o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně vyhověl žalobě [anonymizováno] do částky [částka] s úrokem ve výši 0,1% denně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení [datum] a tuto částku uložil žalovanému k zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Žalovanému soud uložil zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Takto rozhodl v řízení, ve kterém se žalobce původně domáhal úhrady částky [částka] s příslušenstvím s tvrzením, že s žalovaným [datum] uzavřel servisní smlouvu na údržbu, provoz a úklid budovy [anonymizováno] a rezidence, dle které v době od [datum] do [datum] poskytoval žalovanému služby za dohodnutou částku [částka] bez DPH. Na vystavenou a splatnou fakturu však žalovaný v její lhůtě splatnosti neuhradil ničeho, částečnou platbu ve výši [částka] učinil až [datum]. Žalobce tuto platbu započítal nejprve na její splatné příslušenství (0,1% denně z dlužné částky) v kapitalizované výši [částka] a zbytek z této částky na jistinu.

3. Žalovaný ke své obraně namítal, že služby mu nebyly poskytovány ve smluveném rozsahu a řádně, žalovaný od smlouvy odstoupil a v období od 23. ledna do [datum] mu proto žalobce žádné služby neplnil. Tvrdil, že žalobce rovněž nesprávně vyčísluje sazbu DPH.

4. V průběhu řízení žalobce vzal [anonymizováno] do částky [částka] žalobu zpět; k uvedenému soud uvedl, že následné odvolání zpětvzetí s ohledem na ust. § 41a odst. 4 o. s. ř. nemohl soud posoudit jako platně provedený procesní úkon (pozn. odvolacího soudu: ačkoliv soud I. stupně v tomto rozsahu s odkazem na ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení již dříve pravomocně zastavil – výrok I. rozsudku soudu I. stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], přesto v nyní napadeném rozsudku o částce [částka] znovu rozhodoval v rámci výroku o věci samé).

5. Po provedeném dokazování a na základě nesporných skutečností mezi stranami soud I. stupně zjistil tento skutkový stav. Dne [datum] byla mezi žalobcem (zhotovitelem) a [anonymizováno 5 slov] (objednatelem), za které jednal velvyslanec [anonymizována tři slova], uzavřena smlouva označená jako„ Servisní smlouva na údržbu – provozování – úklid, I. část, základní smluvní dokument“ (dále jen„ Smlouva“), v níž se žalobce zavázal zajišťovat provádění údržby, provozování a úklid budovy [anonymizováno] v [ulice a číslo] v [obec a číslo] a v rezidenci na adrese [adresa] (článek 2), které jsou představovány nabídkou firmy ze dne [datum], Všeobecnými podmínkami, zvláštními ujednáními, specifikací, dopisem [anonymizováno] ze dne [datum] a neodvolatelnou bankovní zárukou (článek 3-1). Platnost Smlouvy byla dohodnuta na období od [datum] do [datum], sjednané práce obsahuje příloha nazvaná Sekce 1 specifikace práce. V čl. 5 Smlouvy byla smluvena celková cena za provedení díla za období 15 měsíců ve výši [částka] bez DPH, tj. [částka] včetně DPH s tím, že cena je konečná a jsou v ní zahrnuty všechny náklady zhotovitele na provedení díla. V čl. 6 Smlouvy se objednatel zavázal uhradit cenu díla po podpisu Smlouvy zhotoviteli, a to na základě faktury vystavené zhotovitelem se splatností 60 dnů od jejího vystavení. Smlouva se podřídila režimu tehdy platného Obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. Smlouva byla podepsána dne [datum] a následujícího dne [datum] žalobce vystavil žalovanému fakturu na částku [částka], na kterou žalovaný uhradil dne [datum] částku [částka].

6. Žalovaný prostřednictvím právního zástupce dne [datum] odstoupil od Smlouvy, z důvodu neprovádění nezbytných revizí a bezpečnostních prověrek zařízení a vybavení prostor, dále z důvodu nezajišťování bezodkladných oprav daných součástek, neudržování pravidelné péče o zahradu, neposkytování ujednaného počtu kvalifikovaných pracovníků, neúčastnění se pravidelných čtvrtečních schůzek; odstoupení bylo žalobci písemně sděleno následujícího dne.

7. Na takto zjištěný skutkový stav, s ohledem na článek 7 Smlouvy podřizujícímu právní vztahy českému obchodnímu zákoníku – zákon [číslo] Sb., aplikoval české hmotné právo. Soud I. stupně nejprve zkoumal, zda smlouva byla uzavřena platně a účinně, mezi subjekty majícími způsobilost k právům a povinnostem (ust. § 18 odst. 1 občanského zákoníku a ve spojení s § 3 odst. 1, 2 zákona č. 97/1963 Sb.). Dovodil, a to s odkazem na předchozí rozhodnutí odvolacího soudu (míněno usnesení MS v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]), že nebylo lze vycházet z formálního označení smluvních stran, ale že smlouva byla uzavřena ve smyslu jejího obsahu a úmyslu obou stran mezi Královstvím Saúdské Arábie, reprezentované velvyslanectvím.

8. Na spor soud aplikoval ustanovení § 546 odst. 1, § 548 odst. 1, § 347 odst. 1, § 344, § 550 obchodního zákoníku.

9. Nejprve dovodil, že odstoupení od smlouvy provedené úkonem žalovaného dne [datum] není platné. Strany si odstoupení od smlouvy nesjednaly a zákonným požadavkům platným pro platné odstoupení od smlouvy úkon žalovaného z [datum] nevyhovuje, neboť vytýkané vady nebyly konkrétně specifikovány, byly uvedeny pouze vágně. Nebylo tedy uvedeno, která z činností a kterého dne nebyla žalobcem provedena řádně tak, jak vyžaduje ustanovení § 550 obchodního zákoníku. Žalovaný nemohl platně odstoupit od smlouvy i proto, že byl sám již v prodlení se zaplacením ceny díla, kterážto splatnost nastala uplynutím 60denní lhůty od vystavení faktury

10. Jak vyplývá z obsahu spisu, jakož i ze shodných podání účastníků řízení, předmětem řízení již zjevně nebyla částka [částka], o níž již v minulosti soud řízení pravomocně zastavil na základě částečného zpětvzetí žaloby. Uvedené též soud I. stupně konstatoval ve svém rozsudku pod bodem 1. odůvodnění. Uvedená zjevná nesprávnost však byla v odvolacím řízení odstranitelná částečným zrušením napadeného rozsudku a zastavením řízení ohledně částky, která již nebyla předmětem sporu.

11. Odvolací Městský soud v Praze (jako věcně příslušný – viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]) podle § 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. poté přezkoumal rozsudek soudu I. stupně o zbytku věci, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, aniž nařizoval jednání (ust. § 214 odst. 2 písm. d/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro jeho změnu.

12. Jak vyplývá z dosavadního průběhu řízení a ze shora uvedených usnesení MS v [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]), stejně jako z bodu 13. odůvodnění napadeného rozsudku, soud I. stupně rozhodoval ve vztahu mezi žalobcem na žalovaným [příjmení] Saúdské Arábie – [anonymizována dvě slova] Saúdské Arábie v české republice; pokud tedy soud v napadeném rozsudku uvedl jako žalovaného: [anonymizována dvě slova] Saúdské Arábie, jedná se o zjevnou nesprávnost, která je kdykoli odstranitelná postupem dle 164 o. s. ř. a nebránila věcnému rozhodnutí odvolacího soudu.

13. Soud I. stupně vázán předchozím rozhodnutím Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který ve věci dovodil pravomoc českých soudů, správně mlčky dovodil, že při posuzování otázky platnosti smlouvy uzavřené dne [datum] je nutno vycházet z českého práva. Dvoustranná či vícestranná smlouva mezi Českou republikou a Královstvím Saudská [anonymizováno] neexistuje, proto je nutno na formální i materiální platnost smluvního vztahu aplikovat článek 10 a 11 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum], o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), tedy právo české, neboť strany se dohodly, že smlouva se bude řídit rozhodným právem českým (viz článek 7 smlouvy ve spojení s článkem 3 odst. 1 Nařízení Řím I).

14. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobce odvozoval svůj nárok ze Servisní smlouvy na údržbu provozování a úklid uzavřené dne [datum] s tím, že za objednatele uvedeného v záhlaví smlouvy (Ministerstvo zahraniční [anonymizováno] Saúdské Arábie) je v zápatí smlouvy podepsán velvyslanec [anonymizováno] Saúdské Arábie v [obec], za zhotovitele (společnost [právnická osoba]) je podepsán její jednatel. Obsahem smlouvy bylo zajištění provádění údržby, provozování a úklidu v budově [anonymizována dvě slova] Saúdské Arábie a její rezidence za specifikované období s tím, že podkladem pro uzavření smlouvy bylo vítězství nabídky zhotovitele v tendru, které bylo vyhlášeno [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] Saúdské Arábie, reprezentované velvyslanectvím v [obec].

15. Podle ust. § 35 odst. 2 obč. zák., právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem.

16. Podle ust. § 266 odst. 1 obch. zák., projev vůle se vykládá podle úmyslu jednající osoby, jestliže tento úmysl byl straně, které je projev vůle určen, znám nebo jí musel být znám. Podle odst. 2, v případech, kdy projev vůle nelze vyložit podle odstavce 1, vykládá se projev vůle podle významu, který by mu zpravidla přikládala osoba v postavení osoby, které byl projev vůle určen. Výrazy používané v obchodním styku se vykládají podle významu, který se jim zpravidla v tomto styku přikládá. Podle odst. 3 téhož ustanovení, při výkladu vůle podle odstavců 1 a 2 se vezme náležitý zřetel ke všem okolnostem souvisejícím s projevem vůle, včetně jednání o uzavření smlouvy a praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, jakož i následného chování stran, pokud to připouští povaha věcí.

17. Výkladové pravidlo právního úkonu uvedené v ustanovení § 35 odst. 2 obč. zák. stanoví, že projev vůle je nutné vykládat podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, a pro obchodní závazkové vztahy je pak doplněno dalšími výkladovými pravidly v ustanovení § 266 obch. zák. Nejdříve tak musí být podle § 266 obch. zák. zjištěn úmysl toho, kdo jednal, tedy smluvních stran. Pokud jej nelze zjistit, či se smluvní strany ve sledovaném úmyslu právním úkonem rozcházejí, je pak nutné vycházet z významu, jaký by běžný podnikatel projevené vůli přikládal, a dále pak z toho, jaký význam se přikládá v právním úkonu použitým výrazům podle obchodních zvyklostí. Při nemožnosti zjištění hlediska subjektivního (úmysl jednajícího či jednajících) tak přichází na řadu hlediska objektivní. Vždy (jak hlediska subjektivní, tak objektivní) se však musí brát náležitý zřetel ke všem okolnostem souvisejícím s projevem vůle včetně jednání o uzavření smlouvy, praxe, kterou mezi sebou smluvní strany zavedly, jakož i následného chování stran, jestliže to povaha věci připouští (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

18. Ve smyslu shora citovaných ustanovení a výkladových zásad odvolací soud souhlasí se závěrem soudu I. stupně, dle něhož nedošlo k platnému odstoupení od uzavřené smlouvy o dílo ze strany objednatele, a to jeho úkonem ze dne [datum]. Soud I. stupně správně poukázal na nekonkrétnost toto odstoupení, které formuluje vady plnění poskytnutého žalobcem pouze velmi obecně, a za situace, kdy žalobce jakékoliv vadné plnění odmítl s tím, že buď se jedná o vytčení vady neexistující, anebo neví, o jakou vadu se jedná a kdy k ní mělo dojít, nelze žalovaným vágně specifikované vady ztotožnit. Nelze proto dovodit ani nepodstatné, či podstatné porušení smlouvy, a proto ani učinit závěr o platném odstoupení od smlouvy.

Odvolací soud však nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně, dle něhož vzniklo právo žalobce na zaplacení ceny díla, a to bez ohledu na jeho neúplné (a proto vadné) provedení. Ve vazbě na § 548 odst. 1 obch. zák. měli sice účastníci Smlouvy možnost sjednat si plnění odměny za dílo bez ohledu na skutečnost, že předané dílo má vady, resp. že zůstalo nedokončené tím, že zhotovitel neposkytoval sjednané služby až do [datum], ale jen do [datum], k takovému ujednání však nedošlo. Odvolací soud po opakování dokazování Smlouvou v jejím článku 5 a 6 nemohl přitakat závěrům soudu I. stupně, dle kterých ustanovení čl. 6 Smlouvy stanovilo právo na plnění dle Smlouvy bez ohledu na provedení díla. Jak je uvedeno ve Smlouvě včetně jejích příloh, cena za celkové dílo upravená v čl. 5 byla stanovena„ za provedení díla pro 15 měsíců“ a byla stanovena jedinou fixní částkou jako cena konečná. Při respektování celého obsahu Smlouvy, jakož i významu, který jí dávali účastníci, je zjevné, že mezi nimi již od počátku nebyla shoda na výkladu článku čl. 6 Smlouvy, jaký přijal soud, tedy, že by pro zaplacení ceny díla, a to bez ohledu na jeho provedení, stačilo jen doručení faktury a uplynutí v ní stanovené lhůty. Toto byl jen subjektivní výklad zhotovitele, přičemž objednatel, jak je patrné ze samotné žaloby a stanoviska žalovaného, s tímto výkladem projevu vůle nebyl ztotožněn, na základě faktury vystavené hned následující den po podpisu Smlouvy neplnil a zhotoviteli zaplatil až po urgencích a neshodách jen část ceny, a to cca po půl roce od vystavení faktury. S přihlédnutím ke shora uvedeným výkladovým pravidlům je tedy nutno (to za situace, kdy nebyly smluveny ani zálohy a ani právo na dílčí plnění – například odděleně za úklid budovy a odděleně za úklid zahrady) mít za to, že nárok na cenu díla vznikl ve smyslu § 548 odst. 1 obch. zák. až celkovým provedením díla po uplynutí smluveného období dne [datum].

19. Bylo-li mezi účastníky Smlouvy sjednáno zaplacení ve vazbě na splnění závazku, nevzniká při vadném plnění právo na zaplacení. Plnění lze totiž požadovat jen při bezvadném plnění, což v daném případě plnění poskytnuté zhotovitelem nepochybně nebylo, neboť práce dle Smlouvy přestal žalobce vykonávat od [datum], tj. cca 2 a ¼ měsíce před ukončením doby trvání Smlouvy. Přestože je zjevné, že dodělání díla zmařil též žalovaný, a to tím, že odstoupil (neplatně) od smlouvy, je nepochybné, že k ukončení díla do dnešního dne nedošlo. Žalovanému tak povinnost zaplatit zbylou část ceny za dílo nevznikla. K uvedenému posouzené dané věci není relevantní, zda řádnému provedení díla bránil právě objednatel; žalobce totiž měl možnost dle § 548 odst. 2 obch. zák. odstoupit od smlouvy pro prodlení objednatele, což však neučinil (shodně viz rozhodnutí NS ČR publikované pod sp. zn. [spisová značka] v časopise Právní rozhledy [číslo], str. 340). Mohl se též dožadovat zpřístupnění ambasády za účelem ukončení díla, a to i formou předběžného opatření; ani tuto právní možnost však nevyužil. Lze tedy shrnout, že na zaplacení sjednané ceny díla nemá nárok, proto bylo třeba žalobu správně zamítnout.

20. Ze všech shora uvedených důvodů postupoval odvolací soud dle § 219 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. a rozsudek soudu I. stupně v části, která nebyla předmětem řízení, a chyběla tak základní podmínka řízení (návrh), zrušil a v tomto rozsahu řízení dle § 221 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. zastavil.

21. V rozsahu výroku o věci samé [anonymizováno] do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] a dále z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, byl rozsudek soudu I. stupně změněn a žaloba zamítnuta (§ 220 odst. 1 písm. b o. s. ř.).

22. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř.,„ účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl“. Jak z dikce ustanovení vyplývá, úspěšnému účastníku řízení – žalovanému – nejsou honorovány veškeré jeho náklady, ale pouze ty, které lze hodnotit jako účelně vynaložené, a tedy potřebné k bránění jeho práva. Mezi tyto náklady patří zejména odměna právního zástupce za úkony právní služby, jejichž účelnost je tedy též nutno posuzovat. V tomto smyslu posoudil odvolací soud obsah spisu a úkony, které učinil právní zástupce žalovaného, a dospěl k závěru, že ne všechny úkony, jejichž vyúčtování žalovaný předložil, lze posuzovat jako účelné.

23. Žaloba byla podána na zaplacení částky [částka], která se podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT) považuje za tarifní hodnotou sporu, z níž činí odměna advokáta za 1 úkon právní služby [částka] podle § 7 bod 6 AT. V této tarifní hodnotě učinil advokát:

a) úkon převzetí a přípravy právního zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT;

b) úkon vyjádření k věcné příslušnosti soudu ze dne [datum] (na listu [číslo]), který je dle § 11 odst. 1 písm. d) ve spojení s odst. 3 AT honorován v poloviční sazbě, neboť se netýká věci samé;

c) úkon vyjádření k žalobě ze dne [datum] (na listu [číslo]) dle § 11 odst. 1 písm. d) AT;

d) úkon účasti na jednání před soudem dne [datum] nepřesahující délku 2 hodiny (viz protokol na listu [číslo]) dle 11 odst. 1 písm. g) AT;

e) úkon účasti na jednání před soudem dne [datum], který je honorován v poloviční sazbě, neboť zde byl pouze vyhlášen rozsudek (viz protokol na listu [číslo]) dle 11 odst. 2 písm. f) AT.

Následně soud I. stupně vydal dne [datum rozhodnutí] rozsudek č. j. [číslo jednací], kterým bylo zastaveno řízení do částky [částka] a návrh žalobce zamítnut do částky [částka]. Žalobce podal odvolání do celého rozsahu rozhodnutí, proto tarifní hodnota zůstala nezměněna, když rozhodnutí ve výroku, kterým bylo zastaveno řízení, nenabylo právní moci. Městský soud v Praze usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizována dvě slova], [číslo], rozsudek č. j. [číslo jednací] zrušil z důvodu věcné nepříslušnosti soudu I. stupně.

f) následoval úkon dovolání ze dne [datum] (na listu [číslo]) dle § 11 odst. 1 písm. k) AT.

K podanému dovolání Nejvyšší soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], usnesení Městského soudu zrušil a ten rozhodl nově usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým rozsudek č. j. [číslo jednací] zrušil v zamítavém výroku II. a nákladovém výroku III., čímž nabyl právní moci výrok I. o zastavení řízení do částky [částka] a předmětem řízení se stalo zaplacení částky [částka], která od tohoto okamžiku představovala tarifní hodnotu sporu. Odměna advokáta za úkony následující po tomto datu činí [částka] za úkon.

V podání ze dne [datum] (na listu [číslo]) se žalovaný vyjadřoval k odvolání žalobce proti rozsudku č. j. [číslo jednací], přestože v tomto podání současně sděloval, že usnesení odvolacího soudu č. j. [číslo jednací] mu bylo již doručeno a že odvolání žalobce, o kterém bylo předmětným usnesením rozhodnuto, bylo žalovanému doručeno na jeho žádost (tedy nebyl k vyjádření ani vyzván). Tento úkon tedy nelze považovat za účelný (potřebný), neboť již z jeho obsahu vyplývá, že se jedná o vyjádření k odvolání, o kterém již bylo v minulosti rozhodnuto. Následně právní zástupce žalovaného učinil.

g) úkon účasti na jednání před soudem dne [datum] nepřesahující délku 2 hodiny (viz protokol na listu [číslo]) dle 11 odst. 1 písm. g) AT;

h) úkon vyjádření ve věci samé ze dne [datum] (na listu [číslo]) dle § 11 odst. 1 písm. d) AT;

i) úkon účasti na jednání před soudem dne [datum] v délce 3 hodin (viz protokol na listu [číslo]), který tak je honorován jako úkony 2 dle 11 odst. 1 písm. g) AT.

Soud I. stupně rozhodl o zbytku předmětu sporu rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], proti kterému podal žalovaný blanketní odvolání za dne [datum] (na listu [číslo]), které doplnil podáním ze dne [datum] (na listu [číslo]), které odvolací soud hodnotil jako jediný.

j) úkon odvolání do věci samé dle § 11 odst. 1 písm. k) AT nebylo důvodu hodnotit jako účelný, neboť žalovaný se mohl vyjádřit v rámci jediného podání.

Následně podal žalovaný vyjádření ze dne [datum] (na listu [číslo]), kde sdělil, že mu bylo doručeno vyjádření žalobce k odvolání a že ve věci bylo nařízeno ústní jednání, před kterým se chce vyjádřit k věci. V tomto podání žalovaný polemizoval s rozsudkem soudu I. stupně č. j. [číslo jednací]. Jelikož tomuto podání předcházelo pouze velmi krátké a stručné sdělení žalobce ze dne [datum] (na listu [číslo]) a žalovaný se vymezoval proti napadenému rozsudku, svým obsahem se opět jednalo o další doplnění odvolání ze dne [datum],

k ) jako poslední byl učiněn úkon účasti na jednání před soudem dne [datum] nepřesahující délku 2 hodin (viz záznam na listu [číslo]) dle 11 odst. 1 písm. g) AT.

Celkem učinil právní zástupce žalovaného 4 úkony v plné sazbě po [částka] (celkem [částka]), 2 úkony v poloviční sazbě po [částka] (celkem [částka]) a 6 úkonů v plné sazbě po [částka] (celkem [částka]). Advokát má kromě odměny [částka] nárok na 12 souvisejících výdajových paušálů po [částka] za úkon dle § 13 odst. 4 AT (celkem [částka]). Z uvedených částek má advokát nárok na 21% DPH v částce [částka], náklady advokáta tak celkem činí [částka]. Žalovanému vedle náhrady nákladů spojených se zastupováním advokáta náleží též náhrada za zaplacené soudní poplatky v částkách [částka] a [částka] (viz záznamy o složení na listech [číslo]). Celkem se jedná o částku [částka]. Po skončení řízení však bude spis poplatkově prověřen a bude rozhodnuto o žádosti žalovaného o vrácení části zaplaceného soudního poplatku v částce [částka], jak požadoval v podání ze dne [datum] (na listu [číslo]), kde správně uváděl, že zaplatil soudní poplatek v částce [částka], který byl vyměřen z původní částky [částka], ačkoli předmětem sporu v té době byla pouze částka [částka] a soudní poplatek měl činit [částka]. Náhrada nákladů řízení byla proto o tuto částku zjevného přeplatku na soudním poplatku snížena o [částka], tj. celkem na [částka] Lhůta a místo k plnění náhrady nákladů řízení byly stanoveny dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.