o tom, že celková délka řízení není přiměřená (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Vliv činnosti konkursního soudu ve smyslu nesprávného úředního postupu podle § 13 odst. 1 náhradového zákona bude možné postavit najisto až po skončení řízení, kdy bude možné jeho průběh jako celek zhodnotit. Právě z tohoto důvodu je žaloba předčasná, proto se soud I. stupně v rozsudku nadbytečně zabýval hodnocením kritérií ve smyslu § 31a odst. 3 náhradového zákona i výpočtem možné výše zadostiučinění. Lze-li přiměřenost délky konkursního řízení zhodnotit až v souvislosti s jeho skončením, pak se bohužel nemůže ohledně tohoto řízení prosadit ani závěr, že žalobci je na místě zadostiučinění poskytnout, protože je osobou pokročilého věku (srov. např. soudem I. stupně zmíněné rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], vycházejí při obdobných skutkových okolnostech ze závěrů rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], ústavní stížnost, proti němuž byla usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1967/21 odmítnuta).

6. Z popsaných důvodů odvolací soud ve shodě se zásadním závěrem soudu I. stupně uzavřel, že žaloba o zadostiučinění za nemajetkovou újmu pro nepřiměřenou délku dosud neskončeného konkursního řízení je předčasná a napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř. potvrdil. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto v intencích § 142 odst. 1 o.s.ř. výkladem a contrario ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy procesně úspěšné žalované v této fázi řízení náklady nevznikly.