Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 19 CO 274/2022-95 ECLI:CZ:MSPH:2022:19.Co.274.2022.1 Rozsudek

o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobce do rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 45 C 125/2020 - 71

JUDr. Helena Karetová · Rozhodnutí ze dne 12. 10. 2022

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Karetové a soudců Mgr. Alice Žáčkové a Mgr. Pavla Freiberta ve věci

žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci]

proti

žalované: [osobní údaje žalované]

jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových,

sídlem [adresa]

o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobce do rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 45 C 125/2020 - 71


I. Rozsudek soudu I. stupně se v zamítavém výroku II. mění jen tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci dalších [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, jinak se co do částky [částka] s příslušenstvím a co do příslušenství z částky [částka] od [datum] do [datum] potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů za řízení před soudem I. stupně částku ve výši [částka], do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] et Ing. [jméno] [příjmení], advokáta.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku [částka] do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Soud I. stupně rozhodoval v řízení, jímž se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu vynaložených nákladů na obhajobu v řízení, vedeném před Okresním soudem v Písku pod sp. zn. [spisová značka], a to dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“). Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 45 C 125/2020 - 25 bylo řízení pro částečné zpětvzetí zastaveno, co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.

2. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] spolu s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a 8,25 % úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] (I.), zamítl žalobu na zaplacení částky [částka] spolu s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] (II.) a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] (III.).

3. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalobce dne [datum] uplatnil nárok u žalované ve výši [částka], že ta dle stanoviska ze dne [datum] uznala oprávněnost nároků co do částky [částka] a že k úhradě této částky došlo dne [datum]. Žalovaná neuznala odměnu za námitky do protokolace ze dne [datum] a poradu s klientem konanou dne [datum], za hlavní líčení dne [datum] a veřejné zasedání dne [datum] přiznala vždy jen jednu odměnu, a dále sporovala chybný výpočet cestovného a náhrad za promeškaný čas.

4. Dále vyšel ze zjištění, že žalobce byl trestně stíhán na základě usnesení Policie České republiky, KŘP Jihočeského kraje, Územní odbor [obec], ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], ze spáchání zločinu ublížení na zdraví dle § 146 odst. 1, 3 trestního zákoníku Trestní stíhání skončilo rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jímž byl žalobce dle § 226 písm. b) trestního řádu zproštěn obžaloby. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Žalobce uhradil svému právnímu zástupci za obhajobu v trestní věci částku [částka]. Žalobce se svým obhájcem absolvoval deset porad, mimo jiné dne [datum] (od 15:00 do 15:30 hod. V rámci obhajoby používal právní zástupce vozidlo BMW X70 (spotřeba na 100 km: 10,3 l ve městě, 7 l mimo obec, 8,2 v kombinaci, palivo: nafta). Vzdálenost dle serveru [webová adresa] mezi advokátní kanceláří, [obec a číslo], [ulice a číslo], a sídlem Okresního soudu v Písku, [ulice a číslo], činí 104,7 km, cesta trvá 1:19 hod. a mezi sídlem Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka [obec], [příjmení] [jméno] [číslo], činí 92,6 km, cesta trvá 1:09 hod.

5. Soud I. stupně nárok právně posoudil dle § 1 odst. 1, § 2, § 3 odst. 1 písm. a), b), c) § 5, § 7, § 8, § 13, § 14 odst. 1, § 15 odst. 2, § 26 a § 31 OdpŠk.

6. K sporným úkonům uzavřel, že

a) námitky do protokolace ze dne [datum] nelze podřadit pod úkony dle § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen„ AT“),

b) za hlavní líčení dne [datum], konané od 12:35 hod. do 14:10 hod., lze přiznat jednu odměnu úkon dle § 11 odst. 1 písm. g) AT,

c) za poradu s klientem dne [datum] od 15:00 hod. do 15:30 hod. nelze přiznat odměnu,

d) za veřejné zasedání dne [datum], konané od 13:05 hod. do 14:42 hod., lze přiznat jednu odměnu dle § 11 odst. 1 písm. g) AT.

7. K nároku za promeškaný čas uvedl, že namísto údajů na internetových stránkách, vycházel z doby jedné cesty k oběma soudům v trvání 1:30 hod. Žalovanou přiznanou náhradu za 6 zmeškaných půlhodin v případě jedné zpáteční cesty, shledal dostačující.

8. K nároku na cestovné uvedl, že za zpáteční cestu žalobci přísluší

a) [obec][obec] v roce 2014 namísto částky [částka] částka [částka], v roce 2015 namísto částky [částka] částka [částka], v roce 2016 namísto částky [částka] částka [částka], v roce 2017 namísto částky [částka] částka [částka]

b) [obec][obec] v roce 2015 namísto částky [částka] částka [částka], v roce 2016 namísto částky [částka] částka [částka]

Celkem stanovil cestovné ve výši [částka], tedy po žalovanou uhrazené částce [částka], přiznal žalobci dalších [částka].

9. Dále žalobci přiznal zákonné úroky z prodlení z přiznané částky od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do [datum]. Ve zbývajícím rozsahu žalobní návrh zamítl, tedy co do jistiny ve výši [částka], včetně zákonného úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Zamítl i úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], když dne [datum] došlo k úhradě této částky žalovanou.

10. Výrok o nákladech řízení odůvodnil dle § 142 odst. odst. 2 o. s. ř., když žalobce měl úspěch co do 85,86 %, tedy mu přísluší 71,71 % náhrady nákladů. Náklady řízení stanovil ve výši [částka] za 6 úkonů právní služby dle AT a soudní poplatek.

11. Včasným odvoláním napadl rozhodnutí do zamítavého výroku II. a nákladového výroku III. žalobce. Namítal, že řízení je stiženo zmatečností, když jeho právnímu zástupci byla odňata možnost řádně ho zastupovat při jednání dne [datum], a to na základě nezákonného jednání předsedkyně senátu. Právní zástupce si nenasadil respirátor, ani po výzvě předsedkyně senátu, s ohledem na výjimku stanovenou v článku I odst. 2 písm. t) mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví č. MZDR [číslo] MIN/KAN (dále jen„ Opatření“). Po odmítnutí opustit jednací síň, odešel za asistence justiční stráže a vrátil se s nasazeným respirátorem jako veřejnost. Ani před vyhlášením rozsudku se nemohl vrátit na místo určené pro žalující. Má za to, že dle citovaného ustanovení Opatření osoby tam vyjmenované nemají povinnost k nošení roušky. Ze zbytkové klauzule„ a další osoby, o kterých tak rozhodne soud, a to v místě a době soudního řízení“ vyplývá oprávnění soudu rozhodovat o tom, že i další, výslovně neuvedené osoby, nemusejí v jednací síni nosit respirátor. Předseda senátu jako správní orgán nemá pravomoc na úseku hygieny. Výzva soudce v rozporu s článkem 2 odst. 3 Ústavy nebo článkem 2 odst. 2 Listiny ve spojení s článkem 95 Ústavy není právním jednáním a nemůže zakládat povinnosti žádné osobě v právní rovině. Dále namítal, že námitky do protokolace jsou úkonem právní služby dle § 57 trestného řádu, nadto je protokol součástí spisu, dokonce veřejnou listinou. Za absurdní označil přepočítávání ztráty času a cestovného dle nahlížení na internetové mapy. Namítal, že soud stanovil i nesprávně délku hlavního líčení a veřejného zasedání. K nákladovému výroku namítal, že mu nebyla přiznána odměna za podání žaloby. Navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k novému projednání.

12. Odvolací soud přezkoumal postupem dle § 212 a § 212a o. s. ř. rozsudek soudu I. stupně v rozsahu odvoláními napadeném, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání je jen částečně důvodné.

nesprávný procesní postup soudu I. stupně

13. Odvolací soud shledal námitku procesního postupu rozhodující soudkyně za nedůvodnou. Předseda senátu řídí jednání a činí veškerá vhodná opatření k zajištění řádného a bezpečného jednání ve smyslu § 117 o. s. ř. Předsedkyně senátu při jednání dne [datum] postupovala v intencích mimořádného opatření MZDR [číslo] MIN/KAN ve znění MZDR [číslo] MIN/KAN, v němž byl v článku I. odst. 1. písm. a) všem osobám s účinností od [datum] do odvolání zakázán pohyb a pobyt bez ochranných prostředků dýchacích cest (nos, ústa), a to mimo jiné ve vnitřních prostorech staveb. Dle odst. 3 písm. t) citovaného článku se tento zákaz nevztahoval na soudce, přísedící, státní zástupce, obviněné a jejich obhájce, účastníky civilních, správních a ústavních soudních řízení a jejich zástupce, svědky, znalce, tlumočníky a další osoby, o kterých tak rozhodl soud, a to v místě a době soudního řízení. Dle odůvodnění této výjimky však bylo smyslem zamezit používání ochranných prostředků k narušení řádného průběhu řízení, protože možnost sledovat tváře osob zúčastněných na soudním jednání přispívá k poznatkům důležitým pro souzenou věc. Při přednesech advokátů však není podstatný výraz jejich tváře, a proto bylo nutné a správné upřednostnit základní účel uvedeného mimořádného Opatření, a to ochranu dýchacích cest jako prevenci vzniku a šíření onemocnění covid-19. Předsedkyně senátu tak byla oprávněna v zájmu ochrany zdraví osob přítomných v jednací síni vyžadovat nasazení respirátoru.

14. Odvolací soud nadto poznamenává, že se právní zástupce v rámci jednání nebránil nasazení roušky objektivními důvody. Naopak jako důvod uvedl, že se nechtěl podřizovat společenským úsluhám příkazem soudce. Následně s nasazenou rouškou seděl při jednání v části vyhrazené veřejnosti. Svým rozhodnutím nerespektovat pokyn předsedkyně senátu se tak sám vyloučil z aktivní účasti na jednání. K výzvě odvolacího soudu se pak odmítl věcně vyjádřit k projednávané věci s tím, že řízení bylo zatíženo procesním pochybením soudu I. stupně, které nelze zhojit v rámci odvolacího řízení. Lze tak pouze poznamenat, že z úřední činnosti je soudu známo, že k uvedenému jednání došlo stejným právním zástupcem i v případě jiných soudních řízení, že v takovém projevu jednání nelze seznat zájem na řádném projednání věci ve prospěch klienta ani ochotu respektovat obavu jiného z nakažení nemocí.

15. Přestože žalobce výslovně nevznesl námitku podjatosti, odvolací soud poznamenává, že podjatost soudce ve smyslu § 14 odst. 1 o. s. ř. nelze odůvodnit nesouhlasem s procesním postupem soudce (§ 14 odst. 4 o. s. ř.).

náklady za právní zastoupení

16. Odvolací soud, ve shodě se soudem I. stupně, dospěl k závěru, že v projednávané věci došlo v rámci trestního stíhání žalobce k vydání nezákonného rozhodnutí, a to usnesení Policie ČR ze dne [datum], jímž mu bylo sděleno obvinění, když nebyl odsouzen, ale naopak rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] dle § 226 písm. b) trestního řádu pravomocně zproštěn obžaloby. Tím je dán odpovědnostní titul. Soud I. stupně posoudil správně oprávněnost nároku dle § 31 odst. 1 OdpŠk, neboť stát nahradí poškozenému náklady řízení, které jím byly účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí, a na nápravu nesprávného úředního postupu.

úkony právní služby

17. Odvolací soud považuje rozhodnutí soudu I. stupně ohledně námitek do protokolace ze dne [datum] správné, když uvedený úkon nelze podřadit pod úkony dle § 11 AT. Předpokladem přiznání odměny za ty úkony, které nejsou výslovně uvedeny v taxativním výčtu v § 11 odst. 1, 2 AT, je to, že jsou co do své podstaty a smyslu obdobné těm, které patří mezi taxativně uvedené. Mezi takové nepatří například důkazní návrhy, podání týkající se postupu v řízení ani podání zpochybňující zvolené procesní postupy. Proto za uvedené námitky nelze přiznat právnímu zástupci odměnu a náhradu hotových výdajů. K tomu lze odkázat například na usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1944/21 nebo ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 819/20.

18. Dále se odvolací soud ztotožnil se závěrem soudu I. stupně, že za hlavní líčení konané dne [datum], od 12:35 hod. do 14:10 hod. lze přiznat jen jednu odměnu za jeden úkon dle § 11 odst. 1 písm. g) AT. Z protokolu z jednání je prokázáno, že hlavní líčení bylo v 13:30 hod. přerušeno a v 13:40 hod., v něm bylo pokračováno. Uvedené nelze posuzovat jako dvě jednání, za které přísluší dvě odměny, neboť přerušení trvalo pouhých 10 minut. K tomu lze odkázat na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 3. 1997, sp. zn. [spisová značka] (viz ASPI sp. zn. (Rt) 8 To 24/97), v němž se stanoví, že„ Do doby účasti na jednání před soudem, tedy do úkonu právní služby, lze zahrnovat jen ty přestávky, kdy jednání bylo přerušeno na dobu 30 minut a kratší (§ 11 odst. 1 písm. g/ vyhl. č. 177/1996 Sb.). Pokud je jednání přerušeno na dobu delší než 30 minut, včítá se doba přerušení do času promeškaného v souvislosti s poskytnutím právní služby (§ 14 odst. 1 písm. b/ vyhl. č. 177/1996 Sb.)“ V daném případě, ani se započtením přerušení, nepřekročí doba hlavního líčení dvě hodiny. Odvolací soud poznamenává, že podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu platí, že v případě listinných důkazů není porušením zásady přímosti občanského soudního řízení, vyvodil-li z nich odvolací soud jiné skutkové závěry než soud I. stupně, aniž je sám zopakoval. Takový postup tedy není vadný, neboť obsah listiny se opětovným přečtením při odvolacím jednání nemění (usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 29 Cdo 1109/2010).

19. Ztotožnil se také se závěrem soudu I. stupně, že za poradu s klientem konanou dne [datum] od 15:00 hod. do 15:30 hod., nelze přiznat odměnu, neboť ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) AT nepřesáhla jednu hodinu. Žalobce neprokázal, že se jednalo o písařskou chybu, když uvedený údaj je zachycen v prohlášení žalobce ze dne [datum] o konaných poradách, ale i v podání žalobce ze dne [datum] adresovaném žalované. K tomu lze odkázat na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] (viz ASPI sp. zn. (Rt) [spisová značka]), v němž se stanoví, že„ Úkonem právní služby podle § 11 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění vyhlášky č. 235/1997 Sb., za nějž náleží odměna, je jen taková další porada obhájce s obviněným, která přesáhla jednu hodinu. Za další porady kratšího trvání odměna nenáleží bez ohledu na to, že součtu přesáhly jednu hodinu.“

20. Dále se ztotožnil se závěrem soudu I. stupně, že za veřejné zasedání dne [datum], konané od 13:05 hod. do 14:42 hod., lze přiznat jen jednu odměnu za jeden úkon dle § 11 odst. 1 písm. g) AT. Z protokolu z jednání je prokázáno, že hlavní líčení bylo v 13:45 hod. přerušeno a v 14:30 hod., v něm bylo pokračováno pouze vyhlášením rozsudku. Nejenže ani s přerušením jednání nepřesahuje doba veřejného zasedání dvě hodiny, ale i s odkazem na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] (viz bod 18. tohoto rozsudku) by právní zástupce žalobce mohl účtovat pouze náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. b) AT. Uvedené však nebylo právním zástupcem účtováno.

cestovné dle § 13 odst. 1, 5 AŤ a náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) AT

21. Pro cestu z advokátní kanceláře právního zástupce žalobce, [obec a číslo], [ulice], do sídla Okresního soudu v Písku, [obec], [ulice], byly nabídnuty dle internetové stránky google-mapy, kterou provedl odvolací soud k důkazu, tři trasy o délce 110 km (po silnici 4 a 4D), 128 km (po silnici 3) a 136 km (po silnici 118). Průměrná trasa tak činí 124,6 km. Za této situace lze vycházet pro vyčíslení cestovného z účtované délky jedné zpáteční cesty 2x 120 km. Nadto lze žalobci přisvědčit, že délka trasy dle internetových stránek je jen orientační, které lze dosáhnout při absenci silničních oprav a objížděk, tedy ideálního stavu silnic. Uvedené platí i pro dobu jízdy. Dle shodných internetových stránek je průměrná doba nejkratší cesty 1 hod. 30 min., dále pak 2 hod. 2 min. nebo 2 hod. 8 min. Žalobce účtoval za jednu zpětnou cestu 2 x 4 půlhodiny. Se shodným odůvodněním, jako v případě délky trasy, odvolací soud přisvědčil žalobci o odůvodněnosti účtované náhrady za promeškaný čas.

22. Žalobce ke všem cestám použil vozidlo BMW, X70 (palivo: NM, spotřeba na 1 l/10 km: 10,3/7,0/8,2). Cestovné k hlavním líčením konaným ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] při ceně nafty [částka] a náhradě [částka] činilo 4 x [částka], tj. [částka], a náhrada za promeškaný čas 4 x 8 x [částka], tj. [částka]. Cestovné k hlavnímu líčení konanému dne [datum] při ceně nafty [částka] a náhradě [částka] činilo [částka] a náhrada za promeškaný čas [částka]. Cestovné k hlavnímu líčení konanému dne [datum] při ceně nafty [částka] a náhradě [částka] činilo [částka] a náhrada za promeškaný čas [částka]. Cestovné k hlavnímu líčení konanému dne [datum] při ceně nafty [částka] a náhradě [částka] činilo [částka] a náhrada za promeškaný čas [částka].

23. Pro cestu z advokátní kanceláře právního zástupce žalobce do sídla Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka [obec], [obec], [ulice], byla nabídnuta dle internetové stránky google-mapy, kterou provedl odvolací soud opět k důkazu, jedna trasa o délce 89,3 km. Pokud tedy žalobce vycházel pro jednu zpáteční cestu z délky 2x 110 km, lze mu sice přisvědčit, že trasy jsou jen orientační, avšak současně netvrdil a neprokázal, co navýšilo délku jedné cesty o 20 km, tedy skoro o jednu čtvrtinu celkové délky. Pro výpočet cestovného tak vycházel odvolací soud u zpáteční cesty z 2 x 100 km. Dle shodných internetových stránek je průměrná doba jedné cesty 1 hod. 13 min. Žalobce účtoval ve shodě se soudem I. stupně za jednu zpětnou cestu 2 x 3 půlhodiny po [částka].

24. Cestovné k veřejnému zasedání konanému dne [datum] při ceně nafty [částka] a náhradě [částka] činilo [částka] a náhrada za promeškaný čas [částka]. Cestovné k veřejnému zasedání konanému dne [datum] při ceně nafty [částka] a náhradě [částka] činilo [částka] a náhrada za promeškaný čas [částka].

25. Žalobce požadoval cestovné ve výši [částka], včetně DPH ve výši [částka], žalovaná přiznala částku [částka], včetně DPH [částka]. Soud I. stupně stanovil cestovné ve výši [částka], tedy žalobci přiznal dalších [částka] Odvolací soud stanovil cestovné částkou [částka], včetně DPH ve výši [částka]. Za situace, kdy žalovaná uhradila na cestovné částku [částka], soud I. stupně přiznal dalších [částka], je oprávněným dále nárok na zaplacení částky [částka].

26. Žalobce dále požadoval náhradu za promeškaný čas ve výši [částka], včetně DPH ve výši [částka], žalovaná přiznala částku [částka], včetně DPH [částka], což shledal soud I. stupně za správné. Odvolací soud naopak přisvědčil žalobci a stanovil náhradu za promeškaný čas ve výši [částka], včetně DPH ve výši [částka]. Za situace, kdy žalovaná uhradila na tuto náhradu částku [částka], má žalobce nárok na dalších [částka].

úroky z prodlení

27. Soud I. stupně správně přiznal žalobci zákonný úrok z prodlení ode dne [datum], neboť k mimosoudnímu uplatnění nároku u žalované došlo [datum]. Dle § 14 OdpŠk šestiměsíční zákonná lhůta k projednání nároku a jeho náhradě v celkové výši [částka] dle § 15 odst. 1 OdpŠk uplynula dnem [datum]. Výše úroků je odůvodněna dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. V souvislosti s úhradou částky [částka] dne [datum] pak správně stanovil úroky z prodlení pouze do uvedeného dne, když ode dne [datum] již žalovaná s uvedenou částkou nebyla v prodlení. Žalobci tak nelze přiznal další příslušenství.

28. Odvolací soud tak napadený zamítavý výrok ve věci samé (II.) ohledně částky [částka] s příslušenstvím z této částky změnil dle § 220 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř., když v tomto rozsahu žalobě vyhověl, a ve zbývající části tento výrok jako věcně správný potvrdil dle § 219 o. s. ř. Vyhovující výrok (I.) nebyl napaden odvoláním, tedy zůstal stranou přezkumné činnosti odvolacího soudu dle § 206 odst. 2 o. s. ř.

29. S ohledem na změnu ve výroku o věci samé rozhodoval odvolací soud nově o nákladech řízení před soudy obou stupňů dle 224 odst. 1, 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. Žalobce byl úspěšný, co do částky [částka], a částečné zastavení řízení, co do částky [částka], zavinila žalovaná, neboť plnila až po podání žalobního návrhu.

30. Žalobce byl v rámci řízení před soudem I. stupně úspěšný do 86 %, přísluší mu tak náhrada nákladů řízení ve výši 72 % Odvolací soud tuto stanovil za šest úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT (příprava a převzetí zastoupení, sepsání žaloby návrhu, částečné zpětvzetí ze dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], účast u jednání dne [datum], odvolání do zastavení řízení dle § 104 odst. 1 o. s. ř.). Je třeba podotknout, že soud I. stupně nerozlišoval, kdy byly úkony učiněny, za jaké procesní situace, a vycházel pouze z původně žalované částky. Pro úkony do částečného zastavení řízení je třeba vycházet z tarifní hodnoty [částka], pro částečné zpětvzetí z tarifní hodnoty [částka] a u zbývajících úkonů z tarifní hodnoty [částka] Náklady řízení se tak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka], dvou odměn po [částka], jedné ve výši [částka] a tří po [částka] dle § 8 odst. 1 AT ve spojení s § 7 bod 5 AT, šesti náhrad hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 1, 4 AT a 21% DPH ve výši [částka], tj. [částka] Odvolací soud tak přiznal žalobci za tuto fázi řízení částku [částka] (72 %). Lhůtu k plnění stanovil dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť žalovaná se řídí zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a místo k plnění dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

31. V rámci odvolacího řízení byl žalobce úspěšný do 27 %, žalovaná do 73 %, tedy jí přísluší náhrada nákladů ve výši 46 %. Žalované vznikl nárok na dvě paušální náhrady po [částka] dle §1 odst. 3 písm. b), c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu Odvolací soud žalované přiznal částku [částka], kterou uložil žalobci uhradit ve shodné lhůtě 15 dní dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné dle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.