o náhradu škody a nemajetkové újmy ve výši 34 240 eur s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 4. dubna 2025, č. j. 22 C 132/2021-316,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení částky 34 240 eur s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 34 240 eur od 5. 5. 2021 do zaplacení (výrok I.), a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 217 687 Kč k rukám právního zástupce žalované do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Soud prvního stupně rozhodoval o žalobě došlé dne 10. 5. 2021, kterou se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení částek 7 740 eur jako ceny za lékařský zákrok provedený žalovanou, částky 11 500 eur jako odhadované ceny za reoperaci za účelem korektury výsledků operace v [stát] a částky 15 000 eur jako peněžité náhrady nemajetkové újmy.

3. Žalobkyně odůvodnila žalobu tak, že se žalovanou uzavřela dne 7. 5. 2018 smlouvu o poskytnutí zdravotních služeb, podle které se žalovaná zavázala poskytnout žalobkyni zdravotní služby z oblasti plastické chirurgie, a to konkrétně lékařské zákroky abdominoplastiku, zvětšení prsou a modelaci prsou. Operace žalobkyně proběhla dne 7. 5. 2018 po předchozí konzultaci s [tituly před jménem] [jméno FO], který také operaci provedl, přičemž zákrok proběhl bez větších komplikací. Hospitalizace žalobkyně trvala od 7. 5. 2018 do 9. 5. 2018, poté byla propuštěna do domácí péče. Po jednom roce po operaci se však její výsledek velmi zhoršil. Žalobkyně považuje výsledek operace za špatný a neodpovídající sjednaným parametrům, a to jak z hlediska estetického, tak i z hlediska fyziologického, a proto považuje za nutnou korekturu. Podle žalobkyně žalovaná porušila povinnost postupovat s péčí řádného odborníka v souladu s pravidly svého oboru, tj. lege artis, když ve smlouvě dohodnutý výsledek operace neodpovídá specifikaci zákroku uvedeného v přílohách ke smlouvě, které tvoří její nedílnou součást. Přestože výsledkem abdominoplastiky (plastiky přední stěny břišní) mělo být odsátí tuku z oblasti břicha, odstranění přebytečné kůže s podkožím a zúžení obvodu pasu, liposukce břicha byla provedena nedostatečná až žádná. Na břiše se tak kvůli vadnému, resp. nedostatečnému odstranění tuku vytvořil nános kůže a tuku. Také technika šití nebyla podle žalobkyně provedena dostatečně odborně, když došlo k vyklenutí jizev. Dále nedošlo k odsátí tuku na bocích, přestože žalobkyně za to zaplatila. Výsledkem operace prsou mělo být zvednutí povislých prsou, jejich zpevnění, modelace prsou za účelem zlepšení jejich tvaru, ale ani toto neodpovídá sjednaným parametrům, jelikož prsa jsou opět povislá. Došlo k tzv. „bottoming out“, což je stav po augmentaci prsou, kdy prsní implantáty nejsou v prsou pevně uchycené a vlastní vahou tlačí na podprsní rýhu; podprsní rýha se tlakem uvolňuje a implantáty se prověšují a sklouzávají příliš nízko, čímž prsní bradavky vystoupí příliš vysoko a nepřirozeně směřují vzhůru. Příčinou je nedostatečná fixace prsního záhybu (podprsní rýhy) během operace. Kromě toho jsou nyní bradavky žalobkyně různých velikostí. Možnou příčinou vzniku tohoto stavu je podle žalobkyně pochybení operujícího lékaře spočívající v chybném předoperačním vyšetření, nesprávném zhodnocení kvality kůže a žlázy u pacientky, zejména v případě použití velkých implantátů. Žalobkyně má za to, že jí byla poskytnuta i špatná konzultace. Žalobkyni byly implantáty doporučeny, ačkoli je nepotřebovala. Přestože operující lékař provedl předoperační vyšetření, nesprávně zhodnotil kvalitu kůže a žlázy u žalobkyně, která má slabou pojivovou tkáň, při operaci byly použity špatné (příliš veliké) implantáty a tyto navíc žalovaná nedostatečně zafixovala, respektive k modelaci a zpevnění prsou mohlo dojít i bez použití implantátů. Operující lékař tak nepostupoval v souladu s profesními povinnostmi a standardy či poznatky lékařské vědy, když nerespektoval individualitu žalobkyně a nezohlednil konkrétní podmínky, tedy nepostupoval lege artis. V příčinné souvislosti s protiprávním jednáním lékařů a dalších zdravotnických pracovníků žalované vznikla žalobkyni jak škoda, tak i nemajetková újma. Žalobkyně se tak po žalované domáhá vrácení částky uhrazené za provedený zákrok ve výši 7 740 eur, neboť vzhledem k výše popsaným výsledkům zákroku žalovaná neplnila podle smlouvy. Žalobkyně se dále domáhá po žalované úhrady nákladů na reoperaci za účelem korektury výsledků operace v [stát] v předpokládané výši 11 500 eur. Žalobkyně se dále domáhá peněžité náhrady nemajetkové újmy ve výši 15 000 eur, neboť žalobkyni byla způsobena řada omezení s významnými dopady zejména do jejího osobního života. Žalobkyně je z aktuálního vzhledu a výsledku zákroku nešťastná a duševně trpí. Žalobkyně si jako žena na svém vzhledu velmi zakládá, ráda se pěkně obléká, avšak nyní se vyhýbá nošení oblečení, které obepíná či odkrývá postižené části, straní se společnosti a vyhýbá se společenským aktivitám. Současný fyzický i psychický stav představuje pro žalobkyni nesmírné omezení, neboť u ní vymizel aktivní, především společenský a kulturní život, který dosud vzhledem ke svému věku vedla. Nepodařený výsledek operací a nezájem žalované o nápravu vyvolal u žalobkyně i nedůvěru ve zdravotní služby poskytované v České republice a lékařský stav obecně. Tímto bylo zásadním způsobem zasaženo do integrity žalobkyně, do jejího přirozeného práva na život, práva na zdraví, práva na soukromí ve smyslu osobního rozvoje, práva navazovat a rozvíjet sociální vztahy a prožívat svůj život podle svého. Žalobkyně se po žalované domáhá i úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 5. 5. 2021 do zaplacení, když žalovanou vyzvala k náhradě dopisem ze dne 26. 4. 2021, a to ve lhůtě do 7 dnů od doručení této výzvy, k čemuž došlo dne 27. 4. 2021. V průběhu řízení pak doplnila, že žalovaná porušila § 2638 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neboť žalobkyni neinformovala o zamýšleném vyšetření i navrhované zdravotní péči. Zákrok měl naplnit představy žalobkyně, v opačném případě a s dostatečným vědomím rizik by žalobkyně souhlas se zákrokem neudělila a do tak nákladné investice a razantního zásahu do tělesné integrity by se pravděpodobně nebyla vůbec pouštěla. Odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2024, sp. zn. 25 Cdo 2141/2023, podle kterého odpovědnost poskytovatele zdravotní péče nastává jen tehdy, prokáže-li pacient, že při reálné znalosti rozhodných skutečností (o nichž měl být poučen) bylo reálně pravděpodobné, že by se rozhodl jinak, tj. že zákrok nepodstoupí. Protože žalovaná porušila § 2638 o. z., je s ohledem na § 2910 o. z. ve spojení s § 2958 o. z. povinna k náhradě škody.

4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným uzavření smlouvy, na základě, které se zavázala poskytnout žalobkyni služby a zákroky v oblasti plastické chirurgie, ale neporušila žádnou zákonnou nebo smluvní povinnost, při žádném chirurgickém zákroku nepochybila a výsledek odpovídá možnostem, které skýtaly fyzické dispozice žalobkyně. Ze smlouvy je zřejmé (čl. 4.3, 4.5, 5.1 a odst. 4 informovaného souhlasu), že žalovaná žalobkyni neslíbila žádný konkrétní výsledek a rozhodně ne po prvním zákroku, tedy žalobkyně si musela být vědoma, že konečný výsledný efekt nemusí být dosažen hned po prvním zákroku a že existuje riziko potřeby případných korektur. Žaloba je založena pouze na subjektivním pocitu žalobkyně a obecném konstatování o údajném porušení povinnosti pracovníků žalované postupovat s péčí řádného odborníka a v souladu s pravidly svého oboru. Žalobkyně neuvádí, ve kterém konkrétním postupu nebo úkonech žalované spatřuje porušení uvedených povinností. Žalovaná považuje rovněž za neurčité vyčíslení náhrady nemajetkové újmy ve výši 15 000 eur, když žalobkyně neuvedla, kterých dílčích nároků (bolestné, náhrada za ztížení společenského uplatnění, další nemajetkové újmy) se domáhá. Protože žalovaná provedla požadované zákroky v souladu se smlouvou, žalobkyni nevzniklo ani právo na vrácení nákladů vynaložených za provedený zákrok. Žalobkyně se nepokusila uzavřít se žalovanou dohodu ve smyslu čl. 4.5 smlouvy, ani neměla zájem o případnou korekturu, nevznikl jí tak ani nárok na náhradu nákladů na reoperaci za účelem provedení korektury výsledku operace. Smlouva byla zcela naplněna, neboť žalovaná poskytla žalobkyni objednané služby a zákroky v oboru plastické chirurgie bez jakýchkoliv vad a žalobkyně za ně uhradila sjednanou cenu. Smlouva jasně stanovuje konkrétní práva a povinnosti stran a vyplývá z ní, jaké konkrétní služby a za jakých podmínek si žalobkyně od žalované objednala, což vyvrací tvrzení žalobkyně o údajně žalovanou nedodané liposukci, neboť podle smlouvy si tento zákrok žalobkyně neobjednala, přičemž podle čl. 7.2 smlouvy tato smlouva nahrazuje veškerá předchozí ujednání a je úplnou dohodou smluvních stran o jejím předmětu. Žalobkyně také podle smlouvy vzala na vědomí, že výsledný efekt zákroku nelze i přes dodržení náležité odborné péče s jistotou garantovat s ohledem na variabilnost a nepředvídatelnost reakce lidského organismu na vnější zásah, látku či materiál (čl. 4.3 smlouvy), žalobkyně byla poučena o všech rizicích sjednaného zákroku a podpisem smlouvy s nimi souhlasila (čl. 5.1 smlouvy). Ujednáno bylo též to, že ve zvlášť odůvodněných případech, v nichž prokazatelně nedošlo k požadovanému efektu zákroku, mohou účastníci jednou sjednat opětovné provedení zákroku (reoperaci) s poskytnutím slevy za operační výkon až do 100 % (čl. 4.5 smlouvy). Žalobkyně také podepsala informovaný souhlas s léčebným postupem, podle kterého dobrovolně a po fundovaném poučení [tituly před jménem] [jméno FO] souhlasila s provedením chirurgického zákroku dle oboustranně odsouhlaseného postupu za použití odsouhlasených materiálů včetně toho, že konečný výsledek bude viditelný až s odstupem času a souhlasila i s tím, že může být nezbytné provést konečné „dodatečné úpravy“ v důsledku tzv. „individuálních změn“. Přesto se žalobkyně již po prvním zákroku domáhá po žalované náhrady škody a nemajetkové újmy, aniž by vůbec dala žalované šanci napravit žalobkyní tvrzený neuspokojivý stav formou individuálních změn. Ze znaleckého posudku a výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO] vyplývá, proč nebylo možno provést liposukci a že postup žalované při operaci žalobkyně byl lege artis, přičemž současný vzhled žalobkyně je možným výsledkem objednaných služeb.

5. S ohledem na [stát] státní příslušnost žalobkyně se soud prvního stupně zabýval předně otázkou své pravomoci a rozhodným právem, přičemž svou pravomoc dovodil z článku 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1215/2015 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaná má sídlo na území České republiky. Podle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), pak určil za rozhodné české právo, neboť k tvrzené škodě na zdraví (újmě) žalobkyně došlo při operaci žalobkyně na území České republiky.

6. Ve věci samé pak soud prvního stupně ve svém rozsudku po skutkové stránce uzavřel, že žalovaná je právnickou osobou s předmětem činnosti poskytování zdravotních služeb v oboru anestezie, intenzivní medicína a plastická chirurgie. Žalobkyně oslovila společnost [právnická osoba] jako zástupce žalované pro [stát], [stát] a [stát] s tím, že má zájem o plastickou operaci. Po zaslání fotografií jí byla předložena kalkulace a plán doporučovaných zákroků, žalobkyně projevila zájem o modelaci prsou a břicha. Dne 7. 5. 2018 se dostavila do provozovny žalované, kde se seznámila s dokumenty, poté proběhla konzultace s [tituly před jménem] [jméno FO], který ji vyšetřil a dohodli se, o jaké zákroky má zájem. Žalobkyně dne 7. 5. 2018 podepsala informovaný souhlas s léčebným postupem navrženým [tituly před jménem] [jméno FO], podle jehož čl. 1 se žalobkyně svobodně a vědomě podřídí chirurgickému zákroku v oblasti plastické chirurgie v lékařském zařízení žalované, souhlasí v plném rozsahu se zákrokem, operací a průběhem ošetření, obdržela veškeré dokumenty pro ošetření jako návrh plánu ošetření s podrobným sestavením ceny, poučení o příslušném typu zákroku, informovaný souhlas s léčebným postupem, v plném rozsahu rozumí všem informacím, které jí byly poskytnuty a souhlasí s nimi. V čl. 4 žalobkyně dále souhlasila s tím, že výsledek ošetření bude patrný s časovým odstupem – nejdříve po několika měsících z důvodu regenerace a hojení operované tkáně. Rovněž souhlasí s tím, že může být potřeba provést „dodatečné úpravy“ v důsledku „individuálních změn“. Poté téhož dne žalobkyně a [tituly před jménem] [jméno FO] (za žalovanou) podepsali smlouvu o zdravotní péči, na základě které se žalovaná zavázala provést pro žalobkyni zákrok v oboru plastické chirurgie, jehož specifikaci tvoří podle čl. 2.1 poučení jako příloha 1. Zákazník se zavazuje zaplatit dodavateli za zákrok cenu. Zákazník bere na vědomí, že v ceně zákroku je obsažena práce chirurga a zdravotnického pomocného personálu během provedení zákroku, včetně služeb podle čl. 2.2 této smlouvy a ceny protetických komponentů a protetické péče. Případná další operace z estetických důvodů není v ceně zákroku obsažena. Podle čl. 3.1 až 3.3 smluvní strany potvrzují, že cena zákroku byla před uzavřením této smlouvy zákazníkem zaplacena. Žalobkyně vzala na vědomí, že reakce lidského organismu na jakýkoliv vnější zásah, látky či materiály jsou velmi variabilní a nelze je vždy s určitostí předvídat (např. nečekaná alergická reakce apod.). Výsledek zákroku nelze přes dodržení příslušné odborné úrovně péče a následné péče s jistotou garantovat (viz čl. 4.3). V odůvodněných případech, v nichž průkazně nedošlo k požadovanému efektu zákroku, mohou zákazník a dodavatel dohodnout jednorázově opakované provedení zákroku (další operaci) se slevou na ceně ve výši až 100 % uhrazené ceny zákroku (čl. 4.5). Zákazník prohlašuje, že byl řádně informován o všech podmínkách a rizicích operace a že si je plně vědom těchto rizik a s tím výslovně souhlasí (čl. 5.1). Zákazník dále prohlašuje, že byl poučen o svém právu svobodně rozhodnout o postupu při poskytnutí zdravotnických služeb, pokud to není vyloučeno v zákonných ustanoveních, měl možnost položit otázky ohledně svého zdraví a s tím spojených zdravotních služeb, tyto otázky byly lékařem zodpovězeny a všem uvedeným informacím rozuměl (čl. 5.8). Nedělitelná součást této smlouvy se skládá z následujících příloh: Příloha č. 1 Specifikace zákroku a poučení, Příloha č. 2 Informované prohlášení souhlasu (čl. 7.5). Přílohu č. 1 tak tvořilo ve shodě s čl. 7.5 poučení o jednotlivých sjednaných zákrocích, tj. abdominoplastice (operace ochablé kůže na břiše, při které se zredukuje vzdálenost mezi přímými břišními svaly, odstraní se přebytečná kůže a posune se pupík), mamaplastice (zákrok ke zlepšení tvaru a pevnosti prsou, při jejich významném poklesu, např. formou modelace s implantáty při úbytku nebo změně tkáně prsou) a zvětšení prsou prsními implantáty (operace ke zvětšení přirozeně malých prsou, zlepšení jejich formy po těhotenství a kojení, po ztrátě váhy nebo po změnách, ke kterým během života došlo, případně i k lepší symetrii prsou, pokud jsou prsa rozdílné velikosti a tvaru). Ve smlouvě nebyla sjednána liposukce. Žalobkyně uhradila žalované dne 7. 5. 2018 cenu za provedené zákroky v celkové výši 7 740 eur, přičemž částka 4 740 eur byla účtována za modelaci a zvětšení prsou a částka 3 000 eur za operaci břicha. Dne 7. 5. 2018 žalobkyně podstoupila u žalované vertikální lifting prsou s implantátem Motiva RSF 295 pod žlázovou tkáň a abdominoplastiku s plastikou svalů. Žalobkyně však s výsledkem operace není spokojená, má za to, že její prsa jsou opět povislá a břišní stěna vypouklá. Vyzvala proto žalovanou dopisem ze dne 6. 11. 2020 k zaslání lékařské dokumentace a uhrazení adekvátního peněžitého zadostiučinění za újmu způsobenou provedenými zákroky. Předžalobní výzvou ze dne 23. 4. 2021, která byla zástupci žalované doručen dne 27. 4. 2021, vyzvala žalobkyně žalovanou k náhradě způsobené újmy ve výši 23 760,50 eur.

7. Dále soud prvního stupně z výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] zjistil, že obecně zákroky probíhaly tak, že nejprve proběhla konzultace, poté následovalo zakreslování na těle a nakonec samotná operace. Na případ žalobkyně si již nevzpomíná, informace čerpal z operačního protokolu. Při konzultaci s pacienty zjišťuje potřeby a představy pacienta (očekávaný výsledek operace), které porovnává s medicínskými možnostmi realizace, výsledkem je potom konsensus, co se bude realizovat. Také probíhá měření a fyzické vyšetření pacienta. V případě žalobkyně proběhla modelace prsů s jejich zvětšením a operace břicha, odstranění nadbytku kůže a operace břišních svalů. U modelace prsou došlo k odběru části tkáně, a aby bylo možno dosáhnout plný dekolt a pevnost, byl voperován implantát [Značka]. Přibližná velikost implantátů se určí při konzultaci, ale konkrétní velikost až při operaci pomocí aplikace sizerů. Nelze dopředu zcela říci, jak bude výsledek operace vypadat, je zcela individuální a záleží na elasticitě tkáně, která se však dá poznat až po zákroku. Z medicínského hlediska nelze nic slíbit a žalobkyni ani nic neslíbil. Z fotografií žalobkyně vyplývá výsledek, tedy plnost dekoltu a zvětšení prsou, v případě operace břicha napnutí břišní stěny a zúžení pasu, tedy výrazně zlepšený stav jako následek operace. Pokud je to u abdominoplastiky třeba, dochází rovněž k odsátí tuku. Pokud by žalobkyně chtěla také liposukci, bylo by to uvedeno v rámci informovaného souhlasu. Jizva žalobkyně po abdominoplastice není keloidní, neboť je nad povrchem. To, co je vidět nad jizvou jako jistý tukový nadbytek, je pravděpodobně otok, který může přetrvávat klidně až rok po operaci. Nutnost reoperace je subjektivní záležitost. Podle svědka je obecně každá operace riziková a pokud tedy z objektivních důvodů není nutné ji podstoupit, tak ji nedoporučuje. Z výslechu svědkyně [jméno FO] soud prvního stupně zjistil, že byla přítomna konzultaci žalobkyně s [tituly před jménem] [jméno FO] před operací jako tlumočnice do [jazyk], přičemž v průběhu těchto konzultací bylo standardně řešeno, jaká značka a velikost implantátů bude použita, v případě potřeby klientům i vysvětlovala obsah smluv, pokud se na ni obrátili. Konkrétní průběh schůzky žalobkyně s [tituly před jménem] [jméno FO] si však již nevybavila. Z účastnické výpovědi žalobkyně pak soud prvního stupně zjistil, že o služby žalované projevila zájem e-mailem a po zaslání fotografií dostala nabídku na zvětšení prsou, vypnutí prsou, vypnutí břicha, odsátí tuku z břicha a boků. Před konzultací u [tituly před jménem] [jméno FO] asi hodinu strávila v čekárně, kde si přečetla žalovanou předložené dokumenty a tyto podepsala. Šlo o dokumenty o zpevnění břicha, modelaci prsou a jejich zvětšení a vložení implantátů. Poté proběhla konzultace s [tituly před jménem] [jméno FO] za přítomnosti překladatelky, kde probírali, o jaké zákroky má zájem. Lékaři pokládala otázky, byla také vyšetřena. Cenu zákroku jí po konzultaci, kde byl dohodnut rozsah zákroku, vyčíslil [tituly před jménem] [jméno FO]. Cenu po konzultaci ihned zaplatila, částečně v hotovosti, částečně převodem. S výsledkem zákroku není spokojená, má psychické problémy a velké potíže s implantátem, který není pevně uchycen k prsu, pohybuje se, což je bolestivé. Implantáty se jí pohybují od 7. měsíce po operaci, je to stále horší, je třeba je vždy dávat zpět do správné pozice rukou, otáčí se. Situace je pro žalobkyni psychicky velmi zatěžující, protože zaplatila za to, aby neměla visící prsa, ta má stále, navíc také jizvy, které předtím neměla. Prudké pohyby při sportu jsou pro ni velmi náročné, musí nosit pořád pevnou podprsenku. Břicho žalobkyně je nyní vyklenuté, když má úzké šaty, nevypadá jako normální břicho. Nemůže chodit do sauny, má problémy se ukazovat před partnerem nahá, vadilo jí i to, když všichni nahlíželi do fotodokumentace ve spise. Instrukce stran pooperační péče dodržovala, nosila kompresní podprsenku, kterou si koupila na klinice, také kompresní korzet, brala deset dní antibiotika, musela se šetřit, nedělat sport, dodržovat hygienická opatření, třeba prát prádlo nebo nenamáčet jizvy. V dalších částech výpovědi žalobkyně jí soud prvního stupně neuvěřil, neboť její výpověď byl částečně vnitřně rozporná a v rozporu s ostatními provedenými důkazy, např. žalobkyně tvrdila, že neměla zájem o zvětšení prsou, ale pouze o jejich modelaci, přestože před konzultací s [tituly před jménem] [jméno FO] podepsala poučení o zvětšení prsou. Výpověď žalobkyně, že měla zájem o implantáty značky [Značka], které jí ukazoval [tituly před jménem] [jméno FO] a byly i v nabídce žalované, ale namísto toho dostala implantáty [Značka], o kterých se vůbec nemluvilo, je v rozporu s tím, že štítky s implantáty [Značka] založené v její zdravotní dokumentaci žalobkyně podepsala a při podpisu ani později nenamítala, že s použitím uvedených implantátů nesouhlasila. Nespecifikovala, čemu konkrétně v poučení nerozuměla, ale zároveň uvedla, že jí bylo řečeno, že to bude moci probrat s [tituly před jménem] [jméno FO], což učinila, aniž by namítala, že se jí potřebných vysvětlení od [tituly před jménem] [jméno FO] nedostalo.

8. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, specializace plastická chirurgie, zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], dne 28. 9. 2024 a z výslechu znalce soud prvního stupně zjistil, že žalobkyni byly v jedné etapě při diagnóze pokles poprsí a uvolněnost přední stěny břišní provedeny výkony zdvižení poprsí vzhůru, umístění silikongelových implantátů firmy [právnická osoba] kulatých vyššího profilu o objemu 295 ml pod žlázu na fascii prsních svalů a plastika přední stěny břišní se sešitím diastázy (rozestupu) přímých břišních svalů. Znalec ze spisového materiálu nezjistil žádné pochybení operatéra [tituly před jménem] [jméno FO], anesteziologa [tituly před jménem]. [jméno FO] ani jiných zaměstnanců žalované v průběhu operace ani následné hospitalizace. Implantáty firmy [právnická osoba] splňují veškerá kritéria kvality od EU, též i českého [právnická osoba] a jsou běžně aplikovány po celém světě. Objem 295 ml a umístění použitých implantátů odpovídá běžné normě u těchto typů operací. Z fotografií žalobkyně je patrné, že u ní došlo po zákroku k výraznému zlepšení stavu. Následný určitý pokles poprsí je dán fyzickými dispozicemi žalobkyně, hlavně pevností tkání a elasticitou kůže. Vždy jde o individuální dispozici, v delším časovém odstupu prakticky vždy dojde k nějakému poklesu modelovaného, příp. zvětšeného poprsí. V oblasti přední stěny břišní je u žalobkyně přítomna hypertrofická kožní jizva s valem tkáně těsně nad ní. Hypertrofie (zvětšení tkáně) je dána dispozicí pacienta a také faktorem napětí kůže, což je účelem operace. Nadbytek tkáně je dán projizvením podkoží těsně nad kožní jizvou a možná i posunem preparovaného podkožního tuku směrem dolů. Tento stav je obvyklý a je možno jej v delším časovém odstupu snadno korigovat menším ambulantním výkonem v lokální anestezii. Operací nelze docílit tvaru „prkna“, z dokumentace je však zřejmé, že přímé břišní svaly žalobkyně byly zpevněny. Liposukce břicha, boků ani pasu dle zdravotní dokumentace žalobkyni provedena nebyla a podle znalce je i nelogické použití liposukce při provádění abdominoplastiky, neboť k odstranění části vrstvy podkoží dochází jejím seříznutím skalpelem. Po každé operaci kůže zůstává na těle stopa po této operaci, tedy jizva, která je v případě abdominoplastiky umístěna napříč celým podbřiškem v délce 20-30 cm. Tato jizva má svůj vývoj, nejdříve je zarůžovělá nebo začervenalá, v časovém odstupu v řádu týdnů nebo měsíců se objeví pouze bledá čára. Obecně se liposukce provádí pomocí malých 3 mm dírek, do nichž se vsune odsávací kanál, tedy tuk se odsává pomocí těchto dírek. Za situace, kdy se provádí abdominoplastika a břicho je otevřené, tak by docházelo k nasávání vzduchu. V tomto případě se proto podkožní tuk odřezává skalpelem a z tohoto důvodu by liposukce v případě uvedené operace byla nesmyslná. Podle operačního protokolu postupoval operatér standardně, použil správné šicí materiály. Ke zúžení pasu při abdominoplastice může dojít, ale není to pravidlem, bývá to však v řádu milimetrů. Z anamnestických údajů a fotografií žalobkyně znalec nedovodil, že žalobkyně by měla slabou pojivovou tkáň, což je degenerativní onemocnění kůže (porušení kolagenních elastických vláken ve spodních vrstvách kůže), při kterém by byla operace příliš riskantní. Použití stejně velkých implantátů jako u žalobkyně je v obdobných případech běžné. Implantáty se fixují jedině tím, že se uloží na přesné místo, nelze je totiž jinak zafixovat. Následně se okolí sešije tak, aby nedocházelo k posunu implantátů. Na povrchu toho implantátu je textura, která zabraňuje posunu implantátu a umožňuje lepší vrůst do okolních tkání. Je velmi neobvyklé, že by se implantáty po augmentaci v prsu přemisťovaly. Teoreticky k tomu může dojít v časném období po operaci, kdy pacientka nedodrží pooperační režim, nenosí dostatečně dlouhou dobu (asi měsíc) fixační podprsenku, nebo v období delším po operaci, po několika týdnech či měsících, pokud hodně sportuje, má větší fyzickou zátěž a nedostatečně prsa fixuje podprsenkou. Poté se může stát, že si tyto vytlačí určitý prostor všemi směry a vytvoří se kolem nich opouzdřená dutina vyplněná tekutinou. Podle operačního protokolu a fotografií proběhlo vše lege artis. Z fotografií žalobkyně ani není vidět, že by u žalobkyně došlo k jevu zvanému „bottoming out“, kdy dojde k poklesu implantátu pod prsní rýhu, a to o 1-3 cm. Vznik tohoto jevu je nejčastěji spontánní po delším čase od operace důsledkem gravitace, nebo je to důsledek chyby operatéra, což by však bylo vidět už na pooperačních fotografiích, kdy by byly implantáty umístěny mimo správnou pozici. Operatér by si toho určitě všiml, neboť po operaci se to kontroluje pomocí polohy bradavek. Dle fotografií jde u žalobkyně o přirozený pokles prsou a tvar, nikoli o špatnou (nesprávnou) pozici implantátu.

9. Po právní stránce pak soud prvního stupně věc posoudil podle § 2636, § 2637, § 2638 odst. 1, § 2642 odst. 1, § 2643 odst. 1, § 2910 a § 2958 o. z.

10. Soud prvního stupně shrnul, že účastnice uzavřely dne 7. 5. 2018 smlouvu o péči o zdraví podle § 2636 a násl. o. z., kterou se žalovaná jako poskytovatel zavázala v rámci svého předmětu činnosti poskytnout žalobkyni jako příkazci dohodnutou péči o zdraví žalobkyně v oblasti plastické chirurgie, a to konkrétně modelaci a zvětšení poprsí implantáty a modelaci břicha s odstraněním přebytečné kůže a sešitím břišních svalů a žalobkyně se za to zavázala zaplatit žalované sjednanou odměnu ve výši 7 740 eur. Žalovaná poskytla žalobkyni sjednanou péči o zdraví a žalobkyně jí za to zaplatila dohodnutou odměnu. Žalovaná tedy splnila své povinnosti, neboť provedla dohodnutou péči o zdraví žalobkyně podle § 2636 odst. 1 o. z. Úspěšný výsledek sjednané zdravotní péče nemusí být ani při vynaložení nejlepšího úsilí zaručen. Žalovaná postupovala při poskytování péče žalobkyni s péčí řádného odborníka a v souladu s pravidly, tj. lege artis ve smyslu § 2643 o. z., ale nezavázala se k dosažení určitého výsledku. Přesto poskytnutá péče vedla objektivně ke zlepšení zdravotního stavu žalobkyně ve smyslu § 2637 o. z., i když žalobkyně není s výsledkem subjektivně spokojena. Žalobkyni tak nevzniklo právo na vrácení odměny uhrazené podle smlouvy. Tvrzení žalobkyně, že jí nebyl dán dostatečný prostor před zákrokem, aby mohla zvážit rizika navrženého postupu a v klidu a svobodně se rozhodnout, zda jej podstoupí, a že ji žalovaná dostatečně nepoučila o zamýšleném vyšetření i navrhované péči o zdraví podle § 2638 o. z., vyhodnotil soud prvního stupně jako opožděná, neboť byla uvedena až v podání žalobkyně ze dne 15. 1. 2024, resp. v písemném závěrečném návrhu žalobkyně, a tedy po uplynutí lhůty pro doplnění tvrzení podle § 118 odst. 1 a § 118b o. s. ř. Navíc dovodil, že žalovaná postupovala v souladu s § 2638 o. z., když žalobkyni vysvětlila zamýšlené vyšetření i navrhovanou péči o zdraví, poučila ji i o rizicích navrhované péče, a to nejen v písemné podobě, ale žalobkyně měla následně možnost vše probrat operatérem při konzultaci, což učinila. Uzavřel, že žalovaná postupovala při poskytování zdravotní péče žalobkyni podle smlouvy, v souladu s § 2643 odst. 1 o. z., neporušila žádnou zákonnou, ale ani smluvní povinnost, a proto neodpovídá žalobkyni za škodu podle § 2910 o. z., ani za nemajetkovou újmu podle § 2958 o. z.

11. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud prvního stupně odůvodnil úspěchem žalované podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a jejich výši stanovil částkou 217 687 Kč za 18 vyjmenovaných úkonů právní služby vypočtených podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“), z tarifní hodnoty 34 240 eur přepočtené na koruny české podle kurzu [právnická osoba] ke dni realizace každého úkonu, 13 paušálních náhrad po 300 Kč a 3 po 450 Kč dle § 13 odst. 3 AT, náhrady hotových výdajů ve výši 1 350 Kč za překlad listin a částky 100 Kč jako náhrady podle § 14 odst. 1 písm. b) AT ve znění účinném do 31. 12. 2024 za zpoždění začátku jednání dne 17. 5. 2022.

12. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání s tím, že soud prvního stupně na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. Navrhla zrušení rozsudku soudu prvního stupně a vrácení věci k dalšímu řízení. Žalobkyně nesouhlasila s hodnocením soudu prvního stupně, že její výpověď je částečně nevěrohodná. Zdůraznila, že se s dokumenty seznámila až 1-1,5 hodiny před zákrokem a že jim ne zcela rozuměla. Poukázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2023, sp. zn. 25 Cdo 3100/2021, podle něhož: „Poskytovatel zdravotní péče je před provedením zákroku povinen pacientovi poskytnout údaje o jeho aktuálním zdravotním stavu, o povaze a účelu navrženého léčebného postupu, o předpokládaném výsledku, o rizicích, s nimiž je zákrok spojen, a o jiných možnostech řešení zdravotních obtíží pacienta. Musí tak učinit natolik srozumitelně, aby pacient vzhledem ke svému postavení a zdravotnímu stavu pochopil podstatu informací a byl schopen se podloženě vyslovit, zda zákrok podstoupí.“ Namítala, že operatér [tituly před jménem] [jméno FO] není uveden v seznamech registrovaných členů České ani Slovenské lékařské komory, v čemž spatřuje závažné porušení právních předpisů a zpochybnění věrohodnosti jeho výpovědi. Uvedla, že nebyla provedena liposukce břicha, ač se domnívala, že za ni zaplatila, což vyplývá z její výpovědi, přičemž faktura žalované je neurčitá. Nově v odvolání navrhla výslech [tituly před jménem] [jméno FO], u kterého v září 2019 absolvovala kontrolu a probírala s ním korekturu výsledků operace, a též vypracování revizního znaleckého posudku, když namítala, že ji znalec [tituly před jménem]. [jméno FO] fyzicky nevyšetřil, ačkoliv byla ochotna k tomuto vyšetření do České republiky přicestovat. Uvedla, že žalobkyně nebyla informována o změně značky implantátů z [Značka] na [Značka], nebyl s ní projednán důvod této změny a nebyla jí poskytnuta možnost se rozhodnout, zda se změnou souhlasí, čímž došlo k porušení právní povinnosti žalovaného dle § 28 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Štítky v anglickém jazyce s názvem [Značka] podepsala až dne 9. 5. 2018, tj. dva dny po provedení operace, z čehož vyplývá, že žádný informovaný souhlas s použitím těchto implantátů před zákrokem nedala. Konečně nesouhlasila ani s rozhodnutím o náhradě nákladů řízení, když podle žalobkyně mělo být o nákladech řízení rozhodováno podle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť výše přiznaného plnění závisela na znaleckém posudku.

13. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku jako věcně správného. Poukázala na to, že žalobkyně založila uplatněný nárok na náhradu škody na svém subjektivním pocitu a tvrzení o nespokojenosti s výsledkem podstoupených chirurgických zákroků. Nebyla schopna v průběhu dokazování ani tvrdit, v kterých konkrétních úkonech nebo postupech žalované spatřuje postup non lege artis, přičemž provedenými důkazy bylo prokázáno, že žalovaná postupovala podle uzavřené smlouvy v souladu s § 2643 odst. 1 o. z. a neporušila žádnou zákonnou ani smluvní povinnost. Žalobkyně v odvolání navrhuje nové důkazy po koncentraci řízení. Kromě toho [tituly před jménem] [jméno FO] je jednatelem žalované, takže by musel se svým účastnickým výslechem souhlasit. Implantáty značky [Značka] si žalobkyně sama zvolila, proto je žalovaná použila. Žalobkyně si liposukci od žalované nikdy neobjednala a žádnou liposukci nikdy nezaplatila. Kromě toho provedení liposukce v kombinaci s abdominoplastikou nebylo ani možné, jak vysvětlil znalec. Společnost [právnická osoba] pak není oprávněna žalovanou žádným způsobem zavazovat.

14. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a odvolání žalované neshledal důvodným.

15. Soud prvního stupně správně dovodil svou pravomoc z článku 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1215/2015 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaná má sídlo na území České republiky. Odvolací soud souhlasí i s tím, že rozhodným právem pro právní vztahy účastníků je právo české, avšak v souladu s článkem 3 bodu 1. nařízení Evropského parlamentu a rady ES č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle něhož se smlouva řídí právem, které si strany zvolí; volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Žalobkyně uplatňuje své nároky ze smlouvy o péči o zdraví, která odkazuje na § 2636 o. z., tedy na český právní řád, v České republice se ostatně nachází i sídlo žalované jako poskytovatele služeb, takže aplikace českého práva odpovídá i dalším článkům uvedeného nařízení.

16. Pokud jde o skutkový stav, soud prvního stupně jej zjistil v rozsahu potřebném pro rozhodnutí dostatečně a správně a na zjištěný skutkový stav aplikoval správná ustanovení občanského zákoníku. Odvolací soud se s posouzením soudu prvního stupně zcela ztotožňuje, a proto na skutková zjištění i právní závěry soudu prvního stupně pro stručnost odkazuje.

17. Odvolací soud neshledal důvody pro doplnění dokazování listinami předloženými žalobkyní při jednání odvolacího soudu (lékařská zpráva [jméno FO] ze dne 4. 10. 2025), ani dalšími důkazy navrženými žalobkyní v odvolání (revizní znalecký posudek, výslech jednatele žalované [tituly před jménem] [jméno FO], vyhledávání v registru lékařů České či Slovenské lékařské komory), neboť jednak se jednalo o důkazy předložené, resp. navržené v rozporu se zásadou koncentrace řízení podle § 205a o. s. ř., neboť je žalobkyně mohla navrhnout již v řízení před soudem prvního stupně, jednak jsou to důkazy, které se nejeví jako potřebné pro rozhodnutí.

18. Podle § 2636 odst. 1 o. z. smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba.

19. Podle § 2643 odst. 1 o. z. poskytovatel postupuje podle smlouvy s péčí řádného odborníka, a to i v souladu s pravidly svého oboru.

20. Podle § 2645 o. z. poskytovatel odpovídá za to, že splní své povinnosti s péčí řádného odborníka; k ujednáním, která to vylučují nebo omezují, se nepřihlíží.

21. Mezi účastníky je nesporné, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 7. 5. 2018 uzavřena smlouva o péči o zdraví podle § 2636 a násl. o. z. Při právním posouzení věci je třeba si v první řadě uvědomit, že žalovaná neodpovídá žalobkyni objektivně, tj. za výsledek výkonu, ale pouze v případě zaviněného porušení povinnosti „splnit své povinnosti s péčí řádného odborníka“ (srov. § 2645 o. z.; blíže k tomu např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 4. 2019, sp. zn. 25 Cdo 3386/2018). Žalobkyni tak vůči žalované může vzniknout nárok na náhradu škody (újmy) pouze tehdy, pokud žalovaná porušila své právní povinnosti vyplývající ze smlouvy či ze zákona. Taková situace může nastat v zásadě ve dvou případech, a to tehdy, pokud: 1) žalovaná neprovedla to, co měla provést podle smlouvy (tj. např. provedla jiný zákrok, než byl dohodnutý), a/nebo 2) sice provedla to, co měla provést podle smlouvy, ale nesplnila své povinnosti s péčí řádného odborníka, tj. nepostupovala lege artis. Odvolací soud podotýká, že nespokojenost žalobkyně s estetickým výsledkem operace nezakládá bez dalšího nárok žalobkyně na náhradu škody vůči žalované, neboť jednak má každý člověk jiné estetické vnímání, a jednak i dobře provedená operace může vést ke špatnému výsledku (např. v důsledku špatného hojení anebo z důvodu prostého rizika, které u některých zákroků nelze zcela eliminovat). Ani případná okolnost, že by výkon nebyl proveden lékařem neregistrovaným v příslušné lékařské komoře, by nemohla žalobkyni zakládat nárok na náhradu škody vůči žalované, neboť příčinou škody v daném případě není (nemůže být) (ne)registrace lékaře, nýbrž pouze to, zda byl předmětný výkon žalovanou proveden řádně či nikoli, tj. zda žalovaná splnila své povinnosti podle smlouvy a podle zákona.

22. Z důkazů provedených před soudem prvního stupně vyplývá, že žalovaná v ničem nepochybila, neboť beze zbytku splnila své povinnosti podle uzavřené smlouvy. Žalobkyně netvrdila, tím spíše ani neprokázala, v čem by žalovaná porušila povinnost postupovat lege artis. Žalovaná žalobkyni před zákrokem řádně poučila, žalobkyně měla dostatek času pro seznámení se s právními dokumenty, měla prostor pro konzultaci plánovaného zákroku s operatérem i pro případné dotazy a tento prostor i aktivně využila. V této souvislosti je třeba zdůraznit i tu skutečnost, že v případě žalobkyně se jednalo o operaci nevynucenou, žalobkyní zvolenou a dobrovolně podstoupenou, tudíž žalobkyně měla prakticky neomezené množství času na seznámení se s případnými riziky zákroku. Zcela jiné (a vyšší) nároky na poučování je třeba klást na zdravotnický personál v případě operací vynucených okolnostmi a život zachraňujících (např. při úrazu), kde pacient je v tísni, nemá možnost si dopředu informace opatřit a nastudovat, a je tak zcela závislý na poučení, kterého se mu dostane ve zdravotnickém zařízení.

23. Z provedeného dokazování pak vyplývá, že žalobkyně je nespokojena se stávajícím stavem, tj. s výsledkem operace; jak již bylo ovšem uvedeno shora, žalovaná neodpovídá za výsledek zákroku. Na nepředvídatelnost výsledného efektu zákroku byla žalobkyně upozorněna předem, a to písemně, přímo v článku 4.3 smlouvy o zdravotní péči, v článku 4.5 smlouvy pak byla informována i o tom, že může být zapotřebí provedení reoperace. Již jen z těchto ustanovení smlouvy je tedy zřejmé, že žalovaná negarantovala žalobkyni žádný zaručený výsledek zákroku. Odvolací soud k tomu podotýká, že přesto výsledek zákroku (zvednutí a modelace prsou) byl očekávatelný, neboli výsledek operace byl takový, jaký bývá v obdobných případech (což vyplývá z výpovědi znalce i z do spisu založené fotodokumentace žalobkyně), a zjevně tedy proběhlo vše tak, jak mělo. K námitkám vůči znalci je třeba uvést, že odvolací soud nespatřuje pochybení ani v tom, že znalec osobně žalobkyni nevyšetřil. Je samozřejmě vhodnější, pokud znalec provede i osobní vyšetření, na druhou stranu operace žalobkyně proběhla v roce 2018, žaloba byla podána až v roce 2021 a samotný znalecký posudek byl zpracován v roce 2024, tedy více než šest let po zákroku, přičemž je obecně známou skutečností, že lidské tělo v průběhu času podléhá změnám souvisejícím se stárnutím i s hormonálními změnami. Lze tedy důvodně předpokládat, že fyzické vyšetření žalobkyně by nepřineslo jiné závěry, než které mohl znalec učinit na základě úplné zdravotnické dokumentace a fotografií žalobkyně před a po zákroku. K požadavku žalobkyně na vypracování revizního znaleckého posudku pak odvolací soud pro úplnost uvádí, že k tomuto postupu není důvod, neboť žalobkyni se závěry znalce nepodařilo relevantně zpochybnit a korelují i s ostatními provedenými důkazy.

24. Odvolací soud se pak ztotožňuje i se závěrem soudu prvního stupně, že mezi účastníky nebyla sjednána liposukce. Pro opačný závěr (kromě výpovědi žalobkyně, se kterou se řádně vypořádal již soud prvního stupně) nejsou ve spise žádné důkazy. Kromě toho žalovaná správně poukazuje i na výpověď znalce, z níž vyplývá, že liposukci fakticky nelze provést zároveň s abdominoplastikou. Z výslechu znalce i samotného tvaru implantátů pak vyplývá, že v ňadrech se při operaci neprovádí žádná fixace implantátu, nýbrž musí dojít k tomu, že implantát po operaci do okolní tkáně zaroste, a tak se zafixuje. Ani zde tedy nelze shledat žádné pochybení žalované. Konečně znalec uvedl, že u žalobkyně je přítomna hypertrofická kožní jizva s valem tkáně těsně nad ní, což je dáno dispozicí pacienta a také faktorem napětí kůže. Nadbytek tkáně je způsoben projizvením podkoží těsně nad kožní jizvou; tento stav je obvyklý a je možno jej v delším časovém odstupu snadno korigovat menším ambulantním výkonem v lokální anestezii. I zde se tedy jedná o reakci organismu, nikoli o nesprávný postup žalované. Navíc je možné provést operační korekci, jak to ostatně předpokládala i účastnicemi uzavřená smlouva.

25. Z uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně výroku o nákladech řízení, které byly soudem prvního stupně správně vyčísleny. Podmínky pro postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř. nebyly dány, neboť toto ustanovení lze použít pouze v případě částečného úspěchu žalující strany, kdy je dán základ nároku, ale žaloba je úspěšná jen částečně; žalobkyně však byla v řízení zcela neúspěšná.

26. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř.; plně úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů za právní zastoupení v odvolacím řízení za dva úkony právní služby, tj. za vyjádření k odvolání dne 1. 8. 2025 v hodnotě 11 700 Kč (tarifní hodnota 34 200 eur x 24,595 Kč, tj. 842 132,80 Kč) a účast při jednání odvolacího soudu dne 12. 11. 2025 v hodnotě 11 620 Kč (tarifní hodnota 34 200 eur x 24,230 Kč, tj. 829 635,20 Kč) podle § 7 AT a dvě paušální náhrady po 450 Kč podle § 13 AT. Celkem tak náleží žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částka 24 220 Kč.

27. O lhůtě k plnění odvolací soud rozhodl podle § 211 o. s. ř. ve spojení s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.