o 376 739,84 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 4. listopadu 2024, č. j. 4 C 81/2024-157,

1. Soud prvního stupně rozhodoval k návrhu žalobkyně na zaplacení částky 4 500 000 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného plnění dle Dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností pro dobu po rozvodu manželství ze dne 6. 6. 2023 (dále jen „Dohoda SJM“) ve znění Dodatku č. 1 ze dne 7. 7. 2023 (dále jen „Dodatek č. 1“).

2. Žalovaný uznal nárok na zaplacení částky 4 500 000 Kč, nikoli na úrok z prodlení, neboť mu žalobkyně neposkytla součinnost při získání hypotečního úvěru dle čl. 4.2. Dohody SJM. Finanční prostředky zajistil jinak a k plnění došlo dne 12. 4. 2024.

3. Žalobkyně platbu započetla co do částky 4 123 260,16 Kč na jistinu a co do částky 376 739,84 Kč na úrok z prodlení. Usnesením ze dne 2. 5. 2024, č. j. [spisová značka], bylo řízení pro částečné zpětvzetí žaloby zastaveno.

4. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 77 671,23 Kč (výrok I.), zamítl žalobu co do zaplacení částky 299 068,61 Kč s úrokem z prodlení z částky 376 739,84 Kč od 13. 4. 2024 do zaplacení (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

5. Vyšel ze skutkového zjištění, že manželství účastníků bylo rozvedeno ke dni [datum], že účastníci zahájili u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] řízení o vypořádání SJM a následně uzavřeli Dohodu SJM, v níž v čl. 2 vymezili rozsah společného jmění manželů, v čl. 3.1. stanovili způsob vypořádání (žalovaný zaplatí žalobkyni 5 500 000 Kč, z čehož 4 500 000 Kč formou hypotečního úvěru, a to do 30 dnů od právní moci usnesení o zastavení řízení ve věci sp. zn. [spisová značka]), v čl. 4.2. ujednali povinnost spolupracovat. V Dodatku č. 1 opravili chyby v označení nemovitostí s tím, že částka 4 500 000 Kč měla být nově splatná do 30 dnů od právní moci usnesení ze dne 15. 8. 2023 ve věci sp. zn. [spisová značka] o částečném zastavení řízení a schválení smíru; právní moc nastala dne 22. 8. 2023.

6. Ohledně hypotečního úvěru vyšel ze zjištění, že žalovaný v dubnu 2023 sdělil žalobkyni, že má schválenou hypotéku, dne 3. 7. 2023 ji vyzval k předání domu, dne 31. 7. 2023 k předání klíčů a podpisu protokolu, v srpnu 2023 sdělil bance, že nedošlo k vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí dle Dohody SJM s ohledem na chybné označení nemovitostí a že byl uzavřen Dodatek č. 1. Banka dne 15. 9. 2023 informovala žalovaného o neakceptaci Dodatku č. 1, neboť nezohledňuje skutečnost, že k vypořádání společného jmění nedošlo dohodou, ale rozhodnutím soudu. Dne 20. 10. 2023 byl zaslán žalobkyni nový Dodatek č. 2 schválený bankou s žádostí o její podpis. Žalobkyně informovala dne 2. 11. 2023, že požaduje, aby žalovaný uznal, že je v prodlení s plněním. Banka dne 9. 11. 2023 zaslala žalovanému dodatek k hypotéce a smlouvu o úvěru s informací, že listiny zašle i žalobkyni, a s požadavkem na vyhotovení trojstranné zástavní smlouvy. Dne 20. 12. 2023 žalovaný sdělil žalobkyni, že jí navrhovaný Dodatek č. 2 je pro banku neakceptovatelný. Vzájemná e-mailová komunikace přetrvala až do února 2024 bez uzavření Dodatku č. 2. Žalobkyně vyzvala dne 1. 2. 2024 žalovaného k uhrazení částky 4 500 000 Kč s úrokem z prodlení a náklady řízení. Dne 12. 4. 2024 žalovaný uhradil žalobkyni částku 4 500 000 Kč, žalobkyně ji pak co do částky 376 739,84 Kč započetla na úrok z prodlení a co částky 4 123 260,16 Kč na jistinu. Žalovaný se započtením vyslovil nesouhlas s odkazem na čl. 4.2 Dohody SJM, konkrétně pro neposkytnutí její součinnosti při sjednání hypotečního úvěru.

7. Soud prvního stupně zamítl další navržené důkazy, a to výslech zástupkyně banky paní [jméno FO] a vyjádření banky ohledně čerpání hypotečního úvěru, obojí pro nadbytečnost, když bylo možno vyjít z e-mailu banky ze dne 27. 12. 2023.

8. Soud prvního stupně nárok na plnění posoudil dle § 1721 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), prodlení dle § 1968 a násl. o. z., poctivost jednání dle § 6 o. z. Zaměřil se na to, zda a kdy se který účastník dostal do prodlení s plněním jeho povinnosti vyplývajících mu z Dohody SJM ve znění Dodatku č. 1.

9. Dospěl k závěru, že žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 4 500 000 Kč prostřednictvím hypotečního úvěru do 21. 9. 2023. Za situace, kdy k plnění došlo až dne 12. 4. 2024, neboť banka neposkytla hypoteční úvěr pro právní vady Dohody SJM a Dodatku č. 1, se žalovaný dostal od 22. 9. 2023 do prodlení dle § 1968 o. z., čímž žalobkyni vznikl nárok na úroky z prodlení dle § 1970 o. z. Avšak od okamžiku, kdy se účastníci o vadách dozvěděli (žalovaný dne 15. 9. 2023, žalobkyně dne 20. 10. 2023), byli povinni poskytnout si vzájemnou součinnost dle čl. 4.2 Dohody SJM. Žalobkyně podpis Dohody č. 2 podmiňovala dalšími závazky žalovaného, čímž se sama ocitla v prodlení s plněním povinnosti poskytnout součinnost žalovanému, přestože si musela být vědoma, že on tak nemůže závazek splnit. Žalovaný tak za své prodlení ode dne 2. 11. 2023 neodpovídá. Jednání žalobkyně posoudil soud prvního stupně dle § 6 o. z. jako nepoctivé.

10. Uzavřel, že žalované vznikl nárok na úrok z prodlení z částky 4 500 000 Kč ve výši 15 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (dále jen „Nařízení“) za období od 22. 9. 2023 do 2. 11. 2023 ve výši 77 671,23 Kč. Zápočet žalobkyně dle § 1932 o. z. tak shledal platným ohledně částky 77 671,23 Kč započtené na úrok z prodlení a ohledně částky 4 422 328,77 Kč na jistinu. Co do částky 299 068,61 Kč, včetně příslušenství, proto žalobu zamítl.

11. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl dle § 146 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a zásady spravedlnosti.

12. Rozhodnutí napadla co do výroků II. a III. včasným odvoláním žalobkyně z důvodů dle § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e) g) o. s. ř. Předně namítala neúplně zjištěný skutkový stav, když nebyl proveden výslech zástupkyně banky a vyjádření banky ohledně čerpání hypotečního úvěru, jimiž mohlo být postaveno najisto, že účastníci mohli uzavřít Dodatek č. 2 ve znění, jak jej navrhovala, tedy včetně uznání prodlení žalovaným. Poznamenala, že žalovaný nepředal bance veškeré podklady včas, což nemůže být dáno k její tíži. Nadto do prodlení žalovaného s bankou žádným způsobem nekomunikovala. Dále namítala nesprávný právní závěr ohledně jejího prodlení, když ten shledala rozporuplným a nepřezkoumatelným. Za situace, kdy bylo uznáno prodlení žalovaného a vznik jejího nároku na úrok z prodlení, se současně nemohla dostat do prodlení svým požadavkem na jejich uznání. Nadto uzavřením Dodatku č. 2 by se práva na úrok z prodlení vzdala, neboť by prodloužením původní splatnosti plnění tento nárok zanikl. Ohradila se tak proti nařčení z nepoctivého jednání. Za další namítala, že soud prvního stupně opomenul pravidla započítávání dle § 1932 o. z. Nadto, pokud jí byly přiznány úroky z prodlení ve výši 77 671,23 Kč, mělo jí být přiznáno i právo na úrok z prodlení z jistiny v této výši od 13. 4. 2024. Současně nesouhlasila s nákladovým výrokem, předně s aplikací § 146 odst. 2 o. s. ř. Navrhla, aby odvolací soud výrok II. změnil, žalobě i v tomto rozsahu vyhověl, a přiznal jí také plnou náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

13. Žalovaný má naopak za to, že skutkový stav byl zjištěn správně, že žalobkyně se jen snaží zprostit své odpovědnosti z nepoctivého a liknavého postupu v souvislosti s neposkytnutím součinnosti dle článku 4.2 Dohody SJM, potřebné k uzavření Dodatku č. 2. Trval na tom, že se v prodlení nenacházel on, ale žalobkyně, a to od počátku realizace Dohody SJM. Provedení navržených důkazů by na tomto skutkovém stavu ničeho nezměnilo. Zdůraznil, že primárním cílem Dohody SJM byla úhrada sjednané jistiny, nikoliv úhrada uměle navyšovaných úroků z prodlení. Zcela se tak ztotožnil se závěry o spravedlnosti rozhodnutí. Nesouhlasil ani s tím, že by soud prvního stupně postupoval v rozporu s § 1932 o. z. Souhlasil i s nákladovým výrokem. Navrhl potvrdit napadené výroky a přiznat mu náhradu nákladů odvolacího řízení.

14. Odvolací soud přezkoumal postupem dle § 212 a § 212a o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu odvoláním napadeném, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

15. Odvolací soud nejprve konstatuje, že soudy rozhodují o nároku, který je v žalobě vymezen dle § 79 odst. 1 o. s. ř. vylíčením rozhodujících skutečností. Dle žaloby ze dne 7. 3. 2024 se žalobkyně domáhala uhrazení druhé části vypořádacího podílu SJM ve výši 4 500 000 Kč na základě Dohody SJM ve znění Dodatku č. 1, včetně příslušenství. Žalobkyně na základě plnění žalovaného ve výši 4 500 000 Kč dne 12. 4. 2023, vzala žalobu co do částky (jistiny) 4 123 260,16 Kč zpět, a nadále trvala na zaplacení nedoplatku (jistiny) ve výši 376 739,84 Kč, včetně příslušenství. Uvedené odůvodnila tím, že plnění započetla částečně na vypořádací podíl v rozsahu 4 123 260,16 Kč a na pohledávku vzniklou prodlením žalovaného od 22. 9. 2023 do 12. 4. 2024. Usnesením ze dne 2. 5. 2024, č. j. [číslo], bylo řízení částečně zastaveno co do částky 4 123 260,16 Kč s úrokem z prodlení z částky 4 500 000 Kč od 22. 9. 2023 do 12. 4. 2024. Právní moc nastala dne 22. 5. 2024. Odvolací soud tak zdůrazňuje, že řízení je nadále vedeno pro část neuhrazeného vypořádacího podílu SJM, nikoli pro kapitalizované úroky z prodlení.

16. Odvolací soud zopakoval dokazování Dohodou SJM ze dne 6. 6. 2023, kde si účastníci mimo jiné dohodli v článku 3.9.2, že část vypořádacího podílu ve výši 4 500 000 Kč bude složena do úschovy převodem z úvěru poskytnutého žalovanému a jeho manželce bankou, a to nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci usnesení Obvodního soudu pro [adresa] o zastavení soudního řízení o žalobě na vypořádání společného jmění manželů, vedeného pod sp. zn. [spisová značka], dále v článku 3.1.2 se dohodli, že částka 4 500 000 Kč bude žalobkyni vyplacena do pěti pracovních dnů poté, kdy bude splněna poslední z následujících podmínek, a to: že se žalobkyně vystěhuje z domu [adresa], že ho protokolárně předá žalovanému a že Banka složí do úschovy poskytnutý hypoteční úvěr; a v článku 4.2. se účastníci zavázali provést veškerá další navazující právní jednání směřující k realizaci záměrů uvedených v Dohodě výše, přičemž za tímto účelem jsou povinni v dobré víře účinně spolupracovat.

17. Dále odvolací soud zopakoval dokazování Dodatkem č. 1 ze dne 7. 7. 2023, kde došlo k opravě k písařské chyby ve výčtu nemovitostí a v článku 1.6 odst. 3.9.2 bylo nově ujednáno, že částka 4 500 000 Kč bude složena do úschovy, a to převodem z úvěru poskytnutého žalovanému a jeho manželce, a to nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci usnesení Obvodního soudu pro [adresa] o částečném zastavení řízení o vypořádání společného jmění manželů a o schválení soudního smíru v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka].

18. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovým závěrem i právním posouzením soudu prvního stupně v tom směru, že žalovaný porušil smluvní ujednání dle Dohody SJM a článku 1.6 odst. 3.9.2 Dodatku č. 1, když do úschovy nebyla do 21. 9. 2023 složena částka 4 500 000 Kč na základě poskytnutého hypotečního úvěru. Správně stanovil i datum prodlení v návaznosti na uplynutí 30denní lhůty po nabytí právní moci usnesení ze dne 15. 8. 2023, č. j. [spisová značka], jímž byl schválen částečný smír mezi účastníky, a č. j. [spisová značka], jímž bylo řízení částečně zastaveno. Obě rozhodnutí nabyla právní moci dne 22. 8. 2023. Žalovaný se dostal do prodlení ve smyslu § 1968 o. z. následujícím dnem po uplynutí této lhůty, čímž žalobkyni vznikl nárok na úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 Nařízení.

19. Odvolací soud shledal nedůvodnou argumentaci žalovaného ohledně prodlení žalobkyně s vyklizením a protokolárním předáním domu v [adresa]. Tuto povinnost sice žalobkyně splnila až na konci srpna 2023, avšak uvedené nemohlo mít vliv na zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí, když ten nebyl proveden pro vady Dohody SJM. Tyto vady však byly za součinnosti žalobkyně odstraněny Dodatkem č. 1. Stejně tak uvedené nemohlo mít vliv na (ne)poskytnutí hypotečního úvěru ze strany Banky, když žalobkyně nebyla smluvní stranou smlouvy o hypotečním úvěru a podmínkou čerpání úvěru nebylo vyklizení nemovitosti. Žalobkyně tak podmínky ve smyslu článku 3.12 Dohody SJM splnila, naopak nebyla splněna třetí (poslední) podmínka, že Banka složí do úschovy částku 4 500 000 Kč.

20. Odvolací soud se však neztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že žalobkyně porušila smluvní ujednání dle článku 4.2 Dohody SJM nepodepsáním Dodatku č. 2 ve znění předloženém jí žalovaným, čímž se dostala se do prodlení se splněním povinnosti poskytnout žalovanému součinnost při zajištění hypotečního úvěru. Žalobkyni (jejímu právnímu zástupci) byl dne 20. 10. 2023 doručen návrh Dodatku č. 2, v němž došlo k posunutí termínu splatnosti vypořádacího podílu ve výši 4 500 000 Kč. Je třeba přisvědčit žalobkyni, že ujednání v článku 4.2 Dohody SJM je velmi obecné. Vyplývá z něj pouze vůle účastníků ve smyslu § 555 odst. 1 o. z. poskytnout si potřebnou součinnost za účelem zajištění hypotečního úvěru. Z písemného textu, avšak ani z jednání žalobkyně nevyplývá, že tato „součinnost“ znamená její (jednostranný) závazek podrobit se bez dalšího návrhům žalovaného v souvislosti s poskytnutím hypotečního úvěru, a akceptovat jakoukoli změnu obsahu již sjednaného závazku, zde týkající se splatnosti pohledávky.

21. Dle § 1901 o. z. je na vůli stranám ujednat si změnu svých práv a povinností, avšak právě při dodržení zásady autonomie vůle obou smluvních stran. Zde bylo úmyslem žalovaného ponechat dle Dodatku č. 2 všechna práva a povinnosti dle sjednaného původního smluvního vztahu (Dohody SJM ve znění Dodatku č. 1), když změna by se týkala pouze termínu splatnosti plnění vypořádacího podílu SJM. Takovým novým ujednání by však došlo k zániku jeho povinnosti jako dlužníka splnit dluh tak (k tomu datu), jak bylo původně ujednáno. Žalobkyně by se tak uzavřením Dodatku č. 2 dle návrhu žalovaného vskutku vzdala nároku na úroky z prodlení v důsledku jeho prodlení. Pokud tedy podmiňovala uzavření Dodatku č. 2 pouze uznáním prodlení ze strany žalovaného, což vtělila do článku 3.10.2 Dodatku č. 2 a jinak byla ochotna souhlasit s novou splatností, nemohla Dohodu SJM v článku 4.2 porušit.

22. Lze tak uzavřít, že se žalobkyně se splněním povinnosti poskytnout součinnost nedostala do prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Nadto se nebránila uzavřít Dodatek č. 2, avšak při zachování svých oprávněných nároků. Byl to tedy žalovaný, kdo nárok žalobkyně zcela neuznal, byť i soud prvního stupně vzal za prokázané jeho prodlení s plněním.

23. Dle § 1932 odst. 1 o. z. platí, že má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky, a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s tím souhlasí. V daném případě žalovaný plnil po splatnosti pohledávky, tedy po 22. 9. 2023, a jak správně uzavřel soud prvního stupně, byl v prodlení. Žalobkyni vznikl nárok na úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle Nařízení. Byť žalovaný projevil vůli, že platba 4 500 000 Kč je úhradou vypořádacího podílu dle Dohody SJM (potvrzením o provedení transakce ze svého účtu č. [č. účtu] na účet č. [č. účtu], částka 4 500 000 Kč, datum zaúčtování 12. 4. 2024, zpráva plátci a příjemci: vypořádání SJM), pak zde absentuje souhlas žalobkyně jako věřitelky se započtením uvedené částky nejprve na jistinu. Kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 15 % ročně od 22. 9. 2023 do 12. 4. 2024 činí částku 376 739,84 Kč. Pokud tedy platbu 4 500 000 Kč žalobkyně nejprve započetla na příslušenství (úroky z prodlení) a teprve následně na jistinu, postupovala správně dle citovaného zákonného ustanovení. Nárok vymáhaný žalobkyní je tak důvodný i co do zbývající částky 299 068,61 Kč (jistiny).

24. Žalovaný byl v prodlení s plněním částky 4 500 000 Kč od 22. 9. 2023, soud vázán návrhem žalobkyně stanovil úroky z prodlení z částky 376 739,84 Kč (nedoplatku jistiny) až od 13. 4. 2024 (den po částečné úhradě) do zaplacení.

25. Odvolací soud tak napadený výrok II. změnil dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Výrok I. zůstal stranou odvolacího přezkumu dle § 206 odst. 2 o. s. ř., neboť nebyl napaden odvoláním.

26. S ohledem na změnu ve věci samé rozhodoval odvolací soud nově o nákladech řízení dle § 224 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobní návrh ve výši 60 070 Kč a 14 950 Kč a dále z níže uvedených odměn za jednotlivé právní úkony dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g), k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“) vypočtené z tarifních hodnot dle § 8 odst. 1 AT ve spojení s § 7 bod 6 AT: 3 odměny po 26 300 Kč za 3 úkony (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) z tarifní hodnoty 4 500 000 Kč, 1 odměny ve výši 24 820 Kč za 1 úkon (částečné zpětvzetí) z tarifní hodnoty 4 123 260 Kč, 4 odměn po 9 820 Kč za 4 úkony (účast u jednání dne 18. 9. 2024 od 13:00 hod. do 15:30 hod., vyjádření ze dne 10. 10. 2024, účast u jednání dne 4. 11. 2024) z tarifní hodnoty 376 739,84 Kč, 2 odměn po 9 500 Kč za 2 úkony (odvolání ze dne 9. 12. 2024, účast u jednání dne 9. 4. 2025) z tarifní hodnoty 299 068,61 Kč, dále 9 náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 AT ve znění do 31. 12. 2024 a 1 náhrady ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 1, 4 AT ve znění od 1. 1. 2025, a 21% DPH ve výši 34 681,50 Kč, tj. 269 851,50 Kč. O místě plnění rozhodl odvolací soud dle § 149 odst. 1 o. s. ř. a o lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

27. K vyúčtovaným nákladům žalobkyně odvolací soud konstatuje, že za návrh na vydání předběžného opatření a vyjádření k odvolání ze dne 19. 4. 2024 náhradu nákladů žalobkyni nepřiznal, neboť s tímto návrhem nebyla úspěšná. Stejně tak za vyjádření k odvolání ze dne 29. 4. 2024, které se ve spise nenachází, avšak uvedeného dne bylo soudu doručeno vyjádření k odvolání ze dne 19. 4. 2024. Dále poznamenává, že soudní poplatek v rozsahu částky 164 930 Kč z 225 000 Kč byl žalobkyni již vrácen v souvislosti s částečným zpětvzetím žaloby, a to na základě usnesení ze dne 2. 5. 2024, č. j. [spisová značka].