o odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Soud I. stupně napadeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně ode dne [datum] do zaplacení (výrok I.) a současně rozhodl o tom, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] (výrok II.).

2. Takto bylo rozhodnuto o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala úhrady výše uvedené částky s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela se žalovaným Smlouvu o zprostředkování (dále jen„ Smlouva“), v níž se žalobkyně zavázala vyvíjet činnost směřující k obstarání příležitosti k uzavření kupní smlouvy nebo smlouvy o smlouvě budoucí kupní k nemovitostem, které jsou přesně specifikovány v bodě 1. odůvodnění (dále jen„ Byt“) rozsudku soudu I. stupně. Nárok na provizi ve výši 3 % z kupní ceny pak žalobkyni vznikl v okamžiku, kdy žalovaný kupní smlouvu uzavřel, konkrétně dne [datum] s [jméno] [příjmení] za cenu [částka]. Žalobkyně přitom budoucího kupce dne [datum] do předmětného Bytu přivedla, a byť se mu tehdy kupní cena zdála vysoká a snížení ceny nebylo možné vyjednat, má žalobkyně za to, že její nárok na vyplacení provize je dán, když učinila úkony, které žalovanému umožnily uzavření kupní smlouvy.

3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Shodně se žalobkyní uvedl, že spolu uzavřeli Smlouvu o zprostředkování. Namítal, že k uzavření kupní smlouvy nedošlo přičiněním žalobkyně, ale uzavření této smlouvy zprostředkovala společnost [právnická osoba], se kterou žalovaný uzavřel zprostředkovatelskou smlouvu již v roce 2018 a které byla také vyplacena provize. Se žalobkyní byla navíc uzavřena tzv. nevýhradní smlouva o zprostředkování, jejímž předmětem bylo vyhledání zájemce, který by nabízený Byt koupil za cenu [částka]. Takového zájemce však žalobkyně nenašla. Nadto žalobkyně ani neprokázala, že by měl [jméno] [příjmení] o koupi Bytu za kupní cenu [částka] prostřednictvím žalobkyně zájem.

4. Soud I. stupně nejprve konstatoval, že žalovaný je občanem Ruské federace s povoleným pobytem na území ČR. Pravomoc českých soudů ve věci rozhodovat pak dovodil s odkazem na § 6 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“), a § 85 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). Rozhodné právo pak bylo určeno odkazem na § 87 ZMPS. Dále vycházel při svém rozhodování ze skutkových zjištění, která byla podrobně popsána pod body 5. až 26. odůvodnění rozsudku. Na jejich základě pak učinil závěr, že žalovaný jako vlastník Bytu uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], Smlouvu o výhradním zprostředkování uzavření kupní smlouvy k Bytu za cenu [částka] s tím, že zprostředkovatelská provize bude činit 3 % z kupní ceny a DPH. Smlouva byla uzavřena na dobu 6 měsíců a její platnost se měla prodloužit o dalších 6 měsíců, pokud nebude podepsána kupní smlouva. Nárok na zprostředkovatelskou provizi měl společnosti vzniknout i v případě, že kupní smlouva byla uzavřena do 6 měsíců od uplynutí doby platnosti této smlouvy s přičiněním zprostředkovatele a se zájemcem, kterému zprostředkovatel nabídl Byt v době platnosti této smlouvy, tedy do [datum] Kupní smlouva byla uzavřena dne [datum] za kupní cenu ve výši [částka]. Byt koupil [jméno] [příjmení], který svůj zájem o Byt projevil písemně dne [datum]. Žalovaný zprostředkovatelskou provizi vyplatil společnosti [právnická osoba] Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o zprostředkování na prodej Bytu, která měla charakter nevýhradní. Žalovaný požadoval kupní cenu [částka], kterou bylo možno snížit po předchozím souhlasu žalovaného. Provize byla dohodnuta ve výši 3 % z kupní ceny plus DPH. Žalobkyně zajistila pro [jméno] [příjmení] na den [datum] prohlídku Bytu, o čemž byl sepsán a zájemcem podepsán protokol o absolvované prohlídce. [jméno] [příjmení] však neměl o nemovitost z důvodu vysoké kupní ceny zájem. Po právní stránce soud I. stupně věc hodnotil s odkazem na § 2445 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), § 2447 o. z., § 2453 o. z. a § 2454 o. z., a dovodil, že žalobkyně svou činností vytvořila žalovanému příležitost uzavřít kupní smlouvu se třetí osobou, konkrétně s [jméno] [příjmení], který se zúčastnil prohlídky předmětného bytu. Ačkoliv podmínkou pro vznik nároku na provizi pro žalobkyni byla i kupní cena ve výši [částka], bylo možno tuto částku ponížit se souhlasem žalovaného. Souhlas žalovaného se snížením kupní ceny pak soud I. stupně dovodil z toho, že byl žalovaný ochoten uzavřít kupní smlouvu za částku nižší, jež byla podmínkou pro uzavření kupní smlouvy s [jméno] [příjmení], kterého vyhledala žalobkyně a přivedla na prohlídku Bytu. Soud I. stupně tak shledal příčinnou souvislost mezi jednáním žalobkyně a uzavřením kupní smlouvy. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně dle úspěchu ve věci a přiznal je s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. žalobkyni.

5. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné a přípustné odvolání, které odůvodnil odkazem na § 205 odst. 2 písm. b), e) a g) o. s. ř. Nesprávnost rozhodnutí soudu I. stupně shledával jednak v tom, že nebylo přihlédnuto k tvrzeným skutečnostem a označeným důkazům, jednak v tom, že soud I. stupně učinil na základě provedených důkazů nesprávná skutková zjištění, a konečně, že věc také nesprávně právně posoudil. Žalovaný zcela kategoricky nesouhlasil se závěry soudu I. stupně jednak o tom, že žalobkyně vytvořila žalovanému příležitost uzavřít kupní smlouvu se třetí osobou, kterou měl být [jméno] [příjmení], který se zúčastnil prohlídky předmětného Bytu přičiněním žalobkyně a s nímž byla nakonec kupní smlouva také uzavřena, dále o tom, že žalovaný souhlasil se snížením nabízené kupní ceny. Uvedené bylo soudem I. stupně dovozováno ze skutečnosti, že žalovaný uzavřel kupní smlouvu s kupní cenou nižší, než byla stanovena ve Smlouvě, která byla podmínkou pro uzavření kupní smlouvy s [jméno] [příjmení]. Žalovaný argumentoval výkladem § 2445 odst. 1 o. z. a § 2447 odst. 2 o. z., které zavazují zprostředkovatele zprostředkovat zájemci uzavření určité smlouvy s třetí osobou, smlouvy s určitým obsahem. V této souvislosti odkazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], jejichž závěry však soud I. stupně nerespektoval. Žalovaný poukazoval zejména na to, že v rámci dokazovaní provedeného před soudem I. stupně bylo prokázáno, že žalobkyně se ve Smlouvě zavázala nabízet byt k prodeji za cenu [částka], která mohla být snížena pouze po předchozím souhlasu žalovaného. Závazek žalobkyně pak nespočíval v pouhém vyhledání zájemce o koupi bez dalšího, ale vyhledání takového zájemce, který by byl ochoten Byt koupit právě za tuto cenu. Navíc neexistuje žádný důkaz, který by potvrzoval verzi žalobkyně, že mohla po prohlídce provedené dne [datum] považovat [jméno] [příjmení] za vážného zájemce, který hodlal Byt za stanovených podmínek, tj. za [částka], skutečně koupit. Pokud soud I. stupně dospěl k opačnému závěru, jedná se o nesprávné skutkové zjištění. Žalovaný pokládal rovněž za neudržitelný závěr soudu I. stupně, že tím, že žalovaný nakonec uzavřel kupní smlouvu s kupní cenou ve výši [částka], fakticky souhlasil se snížením ceny ve smyslu ustanovení odstavce 1.3 Smlouvy, a proto vznikl žalobkyni nárok na zaplacení sjednané provize. S ohledem na uvedené se žalovaný domáhal vydání rozhodnutí, kterým by odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobu v celém rozsahu zamítne a stanoví žalobkyni povinnost uhradit žalovanému náklady řízení.

6. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání žalovaného nejprve shrnula jeho argumentaci, vytýkala mu, že použil odkazy na rozhodnutí Nejvyššího soudu, která však nejsou v dané věci přiléhavá. Obhajovala svůj nárok na provizi. Poukazovala především na to, že smluvní strany si ujednaly, že za osobu vyhledanou žalobkyní se považuje zejména, nikoliv však výlučně, osoba, kterou žalobkyně přivedla do Bytu na obhlídku, což dokládal podepsaný protokol o obhlídce Bytu. Současně argumentovala tím, že nabídková cena byla zvolena a určena výlučně žalovaným, žalobkyně ji musela respektovat a bez souhlasu žalovaného ji nemohla snížit. Navíc se ve Smlouvě žalobkyně zavázala vyvíjet činnost směřující k obstarání příležitosti pro žalovaného k uzavření kupní smlouvy nebo smlouvy o smlouvě budoucí kupní, jejímž hlavním závazkem bude závazek zájemce koupit od žalovaného [příjmení]. Žalobkyně tak byla povinna pouze nabízet Byt za stanovenou nabídkovou cenu, nikoliv však, aby tato cena byla uvedena v kupní smlouvě. Poukazovala také na skutečnost, že žalovaný tím, že neudělil žalobkyni souhlas se snížením nabídkové ceny, porušil svoji povinnost vyplývající z čl. 5 Smlouvy. Konečně žalobkyně argumentovala svými nemalými náklady, které vynaložila na propagaci a činnost spojenou s nabízením Bytu žalovaného. Se závěry učiněnými soudem I. stupně se žalobkyně zcela ztotožnila, tj. jak co do skutkových závěrů, tak rovněž i co do právního posouzení. Navrhovala, aby byl rozsudek I. stupně potvrzen a byla jí přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení.

7. Žalovaný v následné replice setrvával na své argumentaci, že žalobkyně byla povinna zprostředkovat mu možnost uzavření smlouvy, jejímž hlavním závazkem bude závazek zájemce koupit Byt za cenu [částka], a nikoliv za jakoukoliv cenu, jak uvádí žalobkyně. Znovu zopakoval, že činnost žalobkyně nevedla ke zprostředkování možnosti uzavření smlouvy se zájemcem, tj. osobou, se kterou by měl žalovaný reálnou možnost zprostředkovávanou kupní smlouvu, za jím stanovených podmínek, uzavřít. Žalobkyně nikdy nežádala o snížení nabídkové kupní ceny, natož ve spojení s jakýmkoliv konkrétním zájemcem o koupi Bytu.

8. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, že splňuje náležitosti uvedené v § 205 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a to ve smyslu § 212 a § 212a o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné.

9. Předně pokud jde o pravomoc českých soudů ve věci rozhodovat, uvádí odvolací soud, že byť tato byla soudem I. stupně dovozena správně, měl soud I. stupně primárně vycházet z dvoustranné mezinárodní smlouvy uzavřené mezi [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova] [anonymizováno], o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních (publikováno pod [číslo] Sb.), když žalovaný je ruský státní příslušník. Avšak vzhledem k tomu, že předmětný závazkový vztah tato mezinárodní smlouva neupravuje, bylo nutno následně postupovat v duchu § 2 ZMPS a na daný případ aplikovat [nařízení EP] ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech ([anonymizováno] I bis, dále jen„ Nařízení“). Mezinárodní příslušnost soudu pak byla založena s odkazem na čl. 4 odst. 1 Nařízení, když žalovaný má bydliště na území ČR. Pokud jde o rozhodné právo, tímto je právo české (jak ostatně opět správně určil i soud I. stupně), a to s odkazem na čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008 ze dne [datum], o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy ([anonymizováno] I), když si účastníci ve Smlouvě jednoznačně sjednali použití českých právních předpisů.

10. Ke skutkové stránce věci je třeba konstatovat, že soud I. stupně řádným procesním způsobem, správně a úplně zjistil skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí o podané žalobě. Odvolací soud proto na správná a úplná skutková zjištění soudu I. stupně odkazuje (shrnutá výše pod bodem 4.) a sám z nich dále vychází.

11. K právní stránce věci pak odvolací soud konstatuje, že byť soud I. stupně aplikoval přiléhavá zákonná ustanovení, vyvodil z nich nesprávný právní závěr.

12. Podle § 2445 o. z. se smlouvou o zprostředkování zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. Je-li již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování.

13. Podle § 2447 o. z. je provize splatná dnem uzavření zprostředkované smlouvy; byla-li tato smlouva uzavřena s odkládací podmínkou, je provize splatná až splněním podmínky. Bylo-li ujednáno, že zprostředkovatel pro zájemce obstará příležitost uzavřít s třetí osobou smlouvu s určitým obsahem, je provize splatná již obstaráním příležitosti.

14. Zprostředkovatelská smlouva se řadí mezi smlouvy příkazního typu. Zprostředkovatel se v ní zavazuje, že zprostředkuje zájemci uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce za to zaplatí zprostředkovateli provizi. Podstatou zprostředkování je tak činnost jedné strany vyvíjená ve prospěch strany druhé, jde o činnost zprostředkovatele směřující k tomu, aby měl zájemce příležitost (reálnou možnost) uzavřít určitou smlouvu se třetí osobou. Přesná úprava obsahu závazkového vztahu ze smlouvy o zprostředkování je pak ponechána na vůli účastníků smlouvy. Zprostředkování je přitom vždy úplatné, zprostředkovatel vykonává zprostředkovatelskou činnost za odměnu (provizi). Předpokladem pro vznik práva na odměnu (provizi) zprostředkovatele je zajištění příležitosti (reálné možnosti) uzavřít smlouvu (k tomu rovněž viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

15. Převedeno na posuzovaný případ tak bylo pro úspěch žalobkyně jako zprostředkovatelky nezbytné, aby jednak vyhledala osobu, se kterou by měl žalovaný jako zájemce reálnou možnost zprostředkovávanou smlouvu uzavřít, a současně aby tato osoba splňovala požadavky stanovené žalovaným jako zájemcem, tj. akceptovala návrh na uzavření zprostředkovávané smlouvy za podmínek stanovených žalovaným. Jinými slovy, nárok žalobkyně na odměnu je opodstatněn za předpokladu, že mezi výsledkem, tzn. uzavřením požadované smlouvy žalovaným s třetí osobou, a činností žalobkyně je vztah příčinné souvislosti, který vede k závěru, že nebýt snahy a úsilí žalobkyně, směřující k zajištění příležitosti pro žalovaného uzavřít smlouvu se třetí osobou, k tomuto výsledku by nedošlo. V konkrétním případě byla zprostředkovávanou smlouvou smlouva kupní, přičemž žalovaný vymezil své požadavky na její obsah v podobě kupní ceny [částka] s dovětkem o její případné modifikaci po jeho předchozím souhlasu. Tedy žalovaný si jednoznačně ve Smlouvě vymínil, že Byt bude nabízen za kupní cenu [částka]. Ke snížení této ceny mohlo dojít pouze a jedině na základě předchozího souhlasu žalovaného.

16. K podmínce zajištění příležitosti uzavřít kupní smlouvu odvolací soud konstatuje, že tato nebyla dle jeho názoru řádně naplněna. Pro její úspěšné naplnění bylo totiž třeba, aby žalobkyně vyhledala takovou osobu, se kterou by měl žalovaný reálnou možnost zprostředkovávanou, tj. kupní smlouvu s kupní cenou ve výši [částka], uzavřít. Ač žalobkyně dne [datum] do předmětného Bytu přivedla na prohlídku [jméno] [příjmení], který nakonec Byt koupil, tak tento neměl po absolvování prohlídky o Byt s nabízenou cenou [částka] zájem, neboť tato cena převyšovala jeho finanční možnosti.

17. První z podmínek pro výplatu provize tak nebyla splněna, a protože obě podmínky musejí být splněny kumulativně, nesplnění první z nich vede k jednoznačnému závěru, že nárok žalobkyně na provizi nemohl vzniknout.

18. Pro úplnost odvolací soud k podmínce uzavření kupní smlouvy s kupní cenou ve výši [částka] dodává, že nedošlo ani k jejímu naplnění. Žalovaný sice uzavřel dne [datum] kupní smlouvu s kupní cenou [částka], avšak dle názoru odvolacího soudu nešlo o tu kupní smlouvu, jejíž uzavření bylo předmětem zprostředkování, když ze strany žalovaného nedošlo k odsouhlasení nižší kupní ceny. Žalovaný žádný souhlas ke snížení ceny Bytu žalobkyni nikdy neudělil, což také soud I. stupně správně dovodil ve svém rozhodnutí. Následně však nelogicky konstatoval, že podmínka souhlasu žalovaného byla splněna, když žalovaný uzavřel kupní smlouvu s nižší cenou. Současně závěr, že žalobkyně neobdržela od žalovaného potřebný souhlas, podporuje také vyjádření samotné žalobkyně k odvolání, v němž jednoznačně uvedla, že nabídková cena byla zvolena a určena výlučně žalovaným a žalobkyně ji musela respektovat, bez souhlasu žalovaného ji nemohla sama snížit. Dokonce namítala porušení smluvních povinností ze strany žalovaného, který neudělil žalobkyni souhlas se snížením nabídkové ceny.

19. Nad rámec uvedeného je ještě třeba konstatovat, že pro posouzení nároku na provizi nebylo významné, z popudu (iniciativy) koho došlo k uzavření kupní smlouvy, nýbrž výlučně posouzení, zda žalobkyně naplnila své povinnosti, k nimž se ve Smlouvě zavázala, a zda jí tudíž vznikl nárok na vyplacení sjednané provize ve výši 3 % z kupní ceny plus DPH.

20. Závěrem odvolací soud pokládá za potřebné vyjádřit se i k argumentaci žalobkyně stran nemalých nákladům, které musela vynaložit na propagaci a činnost spojenou s nabízením Bytu žalovaného. V této souvislosti se konstatuje, že žalobkyně je profesionálem v oboru realitního zprostředkování. Propagace, inzerce a další činnosti související s nabízením nemovitostí jsou předmětem jejího podnikání. Bylo proto na žalobkyni, aby vyhodnotila rizikovost konkrétního prodeje, zvážila, zda je reálné, aby se předmětný Byt prodal za cenu stanovenou žalovaným. Vzniklé náklady a následný neúspěch při zprostředkování z důvodů výše uvedených je pak třeba vnímat jako podnikatelské riziko žalobkyně.

21. S odkazem na výše uvedené důvody proto odvolací soud postupem podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. rozsudek soud I. stupně změnil tak, že žalobu, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s příslušenstvím, zamítl.

22. Vzhledem k tomu, že odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně, rozhodoval nejen o nákladech odvolacího řízení, ale znovu i o nákladech řízení před soudem I. stupně. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl dle § 224 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný byl ve věci plně úspěšný. Žalovanému proto náleží náhrada nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající:

náklady před soudem I. stupně:

- z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT,

- z částky 4 x [částka], celkem [částka], za písemné vyjádření ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) AT,

- z částky 5 x [částka], celkem [částka], za účast u jednání soudu dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum],

- včetně 10 paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 AT,

- 21% DPH z částky [částka] ve výši [částka];

celkem [částka];

náklady před soudem odvolacím:

- z částky [částka] za podání odvolání dle § 11 odst. 1 písm. d) AT,

- z částky 2 x [částka], celkem [částka], za písemné vyjádření ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) AT,

- z částky [částka] za účast u jednání soudu dne [datum],

- včetně 4 paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 AT,

- 21% DPH z částky [částka] ve výši [částka];

- soudní poplatek za odvolací řízní ve výši [částka],

celkem [částka].

Žalobkyně je tedy povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku v celkové výši [částka]. Platební místo odvolací soud určil dle § 149 odst. 1 o. s. ř., lhůtu podle § 160 odst. 1 o. s. ř.