pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]
JUDr. Irena Saralievová · Rozhodnutí ze dne 19. 5. 2022
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Saralievové a soudkyň JUDr. Renaty Hertlové a Mgr. Olgy Lenochové v právní věci
žalobce: [osobní údaje žalobce]
sídlem, [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo]
zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení]
sídlem [adresa]
proti
žalované: [osobní údaje žalované]
bytem [adresa]
zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení]
sídlem [adresa]
o určení vlastnického práva
k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]
I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku o věci samé potvrzuje.
II. Ve výroku o náhradě nákladů řízení se rozsudek mění jen tak, že výše náhrady činí [částka], jinak se potvrzuje.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů odvolacího řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].
1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně určil, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky [číslo] byt, nacházející se v domě [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, zahrnující podíl na společných částech nemovitosti ve výši [číslo] a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení [částka]. Žalobce se domáhal uvedeného určení s odůvodněním, že [ulice] část [obec a číslo] ve smyslu smluvního ujednání odstoupila od smlouvy o převodu vlastnictví bytové jednotky z majetku žalobce na žalovanou, uzavřené dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [rok] [spisová značka], protože žalovaná nepravdivě prohlásila, že proti ní či na její majetek není vedeno žádné exekuční řízení ani neexistuje nesplněný pravomocný či vykonatelný titul nebo pohledávka, jež by mohla být [anonymizováno] postižena. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s obranou, že v době podpisu smlouvy nevěděla o nařízených exekucích ani o pravomocných soudních rozhodnutích a že žalobci nesvědčí naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva.
2. Soud I. stupně s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (rozhodnutí sp.zn. [spisová značka]) konstatoval, že žalobce má na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.), neboť pouze na jeho základě může dosáhnout zápisu svého vlastnického práva k bytové jednotce do katastru nemovitostí. Na podkladě důkazních zjištění, popsaných v odstavci [anonymizováno] rozsudku, skutkově uzavřel, že [ulice] část [obec a číslo] převedla smlouvou o převodu vlastnictví bytové jednotky č.j. [rok] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] na žalovanou vlastnické právo k bytové jednotce. Článek VII. odst. 12 smlouvy obsahuje prohlášení žalované mimo jiné o tom, že proti ní není vedeno exekuční řízení a že neexistuje nesplněný pravomocný či vykonatelný titul nebo pohledávka, která by mohla být [anonymizováno] postižena. [ulice] část [obec a číslo] má pro případ nepravdivosti tohoto prohlášení právo od smlouvy odstoupit. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žalované uložena povinnost zaplatit [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO] částku [částka]. Rozsudek byl žalované na adresu trvalého pobytu podle [anonymizováno] evidence obyvatel doručen fikcí dne [datum] a nabyl právní moci dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum]. Zásilka s rozsudkem byla žalované vhozena do poštovní schránky dne [datum]. Rozsudkem téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žalované uložena povinnost zaplatit [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO] částky [částka] a [částka]. Rozsudek byl žalované na téže adresu doručen fikcí dne [datum] a nabyl právní moci dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum]. Zásilka s rozsudkem byla žalované vhozena do poštovní schránky dne [datum]. K bytové jednotce byly zapsány dva exekuční příkazy na prodej nemovité věci z exekučních řízení k vydobytí pohledávek za žalovanou. První exekuční řízení, vedené [exekutorský úřad] [anonymizováno] ([anonymizována dvě slova] JUDr. [jméno] [příjmení], pozn. odvolacího soudu) pod sp. zn. [spisová značka], bylo zahájeno dne [datum] k vydobytí pohledávky oprávněné [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], se sídlem [adresa], [příjmení], Nizozemí, na základě exekučního titulu - rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Druhé exekuční řízení, vedené Exekutorským úřadem Brno pod sp. zn. [spisová značka] ([anonymizována dvě slova] JUDr. [jméno] [jméno]), bylo zahájeno dne [datum rozhodnutí] rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 9 č. j. [číslo jednací] k vydobytí pohledávky oprávněné [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], se sídlem [adresa], [příjmení], Nizozemí, na základě exekučního titulu - rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] [ulice] část [obec a číslo] na základě schválení zastupitelstva odstoupila dopisem ze dne [datum], doručeným žalované dne [datum], od kupní smlouvy ze dne [datum] s odkazem na čl. VIII odst. 12 smlouvy s ohledem na nepravdivost prohlášení žalované, že na její majetek není vedeno exekuční řízení a že neexistuje pravomocný či vykonatelný titul nebo pohledávka, která by mohla být [anonymizováno] postižena. [ulice] část následně zabránila prodeji bytové jednotky v dražbě, neboť soudní exekutor (JUDr. [jméno] [příjmení]) usnesením ze dne [datum] odročil dražební jednání ohledně bytové jednotky (pro podanou žalobu o vyloučení věci z exekuce).
3. Na tomto skutkovém základě dospěl soud I. stupně k závěru, že [ulice] část [obec a číslo], vykonávající správu bytové jednotky ve vlastnictví žalobce, odstoupila od převodní smlouvy oprávněně ve smyslu § 2000 (správně § 2001) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.) na základě smluvního ujednání v článku VII odst. 12 smlouvy, jelikož v době uzavření smlouvy existovaly pravomocné a vykonatelné soudní rozsudky, kterými byla žalované uložena povinnost zaplatit dlužné částky a v návaznosti na ně byla proti žalované vedena exekuční řízení. Tvrzení žalované ohledně neurčitosti uvedeného článku smlouvy nepřisvědčil s poukazem na to, že jasně a určitě definuje práva a povinnosti účastníků smlouvy a nepředstavuje zdánlivé právní jednání ve smyslu ve smyslu § 553 odst. 1 o.z. Nedůvodnou shledal obranu žalované, že v době podpisu smlouvy byla v dobré víře o neexistenci vykonatelného titulu a exekučních řízení. Poukázal na to, že žalované byly před uzavřením smlouvy doručeny dva rozsudky, které byly též vhozeny do její poštovní schránky, čímž se dostaly ve smyslu závěru judikatury Nejvyššího soudu (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]) do její sféry dispozice a měla tedy objektivní možnost se s nimi seznámit, případně se jim procesně bránit, neseznámení se s nimi jde proto k její tíži. Soud I. stupně dále poukázal na to, že exekuční řízení jsou zveřejňována v [anonymizována tři slova], která je podle § 125 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) veřejným seznamem, vedeným [anonymizována dvě slova] [země], jež zveřejňuje údaje z této evidence způsobem, umožňujícím dálkový přístup. S analogickým odkazem na § 980 odst. 1 o. z. uvedl, že žalovaná se s ohledem na princip formální publicity nemůže dovolávat toho, že o zahájených exekucích neměla povědomí. S tímto odůvodněním soud I. stupně žalobě vyhověl a procesně úspěšnému žalobci přiznal podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení, sestávají z náhrady soudního poplatkem ve výši [částka] a nákladů zastoupení advokátem.
4. Proti rozsudku podala žalovaná včasné odvolání. Namítla, že soud I. stupně se nezabýval její námitkou neplatnosti čl. VII odst. 12 kupní smlouvy ze dne [datum] z pohledu nemožnosti plnění ve smyslu § 588 o.z., kterou žalovaná dovozuje z okolnosti, že nikdo nemůže s jistotou v jeden časový okamžik vědět, zda proti němu existuje pravomocný nebo vykonatelný titul či pohledávka. Dovozovala dále, že odpovědnost za pravdivost uvedeného prohlášení je subjektivní a zopakovala, že si existence exekučních titulů ani vedených [anonymizováno] nebyla vědoma. Rejstřík exekučních řízení jí nebyl dostupný, neboť je starší důchodkyně, nemá prostředky na pořízení počítače ani s ním neumí zacházet. Žalovaná v době podpisu smlouvy neměla tušení o vedených exekucích, proto smlouvu neporušila a žalobce (městská část) neměl právo od ní odstoupit. Žalovaná dále zopakovala s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, že žalobní návrh je vadný, jelikož určovací žaloba je subsidiární k žalobě na plnění a žalobce měl žalovat na vyklizení bytu. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil, žalobu zamítl a přiznal jí náhradu nákladů řízení.
5. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku a k odvolacím námitkám uvedl, že jsou pouze opakováním argumentace, s níž se již soud I. stupně vypořádal. Zdůraznil, že ve smyslu § 2000 o.z. smluvního jednání byl prodávající oprávněn od smlouvy odstoupit, nastane-li ve smlouvě uvedená objektivní skutečnost existence nesplněných exekučních titulů a exekučních řízení a je lhostejné, jaký měla žalovaná k této skutečnosti vnitřní psychický stav. V řízení nicméně vyšlo najevo, že jí byla její existence známa, neboť neschopnost splácet dluhy před podpisem kupní smlouvy přiznala ve své účastnické výpovědi. Žalobce nemá žádný právní titul k žalobě o vyklizení, jelikož v důsledku odstoupení od kupní smlouvy se obnovilo nájemní právo žalované k jednotce. Vyklizení bytové jednotky by mimo to nevedlo k zápisu vlastnického práva žalobce k jednotce a ve smyslu soudem I. stupně případně zmíněné konstantní judikatury je určovací žaloba, podaná za účelem dosažení sjednocení zápisu v katastru nemovitostí se skutečným stavem, naopak typickým případem naléhavého právního zájmu ve smyslu § 80 o.s.ř.
6. Z obsahu odvolání žalované se podávají odvolací důvody ve smyslu § 205 odst. 2 písm. e) a g) o.s.ř. Odvolací soud proto z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek v intencích §§ 212 a 212a o.s.ř., odvolání však opodstatněným neshledal. S námitkou nedostatku naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení se již s odkazem na přiléhavou konstantní judikaturu správně vypořádal soud I. stupně. Odvolací soud může pouze zopakovat, že naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. je dán vždy, jestliže žalobce, který tvrdí své vlastnické právo k nemovitosti, není jako její vlastník v katastru nemovitostí zapsán. Žalovaná svou formální námitkou zcela pomíjí existenci vlastního žalobcem nezpochybněného nájemního práva k jednotce a důsledky, které by jí žaloba o vyklizení bytové jednotky mohla přinést. Žalobce přiléhavě uvedl, že pro takovou žalobu mu při trvajícím nájemním právu žalované chybí právní titul a že by jejím prostřednictvím zápisu svého vlastnického práva v katastru nemovitosti nedosáhl, žalovanou zmíněná judikatura k přednosti žaloby na plnění proto na daný případ nedopadá.
7. Soud I. stupně věc posoudil správně po skutkové i právní stránce a odvolací námitky nemohou jeho závěry významně otřást. Počáteční nemožnost plnění jako důvod neplatnosti čl. VII odst. 12 kupní smlouvy ze dne [datum] nemůže obstát, neboť tento článek smlouvy její účastníky k žádnému plnění nezavazuje, aplikace uvedeného zákonného ustanovení proto nepřipadá v úvahu. Předmětné smluvní ujednání je koncipováno tak, že dává prodávajícímu možnost od smlouvy odstoupit, jestliže po jejím uzavření vyjde najevo, že není pravdivé prohlášení kupující o neexistenci exekučních řízení nebo pravomocných či vykonatelných titulů a [anonymizováno] postižitelných pohledávek proti ní. Jak případně uvedl žalobce, podmínku pro odstoupení smlouvy naplňuje samotná objektivní existence exekučních řízení a pravomocných (i vykonatelných) titulů, směřujících vůči kupující, bez ohledu na její vědomost o nich v době uzavření smlouvy. Argumentace žalované nevědomostí o pravomocných soudních rozhodnutích, odsuzujících jí k úhradě peněžních částek, potažmo o vedených exekučních řízení, je proto pro rozhodnutí věci bezvýznamná. K její úvaze o nemožnosti takové vědomosti v jeden časový okamžik lze poznamenat, že zákona a svých právních poměrů dbalý člověk by zásadní vědomost o svých dluzích a z nich vycházejících soudních rozhodnutí, jakož i o exekucích, vedených na jeho majetek, mít měl. Soud I. stupně v tomto směru správně poukázal na to, že pravomocné a vykonatelné rozsudky, odsuzující žalovanou k peněžnímu plnění, byly žalované řádně doručeny již v květnu a v červnu [rok] (uložením na poště se dostaly do sféry její dispozice, nadto jí byly po uplynutí úložní doby a vzniku fikce doručení vhozeny do domovní schránky) a na jejich základě, pokud by se s nimi řádně seznámila, mohla očekávat i zahájení exekučních řízení, když uložené povinnosti nesplnila. Ve věci lze ve shodě se soudem I. stupně uzavřít, že [ulice] část [obec a číslo] za splnění podmínky, stanovené čl. VII odst. 12 kupní smlouvy ze dne [datum], od kupní smlouvy, uzavřené se žalovanou ohledně sporné bytové jednotky, v souladu s § 2001 o.z. platně odstoupila, čímž podle § 2005 odst. 1 zanikla práva a povinnosti stran podle této smlouvy a obnovilo se vlastnické právo žalobce k bytové jednotce. Pro žalovanou příznivým důsledkem uvedeného právního jednání je vznik překážky prodeje bytové jednotky v rámci exekuce, vedené na její majetek.
8. Z popsaných důvodů odvolací soud napadený rozsudek ve výroku o věci samé podle § 219 o.s.ř. potvrdil. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení se odvolací soud přidržel konstantní judikatury Ústavního soudu ČR, který dovodil, že u statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů a není-li jimi v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým (např. nálezy II.ÚS 2396/09, II.ÚS 376/12). Je notorietou, že žalobce má k plnění svých pravomocí i k výkonu svých práv specializované orgány a odborný aparát, předmětem tohoto řízení byl relativně jednoduchý spor o jeho vlastní majetek a žalobce neuvedl žádné skutečnosti, jež by opodstatňovaly nutnost jeho zastoupení advokátem. Odvolací soud proto na náhradě nákladů řízení změnou příslušného výroku rozsudku soudu I. stupně za použití § 221a o.s.ř. přiznal pouze náhradu soudního poplatku ve výši [částka] a paušální náhradu výdajů, náležející advokátem nezastoupenému účastníků podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši, dané § 2 a 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu za 9 procesních úkonů (žaloba, dvě věcná vyjádření, účast u tří jednání s přípravou na ně) po [částka]. Za řízení odvolací náleží procesně úspěšnému žalobci podle § 142 odst. l o.s.ř ve spojení s § 224 odst. l o.s.ř. paušální náhrada v uvedené výši za vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu s přípravou na ně.
Proti tomuto rozsudku je za podmínek § 237 o.s.ř. přípustné dovolání, které lze podat do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně.