o odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s opravným usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Shora citovaným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,75 % ročně od [datum] a dále s úrokem z prodlení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby [anonymizována čtyři slova] zvýšené o 7 % bodů platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného do zaplacení, a dále částku [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,75 % ročně od [datum] a dále s úrokem z prodlení odpovídající ročně výši repo sazby [anonymizována čtyři slova] zvýšené o 7 % bodů platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I). Žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (výrok II).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě ze dne [datum], kterou se původní žalobce ([právnická osoba]) domáhal po původním žalovaném ([obec] [anonymizováno] agentuře) zaplacení částek [částka] a [částka], vždy s úrokem z prodlení z dlužné částky ve výši 8,75 % od [datum] a dále v aktuální výši odpovídající ročně výši repo sazby [anonymizována dvě slova] a navýšené o 7 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že usnesením ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], povolil Krajský obchodní soud v [obec] žalobci (jako dlužníku) vyrovnání. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], Krajský soud v Ostravě (dále [anonymizováno]„ konkursní soud“) potvrdil vyrovnání. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], které nabylo právní moci téhož dne, prohlásil konkursní soud vyrovnání za skončené.

3. Žalovaný přihlásil do vyrovnání (podáním ze dne [datum], ve znění podání z 23. a [datum] a [datum]) pohledávku ze smlouvy o restrukturalizaci úvěru ze dne [datum] v celkové výši [částka], tvořenou jistinou ve výši [částka] a příslušenstvím (úroky, úroky z prodlení a poplatky) ve výši [částka] (dále [anonymizováno]„ pohledávka [číslo]“), podle stavu do dne [datum], kdy nabylo právní moci rozhodnutí o povolení vyrovnání. Co do částky [částka] (bez rozlišení na jistinu a příslušenství) přihlásil žalovaný pohledávku [číslo] jako přednostní pohledávku ve smyslu § 54 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též [anonymizována dvě slova]“), tedy jako pohledávku zajištěnou zástavním právem k nemovitostem v katastrálním území Zábřeh - [část obce] podle smlouvy ze dne [datum]. Žalovaný přihlásil do vyrovnání (podáním ze dne [datum], ve znění podání z [datum]) pohledávku ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] v celkové výši [částka], tvořenou jistinou ve výši [částka] a příslušenstvím (úroky, úroky z prodlení a poplatky) ve výši [částka] (dále [anonymizováno]„ pohledávka [číslo]“), podle stavu do dne [datum], kdy nabylo právní moci rozhodnutí o povolení vyrovnání. Co do částky [částka] (bez rozlišení na jistinu a příslušenství) přihlásil žalovaný pohledávku [číslo] jako přednostní pohledávku ve smyslu ustanovení § 54 [anonymizováno], tedy jako pohledávku zajištěnou zástavním právem k nemovitostem v katastrálním území Zábřeh - [část obce] podle zástavních smluv ze dne [datum] a [datum] a dále zástavním právem k nemovitostem v [katastrální uzemí], [obec] [anonymizována dvě slova], [obec] - VŽ, [část obce], [obec] a [část obce] [anonymizována dvě slova] podle [anonymizováno] smlouvy ze dne [datum] a k nemovitostem v [katastrální uzemí] podle [anonymizováno] smlouvy ze dne [datum]. Žalovaný přihlásil do vyrovnání (podáním ze dne [datum], ve znění podání z [datum]) pohledávku ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] (kde část úvěru byla poskytnuta v německých markách) v celkové výši [částka], tvořenou jistinou ve výši [částka] a příslušenstvím (úroky, úroky z prodlení a poplatky) ve výši [částka] (dále [anonymizováno]„ pohledávka [číslo]“), podle stavu do dne [datum], kdy nabylo právní moci rozhodnutí o povolení vyrovnání. Co do částky [částka] (bez rozlišení na jistinu a příslušenství) přihlásil žalovaný pohledávku [číslo] jako přednostní pohledávku ve smyslu ustanovení § 54 [anonymizováno], tedy jako pohledávku zajištěnou zástavním právem k nemovitostem v katastrálním území Zábřeh - [část obce] podle zástavních smluv ze dne [datum] a [datum] a dále zástavním právem k nemovitostem v [katastrální uzemí], [obec] [anonymizována dvě slova], [obec] - VŽ, [část obce], [obec] a [část obce] [anonymizována dvě slova] podle [anonymizováno] smlouvy ze dne [datum].

4. Nezajištěná část [anonymizováno] byla vypořádána v souladu s usnesením o potvrzení vyrovnání. Zajištěné části [anonymizováno] se toto usnesení netýkalo. Žalovaný zajištěnou část [anonymizováno] dále (podle žalobce nesprávně) úročil jak běžným, tak sankčním úrokem a žalobce je splácel.

5. Žalovaný jako postupitel uzavřel se [právnická osoba] a. s., později [právnická osoba] (dále [anonymizováno]„ [právnická osoba]“), jako postupníkem, dne [datum] smlouvu o postoupení [anonymizováno], jejímž předmětem byly mimo jiné i [anonymizováno] [číslo] 3, v účetní hodnotě k [anonymizována dvě slova] [rok], jejichž výše činila u [anonymizováno] [číslo] částku [částka], u [anonymizováno] [číslo] částku [částka] a u [anonymizováno] [číslo] částku [částka]. Po postoupení [anonymizováno] bylo zjištěno, že (v celé postoupené výši) neexistují, neboť k [anonymizována dvě slova] [rok] částečně zanikly ze zákona. Nebyly totiž v rozsahu, ve kterém byly přihlášeny do vyrovnání jako přednostní, zajištěny v plné výši. V části, kterou nekrylo zajištění, proto zanikly dle § 63 odst. 1 poslední věty [anonymizováno] (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Podle znaleckých posudků, které si žalobce nechal vypracovat, činí hodnota zajištění u [anonymizováno] [číslo] částku [částka], u [anonymizováno] [číslo] částku [částka] a u [anonymizováno] [číslo] částku [částka] (jelikož [anonymizována dvě slova] bylo zřízeno jako druhé nebo pozdější v pořadí u nemovitostí, jejichž hodnota zajištění byla zohledněna již u [anonymizováno] [číslo]). [anonymizováno] tyto částky proto [anonymizováno] zanikly (jako řádně nepřihlášené do vyrovnání) dnem [datum]. Uvedené potvrzují i závěry zformulované v rozhodčím nálezu Rozhodčího soudu při [příjmení] [anonymizováno] [země] a [anonymizována dvě slova] [země] (dále [anonymizováno]„ rozhodčí soud“) ze dne [datum], sp. zn. Rsp 99, vydaném ve sporu o určení částečného zániku [anonymizováno] (mimo jiné i postoupené části [anonymizováno] [číslo] 3) mezi [právnická osoba] (jako žalobcem) a žalobcem v této věci (jako žalovaným), pod bodem 49. Po [anonymizována dvě slova] [rok] proto pohledávka [číslo] existovala [anonymizováno] ve výši [částka], pohledávka [číslo] [anonymizováno] ve výši [částka] a pohledávka [číslo] již neexistovala vůbec. Po uvedeném dni se tyto [anonymizováno] také již nemohly zvyšovat o úroky, úroky z prodlení nebo o další příslušenství. Je pravdou, že zákon nestanoví povinnost věřitele ocenit zajištění znaleckým posudkem, ale pokud tak neučiní, musí nést nepříznivé důsledky svého dispozitivního subjektivního chování (srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález], uveřejněné pod [číslo] [rok] Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a analogicky rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] Sb. rozh. obč.).

6. Na základě výše uvedeného žalobce dovodil, že mu vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení v rozsahu tvořeném platbami na zaniklou část [anonymizováno], neboť je-li plněno na základě právního titulu, který odpadl nebo bez právního důvodu, má osoba, které bylo plněno, povinnost takové plnění vydat. Do doby, než došlo k postoupení [anonymizováno], plnil žalobce na tyto [anonymizováno] přihlášené jako přednostní tak, že uhradil postupem dle [ustanovení pr. předpisu]“): a/ na pohledávku [číslo] celkem částku [částka], z toho [částka] na jistinu a [částka] na její příslušenství; b/ na pohledávku [číslo] celkem částku [částka], a to celou na její příslušenství; c/ na pohledávku č 3. celkem částku [částka] a [částka]. Vzhledem k tomu, že v rozsahu zajištění nebyly přihlášené [anonymizováno] rozděleny na jistinu a příslušenství, provedl žalobce toto rozdělení pro účely určení výše bezdůvodného obohacení podle poměru, v jakém bylo příslušenství [anonymizováno] k jistině u původně přihlášených [anonymizováno]. Podle tohoto poměru tak: a/ u [anonymizováno] [číslo] z celkem přihlášených [částka] ([anonymizováno]) jistině ve výši [částka] odpovídalo [anonymizováno] a příslušenství ve výši [částka] [anonymizováno]; podle tohoto poměru pak existující výši [anonymizováno] ([částka]) po částečném zániku [anonymizováno] odpovídalo [částka] na jistině ([anonymizováno]) a [částka] na příslušenství ([anonymizováno]); b/ u [anonymizováno] [číslo] z celkem přihlášených [částka] ([anonymizováno]) jistině ve výši [částka] odpovídalo [anonymizováno] a příslušenství ve výši [částka] [anonymizováno]; podle tohoto poměru pak existující výši [anonymizováno] ([částka]) po částečném zániku [anonymizováno] odpovídalo [částka] na jistině ([anonymizováno]) a [částka] na příslušenství ([anonymizováno]); c/ u [anonymizováno] [číslo] není třeba žádné rozlišení činit, jelikož její výše je nulová. Bezdůvodné obohacení se pak rovná rozdílu mezi skutečně zaplacenou částkou na jistinu každé [anonymizováno] a na příslušenství každé [anonymizováno] a existující nezaniklou jistinou a příslušenstvím každé [anonymizováno]. Takto zjištěný rozdíl (přeplatek) činí: a/ u [anonymizováno] [číslo] celkem [částka] (z toho na jistině [částka] a na příslušenství [částka]); b/ u [anonymizováno] [číslo] celkem [částka] (vše na příslušenství); c/ u [anonymizováno] [číslo] celkem [částka] a [částka].

7. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a namítal, že přihlásil [anonymizováno] do vyrovnání v souladu s právními předpisy, přičemž žalobce nezpochybnil ani výši [anonymizováno], ani způsob jejich přihlášení. Věřitelé nejsou povinni ocenit při přihlášení předmět zajištění a podle výsledku ocenění rozlišovat v přihlášce zajištěné a nezajištěné části [anonymizováno]. Takový postup by odporoval pravidlu vyjádřenému v § 60 odst. 1 písm. a/ [anonymizováno]. Povinnost oceňovat předmět [anonymizováno] se nepodává ani z usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ve kterém Nejvyšší soud zdůraznil, že i oddělení věřitelé jsou povinni přihlásit své [anonymizováno] do vyrovnání, čímž mimo jiné vyvrátil mylný názor, že oddělení věřitelé jsou povinni odlišit jakousi„ zajištěnou“ a„ nezajištěnou“ část [anonymizováno]. Žalovaný pro potřeby ustanovení § 58 odst. 2 písm. d/ [anonymizováno] označil, do jaké maximální výše očekává uhrazení [anonymizováno] z práva na oddělené uspokojení. Přitom je zřejmé, že v době přihlášení [anonymizováno] do vyrovnání nelze přesně určit, kdy a do jaké míry bude pohledávka uspokojena z práva na oddělené uspokojení, a to tím spíše, že během vyrovnání ani po jeho skončení nemusí vůbec dojít k realizaci zástavního práva. Lze proto dovodit, že je na úvaze odděleného věřitele, jak odhadne maximální výši části [anonymizováno], která nebude uspokojena z práva na oddělené uspokojení a za kterou pak hlasuje ve vyrovnání (čemuž odpovídá i argumentace v usnesení o potvrzení vyrovnání).

8. Žalovaný dále namítal, že ustanovení § 63 odst. 1 poslední věty [anonymizováno] (ve znění účinném od [datum]) o zániku [anonymizováno] není použitelné na vyrovnání povolené žalobci [datum], takže k zániku části [anonymizováno] způsobem popsaným v žalobě nedošlo (ani dojít nemohlo). Označené ustanovení neupravuje následky v něm uvedené pro případy, kdy je veden spor o pravost, výši nebo způsob přihlášení [anonymizováno]; sankcionuje pouze ty věřitele, kteří svou pohledávku nepřihlásili včas (srov. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], podle kterého„ Pravomocné skončení vyrovnacího řízení má jiné právní následky pro [anonymizováno], které byly předmětem vyrovnacího řízení, a jiné pro ty, které jeho předmětem nebyly. [anonymizováno], které byly předmětem vyrovnacího řízení, se uspokojují [anonymizováno] částkou stanovenou ve vyrovnání, a povinnost dlužníka zaplatit neuhrazený zbytek zaniká (§ 63 odst. 1 cit. zák. (rozuměj [anonymizováno])). [anonymizováno], které předmětem vyrovnacího řízení nebyly, však nadále trvají. To vyplývá z ustanovení § 63 cit. zák. (rozuměj [anonymizováno]), které nestanoví pro tyto [anonymizováno] žádný zvláštní režim. Z toho tedy pak vysvítá, že po skončení vyrovnání je jejich osud stejný jako před jeho zahájením.“).

9. Žalovaný dále uvedl, že rozhodčí nález ze dne [datum] je důsledkem sporu mezi mateřskou a dceřinou společností, účelově vyrobeného se záměrem oslabit procesní postavení žalovaného a není pro žalovaného závazný. Rozhodčím nálezem ze dne [datum], sp. zn. Rsp 160, naopak rozhodčí soud zamítl žalobu [právnická osoba] vůči žalovanému.

10. Napadeným rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s opravným usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud I. stupně žalobě v celém rozsahu vyhověl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Jednalo se o v pořadí třetí rozsudek, když předchozí zamítavé rozsudky (srov. rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]), potvrzené odvolacím soudem (srov. rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]), zrušil Nejvyšší soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (posléze uveřejněným pod [číslo] Sb. rozh. obč. (dále též [anonymizováno]„ [spisová značka]“)), resp. ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

11. Soud I. stupně na základě provedeného dokazování, citovaná zákonná ustanovení (§ 28 odst. 1, § 52 odst. 2 písm. f/, § 53 odst. 2, § 57 odst. 1, § 60 odst. 1 písm. a/ a § 53 [anonymizováno], ve znění účinném do [datum], § 451 a § 458 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dále jen „obč. zák.“), a na závěry formulované v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], resp. v zrušujících rozsudcích Nejvyššího soudu v této věci žalobě v celém rozsahu vyhověl. V této souvislosti uzavřel, že právní předchůdce žalobce jako vyrovnací dlužník poskytl právnímu předchůdci žalovaného plnění na úhradu dluhu z obchodního závazkového vztahu v rozsahu, v němž dluh zanikl splněním potvrzeného vyrovnání. Šlo tedy o plnění bez právního důvodu. Po skončení vyrovnání měl žalovaný pouze [anonymizováno] na uspokojení [anonymizováno] ze zpeněžení [anonymizováno] (v rozsahu určeném hodnotou [anonymizováno]). Osobní závazek dlužníka (žalobce) vůči tomuto věřiteli (žalovanému) zanikl splněním potvrzeného vyrovnání v rozsahu, v němž žalovaný nebyl povinen k jeho splnění podle obsahu vyrovnání. Vyrovnání se netýkala pouze [anonymizováno] pohledávka. Z ustanovení § 53 odst. 2 [anonymizováno] vyplývá, že úroky, včetně úroků z prodlení ode dne, kdy povolení vyrovnání nabylo právní moci, jsou z vyrovnání vyloučeny a [anonymizováno] na ně zaniká dnem, kdy nabylo právní moci usnesení o potvrzení vyrovnání, což se týká všech [anonymizováno], včetně těch s právem na oddělené uspokojení. Žalobcův nárok shledal důvodným, neboť po skončení vyrovnání plnil žalovanému na [anonymizováno], které měly být uspokojeny pouze ze [anonymizováno] (z nemovitostí). Pokud žalobce uhradil žalovanému plnění [anonymizováno] rámec splněného vyrovnání, je žalovaný povinen toto plnění, které zakládá bezdůvodné obohacení, žalobci vrátit. Soud I. stupně nezadal znalecký posudek na hodnotu nemovitostí, neboť veškerá plnění, která žalobce uhradil žalovanému [anonymizováno] rámec splněného vyrovnání v období od [datum] do [datum], tj. částka [částka] a [částka], jsou plněním bez právního důvodu; zadání znaleckého posudku by tak bylo nadbytečné. Jelikož žalobce s ohledem na závěry Nejvyššího soudu požaduje méně, než na co by mu náležel nárok, přiznal mu soud nárok na bezdůvodné obohacení ve výši, kterou žalobce požadoval, tj. ve výši [částka] a [částka] s příslušenstvím.

12. Soud I. stupně s odkazem na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu v dané věci nepřiznal důvodnost námitce žalovaného týkající se promlčení nároku. Žalobce totiž plnil bezdůvodně na obchodněprávní dluh, proto je nutné otázku promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení posuzovat podle obchodního zákoníku. Z tvrzení žalobce uvedených v přílohách žaloby (tabulky označené písmeny A, B, C, D na [číslo listu] spisu) vyplývá, že žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení byly žalovanému, respektive jeho právnímu předchůdci, zaplaceny v rozpětí doby od [datum] do [datum]. Uvedené skutečnosti v průběhu řízení potvrdil žalobce a žalovaný je nerozporoval. Žalobce proto věděl nejpozději dne [datum] u všech předmětných [anonymizováno] o všech rozhodných skutečnostech pro podání žaloby (vydání rozhodnutí o vyrovnání, podle kterého žalobce plnil, kolik na úhradu té které [anonymizováno] dle vyrovnání žalobce zaplatil žalovanému, respektive jeho právnímu předchůdci). Žaloba byla podána dne [datum], tedy před uplynutím čtyřleté promlčecí lhůty. Proto k promlčení práva žalobce na vydání bezdůvodného obohacení nedošlo. Soud I. stupně dále zdůvodnil, že žalobce má [anonymizováno] i na úroky z prodlení, a to dle § 517 odst. 2 obč. zák. ode dne následujícího po podání žaloby, tj. v souladu s žalobním požadavkem.

13. Soud I. stupně proto žalobě vyhověl a o náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], které v odůvodnění rozsudku specifikoval.

14. Rozsudek soudu I. stupně napadl žalovaný včasným odvoláním a namítal, že soud nerespektoval vyslovený právní názor dovolacího soudu, uvedený v rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Dle odvolatele bylo třeba v řízení zpracovat znalecké posudky na hodnotu zástav, kterými byly [anonymizováno] žalovaného, tj. pohledávka [číslo] [číslo] [číslo] zajištěny. Žalovaný měl za to, že je potřeba postavit najisto, jaká je hodnota zástav, neboť jinak nelze dostát právním závěrům uvedeným v rozsudku Nejvyššího soudu tak, aby bylo možno dovodit, zda se žalovaný na úkor žalobce bezdůvodně obohatil, či nikoliv. Pokud žalobce plnil, měly všechny platby právního předchůdce žalobce právnímu předchůdci žalovaného na [anonymizováno] [číslo] to až do výše hodnot zástav, právní důvod. S ohledem k této otázce je irelevantní, kdy došlo ke splnění potvrzeného vyrovnání.

15. Žalovaný dále namítal, že soud I. stupně nepřípustně spojil vznik bezdůvodného obohacení žalovaného s tím, že k platbám právního předchůdce došlo v době od [datum] do [datum], tedy po skončení vyrovnání splněného dlužníkem, přičemž se soud samotnou hodnotou zástav vůbec nezabýval. Tento závěr soudu I. stupně však nemůže obstát. K tomuto odvolatel poukazoval na znění § 60 odst. 1 písm. a), § 58 odst. 2 písm. d) a § 63 [anonymizováno] a i s odkazem na § 28 odst. 1 [anonymizováno] ve spojení s právní větou dovolacího soudu namítal, že na zajištěné [anonymizováno] právního předchůdce žalovaného [číslo] mohlo být a bylo placeno i v době po potvrzení vyrovnání a mohlo být placeno i v době po skončení vyrovnání, neboť nároky oddělených věřitelů nejsou potvrzeným vyrovnáním dotčeny.

16. Žalovaný dále zopakoval výhrady k žalobcem předloženým znaleckým posudkům na hodnotu zástav s tím, že tyto znalecké posudky nejsou použitelné. Jednak byl oceňován užší předmět zajištění, než jaký byl rozsah nemovitostí, jež [anonymizováno] zajišťovaly. Další výhrada spočívala v tom, že posudek zpracovaný [anonymizována tři slova] odhad tržní hodnoty a skutečné dosažení částek při zpeněžování jednotlivých nemovitostí. Popsal průběh vyčleňování [anonymizováno] žalobce do dceřiných společností průběžně prováděný tak, aby se restrukturalizace žalobce vůbec dala realizovat. Žalovaný je přesvědčen a početně zdůvodňoval, že hodnota zástav byla vyšší, než jak vyplynulo ze znaleckých posudků předložených právním předchůdcem žalobce v daném řízení. Nadto tyto posudky žalobce neobsahovaly doložku dle § 127a o. s. ř., proto žalovaný vícekrát navrhoval, aby hodnota zástav byla znovu stanovena znalcem.

17. Žalovaný dále namítal, že veškeré platby, které od žalobce obdržel, započetl na jistiny dluhů, to za situace, že platby právního předchůdce žalobce nebyly účelově určeny, nebylo tak stanoveno, zda je plněno na jistinu, úroky či úroky z prodlení. Bylo pouze určeno, k jaké pohledávce se vztahují. Prostřednictvím tzv. uspořádacích účtů vedených [anonymizována tři slova] podle zákona č. 239/2001 Sb. žalovaný plnil vždy na jistiny svých splatných dluhů. Pokud se právní předchůdce žalovaného zmýlil a každou platbu žalobce přiřazoval v souladu s § 330 odst. 2 obchodního zákoníku, nicméně nesprávně ve smyslu zákona o konkursu a vyrovnání, nejprve na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, nelze z toho pro žalobce vyvozovat žádné důsledky.

18. Žalovaný dále namítal, že k uskutečnění a úspěšnému završení procesu reorganizace právního předchůdce žalobce přispěl významnou měrou právě žalovaný prostřednictvím svých organizačních jednotek, popřípadě prostřednictvím subjektů, v nichž měl žalovaný rozhodující vliv. [ulice] dopady záchrany právního předchůdce žalobce pak byly značnou měrou hrazeny právě z [anonymizováno] státního rozpočtu. K uvedenému žalovaný poukazoval na celkem 11 usnesení vlády [země], přijatých od [anonymizováno] [rok] do srpna [rok]; jedním z těchto usnesení bylo též usnesení [číslo] kterým vláda [země] mimo jiné souhlasila s odkoupením [anonymizováno] obchodních, bankovních a jiných věřitelů právního předchůdce žalobce společností [právnická osoba], dále souhlasila s poskytnutím úvěru na financování odkupu [anonymizováno] subjektem [anonymizována dvě slova] [obec] s. p. ú. zajištěného ručitelským prohlášením [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a s možným dopadem do hospodářského výsledku [anonymizována dvě slova] [obec] s. p. ú. až do výše [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], souhlasila s poskytnutím záruky nebo avalu subjektu [anonymizována dvě slova] [obec] s. p. ú. na dluhové instrumenty vystavené právním předchůdcem žalobce a souhlasila s úhradou případné ztráty subjektu [anonymizována dvě slova] [obec] s. p. ú. Dalším z těchto usnesení pak bylo usnesení [číslo] kterým vláda [země] uložila místopředsedovi vlády a ministru průmyslu a obchodu, aby zajistil v letech [rok] až [rok] průběžné financování řízení sanačních a rekultivačních prací, správu [anonymizováno] a demoličních prací v areálu [ulice] oblasti [část obce], a to z rozpočtové kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu. Výsledkem uskutečněné reorganizace je pak to, že právní předchůdce žalobce je doposud aktivním a fungujícím podnikatelským subjektem. V intencích výše uvedeného žalovaný namítal, že počínání žalobce v daném sporu je výkonem práv v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. V tomto směru proto rozhodnutí soudu I. stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

19. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí po doplnění dokazování změnil tak, že se žaloba zamítá.

20. Žalobce ve svém vyjádření k odvolání žalovaného poukazoval na správnost závěrů rozsudku soudu I. stupně a navrhl jeho potvrzení.

21. Odvolací soud k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], změnil rozsudek obvodního soudu ze dne [datum], ve znění usnesení téhož soudu ze dne [datum], tak, že žalobu zamítl (první výrok) a rozhodl o nákladech řízení před soudy všech stupňů (druhý výrok). Odvolací soud s odkazem na § 3 a § 451 obč. zák. a na závazné právní názory Nejvyššího soudu v této věci po přezkumu napadeného rozsudku uzavřel, že žaloba o vydání bezdůvodného obohacení není důvodná, když po zániku [anonymizováno] dnem [datum], kdy nabylo právní moci usnesení o potvrzení vyrovnání, žalovaný neuplatnil vůči žalobci žádnou další pohledávku, která by nebyla předmětem řízení o vyrovnání. Žalovaný neuplatnil vůči žalobci žádné další úroky (smluvní, sankční, nebo z prodlení), které by nebyly předmětem řízení o vyrovnání. Jestliže žalobce podle potvrzeného vyrovnání zaplatil žalovanou částku žalovanému v době po [anonymizována dvě slova] [rok] (od [datum] do [datum]), pak pouze plnil, co po právu (dle obsahu vyrovnání) plnit měl; srov. [spisová značka] (první zrušující rozsudek Nejvyššího soudu). Odchylné znalecké ocenění zástav, vypracované po právní moci usnesení o potvrzení vyrovnání, je pro posouzení důvodnosti žaloby irelevantní. Plnil-li žalobce [anonymizováno] to, co dle obsahu vyrovnání plnit měl, nemohl se žalovaný těmto částkami bezdůvodně obohatit. Usnesení o potvrzení vyrovnání se opírá o řešení, které navrhl dlužník (žalobce). Požaduje-li žalobce nyní revizi hromadně dohodnutého a schváleného řešení jeho úpadku tím, že se domáhá vrácení části plnění, které splnil dle potvrzeného vyrovnání, je jeho žaloba nedůvodná nejen proto, že je v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 3 obč. zák., jak namítá žalovaný, ale i proto, že titul, na jehož základě žalobce plnil žalovanému, nikdy nebyl zrušen a dále trvá. Požadavek dlužníka, aby mu bylo vráceno to, co plnil dle pravomocného usnesení o schválení vyrovnání, aniž toto rozhodnutí bylo zákonem předvídaným způsobem zrušeno, zcela popírá zásady, na nichž stojí institut vyrovnaní. Vyrovnání je svou podstatou narovnáním poměrů mezi úpadcem a jeho věřiteli, kteří k němu přistupují a souhlasí s částečným zaplacením svých [anonymizováno] při vědomí (mimo jiné) toho, že dlužníkovy zdroje jsou omezené a nestačí k plnému uspokojení všech věřitelů. Z logiky věci se podává, že by bylo zásadním vychýlením poměrů nastolených vyrovnáním, kdyby plnění poskytnuté jednomu z věřitelů bez zrušení usnesení o potvrzení vyrovnání bylo [anonymizováno] tak vráceno dlužníku. Nárok na vrácení toho, co bylo plněno v souladu s pravomocným rozhodnutím soudu, může obstát jedině v případě, že toto rozhodnutí bude odklizeno (zrušeno). Tyto závěry jsou souladné s názorem obsaženým v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a v předchozím zrušujícím rozhodnutí je Nejvyšší soud jako neaplikovatelné neodmítl.

22. Nejvyšší soud k dovolání žalobce rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (výrok I). Současně nařídil, aby věc v dalším řízení před odvolacím soudem projednal a rozhodl senát, jehož členy nebudou JUDr. [jméno] [příjmení], Mgr. RNDr. [jméno] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení] (výrok II).

23. Nejvyšší soud v odůvodnění svého rozsudku uvedl, že v této věci přijal dva zrušující rozsudky (jimž věc vždy vracel obvodnímu soudu k dalšímu řízení). Všechna vodítka nezbytná pro řádné právní posouzení věci přitom formuloval již v prvním zrušujícím rozsudku z [datum rozhodnutí] ([spisová značka]). Jakkoli druhý zrušující rozsudek (z [datum]) byl zacílen na odklizení nesprávného názoru obou soudů, že nárok je promlčen, jelikož žalovaným vznesená námitka promlčení se posuzuje podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, i v tomto druhém rozsudku Nejvyšší soud shrnul (zopakoval) nosné důvody [spisová značka], jež představovaly závazný právní názor Nejvyššího soudu v dané věci a jež mají být obecnými soudy i v důsledku uveřejnění prvního rozsudku ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pokládány za ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu na dané téma. Dovolací soud jednak dospěl k závěru, že 1. Nárokem odděleného věřitele, který ve smyslu ustanovení § 60 odst. 1 písm. a/ [anonymizováno] (v rozhodném znění) nemůže být dotčen vyrovnáním, je ve shodě s ustanovením § 28 odst. 1 uvedeného zákona„ [anonymizováno] odděleného věřitele, aby jeho pohledávka byla uspokojena ze zpeněžení věci, práva nebo [anonymizováno], jimiž byla zajištěna“. 2. [anonymizováno] věřitel, který je i osobním věřitelem dlužníka (jenž je současně dlužníkem zástavním) ve vyrovnacím řízení vedeném podle zákona o konkursu a vyrovnání, má po skončení vyrovnání splněného dlužníkem [anonymizována dvě slova] na uspokojení osobní [anonymizováno] ze [anonymizováno], nikoliv již z jiného dlužníkova [anonymizováno]. Osobní závazek dlužníka vůči tomuto věřiteli zanikl v rozsahu, v němž dlužník nebyl k jeho plnění povinen podle obsahu vyrovnání (stejně jako ostatní dlužníkovy osobní závazky), splněním potvrzeného vyrovnání. 3. Je-li osobní pohledávka zástavního věřitele vůči osobnímu dlužníku, jenž je současně zástavním dlužníkem, podle stavu ke dni, kdy nabylo právní moci usnesení o povolení vyrovnání takovému dlužníku, nižší než hodnota [anonymizováno], která ji zajišťuje, nelze částku, o kterou výtěžek zpeněžení [anonymizováno] převýší takto určenou pohledávku, použít na úhradu úroků a úroku z prodlení, které měly přirůst k zajištěné pohledávce v době od právní moci usnesení o povolení vyrovnání; [anonymizováno] na toto příslušenství zaniklo všem věřitelům vůči dlužníku dnem právní moci usnesení o potvrzení vyrovnání (které bylo následně i splněno).

24. V odstavci (39) druhého zrušujícího rozsudku pak Nejvyšší soud výslovně uzavřel, že:„ Plnění, které (vyrovnací) dlužník poskytl věřiteli na úhradu svého obchodního závazku (dluhu z obchodního závazkového vztahu) v rozsahu, ve kterém tento (obchodní) závazek (dluh) zanikl splněním potvrzeného vyrovnání, je plněním bez právního důvodu (plněním na domněle existující dluh, jenž předtím zanikl splněním potvrzeného vyrovnání); srov. § 451 odst. 2 obč. zák.“

25. Na základě výše uvedeného Nejvyšší soud uzavřel, že závěry, které odvolací soud přijal v napadeném rozhodnutí, jsou s těmito závaznými právními názory Nejvyššího soudu ve zjevném rozporu. Nejvyšší soud následně učinil k tomu, co podrobně rozebral již v [spisová značka], pro poměry dané věci následující vysvětlení.

26. Od [datum], kdy nabylo právní moci usnesení o povolení vyrovnání dlužníka, zaniklo žalovanému v souladu s § 53 odst. 2 [anonymizována dvě slova] požadovat po žalobci jakoukoli úhradu těch úroků a úroků z prodlení, které by měly přirůst k pohledávkám [číslo] 3 v době od [datum]. Jakákoli částka, kterou žalovaný přijal od dlužníka na úhradu takového příslušenství, byla bezdůvodným obohacením žalovaného na úkor žalobce; v uvedeném rozsahu by šlo o plnění bez právního důvodu (§ 451 odst. 2 obč. zák.).

27. Částkou, k jejíž úhradě žalovanému za účelem uspokojení [anonymizováno] [číslo] 3 byl (měl být) dlužník povinen podle potvrzeného vyrovnání, je pouze částka (vyrovnací kvóta), k jejíž úhradě žalovanému (jeho právními předchůdci) zavazuje dlužníka usnesení konkursního soudu o potvrzení vyrovnání ze dne [datum] (srov. jeho opis na č. l. 18-60).

28. V rozsahu, v němž usnesení o potvrzení vyrovnání neukládalo dlužníku uspokojit [anonymizováno] [číslo] 3 zajištěné zástavním právem váznoucím na nemovitostech dlužníka ([anonymizováno], k nimž právnímu předchůdci žalovaného náleželo ve smyslu § 28 odst. 1 [anonymizována dvě slova] na oddělené uspokojení z titulu zástavního práva), zůstalo takovému oddělenému věřiteli po skončení vyrovnání splněného dlužníkem pouze [anonymizováno] na uspokojení [anonymizováno] [číslo] 3 v neuhrazeném rozsahu ze zpeněžení [anonymizováno]. Totéž Nejvyšší soud ozřejmil již v [spisová značka] závěrem, že„ vyrovnáním nedotčena zůstala pouze [anonymizováno] pohledávka“.

29. Podle literatury i ustálené judikatury je přitom„ [anonymizováno] pohledávka“ rovněž peněžitou pohledávkou, jejíž omezení spočívá v tom, že může být uspokojena pouze z výtěžku zpeněžení [anonymizováno]; k povaze [anonymizována dvě slova] srov. v literatuře např. [příjmení], J. - [příjmení], L.: [anonymizována dvě slova] v soudní praxi, 2. vydání, [obec], C. H. Beck [rok], str. 16 a 17, a v rozhodovací praxi soudů např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněné pod [číslo] Sb. rozh. obč., usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněné pod [číslo] Sb. rozh. obč., a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] Sb. rozh. obč.

30. Ještě jinak řečeno, po skončení vyrovnání a poté, kdy dlužník splnil vyrovnání způsobem uvedeným v usnesení, jímž konkursní soud vyrovnání potvrdil, je vztah odděleného věřitele vůči dlužníku (jenž předtím byl i osobním dlužníkem) se zřetelem k povaze zajištění ([anonymizována dvě slova]) pouze vztahem zástavního věřitele k zástavnímu dlužníku. S přihlédnutím k tomu, že podle žalobních tvrzení měl žalobce v době do [datum] uhradit žalovanému na uspokojení [anonymizováno] [číslo] 3 více, než činila hodnota [anonymizováno], je vzhledem k ustanovení § 3073 o. z. zjevné, že pro posouzení zániku zástavního práva složením obvyklé ceny [anonymizováno] se použijí právní předpisy účinné před [anonymizována dvě slova] [rok]; přesnějšímu vymezení brání skutečnost, že skutkový stav věci zjištěný soudy nižších stupňů zatím nedovoluje uzavřít v rovině právní, jaký předpis (a v jakém znění) byl rozhodný pro vznik zástavního práva (srov. k tomu např. též odstavec (22) rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

31. Jestliže žalobce (jeho právní předchůdce) po skončení splněného vyrovnání žalovanému (jeho právnímu předchůdci) plnil na úhradu [anonymizováno] [číslo] 3 zajištěných zástavním právem, pak v rozsahu, v němž takto uhrazená částka převýšila obvyklou cenu [anonymizováno], se žalovaný (jeho právní předchůdce) jejím přijetím bezdůvodně obohatil na úkor žalobce (jeho právního předchůdce); v uvedeném rozsahu by již šlo o plnění bez právního důvodu (§ 451 odst. 2 obč. zák.) Nejvyšší soud dále doplnil, že závěry, které formuloval v odstavcích 50. až 53. výše činí nesprávnými nejen závěry odvolacího soudu, nýbrž i závěry obvodního soudu, jenž svůj úsudek, že bezdůvodným obohacením je vše, co žalobce plnil žalovanému po skončení splnění vyrovnání, a že hodnotu [anonymizováno] netřeba zjišťovat, založil na neporozumění způsobu, jakým může zaniknout [anonymizováno] pohledávka. Ta totiž může (podle právních předpisů účinných před [anonymizována dvě slova] [rok] mohla) zaniknout i tím, že [anonymizováno] dlužník postupně uhradí (splatí) zástavnímu věřiteli obvyklou cenu [anonymizováno], čímž při současném zachování [anonymizováno] pro sebe přivodí zánik zástavního práva (srov. § 151g obč. zák. ve znění účinném do [datum], § 170 odst. 5 obč. zák. ve znění účinném od [datum] do [datum], § 170 odst. 1 písm. e/ obč. zák. ve znění účinném od [datum] do [datum]).

32. Nejvyšší soud argumentaci odvolacího soudu rozsudkem velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] hodnotil jako nepřiléhavou. K tomu, aby nastaly účinky předjímané ustanovením § 53 odst. 2, § 60 odst. 1 písm. a/ a § 63 odst. 1 [anonymizováno] (aby dále nepřirůstalo příslušenství [anonymizováno], a aby se zajištěné osobní [anonymizováno] změnily v pouze [anonymizována dvě slova]) není zapotřebí zrušení jakéhokoli rozhodnutí konkursního soudu vydaného v předmětném vyrovnacím řízení. Z nepochopení toho, co se rozumí splněním potvrzeného vyrovnání na straně [anonymizováno] a plněním na úhradu [anonymizována dvě slova] po skončení splněného vyrovnání na straně druhé, zjevně vycházejí i úvahy odvolacího soudu o rozporu uplatněného nároku s dobrými mravy (které již proto nelze akceptovat). Názor odvolacího soudu, že dlužník se nepřípustně domáhá vrácení toho, co plnil dle pravomocného usnesení o potvrzení vyrovnání (jak jej Nejvyšší soud shrnul v odstavcích 24. až 27. výše), se opět míjí s podstatou sporu a ignoruje závěr obsažený v [spisová značka], kde Nejvyšší soud již v reakci na argumentaci obsaženou v prvním rozsudku odvolacího soudu (ze dne [datum]) označil za:„ zjevně nesprávný závěr odvolacího soudu o tom, že žalobce se nepřípustně domáhá reparace výsledků vyrovnacího řízení plynoucích z rozhodnutí o potvrzení vyrovnání“.

33. Nejvyšší soud za situace, kdy právní posouzení věci odvolacím soudem shledal opět nesprávné, napadené rozhodnutí zrušil (včetně závislého výroku o nákladech řízení) a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243e odst. 1 a 2 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí neobstálo již v rovině právní, shledal Nejvyšší soud nadbytečným zkoumat, zda důvody pro jeho zrušení zakládá i argumentace, jež se váže k otázce [číslo]. Důvod zrušit (pro pochybení při určení výše bezdůvodného obohacení popsané v odstavci 54. výše) bez dalšího i rozsudek soudu prvního stupně (§ 243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.) Nejvyšší soud neměl (a [anonymizováno] proto tak nemůže postupovat ani odvolací soud). Odvolacímu soudu uložil, aby v další fázi odvolacího řízení nepřehlédl závěry, jež přijal Nejvyšší soud (při výkladu ustanovení § 170 odst. 1 písm. e/ obč. zák. ve znění účinném od [datum] do [datum]) k určení obvyklé ceny [anonymizováno] v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněném v časopise Soudní judikatura, [číslo] [anonymizováno] [rok], pod [číslo]. Jelikož ke zrušení napadeného rozhodnutí došlo proto, že odvolací soud nerespektoval závazný právní názor Nejvyššího soudu obsažený v předchozích zrušujících rozsudcích, nařídil Nejvyšší soud současně (podle § 243e odst. 3 o. s. ř.), aby věc v dalším řízení projednal senát, jehož členy nebudou soudci, kteří se podíleli na vydání rušeného rozhodnutí.

34. Žalovaný v návaznosti na rozsudek dovolacího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], doplnil odvolání tak, že nejprve zrekapituloval zajištění jednotlivých [anonymizováno] 1 až 3, konkrétně pak s odkazem na [anonymizováno] smlouvy ze dne [datum], [datum] a [datum], ze dne [datum] (viz přílohy žalovaného ze dne [datum]). S odkazem na bod 51 až 53 rozsudku dovolacího soudu žalovaný uvedl, že pro posouzení zániku zástavních práv na nemovitých věcech, které předtím byly zřízeny k zajištění [anonymizováno], je stěžejní zjištění obvyklé ceny nemovitých věcí – zástav, a to s poukazem na § 117 odst. 1 písm. e) obč. zák. V této souvislosti odkázal na další judikaturu v odvolání citovanou.

35. Žalovaný k pohledávce [číslo] s odkazem na výše uvedené uvedl, že dne [datum] uzavřeli právní předchůdci žalobce s právním předchůdcem žalovaného a se [právnická osoba] a. s. smlouvu o vypořádání a úpravě některých dalších vztahů. V článku V. se právní předchůdci účastníků sporu mimo jiné dohodli na tom, že tržní ocenění některých nemovitých věcí ze [anonymizováno] 1A činí částku [částka] (v ocenění byly uvedeny konkrétní objekty v odvolání citované). Podkladem pro tržní ocenění byl znalecký posudek ze dne [datum] na základě této smlouvy a citovaného posudku pak bylo právnímu předchůdci žalovaného zaplacena dne [datum] na pohledávku 1 částka [částka]. Dle žalovaného se jedná o platbu, která měla svůj právní důvod, který vzešel z ujednání právních předchůdců účastníků řízení obsažený v uvedené smlouvě. Smlouva reflektovala předchozí platný právní stav, kdy existovalo [anonymizována dvě slova] právního předchůdce žalovaného k vybraným nemovitým věcem ze [anonymizováno] 1A a v rozsahu obvyklé ceny těchto nemovitých věcí, a dále, alespoň co do části i pohledávka [číslo] společnou vůlí právního předchůdce žalobce i žalovaného tyto právní vztahy vypořádat. Současně se jednalo o částku, která představovala obvyklou cenu ve vztahu k některým nemovitým věcem ze [anonymizováno] 1A tam specifikovaným. [příjmení] byla složena právnímu předchůdci žalovaného, jakožto zástavnímu věřiteli, což bylo podkladovou skutečností k tomu, že zaniklo [anonymizována dvě slova] ke zde uvedeným nemovitým věcem složením jejich obvyklé ceny, a to s poukazem na § 170 odst. 1 písm. e) obč. zák. v rozhodném znění. Pokud ze žalobních tvrzení vzešlo, že pohledávka 1) nebyla do vyrovnávacího řízení řádně přihlášena ze strany právního předchůdce žalovaného, jelikož celá přihlášená částka nebyla zajištěna, když zástava měla ve skutečnosti nižší hodnotu (předložený znalecký posudek, dle kterého hodnota zajištěného [anonymizováno] činila [částka]), a tudíž měl právní předchůdce nabýt přijetím částky [částka] značné bezdůvodné obohacení, pak dle žalovaného je namístě toto tvrzení odmítnout, a to z několika důvodů. Znalecký posudek od [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], a to jeho relevantní část, určil tržní hodnotu pouze některých nemovitých věcí ze [anonymizováno] 1A. Žalobce a jeho právní předchůdce dlouhodobě pomíjí, že částku [částka], kterou obdržel právní předchůdce žalovaného dne [datum], obdržel v souvislosti s tím, že byl zástavním věřitelem se zástavním právem k některým nemovitým věcem ze [anonymizováno] 1A. Ve vztahu k pohledávce [číslo] lze podle žalovaného proto uzavřít, že právní předchůdce žalovaného na úhradu této [anonymizováno] obdržel dne [datum] částku [částka], tj. méně než kolik činila částka odpovídající obvyklé ceně [anonymizováno] (ta byla stanovena posudkem v rozsahu [částka]). Pohledávka 1 byla přihlášena jako zajištěná co do částky [částka]. [příjmení] [částka] sjednaná ve smlouvě o vypořádání a úpravě některých dalších vztahů nebyla nijak úročena. Z tohoto vyplývá, že žaloba se v uvedeném rozsahu jeví jako nedůvodná, jelikož se právní předchůdce žalovaného na úkor právního předchůdce žalobce nikterak neoprávněně neobohatil. [příjmení] [částka], kterou právní předchůdce žalovaného obdržel, byla částka na úhradu existující [anonymizováno] [číslo] která v tomto rozsahu zanikla splněním.

36. K pohledávce [číslo] žalovaný uvedl, že smlouvou o vypořádání a úpravě některých dalších vztahů ze dne [datum] (viz shora) se účastníci mimo jiné shodli na tom, že tržní ocenění některých movitých věcí ze [anonymizována dvě slova] činí částku [částka]. I ve vztahu k tomuto tržnímu ocenění byl podkladem pro hodnotu znalecký posudek zpracovaný [právnická osoba] v. o. s . Na podkladě uvedené smlouvy pak bylo právnímu předchůdci žalovaného dne [datum] na pohledávku 2 zaplaceno [částka]. Jedná se o platbu, která měla svůj právní důvod vzešlý z ujednání právních předchůdců účastníků, částka představovala obvyklou cenu ve vztahu k některým nemovitým věcem ze [anonymizována dvě slova] (v odvolání dále specifikovaných). Rovněž i v tomto případě je třeba doplnit, že cenu obvyklou bylo možné určit i dohodou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], či komentář k § 170 odst. 1 písm. e/ obč. zák. v rozhodném znění). Přijetím uvedené částky nedošlo k bezdůvodnému obohacení ze strany právního předchůdce žalovaného. Rovněž tato částka nebyla ve smlouvě úročena. I v tomto rozsahu, tj. co do částky [částka] se žaloba jeví jako nedůvodná, když právní předchůdce žalovaného se na úkor právního předchůdce žalobce přijetím této částky neoprávněně neobohatil, neboť obdržel částku na úhradu existující [anonymizováno] 2, která v tomto rozsahu zanikla splněním dne [datum].

37. Právní předchůdce žalovaného dále obdržel v souhrnu další částku, a to [částka] (celkem tedy [částka]), dále pak částku odpovídající ekvivalentu [částka]. Žalobce, resp. jeho právní předchůdce předložil znalecký posudek od [anonymizována čtyři slova] [právnická osoba], ze kterého vyplynulo, že obvyklá cena posuzovaných nemovitých věcí, a to ve vztahu k pohledávce 2 a 3 činila částku [částka]. Součet částek [částka] a [částka] pak činí [částka], což dle žalovaného lze označit za součet obvyklých cen nemovitých věcí uvedených v bodech 35, 36 a 37 odvolání. Obvyklá cena [anonymizována čtyři slova] (a současně také i [anonymizována dvě slova]), části [anonymizována dvě slova] (a současně také i části [anonymizována dvě slova]), a to průmyslového objektu na pozemku parc. č. st. [číslo] a pozemek parc. č. st. [číslo], [anonymizována dvě slova] (a současně také i [anonymizována dvě slova]) a konečně [anonymizována dvě slova] (a současně také i [anonymizována dvě slova]) činila částku [částka]. Oproti tomu právnímu předchůdci žalovaného bylo na pohledávku 2 a 3 zaplaceno [částka] a částka odpovídající ekvivalentu [částka]. Platby, které právní předchůdce žalovaného obdržel na úhradu [anonymizováno] 2 a 3, se ani nepřiblížily obvyklé ceně pouze části zástav, kterými byly tyto [anonymizováno] zajištěny. [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizováno] a [anonymizováno] byly zpeněženy (viz vyjádření ze dne [datum]). V rámci zpeněžení pak bylo realizováno 5 plateb ve prospěch právního předchůdce žalovaného, který žalobce v tomto řízení považuje právě za bezdůvodné obohacení žalovaného, resp. jeho právního předchůdce (jedná se o částky [částka], [částka], [částka], [částka] a [částka]). Pohledávka 2 co do částky [číslo] a pohledávka [číslo] co do částky [částka] byly přihlášeny jako zajištěné. Provedenými úhradami neobdržel právní předchůdce žalovaného víc, než kolik činila výše [anonymizováno] 2 či 3 přihlášené jako zajištěné.

38. Z uvedeného je podle žalovaného zřejmé, že i co do zbývající žalované částky je žaloba nedůvodná, jelikož se právní předchůdce žalovaného na úkor právního předchůdce žalobce nikterak neobohatil, natož bez právního důvodu. Další částky, které právní předchůdce žalovaného obdržel [anonymizováno] rámec částky [částka] a [částka], byly částky dílem na úhradu existující [anonymizováno] 2 a dílem [anonymizováno] 3, které v tomto rozsahu zanikly splněním.

39. Pokud žalobce tvrdil, že pohledávka 3 nebyla zajištěna, resp. že toto zajištění dosahovala hodnoty 0 z titulu jejího pořadí ([anonymizováno] práva k nemovitým věcem byla zřízena až v pořadí následujícím po zřízení zástavních práv k totožným nemovitým věcem k zajištění [anonymizováno] 2), pak tato úvaha není dle žalobce správná. Skončením vyrovnání bez dalšího pohledávka zajištěného věřitele nezanikne, je zapotřebí realizovat proces zpeněžení [anonymizováno], popřípadě jiný způsob zániku zástavního práva (mezi které bezesporu patří i složení obvyklé ceny [anonymizováno] ve smyslu § 170 odst. 1 písm. e/ obč. zák.). Teprve poté zaniknout [anonymizováno] práva váznoucí na předmětu [anonymizováno], z nich zpravidla povedou k celému, částečnému či žádnému uspokojení zástavních věřitelů. V této souvislosti žalovaný odkázal např. na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], či sp. zn. [spisová značka]. Závěry žalobce a jeho právních předchůdců o tom, že pohledávka 3 zanikla již právní mocí rozhodnutí o potvrzení vyrovnání, jelikož její zajištění nebylo dostačující kvůli méně výhodnému pořadí zástavního práva, nemůže obstát. Tuto úvahu převzal i soud I. stupně v odůvodnění napadeného rozsudku. Dovolací soud v této souvislosti ve svém posledním rozhodnutí uzavřel, že závěry formulované v odstavcích 50. až 53. činí nesprávnými nejen závěry odvolacího, ale i obvodního soudu, jenž svůj úsudek, že bezdůvodným obohacením je vše, co žalobce plnil žalovanému po skončení splnění vyrovnání, a že hodnotu [anonymizováno] netřeba zjišťovat, založil na neporozumění způsobu, jakým může zaniknout [anonymizováno] pohledávka.

40. K zápočtu úroků [anonymizováno] či úroků z prodlení [anonymizováno] žalovaný s odkazem na § 335 obchodního zákoníku ve znění účinném v době, kdy právní předchůdce žalovaného jednotlivé platby obdržel, uvedl, že pokud právní předchůdce žalovaného obdržel od právního předchůdce nějaké platby, které ke všemu ve svém souhrnu nepřevýšily obvyklou cenu zástav, postačuje to k závěru, že k bezdůvodnému obohacení u právního předchůdce žalovaného nedošlo. Poskytnutým plněním došlo ke splacení existujících dluhů (odpovídajícím pohledávkám). Podle žalovaného, pokud se právní předchůdci účastníků mýlili v tom, jak má být konkrétní platba ve smyslu § 330 obchodního zákoníku v rozhodném znění vypořádána, avšak oběma těmto subjektům bylo zřejmé, že se platby vztahují k pohledávkám, de facto i k jaké z [anonymizováno] se konkrétní platba vztahuje, postačuje to k závěru o tom, že k bezdůvodnému obohacení právního předchůdce žalovaného nedošlo. Omyl v aplikaci § 330 obchodního zákoníku v rozhodném znění není s to vyvolat bezdůvodné obohacení. [anonymizováno] rámec výše uvedeného pak žalovaný nadále setrval na svém dřívějším stanovisku, ve kterém popsal, jak s obdrženými částkami nakládal (viz podání ze dne [datum]).

41. Žalovaný za situace, kdy se jeho právní předchůdce na úkor právního předchůdce žalobce nijak bezdůvodně neobohatil, navrhl odvolacímu soudu, aby napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl.

42. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného s tím, že na základě opakovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo postaveno najisto, že pokud žalobce, resp. právní předchůdce žalobce plnil po právní moci potvrzení vyrovnání, tak vlastně již neplnil na tzv. osobní [anonymizováno], které vyplývaly z úvěrových smluv, neboť ty právní mocí potvrzením vyrovnání zanikly. Nejvyšší soud konstatoval, že existuje pak již [anonymizováno]„ tzv. [anonymizováno] pohledávka“. Je nesporné, že v době, kdy docházelo k plnění mezi právními předchůdci účastníků řízení, bylo plněno s vědomím, že se plní na tzv. osobní [anonymizováno], což vyplývá i z dohody, kterou cituje žalovaný v posledním doplněném odvolání. Dohodu prezentuje jako dohodu o sjednání hodnoty [anonymizováno], ale tak tomu není. Dohoda specifikuje, že právní předchůdce žalobce má plnit právnímu předchůdci žalovaného na [anonymizováno], a to konkrétně na jistinu příslušenství a tzv. sankční úroky. Při vypořádání nedošlo ke zpeněžení a ani ke složení obvyklé ceny [anonymizováno]. Plnění, které poskytoval právní předchůdce žalobce, bylo plnění bez právního důvodu, protože se plnilo výlučně na již neexistující [anonymizováno]. Žalobce dále uvedl, že nelze akceptovat, aby [anonymizováno] pohledávka, která je zajištěna zástavním právem jako druhá, resp. třetí, resp. čtvrtá v pořadí, měla být uspokojena stejně jako pohledávka první. Žalovaný se odvolává na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] a v podstatě argumentuje tím, že složením obvyklé ceny zaniknou vlastně všechny [anonymizováno], které na nemovitosti váznou. S tímto závěrem žalobce nepolemizuje, nicméně je důležité, což judikát rovněž řeší, že ke složení nedošlo, protože nedošlo ke složení ceny obvyklé. Pokud by došlo ke zpeněžení, tzn. z výtěžku prodeje, dojde k uspokojení nejprve zástavního věřitele prvního v pořadí, pak teprve (pokud něco zbyde) v pořadí dalších zástavních věřitelů. [anonymizováno] práva, která na nemovitostech vázla, byla v takové výši, že neumožňovala, aby byly uspokojovány [anonymizována dvě slova] zajištěné zástavními právy, které se nacházely nebo které byly zapsány v pořadí po prvním. Toto tvrzení žalobce dokládal (viz podání ze dne [datum]). Podle žalobce je aktuální stav řízení takový, že znalecké zkoumání v tuto chvíli není třeba, pokud by soud měl jiný názor, pak na návrhu na znalecké zkoumání hodnoty zástav žalobce setrval.

43. Odvolací soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek soudu I. stupně potvrdil s tím, že po splnění potvrzeného vyrovnání dlužníkem (právním předchůdcem žalobce) mohl právní předchůdce žalovaného požadovat splnění předmětných [anonymizováno] pouze ze [anonymizováno], což se nestalo. S ohledem na výslovné ujednání stran došlo k zániku zástavního práva podle § 170 odst. 1 písm. f/ obč. zák. ve znění účinném od [datum] do [datum], tj. písemnou smlouvou uzavřenou mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem [datum] (z níž obvodní soud neučinil žádná zjištění a kterou odvolací soud zopakoval dokazování). Účastníky (jejich právními předchůdci) zvolený postup neodpovídá zákonné úpravě obsažené v § 28 odst. 1 a 5 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ale ani odkazovaným judikatorním závěrům zrušujícího rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum]. Plnění poskytnuté po splnění potvrzeného vyrovnání právním předchůdcem žalobce právnímu předchůdci žalovaného je proto plněním bez právního důvodu ve smyslu § 451 odst. 2 obč. zák., které žalobce důvodně požaduje vydat.

44. Nejvyšší soud k dovolání žalovaného rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

45. Nejvyšší soud v odůvodnění svého rozsudku uvedl, že pro výsledek posledního odvolacího řízení v této věci byl určující obsah smlouvy z [datum], kterou odvolací soud zopakoval dokazování. Jde o smlouvu„ o vypořádání a úpravě některých dalších vztahů“ uzavřenou mezi [anonymizována tři slova] (coby vypořádacím agentem) (dále [anonymizována dvě slova]“), původním žalobcem ([právnická osoba]) (coby [anonymizováno]) a [právnická osoba], a. s. (coby kupujícím). V rovině následných právních úvah odvolacího soudu bylo podstatné ujednání (mezi [anonymizováno] a [anonymizováno]), obsažené v článku V. ([anonymizována dvě slova], řešení zástavních práv na [anonymizována dvě slova]), 5.1 této smlouvy, podle kterého:„ (…) pokud [anonymizováno] provede částečnou úhradu [anonymizována dvě slova] ve výši [částka] (slovy tři sta patnáct miliónů sedm set tisíc korun), která podle tržního ocenění, jež tvoří přílohu D této Smlouvy, a podle shodného prohlášení [anonymizováno] a [anonymizováno] odpovídá současné tržní hodnotě [anonymizována dvě slova], zaniká [anonymizována tři slova] dohodou mezi [anonymizováno] a [anonymizováno] v souladu s ustanovením § 170 odst. 1 písm. f/ obč. zák. K úhradě [anonymizována dvě slova] v rozsahu dle tohoto článku 5.1 dojde jménem [anonymizováno] započtením proti části [anonymizováno] v odpovídající výši, a to dohodou mezi [anonymizováno] a [anonymizováno], jejíž účinky automaticky nastanou ke dni, kdy budou Prostředky připsány na Účet. Smluvní strany sjednávají, že [anonymizována tři slova] zaniká dohodou k okamžiku této úhrady. (…)“ [anonymizováno] I. ([anonymizováno] termínů), 1.1 smlouvy přitom vymezuje pojmy použité (i) v článku V., 5.1 smlouvy způsobem, z nějž plyne, že„ Pohledávkami“ [anonymizováno] se rozumí [anonymizováno], o jejichž„ přeplacení“ jde v této věci,„ Prostředky“ se rozumí částka, kterou má [anonymizováno] obdržet (dle článku IV., 4.1) od kupujícího na úhradu vlastní směnky vystavené na řad [anonymizováno],„ Zástavou“ se rozumí nemovitosti zastavené ve prospěch [anonymizováno] k zajištění oněch [anonymizováno] a„ Účtem“ označený [anonymizována dvě slova] vedený u [anonymizováno]. V rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněném v časopise Soudní judikatura, [číslo] [anonymizováno] [rok], pod [číslo] Nejvyšší soud vysvětlil, že obvyklá cena [anonymizováno], kterou [anonymizováno] dlužník nebo zástavce hradí zástavnímu věřiteli, aby tím ve smyslu ustanovení § 170 odst. 1 písm. e/ obč. zák. přivodil zánik zástavního práva, může být stanovena jakýmkoliv postupem způsobilým vyjádřit, jaká cena by byla v době složení dosažena při prodeji [anonymizováno] s dodržením případných cenových předpisů o regulaci cen, a tedy rovněž dohodou, uzavřenou na straně [anonymizováno] mezi osobou, která ji hodlá složit (zástavním dlužníkem nebo zástavcem), a mezi zástavním věřitelem na straně druhé. V rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněném v časopise Soudní judikatura, [číslo] [anonymizováno] [rok], pod [číslo] k tomu Nejvyšší soud dodal, že zajišťuje-li podle [anonymizováno] smlouvy pohledávku zástavního věřitele více nemovitostí a není-li ujednáno něco jiného, může [anonymizováno] dlužník nebo zástavce přivodit zánik zástavního práva dle § 170 odst. 1 písm. e/ obč. zák. pouze tehdy, složí-li zástavnímu věřiteli obvyklou cenu všech takto zastavených nemovitostí; složením obvyklé ceny [anonymizováno] z několika takto zastavených nemovitostí [anonymizována dvě slova] vůči této [anonymizováno] nemovitosti nezaniká.

46. Úprava obsažená v § 170 písm. e/ obč. zák. je koncipována tak, že [anonymizováno] dlužník nebo zástavce může přivodit zánik zástavního práva i bez součinnosti se zástavním věřitelem (jednostranným právním úkonem, jímž složí obvyklou cenu [anonymizováno]). Z obou výše citovaných rozsudků Nejvyššího soudu nicméně vyplývá, že takový právní úkon (úhrada obvyklé ceny [anonymizováno]) může být proveden i na základě dohody (smlouvy) zástavního věřitele se zástavním dlužníkem nebo zástavcem, která učiní nespornou výši částky, kterou smluvní strany pokládají za obvyklou cenu [anonymizováno] (nebo zástav), tedy částky, jejíž úhradou [anonymizována dvě slova] zanikne.

47. V situaci, kdy ve skutkové rovině nebylo sporu o tom, že smlouva z [datum] je smlouvou uzavřenou v písemné formě, nenabízí obsah této smlouvy (z nějž odvolací soud vyšel) žádný podklad pro závěr, že [anonymizována dvě slova] mělo na základě této dohody zaniknout (podle § 170 odst. 1 písm. f/ obč. zák.), aniž by [anonymizováno] věřitel vyžadoval jakoukoli protihodnotu. Vůle [anonymizováno] a [anonymizováno] je v článku V., 5.1 smlouvy naopak výslovně projevena tak, že v rovině právní má přivodit zánik zástavního práva (až) úhrada částky, na které se [anonymizováno] s [anonymizováno] shodli jako na obvyklé ceně [anonymizováno], tedy až právní skutečnost předjímaná ustanovením § 170 odst. 1 písm. e/ obč. zák. Právní posouzení věci odvolacím soudem, jenž smlouvu prostřednictvím tam zmíněného odkazu na § 170 písm. f/ obč. zák. interpretoval tak, že [anonymizována dvě slova] zaniklo dohodou, a to, co podle dohody mělo být (bylo) posléze zaplaceno, aby zánik vůbec nastal, je bezdůvodným obohacením, tedy správné není. Měl-li odvolací soud pochybnosti o významu projevu vůle [anonymizováno] a [anonymizováno] zachyceného písemně v článku V., 5.1 smlouvy (o tom, že nejde o dohodu, která má přivodit zánik zástavního práva podle § 170 odst. 1 písm. e/ obč. zák., nýbrž o dohodu dle § 170 odst. 1 písm. f/ obč. zák., jež měla přivodit zánik zástavního práva bez protihodnoty poskytnuté zástavnímu věřiteli), bylo na něm, aby prověřil vůli jednajících stran v intencích výkladových pravidel určených ustanovením § 35 odst. 2 obč. zák. a zásad pro výklad právních úkonů formulovaných např. již v důvodech rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněného pod [číslo] [rok] Sb. rozh. obč., a nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 625/03, uveřejněného pod [číslo] Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu (což se nestalo).

48. Odvolací soud proto opětovně přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v rozsahu žalovaným podaného odvolání včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je zčásti důvodné.

49. Odvolací soud již v předchozí fázi odvolacího řízení postupoval podle § 213 odst. 2 o. s. ř. a zopakoval dokazování přílohami žalované k vyjádření z [datum] ([číslo] 41). Listiny byly provedeny k důkazu soudem I. stupně při jednání dne [datum]. Soud I. stupně z nich, a to s ohledem na závěr o promlčení žalobou uplatněných [anonymizováno], neučinil žádná skutková zjištění.

50. Odvolací soud Smlouvou o vypořádání a úpravě některých dalších vztahů vzal za prokázané, že uvedenou smlouvu ze dne [datum] uzavřela [ulice] [anonymizováno] agentura v postavení vypořádacího agenta, [právnická osoba] a. s. v postavení kupujícího akcií [právnická osoba] (dále též„ Společnost“) a [právnická osoba], a. s. v postavení [anonymizováno] akcií [právnická osoba] V odstavci D. Preambule je uvedeno, že kromě zástavních práv zřízených ve prospěch [anonymizováno] zajišťují majetek [anonymizováno] rovněž [anonymizováno] práva zřízená ve prospěch Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava – město, jež byla zřízena k zajištění [anonymizováno] Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava – město za [anonymizováno]. V odstavci E. Preambule je sjednáno, že [anonymizováno] užije [anonymizováno] představovaných [anonymizováno] cenou určitým způsobem, který mimo jiné povede též k zániku veškerých zástavních práv, jež zatěžují majetek [anonymizováno] a byla zřízena do Dne podpisu ve prospěch [anonymizováno] a Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava – město za účelem zajištění jejich dosud neuhrazených [anonymizováno] za [anonymizováno]. V článku I. [anonymizováno] termínu je v části 1. u pojmu„ Kvitance [anonymizováno]“ uvedeno, že znamená podmínečné písemné potvrzení [anonymizováno] o tom, že zaniklo [anonymizována tři slova] z důvodu uvedeného v § 107 odst. 1 písm. f/ občanského zákoníku, tedy písemnou dohodou mezi [anonymizováno] a [anonymizováno] za podmínek uvedených v čl. 5. V uvedeném článku V. ([anonymizována dvě slova], řešení zástavních práv na [anonymizována dvě slova]) je v odstavci 5.1 mimo jiné uvedeno, že pokud [anonymizováno] provede částečnou úhradu [anonymizována dvě slova] ve výši [částka], která podle tržního ocenění, jež tvoří přílohu D. této Smlouvy, a podle shodného prohlášení [anonymizováno] a [anonymizováno] odpovídá současné tržní hodnotě [anonymizována dvě slova], zaniká [anonymizována tři slova] dohodou mezi [anonymizováno] a [anonymizováno] v souladu s ustanovením § 170 odst. 1 písm. f/ občanského zákoníku. K úhradě [anonymizována dvě slova] v rozsahu dle tohoto čl. 5 dojde jménem [anonymizováno] započtením proti části [anonymizováno] odpovídající výši, a to dohodou mezi [anonymizováno] a [anonymizováno], jejíž účinky automaticky nastanou ke dni, kdy budou prostředky připsány na [anonymizováno]. [anonymizována tři slova] zaniká dohodou k okamžiku této úhrady. Dále následuje text, podle kterého částka [částka] bude použita na úhradu [anonymizována dvě slova] vzniklé z titulu Smlouvy [číslo] [spisová značka] o restrukturalizaci úvěru TOZ ze dne [datum], a to v pořadí úroky z prodlení, úroky a jistina. [příjmení] [částka] bude použita na úhradu [anonymizována dvě slova] vzniklé z titulu Smlouvy o úvěru rek. [číslo] [rok] ze dne [datum], a to v pořadí úroky z prodlení, úroky a jistina.

51. Příloha D. obsahuje tržní ocenění [anonymizována dvě slova], ocenění je z března roku 2002. Podle závěru posudku vyhláškové ocenění nemovitého [anonymizováno] činilo [částka], prodejní cena byla stanovena ve výši [částka].

52. Příloha E. se týká [anonymizována dvě slova] k [datum], a to jednak ve výši [částka] a dále ve výši [částka]. [anonymizováno] jsou tvořeny jistinou po splatnosti, do splatnosti, úroky z jistiny (řádné), sankcí z jistiny po splatnosti, sankcí z nesplacených úroků, dlužné poplatky. Z ostatních provedených listinných důkazů odvolací soud další skutková zjištění neučinil.

53. Podle závěru odvolacího soudu uvedenou smlouvou bylo prokázáno, že na základě dohody právních předchůdců účastníků měl právní předchůdce žalobce zaplatit právní předchůdkyni žalovaného na částečnou úhradu [anonymizováno] částku [částka], která podle tržního ocenění (příloha D. smlouvy) a shodného prohlášení právních předchůdců účastníků odpovídala tehdejší tržní hodnotě [anonymizováno] právního předchůdce žalované, čímž mělo dojít k zániku zástavního práva, a to dohodou, s výslovným odkazem na § 170 odst. 1 písm. f/ obč. zák. Rovněž bylo dohodnuto, že se bude jednat o úhradu [anonymizováno] [číslo] [číslo] přičemž bylo stanoveno pořadí plateb, tj. na úroky z prodlení, úroky a poté na jistinu, bez bližší specifikace. Smlouva je z [datum], byla tedy uzavřena po právní moci povolení vyrovnání (dne [datum]). K potvrzení vyrovnání došlo [datum] (právní moc [datum]).

54. Odvolací soud oba účastníky poučil podle § 118a o. s. ř. na jednání konaném dne [datum] a vyzval k doplnění tvrzení, kdy žalobce měl tvrdit a prokázat z jakých konkrétních [anonymizováno] byly hrazeny konkrétní částky s označením na jistinu a na příslušenství, které považuje za bezdůvodné obohacení a které požaduje vrátit, dále vyčíslit částku, kterou zaplatil na úrocích z prodlení ze žalovaných částek, a to v rozdělení na úroky přirostlé do [datum], tj. do právní moci usnesení o povolení vyrovnání, a po tomto datu; obsahově obdobné poučení pak bylo poskytnuto i žalovanému, tj. jaké konkrétní částky a od koho a s jakým označením právní předchůdce žalovaného obdržel a jak byly zúčtovány. Odvolací soud na základě upřesnění skutkových tvrzení provedených oběma účastníky provedl důkaz výpisy z účtů právního předchůdce žalobce, kterými bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce uhradil právnímu předchůdci žalovaného dne [datum] částku [částka], [datum] částku [částka], [datum] částku [částka], [datum] částku [částka], [datum] částku [částka], [datum] částku [částka], [datum] částku [částka], [datum] částku [částka], [datum] částku [částka], [datum] částku [částka], [datum] částku [částka] a [datum] částku [částka]. Rovněž byly provedeny platby [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum] a [částka] dne [datum] Tyto finanční prostředky byly poskytnuty z bankovního účtu právního předchůdce žalobce, a to z jeho vlastních zdrojů. Právní předchůdce žalobce u žádné z plateb neuvedl, v jakém rozsahu plní na jistinu a v jakém na úroky. Všechny platby byly bez jakéhokoliv označení v této souvislosti.

55. Platba [částka] na pohledávku označenou v projednávané věci jako [číslo] byla uskutečněna v plné výši. [ulice] prostředky pocházely z prodeje akcií [právnická osoba] [příjmení], které žalobce prodal [právnická osoba] a. s . za [anonymizováno] cenu [částka] (viz výpis účtu právního předchůdce žalobce, smlouva o prodeji akcií ze dne [datum]). Platba [částka] byla na pohledávku označenou [číslo], přičemž [částka] byly finanční prostředky, které shodně jako u [anonymizováno] [číslo] pocházely z prodeje akcií [anonymizováno] [právnická osoba] V této souvislosti byla dále zaplacena částka [částka], jednalo se o finanční prostředky z prodeje akcií [právnická osoba], a. s . [příjmení] [částka] byla zaplacena dne [datum].

56. V řízení bylo dále prokázáno, že na pohledávku [číslo] zaplatil právní předchůdce žalobce právnímu předchůdci žalovaného [částka], přičemž se jednalo o prostředky, které pocházely z prodeje nemovitostí v k. ú. [obec], zapsaných tehdy na [list vlastnictví], které žalobce prodal [právnická osoba] [anonymizováno] za [anonymizováno] cenu [částka]. Současně došlo k úhradě částky [částka], a to na pohledávku označenou [číslo] Kupní smlouva je označena [číslo] jedná se o prodej objektu občanské vybavenosti [adresa] na pozemku p. č. St. [číslo] s názvem [ulice] dům [jméno], s dalším příslušenstvím a nemovitostmi ve smlouvě specifikovanými. Smlouva obsahuje ujednání o zatížení nemovitostí a právních vadách. V této souvislosti [anonymizováno] (právní předchůdce žalobce) ve smlouvě prohlásil, že jako zástavce zřídil na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] [anonymizována dvě slova] k nemovitostem převáděným touto smlouvou v katastrálním území Hrabůvka ve prospěch původního zástavního věřitele – [právnická osoba], a to pro pohledávku ve výši [částka], u níž vklad práva do katastru nemovitostí byl povolen rozhodnutím [anonymizována dvě slova] v [obec], [číslo jednací], s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Na základě smluv o postoupení uvedených [anonymizováno] je stávajícím zástavním věřitelem [ulice] [anonymizováno] agentura jako právní nástupce [anonymizována dvě slova] [obec], s. p. ú. Totéž prohlášení se týká smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] a ze dne [datum], a to pro pohledávku ve výši [částka] a [číslo] [příjmení]. [anonymizováno] prohlásil, že [anonymizováno] agentura jako [anonymizováno] věřitel vystavila dne [datum] prohlášení, v němž uvedla, že vydá nejpozději do sedmi kalendářních dnů od připsání částky rovnající se [anonymizováno] ceně za prodávané nemovitosti ve výši [částka] listinu, na základě které se v souladu s § 107 odst. 1 písm. c/ obč. zák. vzdá svého zástavního práva váznoucího na převáděných nemovitostech. Současně s touto listinou podá návrh na výmaz zástavního práva na nemovitostech u [anonymizována dvě slova] v [obec]. Uvedené prohlášení vystavila [ulice] [anonymizováno] agentura dne [datum], jak bylo prokázáno tímto prohlášením.

57. V řízení bylo dále prokázáno, že částka [částka] představovala finanční prostředky pocházející z prodeje akcií [právnická osoba] [obec].

58. [ulice] prostředky ve výši [částka] a [částka] pocházely z prodeje nemovitostí v katastrálním území Zábřeh nad Odrou, zapsaných tehdy na [list vlastnictví], které právní předchůdce žalobce prodal [právnická osoba] [anonymizováno] za [anonymizováno] cenu [částka]. V této souvislosti bylo provedeno dokazování smlouvou a koupi nemovitosti ze dne [datum], resp. [datum] Touto smlouvou bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] prodala [anonymizováno] [právnická osoba] stavbu občanské vybavenosti [adresa] na pozemku p. č. St. [číslo] a další pozemky ve smlouvě vyjmenované nacházející se v katastrálním území Zábřeh nad Odrou, obec Ostrava, okres [okres], zapsaných v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] [anonymizována dvě slova] v [obec]. [anonymizováno] cena pozemků činila [částka] a budovy [částka]. [anonymizováno] v článku III. prohlásil, že na předmětných nemovitostech zřídil jako zástavce na základě smluv [anonymizováno] práva pro budoucí [anonymizováno] [právnická osoba] až do výše [částka] podle [anonymizováno] smlouvy o zřízení zástavního práva V2 [číslo] k objektu [adresa], umístěném na pozemku p. č. st. [číslo] včetně pozemků p. č. st. [číslo] a [parcelní číslo] s výjimkou pozemku parc. [číslo] toto [anonymizována dvě slova] je zapsáno jako první v pořadí. Dále zřídil pro pohledávku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] podle [anonymizováno] smlouvy V2 [číslo], V2 [číslo], V2 [číslo] ze dne [datum], [datum] a [datum] [anonymizována dvě slova] k objektu [adresa], umístěném na pozemku p. č. St. [číslo] včetně pozemků p. č. St. [číslo] a [parcelní číslo] s výjimkou pozemku [parcelní číslo]; v důsledku postoupení [anonymizováno] zajištěných uvedenými zástavními smlouvami svědčí [anonymizováno] práva [obec] [anonymizováno] agentuře. V odstavci 8 článku III. [anonymizováno] prohlásil, že [právnická osoba] jako [anonymizováno] věřitel vystavila dne [datum] prohlášení, v němž uvedla, že vydá nejpozději do sedmi kalendářních dnů ode dne připsání částky [částka] na její [anonymizováno] jako část výtěžku z prodeje převáděných nemovitostí listinu, ve které bude konstatovat zánik zajišťované [anonymizováno] v souladu s § 170 odst. 1 písm. a/ obč. zák. anebo v případě, že nedojde k zániku zástavního práva ze zákona, zástavního práva k předmětným nemovitostem se vzdá úkonem ve smyslu § 117 odst. 1 písm. c/ obč. zák. [anonymizováno] dále prohlásil, že [ulice] [anonymizováno] agentura jako [anonymizováno] věřitel vystavila dne [datum] prohlášení, v němž uvedla, že vydá nejpozději do sedmi kalendářních dnů od připsání částky rovnající se rozdílu mezi celkovou [anonymizováno] cenou za prodávané nemovitosti a úhradou provedenou z této celkové [anonymizováno] ceny [anonymizováno] [právnická osoba], nejméně však částku [částka], listinu, na základě které se v souladu s § 170 odst. 1 písm. c/ obč. zák. vzdá svého zástavního práva váznoucího na převáděných nemovitostech.

59. Na témže [list vlastnictví] byly zapsány nemovitosti, konkrétně budova občanské vybavenosti [adresa] umístěná na pozemku parc. [číslo] další budovy a pozemky uvedené v [anonymizováno] smlouvě o prodeji nemovitostí uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a Statutárním městem Ostrava. V této souvislosti právní předchůdce žalobce uhradil z uvedené [anonymizováno] smlouvy za nemovitosti právnímu předchůdci žalovaného částku [částka]. Současně došlo k prodeji obchodního podílu ve [právnická osoba] [anonymizováno] [obec], spol. s r. o., kdy kupujícím bylo rovněž Statutární město Ostrava. Celková [anonymizováno] cena činila [částka]. Další finanční platby v [anonymizováno] pocházely z prodeje výrobků zahraničním partnerům.

60. Žalobcem uvedené platby, a to ve výši [částka] byly finanční prostředky z výnosů žalobce z běžného obchodního styku, stejně tak jako částka [částka].

61. [příjmení] [částka] představovala finanční prostředky pocházející z prodeje obchodního podílu ve [právnická osoba] [anonymizováno] [obec], spol. s r. o., který žalobce prodal Statutárnímu městu [obec] za [anonymizováno] cenu ve výši [částka] na základě smlouvy o převodu obchodního podílu ve [anonymizováno] s r. o. ze dne [datum] (viz citovaná smlouva).

62. Podle přechodného ustanovení k právní úpravě zástavního práva účinné od 1. 1. 2001, obsaženého v [ustanovení pr. předpisu], [anonymizováno] práva, jejichž rozsah byl vymezen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachována se všemi účinky podle dosavadní právní úpravy i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Uspokojení ze [anonymizováno] se však řídí tímto zákonem.

63. V usnesení uveřejněném pod [číslo] [rok] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož se právní úpravou účinnou od 1. 1. 2001 řídí (v době od [datum]) rovněž práva (nároky) zástavních věřitelů na uspokojení ze [anonymizováno] (z prodeje či zpeněžení [anonymizováno] soudem), která vznikla podle právní úpravy zástavního práva účinné od [datum] do [datum]; samotný vznik práva (nároku) na uspokojení ze [anonymizováno] se v tomto případě řídí právní úpravou účinnou od [datum] do [datum].

64. Zástavní smlouvy k pohledávkám [číslo] 3 byly uzavřeny v rozmezí března roku [rok] až října roku [rok] (kdy nastaly současně i účinky jejich vkladů do katastru nemovitostí). Okolnosti vzniku zástavního práva, resp. otázka vzniku práva na uspokojení zástavního věřitele ze [anonymizováno] se proto řídí úpravou [účinnost].

65. Pokud podle žalobních tvrzení měl právní předchůdce žalobce uhradit právnímu předchůdci žalovaného v roce 2002 a [rok] na uspokojení [anonymizováno] [číslo] 3 více, než činila hodnota [anonymizováno], bude pro posouzení zániku zástavního práva rozhodné [anonymizováno] účinné před [datum] (srov. § 3073 o. z.) a závěr Nejvyššího soudu uvedený v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jenž v odst. 52. uvedl, že s přihlédnutím k tomu, že podle žalobních tvrzení měl žalobce v době do [datum] uhradit žalovanému na uspokojení [anonymizováno] [číslo] 3 více, než činila hodnota [anonymizováno], je vzhledem k ustanovení § 3073 o. z. zjevné, že pro posouzení zániku zástavního práva složením obvyklé ceny [anonymizováno] se použijí právní předpisy účinné před [anonymizována dvě slova] [rok] Nejvyšší soud rovněž uvedl, že k zániku [anonymizována dvě slova] může podle právních předpisů účinných před [datum] dojít i tím, že [anonymizováno] dlužník postupně uhradí (splatí) zástavnímu věřiteli obvyklou cenu [anonymizováno], čímž při současném zachování [anonymizováno] pro sebe přivodí zánik zástavního práva. V této souvislosti odkázal na § 151g a § 170 odst. 5, resp. § 170 odst. 1 písm. e/ občanského zákoníku (vždy v souvislosti s dobou jejich účinnosti). Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], složí-li [anonymizováno] dlužník nebo zástavce obvyklou cenu [anonymizováno] do konkursní podstaty podle zák. č. 328/1991 Sb., ve znění účinném do [datum], nezaniká tím [anonymizována dvě slova] "zpeněžením" [anonymizováno] ve smyslu ustanovení § 28 odst. 5 uvedeného zákona, ale podle ustanovení § 170 odst. 1 písm. e) obč. zák.

66. Z § 151g zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), ve znění účinném do 31. 12. 2000, vyplývá, že [anonymizována dvě slova] zanikne, zanikne-li zajištěná pohledávka nebo zástava, anebo složí-li zástavce zástavnímu věřiteli cenu zastavené věci; [anonymizována dvě slova] též zanikne, vzdá-li se [anonymizováno] věřitel zástavního práva, nebo uplynutím času, na který bylo [anonymizována dvě slova] ve smlouvě o jeho zřízení omezeno. Vzdání se zástavního práva věřitelem se musí stát formou notářského zápisu.

67. Podle § 170 odst. 1 písm. e/ obč. zák., ve znění účinném od 1. 1. 2002, [anonymizována dvě slova] zaniká, složí-li [anonymizováno] dlužník nebo zástavce zástavnímu věřiteli obvyklou cenu [anonymizováno], a podle písm. f/ téhož ustanovení písemnou smlouvou uzavřenou mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem nebo zástavcem.

68. Po splnění potvrzeného vyrovnání dlužníkem (právním předchůdcem žalobce) mohl [anonymizováno] věřitel (tj. právní předchůdce žalovaného), který byl i osobním věřitelem dlužníka, po dlužníku, který byl jeho osobním i zástavním dlužníkem, požadovat pouze uspokojení [anonymizováno] [číslo] 3 v neuhrazeném rozsahu ze zpeněžení [anonymizováno] (viz § 28 odst. 1 a § 60 odst. 1 písm. a/ [anonymizováno]). Rovněž mohlo dojít k zániku zástavního práva podle § 170 odst. 1 písm. e/ obč. zák. ve znění účinném od 1. 1. 2002 do [datum], tj. složením obvyklé ceny [anonymizováno] zástavním dlužníkem (namísto„ zpeněžením“ [anonymizováno]). V posuzované věci se tak stalo v rozsahu [částka] a co do částky [částka].

69. Konkrétně se jedná o částku [částka] zaplacenou právním předchůdcem žalobce právnímu předchůdci žalovaného dne [datum] na pohledávku označenou v projednávané věci jako [číslo]. [příjmení] odpovídající obvyklé ceně [anonymizováno] byla stanovena posudkem v rozsahu [částka]. Pohledávka 1 byla přihlášena jako zajištěná co do částky [částka]. [příjmení] [částka] sjednaná ve smlouvě o vypořádání a úpravě některých dalších vztahů nebyla úročena. [příjmení] [částka], kterou právní předchůdce žalovaného obdržel, byla poskytnuta na úhradu existující [anonymizováno] 1, která v tomto rozsahu zanikla splněním. V uvedeném rozsahu se právní předchůdce žalovaného na úkor právního předchůdce žalobce nikterak neoprávněně neobohatil.

70. Dále se jedná o částku [částka] zaplacenou právním předchůdcem žalobce právnímu předchůdci žalovaného dne [datum], o které se účastníci ve smlouvě o vypořádání a úpravě některých dalších vztahů ze dne [datum] dohodli, že představuje tržní ocenění některých movitých věcí ze [anonymizována dvě slova]. Rovněž vycházeli ze znaleckého posudku zpracovaného [právnická osoba] v. o. s . [příjmení] představovala obvyklou cenu ve vztahu k některým nemovitým věcem ze [anonymizována dvě slova] (v odvolání dále specifikovaných). [příjmení] nebyla ve smlouvě úročena. Přijetím uvedené částky nedošlo k bezdůvodnému obohacení ze strany právního předchůdce žalovaného, neboť obdržel částku na úhradu existující [anonymizováno] 2, která v tomto rozsahu zanikla splněním dne [datum].

71. Další částky, které právní předchůdce žalovaného obdržel, byly určeny na úhradu existující [anonymizováno] 2 a zčásti [anonymizováno] 3, které v tomto rozsahu zanikly splněním. Konkrétně se jednalo o částky [číslo] [částka] a [částka] zaplacené dne [datum], dne [datum] zaplacenou částku [částka], dne [datum] zaplacenou částku [částka] a o částku [částka] uhrazenou dne [datum]. Rovněž tyto finanční prostředky byly poskytnuty z bankovního účtu právního předchůdce žalobce a právní předchůdce žalobce u žádné z plateb neuvedl, v jakém rozsahu plní na jistinu a v jakém na úroky. Došlo ke zpeněžení zástav (viz odst. 56, 58 a 59 shora), a to za jejich obvyklou cenu. Pohledávka 2 co do částky [číslo] a pohledávka [číslo] co do částky [částka] byly přihlášeny jako zajištěné. Provedenými úhradami tedy neobdržel právní předchůdce žalovaného více, než kolik činila výše [anonymizováno] 2 či 3 přihlášených jako zajištěné.

72. Odvolacím soudem učiněný závěr vychází z upřesněných skutkových tvrzení stran a je podložen provedeným dokazováním. Současně zohledňuje závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

73. V řízení bylo prokázáno, že platby právního předchůdce žalobce na úhradu [anonymizováno] [číslo] 3 v době od [datum] nebyly účelově určeny, nebylo tedy stanoveno, zda je plněno na jistinu, úroky či úroky z prodlení. Právní předchůdce žalobce pouze určil, k jaké pohledávce se vztahují. Prostřednictvím tzv. uspořádacích účtů vedených [anonymizována tři slova] podle zákona č. 239/2001 Sb. pak bylo plněno na jistiny splatných dluhů. Žalovaný veškeré platby, které od žalobce obdržel, započetl na jistiny dluhů. Na základě výše uvedeného lez uzavřít, že žalovaný prokázal, že od [datum], kdy nabylo právní moci usnesení o povolení vyrovnání dlužníka, tj. kdy zaniklo žalovanému v souladu s § 53 odst. 2 [anonymizována dvě slova] požadovat po žalobci jakoukoli úhradu těch úroků a úroků z prodlení, které by měly přirůst k pohledávkám [číslo] 3 v době od [datum], nepřijal od dlužníka na úhradu úroků a příslušenství žádné plnění. Tvrzení žalobce, že mu vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení (§ 451 odst. 2 obč. zák.) v rozsahu tvořeném platbami na zaniklou část [anonymizováno], pokud plnil na úroky a na příslušenství, tj. hradil úroky z prodlení, bylo vyvráceno.

74. Rovněž bylo vyvráceno tvrzení žalobce, že jeho právní předchůdce po skončení splněného vyrovnání právnímu předchůdci žalovaného plnil na úhradu [anonymizováno] [číslo] 3 zajištěných zástavním právem v rozsahu, převyšujícím obvyklou cenu zástavy. Cenu obvyklou je možné určit dohodou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], či komentář k § 170 odst. 1 písm. e/ obč. zák. v rozhodném znění). Odvolací soud v této souvislosti za rozhodné považoval částky, které byly při zpeněžování jednotlivých nemovitostí skutečně dosaženy, nikoli odchylné znalecké ocenění zástav, vypracované po právní moci usnesení o potvrzení vyrovnání, které považuje odvolací soud pro posouzení důvodnosti žaloby za irelevantní. V projednávané věci došlo na základě dohody k úhradě obvyklé ceny [anonymizováno] a k zániku zástavního práva. Právní předchůdce žalované námitky k výši této ceny, za kterou právní předchůdce žalobce nemovitosti převáděl, nevznesl. Právní předchůdce žalobce shora uvedené částky bez účelového určení zaplatil právnímu předchůdci žalovaného a ten je započetl na jistinu dluhů. Plnění, které právní předchůdce žalovaného obdržel, nebylo vyšší než hodnota zástav k datu jejich prodeje. Proto ani v tomto rozsahu přijetím plateb nedošlo na straně právního předchůdce žalovaného k bezdůvodnému obohacení.

75. Odvolací soud z výše uvedených důvodů rozsudek soudu I. stupně podle § 219 o. s. ř. ve výroku o věci samé I. co do částky [částka] s příslušenstvím a co do částky [částka] s příslušenstvím potvrdil, když právním předchůdcem žalobce poskytnuté plnění právnímu předchůdci žalované v uvedeném rozsahu, tj. v případech, kdy došlo k uspokojení osobní [anonymizováno] nikoli ze [anonymizováno], ale z jiného dlužníkova [anonymizováno], je plněním bez právního důvodu ve smyslu § 451 odst. 2 obč. zák., které žalobce důvodně požaduje vydat.

76. Odvolací soud dále postupoval podle § 220 odst. 1 o. s. ř. a rozsudek soudu I. stupně ve výroku o věci samé I. ve zbytku změnil a zamítl žalobu v části na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím a co do částky [částka] s příslušenstvím, neboť v uvedeném rozsahu se právní předchůdce žalovaného na úkor právního předchůdce žalobce neoprávněně neobohatil.

77. O nákladech řízení před soudy všech stupňů rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému 85,63 % nákladů, které mu vznikly za učiněné úkony v řízení, za něž má [anonymizováno] na paušální náhradu ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb. Od data účinnosti těchto předpisů dnem [datum] byly učiněny tyto úkony: podání žalovaného ze dne [datum], [datum], odvolání [datum], vyjádření ze dne [datum], [datum], doplnění odvolání ze dne [datum], podání dovolání včetně jeho doplnění ze dne [datum] a [datum], vyjádření ze dne [datum] a [datum]. Účast při jednáních u soudu I. stupně dne [datum], [datum], účast při jednání odvolacího soudu dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Za učiněných 16 úkonů má proto žalovaný [anonymizováno] na paušální náhradu ve výši [částka] za každý úkon, celkem [částka], z čehož 85,63 % představuje částku [částka].