o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalovaných proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 70 C 150/2020-150,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil oběma žalovaným, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.), žalobu zamítl co do požadavku žalobkyně na zaplacení další částky [částka] s příslušenstvím (výrok II.) a žalovaným uložil společně a nerozdílně povinnost k náhradě nákladů řízení žalobkyně ve výši [částka] (výrok III.).

2. Rozhodl tak o nároku, který žalobkyně odvozovala ze smlouvy o dílo uzavřené se žalovanými ústně v květnu [rok], jejímž předmětem bylo zpracování projektové dokumentace a obstarání souvisejících inženýrských činností pro projekt rozšíření a rekonstrukce kancelářských a obytných prostor žalovaných na adrese [adresa] Cena za dílo byla sjednána jednotkovými cenami za jednotlivé úkony a hodinovou sazbou, přičemž tyto se shodovaly s jednotkovými cenami a hodinovou sazbou účtovanými v rámci předchozí spolupráce stran na jiném projektu. Ve výsledku byla cena zhotoveného díla vyčíslena na částku [částka], k jejíž úhradě byli žalovaní vyzváni prostřednictvím faktury ze dne [datum] se splatností k [datum].

3. Žalovaní v rámci své obrany zdůraznili, že u žalobkyně objednali stavební povolení pro rekonstrukci bytu, které mělo být hotovo do listopadu [rok], žalobkyně však v této věci vůbec nekonala. Žalovaným dokonce poskytovala nepravdivé informace, nepředala jim však žádný doklad, technickou ani projektovou dokumentaci a své závazky ze smlouvy nesplnila. Žalovaní nesouhlasili ani s jednotlivými účtovanými položkami, z nichž některé již uhradili v rámci ceny hrazené žalobkyni v souvislosti s jiným projektem. Konkrétní cena tohoto díla pak sjednána nebyla a z cen účtovaných jim za jiný předchozí projekt bez dalšího vycházet nelze, neboť byl nesrovnatelně obtížnější. Žalovaní rovněž namítali nedostatek odborné kvalifikace žalobkyně pro činnost dle smlouvy a z toho plynoucí nezpůsobilost ke splnění závazků ze smlouvy.

4. Soud prvního stupně po skutkové stránce vyšel ze zjištění, že žalovaní si u žalobkyně objednali vypracování projektu na přestavbu/nástavbu pražského bytu v bytovém domě na adrese [adresa], což bylo stvrzeno e-mailem žalované 2) ze dne [datum]; žalobkyně se však nezavázala k získání stavebního povolení. Následně žalovaní udělili žalobkyni dne [datum] plnou moc pro jednání s úřady. Konkrétní cena za vypracování projektu nebyla mezi účastníky sjednána. Žalobkyně poté začala vyvíjet činnost směřující k vyhotovení požadované projektové dokumentace. V průběhu spolupráce probíhala mezi účastníky četná komunikace, v níž jednak žalobkyně sdělovala žalovaným aktuální stav projektu, jednak žalovaní navrhovali jeho dílčí úpravy; s činností žalobkyně neprojevovali nespokojenost. Dílčí části projektové dokumentace byly žalobkyní zadávány subdodavatelům, kteří je následně vyúčtovali žalobkyni. Žalobkyně vystavila žalovaným za projekční a inženýrskou činnost dne [datum] fakturu č. 2018 znějící na částku [částka] splatnou dne [datum], zahrnující jak vlastní činnost žalobkyně (účtovanou hodinovou sazbou po [částka] podle času stráveného tou kterou prací), tak i subdodávky (účtované konkrétními částkami). Fakturovaná cena není nadhodnocená a lze ji považovat za obvyklou. Pouze ve vztahu k částce [částka] žalobkyně přes výzvu soudu podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. neuvedla tvrzení o konkrétních činnostech, za něž by jí měla tato částka náležet. Žalovaní odmítli na vystavenou fakturu plnit a požádali žalobkyni o pozastavení dalších prací; své stanovisko nezměnili ani na základě předžalobní upomínky vyhotovené žalobkyní.

5. Po právní stránce soud prvního stupně nejprve s ohledem na cizí prvek v tomto řízení (žalovaná 2/ je státní občankou [příjmení] republiky Německo) dovodil svou mezinárodní příslušnost podle Čl. 4 odst. 1 a Čl. 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), a to s ohledem na bydliště obou žalovaných v České republice. Dále soud řešil otázku rozhodného práva, kterým je podle ustanovení Čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum], o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), právo české. Vztah mezi stranami pak soud prvního stupně posoudil jako smlouvu o dílo podle ustanovení § 2586 o. z., přičemž jejím předmětem byly projekční a související činnosti ve vztahu k prostorám žalovaných na adrese [adresa], nikoli však také obstarání stavebního povolení. V rámci smlouvy nebyla mezi účastníky sjednána cena díla, proto podle ustanovení § 2586 odst. 2 o. z. platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. Za zpracovanou projektovou dokumentaci a další související činnosti tak žalobkyni náleží částka [částka] sestávající z částek uhrazených subdodavatelům žalobkyně ([částka]), související marže a odměny za koordinační práce žalobkyně ([částka]) a další odměny za vlastní práci žalobkyně v rozsahu 187 hodin ([částka]). Pokud jde o zbývající částku [částka], nebyl nárok žalobkyně v tomto rozsahu shledán důvodným pro neunesení břemene tvrzení.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na náhradu přiznal procesně úspěšné žalobkyni; její výši pak určil součtem odměny advokáta po [částka] a náhrady jeho hotových výdajů po [částka] podle příslušných ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) za celkem 10 úkonů právní služby, 21% DPH a zaplaceného soudního poplatku [částka].

7. Proti tomuto rozsudku podali odvolání žalovaní, kteří napadali vyhovující meritorní výrok I. a akcesorický výrok III. o náhradě nákladů řízení. Žalovaní nesouhlasili se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně v tom směru, že by mezi nimi a žalobkyní probíhala četná komunikace a že by z jejich strany byla předkládána řada požadavků na změny ve zpracovávané projektové dokumentaci. Požadavkem žalobců bylo od počátku zajištění stavebního povolení (o čemž svědčí i vystavení plné moci, jakož i další komunikace, v níž i sama žalobkyně žalovaným sděluje, že komunikuje s dotčenými orgány ze seznamu předloženého jí stavebním úřadem, resp. že získává podklady pro stavební povolení), a vždy se proto dotazovali výlučně na jeho vydání, resp. čas zahájení prací (k čemuž mělo dojít již v listopadu [rok]). Ani po dvou letech však nedošlo k žádnému posunu a žalobkyně stále řešila základní záležitosti. Nakolik žalobkyně tvrdila, že práce nebyly dokončeny proto, že jí žalovaní neposkytli součinnost pro zajištění průkazu energetické náročnosti, pak tato položka nebyla provedena; přesto ji však žalobkyně rovněž žalovaným vyúčtovala. Pokud jde o změny v projektu, žalovaní žádné nežádali; pokud se dotazovali na možnost změn stávajících oken, pak z důvodu liknavého přístupu žalobkyně od těchto požadavků ustoupili za účelem co nejdřívějšího zahájení stavby. Teprve v říjnu [rok] žalobkyně od žalovaných žádala jejich představu o dispozičním řešení bytu, až v říjnu [rok] se jich pak dotazovala na jejich představu o elektroinstalaci a v listopadu 2017 na vytápění; nelze tedy v těchto souvislostech hovořit o požadavcích žalovaných na jakékoli změny v projektu. Teprve e-mailem z [datum] žalobkyně žádala o podklady pro energetický štítek, a to poté, co již obdržela od žalovaného 1) pokyn k přerušení prací; i zde přitom jde o základní údaje, které si žalobkyně měla vyžádat již na samém počátku. Za podstatné žalovaní považují, že výsledkem jejich objednávky mělo být stavební povolení a že ani plány přestavby nebyly ze strany žalobkyně dokončeny, přestože je již žalovaným vyfakturovala. [ulice] úřad nebyl o chystané rekonstrukci nijak informován, věc s ním nebyla ani předjednávána a žalobkyně s úřady ve skutečnosti nekomunikovala, ačkoli v tomto smyslu žalované informovala. Pokud pak jde o jednotlivé fakturované položky, upozornili žalovaní na to, že body 1-5 se týkaly jiného projektu, nadto šlo o duplicitně požadované položky. V dalších bodech pak namítali, že žalobkyní fakturované částky za jednotlivé subdodávky se bez zřetelného důvodu liší od ceny zaplacené subdodavatelům, fakturován byl také průkaz energetické náročnosti, aniž by na něm žalobkyně (s ohledem na nedostatek podkladů) vůbec mohla začít pracovat; prokázán nebyl ani žalobkyní tvrzený rozsah její vlastní práce v objemu 187 hodin. Ve vztahu k přiměřenosti fakturované částky pak žalovaní upozornili, že předkládaný posudek se vyjadřuje pouze k hodinové sazbě, nikoli však již k účtovanému rozsahu práce a přefakturovaným subdodávkám. Podle názoru žalovaných soud prvního stupně na základě provedeného dokazování (zejména z faktur vystavených žalobkyní v souvislosti s jiným dílem) neučinil odpovídající skutková zjištění, nadto měl být soudem prvního stupně vyslechnut svědek [jméno] [jméno]. Závěrem proto žalovaní navrhli změnu napadeného rozsudku tak, že žaloba bude zamítnuta, případně zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

8. Žalobkyně se k podanému odvolání vyjádřila tak, že se s námitkami žalovaných neztotožňuje. Obsahem odvolání je ve své podstatě pouze argumentace, kterou žalovaní uplatnili již v řízení před soudem prvního stupně a s níž se soud prvního stupně řádně vypořádal. Za podstatné žalobkyně považuje, že pro žalované podle jejich objednávky a pokynů prováděla činnost, jejímž reálným výstupem byla zpracovaná projektová dokumentace, za níž proto žalobkyni spravedlivě náleží odměna. Předmětem smlouvy nebylo zajištění stavebního povolení, nýbrž projektová dokumentace, jak ostatně zřetelně plyne z e-mailu žalované 2) ze dne [datum]. I kdyby tomu tak ovšem bylo, pak by zpracování projektové dokumentace bylo nutnou součástí předmětu plnění. Na posouzení věci proto nemá námitka žalovaných vliv, neboť za zpracovanou projektovou dokumentaci (poté, co žalovaní zastavili práce na projektu) žalobkyni náleží vyúčtovaná cena v každém případě. Soud prvního stupně tu správně aplikoval ustanovení § 2586 odst. 2 o. z. a uzavřel, že požadovaná cena je cenou obvyklou. Další námitky žalovaných jsou pak pro jejich platební povinnost bez významu. Nebylo nicméně zjištěno ani to, že by stavba měla započít již v listopadu 2016, že by žalobkyně se žalovanými nekomunikovala (mimo doložené e-maily šlo i o osobní schůzky a telefonáty) či že by byla nečinná (se stavebním úřadem byla řešena přinejmenším otázka nesprávné kolaudace). Výslech svědka [jméno] nebyl potřebný, neboť tento svědek by se byl mohl vyjádřit pouze k otázce (ne) jednání žalobkyně se stavebním úřadem (takové jednání však bylo zjištěno z jiných důkazů). K otázce náhrady nákladů řízení žalobkyně uvedla, že by jí měla náležet náhrada také za písemný závěrečný návrh. Žalobkyně proto žádala potvrzení napadeného rozhodnutí ve věci samé s tím, že jí bude přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení, jakož i zvýšená náhrada nákladů za řízení před soudem prvního stupně.

9. Po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 202 o. s. ř. a contrario), bylo podáno osobami k tomu oprávněnými (§ 201 o. s. ř.) a včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal odvolací soud ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaných je opodstatněné.

10. Odvolací soud nejprve předesílá, že soud prvního stupně správně posoudil otázku své pravomoci (mezinárodní příslušnosti), jakož i otázku rozhodného práva.

11. V návaznosti na to pak soud prvního stupně provedl dokazování, které je způsobilým podkladem pro rozhodnutí o podané žalobě, a odvolací soud z něj proto vychází. Právní posouzení věci soudem prvního stupně však správné není.

12. V souvislosti s odvolacími námitkami žalovaných považuje odvolací soud za potřebné především zdůraznit, že argumentace stran toho, zda bylo mimo zpracování projektové dokumentace dohodnuto také obstarání stavebního povolení či nikoli, není pro tuto věc významná. [příjmení] totiž není o tom, že zpracování projektové dokumentace objednáno bylo; v tomto rozsahu jde potom skutečně o smlouvu o dílo podle ustanovení § 2586 a násl. o. z. Pokud by mezi stranami bylo dohodnuto (nad rámec zpracování projektové dokumentace) rovněž obstarání stavebního povolení, pak v této části o dílo nejde, neboť by se jednalo o příkaz ve smyslu ustanovení § 2430 o. z. Obě tyto dílčí smlouvy by pak bylo nutno posuzovat samostatně v návaznosti na jejich dispozitivní právní úpravu (odchylná konkrétní ujednání nebyla s ohledem na stručnost a bezformálnost jednání účastníků zjištěna). Předmětem tohoto řízení (vymezeným tvrzeními žalobkyně) pak je toliko činnost žalobkyně směřující ke zpracování objednané projektové dokumentace a nikoli činnost při obstarávání stavebního povolení. Je proto namístě zabývat se toliko těmito otázkami, pro jejichž posouzení nemá žádný význam případná existence jiného dílčího souvisejícího závazku (příkazu).

13. Pokud pak byl předmětem řízení požadavek žalobkyně na zaplacení ceny díla, bylo jistě namístě zabývat se otázkou uzavření smlouvy a zejména jejím obsahem, konkrétně především ujednáním o předmětu díla a jeho ceně. V tomto směru lze se soudem prvního stupně souhlasit, že smlouva byla mezi stranami uzavřena (to ostatně žádná z nich nepopírá) a že předmětem závazku žalobkyně mělo být zpracování projektové dokumentace pro rekonstrukci bytu žalovaných v [obec] (případný příkaz směřující k obstarání stavebního povolení by bylo třeba posoudit zvlášť, není však předmětem tohoto řízení), přičemž konkrétní cena díla sjednána nebyla. Žalobkyni pak v takovém případě náleží cena obvyklá ve smyslu ustanovení § 2586 odst. 2 věta druhá o. z.

14. Co je však podstatné, je mimo výše uvedeného také to, zda žalobkyni na zaplacení (obvyklé) ceny díla vznikl nárok, tedy jinými slovy zda se již mohla stát splatnou. Touto otázkou se však soud prvního stupně nezabýval.

15. Podle ustanovení § 2610 odst. 1 o. z. vzniká právo na zaplacení ceny díla jeho provedením. Podle odst. 2 cit. ust., je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení. Podle ustanovení § [číslo] odst. 1 je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. V případě díla s nehmotným výsledkem je podle ustanovení § 2632 o. z. třeba, aby byl výsledek činnosti zhotovitele předán objednateli; za předané se takové dílo považuje tehdy, umožnil-li zhotovitel objednateli jeho užití.

16. V návaznosti na právě citovanou právní úpravu odvolací soud při nařízeném jednání strany poučil o svém právním názoru a ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení (a případných důkazů) o tom, co bylo mezi stranami ohledně splatnosti ceny díla ujednáno.

17. Žalobkyně na tomto základě tvrdila, že splatnost ceny díla měla být vázána na jeho dokončení, k čemuž však nedošlo, neboť žalovaní další práce„ zatrhli“, čímž od smlouvy odstoupili. Žalobkyně proto žádá zaplacení ceny dosud vykonaných prací. Zhotovená část dokumentace nicméně nebyla dosud žalovaným předána, neboť fakturovanou částku nezaplatili. Nadto žalobkyně uvedla, že mezi stranami bylo v jiné věci zvykem fakturovat jednotlivé práce postupně.

18. Žalovaní k této otázce především zdůraznili, že k předání díla vůbec nedošlo. Pokud žalobkyně argumentovala spoluprací stran na jiném projektu, tam byla situace odlišná, neboť šlo o stavbu rodinného domu, která byla v jednotlivých fázích aktuálně prováděna.

19. Odvolací soud v daných souvislostech uzavírá, že ze strany žalobkyně nebylo tvrzeno (tím méně prokázáno) odlišné ujednání o splatnosti ceny díla oproti dispozitivní zákonné úpravě obsažené v ustanovení § 2610 odst. 1 o. z. Tento závěr navazuje na zjištění soudu prvního stupně, že strany si koneckonců nesjednaly ani konkrétní cenu díla.

20. Za podstatné tu odvolací soud považuje, že v případě uplatněného nároku žalobkyně jde o fakturaci celkové požadované ceny díla (jež ovšem nebylo dokončeno) a nikoli o fakturaci dílčí. Nejde tu tedy o situaci, kdy by dílo bylo přejímáno po částech (§ 2610 odst. 2 o. z.), ostatně ani dosud zhotovená část projektové dokumentace nebyla žalovaným předána, resp. nebylo jim umožněno její užití. S ohledem na časové souvislosti pak nemůže z povahy věci jít ani o (dílčí) přefakturaci jednotlivých subdodávek (jejichž výsledek rovněž nebyl žalovaným předán) spolu se související činností samotné žalobkyně, neboť tyto se uskutečňovaly v delším časovém rozmezí a byly žalobkyni jejími subdodavateli fakturovány v listopadu 2017 a v březnu až květnu [rok], z toho ve dvou případech dokonce až po vystavení sporné faktury žalobkyně (jde tu o faktury Ing. Blánové z [datum] a společnosti [právnická osoba] z [datum]). Nemůže být proto opodstatněnou ani argumentace žalobkyně týkající se„ zavedené praxe“ dílčí (postupné) fakturace v jiné věci, neboť zde o dílčí ani postupnou fakturaci nejde; byl-li postup stran v obou těchto věcech odlišný, nelze z jedné věci dovozovat jakékoli závěry významné pro věc druhou.

21. Lze tedy shrnout, že splatnost ceny díla s ohledem na výše uvedené doposud nenastala, neboť nebylo dokončeno a žalovaným předáno.

22. Na tom ničeho nemění, pokud žalovaní žádali od žalobkyně pozastavení dalších prací a neposkytli jí vyžádané podklady pro zajištění průkazu energetické náročnosti. Tímto způsobem totiž nemohlo dojít bez dalšího k zániku závazku a ukončení smluvního vztahu, nejde tu o odstoupení od smlouvy (žalovaný 1/ žádal svým e-mailem ze dne [datum] toliko o„ pozastavení“ prací, než bude vyjasněna otázka sporné fakturace). Ze strany žalobkyně mohla být za těchto okolností namístě výzva k poskytnutí potřebné součinnosti v přiměřené lhůtě (§ 2591 o. z.), nikoli však požadavek na úhradu ceny dosud nedokončeného a nepředaného díla.

23. S ohledem na tyto závěry se pak jeví nadbytečnou otázka rozsahu provedených prací, jakož i otázky přiměřenosti fakturované hodinové sazby a ceny subdodávek včetně související marže žalobkyně. Bez významu by proto bylo i jakékoli další související dokazování včetně výslechu Ing. [jméno].

24. Lze tedy shrnout, že cena sjednaného díla doposud nemůže být splatná, neboť dílo nebylo žalobkyní dokončeno a žalovaným předáno, resp. nebylo jim umožněno jeho užití; ujednání o splatnosti ceny díla odlišné od dispozitivní zákonné úpravy nebylo zjištěno a nelze je dovozovat ani z (odlišné) praxe stran v jiné věci. Smluvní vztah mezi stranami nebyl ukončen ani žádným jiným relevantním způsobem (zejména odstoupením některé ze stran při splnění zákonných předpokladů takového jednání), který by se mohl do případného závěru o vzniku nároku žalobkyně na cenu alespoň dosud zhotovené části díla promítnout. Nelze proto než uzavřít, že podaná žaloba je za daných okolností v celém rozsahu nedůvodná.

25. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku I. o věci samé změnil (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) tak, že žalobu i v tomto rozsahu zamítl.

26. Pokud jde o náklady řízení, rozhoduje nyní odvolací soud s ohledem na změnu napadeného rozsudku o nákladech celého dosavadního řízení (§ 224 odst. 2 o. s. ř.). Na jejich náhradu mají právo procesně úspěšní žalovaní podle ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Jejich náklady sestávají z odměny zástupkyně (advokátky) ve výši [částka], tj. po [částka] ([částka] podle ustanovení § 7 AT, zvýšeno podle ustanovení § 12 odst. 4 AT z důvodu společného zastoupení dvou žalovaných) za každý z 10 zjištěných úkonů právní služby v řízení před soudem prvního stupně (převzetí věci, sepis písemného vyjádření k žalobě, účast při ústním jednání soudu prvního stupně dne [datum], další písemné podání ve věci samé ze dne [datum], účast při ústním jednání soudu prvního stupně dne [datum], jednání s protistranou /mediace/ přesahující 2 hodiny, účast při ústním jednání soudu prvního stupně dne [datum], dne [datum] a dne [datum]; samostatným úkonem není první porada s klientem a nahlédnutí do spisu, které jsou součástí převzetí věci a přípravy zastoupení podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a/ AT, jakož ani nedoložená žádost o informaci, sdělení o výsledku mediace, průvodní přípis k zaslání listin a žádost o odročení jednání), a dále po [částka] za 2 úkony (sepis odvolání včetně jeho doplnění a účasti při jednání odvolacího soudu dne [datum]) v řízení odvolacím (jeho předmětem byla již pouze částka [částka], odměna za jednoho účastníka podle ustanovení § 7 AT proto činí [částka]; tato částka je rovněž upravena s ohledem na společné zastoupení dvou žalovaných podle ustanovení § 12 odst. 4 AT). Ke každému z těchto 12 úkonů náleží zástupkyni dále paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši po [částka] podle ustanovení § 13 odst. 1, 4 AT, celkem tedy [částka]. Nákladem žalovaných je konečně také zaplacený soudní poplatek z odvolání. K tomu je třeba uvést, že jakkoli byl tento poplatek hrazen podle výzvy soudu prvního stupně v částce [částka], nejde tu v celém rozsahu o náklad účelný, neboť předmětu odvolacího řízení odpovídá poplatek ve výši toliko [částka]. Pouze v tomto rozsahu může být žalobkyni uložena povinnost k náhradě, ve zbytku však jde o přeplatek, který bude žalovaným vrácen soudem prvního stupně podle ustanovení § 10 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Celkem tedy účelně vynaložené náklady řízení na straně žalovaných činí [částka]. Tuto částku je třeba zaplatit ve lhůtě plynoucí z ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám advokátky (§ 149 odst. 1 o. s. ř., přičemž žalovaní jsou k náhradě oprávněni s ohledem na jejich procesní společenství společně a nerozdílně.