o rozvod manželství, k odvolání manželky proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. dubna 2025, č. j. 11 C 152/2024-123, ve znění opravného usnesení ze dne 29. dubna 2025, č. j. 11 C 152/2024-153,

1. Soud I. stupně shora označeným rozsudkem, ve znění opravného usnesení, rozhodl, že manželství manželky [Jméno manželky], narozené [Datum narození manželky], rozené [jméno FO], a manžela [Jméno manžela], narozeného [Datum narození manžela], uzavřené dne [datum] ve [adresa], před Úřadem městské části [adresa], se rozvádí (výrok I.) s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

2. Soud I. stupně dovodil mezinárodní příslušnost českých soudů k projednání a rozhodnutí této věci s mezinárodním prvkem, daným státní příslušností manžela ke [stát], podle článku 3 odst. 1 písm. a) alinea 2 Nařízení Rady (EU) č. 2019/1111 ze dne 25. 6. 2019, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí, neboť manželé měli poslední obvyklé bydliště na území České republiky a manželka zde ještě bydlí. Podle § 50 odst. 1, § 49 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, věc posoudil podle českého práva (lex fori).

3. Soud I. stupně zjistil tento skutkový stav: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v [adresa], před Úřadem městské části [adresa]. Z manželství se narodily dvě děti, v době rozhodování soudu nezletilá [jméno FO] dne [datum] a zletilý [jméno FO] dne [datum]. Manželé spolu od roku 2016 intimně nežijí, po odstěhování manžela v roce 2020 z rodinné domácnosti neudržují kontakt, žádný z nich nemá zájem obnovit funkce manželství. Každý z manželů označuje za příčinu rozvratu chování druhého manžela; manžel uvádí změnu chování manželky – velké výkyvy nálad, křik a nespokojenost, manželka uvádí neschopnost empatie manžela, nedostatek péče o rodinu a mimomanželské vztahy. Manželka již od roku 2020 navrhovala manželu rozvod, strany vedly jednání o jeho podmínkách; v tomto řízení, zahájeném návrhem manžela, však manželka s rozvodem nesouhlasila.

4. Poměry nezletilé dcery účastníků jsou pro dobu do a po rozvodu manželství upraveny rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 6. 11. 2024, č. j. [spisová značka], tak, že nezletilá byla svěřena do péče matky (manželky) a otci (manželu) bylo určeno výživné ve výši 25 000 Kč s tím, že manžel nad rámec výživného hradí školné 179 000 Kč ročně a náklady na školní výlety do zahraničí. Nezletilá dcera účastníků trpí poruchou pozornosti a poruchami učení; studuje [stát] střední školu v [adresa], maturovat by měla v roce 2026 a plánuje vysokoškolské studium ve [stát]. Nezletilá má tendence k úzkostnému prožívání konfliktu rodičů, na rozvod rodičů je již adaptována.

5. Manželé v průběhu manželství nabyli mimo jiné rodinný dvougenerační dům, v němž byla do roku 2020 vedena rodinná domácnost. Dům užívá manželka s nezletilou dcerou a manžel přispívá na provoz domu. Nezletilá má zájem bydlet zde do maturity, má však strach, že se matka (manželka) z domu odstěhuje, neboť mezi rodiči trvá spor o financování nákladů na provoz domu a manželka tvrdí, že si bez zvýšení příspěvku od manžela nemůže dovolit platit náklady na správu domu.

6. Zjištěný skutkový stav soud I. stupně právně posoudil tak, že nastal kvalifikovaný rozvrat manželství jako nutná podmínka pro rozvod manželství podle § 755 odst. 1 o. z.; účastníci spolu již více než 4 roky netvoří manželské společenství ve smyslu § 758 o. z., společně nehospodaří, intimně se nestýkají a nelze reálně očekávat obnovení manželského soužití. Soud I. stupně podle § 756 o. z. zkoumal příčinu rozvratu manželství a shledal ji ve ztrátě vzájemné důvěry a citovém odcizení v důsledku rozdílnosti názorů manželů na způsob soužití.

7. Soud I. stupně neshledal důvody pro uplatnění tzv. tvrdostní klauzule podle § 755 odst. 2 písm. b) o. z., jíž se dovolávala manželka, neboť bylo prokázáno, že manželé spolu nežijí déle než 4 roky. Dále dospěl k závěru, že není dána ani překážka rozvodu v podobě zájmu nezletilé dcery účastníků, daného zvláštními důvody (§ 755 odst. 2 písm. a) o. z.). Na základě pohovoru s nezletilou a vyžádaného stanoviska opatrovníka zjistil, že nezletilá je na situaci rozpadu manželství od roku 2020 adaptována a její zdravotní stav nevyžaduje každodenní péči obou rodičů. Proto uzavřel, že rozvod není v rozporu se zájmem nezletilé, daným zvláštními důvody, které stojí vedle obecného rozporu rozvodu manželství se zájmem nezletilých dětí. K této otázce v podrobnostech uvedl, že se manželka domnívá, že v případě zamítnutí návrhu na rozvod manželství by byl manžel přístupnější uzavření dohody v trvajícím sporu manželů o tom, jak se budou podílet na nákladech provozu a oprav domu v [adresa], které hradil manžel do června 2024. Nepřisvědčil však manželce v tom, že zvláštním důvodem, pro nějž není rozvod v zájmu nezletilé, je ohrožení klidu nezletilé a studijních podmínek, které má díky bydlení v domě v [adresa]. Ačkoli má nezletilá obecně zájem na tom, aby setrvala v domě, na který je zvyklá a změna prostředí může mít nepříznivé následky na její psychickou pohodu, nelze opomenout, že rozhodnutí o návrhu na rozvod manželství nemá vliv na řešení konfliktu manželů ohledně správy domu; nadto je nezletilá ve věku blízkém zletilosti a její zdravotní obtíže nedosahují intenzity odůvodňující zásah soudu v její prospěch odepřením realizace osobnostního práva manžela na změnu osobního stavu.

8. Soud I. stupně z uvedených důvodů návrhu manžela na rozvod vyhověl a o nákladech řízení rozhodl podle § 23 z. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.

9. Tento rozsudek napadla manželka včasným a přípustným odvoláním. Nepopírala soudem I. stupně zjištěné právní předpoklady pro rozvod (§ 755 odst.1 o. z.), spočívající v rozvratu manželství; namítala však, že soud I. stupně nesprávně posoudil existenci překážky rozvodu ve smyslu § 755 odst. 2 písm. a) o. z., když se podrobně nezabýval otázkou, zda nezletilé v důsledku rozvodu vznikne újma tím, že po rozvodu ztratí možnost uspokojování své bytové potřeby v domě, kde dosud s manželkou bydlí.

V této souvislosti odvolatelka vytýkala soudu I. stupně, že 1/ neúplně zjistil skutkový stav věci, když se podrobně nezabýval zdravotním stavem nezletilé, která trpí poruchami pozornosti a úzkostmi, a proto je pro ni podstatné zůstat v prostředí, na které je zvyklá; 2/ že dospěl k nesprávným skutkovým závěrům; manželka má za to, že prokázala, že „rozvodem a s ním spojeným stěhováním“, nejvíce utrpí nezletilá, a že v důsledku změny prostředí dojde ke zhoršení jejího psychického stavu k ohrožení úspěšného ukončení studia na střední škole.

Manželka zopakovala tvrzení, přednesená již před soudem I. stupně, tj. že se před pěti lety chtěla rozvádět, od podání návrhu upustila právě s ohledem na zájem dcery, která si přeje setrvat v domě v [adresa], kde vyrostla, kde je zvyklá bydlet od narození a z něhož bude nucena se s manželkou odstěhovat, neboť ta již nemá prostředky na správu domu. Nezletilá bude v červnu 2026 skládat maturitu a připravovat se na přijímací řízení na univerzitu do [adresa]; v létě 2026 se bude z domu stěhovat a spory rodičů už ji nebudou zatěžovat. Jeví se proto jako vhodné přerušení řízení o rozvod do nabytí zletilosti dcery účastníků v červnu 2026; toto opatření by výrazně nezasáhlo do osobnostních práv manžela, neboť manžel podal návrh na rozvod řízení až v roce 2024, i přesto, že spolu manželé nežijí již od roku 2020. Z uvedených důvodů manželka navrhla, aby odvolací soud přerušil řízení do 30. 6. 2026, případně aby rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

10. Manžel navrhl potvrzení rozsudku soudu I. stupně. Manželství je již mnoho let nefunkční, obnovení manželského soužití nelze očekávat; manželka před podáním návrhu opakovaně uváděla, že v manželství setrvat nechce. Odvolání manželky je tedy ryze účelové; formální nesouhlas s rozvodem má význam pouze pro řešení majetkových vztahů mezi manžely.

11. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo podle § 212 a § 212a o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání manželky není důvodné.

12. Odvolání se soustředí na jedinou námitku, že se soud I. stupně dostatečně nevypořádal s tvrzením existence překážky rozvodu podle § 755 odst. 2 písm. a) o. z., ve formě rozporu rozvodu se zájmem nezletilého dítěte, daným zvláštními důvody. Uvedená námitka však – z níže uvedených důvodů, není způsobilá zvrátit správné skutkové i právní závěry, které v této souvislosti učinil soud I. stupně.

13. Soud I. stupně o návrhu na rozvod manželství rozhodl na základě správně a úplně zjištěného skutkového stavu a věc rovněž správně po právní stránce posoudil (§ 755 an. o. z.). Skutková zjištění soudu I. stupně o okolnostech charakterizujících rozvrat funkcí manželství účastníků a jeho příčiny i o okolnostech, které mohou být překážkou rozvodu manželství, mají oporu v provedeném dokazování. Správný je proto závěr soudu I. stupně, že za zjištěných okolností není realizována žádná z funkcí manželství ve smyslu zákona o rodině, tj. funkce biologická, výchovná ani hospodářská, a manželství proto nemůže plnit společenský účel manželství ve smyslu ustanovení § 655 o. z. Právní posouzení tohoto stavu jako kvalifikovaného rozvratu manželství ve smyslu § 755 odst. 1 o. z. je rovněž správné, stejně tak jako závěry soudu I. stupně o příčinách rozvratu manželství.

14. Odvolací soud rovněž schvaluje závěr soudu I. stupně, že nejsou splněny podmínky pro aplikaci negativní podmínky rozvodu manželství podle § 755 odst. 2 písm. a) o. z., jíž se dovolává manželka.

15. Z dokazování před soudem I. stupně, které je podrobně rozvedeno v odůvodnění rozsudku soudu I. stupně, je zřejmé, že soud I. stupně provedl a hodnotil žalobkyní označené důkazy zprávami dětských psychologů o zdravotním stavu nezletilé dcery účastníků z let 2021, 2022 (předložené matkou v opatrovnickém řízení), ve spojení s aktuálními zprávami z roku 2025, které podal opatrovník jmenovaný v řízení o úpravu poměrů nezletilé pro dobu od a po rozvodu. V nich je konstatováno, že nezletilá je se situací rozvodu manželství rodičů srozuměna, přivykla jí a je s ní smířena, ačkoli ji ruší projevy vyostřených vztahů mezi rodiči. Z uvedených zpráv vyplývá, že nezletilá za příčinu rušivých dopadů na svou situaci označuje vzájemné chování rodičů, kteří spolu dlouhodobě nežijí a jejich vztah je zatížen dlouhodobými spory, nikoli skutečnost, že by mělo dojít k formálnímu rozvodu.

16. Odvolatelka konstruuje zvláštní důvod, pro nějž je rozvod v rozporu se zájmem nezletilé, na tvrzení, že rozvod zasáhne do poměrů nezletilé tím, že bude nutno, aby se vystěhovala ze stávajícího bydliště v [adresa]. Tento následek však nelze spojovat s účinky formálního ukončení manželství soudním rozhodnutím, o němž v tomto řízení jde. Ze skutečnosti, že manželství zaniklo rozvodem, nevyplývá povinnost vyklizení domu ani pro manželku ani pro nezletilou; nadto manžel v řízení před soudem I. stupně (srov. protokol o jednání dne 27. 3. 2025, č.l. 79) výslovně uvedl, že nemá v úmyslu požadovat, aby se nezletilá z domu vystěhovala (dříve, než sama plánuje, tedy v létě 2026, kdy se chystá přestěhovat do [adresa] – pozn. odvolacího soudu).

17. Z předloženého spisu vyplývá, že námitka překážky rozvodu podle § 755 odst. 2 písm. a) o. z. je uplatněna účelově, když mezi manžely trvá dlouhodobý spor o to, jak se každý z nich má podílet na úhradě provozních nákladů domu ve [adresa], v němž byla naposledy vedena rodinná domácnost a který aktuálně užívá manželka a nezletilá dcera účastníků. To ostatně potvrzuje i vyjádření manželky v řízení před soudem I. stupně, pokud k dotazu tohoto soudu, jakým způsobem změní rozhodnutí o rozvodu manželství bytovou situaci nezletilé a majetkové poměry manželky, manželka při jednání dne 29. 4. 2025 uvedla (protokol č.l. 121 p.v.), že „oddálení rozhodnutí o rozvodu manželství do doby zletilosti dcery účastníků je nezbytné z důvodu historické zkušenosti s manželem, který do doby, než je rozhodnuto, je schopen lepší dohody a ještě je schopen se případně snažit, čili je větší manévrovací prostor pro dosažení nějakého smírného řešení. Za situace, kdyby došlo k rozvodu manželství, by se manžel již zabýval pouze vypořádáním, nikoli správou dané věci a jejími náklady“.

18. Odvolací soud zamítl návrh manželky na přerušení řízení do zletilosti dcery účastníků; vzhledem k tomu, že odůvodnění návrhu neodpovídá žádné ze skutkových podstat důvodů pro přerušení řízení podle § 109 o. s. ř., byl návrh posouzen podle § 110 o. s. ř. Návrhu nelze vyhovět již proto, že nutnou podmínkou pro přerušení řízení z tohoto důvodu je shodný návrh všech účastníků řízení, což v daném případě není splněno. Požadavek na přerušení řízení, resp. zrušení rozsudku soudu I. stupně, hodnotí odvolací soud za výše popsaných okolností jako procesní obstrukci uplatněnou s cílem, který formulovala sama žalobkyně (viz výše uvedené vyjádření manželky při jednání dne 29. 4. 2025).

19. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud uzavírá, že soud I. stupně posoudil (pozitivní i negativní) zákonné podmínky pro rozvod manželství správně; proto rozsudek soudu I. stupně ve znění opravného usnesení podle § 219 o. s. ř. potvrdil, včetně správného výroku o nákladech řízení před soudem I. stupně.

20. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst.1 o. s. ř., § 23 z. ř. s., když nebyly tvrzeny ani nevyšly najevo žádné okolnosti odůvodňující vybočení ze zásady, podle níž účastníci řízení ve statusových věcech manželských nemají navzájem právo na náhradu nákladů řízení.