pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]

1. Napadeným rozsudkem uznal soud I. stupně žalovanou povinnou zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím a náhradu nákladů [anonymizováno] ve výši [částka] a ohledně [částka] s příslušenstvím žalobu zamítl. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení [částka] s příslušenstvím z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jež jí měla vzniknout nepřiměřenou délkou [anonymizováno] správního [anonymizováno], vedeného [anonymizována dvě slova] životního prostředí (inspekce) a Ministerstvem životního prostředí (ministerstvo) s následným soudním řízením správním, vedeným Městským soudem v Praze (soud) pod sp. zn. [spisová značka], v jehož rámci jí byla uložena pokuta ve výši [částka] za tři správní delikty podle § 66 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech.

2. Soud I. stupně zjistil, že inspekce zahájila [anonymizováno] dne [datum] a dne [datum] vydala rozhodnutí, jímž žalobkyni uložila pokutu ve výši [částka] za tři správní delikty podle uvedeného zákona. Dne [datum] žalobkyně proti rozhodnutí podala odvolání, které k výzvě ministerstva doplnila dne [datum] a dne [datum] vydalo ministerstvo rozhodnutí pod č. j. [spisová značka] [číslo], kterým zamítlo odvolání a potvrdilo rozhodnutí inspekce. Žalobkyně podala proti rozhodnutí ministerstva dne [datum] správní žalobu s návrhem na přiznání odkladného účinku, který soud usnesením ze dne [datum] zamítl. Dne [datum] žalovaný zaslal soudu vyjádření k žalobě, k němuž žalobkyně zaslala repliku dne [datum]. Dne [datum] správní soud vyzval účastníky [anonymizováno], aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, tento souhlas žalobkyně udělila dne [datum]. Dne [datum] vydal Městský soud v Praze rozsudek, jenž nabyl právní moci dne [datum], kterým žalobu žalobkyně jako nedůvodnou zamítl. Dne [datum] žalobkyně uplatnila předmětný nárok u ministerstva, které její žádosti nevyhovělo stanoviskem dne [datum].

3. Na tomto skutkovém základě soud I. stupně dovodil, že správní [anonymizováno] bylo vedeno pro [anonymizováno], mající trestněprávní povahu ve smyslu čl. 6 odst. Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, garantujícího právo na jeho přiměřenou délku. Na podkladě zjištění o delší době nečinnosti správního soudu (od [datum] do [datum]) dovodil, že v posuzovaném [anonymizováno] došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. l věta třetí zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (náhradový zákon). Konstatoval, že složitost věci byla i z pohledu zúčastněných správních a soudních instancí standardní, ze strany žalobce nedošlo v posuzovaném [anonymizováno] k obstrukcím a výraznější průtah nastal pouze v [anonymizováno] před správním soudem, není však důvodem pro zvýšení základní částky, neboť je základním důvodem pro samotné zjištění nepřiměřené délky [anonymizováno]. V rámci hodnocení kritéria významu [anonymizováno] pro žalobce zohlednil soud I. stupně skutečnost, že předmětem [anonymizováno] bylo uložení peněžité sankce za správní delikty žalobce jakožto profesionální právnické osoby v oblasti nakládání s odpady. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR (NS) sp.zn. [spisová značka] zdůraznil, že žalobkyně byla shledána vinnou ze spáchání tří správních deliktů a byla jí [anonymizováno] uložená pokuta, kterou zaplatila již před rozhodnutím o správní žalobě, v soudním [anonymizováno] správním tak nebyla vystavena výrazné nejistotě ohledně výsledku [anonymizováno]. Na základě těchto závěrů soud I. stupně žalobkyni přiznal podle § 31a náhradového zákona za využití závěrů stanoviska Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [stanovisko NS] se snížením základní částky, vycházející z [částka] za rok, o 20% pro nižší význam [anonymizováno] pro žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím a ve zbytku nároku žalobu zamítl. Žalobkyni přiznal podle § 142 odst. 3 o.s.ř. náhradu nákladů [anonymizováno].

4. Proti rozsudku podali včasné odvolání obě účastnice [anonymizováno]. Žalobkyně v odvolání proti zamítavému výroku rozsudku dovozovala, že jí náleží zadostiučinění ve výši [částka] za rok trvání [anonymizováno], jelikož ve smyslu závěrů judikatury Ústavního soudu je nutno vzniklou újmu nahradit v maximální možné míře, a že od přijetí výše uvedeného stanoviska NS došlo k posunu časové hodnoty peněz. Soud I. stupně dále nedostatečně vyhodnotil, že posuzované [anonymizováno] nebylo složité a nespravedlivě modifikoval základní částku peněžního zadostiučinění pouze v její neprospěch. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený výrok rozsudku změnil tak, že její žalobě zcela vyhoví nebo, aby jej zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu [anonymizováno].

5. Žalovaná ve svém odvolání proti vyhovujícímu výroku rozsudku dovozovala s poukazem na předmět a výsledek posuzovaného [anonymizováno] s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR k [anonymizováno] odsouzeným pachatelům v trestních řízeních, že žalobkyni, jíž byla [anonymizováno] uložena pokuta za více správních deliktů, v důsledku délky [anonymizováno] nemajetková újma nevznikla, případně jí vznikla újma v nepatrném rozsahu, odškodnitelná konstatováním porušení práva na přiměřenou délku [anonymizováno]. Navrhla, aby odvolací soud vyhovující výrok rozsudku změnil a žalobu zcela zamítl.

6. Ve svých replikách setrvaly účastnice na své argumentaci a odvolacích návrzích. Žalobkyně s odvoláním na judikaturu Ústavního soudu poukázala na výjimečnost zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva s přesvědčením, že tomu odpovídající výjimečné okolnosti v jejím případě dány nejsou, a zdůraznila prodlevu v rozhodnutí správního soudu, dopadající na celé [anonymizováno] z pohledu přiměřenosti jeho délky. Žalovaná zdůraznila, že výše uvedené stanovisko k základní výši peněžního zadostiučinění nebylo nijak modifikováno a soudní judikaturou je běžně aplikována tato částka ve výši [částka] za rok trvání [anonymizováno].

7. Podle obsahu odvolání uplatnily účastnice [anonymizováno] odvolací důvody ve smyslu § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř. Odvolací soud proto z podnětu odvolání přezkoumal napadený rozsudek v rozsahu, daném §§ 212 a 212a o.s.ř. a zčásti opodstatněným shledal odvolání žalované. Předmětem posuzovaného [anonymizováno] bylo porušení povinností, stanovených §§ 12 odst.1a 2,39 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, žalobcem, které bylo finálně klasifikováno jako správní delikty podle § 66 odst. 4 a 5 zákona o odpadech, za něž byla žalobci uložena pokuta ve výši [částka]. Soud I. stupně správně dovodil, že na [anonymizováno] o přestupcích či správních deliktech, jehož cílem je postih jednání deliktní povahy, dopadá čl. 6 odst. l úmluvy, z něhož vychází právo na projednání věci v přiměřené době ve smyslu § 13 odst. 1 věta třetí náhradového zákona. Správně také uzavřel, že délka posuzovaného [anonymizováno] byla vzhledem k prodlevě, vzniklé v soudním řízením správním, nepřiměřená a vznik nemajetkové újmy v jejím důsledku se předpokládá (rozsudek Evropského soudu pro lidská práva [anonymizováno] proti [země] [číslo]) a její presumpce nebyla v [anonymizováno] ničím vyvrácena.

8. Žalovaná nicméně oprávněně namítá, že se soud I. stupně dostatečně nezabýval formou zadostiučinění za žalobkyni vzniklou nemajetkovou újmu s ohledem na charakter [anonymizováno] a jeho předmět. Lze-li přestupkové [anonymizováno] charakterizovat jako„ [anonymizována tři slova]“, na něž shodně s ním dopadají výše uvedená východiska, pak je na místě při posuzování nároku žalobkyně aplikovat také judikaturu, vztahující se k případům [role v řízení] [anonymizována dvě slova] (protiprávní) činnosti. Ve vztahu k těmto řízením NS ve své judikatuře modifikoval jinak obecně přijímaný závěr o tom, že výsledek nepřiměřeně dlouhého [anonymizováno] není pro rozhodnutí o zadostiučinění za jeho nepřiměřenou délku zásadně významný. V rozhodnutí sp.zn. [spisová značka] (publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod [číslo]), uzavřel, že pravomocné odsouzení za [anonymizována dvě slova] může snížit intenzitu nemajetkové újmy poškozeného z nepřiměřeně dlouhého [anonymizováno] tak, že přiměřeným zadostiučiněním bude samotné konstatování porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, neboť [anonymizována dvě slova] je pouze logickým důsledkem [anonymizováno] činnosti pachatele, který svým jednáním jeho zahájení způsobil. V rozhodnutí sp.zn. [spisová značka] NS uzavřel, že„ Při stanovení formy a výše náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku [anonymizována dvě slova] se při hodnocení významu předmětu [anonymizováno] pro účastníka přihlíží k tomu, že poškozený byl uznán pachatelem vinným ze spáchání úmyslného [anonymizována dvě slova]. Pokud by soud neměl za zjištěnou skutečnost, že orgány činné v [anonymizována dvě slova] nepostupovaly způsobem, který lze očekávat, ale dopustily se vícerých pochybení napravovaných především v průběhu odvolacího [anonymizováno], přičemž docházelo též průtahům [anonymizováno], zpravidla by nebylo vůbec možno uvažovat o odškodnění dovolatelovy újmy v peněžité formě.“ Je dána zjevná paralela [anonymizována dvě slova] s odsouzeným pachatelem s posuzovaným řízením o správních deliktech, které bylo vyvoláno protiprávním jednáním žalobkyně deliktního charakteru, za něž byla v [anonymizováno] charakterově podobném [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Tato okolnost významně snižuje intenzitu nemajetkové újmy, vzniklé žalobkyni z nepřiměřené délky posuzovaného [anonymizováno], jehož celková délka se jinak nijak zásadně nevymyká z obvyklé délky obdobného [anonymizováno] s navazujícím soudním řízením a ani jiné okolnosti věci pro úvahu o peněžním zadostiučinění nesvědčí. Bylo by naopak v rozporu s obecně pojímanou zásadou spravedlnosti, kdyby měla žalobkyně prostřednictvím nároku na satisfakci za nepřiměřenou délku [anonymizováno] finančně těžit se svého deliktního jednání. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že žalobkyni náleží podle §31a náhradového zákona zadostiučinění pouze ve formě konstatování porušení práva na přiměřenou délku posuzovaného [anonymizováno]. Změnou vyhovujícího výroku rozsudku podle § 220 odst. l písm. a) o.s.ř. proto žalobkyni přiznal tuto formu zadostiučinění a ohledně nároku na finanční plnění její žalobu zamítl. Zamítavý výrok rozsudku ve věci samé podle § 219 o.s.ř. jako správný potvrdil.

9. Výsledek [anonymizováno] projevující se tím, že poškozený žalobce dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu anebo poskytnout mu morální satisfakci, popřípadě dosáhne konstatování porušení práva, lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., byť žalobci výrokově nebylo přiznáno jím požadované plnění nebo jeho výše (srov. rozhodnutí NSČR sp.zn. [spisová značka], publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). Za [anonymizováno] před soudem I. stupně proto žalobkyni náleží náhrada nákladů [anonymizováno], kterou představuje náhrada odměny advokáta za 4 úkony právní služby po [částka] podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (srov. rozhodnutí NSČR sp. zn. [spisová značka]) s paušální náhradou výdajů [částka] na každý úkon podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a 21 % náhradou za daň z přidané hodnoty a náhrada soudního poplatku ve výši [částka]. Za uplatnění nároku u žalované podle § 31 odst. 4 náhradového zákona náhrada nákladů nenáleží. Žalovaná měla převažující úspěch v odvolacím [anonymizováno], podle § 142 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. l o.s.ř. má proto právo na náhradu nákladů odvolacího [anonymizováno], kterou představuje paušální náhrada výdajů advokátem nezastoupeného účastníka [anonymizováno] podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši [částka] za čtyři procesní úkony (odvolání, vyjádření k odvolání žalobce, příprava a účast na jednání) podle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů [anonymizováno] v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.