pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně nahradil souhlas žalované s uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu pozemků parcelní číslo (parc.č.) [číslo] a parc. [číslo] v katastrálním území (k.ú.) [část obce], [územní celek], v ceně vždy [částka] žalobci na jeho restituční nárok (ve výši nejméně [částka]) podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě) a rozhodl, že žádný z účastníků ani vedlejší účastnice nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, podrobně popsaných v odstavcích 4. až 21. napadeného rozsudku, na jejichž základě uzavřel, že právní předchůdce žalobce (jeho otec [jméno] [příjmení]) uplatnil ve lhůtě stanovené zákonem o půdě restituční nárok, o němž pravomocně rozhodl pozemkový úřad zčásti dne [datum] (PÚ [číslo]), zčásti dne [datum] (PÚ [číslo]) a o zbytku rozhodl Obvodní soudu pro Prahu 10 dne [datum rozhodnutí] ([spisová značka]). Na základě uvedených [anonymizováno] vznikl částečně právnímu předchůdci žalobce a částečně přímo žalobci a jeho matce nárok na bezúplatný převod náhradních pozemků ve vlastnictví státu nebo na finanční náhradu za ideální podíly na původních nevydaných pozemcích (id. 3/8 na parc. [číslo] podíl id. 1/4 parc. [číslo] podíl id. 1/2 parc. [číslo] vše v k. ú. [obec]), který uplatnil u žalované v roce [rok]. Po úmrtí matky, [jméno] [příjmení], bylo v roce [rok] žalobci jako jedinému dědici potvrzeno nabytí veškeré její pozůstalosti (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Žalovaná do roku [rok] odmítala přecenit původní nevydané pozemky jako stavební a lpěla na jejich ocenění jakožto pozemků zemědělských, opakovaně proto vyřazovala žádosti žalobce o účast ve veřejných nabídkách, čímž mu znemožňovala uspokojení restitučního nároku. Liknavost až svévole žalované při uspokojování restitučního nároku žalobce byla dovozena rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. V průběhu roku [rok] žalovaná nechala původní nevydané pozemky ocenit jako stavební a na základě tohoto ocenění potvrdila aktuální hodnotu dosud neuspokojeného restitučního nároku žalobce ve výši [částka], kterou (minimálně v tomto rozsahu) učinili účastníci nespornou. Pozemek parc. [číslo] je pronajat jezdeckému klubu Gabrielka ([anonymizováno]) a je jím využíván k deponování hnoje, který se ve větším rozsahu nachází i na jiném pronajatém pozemku ve vlastnictví třetí osoby (parc. [číslo]). Dispozice s předmětnými náhradními pozemky není jakkoliv omezena a jejich převodu na žalobce nic nebrání, jak bylo prokázáno i v řízení, vedeném u téhož soudu I. stupně pod sp. zn. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a s usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Hodnota náhradních pozemků v nesporné výši [částka] nepřevyšuje aktuální současnou výši zůstatku neuspokojeného restitučního nároku žalobce.

3. Na tomto skutkovém základě soud I. stupně konstatoval, že žalobce je osobou oprávněnou ve smyslu § 4 odst. 2 písm. c), odst. 4 zákona o půdě jako dědicem po otci coby oprávněné osobě podle § 4 odst. 1 zákona o půdě a dědic po matce coby oprávněné osobě podle § 4 odst. 2 písm. c) zákona o půdě. Podle § 11a zákona o půdě mu tak svědčí nárok na vydání náhradních pozemků za původní nevydané pozemky (resp. podíly na nich), který dosud nebyl zcela uspokojen. Skutečnost, že restituční nárok nebyl do pozůstalosti výslovně zahrnut, je irelevantní, neboť otázka aktivní věcné legitimace nezávisí na tom, zda žalobce v dědickém řízení sporné pohledávky nabyl (ani na tom, zda je v dědickém řízení přihlásil), nýbrž na tom, zda je jediným dědicem (viz [anonymizováno] Nejvyššího soudu ze dne 19 [číslo], sp. zn. [spisová značka]). Právní předchůdce žalobce v zákonných lhůtách uplatnil nároky na vydání odňatých pozemků v k. ú. [obec], které mu však v důsledku jejich zastavěnosti dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě nemohly být vydány, a proto byli otec žalobce pravomocně dne [datum], a žalobce s matkou dne [datum] a [datum], odkázáni mimo jiné na náhradu ve formě jiných pozemků dle § 11 odst. 2 a § 17 zákona o půdě. Tento nárok uplatnil žalobce spolu s matkou u žalované v roce [rok], dosud však nebyl zcela vypořádán, byť se žalobce již před podáním žaloby dne [datum] pokusil účastnit veřejné nabídky žalované a po podání žaloby minimálně dalších dvou veřejných nabídek ve smyslu § 11a zákona o půdě. K neuspokojení restitučního nároku žalobce došlo v důsledku nesprávného ocenění odňatých pozemků, když žalovaná odmítala uznat jejich stavební charakter a nárok žalobce nechala v souladu s ustálenou soudní judikaturou přecenit až v průběhu roku [rok].

4. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soud ČR a Ústavního soudu ČR (např. rozsudky sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], nálezy sp. zn. III. ÚS 495/02, sp. zn. III. ÚS 495/05) soud I. stupně dovodil právo žalobce domáhat se uzavření smlouvy o vybraných pozemcích, neboť ve vztahu k žalobci si žalovaná počínala při uspokojování jeho restitučního nároku v důsledku chybného ocenění liknavě, jak bylo za shodných skutkových okolností konstatováno již v obdobném řízení žalobce, vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 9 sp. zn. [spisová značka] a v [anonymizováno] Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]. Následkem liknavého až svévolného postupu žalované nelze po žalobci spravedlivě požadovat účast ve veřejných nabídkách (např. [anonymizováno] Nejvyššího soudu sp. zn [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] nebo sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] nebo sp. zn. [spisová značka]). Žalobce tak může uplatnit u soudu žalobou nárok na vydání konkrétních vhodných náhradních pozemků, aniž by důvodnost takové žaloby bylo nutno vázat na podmínky jejich zahrnutí do veřejné nabídky a takový postup nelze vůči ostatním oprávněným osobám pokládat za diskriminující (např. [anonymizováno] Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Žalovanou namítané promlčení nároku žalobce na přecenění restitučního nároku je nedůvodné, neboť požadavek na přecenění hodnoty původního nevydaného pozemku nepředstavuje samostatné majetkové právo, jež by podléhalo promlčení (viz např. [anonymizováno] Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] nebo sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]).

5. Předmětné náhradní pozemky představují vhodnou restituční náhradu za původní nevydané pozemky, jelikož jejich převodu nebrání žádná ze zákonných překážek ve smyslu § 11a odst. 13 či § 11 odst. 1 zákona o půdě a nacházejí se ve vlastnictví České republiky s právem hospodaření ve prospěch [anonymizována tři slova]. Pozemky nejsou určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury, a jejich evidování ve zvláštních plochách pro účely sportu a rekreace či jako lesní porosty netvoří zákonnou překážku jejich vydání. Tvoří součást zemědělského půdního fondu a druhově se jedná o trvalý travní porost, vhodný k zemědělskému využití. Žalovaná nevyhověla žádosti hl. m. [obec] ze dne [datum] o bezúplatný převod těchto pozemků podle § 7 odst. 1 písm. e) zákona o [anonymizována tři slova], není proto dána ani zákonná překážka ve smyslu § 11a odst. 13 zákona o půdě. Námitku žalované, že předmětné náhradní pozemky jsou nepřevoditelné pro jejich funkční souvislost s areálem [anonymizováno], byla vyvrácena provedeným dokazováním, podle něhož pozemek parc. [číslo] nemá [anonymizováno] již pronajat a vůbec jej neužívá, a funkce pozemku parc. [číslo] je nahraditelná, když větší část deponovaného hnoje se nachází na pozemku parc. [číslo] ke kterému má [anonymizováno] přístup z jiného pozemku. [příjmení] nájemní vztah [anonymizováno] k pozemku parc. [číslo] tento pozemek z převodu nediskvalifikuje, neboť změnou vlastnictví pronajatého náhradního pozemku parc. [číslo] přejdou na žalobce jakožto nového vlastníka práva a povinnosti z nájmu (§ 2221 o. z.), přičemž tato skutečnost nebrání realizaci vlastnického práva k účelu předpokládanému zákonem o půdě. V pravomocně skončeném řízení sp. zn. [spisová značka] byla kladně zjištěna převoditelnost pozemku parc. [číslo] z něhož byly předmětné náhradní pozemky odděleny, a soudy dospěly k závěru, že existující nájemní vztah a„ volné spojení“ pozemku s areálem [anonymizováno] převodu nebrání. Rovněž byla prokázáno, že žalobce bude mít z pozemku parc. [číslo] zachován přístup k veřejné cestě, nacházející se na pozemku parc [číslo] přes bezprostředně navazující pozemek parc. [číslo] který je lesním pozemkem ve vlastnictví hl. m. [obec] a je veřejně přístupný (podle § 19 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů, je každý oprávněn vstupovat do lesa). S tímto odůvodněním soud I. stupně žalobě vyhověl a o náhradě nákladů řízení rozhodl v intencích § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.) za situace, kdy se žalobce náhrady nákladů řízení výslovně vzdal. V řízení vystupovala vedlejší účastnice na straně žalované, která nebyla ve sporu úspěšná, a nárok na náhradu nákladů řízení jí proto nevznikl.

6. Proti rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, jímž brojila zejména proti závěru soudu I. stupně o jejím liknavém postupu k uspokojení nároku žalobce a zdůraznila výjimečnost uspokojení [anonymizováno] restitučního nároku mimo způsob, stanovený § 11a zákona o půdě. Nepopřela, že k přecenění restitučního nároku žalobce přistoupila až v roce [rok] (na základě rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]) dovozovala však, že žalobce byl od roku [rok] až do roku [rok] v otázce vypořádání svého nároku v rozporu s judikaturou, vyžadující aktivní přístup oprávněné osoby, pasivní a veřejné nabídky se zúčastnil až v roce 2018, byl z ní však vyřazen pro nedostatečný celkový restituční nárok. Žalobce tak v důsledku své desetileté pasivity nesplnil podmínky mimořádného postupu mimo rámec § 11a zákona o půdě. Namítla dále, že dotyčné pozemky nepředstavují vhodnou restituční náhradu, neboť podle judikatury ([anonymizováno] Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], sp.zn [spisová značka]) je nutné přihlížet k jejich celkové funkční provázanosti s dalšími pozemky a stavbami. Pozemek parc. [číslo] se nachází uprostřed areálu [anonymizováno] a dlouhodobě je využíván jako skládka koňského hnoje, která se nachází i na sousedním pozemku parc. [číslo] podle výpovědi svědka [jméno] [příjmení] by deponování hnoje na jiném pozemku bylo s ohledem na obslužnost stájových boxů koní komplikované. Pozemek parc. [číslo] se nachází v okrajové části areálu a je obklopený pozemky jiných vlastníků bez přístupu a oba pozemky nesplňují podmínky pro jejich zařazení do veřejné nabídky pro oprávněné osoby. Konečně žalovaná namítla, že žalobci již byly na základě jiných [anonymizováno] sporů převedeny pozemky téměř v rozsahu [číslo] m², ačkoliv rozloha původních nevydaných pozemků činila [číslo] m² a podle judikatury Nejvyššího soudu ČR je nutné zohlednit též ekvivalenci pozemků nevydaných a náhradních. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl nebo, aby jej zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

7. Žalovaný navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Poukázal na to, že žalovaná si ve své argumentaci protiřečí, když na jedné straně trvá na tom, že její na postup nebyl liknavý, ale na druhé straně přiznává, že v jiných [anonymizováno] sporech žalobci již byly z tohoto důvodu náhradní pozemky vydány. Podle [anonymizováno] Ústavního soudu ČR sp. zn. IV.ÚS 1088/2012 je jediným ekvivalentem cena pozemků a nikoliv výměra původních pozemků.

8. Z obsahu odvolání žalované se podávají odvolací důvody ve smyslu § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř. Odvolací soud proto z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek, včetně předcházejícího řízení, v intencích § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., odvolání však důvodným neshledal. Soud I. stupně zjistil správně a úplně skutkový stav a učinil správné skutkové i právní závěry. Odvolací námitky jsou jen opakováním výhrad, s nimiž se již beze zbytku a pregnantně soud I. stupně vypořádal a na důvody napadeného rozsudku, s nimiž se odvolací soud plně ztotožňuje, lze proto pro stručnost převážně odkázat. Soud I. správně dovodil liknavost postupu žalované při vypořádání žalobcova restitučního nároku, danou již tím, že odmítal jeho nárok správně ve smyslu konstantní judikatury ocenit, čímž byl žalobce vyloučen z možnosti ucházet se o jeho uspokojení prostřednictvím veřejných nabídek žalované ve smyslu § 11a zákona o půdě. Jestliže žalovaná přistoupila ke správného ocenění žalobcova dlouhodobého restitučního nároku až v roce [rok], nemůže se jakkoliv dovolávat předchozí pasivity žalobce při jeho vypořádání, kterému logicky jeho nesprávné ocenění bránilo (srov. [anonymizováno] Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka]). Žalobci proto v intencích konstantních judikatorních závěrů (zejména rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka], publikovaný ve [anonymizována tři slova] a stanovisek Nejvyššího soudu pod [číslo]) svědčí právo žádat o převod konkrétního pozemku soudní žalobou. Toto právo žalobce bylo ostatně bylo dovozeno již v předchozím pravomocně skončeném řízení o obdobný nárok (viz odstavec 12 napadeného rozsudku), v jehož rámci Nejvyšší soud ČR v [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] shledal závěr o liknavosti postup žalované ve věci restitučního nároku žalobce přiměřeným, neboť žalovaná se v důsledku lpění na jeho nesprávném ocenění ocitla v mnohaletém prodlení a na žalobci proto nelze spravedlivě žádat další účast ve veřejných nabídkách. Na uvedeném základě má žalobce ve smyslu § 13 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z). legitimní očekávání, že v této věci bude otázka liknavosti uspokojení jeho restitučního nároku posouzena při stejných skutkových okolnostech shodně jako ve věci již rozsouzené.

9. Odvolací soud rovněž nemá ve shodě soudem I. stupně žádnou pochybnost o vhodnosti žádaných pozemků k jejich použití jako náhradních pozemků na restituční nárok žalobce, k čemuž již také dostatečně podrobně argumentoval soud I. stupně. Oba žádané pozemky jsou zemědělsky využitelné a jejich vydání na předmětný nárok nebrání žádná zákonná ani faktická překážka. Pozemek parc. [číslo] není nikým využívaný, nachází se na něm dřevnatý porost a je k němu přístup přes veřejně přístupný lesní pozemek. Pozemek parc. [číslo] je pronajatý, nájemní vztah jezdeckého klubu ani jeho způsob faktického využití pozemku (skládka hnoje) však nepředstavují zásadní překážku jeho převodu žalobci. Jedná se o pozemek, bezprostředně sousedící se shodně užívaným pozemkem parc. [číslo] který byl vydán jako pozemek náhradní oprávněné osobě pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo]. Soudy všech stupňů nezjistily žádné překážky vydání tohoto pozemku, shodného či obdobného charakteru jako je pozemek předmětný, a konstatovaly, že není bezprostředně funkčně propojen s nemovitostmi užívanými [anonymizováno], ale jedná se jen o volné spojení, založené nájemním vztahem. Tento závěr lze plně vztáhnout i na pozemek par. [číslo] bezprostředně sousedící s uvedeným vydaným pozemkem a veřejnou cestou, vyznačenou v katastru nemovitostí pozemkem parc. [číslo]. Konečně k poznámce o hrubém nepoměru výměry nevydaných a náhradních pozemků odvolací soud konstatuje, že sama okolnost větší výměry náhradních pozemků v důsledku správného ocenění pozemků nevydaných nemůže být vydání náhradních pozemků, jež má nepochybnou přednost před finanční náhradou, bránit. Žalobce v tomto směru případně poukázal na nález Ústavního soudu ČR sp.zn. IV ÚS 1088/12, akcentující především ekvivalentnost ceny pozemku nevydaného a pozemku náhradního. Pozemky, které jsou předmětem tohoto řízení, představují zlomek celkové hodnoty restitučního nároku žalobce, proto nelze přiznat uvedené námitce žalované významnou relevanci. Z uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek, včetně jeho správných nákladových výroků, podle § 219 o. s. ř. potvrdil. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto v intencích § 142 odst. 1 o.s.ř. výkladem a contrario ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř., neboť procesně úspěšný žalobce se práva na náhradu nákladů řízení i v této jeho fázi vzdal.