o odvolání žalobce a žalovaných 1/, 2/ proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Soud I. stupně uložil žalovaným 1/, 2/ povinnost zaplatit žalobci částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku s tím, že plněním jedné z nich zaniká v rozsahu plnění povinnost k plnění druhé (výrok I.), ve zbývajícím rozsahu, tj. pokud se žalobce domáhal zaplacení další částky [částka], žalobu zamítl (výrok II.) a uložil žalovaným 1/, 2/ povinnost zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty [částka]. Žalobce tvrdil, že podmínky vzniku nároku na smluvní pokutu jsou sjednány v kupní smlouvě o převodu bytové jednotky [číslo] k. ú. [část obce], [územní celek], kterou dne [datum] uzavřel žalobce jako kupující se žalovanou 1/ jako prodávající, která se zavázala vybudovat v domě, v němž se nachází převáděná bytová jednotka, výtah pro přepravu osob, a to do tří let od uzavření smlouvy. Bylo ujednáno, že výtah musí být provozuschopný podle právních předpisů, bude moci být řádně užíván vlastníky jednotek v domě k přístupu do svých bytů, tj. výtah bude zastavovat v každém patře (respektive mezi poschodí) domu a nebude vybudován výlučně pro účely prodávajícího a jeho přístupu ke svému bytu v posledním patře domu. Současně budou pravomocná veškerá oprávnění, souhlasy a kolaudace příslušného orgánu veřejné správy vztahující se k řádnému provozu výtahu. Pro případ porušení této povinnosti byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši [částka]; žalovaná 1/ uvedenou povinnost ve stanovené lhůtě nesplnila, když k užívání výtahu je v nezbytné použít speciální čip, který výtah uvádí do provozu a který byl žalobci (a dalším vlastníkům jednotek) předán žalovanou 2/ na členské schůzi SVJ dne [datum].

3. Žalobce dále tvrdil, že s právními účinky ke dni [datum] došlo k přeměně rozdělením [právnická osoba], s.r.o. (žalovaná 1/) se vznikem nové [právnická osoba], s.r.o. (žalovaná 2/). Podle projektu přeměny na nově vzniklou [právnická osoba], s.r.o. (žalovaná 2/) nepřechází žádné dluhy; veškeré dluhy tedy nadále váznou na žalované 1/, která podle informací žalobce měla v době podání návrhu řadu dalších nevypořádaných závazků. Podle § 257 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, každá z nástupnických společností ručí za dluhy, jež přešly v důsledku rozdělení z rozdělované společnosti na ostatní nástupnické společnosti nebo zůstaly rozdělované společnosti při odštěpení. Žalovaná 2/ je tedy v této věci žalována jako ručitel za dluhy, které zůstaly žalované 1/ jako rozdělované společnosti při odštěpení žalované 2/.

4. Soud I. stupně zjistil tento skutkový stav: Žalobce jako kupující a žalovaná 1/ jako prodávající uzavřely dne [datum] smlouvu o převodu vlastnictví k bytové jednotce [číslo] k. ú. [část obce], [územní celek], o velikosti [anonymizováno], o podlahové ploše [výměra], ve 4. nadzemním podlaží budovy, za kupní cenu [částka]. Ve smlouvě byly mimo jiné vymezeny společné části budovy, s tím, že společnou částí budovy bude také výtah pro přepravu osob, který bude vybudován na náklady prodávajícího, nejpozději do 3 let od uzavření smlouvy. Bylo výslovně sjednáno, že„ Povinnost prodávajícího vybudovat výtah bude splněna okamžikem, kdy bude výtah provozuschopný dle právních předpisů, bude moci být řádně užíván vlastníky jednotek v domě k přístupu do svých bytů, tj. výtah bude zastavovat v každém patře (resp. meziposchodí) domu a nebude vybudován výlučně pro účely prodávajícího a jeho přístupu ke svému bytu v posledním patře domu, a veškerá oprávnění, souhlasy a kolaudace příslušného orgánu veřejné správy vztahující se k řádnému provozu výtahu bude od právní moci. Kupující jako vlastník jednotky umístěné ve 3. patře domu bude hradit na zálohách na služby položku výtah, od okamžiku kdy bude výtah provozuschopný tak, jak je popsáno výše. V případě, že výtah nebude vybudován do tří let od uzavření této smlouvy, i prodávající povinen uhradit kupujícímu jednorázovou smluvní pokutu ve výši [částka] (slovy: [částka])“. Výtah byl v budově stavebně vybudován ve sjednané lhůtě, tedy do 3 let od [datum], včetně vydání kolaudačního souhlasu. Žalobce k použití výtahu potřebuje speciální přístupový čip, který mu však byl předán až dne [datum] poté, kdy žalovaná 1/ v mezidobí od [datum] podmiňovala zpřístupnění výtahu žalobci (a některým dalším osobám, které nabyly bytové jednotky v budově koupí od žalované 1/) zaplacením části pořizovací ceny výtahu ([částka]), vypočtené podle velikosti podílu vlastníka jednotky na společných částech domu. Žalovaná 2/ vznikla dne [datum] jako nástupnická společnost v důsledku rozdělení žalované 1/odštěpením na základě projektu rozdělení odštěpením schváleného jediným společníkem žalované 1/ dne [datum]. Na nástupnickou společnost podle projektu přeměny přešly všechny nemovité věci (mimo jiné také bytová jednotka [číslo] nacházející se v 5. NP budovy [adresa] v katastrálním území Bubeneč, [územní celek]) a dlouhodobý hmotný majetek v celkové hodnotě [částka]. Výslovně bylo v projektu uvedeno, že na nástupnickou společnost nepřechází žádné dluhy. Žalobce vyzval obě žalované k úhradě smluvní pokuty ve výši [částka] podle shora uvedené kupní smlouvy a nákladů právního zastoupení s upozorněním na možnost soudního vymáhání dopisem ze dne [datum] doručeným žalovaným dne [datum].

5. Právním posouzením tohoto skutkového stavu dospěl soud I. stupně k následujícím závěrům: Věcná legitimace žalobce a žalované 1/ vyplývá z § 2048 odst. 1 o. z., když; smlouva o převodu vlastnictví k bytové jednotce, kterou žalobce a žalovaná 1/ podepsali dne [datum], je platně uzavřenou nepojmenovanou smlouvou (§ 1746 odst. 2 o. z.) s prvky smlouvy kupní (§ 2079 a násl. o. z.) a smlouvy o dílo (§ 2586 a násl. o. z.), v níž byla k utvrzení povinnosti vybudovat v tříleté lhůtě jako součást společných částí budovy výtah pro přepravu osob sjednána smluvní pokuta. Věcná pasivní legitimace žalované 2/ vychází z křížového ručení podle § 257 odst. 1 zákona č. 150/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev (dále jen„ ZoP“), neboť je nástupnickou společností, která ručí za dluhy, které zůstaly rozdělované společnosti, tj. žalované 1/. Obranu žalované 2/, že ručení nástupnické společnosti se nevztahuje na pohledávku, která žalobci z titulu smluvní pokuty až v roce [rok], tedy po účinnosti přeměny ke dni [datum], soud I. stupně neshledal důvodnou. Povinnost uhradit smluvní pokutu pro případ porušení povinnosti vybudovat ve stanovené lhůtě výtah je vyjádřena určitě a existovala před vznikem žalované 2/, když utvrzení povinnosti vybudovat výtah smluvní pokutou bylo ujednáno ve smlouvě, uzavřené žalobcem a žalovanou 1/ ze dne [datum].

Soud I. stupně se zabýval výkladem mezi účastníky sporného obsahu pojmu„ vybudovat výtah“. Uzavřel, že účastníci smlouvy tímto výrazem rozuměli nejen zhotovení výtahu a jeho zprovoznění po stavebně technické (provozuschopnost, zastávka v každém patře) a administrativní stránce (pravomocná povolení, souhlasy, kolaudace), ale také naplnění účelu výstavby, jímž je umožnění skutečného (faktického) užívání všemi vlastníky bytových jednotek v domě. Ve vztahu k naplnění tohoto účelu vyložil smluvní povinnost„ vybudovat výtah“, k níž se žalovaná 1/ zavázala, tak, že žalobci je žalovaná 1/ povinna předat vše, aby mohl výtah využít k vystoupání do patra, v němž se nachází koupená bytová jednotka, v daném případě přístupový čip, bez něhož nelze výtah uvést do chodu. Na základě uvedeného výkladu smluvních ujednání soud I. stupně dospěl k závěru, že žalovaná 1/ nesplnila povinnost vybudovat výtah (s parametry vymezenými ve smlouvě) ve lhůtě sjednané v kupní smlouvě, tedy do [datum], když přístupový čip byl žalobci předán až po uplynutí 3 let od uzavření smlouvy a cca 3 měsíců od uplynutí sjednané lhůty.

Soud I. stupně dále dospěl k závěru, že smluvní pokuta ve výši [částka], sjednaná k utvrzení povinnosti vybudovat v budově výtah, je nepřiměřená. Úvahu založil na posouzení motivační a uhrazovací funkce smluvní pokuty ve vztahu ke skutečnosti, že výtah měl sloužit i dalším vlastníkům jednotek, a že rovněž s nimi žalovaná 1/ uzavřela kupní smlouvy, v nichž byla k utvrzení povinnosti vybudovat výtah sjednána smluvní pokuta. Naopak kupní cena bytové jednotky ve smlouvě nemá na hodnocení přiměřenosti smluvní pokuty přímý vliv, když smluvní pokutou byla utvrzena povinnost vybudovat výtah, nikoliv zaplatit kupní cenu. Smluvní pokutu, jejíž sjednaná výše je nepřiměřená, soud I. stupně podle § 2051 o. z. moderoval na částku [částka]. Přihlédl přitom k vyššímu věku žalobce a k faktu, že v obdobné věci žalobkyně paní [příjmení] (sp. zn. [spisová značka]), byla smluvní pokuta [částka] přisouzena v maximálním sjednaném rozsahu.

6. Z uvedených soud I. stupně žalobě vyhověl v rozsahu [částka] s úrokem z prodlení; platební povinnost uložil žalované 1/ z titulu kupní smlouvy ze dne [datum], žalované 2/ z titulu ručení za závazky žalované 2/ podle § 257 odst. 1 ZoP. Ve zbývající části, tj. pokud se žalobce domáhal zaplacení [částka] s příslušenstvím, žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. (správně § 142 odst. 3 o. s. ř.); z odůvodnění nákladového výroku se podává, že žalobci, který prokázal nárok na zaplacení smluvní pokuty co do základu, byla v této věci, v níž rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu, přiznána proti žalovaným 1/, 2/ plná náhrada nákladů řízení.

7. Tento rozsudek napadl žalobce i žalované 1/, 2/ včasným a přípustným odvoláním.

8. Žalobce vzal odvolání zpět dříve, než o něm bylo rozhodnuto; odvolací soud proto podle § 207 odst. 2 o. s. ř. odvolací řízení zastavil, aniž zkoumal, zda je podala osoba k tomu oprávněná a zda jde o odvolání včasné a přípustné (výrok I.).

9. Žalované 1/, 2/ napadly rozsudek soudu I. stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé I. a v nákladovém výroku III.

10. Vytýkaly soudu I. stupně, že (a) nesprávně právně posoudil otázku pasívní věcné legitimace žalované 2/. Podle § 257 odst. 1 ZoP žalovaná 2/ ručí za dluhy, jež zůstaly rozdělované společnosti při odštěpení, tj. ke dni [datum]. Žalovaná 2/ dovozovala, že takto se ručení nástupnické společnosti vztahuje pouze na dluhy, které existovaly k rozhodnému dni přeměny. V daném případě však k rozhodnému dni přeměny ještě neexistoval dluh žalované 1/ odpovídající nároku žalobce na zaplacení smluvní pokuty, neboť ještě neuplynula lhůta pro vybudování výtahu ([datum]), tedy nemohlo dojít ani k porušení povinnosti zajištěné smluvní pokutou. Vzhledem k neexistenci dluhu žalované 1/ nemohlo vzniknout ani ručení žalované 2/ za tento dluh. Soud I. stupně během jednání účastníky seznámil se svým předběžným závěrem, že pasivní věcná legitimace žalované 2/ není dána, avšak následně rozhodl opačně, aniž by změnu názoru účastníkům jakkoliv avizoval, čímž žalované 2/ znemožnil efektivní procesní obranu.

Žalované dále (b) namítaly, že soud I. stupně nepřihlédl k tvrzeným skutečnostem ohledně neexistence nároku na zaplacení žalobcem požadované smluvní pokuty, zejména k tvrzením ohledně neexistence povinnosti žalované 1/ předat výtah žalobci. Své právní posouzení k této otázce řádně neodůvodnil, když argumentaci žalovaných bagatelizoval a nijak relevantně se jí nezabýval.

Žalované dále (c) namítaly, že soud I. stupně nesprávně posoudil přiměřenost smluvní pokuty, resp. její soulad s dobrými mravy, když nezohlednil všechny žalovanými prezentované skutkové okolnosti a nedůvodně smluvní pokutu posoudil jako přiměřenou ve výši, která zásadně převyšuje smluvní pokutu přiznanou v jiném, obdobném případě (na který soud sám odkazoval), a to přesto, že během jednání soud informoval účastníky, že dle jeho předběžného názoru je smluvní pokuta přiměřená cca v rozmezí [číslo] – [částka], tedy ve výši zhruba o [částka] nižší, než žalobci přiznaná částka. Navýšení přiznané částky oproti referovanému podobnému případu ani oproti vyjádřenému předběžnému právnímu názoru soud účastníkům před vydáním rozsudku nijak neavizoval ani následně v rozsudku řádně neodůvodnil.

Žalované (d) namítaly, že nesprávné je rovněž rozhodnutí o náhradě nákladů řízení; soud I. stupně žalobci přiznal náhradu nákladů v plné výši, přestože jeho úspěch ve věci byl jen částečný a vzhledem k okolnostem případu si žalobce měl být vědom, že žalovaná smluvní pokuta je v dané věci zcela evidentně nepřiměřená. Z uvedených důvodů žalované 1/, 2/ navrhly, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadeném vyhovujícím výroku o věci samé změnil tak, že žalobu i v tomto rozsahu zamítne.

11. Žalobce ve vyjádření k odvolání žalovaných 1/, 2/ navrhl potvrzení rozsudku soudu I. stupně v části napadené odvoláním žalovaných 1/, 2/. K odvolacím námitkám uvedl, že závazek, v jehož rámci byla sjednána smluvní pokuta, vznikl ke dni podpisu kupní smlouvy, tedy ke dni [datum]. Závazek, který je předmětem ručení, tedy vychází ze závazkového vztahu založeného kupní smlouvou, proto je třeba nahlížet na něj jako na závazek založený v době uzavření smlouvy, v době před přeměnou, účinnou ke dni [datum]. V rámci projektu přeměny žalované 1/ není uvedeno, na kterou společnost přecházejí práva a povinnosti ze smlouvy ze dne [datum], nadto se z projektu přeměny jeví, že veškerá aktiva přešla na žalovanou 2/, a i proto je zde existence ručitelského závazku ve smyslu § 257 odst. 1 ZoP plně souladná se smyslem a účelem citovaného ustanovení. Čip k užívání výtahu byl dne [datum] předán žalobci nikoli žalovanou 1/, nýbrž žalovanou 2/, která takto plnila ze závazkového vztahu založeného smlouvou mezi žalobcem a žalovanou 1/. Žalobce – fyzická osoba, byl při uzavření kupní smlouvy o převodu vlastnictví k jednotce ujišťován žalovanou 1/ – podnikatelkou, že v domě vybuduje výtah. K utvrzení této povinnosti se žalovaná 1/ z vlastní vůle zavázala hradit předmětnou smluvní pokutu, a to jako ujištění pro žalobce, že nemusí mít obavy z toho, že část nákladů na pořízení výtahu uhradí v rámci kupní ceny za bytovou jednotku, aniž by měl posléze možnost výtah využívat. Žalobce toto riziko akceptoval pouze díky žalovanou 1/ garantované smluvní pokutě.

12. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 ve spojení s § 212a odst. 4 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaných 1/, 2/ není důvodné.

13. Soud I. stupně dospěl na základě procesně právně provedeného dokazování ke správným skutkovým zjištěním o všech skutečnostech rozhodných pro právní posouzení nároku žalobce a odvolací soud z nich vycházel.

14. K pasívní věcné legitimaci žalované 2/: především je nutno uvést, že není důvodná námitka, že soud I. stupně sdělením předběžného právního názoru na tuto otázku znemožnil žalovaným efektivní procesní obranu. Předběžný právní názor soudu nelze chápat jako prejudikování rozhodnutí soudu; soud není svým předběžným právním posouzením věci vázán a v konečném rozhodnutí se k němu může buď přiklonit, anebo rozhodnout odlišně, resp. i v dalších fázích soudního procesu může soud (např. s přihlédnutím na nové skutečnosti) svůj předběžný právní názor upravit anebo zcela změnit. Zpřístupnění pracovního právního názoru soudu I. stupně na otázku pasívní věcné legitimace žalované 2/ v této věci nebylo způsobilé znemožnit žalované 2/ efektivní procesní obranu již proto, že předběžný právní názor soudu představuje pomůcku při pochopení myšlenkového pochodu soudu, která naopak umožňuje stranám zaměřit své další důkazní návrhy a skutkové a právní přednesy k potvrzení i k vyvrácení vysloveného předběžného názoru soudu.

15. Podle § 257 odst. 1 ZoP každá z nástupnických společností nebo každé z nástupnických družstev ručí za dluhy, jež přešly v důsledku rozdělení ze zaniklé nebo rozdělované společnosti nebo družstva na ostatní nástupnické společnosti nebo družstva nebo zůstaly rozdělované společnosti nebo družstvu při odštěpení, společně a nerozdílně s ostatními nástupnickými společnostmi až do částky ocenění jmění, jež na ni mělo přejít podle projektu rozdělení uvedené v posudku znalce pro ocenění jmění. Ustanovení § 75 odst. 2 se pro účely ručení nepoužije.

16. S cílem, aby institut rozdělení společnosti odštěpením nebyl zneužíván pro„ vyvádění“ majetku ze společnosti zatížené dluhy, čímž by tratili zejména věřitelé, bylo přijetím zákona o přeměnách obchodních společností zavedeno ručení nástupnických společností za závazky rozdělované společnosti. Ručení se vztahuje nejen na závazky, které existovaly ke dni zápisu rozdělení společnosti do obchodního rejstříku, ale také na závazky, které byly zjištěny po zápisu rozdělení společnosti do obchodního rejstříku, např. daňové závazky spočívající v dodatečném vyměření daně za období před přeměnou obchodní společnosti apod. Nástupnické společnosti ručí za závazky rozdělované společnosti společně a nerozdílně až do výše čistého obchodního majetku uvedeného ve znaleckém posudku pro ocenění odštěpované části jmění.

17. Podle § 2019 odst. 1 o. z. ručení předpokládá platný dluh dlužníka; ručení lze poskytnout i pro dluhy budoucí nebo podmíněné, jakož i za soubor dluhů určitého druhu vznikající dlužníku v určité době nebo soubor různých dluhů z téhož právního důvodu.

18. V daném případě byl závazek žalované 1/ z kupní smlouvy o převodu vlastnictví k bytové jednotce, v jehož rámci byla k zajištění závazku žalované 1/ jako prodávajícího vybudovat v budově, v níž se byt nachází, výtah pro přepravu osob, sjednána smluvní pokuta, vznikl ke dni podpisu kupní smlouvy, tedy ke dni [datum].

19. Závazek vzniklý na základě ujednání stran o smluvní pokutě je ze své zákonné definice podmíněný, když vznik pohledávky věřitele je vázán na splnění podmínky porušení smluvené povinnosti.

20. Odvolací soud dospěl k závěru, že lze-li podle § 2019 odst. 1 o. z. ručení poskytnout i pro dluhy budoucí nebo podmíněné prohlášením vůči věřiteli, je rovněž nutno dovodit, že ručením nástupnické společnosti podle § 257 odst. 1 ZoP, upraveným zejména za účelem ochrany věřitelů při rozdělení společnosti, je zajištěn i závazek rozdělované společnosti, který vznikne v budoucnu nebo jehož vznik je závislý na splnění podmínky.

21. V daném případě tedy nelze soudu I. stupně nelze nic vytknout, pokud uzavřel, že (a) závazek žalované 1/ zaplatit smluvní pokutu v případě porušení povinnosti vybudovat v budově ve sjednané lhůtě výtah byl sjednán určitě a srozumitelně v rámci platné kupní smlouvy a že (b) za ručitelem tohoto závazku založeného v době před přeměnou, účinnou ke dni [datum], je podle § 257 odst. 1 ZoP žalovaná 2/, když byly splněny i další podmínky, které pro vznik a rozsah ručení upravuje citované ustanovení.

22. K otázce vzniku práva žalobce na smluvní pokutu: odvolací soud se ztotožňuje s výkladem pojmu„ vybudování výtahu“, užitého v kupní smlouvě a odkazuje k podrobnému odůvodnění, obsaženému v písemném vyhotovení rozsudku soudu I. stupně. Výklad žalovaných, že se měla žalovaná 1/ prostřednictvím užití pojmu„ vybudovat výtah“ zavázat pouze k jeho pořízení a zprovoznění, nikoli však bez dalšího rovněž k umožnění žalobci jako nabyvateli prodávané jednotky užívat výtah pro přístup k bytu, se jeví jako nelogický nejen z hlediska běžných představ o komfortu užívání bytů ve vyšších podlažích bytových domů, nýbrž i z hlediska smluvního závazku kupujícího přispívat z titulu vlastnictví bytu ve vyšším podlaží budovy na provoz výtahu poté, kdy bude„ vybudován“. Výkladové variantě prosazované žalobcem, tj. že závazek„ vybudovat výtah“ byl splněn teprve tím, že žalobci bylo umožněno užívat výtah k přístupu do jednotky ve 4. nadzemním podlaží, která je pro žalobce výhodnější, je však nutno dát přednost již z toho důvodu, že žalobce je vůči žalované 1/ v postavení spotřebitele.

23. K otázce přiměřenosti výše smluvní pokuty: Soud I. stupně v duchu ustálené judikatury hodnotil přiměřenost výše smluvní pokuty vzhledem ke skutečnostem, které zde byly v době jejího sjednání. Podle názoru odvolacího soudu však okruh rozhodných skutečností nevymezil správně, pokud nevzal v úvahu, že smluvní pokuta byla sjednána v rámci kupní smlouvy o převodu vlastnictví k bytové jednotce, tedy hlavním zájmem žalobce na zajištění závazku žalované 1/vybudovat výtah smluvní pokutou bylo, aby uživatelský komfort jeho bytu na adrese v přední pražské rezidenční čtvrti, v nejbližší možné době odpovídal standardu, vyjádřenému kupní cenou cca [číslo] [spisová značka], k němuž náleží i možnost přístupu do bytu ve vyšším patře výtahem. Z tohoto důvodu má odvolací soud za to, že smluvní pokuta sjednaná částkou [částka], tj. cca 7 % z kupní ceny za byt, není z hlediska své uhrazovací ani motivační funkce nepřiměřená, a není tedy ani namístě její moderace podle § 2051 o. z. Okolnost, že s jinými vlastníky jednotek byla za jiných, v tomto řízení nezjištěných okolností sjednána jiná výše smluvní pokuty, není pro posouzení přiměřenosti výše smluvní pokuty v daném případě rozhodná.

24. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí soudu I. stupně je v odvoláním napadeném rozsahu věcně správné, odvolací soud je podle § 219 o. s. ř. potvrdil, včetně správného výroku o nákladech řízení, které byly žalobci přiznány podle § 142 odst. 3 o. s. ř.

25. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř., § 142 odst. 1 o. s. ř.; plně úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení odpovídající nákladům právního zastoupení v této fázi řízení. Výpočet náhrady byl vzhledem k předmětu odvolacího řízení vypočten z pcta [částka]. Výpočet náhrady: odměna za 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 AT, a to za 1/ vyjádření k odvolání [datum] (§ 11 odst. 1 písm. k/, kurz EUR [částka], pctum [částka] = [částka], za úkon [částka] (§ 7 bod 6 AT), 2/ účast při ú. j. [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g/, kurz EUR [částka], pctum [částka], za úkon [částka]), tedy odměna [částka], náhrada hotových výdajů advokáta za 2 úkony právní služby, stanovená paušální částkou [částka] za 1 úkon právní služby (§ 13 odst. 4 AT), tedy náhrada [částka], a [částka] náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %, celkem [částka].