o [částka] s příslušenstvím a vzájemném návrhu žalované o [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobce do rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 10 C 70/2018 – 180

1. Soud I. stupně rozhodoval o návrhu žalobce, jímž se domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu náhrady škody za odstranění poškození bytu. Na cenovou nabídku nákladů na uvedení bytu do původního stavu znějící na částku [částka] započetl žalovanou složenou jistotu ve výši [částka].

2. Žalovaná nárok žalobce neuznala. Uplatnila vzájemný návrh na zaplacení částky [částka], sestávající se z nároku na vrácení jistoty ve výši [částka], přeplatku na nájemném ve výši [částka] a slevy z nájmu ve výši [částka]. Následně vzala žalobu co do částky [částka] z titulu přeplatku nájemného zpět. Řízení bylo co do uvedeného rozsahu usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 10 C 70/2018 – 130 zastaveno.

3. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (I.) i vzájemný návrh žalované na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (II.), uložil žalobci zaplatit žalované částku [částka] s příslušenstvím a částku [částka] s příslušenstvím (III.) a náklady řízení ve výši [částka] (IV.).

4. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalovaná jako nájemkyně užívala byt ve vlastnictví žalobce [číslo] o velikosti 2+kk v 1. patře domu [ulice a číslo], [obec a číslo], na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] do [datum] s nájemným [částka] Kč/měsíc, se složenou vratnou jistotou ve výši [částka]. V lednu 2018 při opravě topení byla v bytě zjištěna závada, když v kuchyni kapal odpad. [příjmení] odstranil svědek [příjmení] utažením hadičky a sifonu. Dále bylo zjištěno poškození na dřevěné podlaze, kuchyňské lince a zdi, kde se vyskytla plíseň. Žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne [datum] k náhradě škody ve výši [částka] po započtení jistoty, která byla stanovena dle cenové nabídky: oprava kuchyňské linky [částka], dodávka podlahové krytiny [částka], vymalování bytu [částka]. Následně výzvu opakoval.

5. Dne [datum] byl žalobce informován, že v bytě užívaném žalovanou nefunguje topení. Žalobce reagoval slevou ve výši 50% nájemného za 11/ 2018. Po urgencích ohledně topení se do bytu dostavil dne [datum] svědek [příjmení], který topení odvzdušnil. V únoru 2018 žalovaná informovala žalobce, že stále větrají a že je zima. Svědci žalované vypověděli, že v období 12/ 2017 až 4/ 2018 se v bytě netopilo, byl v něm chlad. Naopak svědek [příjmení] vypověděl, že v 1/ 2018 bylo v bytě teplo, když jen jeden radiátor hřál méně, a po odvětrání systému topení topilo. Žalovaná vyzvala žalobce dne [datum] k poskytnutí slevy z nájmu ve výši poloviny nájemného za měsíce 12/ 2017 až 4/ 2018 a [datum] k vrácení kauce.

6. Soud I. stupně nároky posuzoval dle § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o. z.“) a dle § 2894 a násl. o. z.

7. U nároku žalobce na zaplacení nákladů na uvedení bytu do stavu před zatečením vycházel z povinností nájemce stanovených v § 2257 o. z. a u nároku na náhradu škody z § 2894 o. z. Poté uzavřel, že žalobce neprokázal svá tvrzení o výši škody, která mu měla vzniknout uvedením věci do předešlého stavu, tedy, že požadovanou částku na opravu vynaložil. [příjmení] nabídky neshledal relevantními důkazy. Stejně tak vypracování znaleckého posudku na stanovení výše nákladů na uvedení věci do předešlého stavu, neboť by se zjistila pouze škoda teoretická. Nárok žalobce zamítl.

8. O prvém nároku žalované na vrácení jistoty ve výši [částka] rozhodl s ohledem na skončení nájmu dle § 2254 odst. 2 o. z. Poznamenal, že žalobce uvedené nesporoval.

9. K druhému nároku ohledně slevy na nájemném za neodstraněnou vadu spočívající v nevytápění bytu dle § 2265 o. z. konstatoval, že svědci žalované a žalobce vypovídali ve vzájemném rozporu, označil je za nevěrohodné. Vyzval tak žalovanou ve smyslu § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k doplnění a prokázání tvrzení o nefunkčnosti topení a faktické teplotě v bytě. Poté uzavřel, že v období 11/ 2017 až 4/ 2018 nebylo topení plně funkční, minimálně jedno otopné těleso topilo omezeně. V bytě bylo chladněji, nikoli výrazná zima, která by užívání bytu výrazně ztěžovala či vylučovala. Přiznal tak slevu z nájemného ve výši 10% za každý měsíc v celkové výši [částka] (10% z [částka]). Zbývající nárok shledal nedůvodným. O příslušenství rozhodl dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. O náhradě nákladů řízení ve výši [částka] rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen„ AT“). Vycházel z toho, že do [datum] byla žalovaná úspěšná v rozsahu 69%, do [datum] v rozsahu 77%, do [datum] v rozsahu 17%, tedy žalobci přiznal za jeden úkon 66 % odměny, kdy tuto částku z nákladů žalované odečetl. Dále přiznal náhradu soudního poplatku ve výši 36% na základě aritmetického průměru z procent její úspěšnosti 38%, 54% a 17% Lhůtu k plnění stanovil dle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. a platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

11. Rozsudek napadl včasným odvoláním žalobce do výroků I., III. a IV. z důvodu dle § 205 odst. 2 písm. b), d), e) a g) o. s. ř. Namítal, že byl nesprávně aplikován § 2894 odst. 1 o. z. Má za to, že poškození bytu bylo prokázáno výpovědí svědka [příjmení]. Již tím mu vznikla újma na jmění. Považuje za irelevantní, zda si nechal poškození opravit nebo nenechal. Výši škody, doložené cenovými nabídkami na její odstranění, označil za v čase a místě obvyklou. Namítl, že pokud škodu neměl soud I. stupně za prokázanou, měl být k jeho návrhu vypracován znalecký posudek. Navrhl změnu napadených výroků, jeho návrhu vyhovět, případně rozsudek zrušit a vrátit soudu I. stupně k dalšímu řízení.

12. Rozsudek napadla včasným odvoláním i žalovaná do výroků II. a IV. Řízení o jejím odvolání bylo usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 10 C 70/2018 – 211 pro nezaplacený soudní poplatek za odvolání zastaveno. Právní moc nastala dne [datum].

13. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek v mezích odvolatelem vymezených, včetně řízení, které mu předcházelo dle § 212 a § 212a o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

14. Odvolací soud konstatuje, že napadenému rozhodnutí předcházel korektně provedený proces dokazování soudem I. stupně, skutkové závěry jsou výsledkem hodnocení důkazů provedeného dle zásad vyjádřených v § 132 o. s. ř. Vycházel tak ze skutkového zjištění i právního hodnocení soudu I. stupně.

Nárok na náhradu majetkové újmy

15. V řízení bylo prokázáno a účastníci uvedené nesporovali, že mezi nimi byla uzavřena platná nájemní smlouva ve smyslu § 2235 a násl. o. z., přičemž § 2257 o. z. ukládá nájemcům povinnost provádět běžnou údržbu a hradit drobné opravy související s užíváním bytu. Žalovaná běžnou údržbu ve smyslu § 2257 odst. 2 o. z. zanedbala, když neprováděla kontrolu vodovodních odtoků dle § 4 písm. g) nařízení vlády č. 308/2015 Sb., o vymezení pojmů běžná úprava a drobné opravy související s užíváním bytu. Kapající odpad pod umyvadlem v kuchyni byl odstraněn až po zásahu žalobce. Dle § 2267 o. z. neodstraní-li nájemce poškození nebo vadu způsobené okolnostmi, za které odpovídá, odstraní je na náklady nájemce pronajímatel. Žalobce v souvislosti s odstraněním této závady nevynaložil, jak vyplývá z výpovědi svědka [příjmení] ze dne [datum], žádné finanční prostředky.

16. Žalobce se domáhá svého nároku na základě tvrzení, že mu v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalované (zanedbání běžné údržby) vznikla škoda ve výši nákladů vynaložených na odstranění poškození podlahy, kuchyňské linky a stěn. Vady dle svých tvrzení odstranil (viz ústní jednání dne [datum]). Žalobce však neprokázal tvrzení, že za tímto účelem vynaložil částku [částka]. Jím označené důkazy nejsou způsobilé uvedené prokázat, což se týká jak cenové nabídky, tak návrhu na vypracování znaleckého posudku. Ten by přicházel v úvahu za situace, kdyby vady odstraněny nebyly. Soud I. stupně tak správně zamítl návrh na jeho vypracování. Současně se dále správně nezabýval dalšími předpoklady pro úspěšné uplatnění nároku na náhradu škody, tedy příčinnou souvislostí mezi protiprávním jednáním a vznikem škody a rozsahem škody.

17. Za nepřiléhavou lze označit judikaturu, na kterou žalobce v průběhu řízení odkazoval. Předmětem přezkumu Nejvyššího soudu v rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 25 Cdo 347/2000 byla sice také újma na majetku poškozeného představující náklady na uvedení věci do stavu před poškozením (R 55/71), ale právě pouze„ hypotetická“, neboť poškozená se rozhodla vozidlo neopravovat. Výše škody tak byla stanovena odečtem částky obdržené prodejem vozidla po poškození od znalcem stanovené hodnoty vozidla před poškozením. Za této situace tak bylo vypracování znaleckého posudku nezbytností s odůvodněním, že„ … ke zjištění rozsahu škody vzniklé na havarovaném motorovém vozidle bylo zapotřebí odborných znalostí z oboru ekonomika, odvětví odhady a oceňování movitých věcí, neboť vymezení rozsahu poškození vozu i ceny nákladů potřebných k uvedení do předešlého stavu je otázkou odbornou, k jejímuž zodpovězení je zásadně povolán znalec.“ Ani ve věci řešené v rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 25 Cdo 977/2007 se poškozený nedomáhal fakticky vynaložených nákladů na opravu. V tamní věci byla škoda na vozidle označena za totální, která vychází z nerentabilnosti opravy poškozeného vozidla.

vrácení jistoty

18. Žalobce napadl odvoláním i výrok III., aniž by uvedl konkrétní odvolací důvod. Odvolací soud nárok žalované přezkoumal a dospěl k závěru, že soud I. stupně správně rozhodl o vrácení kauce dle § 2254 odst. 2 věta prvá před středníkem o. z., když k ukončení nájemního vztahu došlo ke dni [datum], a žalobce neprokázal, že má vůči žalované způsobilou pohledávku k započtení.

sleva z nájmu

19. Odvolací soud se ztotožnil i se závěry soudu I. stupně týkajícími se slevy na nájemném za neodstraněnou vadu spočívající v nedostatečném vytápění bytu dle § 2265 o. z., když pronajímatel se dle § 2205 písm. a) o. z. zavazuje mj. k tomu, že přenechá věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu. Žalovaná prokázala, že topení, minimálně jedno otopné těleso, nebylo v posuzované době plně funkční. Vadu nahlásila žalobci v listopadu 2017, na což ten reagoval slevou z nájmu za uvedený měsíc. Pohnutky v jeho jednání jsou irelevantní. Komunikace mezi účastníky prokazuje, že k odvzdušnění topení došlo až v lednu 2018, chlad v bytě, v důsledku nedostatečného vytápění, přetrvával, aniž by do konce nájemního poměru došlo k nápravě. Za situace, kdy žalovaná slevu řádně uplatnila výzvou ze dne [datum], jejímž obsahem bylo označení závady, vymezení výše slevy ([částka]) a uplatňovaného období (12/ 2017, 1-4/ 2018), rozhodl soud I. stupně správně o nároku žalované na slevu z nájmu.

20. Soud I. stupně se správně vypořádal i se stanovením rozsahu slevy. K přiměřenosti slevy lze odkázat například na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 26 Cdo 3975/2009), jehož závěry jsou aplikovatelné i pro uplatnění slevy za účinnosti nového o. z. V odůvodnění se stanoví, že„ Ustanovení § 698 odst. 1 věty druhé a 3 obč. zák. (upravující právo nájemce na přiměřenou slevu z nájemného a z úhrady za služby, nejsou-li tyto služby poskytovány řádně a včas) patří ve způsobu určení přiměřené slevy z nájemného a z úhrady za služby k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností.“ V projednávané věci se soud I. stupně zabýval výší přiměřené slevy, posoudil, do jaké míry nezajištění dostatečného tepla zhoršilo užívání bytu, odůvodnil svůj závěr, proč považuje slevu z nájemného ve výši 10 % za přiměřenou. Své závěry opřel především o zjištění, že chladno v bytě nemohlo být tak výrazné, aby vylučovalo jeho užíváno, nebo bránilo četným návštěvám. Nadto se na chladu v bytě podílelo i nadměrné větrání s ohledem na vlhko (plíseň) v kuchyni.

21. Odvolací soud tak rozsudek v napadených výrocích I. a III. jako věcně správné dle § 219 o. s. ř. potvrdil. Výrok II. zůstal stranou přezkumné činnosti dle § 206 odst. 2 o. s. ř., neboť řízení o odvolání žalované bylo pravomocně zastaveno.

22. Za nesprávný shledal odvolací soud pouze výpočet nákladů řízení. K nákladům řízení, v případě rozhodování ve věci samé, včetně vzájemného návrhu, lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 26 Cdo 2330/2019, v němž byl učiněn závěr, že„ …i když soud projedná nároky uplatněné žalobou a vzájemnou žalobou ve stejném (společném řízení), považuje se při rozhodování o náhradě nákladů řízení každá věc, tj. věc uplatněná žalobou a věc uplatněná vzájemnou žalobou, za samostatnou věc, tudíž u každé věci je třeba samostatně posoudit míru úspěchu a neúspěchu účastníků a ve vztahu ke každé jednotlivé věci, tj. jak k věci uplatněné žalobou, tak k věci uplatněné vzájemným návrhem, stanovit, zda je v každé jednotlivé věci dána povinnost k náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1, 2, a 3 o. s. ř., a kdo z účastníků má podle pravidel daných v těchto ustanoveních právo na náhradu nákladů řízení.“ Odvolací soud poté dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu například rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 4359/2015 vycházel ze zásady úspěchu ve věci dle § 142 odst. 1 o. s. ř., doplněné zásadou zavinění s ohledem na částečné zastavení řízení z důvodu zpětvzetí dle § 146 odst. 2 o. s. ř.

23. Žalobce byl ohledně celého svého nároku ve výši [částka] neúspěšný. Žalované tak vznikl nárok na náhradu nákladů spojených s právním zastoupením dle § 142 odst. 1 o. s. ř. za pět účelně vynaložených úkonů dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT, kterými brojila proti nároku žalobce (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], jednání dne [datum], [datum] a [datum]). Náklady se tak sestávají z 5 odměn po [částka] z tarifní hodnoty [částka] dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5 AT, 5 náhrad hotových výdajů po [částka], 21% DPH ve výši [částka], tj. [částka] Odvolací soud poznamenává, že u jednání dne [datum] se projednával pouze nárok žalované, když byli slyšeni jí navržení svědci k vytápění bytu.

24. Ohledně vzájemného žaloby vzala žalovaná žalobu částečně zpět pro částku [částka], a to bez odůvodnění, tedy zavinila částečné zastavení řízení v uvedeném rozsahu. Náhrada nákladů tak v tomto rozsahu přísluší žalobci dle § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. Žalovaná pak byla ve věci samé úspěšná do [částka], žalobce do [částka]. Žalobci tak vznikl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. nárok na 44% z celkových nákladů řízení (72% - 28%) za šest úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT, kterými brojil proti nároku žalované (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k vzájemnému návrhu ze dne [datum], jednání dne [datum], [datum], [datum] a [datum]). Náklady se tak sestávají ze 4 odměn po [částka] z tarifní hodnoty [částka] a 2 odměn po [částka] z tarifní hodnoty [částka] dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5 AT, 6 náhrad hotových výdajů po [částka], 21% DPH ve výši [částka], tj. [částka]. Žalobci vznikl nárok na [částka] (44%).

25. Odvolací soud tak přiznal žalované nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] ([částka] – [částka]). Uvedené je v souladu s rozhodovací činností Nejvyššího soudu. Například v rozhodnutí ze dne 26. 7. 2016, sp. zn. 28 Cdo 794/2015 se stanoví, že„ Pakliže odvolací soud uložil žalobcům zaplatit žalovanému náklady ve výši, o kterou přesahovalo právo na náhradu nákladů řízení žalovaného právo žalobců, nelze jeho postupu rovněž ničeho vytknout, neboť vedl toliko ke zjednodušení procesu úhrady.“

26. Odvolací soud výrok o nákladech za řízení před soudem I. stupně změnil pouze ohledně jejich výše dle § 220 odst. 1 o. s. ř., jinak ho jako věcně správný potvrdil dle § 219 o. s. ř.

27. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. ve prospěch úspěšné žalované. Tyto jsou stanoveny za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) AT (jednání dne [datum]). Náklady se sestávají z odměny ve výši [částka] z tarifní hodnoty [částka] ([částka] + [částka] + [částka]) dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5 AT, náhrady hotových výdajů ve výši [částka], 21% DPH ve výši [částka], tj. [částka] Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a místo plnění dle § 149 odst. 1 o. s. ř.