o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Soud I. stupně napadeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky [částka] ode dne [datum] do [datum] (výrok I.), současně zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] [anonymizováno] s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok II.) [anonymizováno] rozhodl o tom, že je žalovaná povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] (výrok III.).

2. Takto bylo rozhodnuto o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím jako odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou průtahy v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Uvedené řízení bylo zahájeno žalobou podanou dne [datum], kterou se žalobce domáhal přezkumu rozhodnutí České advokátní komory (dále jen [anonymizováno]). Dne [datum] byl vydán rozsudek, kterým byla věc vrácena zpět [anonymizováno] k novému projednání. Žalobce namítal průtahy v řízení. Dne [datum] uplatnil žalobce svůj nárok u žalované.

3. Žalovaná poskytla žalobci dne [datum] plnění ve výši [částka]. V tomto rozsahu vzal žalobce žalobu částečně zpět, konkrétně podáním ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo řízení částečně zastaveno co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z uvedené částky ode dne [datum] do zaplacení.

4. Žalovaná navrhovala ve zbytku žalobu zamítnout. Shodně se žalobcem uvedla, že u ní byl dne [datum] žalobcem uplatněn nárok na zadostiučinění ve výši [částka]. Délku namítaného řízení shledala za nepřiměřenou, proto poskytla žalobci odškodnění ve výši [částka], které považuje za zcela dostačující.

5. Soud I. stupně rozhodl na základě skutkových zjištění [anonymizováno] právní argumentace, které jsou uvedeny v písemném odůvodnění napadeného rozsudku [anonymizováno] které není třeba v zájmu stručnosti opakovat.

6. Žalobce napadl rozsudek soudu I. stupně ve výroku II., kterým byla žaloba zamítnuta v meritu věci, [anonymizováno] výroku III., kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení, odvoláním. Odvolání odůvodnil tím, že soud I. stupně nedostatečným způsobem zjistil skutkový stav [anonymizováno] nesprávně právně věc posoudil. Poukazoval na to, že soudu I. stupně uniklo, že "předsoudní část řízení" [anonymizováno] soudní přezkum správního rozhodnutí tvoří celkovou délku řízení, [anonymizováno] to bez ohledu na to, za jakou část řízení se žalobce odškodnění domáhá. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR [anonymizováno] Ústavního soudu ČR dovozoval, že nebylo možno krátit základní částku za první dva roky trvání řízení o 50%, když předmětnému řízení vedenému u Městského soudu v Praze předcházelo 4leté kárné řízení před [anonymizováno]. Závěr o krácení základní částky za první dva roky řízení je proto dle žalobce zcela vadný. Současně žalobce namítal, že napadené rozhodnutí je v rozporu s principem proporcionality, když v duchu uvedeného principu nebyla hodnocena otázka instančnosti řízení [anonymizováno] průtahů v řízení. Žalobce se dále neztotožnil se soudem I. stupně v řešení otázky počátku běhu prodlení žalované. Konečně v případě napadeného nákladového výroku se žalobce domáhal přiznání náhrady i za písemné vyjádření ze dne [datum] [anonymizováno] za uplatnění námitky podjatosti soudkyně ze dne [datum].

7. Žalovaná se k odvolání žalobce písemně nevyjádřila.

8. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, že splňuje náležitosti uvedené v § 205 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, [anonymizováno] to ve smyslu § 212 a § 212a o. s. ř., [anonymizováno] dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

9. Předně se konstatuje, že právní zástupce žalobce při jednání odvolacího soudu konaném dne [datum], vznesl námitku podjatosti jedné ze soudkyň odvolacího senátu, konkrétně Mgr. Hany Kadlecové, LL. M., kterou zdůvodnil tím, že měl v době studentských let, tj. před 22 lety, se jmenovanou soudkyní vzájemný vztah, od té doby s ní má nevyřízené účty. Z uvedeného důvodu si nepřeje, aby rozhodovala v jakékoliv jeho věci. Odvolací soud postupoval dle § 15b odst. 1 a 2 o. s. ř. [anonymizováno] vyhodnotil vznesenou námitku podjatosti jako nedůvodnou, když sama skutečnost, že právní zástupce žalobce cítí negativní vztah k jednomu členu senátu, není relevantní [anonymizováno] nemůže být důvodem pro to, aby odvolací soud nemohl ve věci jednat [anonymizováno] rozhodnout. V obecné rovině odvolací soud konstatuje, že vyloučení soudce z pojednávání [anonymizováno] rozhodnutí věci představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nemůže být odňat svému zákonnému soudci (viz čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv [anonymizováno] svobod). Rozhodnout o vyloučení soudce z pojednávání [anonymizováno] rozhodování přidělené věci lze tedy výjimečně [anonymizováno] pouze ze závažných důvodů, které soudci zcela zjevně brání v nezaujatém [anonymizováno] spravedlivém rozhodování. Pro poměr k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům lze soudce vyloučit v případě, kdy některý z účastníků nebo jejich zástupců je k soudci osobou blízkou ve smyslu [ustanovení pr. předpisu], nebo kdy má soudce k některému z účastníků nebo jejich zástupcům přátelský či nepřátelský vztah, popř. vztah služební. V úvahu přichází i vztah ekonomické závislosti, např. v souvislosti s vědeckou či jinou publikační činností soudce. V daném případě dotčená soudkyně vyloučila jakýkoliv, natož nepřátelský vztah vůči právnímu zástupci žalobce, který by se mohl negativně promítat do její rozhodovací činnosti. Uvedla, že se s Mgr. Ing. [příjmení] potkávala během studia na [anonymizována dvě slova], což je však více než [anonymizováno] let. V pozdějších letech se s ním setkala pouze v rámci svého působení u Obvodního soudu pro Prahu 4. V této souvislosti zdůraznila, že v roce [rok] projednala [anonymizováno] rozhodla spor, v němž vystupoval jako právní zástupce žalobkyně. V této věci bylo podáno odvolání i dovolání, žádná námitka podjatosti soudkyně, jako v tomto případě, nebyla uplatněna. Vzhledem k uvedenému dovolací soud uzavřel, že dotčená soudkyně je plně způsobilá rozhodovat ve věcech, v nichž Mgr. Ing. [příjmení] vystupuje jako advokát, když tvrzené kontakty se týkají dávné minulosti, pozdější přístup soudkyně prokázal její profesionální přístup [anonymizováno] nadhled. Pro úplnost se dodává, že pouhé zjištění, že soudce zná advokáta jedné ze stran sporu, neopodstatňuje jeho vyloučení z projednávání [anonymizováno] rozhodování věci. Není-li v důsledku uvedené skutečnosti ohrožen výkon soudcovské funkce, tj. nepřekračuje-li vztah soudce [anonymizováno] advokáta profesionální rovinu, nevzniká překážka pro působení dotčeného soudce v řízení ([spisová značka]). K vyloučení soudce vede pouze takový poměr k věci samé, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, který zakládá důvod pochybovat o soudcově nepodjatosti. Navíc musí být nalezen objektivní důvod, který zpochybňuje schopnost soudce nestranně [anonymizováno] nezávisle ve věci rozhodnout (viz rozsudky Evropského soudu pro lidská práva: [příjmení] de [příjmení] proti Portugalsku, stížnost [číslo]; [anonymizována dvě slova] další proti [země], stížnosti [číslo]).

10. Ke skutkové stránce věci odvolací soud konstatuje, že soud I. stupně řádným procesním způsobem, správně [anonymizováno] úplně zjistil skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí o podané žalobě. Odvolací soud proto na správná [anonymizováno] úplná skutková zjištění soudu I. stupně odkazuje [anonymizováno] sám z nich také vychází.

11. K právní stránce věci pak odvolací soud konstatuje, že i zde postupoval soud I. stupně správně, když věc posoudil z hlediska příslušných ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen náhradový zákon) [anonymizováno] dospěl k závěru o porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě [anonymizováno] vzniku práva na nemajetkovou újmu. S těmito závěry se odvolací soud zcela ztotožňuje [anonymizováno] pro stručnost na ně odkazuje.

12. K jednotlivým výtkám žalobce se pak uvádí následující:

13. Pokud jde o námitku žalobce, že soud I. stupně nezohlednil celou délku řízení, tj. včetně řízení před [anonymizována dvě slova] proto nesprávně krátil základní částku za první dva roky o 50%, odvolací soud se s touto námitkou neztotožnil. Soud I. stupně postupoval zcela správně, pokud projednal žalobu v takovém rozsahu, v jakém byla žalobcem vymezena. Žalobce jednoznačně vymezil předmět řízení ve svém podání ze dne [datum] tak, že požaduje odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou průtahy v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], které bylo zahájeno dne [datum] [anonymizováno] pravomocně ukončeno dne [datum]. Takto byla žaloba projednána [anonymizováno] rozhodnuta. Soud I. stupně následně dospěl ke správnému závěru, že celková doba posuzovaného řízení činila 3 roky [anonymizováno] 1 měsíc. Při stanovení výše zadostiučinění pak soud I. stupně vyšel ze Stanoviska občanskoprávního [anonymizováno] obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [stanovisko NS], [anonymizováno] za základní částku za rok trvání řízení vzal částku ve výši [částka], resp. částku ve výši [částka] za měsíc trvání řízení. Za první dva roky pak rovněž správně přiznal částku v poloviční výši, [anonymizováno] to při zohlednění skutečnosti, že každé řízení musí objektivně určitou dobu trvat. Vzhledem k uvedenému vzal proto odvolací soud tuto námitku jako nedůvodnou. Odvolací soud pokládá za významné znovu zdůraznit, že bylo výlučně na žalobci, aby řádně vymezil předmět soudního řízení, aby jednoznačně [anonymizováno] srozumitelně určil, čeho se svojí žalobou domáhá [anonymizováno] o jakém nároku má soud rozhodovat. Aktivní role žalobce, spojená s procesní odpovědností za výsledek řízení (tzn. břemeno tvrzení [anonymizováno] břemeno důkazní), je totiž nezbytná. Pokud toto neučinil, nelze se dovolávat pochybení na straně soudu. Odkazoval-li žalobce v této souvislosti na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (konkrétně na rozsudky sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] [anonymizováno] [spisová značka]) či Ústavního soudu ČR (konkrétně nálezy sp. zn. [ústavní nález] [anonymizováno] [ústavní nález]), neshledává odvolací soud uvedená rozhodnutí ve světle výše uvedených závěrů za přiléhavá.

14. K námitce žalobce, že prvostupňové rozhodnutí je v rozporu s principem proporcionality, odvolací soud uvádí, že postupu soudu I. stupně není ani v této části čeho vytknout. Soud I. stupně vypočtenou základní částku ve výši [částka] ponížil o 10% odpovídajících tomu, že se na rozhodování v původním řízení podílel soud prvního stupně [anonymizováno] dále Ústavní soud. Naproti tomu byla vypočtená částka navýšena o 10% z důvodu postupu soudu v původním řízení spočívajícím v několika průtazích. Soud I. stupně neshledal žádná další způsobilá kritéria, která by mohla uvedenou částku zvýšit nebo snížit. S těmito závěry se odvolací soud plně ztotožnil. Pokud i v tomto případě žalobce odkazoval na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (konkrétně na rozsudky sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] [anonymizováno] [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] [anonymizováno] [spisová značka]) či Ústavního soudu ČR (konkrétně nález sp. zn. [ústavní nález]), má odvolací soud za to, že na jeho závěrech nemohla tato rozhodnutí ničeho změnit.

15. Pokud jde o námitku týkající se počátku běhu prodlení žalované, k této se uvádí, že soud I. stupně správně přiznal zákonné úroky z prodlení v souladu s [ustanovení pr. předpisu], ve spojení s [ustanovení pr. předpisu] ode dne [datum], kdy se dostala žalovaná do prodlení s náhradou škody. Takto bylo rozhodováno ve shodě s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu ČR, přičemž soud I. stupně neopomněl odkázat na přiléhavá rozhodnutí, když příkladmo uvedl rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] nebo ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nebo [spisová značka].

16. Konečně ani v případě napadeného nákladového výroku nelze soudu I. stupně ničeho vytknout. Správně nepřiznal náhradu za písemné vyjádření ze dne [datum], když toto písemné vyjádření nepokládal za účelně vynaložený náklad, neboť k němu byl žalobce soudem vyzýván, [anonymizováno] relevantní rovněž nebyla ani náhrada na za neúspěšné uplatnění námitky podjatosti soudkyně ze dne [datum].

17. Odvolací soud na základě všech výše uvedených důvodů napadený rozsudek v zamítavém výroku o věci samé (výrok II.), včetně věcně správného výroku o náhradě nákladů řízení (výrok III.), podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

18. Ve smyslu § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení plně úspěšná žalovaná. Té vznikly v odvolacím řízení náklady, které jsou představovány paušální náhradou výdajů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka] podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. [anonymizováno] podle § 89a ex. řádu, za 2 úkony (příprava, účast na jednání dne [datum]), celkem [částka].