pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], a ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]

1. Napadeným rozsudkem č.j. [číslo jednací] zamítl soud I. stupně žalobu, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení [částka] s příslušenstvím a žalobkyni zavázal k náhradě nákladů řízení žalované ve výši [částka]. Žalobkyně se domáhala zaplacení uvedené částky z titulu pojistného plnění podle pojistné smlouvy účastnic za poškození vozidla žalobkyně [anonymizována tři slova] [číslo] při dopravní nehodě dne [datum]. Žalovaná z této pojistné události poskytla na základě závěru o totální škodě žalobkyni pojistné plnění ve výši [částka], žalobkyně však na základě znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] dovozovala, že obvyklá cena vozidla před nehodou byla [částka]. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s obranou, že poskytla žalobkyni dostatečné pojistné plnění a v reakci na závěry soudního znaleckého posudku vznesla vzájemný návrh, jímž se na žalobkyni domáhala zaplacení částky [částka] z titulu přeplatku na pojistném plnění. Napadeným doplňujícím rozsudkem č.j. [číslo jednací] uznal soud I. stupně žalobkyni povinnou zaplatit žalované [částka], zavázal ji k náhradě nákladů řízení [země] [částka] a vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (o vzájemném návrhu).

2. Soud I. stupně vyšel ze skutkových zjištění, popsaných v odstavcích 6. až 12. napadeného rozsudku, na jejichž základě učinil skutkový závěr, že dne [datum] bylo při škodní události poškozeno vozidlo žalobkyně [anonymizována tři slova] [číslo], jehož obvyklou cenu před nehodou žalovaná při likvidaci pojistné události stanovila na [částka] a po nehodě na [částka] a po odečtení spoluúčasti [částka] vyplatila žalobkyni [částka]. Mezi účastnicemi sporná obvyklá cena vozidla před nehodou byla předmětem znaleckých posudků Ing. [jméno] [příjmení] (přeloženého žalobkyní) a [jméno] [příjmení] (zadaného soudem). Předmětem znaleckého posouzení bylo vozidlo méně obvyklé s motorem na plynový pohon a znalci měli k dispozici malé množství srovnávacího materiálu. Znalec [příjmení] vycházel z cen 12 [anonymizováno] uvedených v databázi [anonymizováno], která však obsahuje pouze nabídkové ceny, aniž by bylo známo, zda se za tyto ceny prodeje uskutečnily. Znalec [příjmení] vycházel z databáze [příjmení] [příjmení] obsahující informace o reálně uskutečněných prodejích, v níž však dohledal pouze dva obchody, což vysvětlil nižší poptávkou po těchto vozidlech. V obou případech měli znalci i s ohledem na časový odstup k dispozici pouze údaje uvedené v těchto databázích, aniž měli možnost srovnávací vozidla prohlédnout a získat více informací o jejich technickém stavu a historii. Soud I. stupně konstatoval, že znalci neměli k určení obvyklé ceny velké množství výchozích dat a jejich závěry, k nimž dospěli jinou metodou, jsou patrně v obou případech zatíženy určitou odchylkou. Přiklonil se však k závěrům znalce [příjmení], který vycházel z reálně uskutečněných prodejů, což je metodika předpokládaná znaleckým standardem, jak oba znalci shodně uvedli. Tento postup shledal soud I. stupně přiléhavějším s poukazem na to, že cena, za kterou je vozidlo prodávajícím nabízeno, nemusí odrážet jeho skutečnou hodnotu, a je možné, že je posléze prodáno za cenu nižší. Je ostatně praxí některých autobazarů, že po určité době neúspěšného nabízení vozidla přistupují po dohodě s prodávajícím ke snížení nabídkové ceny. Soud I. stupně též shledal pochybným, zda všechna vozidla použitá ke srovnání znalcem [příjmení] [příjmení] jsou s předmětným vozidlem srovnatelná, jelikož použil i vozidla s vyšší kategorií výbavy ([anonymizována tři slova]), která má na cenu vozidla vliv a ze seznamu srovnávaných [anonymizováno] v posudku je patrné, že vozidla s výbavou [anonymizováno] patří mezi nejlevnější modely s cenami do [částka]. Zahrnul-li znalec [příjmení] do výpočtu koeficientu prodejnosti všechna uvedená vozidla, je stanovený koeficient prodejnosti 1,78 za neodpovídající a přemrštěný, jak uvedl znalec [příjmení], který závěry dříve zpracovaného znaleckého posudku přezkoumával. Jeho závěr odpovídá i tomu, že nabídka těchto typů [anonymizováno] převyšuje poptávku, což plyne i z množství dohledaných skutečně realizovaných prodejů. Také znalec [příjmení] potvrdil, že žádanější jsou vozidla s benzínovými motory. Soud I. stupně proto s odkazem na § [číslo] odst. 1, § 2811 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.) na podkladě ceny vozidla před nehodou, stanovené znalcem [příjmení] na částku [částka], po odpočtu spoluúčasti žalobkyně [částka] a nesporné hodnoty vozu po nehodě [částka] dovodil, že výše škody žalobkyně činila [částka]. Vyplatila-li žalovaná pojistné plnění [částka], je zřejmé, že škoda žalobkyně tím byla zcela pokryta a naopak bylo vyplaceno o [částka] více. S tímto odůvodněním soud I. stupně žalobu zamítl a vyhověl vzájemnému návrhu žalované. Procesně úspěšné žalované přiznal podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.) náhradu nákladů řízení ve specifikaci, uvedené v odstavci 20 rozsudku ze dne [datum]. Žalobkyni uložil podle § 148 odst. 1 o. s. ř povinnost k náhradě nákladů řízení státu, představované zálohou nekrytím znalečným..

3. Proti oběma rozsudkům podala žalobkyně včasné odvolání. Soudu I. stupně vytkla nesprávný procesní postup v rozporu s § 127 odst. 2 o. s. ř., neboť v pochybnostech o správnosti posudku znalce [příjmení] [příjmení] měl nejprve vyslechnout tohoto znalce a následně zadat přezkumný posudek. Soud I. stupně však přes upozornění žalobkyně postupoval opačně a znalce [příjmení] vyslechl dříve než znalce [příjmení] [příjmení], čímž zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Soud I. stupně se dále nevypořádal s nedostatkem srovnatelného materiálu, z něhož vycházel znalec [příjmení] (2 kusy [anonymizováno]), na jehož základě nelze stanovit statisticky relevantní vzorek a znalecké závěry jsou proto zkreslené a nepřesné. Znalec [příjmení] čerpal údaje o realizované ceně ze soukromě zpracované databáze [příjmení] [příjmení] s malým rozsahem shromážděných dat, provozovaného osobou, která není zapsána v evidenci znalců a tvrzení znalce [příjmení], že databáze je evidována na [stát. instituce] a že obsahuje údaje od největších českých autobazarů, není ověřitelné, je tudíž nevěrohodná. Nejznámější databázi [anonymizováno] provozuje [právnická osoba], spol. s r.o., jež na svých stránkách upozorňuje, že nemůže nést odpovědnost za údaje uvedené v její databázi neboť je závislá na (ne) korektním přístupu zadavatelů údajů do této databáze. V [země] tedy neexistuje databáze s přesnými a správnými údaji a proto není důvod preferovat databázi obsahující 2 vozidla před databází šestinásobného rozsahu, eliminující nepřesnost zapříčiněnou případnou statistickou odchylkou. Žalobkyně soudu I. stupně dále vytkla, že při závěru o zatížení obou posudků odchylkou nevyhověl jejímu návrhu na přezkoumání posudku dalším znalcem a navrhla, aby odvolací soud oba rozsudky zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

4. Žalovaná navrhla potvrzení napadených rozsudků. Ve vyjádření k odvolání zdůraznila, že měla od počátku zásadní výhrady proti posudku znalce [příjmení] [příjmení] (zejména proti vysokému koeficientu prodejnosti vozidla, k němuž dospěl postupem v rozporu se znaleckým standardem) a proto soud I. stupně zadáním nového znaleckého posudku nepochybil. Je pravda, že pořadí úkonů soudu I. stupně nebylo obvyklé, to však nemělo vliv na hodnocení obou znaleckých posudků, neboť oběma znalcům poskytl dostatek prostoru k obhájení jejich závěrů. Výslech znalce [příjmení] [příjmení] až v závěru mu naopak poskytl určitou faktickou výhodu, neboť mohl reagovat na veškerá vyjádření znalce [příjmení], přesto však své závěry dostatečně neobhájil. Uvedený postup proto nemohl mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, posudek znalce [příjmení] pouze pomohl klíčovou odbornou otázku podrobněji analyzovat, což v principu nemůže být na újmu o rozhodnutí. Oba znalci se potýkali vzhledem ke specifičnosti vozidla s nedostatkem dat, rozhodující však je, že znalec [příjmení] postupoval podle znaleckého standardu a použil pro stanovení koeficientu prodejnosti data o reálně uskutečněných prodejích, zatímco znalec [příjmení] [příjmení] nikoliv. Ve znaleckém standardu není stanovena minimální velikost srovnatelného vzorku ani alternativní postup pro případ, kdy je vzorek dat malý. Žalobkyně posudku znalce [příjmení] nevytýká chyby nebo vnitřní rozpornosti, pro něž by vznikla potřeba revize jeho posudku, pouze není ochotna smířit se s tím, že pro účely znaleckého zkoumání je k dispozici relativně málo dat, na čemž by třetí znalec nemohl nic změnit, neboť i znalec [příjmení] [příjmení] výslovně uvedl, že informace o uskutečněných prodejích srovnatelných [anonymizováno] hledal, ale žádné nenašel.

5. Z obsahu odvolání žalobce se podávají odvolací důvody ve smyslu § 205 odst. 2 písm. c), e) a g) o. s. ř. Odvolací soud proto z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek, včetně předcházejícího řízení, v intencích § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., odvolání však důvodným neshledal. Soud I. stupně provedl ve věci dostatečné dokazování, správně zjistil skutkový stav, který též správně právně posoudil a s jeho závěry, jimiž nejsou odvolací námitky způsobilé významně otřást, se odvolací soud ztotožnil. Lze souhlasit s výtkou odvolatelky, že pořadí provedení důkazů znaleckým posudkem a výslechy znalců [příjmení] a Ing. [příjmení] soudem I. stupně mělo být jiné, to však nic nemění na tom, že soud I. stupně tyto pro rozhodnutí věci relevantní důkazy provedl a zhodnotil je podle pravidel, daných § 132 o.s.ř. Chaotický postup soudu při provádění důkazů proto nepředstavuje vadu, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve smyslu § 205 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Soud I. stupně pečlivě porovnal závěry obou znaleckých posudků v kontextu s výpověďmi znalce a správně dovodil větší relevanci posudku znalce [příjmení], neboť znalec [příjmení] [příjmení] vytvořil v rozporu se znaleckým standardem z nabídkových cen nereálný koeficient prodejnosti daného vozidla a uměle tak navýšil jeho cenu před nehodou. Znalec [příjmení] vyšel správně z databáze skutečných prodejních cen a výhrady žalobkyně k této databázi s dovozováním její nevěrohodnosti jsou účelového a spekulativního charakteru. Znalec ve své výpovědi dostatečně vysvětlil, že jde o jedinou databázi prodejních cen [anonymizováno], kterou naplňují i dva [anonymizována tři slova] v [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]), jde tedy nepochybně o relevantní podklad pro znalecké posouzení obvyklé ceny vozidla před nehodou. Skutečnost, že byly zjištěny pouze dva reálné prodeje srovnatelných [anonymizováno] v uvedeném období, potvrzuje konstatování znalce, že o tento typ [anonymizováno] není velký zájem, což nasvědčuje i nižší obvyklé ceně vozidla. Bez významu není ani okolnost, že posudkem znalce [příjmení] stanovená obvyklá cena vozidla [částka] koresponduje s cenou [částka] bez daně z přidané hodnoty, za kterou sama žalobkyně vozidlo více než rok před pojistnou událostí koupila. Poukaz žalobkyně na (blíže obsahově nespecifikovanou) databázi [právnická osoba] je novým tvrzením, jehož prostřednictvím nemůže být věcná správnost znaleckého posudku, z něhož vyšel soud I. stupně, v rámci odvolacího řízení ve smyslu § 205a o.s.ř. zpochybněna. Volba aplikované metody, včetně výběru srovnatelných dat, je ostatně záležitostí odbornou, kterou soudu nepřísluší přezkoumávat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Žalobkyně mimo to sama nakonec dovozuje, že neexistuje databáze s přesnými údaji, čímž přisvědčuje žalované, že s nedostatkem relevantních dat by se potýkal kterýkoliv znalec, z čehož plyne nedůvodnost jejího návrhu na zpracování dalšího posudku, jakkoliv lze soudu I. stupně vytknout, že se s tímto návrhem v rámci odůvodnění rozsudků nevypořádal. Soud I. stupně proto správně na podkladě znaleckého posudku znalec [příjmení] uzavřel, že pojistné plnění z předmětné pojistné události bylo plněním žalované přečerpáno.

6. Z popsaných důvodů odvolací soud napadená rozhodnutí soudu I. stupně, včetně správných nákladových výroků, jako věcně správná podle § 219 o.s.ř. potvrdil. Podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. má procesně úspěšná žalovaná právo na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení, kterou představuje paušální náhrada výdajů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř za 3 procesní úkony (vyjádření k odvolání, příprava na jednání, účast na jednání odvolacího soudu dne [datum]). ve výši po [částka] podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.