o vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka], k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 19 C 207/2020 - 77

1. Soud I. stupně rozhodoval k návrhu žalobce, jímž se domáhal vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] s tím, že plnil za žalovanou, co měla po právu plnit sama, když uhradil ohledně nezletilé dcery [jméno] [příjmení] [jméno] školné pro rok [rok] [rok].

2. Žalovaná uplatněný nárok neuznala, když žalobce školné uhradil na účet školy v době, kdy byli manželé, tedy ze společných příjmů, nadto před uzavřením dohody o úpravě poměrů k nezletilým. Dále namítala, že spotřebované výživné se nevrací.

3. Napadeným rozhodnutím soud I. stupně zamítl žalobu na zaplacení částky [částka] (I.) a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši [částka] (II.).

4. Vyšel ze skutkového zjištění, že žalobce před podáním návrhu na rozvod manželství dne [datum] uhradil školné pro rok [rok] [rok] ve výši [částka] pro nezletilou dceru, školné pro rok 2020 [číslo] ve výši [částka] pak již dne [datum] uhradila žalovaná. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla schválena dohoda rodičů o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu před a po rozvodu manželství. Děti byly svěřeny do střídavé péče rodičů a žalobce se zavázal hradit na obě nezletilé děti výživné v celkové výši [částka], když byl zohledněn jeho závazek hradit nad rámec výživného náklady nezletilých spojené s lékařskou péčí, včetně dentálního ošetření, náklady jejich pobytů o prázdninách souvisejících s jejich mimoškolními i školními aktivitami, školné v případě výuky jazyků. Závazek se netýkal školného spojeného s docházkou nezletilých do školy, které je součástí výživného. Dluh na výživném za uplynulé období nebyl rodičům stanoven, neboť nevznikl. V opatrovnickém řízení byl žalobce právně zastoupen a u jednání dne [datum] byl přítomen tlumočník. Manželství bylo rozvedeno rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 27 C 85/2019 - 61, který nabyl právní moci dne [datum]. Žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení.

5. Soud I. stupně nárok právně posoudil dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a poté uzavřel, že není oprávněný, když výživné rodičů k nezletilým bylo vypořádáno dohodou, dle níž dluh na výživném za uplynulé období nevznikl žádnému z nich a povinnost plnit dle dohody jim vznikla až právní mocí rozsudku ze dne [datum]. Pokud žalobce hradil školné v červnu [rok] na rok [rok] 2020 a chtěl uvedené s žalovanou vypořádat, měl tuto platbu učinit součástí dohody schválené soudem. Poznamenal, že školné bylo hrazeno ze společného jmění manželů a žalobce netvrdil a ani neprokazoval, že plnil ze svých výlučných prostředků. V neposlední řadě uvedl, že spotřebované výživné na nezletilé dítě se dle § 923 o. z. nevrací, a takový přeplatek na výživném se nepovažuje za bezdůvodné obohacení.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) dle úspěchu ve věci. Náklady řízení ve výši [částka] přiznal žalované dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen„ AT“).

7. Včasným odvoláním napadl rozsudek žalobce s tím, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Namítal, že školné jím bylo zaplaceno za celý nadcházející školní rok proto, že v případě jednorázové platby dostal slevu ve výši 5%. Jelikož zaplatil školné za školní rok 2019 2020 ještě za trvání manželství (lhostejno, zda ze společných nebo výlučných prostředků), domnívá se, že se žalovaná bezdůvodně obohatila, když od něho přijala platby výživného v plné výši, tedy včetně částí určených na úhradu školného. Neztotožňuje se tedy s tím, že platba měla být zmíněna v rámci dohody, která byla následně schválena opatrovnickým soudem, když jde o čistě majetkový nárok ve vztahu mezi rodiči. Má za to, že rozhodnutím opatrovnického soudu nebyly vypořádány veškeré dosavadní vzájemné nároky účastníků, nesouhlasí s tím, že se jich nelze nadále domáhat ani, že dohoda naplňuje znaky narovnání. Nesouhlasí ani s tím, že povinnost hradit školné matce započala až právní mocí schválené dohody. K této platbě byla povinna nerozdílně s otcem i předtím. Navíc, školné je splatné za 10 měsíců školního roku bez ohledu na to, že je platba zpravidla jednorázová. Pochybení shledal i v tom, že soud nezkoumal, v jaké míře se účastníci přičinili o společné jmění za trvání manželství. Dále má za to, že § 923 odst. 2 o. z. na tuto situaci nedopadá. Poznamenal, že jeho cílem není upřít dceři výživné, domáhá se jen svého nároku z toho, že školné bylo zaplaceno dvakrát, a to jednou ze společných prostředků a jednou z jeho výlučných k rukám matky. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

8. Žalovaná se plně ztotožnila s napadeným rozhodnutím. Nesouhlasila s tím, že by školné bylo hrazeno dva krát, když je placeno jednou ročně na účet školy, a to za jednotlivé roky. Setrvala i na své argumentaci, že školné bylo uhrazeno z finančních prostředků spadajících do společného jmění manželů, a to za trvání manželství. Navrhla zamítnutí odvolání.

9. Odvolací soud přezkoumal k odvolání žalobce rozsudek soudu I. stupně a řízení, které předcházelo jeho vydání dle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

10. Odvolací soud nejprve konstatuje, že se jedná o spor s cizozemským prvkem, když žalobce je státním příslušníkem Irska, žalovaná České republiky, oba s bydlištěm na území České republiky. Mezinárodní příslušnost soudu I. stupně je dána dle článku 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Brusel I bis“), případně článku 26 Brusel I bis. Rozhodné právo je odůvodněno s ohledem na uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení dle článku 10 odst. 1, 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (dále jen„ Řím II“). Soud I. stupně tak správně mlčky dovodil svou mezinárodní příslušnost i rozhodné právo české.

11. Odvolací soud považuje za zásadní pro posouzení oprávněnosti nároku žalobce, že účastníci za trvání manželství (manželství uzavřeno dne [datum]) uzavřeli s třetí osobou smluvní vztah, na základě kterého byla jejich nezletilá dcera přijata ke studiu na soukromé škole a účastníci se zavázali hradit sjednané školné. I v případě, že by byl smluvní vztah uzavřen jedním z nich, zavazuje takové jednání ve smyslu § 713 odst. 1 o. z. oba manžele, neboť z právního jednání týkajícího se společného jmění nebo jeho součástí jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně. K úhradě školného pro školní rok 2019 2020 došlo v červnu 2019 na základě faktury se splatností do [datum], také za trvání manželství, když to zaniklo až dnem [datum], kdy nabyl právní mocí rozsudek o rozvodu manželství, ale i před podáním návrhu na rozvod manželství ze dne [datum] a před uzavřením dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu do a po rozvodu manželství uzavřené účastníky dne [datum]. Školné tak bylo uhrazeno ze společných prostředků manželů ve smyslu § 708 odst. 1 o. z. Společný závazek na úhradu školného pro školní rok [rok] 2020 tak za trvání manželství zanikl. Žalovaná se tak nemohla ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně obohatit, neboť nezískala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty ani dle tvrzení žalobce tím, že za ni bylo plněno, co měla po právu plnit sama. Žalované tedy nevznikla povinnost k vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. Závěr soudu I. stupně je správný, byť toto právní posouzení v odůvodnění více nerozvedl.

12. Správně také poznamenal, že nebylo tvrzeno ani prokazováno, že žalobce plnil závazek obou rodičů ze svých výlučných prostředků. V takovém případě by se žalobce mohl uvedeného plnění, byť jen v poloviční výši, domáhat v řízení o vypořádání společného jmění manželů. S tím souvisí i nedůvodná námitka, že se měl soud I. stupně zabývat okolnostmi, kdo a v jaké míře se přičinil o společné jmění manželů.

13. Odvolací soud tak nesdílí názor žalobce, že plnil za žalovanou, to co měla plnit po právu (dle dohody ze dne [datum]) sama (viz bod 11. tohoto rozsudku). Nadto se žalovaná v dohodě nezavázala, že uhradí žalobci již zaplacené školné pro rok 2019 2020. Dle článku V. odst. 3 dohody tato nabyla platnosti dnem jejího podpisu oběma rodiči a účinnosti dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství. K podpisům dohody obou účastníků došlo dne [datum] Dohoda o úpravě poměrů nezletilého dítěte obsahovala veškeré zákonem stanovené náležitosti, neboť byla rozhodnutím opatrovnického soudu dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], schválena. Pokud žalobce v řízení tvrdil, že je cizím státním příslušníkem, což mohlo způsobit výkladové nesrovnalosti ohledně dohody, pak uvedené na platnost dohody nemá žádný vliv. Dohoda byla podepsána za přítomnosti notáře, opatrovnickému soudu pak byla předložena v době, kdy byl žalobce zastoupen právním zástupcem z řad advokátů a soudního jednání se zúčastnil tlumočník. Nadto právě ujednání o povinnosti hradit školné byla u soudního jednání dne [datum] řádně osvětlena s tím, že povinností otce dle dohody není hrazení školného. Jak bylo uvedeno výše, účinnost byla vázána na právní moc rozsudku o rozvodu manželství. Odvolací soud poznamenává, že teprve dohoda, která nabyla účinnosti, může vyvolat zamyšlené právní následky, tj. vznik, změnu nebo zánik práv a povinností. Za situace, kdy právní moc rozhodnutí o rozvodu nastala dne [datum], teprve od tohoto data vznikla smluvním stranám práva a povinnosti z ní vyplývající. Pokud se tedy žalovaná zavázala hradit nezletilé školné, tato povinnost ji stíhala až od uvedeného data. Tuto povinnost splnila, když uhradila první další splatné školné v červnu [rok] na školní rok [rok] [číslo].

14. Odvolací soud dále konstatuje, že obecné závěry soudu I. stupně o spotřebovaném výživném jsou správné. Povinnost hradit výživné na rozdíl od ostatních povinností byla stanovena s účinností od [datum] dle článku III odst. 1 dohody a takto byla schválena opatrovnickým soudem. Dohoda v tomto ani v jiném článku neobsahuje ujednání, že výživné za období do konce školního roku [rok] [rok] bude poníženo o již otcem uhrazené školné za měsíce v tomto období. Dále poznamenává, že žalobce se nedomáhá svého nároku z titulu vrácení přeplatku na výživném vůči nezletilé dceři, ale nároku na vydání plnění z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z.

15. Odvolací soud musí přisvědčit žalobci, že skutečnost, že v článku III. odst. 3 dohody je stanoveno, že dluh na výživném ke dni podpisu této dohody nevznikl, je pro posouzení uplatněného nároku irelevantní, nadto když k tvrzenému bezdůvodnému obohacení mělo dojít v období od října [rok] do května [rok], tedy po jejím uzavření.

16. Výrok o nákladech řízení byl správně odůvodněn dle § 142 odst. 1 o. s. ř. dle úspěchu žalované ve věci. Správně byla stanovena i jejich výše sestávající se ze tří odměn za tři úkony právní služby dle AT, včetně lhůty k plnění dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a platebního místa dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

17. Odvolací soud tak napadené rozhodnutí jako věcně správné potvrdil dle § 219 o. s. ř.

18. O nákladech odvolacího řízení rozhodl dle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla i v této fázi řízení úspěšná. Náklady ve výši [částka] se sestávají ze dvou odměn po [částka] dle § 8 odst. 1 a § 7 bod 6 AT za vyjádření k odvolání a účast u jednání dle § 11 odst. 1 písm. d), g) AT, dvou paušálních náhrad po [částka] dle § 13 odst. 1, 4 AT O lhůtě k plnění rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a místě plnění dle § 149 odst. 1 o. s. ř.