pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]

1. Napadeným rozsudkem uznal soud I. stupně žalovanou povinnou zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od [datum] do zaplacení, žalobu ohledně [částka] s příslušenstvím zamítl a žalované uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka]. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení [částka] z titulu finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve smyslu § 31a odst. 3 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (náhradový zákon), jež mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem, spočívajícím v nepřiměřené délce v řízení, vedených u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s obranou, že již žalobci na předmětný nárok plnila částku [částka], která je dostatečným zadostiučiněním za újmu vzniklou žalobci.

2. Soud I. stupně rozhodl ve věci rozsudkem ze dne [datum], kterým uložil žalované povinnost zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím, žalobu ohledně [částka] s příslušenstvím zamítl a žalované uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka]. K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Soudu I. stupně vytkl, že učinil závěr o nepřiměřenosti celkové délky řízení, aniž zformuloval úsudek o tom, které z rozhodných okolností se projevily v hodnocení délky řízení jako nepřiměřené ve smyslu nesprávného úředního postupu podle § 13 náhradového zákona a poukázal na judikatorní závěry k posouzení souběžného průběhu dvou úzce souvisejících řízení z hlediska doby rozhodné pro stanovení zadostiučinění ve smyslu § 31a odst. 3 písm. a) náhradového zákona (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka]).

3. Soud I. stupně poté zjistil z obsahu spisů Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. [spisová značka] a sp.zn. 17 [spisová značka] průběh posuzovaného řízení, popsaný v odstavci 7 a 8 jeho rozhodnutí, konstatoval, že žalobce uplatnil u žalované nárok podáním ze dne [datum] a žalovaná jej stanoviskem ze dne [datum] shledala důvodným v rozsahu [částka], a učinil další zjištění z výpovědí manželky žalobce, popsaná v odstavci 10 rozsudku. Posuzované řízení bylo zahájeno žalobou, podanou [anonymizována čtyři slova] proti žalobci v postavení žalovaného o zaplacení [částka] a dosud není skončeno. Žalobce v jeho průběhu uplatnil vzájemný návrh na zaplacení [částka] s příslušenstvím, vyloučený usnesením dne [datum] k samostatnému projednání pod sp.zn. [spisová značka] a usnesením ze dne [datum] opět spojený ke společnému projednání pod sp.zn. [spisová značka].

4. Soud I. stupně s odkazem na § 13 odst. 1 a § 31a náhradového zákona a na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva uzavřel, že ve smyslu výše zmíněné judikatury je na místě pohlížet pro účely posouzení nároku na uvedená řízení v rozsahu jejich souběhu pro jejich úzkou souvislost jako na řízení jediné. Celková délka posuzovaného řízení ve vztahu k žalobci činí od [datum], kdy byl žalobci doručen platební rozkaz, ke dni vyhlášení rozsudku 10 let a 10 měsíců. Řízení probíhalo dosud na 3 stupních soustavy obecných soudů a bylo složitější z důvodu procesní, skutkové a právní složitosti, bylo zejména opakovaně rozhodováno o žádostech žalobce na osvobození od soudních poplatků, k jeho námitce bylo rozhodováno o věcné příslušnosti, byly vydávány opakované výzvy k odstranění vad podání, k doplnění tvrzení a důkazů a prováděno rozsáhlé dokazování, včetně znaleckých posudků. Postup soudů v průběhu řízení byl převážně plynulý a vedený snahou o včasné rozhodnutí sporu, byl však zatížený občasnou nekoncentrovaností, která přispěla k délce řízení. Pochybení soudu v posuzovaném řízení shledal soud I. stupně v jeho opomenutí rozhodnout při vyhlášení rozsudku dne [datum] o celém předmětu řízení, což muselo být zhojeno vyhlášením doplňujícího rozsudku dne [datum], a v prodlevách při zajištění znaleckých posudků, jimž bylo možné zčásti předchozím kontaktováním znalců. Na délce řízení se určitou měrou podílel i žalobce, který opakovaně žádal o odročení nařízených ústních jednání, o prodloužení lhůty k předložení formuláře o svých majetkových a výdělkových poměrech a opakovaně byl vyzýván k doplnění tvrzení, označení důkazních návrhů a odstranění vad odvolání. Význam předmětu řízení pro žalobce soud I. stupně zhodnotil s poukazem na zjištění z výpovědi jeho manželky jako zvýšený vzhledem k jeho významnému dopadu do jeho majetkové sféry.

5. Soud I. stupně na tomto skutkovém základě shledal žalobu částečně opodstatněnou. Dovodil, že zmíněná délka posuzovaného řízení, které není dosud ukončeno, je nepřiměřená a proto v něm došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 náhradového zákona. S přihlédnutím k závěrům stanoviska Nejvyššího soudu sp.zn. Cpjn 206/2010 stanovil základní částku finanční náhrady na [částka] za rok (za první dva roky poloviční) a dospěl k částce [částka], kterou z důvodu složitosti řízení snížil o 30%, z důvodu počtu stupňů soudní soustavy, na kterých byl případ žalobce projednáván, o 25% a z důvodu podílu žalobce na délce řízení o 10%. Současně zvýšil základní částku o 15% z důvodu postupu soudu a o 20% pro zvýšený význam řízení pro žalobce o 20%. Dospěl tak k částce [částka], z níž se již žalobci dostalo plnění ze strany žalované ve výši [částka], proto žalobě vyhověl co do částky [částka] s „ odpovídajícím“ zákonným úrokem z prodlení a ve zbytku žalobu zamítl. Žalobci přiznal s odkazem na § 142 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) plnou náhradu nákladů řízení ve specifikaci, popsané v odstavci 29 rozsudku.

6. Proti zamítavému výroku rozsudku podal žalobce včasné odvolání a soudu I. stupně vytkl nesprávné právní posouzení věci a nesprávná skutková zjištění. S poukazem na extrémní délku dosud neskončeného posuzovaného řízení polemizoval s výpočtem výše peněžního zadostiučinění soudem I. stupně. Dovozoval, že řízení mělo obrovský dopad do majetkové sféry jeho i manželky, žalobce prodělal srdeční záchvat a aktuálně mu po exekuci zbývá z důchodu [částka], a zvýšení o 20% pro význam předmětu řízení je proto nedostatečné. Snížením zadostiučinění o 30% z důvodu složitosti, o 25% z důvodu počtu soudní soustavy a o 10% z důvodu jeho jednání jsou mu nespravedlivě přičítány stejné okolnosti a složitost řízení byla zapříčiněna pochybením soudu, která jsou zvýšením základní částky o pouhých 15% bagatelizována. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud napadený výrok rozsudku soudu I. stupně změnil tak, že žalobě v plném rozsahu vyhoví. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného výroku rozsudku soudu I. stupně jako věcně správného.

7. Podle obsahu odvolání uplatnil odvolatel odvolací důvody ve smyslu § 205 odst. 2 písm. e) a g) o.s.ř. Odvolací soud proto z jeho podnětu přezkoumal napadený výrok rozsudku soudu I. stupně a řízení, jež jeho rozhodnutí předcházelo, v intencích § 212 a § 212a o.s.ř., a odvolání shledal důvodným jen zčásti. Soud I. stupně při správné úvaze o jednotě obou řízení v rozsahu jejich souběhu správně uzavřel, že dosud trvající posuzované řízení je nepřiměřeně dlouhé a s ohledem na délku řízení aplikoval vyšší základní sazbu peněžního zadostiučinění. Výhrady žalobce se soustředí jen proti úpravám základní částky zadostiučinění při posouzení kritérií ve smyslu § 31 odst. 3 náhradového zákona na základě konkrétních okolností věci.

8. Odvolací soud zcela souhlasí s ohodnocením složitosti věci 30% soudem I. stupně z důvodů jím správně vyložených v odstavci 18 rozsudku, na něž lze v plném rozsahu odkázat. Žalobci nicméně přisvědčil v jeho námitce, že není na místě snižovat zadostiučinění jednou z důvodu složitosti věci a podruhé z důvodu počtu stupňů soudní soustavy, které na projednání věci participovaly, neboť v této okolnosti se pouze projevuje složitost věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka] [spisová značka], [spisová značka]). Odvolací soud však současně neshledal v posuzovaném řízení žádný důvod pro zvýšení základní částky zadostiučinění z důvodu postupu soudu. Postup soudu je sám o sobě důvodem pro vznik nároku žalobce na peněžní zadostiučinění v důsledku nepřiměřené délky řízení a proto nemůže bez dalšího zároveň představovat okolnost, pro kterou by mělo být poskytované zadostiučinění zvyšováno (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka]). V daném případě nepředstavoval soudem I. stupně dovozený nesprávný postup soudu I. stupně (opomenutí rozhodnutí o části nároku napravené vydání doplňujícího rozsudku, soudu jen zčásti přičitatelné obtíže při zajištění znaleckého posudku) žádné pochybení zásadního charakteru, jež by se významně odrazilo v délce řízení. Délka posuzovaného řízení byla zásadně ovlivněna složitostí řízení a procesními úkony účastníků, zejména žalovaného (žalobce v tomto řízení), jehož podíl na délce řízení soud I. stupně s ohledem na učiněná zjištění taktéž správně zhodnotil (viz odst. 19 napadeného rozsudku). Soud I. stupně také správně zhodnotil význam předmětu řízení pro žalobce jako zvýšený s přihlédnutím k výši žalované částky a k věku žalobce a odvolací soud se ztotožnil i s jím stanovenou mírou navýšení zadostiučinění z tohoto důvodu, do níž nelze promítat zdravotní potíže žalobce ani jeho exekuční zátěž z jiného řízení.

9. Odvolací soud na základě uvedených úvah dovodil, že žalobci náleží po snížení základní částky [částka] o celkem 20% peněžní zadostiučinění ve výši [částka], z něhož žalovaná plnila [částka] a soud I. stupně žalobci přiznal [částka] s příslušenstvím. Změnou napadeného výroku rozsudku podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. proto žalobci přiznal dalších [částka] se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky…, od uplynutí šestiměční lhůty, dané žalované k plnění § 15 odst. l náhradového zákona dne [datum]. Ve zbývajícím rozsahu odvolací soud l zamítavý výrok rozsudku soudu I. stupně podle § 219 o.s.ř. potvrdil. Ve vyhovujícím výroku zůstal rozsudek soudu I. stupně odvolání žalobce podle § 206 odst. 2 o.s.ř. nedotčen.

10. Výsledek řízení projevující se tím, že poškozený žalobce dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu anebo poskytnout mu morální satisfakci, popř. dosáhne konstatování porušení práva, lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., byť žalobci výrokově nebylo přiznáno jím požadované plnění nebo jeho výše (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka], sp.zn. [spisová značka] publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). V intencích tohoto závěru přiznal odvolací soud žalobci podle § 142 odst. l o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. l o.s.ř. plnou náhradu nákladů odvolacího řízení, kterou představuje odměna advokáta ve výši po [částka] podle § 7 odst. 1 bodu 4 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka]) za dva úkony právní služby (odvolání, účast na jednání odvolacího soudu) s paušální náhradou výdajů po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a 21% a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši [částka].