o zaplacení 65 296,90 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 9. listopadu 2023, č. j. 14 C 59/2020-129,

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu s návrhem na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím (výrok I.), nepřiznal žalovanému právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.) a uložil žalobci povinnost zaplatit České republice na nákladech řízení částku, která bude určena samostatným rozhodnutím (výrok III.).

2. Žalobce (Společenství vlastníků jednotek ve výše označeném domě) se domáhal uložení povinnosti žalovanému (jako vlastníku /bytové/ jednotky [číslo], k. ú. [adresa], obec [adresa], v domě a členu společenství) zaplatit žalobci dluh na platbách za zálohy na služby spojené s užíváním jednotky částku celkem [částka] s příslušenstvím (s úrokem z prodlení v zákonné výši 10% p. a. z této částky od [datum] do zaplacení ), a dále zaplatit žalobci zůstatek dluhu na smluvní pokutě ve výši [částka] s příslušenstvím (s úrokem z prodlení v zákonné výši 10 % p. a. z této částky od [datum] do zaplacení ) .

3. Žalobce tvrdil, že žalovaný dohodou stran ze dne [datum] uznal dluh ve výši [částka] na neuhrazených službách vyplývajících ze splatných záloh a vyúčtování (v období od [datum] do [datum]), a sjednal způsob jeho úhrady ve splátkách (dále jen „Dohoda“) tak, že částka [částka] bude uhrazena do 5 dnů od podpisu Dohody a zbývající částku [částka] [která je součtem částky [částka] (v Dohodě označená jako pohledávka č. [hodnota]), částky [částka] (v Dohodě označená jako pohledávka č. [hodnota]), částky [částka] (v Dohodě označená jako pohledávka č. [hodnota]), a částky [částka] (v Dohodě označená jako pohledávka č. [hodnota])], bude žalovaný hradit v měsíčních splátkách ve výši [částka], splatných k 15. dni v měsíci, počínaje měsícem prosincem 2018. Žalobce tvrdil, že žalovaný uhradil ve sjednané lhůtě do 5 dnů od podpisu Dohody částku [částka], další část dluhu započal pravidelně splácet platbami ve výši [částka], avšak nikoli od [datum], jak bylo sjednáno, nýbrž až od [datum], tedy se zpožděním 1 měsíc. V souladu s Dohodou se v důsledku neuhrazení splátky [částka], splatné [datum], stala ke dni [datum] splatnou celá dlužná částka [částka] a zároveň je od téhož dne žalovaný povinen hradit smluvní pokutu ve výši 0,5 % z částky [částka] denně, tedy [částka] denně. Splátky uhrazené žalovaným dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], vždy ve výši [částka], žalobce započítal na zákonný úrok z prodlení a na část přirostlé smluvní pokuty. Jistina ve výši [částka] zůstala neuhrazena. Žalobce dále požadoval zaplacení části splátkami žalovaného neumořené smluvní pokuty z titulu Dohody, za období do [datum] ve výši [částka].

4. Žalovaný, jemuž byl jako osobě neznámého pobytu ustanoven opatrovník podle § 29 odst. 3 o. s. ř., navrhl prostřednictvím tohoto opatrovníka zamítnutí žaloby. Žalovaný řádně plnil dluh ve splátkách 10 000 splatných po podpisu Dohody vždy k 15. dni měsíce. V důsledku jazykové bariéry si nesprávně vyložil ujednání o splatnosti dluhu; z historie uhrazených splátek je zřejmé, že se žalovaný domníval, že pokud v prosinci 2018 uhradil [částka], bude zbylou část dluhu splácet ve splátkách počínaje od [datum], což v dobré víře činil a domníval se, že plní řádně a včas. Z čl. 4.1. b) Dohody plyne, že věřitel je oprávněn vymáhat celou dlužnou částku najednou, a toto právo může uplatnit bez časového omezení. Splatnost celé pohledávky nenastává přímo ze zákona a záleží na věřiteli, zda toto právo uplatní, tedy zda vyzve dlužníka k úhradě celé zbylé částky. Žalobce však dílčí plnění mlčky přijímal a v rozporu s dobrými mravy je započítával na smluvní pokutu a úrok z prodlení.

5. Po částečném zastavení řízení podle § 104 odst. 1 o. s. ř. zůstala jeho předmětem částka [částka] představující dlužnou jistinu a částka [částka] představující dlužný zůstatek smluvní pokuty, celkem [částka].

6. Soud I. stupně zjistil tento skutkový stav: žalovaný byl v rozhodném období z titulu vlastnictví jednotky členem žalobce, dne [datum] uzavřeli žalobce jako věřitel na straně jedné a žalovaný a paní [jméno FO] jako dlužníci na straně druhé Dohodu o uznání dluhu a dohodu o splátkách, v níž dlužníci uznali, že jsou povinni zaplatit žalobci celkem částku [částka], specifikovanou vymezením dílčích 5 pohledávek, takto: pohledávka č. [hodnota]: dlužné období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka], přičemž ji tvoří jistina ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení a penále ve výši [částka], náhrada nákladů soudního řízení ve výši [částka] a soudní poplatek ve výši [částka]; pohledávka č. [hodnota]: dlužné období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka], přičemž ji tvoří jistina ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení a penále ve výši [částka], náhrada nákladů soudního řízení ve výši [částka]; pohledávka č. [hodnota]: dlužné období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka], přičemž ji tvoří jistina ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení a penále ve výši [částka], náhrada nákladů soudního řízení ve výši [částka]; pohledávka č. [hodnota]: „další dluh vyplývající z vyúčtování za rok 2017, který znamená částku rozdílu oproti stanoveným nízkým měsíčním zálohám a vysokým faktickým nákladům (neznamená tedy celkový nedoplatek za ten rok, ten je daleko vyšší), tj. celkem ve výši [částka]“; pohledávka č. [hodnota]: nedoplatek na službách za měsíc listopad 2018 ve výši [částka]. Splatnost byla sjednána tak, že částka [částka] bude uhrazena do 5 dnů od podpisu Dohody a zbývající částku [částka] bude žalovaný hradit v měsíčních splátkách ve výši [částka], splatných k 15. dni v měsíci, počínaje měsícem prosincem 2018, pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný postupně plnil žalobci na dluh uznaný Dohodou částku v celkové výši [částka], a to platbami ze dne [datum] ([částka]), ze dne [datum] ([částka]), ze dne [datum] ([částka]), ze dne [datum] ([částka]), ze dne [datum] ([částka]), ze dne [datum] ([částka]) a ze dne [datum] ([částka]).

7. Právním posouzením tohoto skutkového stavu dospěl soud I. stupně k následujícím závěrům: 1/ Dohodu ze dne [datum] hodnotil podle obsahu jako uznání dluhu co do důvodu a výše s nově stanoveným datem plnění ve formě sjednaných splátek (§ 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“), spolu se samostatnou dohodou o zajištění dluhu smluvní pokutou (§ 2048 o. z.); 2/ dílčí ujednání o uznání dluhu a závazku splatit dluh v rozsahu označeném jako „pohledávka 4“ je neplatné pro neurčitost, Dohoda o uznání dluhu a splátkovém kalendáři tedy v této části nemohla vyvolat právní následky (§ 553 odst. 1 o. z.); současně lze toto ujednání oddělit od ostatních ujednání v Dohodě (§ 576 o. z.); 3/ žalovanému se co do dílčí pohledávky č. [hodnota] podařilo vyvrátit domněnku založenou § 2053 o. z., že k okamžiku podpisu Dohody dluh trval; 4/ žalovaný platně uznal dluh ve výši [částka] a v tomto rozsahu se jej platně zavázal uhradit; 5/ splatnost dluhu v tomto rozsahu nastala ex contractu, tedy bez nutnosti jakékoliv další výzvy ze strany žalobce, ke dni [datum], kdy se žalovaný dostal do prodlení s placením splátky v částce [částka], jejíž splatnost nastala [datum]. Byť se žalovaný zřejmě mohl domnívat, že pravidelné splátky po [částka] bude platit až od ledna 2019, tj. po zaplacení základní splátky ve výši [částka], je text Dohody jednoznačný a datum splatnosti je v něm vyjádřeno přesným datem; 6/ žalobce neučinil předmětem řízení pohledávky, na něž sám započetl splátku dle Dohody ve výši [částka], kterou žalovaný plnil [datum], a současně ani po poučení daném soudem netvrdil, že by mezi účastníky řízení byla uzavřena dohoda o započítávání částečných plnění, odlišná od zákonné úpravy; 7/ zákonný postup započítávání částečného plnění upravený § 1932 o. z. neumožňuje započítávání na smluvní pokutu (jak to činil žalobce); 8/ uznaný dluh žalobce ve výši [částka] byl umořen částečnými, byť opožděnými, splátkami, které žalovaný plnil žalobci (odůvodnění rozsudku soudu I. stupně obsahuje popis zápočtu dílčích splátek), a vznikl přeplatek [částka], který žalobce drží.

8. Právo na zaplacení smluvní pokuty bylo sjednáno jako zajištění dluhu pro případ prodlení žalovaného s placením; k prodlení s plněním uznaného závazku došlo, smluvní pokuta však nedospívala každým dnem prodlení, jak se domníval žalobce, nýbrž by byla dospěla k okamžiku jejího uplatnění u dlužníka, k čemuž došlo až formou odeslání předžalobní výzvy žalovanému dne [datum]. K tomuto datu pak měl žalobce právo na úhradu smluvní pokuty v celkové výši [částka], která se stala splatnou k uvedenému dni. Žalobce však v řízení výslovně uplatnil právo na zaplacení smluvní pokuty pouze ve výši [částka]; soud I. stupně nemohl s ohledem na § 153 odst. 2 o. s. ř. překročit návrh žalobce a přiznat žalobci z titulu smluvní pokuty částku vyšší než [částka]. Tato částka však byla rovněž žalovaným uhrazena, když žalobce držel přeplatek v částce [částka].

9. Na základě uvedených závěrů dospěl soud I. stupně k závěru zásadnímu, že žalobci ke dni podání žaloby nesvědčilo právo na zaplacení jakékoliv částky jistiny a úroků z prodlení, ani právo na smluvní pokutu, neboť příslušné žalobou uplatněné nároky zanikly před podáním žaloby splněním; žalobu proto v celém rozsahu zamítl.

10. O nákladech řízení mezi účastníky navzájem soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario, když úspěšnému žalovanému náklady nevznikly. Procesně neúspěšnému žalobci bylo uloženo, aby státu nahradil náklady, které budou vynaloženy na odměnu opatrovníka, s tím, že jejich výše bude známa až po pravomocném skončení věci.

11. Tento rozsudek soudu I. stupně napadl žalobce v celém rozsahu včasným a přípustným odvoláním. Odvolací důvody podřadil ustanovení § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř. (soud I. stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním) a § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. (rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci).

Především vytýkal soudu I. stupně, že vzal nesprávně ve prospěch žalovaného v úvahu, že žalovaný je osobou s cizí státní příslušností, údajně správně nepochopil Dohodu o uznání dluhu a o splátkách, proto je na něho potřeba hledět tak, že se nedostal do prodlení se splácením dluhu podle splátkového kalendáře, v němž bylo s prodlením spojeno zesplatnění celého dluhu. Žalovaný svým podpisem Dohodu stvrdil, s tím, že Dohodě rozumí a zcela s ní souhlasí. Žalovaný má na území České republiky nemovitost, kterou zjevně pořídil se záměrem trvale zde žít a také zde několik let žije; závěr, že správně nerozuměl textu dohody, neodpovídá okolnostem dané věci.

Žalobce dále namítal, že „veškeré úhrady, provedené žalovaným započetl podle zákona, a to včetně narůstajícího úroku, který byl též vypočítán podle zákona s odkazem na uzavřenou dohodu“. Při jednání odvolacího soudu pak žalobce polemizoval se závěrem soudu I. stupně, že Dohoda ze dne [datum] je neurčitá ve vymezení závazku pod položkou „pohledávka 4 – „další dluh vyplývající z vyúčtování 2017, který znamená částku rozdílu oproti stanoveným nízkým měsíčním zálohám a vysokým faktickým nákladům (neznamená to celkový nedoplatek za ten rok, ten je daleko vyšší), tj. celkem ve výši [částka])“, s argumentem, že správní firma vede ve svých správních programech položku odpovídající rozdílu nákladů fakticky vznikajících v průběhu zúčtovacího období a předepsaných záloh na tyto náklady, tedy jde o částky, jejichž význam je mezi stranami zřejmý. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby odvolací soud změnou napadeného rozsudku žalobě vyhověl.

12. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku soudu I. stupně.

13. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek a řízení mu předcházející podle § 212 a § 212a o. s. ř.; dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

14. Soud I. stupně založil své závěry na dokazování, proti jehož průběhu ani závěrům nevznesl žalobce konkrétní výhrady.

15. Odvolací námitka, že soud I. stupně bezdůvodně přihlédl k okolnosti, že žalovaný je [název] a nesprávně si vyložil, kdy je splatná první splátka dle splátkového kalendáře, a v důsledku toho nenastala splatnost celého dluhu uplynutím dne [datum], který byl sjednán jako den splatnosti prvé splátky, není důvodná již proto, že na závěru, že nedošlo ke zesplatnění dluhu v důsledku prodlení s platbou prvé splátky splatné dne [datum], soud I. stupně své rozhodnutí nezaložil; z odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně naopak vyplývá, že soud dovodil prodlení žalovaného s platbou částky [částka], splatné [datum], a zesplatnění zbytku dluhu ke dni [datum].

16. Proti závěrům soudu I. stupně o tom, že žalobce chybně, v rozporu s § 1932 o. z., započítával na jednotlivé žalovaným hrazené splátky smluvní pokutu, a proti závěrům soudu I. stupně, založeným na provedení zápočtu žalovaným hrazených splátek v souladu s citovaným ustanovením, žalobce v odvolání nenamítá ničeho. Odvolací soud tyto závěry soudu I. stupně (uvedené zejména v bodech 18 a 19 odůvodnění) schvaluje a k jejich pečlivému odůvodnění odkazuje.

17. Důvodná není ani námitka nesprávnosti závěru soudu I. stupně, že vzhledem k neurčitosti vymezení důvodu závazku v položce 4 Dohody ze dne [datum] není uznání dluhu v rozsahu této položky platné. Se soudem I. stupně lze souhlasit v tom, že samotné vymezení pohledávky zakládá nejistotu o právním titulu, na jehož základě je účtována částka [částka], jejíž konstrukce je rovněž nejasná. Z popisu důvodu účtování částky [částka] v Dohodě ze dne [datum], ve spojení s vysvětlením, které podal žalobce při jednání odvolacího soudu, pak vyplývá pouze to, že by se mělo jednat o částku vycházející z pracovního sledování vývoje reálných nákladů na služby v průběhu zúčtovacího období, v porovnání s výší předepsaných záloh za tyto služby, přičemž konstrukce této částky není v konkrétním případě žalovaného nikterak objasněna. Nadto je zřejmé, že částka [částka], ať již byla její konkrétní konstrukce jakákoli, z podstaty věci představuje pouze informativní účetní údaj; vznik nároku společenství vlastníků jednotek na případný nedoplatek na zálohách za služby je upraven zákonem a žalobce ani netvrdil, že by byl nárok na úhradu částek ve výši průběžně vznikajících schodků v bilanci nákladů na služby upraven stanovami odlišně.

18. Vzhledem k tomu, že odvolací námitky žalobce nebyly způsobilé zvrátit správné závěry soudu I. stupně, které vedly k zamítnutí žaloby, odvolací soud rozsudek soudu I. stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

19. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř., § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario, když úspěšnému žalovanému náklady nevznikly.

20. S ohledem na skutečnost, že žalovanému byl z důvodu jeho neznámého pobytu ustanoven opatrovník, soud uložil procesně neúspěšnému žalobci, aby státu nahradil náklady, které budou vynaloženy na odměnu opatrovníka. Jelikož výše této náhrady bude známa až po pravomocném skončení věci, bude teprve poté povinnost žalobci nyní uložená výrokem III vyčíslena.