o zaplacení [částka] a [částka], k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 5 C 85/2017-306,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši [částka] coby náhrady nemajetkové újmy ve formě vytrpěných bolestí spolu s částkou ve výši [částka] coby náhrady nákladů spojených se zákrokem a léčbou (výrok I.). Žalobkyni dále bylo uloženo zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka] a vedlejšímu účastníku na straně žalovaného na náhradě nákladů řízení částku [částka], to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II. a III.). Výrokem IV. napadeného rozsudku byla žalobkyně shledána povinnou zaplatit České republice na náhradě nákladů státu částku [částka], a to opět do tří dnů od právní moci rozsudku prostřednictvím účtárny Obvodního soudu pro Prahu 5.

2. Soud prvního stupně tak rozhodl v řízení, v němž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] coby bolestného a částky ve výši [částka] coby náhrady nákladů spojených s léčebnými zákroky, které žalovaný žalobkyni poskytl v rámci poskytování stomatologické péče. Žalobkyně se v květnu 2015 obrátila na žalovaného se stomatologickým problémem (chybějícím zubem [číslo]), žalovaný zavedl žalobkyni keramický implantát a v září 2015 provedl otisky na zhotovení keramické korunky. Po jejím nasazení se keramický implantát viklal a keramická korunka, která navíc nesplňuje potřebná kritéria funkčnosti a estetičnosti, se opakovaně uvolnila. Žalobkyně za tato ošetření uhradila žalovanému v souhrnu částku ve výši [částka]. Žalobkyně kontaktovala soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] v oboru zdravotnictví, se zaměřením na stomatologii, který dne [datum] vypracoval znalecký posudek, podle něhož žalovaný nepostupoval lege artis a dopustil se několika odborných pochybení, když zhotovil keramický implantát, který se uvolnil, a keramická korunka nevyhovuje po stránce funkční ani estetické. Po neúspěšné opravě provedené žalovaným dne [datum], při níž došlo k zábrusu korunky a fixaci k okolním zubům, se korunka zcela uvolnila a z úst žalobkyně nakonec vypadla. Žalobkyně následně od smlouvy s žalovaným odstoupila a požadovala po něm vrácení doposud uhrazených částek. Zákrok žalovaného provedený dne [datum] nemá podle závěru znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. oporu v odborné literatuře, nejedná se o správný postup. Závěry soudního znalce dále vylučují jakékoli pochybení na straně žalobkyně jako pacientky, za předčasné nasazení korunky nese veškerou odpovědnost žalovaný. Nadto ve věci relevantním není ani celkový stav chrupu žalobkyně, když předmětem sporu není stav chrupu jako takového, ale vyhotovení náhrady za zub [číslo]. Výše bolestného byla vypočtena v souladu s Metodikou Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (položka S025), [částka] bodů (jeden bod odpovídá pro rok [rok] částce [částka]), zvýšené o 10 %, tedy celkem částky [částka]. Žalovaný uvedl, že nárok uplatněný žalobou neuznává v celém rozsahu. Žalovaný předem vysvětlil žalobkyni možnosti řešení jejího zdravotního problému s uvedením výhod a nevýhod každé z variant a žalobkyně zvolila konkrétní postup, který byl na základě jejího souhlasu následně realizován. Žalobkyně byla o každém úkonu předem podrobně informována a pokaždé s ním vyslovila předem svůj souhlas. Znalecký posudek MUDr. [příjmení] považuje žalovaný za nezpůsobilý (nejsou známy otázky znalci ani jemu poskytnuté podklady, závěry posudku nejsou dostatečně odůvodněny, nejsou podloženy obsahem nálezu, nebylo přihlédnuto ke všem relevantním skutečnostem) a jednoznačně zaujatý. Znalec navíc nepřípustně činil i závěry právní. Žalovaný potvrzuje, že žalobkyni poskytl zdravotní péči v rozsahu, v jakém byla žalobkyni účtována (jak je uvedeno ve výzvě právního zástupce žalobkyně ze dne [datum]). I kdyby se však žalovaný dopustil postupu non lege artis (pro což neexistuje objektivní důkaz), není žaloba důvodná, neboť neexistuje příčinná souvislost mezi uplatněnými nároky a údajným postupem non lege artis, resp. není ani tvrzeno ani prokázáno, že žalobkyni nemajetková újma vznikla. Tvrzené zdravotní komplikace byly zapříčiněny nezodpovědným přístupem žalobkyně k léčbě, která se opakovaně nedostavila na termín kontroly (dne [datum] a dne [datum]), resp. se na další kontrolu telefonicky neobjednala, jak bylo dohodnuto. Toto otálení žalobkyně zapříčinilo zhoršení hojivého procesu. Dne [datum] byla žalovanému doručena stížnost [obec] stomatologické komory podaná žalobkyní, ovšem na pozvánky ČSK žalobkyně nereagovala, k jednáním se nedostavovala a neumožnila provedení objektivní a nezávislé kontroly ze strany ČSK k posouzení lékařských výkonů provedených na chrupu žalobkyně žalovaným. Revizní komise ČSK stížnost následně jako nedůvodnou odložila. Žalobkyně nereagovala ani na e-mail žalovaného ze dne [datum] ani na žádost žalovaného o vyšetření žalobkyně [příjmení] ze dne [datum]. Poskytovatel péče o zdraví neodpovídá bez dalšího za výsledek léčby, ale za řádné poskytnutí služby a odbornost výkonu. Implantát byl přitom zaveden řádně, problém nastal až v důsledku primárního selhání implantátu. Dořešení situace žalovaným (výměnu implantátu) zabránila žalobkyně tím, že k žalovanému přestala docházet. [ulice] účastník na straně žalovaného uvedl, že k přiznání žalované náhrady nejsou splněny zákonné ani judikatorní podmínky. Nárok žalobkyně na bolestné není dán, když předmětný zákrok s sebou nese určité nepohodlí a nepříjemné pocity při jeho výkonu, s čímž je průměrný pacient srozuměn a určitý diskomfort očekává. Nárok na bolestné přitom žalobkyně nejen neprokázala, ale ani řádně nevyčíslila, když jej o 10 % navýšila, a navíc jej uplatnila podle položky S025, která na daný případ nedopadá. Byl-li postup žalovaného postupem lege artis (minimálně do prohlídky dne [datum]), je vyloučené, aby žalobkyně požadovala náhradu škody a navrácení finančních prostředků, které žalovanému zaplatila při samotném zavedení implantátu. Za sporné tak lze dle vedlejšího účastníka považovat maximálně náklady vynaložené na prohlídce dne [datum], tj. částku [částka]. Nicméně, z dočasného řešení ze dne [datum] učinila nesprávný postup sama žalobkyně, neboť tím, že žalovanému neposkytla součinnost, mu znemožnila nápravu provést.

3. Soud prvního stupně po skutkové stránce vyšel z toho, že žalovaný poskytl dne [datum] žalobkyni stomatologickou péči spočívající v extrakci zubu [číslo] dne [datum] jí zavedl zubní implantát„ AXIS biodental“. Dne [datum] a [datum] byly provedeny kontroly. Dne [datum] žalovaný zhotovil žalobkyni adhezivní můstek do oblasti 14 a dne [datum] proběhla III. fáze implantace vč. abutmentu a byla zhotovena korunka. Termín kontroly původně stanovený na den [datum] a [datum] byl ze strany žalobkyně opakovaně odložen, na kontrolu se dostavila dne [datum], při níž byla zjištěna pohyblivost implantátu a provedena fixace k 13. a 15. (dlaha) společně s ústní hygienou (Air Flow). Za provedené zákroky zaplatila žalobkyně žalovanému celkem částku [částka]. Zub se žalobkyni během přibližně 14 dní po návštěvě žalovaného dne [datum] uvolnil a vypadl, sama jej nevyndávala. Dne [datum] se žalobkyně obrátila na MUDr. [jméno] [příjmení], který konstatoval viklavost implantátu I. stupně, rozsáhlý kostní defekt v oblasti implantátu a nevyhovující estetičnost korunky. Žalobkyně podala dne [datum] na žalovaného stížnost k [obec] stomatologické komoře, přičemž stížnost byla na základě zjištěných skutečností a nespolupráce žalobkyně odložena. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] při zpracování znaleckého posudku vycházel pouze z materiálů předložených žalující stranou, žalovaného ani MUDr. [příjmení] nekontaktoval, s žalobkyní hovořil pouze telefonicky. Nepovažoval přitom za nestandardní, že žalobkyni osobně neviděl a nezjistil její zdravotní stav, tj. aktuální situaci. Špatný technologický postup žalovaného dovodil MUDr. [příjmení] z výsledku, tj. že se implantát viklal, nebyl zhojený v předmětné kosti a rovněž se viklala korunka. MUDr. [příjmení] osobně zkušenost s prováděním implantátů nemá, s lékařskou praxí stomatologie skončil v roce [rok]. Z výpovědi žalobkyně soud prvního stupně zjistil, že po návštěvě žalovaného dne [datum] již k žalovanému nikdy nešla. Žalovaného žalobkyně kontaktovala jen telefonicky, a ten jí nabídl, že implantát odebere a vrátí finanční prostředky, které mu zaplatila. Žádné bolesti během zákroku ani poté žalobkyně neměla. V průběhu celé léčby nevyjádřila nesouhlas s postupem žalovaného, ze strany žalovaného vždy probíhala léčba perfektně. Komunikace ze strany žalovaného probíhala vždy dobře. Žalovaný při svém výslechu před soudem prvního stupně uvedl, že s ohledem na zdravotní stav žalobkyně (zánět ledvin) byl instalován bezkovový implantát. Náhradní zub se fixoval prostřednictvím dlahy, protože měla žalobkyně na pátém zubu kovovou keramickou korunku. Vzhledem k tomu, že docházelo k problémům při fixaci, žalobkyně musela přijít opakovaně, asi dvakrát. Na naléhání žalobkyně došlo k dřívější instalaci implantátu. Žalovaný žalobkyni upozorňoval, že tím mohou vzniknout nějaké problémy, žalobkyně však na dřívější instalaci trvala. Po několika dnech žalobkyně žalovanému volala, že je zub vysoký a žádala o úpravu, nicméně na sjednaný termín se nedostavila, opakovaně jej posouvala. Návštěva přitom měla následovat ihned, kontrola byla provedena až zhruba za jeden měsíc, což mělo negativní důsledky. Žalovaný se následně pokusil uvolněný implantát fixovat k sousedním dvěma zubům. Žalobkyně poté žalovaného kontaktovala telefonicky a žádala vrácení finančních prostředků, při osobní návštěvě však odmítla kontrolu aktuálního stavu a žádala pouze vrácení peněz. Žalovaný e-mailem ze dne [datum] kontaktoval žalobkyni za účelem dořešení vzniklé situace. Soud prvního stupně dále vycházel ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. („ soudní znalec“), jímž bylo zjištěno, že v současné době nelze určit příčinu primárního selhání implantátu, přičemž pochybení žalovaného v tomto ohledu shledáno nebylo. Zavedení implantátu den po extrakci je méně běžné, nejedná se však o chybu. Za nestandardní považuje soudní znalec další poplatek v den řešení komplikace a pochybení spatřuje v provedení fixace k dalším zubům, která vzniklou komplikaci neřeší, tento postup nemá oporu v literatuře a nejedná se o správný postup. Ze strany žalobkyně nedošlo k žádnému pochybení při otálení s termínem kontroly. Celková částka související se zhotovením implantátu z nákladů vyúčtovaných žalovaným pak činí [částka], přičemž s předmětným implantátem souvisí i částka ve výši [částka], částka [částka] zaplacená na základě dokladu [číslo] se k implantátu nevztahuje. [příjmení] ve výši [částka] neměla být žalobkyni účtována, neboť došlo-li k nějakému problému, měl by ho lékař vyřešit, aniž by si účtoval další částku, nicméně ceník lékaře je kontrolován, navíc se jedná o smluvní ceny. Se znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení] a jeho závěrem MUDr. [příjmení], Ph.D. zásadně nesouhlasí, postupy v dnešní době jsou dle něj už zcela jiné a závěry posudku odsuzuje jako naprosto nepřesné hodnocení situace.

4. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil vztah mezi účastníky jako smlouvu o dílo podle § 2586 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen„ o. z“), a citoval dále ustanovení § [číslo] ve spojení s § 2106 o. z., obsahující právní úpravu vad díla. Dále soud prvního stupně věc posuzoval podle § [číslo], § 2918 a § 2919 o. z. upravujících povinnost nahradit škodu vzniklou porušením smluvní povinnosti. Soud prvního stupně dospěl s odkazem na revizní znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D. k závěru, že postup žalovaného jako celek lze hodnotit v mezích lege artis, a žaloba tak není důvodná. Žalovaný se sice při vyšetření žalobkyně prokazatelně dopustil dílčího prohřešku (nesprávný postup představovala fixace k okolním zubům), ale žalobkyně mu svým následným jednáním znemožnila tento prohřešek napravit. V této souvislosti soud prvního stupně dodal, že žalobkyně žalovanému ke splnění smluvního závazku přestala poskytovat nezbytnou součinnost (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1148/2016 ze dne [datum rozhodnutí]). U žalovaného tak dle soudu prvního stupně nelze shledat žádné porušení jeho právní povinnosti, pročež ve věci absentuje jeden ze základních předpokladů vzniku občanskoprávní odpovědnosti. Jelikož v případě zdravotní péče poskytnuté žalovaným žalobkyni se o protiprávní jednání nejedná, nelze v tomto smyslu ani posuzovat existenci příčinné souvislosti a případně na ní aplikovat tzv. teorii ztráty šance ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR (srov. např. rozhodnutí I. ÚS 1919/08 či Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], 30 Cdo 3377/2001). K závěrům znaleckého posudku MUDr. [příjmení] soud prvního stupně nepřihlížel. Učinil tak zejména proto, že znalecký posudek MUDr. [příjmení] byl vypracován toliko na základě listin předložených žalobkyní, bez součinnosti s žalovaným či MUDr. Jurčenkou, znalec žalobkyni ani osobně neviděl, s instalací implantátů osobní zkušenosti nemá a stomatologii od roku 2002 nepraktikuje. Znalec navíc nebyl schopen specifikovat znaleckou metodu, kterou ke zkoumání využil, nebyl schopen ani zpětně sdělit, zda, resp. jaké listiny mu byly předloženy v originále a jaké v kopii. Znalecký posudek MUDr. [příjmení] rovněž neobsahuje číslo, pod jakým byl proveden. Ve vztahu k žalovanému bolestnému pak soud prvního stupně uzavřel, že ač žalobkyně byla v průběhu řízení (konkrétně při jednání dne [datum]) poučena podle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („ o. s. ř.“), že je třeba k tomuto nároku doplnit skutková tvrzení a označit důkazy, neučinila tak. S ohledem na to soud z důvodu neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene na straně žalobkyně zamítl rovněž nárok na přiznání bolestného.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („ o. s. ř.“), tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení plně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] O náhradě nákladů státu – znalečném – bylo soudem prvního stupně rozhodnuto dle § 148 o. s. ř.

6. Proti rozsudku v celém jeho rozsahu podala žalobkyně odvolání, doplněné vyjádřením ze dne [datum], v němž namítá, že soud prvního stupně posuzovaný případ jako celek chybně hodnotil optikou odpovědnosti za způsobenou újmu. Je sice pravdou, že se žalobkyně podanou žalobou domáhala také náhrady za nemajetkovou újmu ve formě vytrpěných bolestí ve výši [částka], nicméně za stěžejní považuje žalobkyně nárok uplatněný z titulu odpovědnosti za vady, nikoli z titulu odpovědnosti za způsobenou újmu. Žalobkyně v této souvislosti odkázala na § 1925 o. z. a uvedla, že čeho lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu. Dílo nebylo žalovaným provedeno řádně jako celek, včetně opravy díla. Žalobkyně přitom řádně poskytovala součinnost a opravou provedenou dne [datum] žalovanému dala možnost danou situaci vyřešit. Až poté, kdy došlo k vypadnutí zavedeného implantátu, od smlouvy s žalovaným odstoupila a požadovala po něm vrácení doposud uhrazených částek. Občanský zákoník ani žádný jiný právní předpis neukládá žalobkyni povinnost dávat žalovanému další a další„ šance“ vlastní pochybení napravit, když jednou provedená oprava díla vadu neodstranila. Vyjádření znalce [příjmení] [příjmení], Ph.D., že:„ pokud pacientka nedala svému lékaři důvěru a rozhodla se, že se od něj nenechá dále léčit, zmařila šanci lékaře, aby došlo k nápravě stavu, který v této věci nastal“, se týkalo toliko otázky napravení celkové situace, která ve věci nastala, a bylo tak soudem prvního stupně vytrženo z kontextu celkové výpovědi a špatně vyhodnoceno jako pochybení žalobkyně spočívající v neposkytnutí součinnosti žalovanému po zákroku provedeném dne [datum]. Soudní znalec naopak v posudku jednoznačně uzavřel, že na straně žalobkyně nedošlo k žádnému pochybení, a tento svůj závěr potvrdil také při výslechu konaném dne [datum]. Žalobkyně dále poukázala na to, že znalecký posudek MUDr. [příjmení], Ph.D. označil zákrok žalovaného provedený dne [datum] za nemající oporu v odborné literatuře, a dle znalce se tak nejedná o správný postup. Tvrzení žalovaného, že jeho postup nevedl ke zhoršení zdravotního stavu žalobkyně, je pro předmět daného sporu bezvýznamné, neboť žalobkyně se v tomto řízení domáhá„ pouze“ vrácení finančních prostředků vynaložených za dílo, které nebylo provedeno řádně, nikoli také náhrady újmy způsobené jí na zdraví. Z informací, které žalovaný sám předložil [obec] stomatologické komoře, nade vší pochybnost vyplývá, že úkony provedené žalovaným dne [datum] měly být přitom konečné a měly poskytnout definitivní vyřešení nastalé situace. Rovněž závěr soudu prvního stupně o tom, že postup žalovaného jako celek lze hodnotit v mezích lege artis, je dle žalobkyně ve zcela zjevném rozporu s výsledky znaleckého zkoumání a navíc není dostatečným způsobem odůvodněn. Žalobkyně nebyla povinna stížnost k [obec] stomatologické komoře podat, její úspěšné vyřízení není podmínkou úspěchu podané žaloby a soud k této skutečnosti vůbec neměl přihlížet. Ve věci námitky promlčení tvrzené žalovaným je žalobkyně názoru, že k definitivnímu provedení došlo dne [datum], kdy jí byla korunka vložena do úst, přičemž následně kontaktovala žalovaného s tím, že jí korunka v ústech„ nesedí“, o čemž svědčí pokus žalovaného o odstranění vady při kontrole dne [datum]. [příjmení] tedy byla žalobkyní vytknuta včas ve smyslu § 2618 o. z. Za poslední žalobkyně uvedla, že soudním znalcem určená částka nákladů účtovaných žalovaným v souvislosti se zhotovením náhradního zubu ve výši [částka] není úplná, když i další žalobkyní vynaložené náklady se zhotovením implantátu a korunky úzce souvisejí (minimálně částka [částka] uhrazená na základě dokladu [číslo] ze dne [datum]). Žalobkyně z uvedených důvodů odvolacímu soudu navrhla, aby napadený rozsudek změnil tak, že se žalobě vyhovuje a zároveň rozhodl o povinnosti účastníků řízení k náhradě nákladů řízení. Neshledal-li by odvolací soud pro navrhovaný postup oporu v zákoně, požaduje žalobkyně, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že neshledává odvolání žalobkyně důvodným. Soud je vázán žalobním návrhem, přičemž žalobkyně v podání ze dne [datum] upřesnila své žalobní tvrzení tak, že implantát nebyl žalovaným„ zhotoven“ řádně. Platí přitom, že žalobkyně opřela svoji žalobu na náhradu nákladů spojených s léčebnými zákroky o dokument vypracovaný MUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum], o němž vyšlo najevo, že postrádá základní zákonné náležitosti znaleckého posudku. Znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., výpovědi účastníků a svědků, ani zdravotní dokumentace nepotvrzují strohé žalobní tvrzení, že implantát nebyl žalovaným„ zhotoven“ řádně. Nesprávné zavedení implantátu tak ve věci nebylo prokázáno. V případě fixace se pak jednalo o dočasné řešení, jež žalovaný zvolil do příští návštěvy žalobkyně, k níž však vinou žalobkyně již nikdy nedošlo. Žalovaný dále zdůraznil, že v protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne [datum] je zadokumentována jím vznesená námitka promlčení ohledně nároků uplatňovaných žalobkyní dodatečně, v průběhu řízení – a vznesených tak po marném uplynutí promlčecí lhůty, zejména s ohledem na to, že žaloba byla podána již v roce [rok], přičemž skutkový děj se odehrál v roce 2015. Na této námitce promlčení žalovaný trvá. Žalovaný proto navrhl, aby odvolací soud svým rozhodnutím napadený rozsudek soudu prvního stupně v plném rozsahu potvrdil a aby žalovanému přiznal nárok na náhradu nákladů odvolacího řízení.

8. [ulice] účastník na straně žalovaného se k odvolání nevyjádřil.

9. Po zjištění, že odvolání je přípustné (a contrario § 202 o. s. ř.), bylo podáno osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.) a včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal odvolací soud ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je opodstatněné jen z části.

10. Skutkový stav byl soudem prvního stupně po řádně provedeném řízení zjištěn v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí ve věci. Soud odvolací proto ve stručnosti odkazuje na závěry učiněné v prvostupňovém řízení.

11. Po právní stránce soud prvního stupně dále správně posoudil a jako nedůvodný zamítl žalobní nárok na bolestné. Odůvodnění soudu prvního stupně je v tomto rozsahu úplné a soud odvolací na něj opět toliko odkazuje.

12. Dále je však odvolací soud názoru, že aplikoval-li soud prvního stupně při posouzení nároku na vrácení nákladů léčení na vztah mezi účastníky právní úpravu smlouvy o dílo, učinil tak nesprávně a nezohlednil některé stěžejní aspekty tohoto vztahu.

13. Dle § 2636 odst. 1 o. z. se smlouvou o péči o zdraví zavazuje poskytovatel vůči příkazci pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Podle věty první § 2637 o. z. pak péče o zdraví zahrnuje úkon, prohlídku nebo radu a všechny další služby, které se týkají bezprostředně ošetřovaného a které jsou vedeny snahou zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav.

14. Podle § 2643 odst. 1 o. z. postupuje poskytovatel podle smlouvy s péčí řádného odborníka, a to i v souladu s pravidly svého oboru. Dle § 2645 o. z. poskytovatel odpovídá za to, že splní své povinnosti s péčí řádného odborníka; k ujednáním, která to vylučují nebo omezují, se nepřihlíží.

15. Dle § 2438 odst. 2 o. z. poskytne příkazce odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti. To platí i v případě, že splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět.

16. Ze skutkových závěrů soudu I. stupně je zřejmé, že účelem předmětného stomatologického zákroku bylo dotvořit chybějící zub. V žádném případě se tak nejedná například o pouhý estetický zákrok a lze zde spatřovat zcela evidentní snahu žalovaného zlepšit zdravotní stav žalobkyně ve smyslu shora citované legální definice v § 2637 o. z. Nárok na vrácení nákladů léčení, které žalobkyně vynaložila v souvislosti s předmětným zákrokem je tak nutno posoudit podle ustanovení o smlouvě o péči o zdraví. Poukázat lze v této souvislosti také na definici samotného díla v § 2587 o. z., jež i v kategorii„ činnosti s jiným výsledkem“ počítá právě s „ věcí“ v právním slova smyslu jakožto předmětem této činnosti (srov. [příjmení], Pavel. § 2587 (Definice díla). In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]) . 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. [číslo], marg. [číslo]). Dle § 493 o. z. přitom platí, že lidské tělo ani jeho části věcí nejsou, pročež vztažení smlouvy o dílo na obdobné lékařské zákroky může být také z tohoto důvodu přinejmenším problematické.

17. Na základě citované právní úpravy § [číslo] odst. 1 a § 2645 o. z. lze nepochybně dospět k závěru, že poskytovateli vzniká ze smlouvy o péči o zdraví odpovědnost toliko za řádné poskytnutí zdravotní péče. Je zde tak možné spatřovat zásadní rozdíl mezi tímto smluvním typem a smlouvou o dílo, jejímž předmětem by (bez dalšího) samotné dosažení výsledku dané činnosti bylo. Samozřejmě platí, že zákonná úprava je dispozitivní v tom smyslu, že odpovědnost poskytovatele plynoucí ze smlouvy o péči o zdraví lze„ zpřísnit“ (jednalo by se o úpravu ve prospěch slabší smluvní strany, tj. žalobkyně), nicméně takováto smluvní odchylka nebyla v řízení doložena, ani tvrzena.

18. Závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., řádně zohledněné v odůvodnění prvostupňového rozsudku, jež proto opět není nutné na tomto místě zevrubně opakovat, ukazují, že první fáze extrakce rozlomeného zubu byla standardní a ani při zavedení implantátu den po extrakci znalec žádnou chybu ze strany žalovaného neshledal. Naopak fixace pohyblivé korunky k okolním zubům, k níž došlo dne [datum], nedává dle soudního znalce smysl, vzniklou komplikaci neřeší, nemá oporu v literatuře a nejedná se o správný postup. Vzhledem k tomu, že dle shora citované relevantní právní úpravy může žalovaný nést odpovědnost pouze za nedodržení standardu péče řádného odborníka či pravidel svého oboru, odvolací soud pak v tomto ohledu uzavírá, že nárok žalobkyně je důvodným právě v rozsahu nákladů vzniklých při zákroku ze dne [datum], jenž z odborného hlediska nevykazoval známky správného postupu. Analogicky lze v tomto případě aplikovat citovaný § 2438 odst. 2 o. z. upravující obecný následek porušení povinností příkazníka. Žalovanému tak právo na odměnu za zákrok vykonaný dne [datum] ve výši [částka], již mu žalobkyně dle provedeného dokazování před soudem prvního stupně zaplatila, nevzniklo.

19. K velmi obecně formulované námitce promlčení vznesené žalovaným odvolací soud dodává, že žaloba byla podána dne [datum], přičemž částka [částka] za ošetření ze dne [datum] je uplatněna již v předžalobní výzvě ze dne [datum]. Bez dalšího rozboru je tak nepochybné, že ani dvouletá promlčecí lhůta, na níž žalovaný poukazoval, nemohla za těchto okolností uplynout.

20. Rozporovala-li žalobkyně správnost znalcova výpočtu nákladů souvisejících se zhotovením předmětného implantátu, není takováto námitka s ohledem na výše uvedené závěry relevantní. Částku, na jejíž vrácení žalobkyni dle závěrů odvolacího soudu vznikl nárok, soudní znalec vyčíslil shodně se žalobním tvrzením, přičemž zabývat se celkovou výší nákladů také za zbývající lékařské úkony již vzhledem k nedůvodnosti ostatních dílčích částí žalobního nároku postrádá smysl.

21. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. výrokem I. změnil jen tak, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], jinak jej ve zbývajícím rozsahu podle § 219 o. s. ř. coby věcně správný potvrdil.

22. O nákladech řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 88,41 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení žalovaného a žalobkyně). Výše náhrady odpovídá nákladům vynaloženým za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., za každé z písemných podání dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dnů [datum], [datum] (vyjádření k výzvě soudu), [datum] a [datum], za vyjádření se k odvolání dle § 11 odst. 1 písm. k ) ze dne [datum] a za účast na každém z ústních jednáních před soudem prvního stupně konaných ve dnech [datum], [datum], [datum] (2x4 [částka] s ohledem na délku jednání 2,25 hodiny), [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] a před soudem odvolacím dne [datum], včetně 17 paušálních náhrad výdajů ve výši [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Náhradu nákladů přisoudil odvolací soud žalovanému v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) Odvolací soud nepřiznal žalovanému náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s proběhlým mediačním řízením (vyjádření ze dne [datum]), ani za vyjádření k procesním záležitostem (vyjádření [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]) a za písemnosti týkající se pouze dokazování před soudem prvního stupně (podání ze dne [datum]).

23. Vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného pak obdobně náleží náhrada nákladů ve výši [částka] určená v rozsahu 88,41 % z jejich celkové výše, přičemž vedlejší účastník v řízení nebyl zastoupen advokátem. V souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. pak odvolací soud vedlejšímu účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., a to ve výši [částka] za každý úkon v řízení (§ 2 odst. 3 citované vyhlášky). Odvolací soud konstatuje, že ze strany vedlejšího účastníka bylo vykonáno celkem 12 úkonů, konkrétně příprava účasti na jednání, písemný závěrečný návrh ze dne [datum] a účast na jednání před soudem prvního stupně ve dnech [datum], [datum] (2x [částka] s ohledem na délku jednání 2,25 hodiny), [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a na jednání před odvolacím soudem dne [datum]. Za vyjádření vedlejšího účastníka ke skutečnostem procesní povahy (vyjádření ze dnů [datum], [datum]) odvolací soud náhradu nákladů nepřiznal.

24. O náhradě nákladů státu vzniklých v souvislosti s odměnou znalce soud rozhodl dle § 148 o. s. ř., přičemž na znalečném zbývá doplatit částku [částka] a úkony znalce se týkaly pouze předmětu řízení v rozsahu druhé ze žalovaných částek, tj. [částka] Tomu odpovídá úspěch žalobkyně ve věci v rozsahu 6,24 % a úspěch žalovaného s vedlejším účastníkem v rozsahu 93,76 %, stejně jako z toho plynoucí celkové částky k doplacení dle výroků IV. a V. rozsudku.