o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku [anonymizováno] výši [částka] s příslušenstvím (výrok I.), a současně uložil žalobci zaplatit žalované [anonymizováno] lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů [anonymizováno] částku [anonymizováno] výši [částka] (výrok II.).

2. Takto soud I. stupně rozhodl o žalobě podané dne [datum], jíž se žalobce domáhal zaplacení shora uvedené částky podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“). Žalobce tvrdil, že byl dne [datum] zadržen [stát. instituce] a dne [datum] vzat do vazby z důvodů uvedených v § 67 písm. a), b), c) tr. ř., když písemný slib jako náhrada vazby nebyl přijat. Z vazby byl propuštěn až dne [datum], strávil v ní celkem 169 dní. Rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], byl žalobce zproštěn obžaloby. Podanou žalobou se žalobce s odkazem na § 9 OdpŠk dožadoval ušlého zisku za umístění [anonymizováno] vazbě v období ode dne [datum] do dne [datum] s odůvodněním, že byl vystaven [anonymizována dvě slova] a následně byl pravomocně zproštěn od všech skutků, když nebylo prokázáno, že se staly. Ze zprošťujícího rozsudku, konkrétně odkazem na odstavec 10. jeho odůvodnění, pak žalobce dovozoval, že od roku [rok] do [anonymizováno] roku [rok] získal celkem částku [anonymizováno] výši [částka], kterou obdržel v souvislosti s podnikáním v oblasti autoškol se zaměřením na cizí státní příslušníky. Tato částka byla vypočítána z průměrné platby [anonymizováno] výši [částka] za jednoho klienta při počtu osob 72. Počet klientů se přitom pohyboval v rozmezí od [anonymizováno] do 10 měsíčně, tj. v průměru 4 osoby měsíčně. Další klienti následovali i po [anonymizováno] roku [rok]. Žalobce tedy mohl očekávat, že by jím provozovaná [anonymizováno] vykonávala činnost i nadále, nebýt zásahu orgánů činných v [anonymizována dvě slova]. Za dobu 5 a půl měsíce, kterou žalobce strávil [anonymizováno] vazbě, mu tak ušel zisk [anonymizováno] výši [částka] ([částka] x 22 klientů). Žalobci bylo znemožněno pokračovat v provozování autoškoly i po propuštění z vazby, neboť na něj byla uvalena předstižná vazba. Byl nucen provoz autoškoly přerušit až do právní moci zprošťujícího rozsudku. Svoji činnost tudíž nevykonával nejméně po dobu dalších 46 měsíců, v jejímž průběhu přišel v průměru nejméně o 184 klientů, a ušel mu tak zisk [anonymizováno] výši [částka].

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Namítala, že nebylo prokázáno, že by měl žalobce v rozhodné době nárok na nějaký zisk, který by mu v důsledku vazby a následného [anonymizována dvě slova] ušel. Současně žalovaná pokládala žalobcův nárok za nemravný, když měl provozovat činnost v rozporu se zákonem. Konečně žalovaná namítala, že žalobce není [anonymizováno] věci aktivně věcně legitimován, když sice činnost autoškol zajišťoval, avšak reálně ji prováděly kapitálové [právnická osoba] [anonymizováno], případně mateřská [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno].

4. Soud I. stupně vycházel při svém rozhodování ze zjištění, která podrobně zrekapituloval v odstavcích 3. až 8. odůvodnění svého rozhodnutí a která učinil ze spisové dokumentace [stát. instituce], [číslo jednací], Okresního soudu v Karlových Varech, sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka], a Krajského soudu v Plzni, sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]. Svá zjištění posoudil [anonymizováno] smyslu § 5 písm. a), § 8 odst. [anonymizováno], § 9 odst. [anonymizováno] OdpŠk a § 2952 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). Poté uzavřel, že nárok žalobce není důvodný, když dospěl k závěru, že tvrzená škoda [anonymizováno] formě ušlého zisku mohla vzniknout pouze společnostem Scout-Logic [anonymizována tři slova] či [anonymizována tři slova], nikoliv však žalobci. Žalobce není tudíž [anonymizováno] sporu aktivně věcně legitimován. Samotnou výší vzniklé škody se pak soud I. stupně z uvedeného důvodu vůbec nezabýval.

5. O náhradě nákladů [anonymizováno] rozhodl soud I. stupně dle úspěchu [anonymizováno] věci a přiznal je s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. žalované.

6. Proti tomuto rozsudku podal včasné odvolání žalobce. V odvolání namítal, že soud I. stupně nepřihlédl k tvrzením žalobce a věc po právní stránce chybně posoudil (§ 205 odst. 2 písm. b) a g) o. s. ř.). Shrnul svoji argumentaci uplatněnou v žalobním návrhu, současně také argumentaci soudu I. stupně uvedenou v dotčeném rozsudku a konstatoval, že žalobce je [anonymizováno] věci aktivně věcně legitimován, když proti němu bylo neoprávněně vedeno [anonymizována dvě slova], které skončilo zproštěním obžaloby. Soud I. stupně se měl proto zabývat pouze a jedině vznikem škody a její výší. Žalobce v této souvislosti odkazoval na § 30 OdpŠk a dovozoval, že mu mělo být přiznáno [částka] denně za výkony vazby, i pokud by neprokázal žádný ušlý zisk. Žalobce dále poukazoval na to, že své nároky na ušlý zisk stavěl na rozhodnutích, usneseních a obžalobě, které jsou součástí [anonymizováno] spisu, z nichž je dle jeho názoru prokázané, že žalobce měl finanční prospěch z podnikatelské činnosti. Navíc byl žalobce jediným společníkem [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], a proto mu plynuly veškeré zisky z její činnosti, která by mohla pokračovat, nebyla-li by na žalobce uvalena vazba a nebylo-li by mu znemožněno další podnikání. Rozsudek je tudíž nesprávný. Žalobce navrhoval, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu [anonymizováno].

7. Žalovaná [anonymizováno] svém vyjádření k odvolání žalobce konstatovala, že se ztotožňuje se závěry učiněnými soudem I. stupně, a to jak co do skutkových závěrů, tak rovněž i co do právního posouzení. Žalovaná nadále zastávala názor, že žalobce není [anonymizováno] věci aktivně věcně legitimován. Pokud žalobce nově argumentoval § 30 OdpŠk a paušální náhradou [anonymizováno] výši [částka], tento nárok má již promlčen, když jej u žalované neuplatnil a poprvé jej uplatnil až svým podáním ze dne [datum]. Žalovaná navrhovala potvrzení rozsudku I. stupně a požadovala přiznání náhrady nákladů za odvolací [anonymizováno].

8. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, že splňuje náležitosti uvedené v § 205 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek včetně [anonymizováno], které jeho vydání předcházelo, a to [anonymizováno] smyslu § 212 a § 212a o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

9. Odvolací námitky žalobce spočívaly jednak [anonymizováno] výtce, že soud I. stupně nepřihlédl k žalobcem tvrzeným skutečnostem (§ 205 odst. 2 písm. b) o. s. ř.), jednak [anonymizováno] výtce nesprávného právního posouzení věci (§ 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř.).

10. Pokud jde o námitku žalobce, že nebylo přihlédnuto k jeho tvrzeným skutečnostem, že byl vystaven [anonymizována dvě slova] a že mu vznikla škoda v žalované výši, konstatuje odvolací soud následující.

11. Předně je třeba uvést, že si soud I. stupně [anonymizováno] své rozhodnutí obstaral dostatečná skutková zjištění. Na základě provedeného dokazování soud I. stupně bezpečně zjistil, že žalobce uplatnil u žalované nárok na ušlý zisk, který mu byl žalovanou zamítnut, když žalobce i přes výzvu žalované řádně nedoložil, že by mu v předmětném období určitý zisk ušel. Dále bylo soudem I. stupně z protokolu o výslechu žalobce zjištěno, že je žalobce nemajetný, není jednatelem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], ani [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], že [anonymizováno] jmenované společnosti činil pouze náborovou činnost a nevyplácel si žádný honorář. Žalobce také vypověděl, že pracuje [anonymizováno] firmě své matky s měsíčním příjmem [anonymizována dvě slova] €. Z rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] pak bylo soudem I. stupně zjištěno, že [anonymizováno] a placené služby nebyly poskytovány samotným žalobcem, nýbrž těmito společnostmi, kterým z nich také plynul zisk. Soud I. stupně na základě těchto skutkových zjištění dospěl k jednoznačnému a správnému závěru, že žalobci v předmětném období žádný zisk neušel, když tento mohl ujít maximálně společnostem [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a Scout-Logic [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], nikoliv však žalobci, a proto logicky neposkytoval žalobci poučení [anonymizováno] smyslu § 118a o. s. ř.

12. Odvolací soud podotýká, že bylo povinností žalobce, aby řádně prokázal výši svého příjmu v době předcházející jeho vzetí do vazby a v případě, nebylo-li by to možné, prokázat alespoň existenci pracovního poměru založeného na uzavřené pracovní smlouvě, případně výkon podnikatelské činnosti. Nic takového však ze strany žalobce prokázáno nebylo. Pokud žalobce dovozoval svůj hypotetický příjem ze zisků, které měly plynout [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], či [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], jedná se o úvahu lichou, která nemohla posloužit jako podklad [anonymizováno] stanovení výše ušlého zisku žalobce, jelikož se nejednalo o zisky jeho, nýbrž uvedených společností.

13. Nad rámec uvedeného odvolací soud dále konstatuje, že žalobce by musel vznik škody prokazovat vždy, tedy i v případě tzv. paušalizované náhrady škody, na kterou se žalobce odvolával [anonymizováno] svých písemných vyjádřeních, neboť tato pamatuje výhradně na případy, kdy je poškozený sice schopen prokázat splnění všech podmínek (jmenovitě 1. nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, 2. vznik škody, 3. příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a vznikem škody) [anonymizováno] vznik odpovědnosti [anonymizováno] za škodu způsobenou mu omezením osobní svobody vazbou, výkonem tresti odnětí svobody, ochrannou výchovou, zabezpečovací detencí nebo ochranným léčením, avšak není schopen doložit přesnou výši škody spočívající v ušlém zisku.

14. Pokud jde o námitku nesprávného právního posouzení věci, k ní odvolací soud konstatuje následující.

15. Podle § 5 písm. a) OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním [anonymizována dvě slova] správním [anonymizováno], v [anonymizováno] podle soudního řádu správního nebo v [anonymizována dvě slova].

16. Podle § 8 odst. [anonymizováno] OdpŠk lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo [anonymizováno] nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem.

17. Podle § 9 odst. [anonymizováno] OdpŠk má právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě také ten, na němž byla vazba vykonána, jestliže bylo proti němu [anonymizována dvě slova] zastaveno, jestliže byl obžaloby zproštěn nebo jestliže byla věc postoupena jinému orgánu.

18. Podle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda [anonymizováno] vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

19. Odvolací soud [anonymizováno] shodě se závěry učiněnými soudem I. stupně uvádí, že předpokladem [anonymizováno] odpovědnost [anonymizováno] za škodu způsobenou při výkonu státní moci je naplnění tří podmínek, a sice nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, vznik škody a příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Všechny tři předpoklady musí být přitom naplněny současně (kumulativně). Nenaplnění byť jediného předpokladu vede k neúspěchu [anonymizováno] věci. K uvedenému se podrobně vyjadřoval [anonymizováno] svých rozhodnutích i Nejvyšší soud. Soud I. stupně na tato přiléhavá rozhodnutí [anonymizováno] svém odůvodnění rovněž odkázal (konkrétně viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]).

20. Pokud však vzal soud I. stupně za spolehlivě prokázané, že byl žalobce zadržen, vzat do vazby, v níž strávil celkem 169 dnů, a posléze zproštěn obžaloby, byl jeho závěr, že žalobce není aktivně věcně legitimován, nesprávný. Odvolací soud na rozdíl od závěru učiněného soudem I. stupně konstatuje, že žalobce jednoznačně naplnil první předpoklad [anonymizováno] odpovědnost [anonymizováno] za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Jeho aktivní věcná legitimace [anonymizováno] sporu je tak dána.

21. Co se však žalobci nepodařilo prokázat, jak bylo ostatně zmíněno již výše, je vznik škody. Žalobce tudíž nenaplnil další z nezbytných náležitostí [anonymizováno] úspěšné uplatnění svého nároku, a nemohl být proto [anonymizováno] věci úspěšný.

22. Odvolací soud uzavírá, že byť bylo možno žalobci přisvědčit ohledně jeho námitky týkající se nesprávného právního posouzení věci soudem I. stupně, nemohla ani tato jeho námitka zvrátit jinak věcně správné rozhodnutí soudu I. stupně.

23. Ze všech shora uvedených důvodů postupoval odvolací soud v souladu s § 219 o. s. ř. a napadený rozsudek potvrdil, a to včetně správného výroku o nákladech [anonymizováno].

24. O náhradě nákladů odvolacího [anonymizováno] odvolací soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla v odvolacím [anonymizováno] plně úspěšná. Žalované proto náleží náhrada nákladů [anonymizováno] v plné výši, odpovídající paušální náhradě hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady [anonymizováno] účely rozhodování o náhradě nákladů [anonymizováno] v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a ex. ř. Žalované vznikly náklady [anonymizováno] výši á [částka] za 2 úkony (vyjádření k odvolání, účast na jednání dne [datum]), celkem [částka].