o zaplacení 962 316 Kč s příslušenstvím

1. Shora označeným rozsudkem ve znění opravného usnesení soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka], spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, dále úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, dále úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, dále úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, dále úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, dále úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, dále úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, dále úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, dále úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, dále úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, dále úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, dále úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, dále úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, dále úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, dále úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Výrokem II. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni v téže lhůtě, k rukám jejího právního zástupce, náhradu nákladů řízení ve výši [částka].

2. Takto soud I. stupně rozhodl v řízení o žalobě došlé [datum], jíž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že strany uzavřely dne [datum] smlouvu o dílo označenou jako „Servisní smlouva“, jíž se žalobkyně jako zhotovitel zavázala provádět údržbu Fotovoltaické elektrárny [adresa] (dále jen „FVE“ ), a monitoring a reportování stavu a výroby elektrické energie FVE, zajistit pravidelné revize elektro (VN, NIM a Slaboproud), provádět údržbu a opravy FVE, sekání trávy a další práce na FVE vyžádané žalovanou jako objednatelem; žalovaná se zavázala zaplatit za tyto činnosti sjednanou cenu, s tím, že cena za dodávky technologií a služeb budou fakturovány podle platného a vzájemně odsouhlaseného ceníku zhotovitele platného ke dni provedení prací a služeb. Na základě této smlouvy žalobkyně jako zhotovitel vyúčtovávala žalované pravidelně ke konci kalendářního měsíce cenu za provedené služby ve výši [částka], žalovaná neuhradila faktury za plnění dodané od března 2019 do prosince 2019 včetně. Žalobkyně od této smlouvy odstoupila s účinností ke dni [datum], a to z důvodu neuhrazení těchto 10 faktur a dalších 5 faktur, jimiž žalobkyně vyúčtovala cenu za další služby, provedené nad rámec Servisní smlouvy, a to : 1) sanaci sesuvu půdy na FVE [adresa] dle odsouhlasené nabídky žalobkyně žalovanou ze dne [datum], vyúčtovanou fakturou č. [hodnota] ve výši [částka], splatnou do [datum], 2) instalaci DVR na FVE [adresa], dle e-mailově odsouhlasené nabídky žalobkyně žalovanou, vyúčtované fakturou č. [hodnota] ve výši [částka] vč. DPH, splatnou do [datum], 3) výměnu baterií v AXY skříni, dle telefonicky odsouhlasené nabídky žalobkyně žalovanou, vyúčtované fakturou č. [hodnota] ve výši [částka] vč. DPH, splatnou do [datum], 4) restart DVR, obnovu komunikace, kontrolu s G4S a zajištění FVE, dle odsouhlasené nabídky žalobkyně žalovanou, vyúčtované fakturou č. [hodnota] ve výši [částka] vč. DPH, splatnou do [datum], 5) výměnu akumulátoru a jističe v RAC na FVE [adresa], dle odsouhlasené nabídky žalobkyně žalovanou a vyúčtované fakturou č. [hodnota] ve výši [částka] vč. DPH, splatnou do [datum]. Ani na tyto faktury za provedené práce žalovaná ničeho žalobkyni neuhradila, a to ani na základě předžalobní upomínky.

3. Žalovaná se bránila námitkou započtení. Tvrdila, že žalobou uplatněné peněžité pohledávky žalobkyně za žalovanou, které v součtu činí [částka], zanikla do výše [částka] započtením podle § 1982 o.z., oznámením žalované o započtení vzájemných pohledávek, který žalovaná učinila dopisem ze dne [datum]. Žalovaná tvrdila, že pohledávka za žalobkyní v této výši jí vznikla z titulu povinnosti žalobkyně nahradit žalované škodu, která jí vznikla v důsledku výpadků výroby ve FVE [adresa] ve dnech 7.-[datum], 29.-[datum], [datum], [datum], [datum], [datum], 29.-[datum], [datum], [datum] a [datum]. Žalovaná dále tvrdila, že tyto výpadky byly způsobeny porušováním povinností žalobkyně sjednaných v servisní smlouvě, konkrétně povinnosti dle článku II odst. 2, písm. A ve spojení s článkem VII odst. 1 servisní smlouvy, podle níž byla žalobkyně jako zhotovitel povinna „provádět údržbu FVE tak, aby byla zajištěn optimální chod výrobny“; žalovaná vypočetla ztrátu, která odpovídá ceně elektřiny v množství, jehož výrobu bylo možné za pravidelného chodu výroby předpokládat. Žalovaná vyzvala žalobkyni k náhradě této škody dopisem ze dne [datum], žalobkyně dopisem ze dne [datum] odpovědnost za vznik těchto škod odmítla. Žalovaná dále tvrdila, v důsledku takto popsaného neplnění povinností žalobkyně ze servisní smlouvy pozastavila v roce 2019 pravidelné měsíční platby za provádění díla žalobkyní podle servisní smlouvy. Žalovaná dále tvrdila, že ve zbývající části žalobkyní zanikl nárok žalobkyně na peněžité plnění v důsledku započtení pohledávky žalované ve výši [částka]; uvedená částka představuje náklady, které vynaložila žalovaná v důsledku popsaného porušování servisní smlouvy žalobkyní na zpracování analýzy příčin výpadků třetí osobou. Výzva k úhradě předmětné částky byla žalobkyni zaslána dopisem žalované ze dne [datum].

4. Žalovaná dále namítala, že pokud žalobkyně přípisem ze dne [datum] odstoupila s účinky ke dni [datum] od servisní smlouvy, uzavřené v režimu zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zaniklo podle § 351 odst. 1 ObchZ rovněž právo žalobkyně na úhradu faktur vystavených na základě servisní smlouvy, neboť podle prvé věty tohoto ustanovení odstoupením od smlouvy zanikají všechna práva a povinnosti stran ze smlouvy. Žalovaná v této souvislosti odkázala k odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu, sp. zn. [spisová značka], podle nichž „podle § 351 odst. 1 ObchZ zanikají odstoupením od smlouvy všechna práva a povinnosti stran ze smlouvy. Odstoupení od smlouvy se však netýká nároku na náhradu škody vzniklé porušením smlouvy………, a jiných ustanovení, která podle projevené vůle stran nebo vzhledem ke své povaze mají trvat i po ukončení smlouvy“. V daném případě odstoupením od smlouvy zanikl závazek (platební povinnost žalované), jejíž porušení bylo důvodem vedoucím žalobkyni k odstoupení od smlouvy. Žalobkyně tedy nemá právo na úhradu dlužných faktur, které uplatňuje v návrhu. Žalobkyně by zásadně měla právo na peněžitou náhradu za poskytované služby z titulu vyrovnání stran podle § 351 odst. 2 ObchZ; nicméně, vzhledem k tomu, že od [datum] (začátek výpadků výroby) do [datum] porušovala své povinnosti plynoucí ze servisní smlouvy, nemá za toto období nárok na peněžitou náhradu poskytnutého plnění.

5. Žalobkyně k této obraně žalované uvedla, že zápočet částek [částka] a [částka] neuznala, zejména vzhledem ke sporné otázce příčin výpadků výroby. Pokud žalovaná tvrdí, že škoda měla vzniknout v letech 2018 a 2019, v důsledku zanedbání povinnosti žalobkyně provádět údržbu FVE tak, aby byla zajištěn optimální chod výrobny, žalobkyně dokládá reporty výroby pro FVE [adresa] z těchto let, které nebyly žalovanou rozporovány a z nichž vyplývá, že FVE v roce 2018 vyprodukovala 130,73% plánované výroby a v roce 2019 vyprodukovala 134,63% plánované výroby. FVE tedy i v těchto letech vyprodukovala větší množství elektrické energie, než které bylo uvedeno v energetickém auditu jako optimální varianta. Vzhledem k těmto skutečnostem byl nepochybně zachován optimální chod výrobny, a tedy nemohlo dojít ke vzniku tvrzené škody v důsledku činnosti žalobkyně na základě servisní smlouvy. Vzhledem k tomu, že byl i přes výpadky ve výrobě fotovoltaické elektrárny zachován optimální chod výrobny, není žalovaná oprávněna požadovat po žalobkyni náhradu škody, tedy ani částku, odpovídající tvrzení škodě vůči pohledávce žalobkyně za žalovanou započíst.

6. Soud I. stupně zjistil tento skutkový stav: servisní smlouvou, uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum], se žalobkyně zavázala jako zhotovitel k údržbě FVE a monitoringu a reportování stavu a výroby elektrické energie FVE, zajištění pravidelných revizí elektro (VN, NN a Slaboproud), provádění údržby a oprav FVE a dalších prací na FVE vyžádaných žalovanou jako objednatelem a sekání trávy, to vše v prostorách fotovoltaické elektrárny na pozemcích p.č. [číslo] k.ú. [adresa] (dále jen „FVE“), to vše za blíže specifikovaných podmínek a cen dle článků III. - IX. Mimo jiné se strany v článku VII odst. 1 písm. e) dohodly na tom, že reklamace vůči zhotoviteli je možno uplatňovat písemně způsobem uvedeným v čl. XI odst. 3 smlouvy (tzn. objednatel je povinen reklamovat vady díla okamžitě podle možností dle jejich zjištění. Reklamace je nutno uplatňovat písemně emailem, zaslaným na adresu: [e-mail] nebo reklamačním dopisem zaslaným na adresu sídla zhotovitele).

7. Žalobkyně vyúčtovala žalované služby dle servisní smlouvy, včetně služeb dohledového centra, zajištění a poskytování vzdáleného přístupu k datům, archivace dat mimo prostory FVE, poskytnuté v měsících březen až prosinec 2019 fakturami, vystavenými vždy k poslednímu dni příslušného měsíce, s měsíčně lhůtou splatnosti, vždy ve výši [částka] (přesná specifikace faktur je uvedena v odůvodnění rozsudku soudu I. stupně). Dále fakturou č. [hodnota] ve výši [částka], ze dne [datum], splatnou [datum] vyúčtovala žalobkyně žalované práce na sanaci sesuvu půdy na FVE, fakturou č. [hodnota] ve výši [částka] vč. DPH, splatnou do [datum], ze dne [datum], práce technika včetně cestovného, fakturou č. [hodnota] ve výši [částka] vč. DPH, ze dne [datum], splatnou do [datum], práce technika včetně cestovného, fakturou č. [hodnota] ve výši [částka] vč. DPH, ze dne [datum], splatnou do [datum], práce technika včetně cestovného, fakturou č. [hodnota] ve výši [částka] vč. DPH, ze dne [datum], splatnou do [datum], práce technika včetně cestovného, fakturou č. [hodnota] ve výši [částka] ze dne [datum], splatnou [datum], práce technika, akumulátor a jistič Schneider.

8. Dopisem ze dne [datum] informovala žalobkyně žalovanou, že s ohledem na porušení povinností žalované s úhradou sjednaných cen poskytnutých služeb, odstupuje ke dni [datum] od shora uvedené servisní smlouvy. Žalovaná výzvou k náhradě škody – návrhu na započtení ze dne [datum], odeslanou žalobkyni informovala žalobkyni o vzniku škody v celkové výši [částka] a o započtení pohledávky vzniklé z tohoto titulu proti pohledávce žalobkyně ve výši [částka]. Dopisem z [datum] žalobkyně existenci uplatněných pohledávek neuznala. Oznámením o započtení vzájemných pohledávek z [datum] informovala žalovaná žalobkyni o započtení ušlého zisku z výroby elektřiny po dobu výpadků výrobny FVE v celkové výši [částka] proti pohledávce žalobkyně ve výši [částka] z titulu faktur, vyjmenovaných v předžalobní výzvě. Oznámením o započtení vzájemných pohledávek z [datum] informovala žalovaná žalobkyni o započtení ušlého zisku z výroby elektřiny po dobu výpadků výrobny FVE v celkové výši [částka] včetně úroků z prodlení, náhrady škody na analýzu příčin výpadů a znalecký posudek ve výši celkem [částka] (tzn. Celkem [částka]) proti pohledávce žalobkyně ve výši [částka] z titulu faktur, vyjmenovaných v předžalobní výzvě.

9. Za příčinu výpadků FVE v letech 2018 a 2019 (od [datum] do [datum]) označila žalobkyně v přehledové tabulce výpadků souhrnně reakci VN ochrany na působení nadproudu, popř. jiného aspektu, který mohl zapříčinit odpojení FVE od sítě distributora. Dle Reportů výroby pro FVE [adresa] za rok 2018 a 2019 byl plán výroby v FVE překročen v každém měsíci a oproti předpokladu výroby a tržeb dle energetického auditu došlo k nárustu na 130,73% v roce 2018 a na 134,63% v roce 2019.

10. Odborný technický posudek – ocenění nevýroby fotovoltaické elektrárny z ledna 2020, vypracovaný [tituly před jménem] [jméno FO] za společnost [právnická osoba], ocenil nevýrobu po dobu výpadků elektrické energie ve FVE v roce 2018 v rozsahu celkem [hodnota] kWh, což představuje částku [částka] a v roce 2019 celkem [hodnota] KWh, což představuje částku [částka]. Podle Energetického auditu, zadaného žalovanou v třetí osoby, společností [právnická osoba], u auditora [tituly před jménem] [jméno], který hodnotil FVE jako novostavbu, tento vycházel z roční průměrné plánované výroby v první roce provozu v rozsahu 1 926 054 kWh/rok, což během 15-ti letého plánovaného průměru pak představuje výnos ve výši [částka]/rok.

11. Právní posouzení: Soud I. stupně na základě § 3028 odst. 3 o.z. věc posoudil podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, když právní poměr, z něhož je žalováno, vznikl uzavřením Servisní smlouvy dne [datum]. Na základě § 536 odst. 1,2 a 3 ObchZ , § 548 odst. 1 a 2 ObchZ a § 550 ObchZ uzavřel, že žaloba je důvodná. Žalovaná v rámci své obrany nejenže nezpochybňovala provedení prací ze strany žalobkyně, jakož i jejich odsouhlasení, ale navíc ještě proti pohledávkám žalobkyně vzniklým z žalobkyní vyúčtovaných cen za dílo (služby podle Servisní smlouvy a další práce podle dílčích smluv uzavřených na základě odsouhlasených objednávek), tj. proti žalobou uplatněnému nároku započítala své tvrzené pohledávky. Žalovaná takto sama de facto nárok žalobce uznala. Žalobkyně má právo na zaplacení ceny za zhotovené/á dílo/a.

12. Soud I. stupně dále dospěl k závěru, že pohledávka žalobkyně z titulu Servisní smlouvy a dalších dílčích smluv, uplatněná touto žalobou, nezanikla v důsledku žalovanou namítaného započtení nároku na náhradu škody, která měla žalované vzniknout v důsledku tvrzeně nedbalého přístupu k provádění díla - servisu FVE. Mezi stranami nebylo sporu potud, že v průběhu provozu FVE docházelo k výpadkům energie. Strany se však rozcházely v názoru na to, co bylo příčinou těchto výpadků a zda za tyto výpadky odpovídá žalobce. Na to neodpověděl ani odborný posudek, vypracovaný na objednávku žalované, když je nejisté, zda tyto výpadky byly způsobeny tím, že žalovaná měla údajně zanedbat svůj závazek k údržbě. Vzhledem k tomu, že dokazování příčiny výpadků na fotovoltaické elektrárně i výše případných ztrát by si vyžádalo rozsáhlé dokazování, zcela jistě za podpory znaleckého zkoumání příčin výpadků i výše ztráty, které je z povahy věci časově náročné, dospěl soud I. stupně k závěru, že konkrétní námitka započtení vznesená v tomto řízení by s ohledem na obtížnost zkoumání existence, a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce, uplatněné žalobou. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. [spisová značka], konstatoval nezpůsobilost pohledávky uplatněné žalovanou k započtení pro nejistotu a neurčitost ve smyslu § 1987 o.z. Nad rámec tohoto zásadního závěru soud I. stupně konstatoval, že nároky uplatněné touto námitkou započtení jsou předmětem incidenčního řízení, vedeného v souvislosti s insolvenčním řízením žalobkyně před Krajským soudem (sp.zn. [spisová značka]), tvrzení žalované ohledně odpovědnosti žalobkyně za škodu a ohledně výše této škody nezůstanou neposouzeny.

13. Z výše uvedených důvodů sodu I. stupně žalobě vyhověl; právo na náhradu nákladů řízení přiznal podle § 142 odst. 1 o.s.ř. plně úspěšné žalobkyni. Výši náhrady určil částkou [částka], která byla určena jako součet zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem.

14. Tento rozsudek soudu I. stupně napadla žalovaná v celém rozsahu včasným a přípustným odvoláním. Odvolací důvody podřadila ustanovení § 205 odst. 2 písm. c), písm. d), písm. e), písm. g) o.s.ř.

15. Především nesouhlasila se závěrem soudu I. stupně, že s ohledem na obtížnost zkoumání existence, a výše započítávané pohledávky by dokazování nepřiměřeně prodlužovalo řízení o pohledávce, uplatněné žalobou, tedy lze konstatovat nemožnost započtení pro nejistotu a neurčitost. Svým rozhodnutím tak soud v podstatě znemožnil žalované účinnou obranu a odepřel jí řádné projednání uplatněných nároků žalované. To však považuje žalovaná za nepřiměřené porušení principu rovnosti stran v tomto řízení.

16. Argumentace soudu ve vztahu k nepřiměřenému prodlužování tohoto řízení je dle žalované zcela nepatřičná, jestliže soud měl po celou dobu k dispozici vyjádření žalované s navrhovanými důkazy, a to včetně odborného technického posudku. Jestliže měl na předložený posudek prezentovaný názor ať už s ohledem na jeho formu, nebo zda mu nebyl dostatečně zřejmý jeho obsah, nic soudu nebránilo vypracování posudku zadat, jestliže řízení bylo zahájeno již v roce 2020. Podle ustálené judikatury je nutno třeba vzít v úvahu i stav řízení v okamžiku, kdy byla námitka započtení vznesena. Je-li námitka započtení vznesena v okamžiku, kdy je řízení teprve na začátku a prokazování skutečností rozhodných pro posouzení aktivní pohledávky nebude významně složitější, než je tomu v případě žalobou uplatněné pohledávky, bude zpravidla na místě závěr, že započtení neodporuje § 1987 odst. 2 o. z. (srov. výše k posuzování, zda je aktivní pohledávka „nejistá nebo neurčitá“). Naopak, námitka započtení uplatněná až na konci nalézacího řízení, či dokonce až jako obrana v exekučním řízení, obstojí pouze v případě, bude-li aktivní (započítávaná) pohledávka zcela nepochybná (nebude-li nutné k jejímu zjištění provádět žádné složitější dokazování). Žalovaná má tak za to, že soud I. stupně pro své rozhodování využil pouze tu část citovaného judikátu, která mu vyhovovala pro zaujetí stanoviska ve vztahu k odmítnutí započtení. Námitka započtení v tomto konkrétním případě byla žalovanou vůči žalobci uplatněna ještě před zahájením tohoto řízení. Pokud by následně soud shledal, že započtení nebylo možné, měl za povinnost námitky žalované hodnotit jako její obranu.

17. Ze spisu vyplývá, že jediné na čem se strany defacto shodly, je skutečnost, že dílo mělo vady. Soud I. stupně však nijak nezkoumal příčinu vzniku těchto vad. Žalovaná od počátku tvrdí, že právě skutečnost, že žalobce jako zhotovitel nedostál svým povinnostem v rámci prací, k nimž se zavázal servisní smlouvou (smlouvou o dílo), došlo k pozastavení plateb a v konečném důsledku k uplatňování pohledávky žalobce v tomto řízení. Dílo, které je vadné, nelze totiž ve smyslu § 554 odst. 1 obch. zák. považovat za dílo provedené, a to ani tehdy, když je – jako je tomu v posuzovaném případě - objednatel převezme. Podle § 548 odst. 1 obch. zák. je vznik nároku na zaplacení ceny díla vázán právě na okamžik provedení díla a Jelikož ujednání obsažená ve smlouvě nestanoví nic odchylného od uvedeného zákonného řešení, pak platí zákonné řešení. Ustanovení § 548 odst. 2 obch. zák. zakládá zhotoviteli právo na zaplacení ceny jen za tu část sjednaného díla, kterou provedl řádně. Jestliže však soud I. stupně neprovedl žádné jiné dokazování, než vystavenými fakturami žalobce a nepřihlédl k argumentaci žalované, že plnění žalované mělo vady, které zapříčinilo o výpadky výroby v uvedených dnech, nebylo tak v řízení prokázáno, že dílo bylo žalobcem jako zhotovitelem provedeno řádně ve smyslu § 550 obch. zák. Argumentace soudu, že žalovaná nárok žalobce de fakto uznala provedením zápočtu je zkratkovitá a formalistická, když vůbec nebylo přihlédnuto k tomu zásadnímu, čím je důvod pozastavení plateb ze strany žalované žalobci.

18. Z napadeného rozsudku není dále zřejmé, na základě jakého ustanovení obchodního zákoníku přiznal soud nárok žalobkyni. Pokud se tak stalo na základě ustanovení § 548 odst. odst. 1, odst. 2 obch. zákoníku, není možné žalobci přiznat příslušenství v podobě úroku z prodlení tak, jak to učinil soud I. stupně. Toto ustanovení obsahuje zvláštní úpravu způsobu vypořádání závazkového vztahu ze smlouvy o dílo zaniklé odstoupením, odchylnou od obecné úpravy zakotvené v § 351 odst. 2 obch. zák. (a též od zvláštní úpravy týkající se smlouvy o dílo obsažené v § 543 a násl. obch. zák.) a vztahující se speciálně k situaci, v níž zhotovitel odstoupil od smlouvy pro prodlení objednatele a překážka pro splnění povinnosti objednatele nespočívá v okolnostech vylučujících odpovědnost. Je-li právo zhotovitele zakotvené v § 548 odst. 2 obch. zák. svou podstatou právem na vypořádání závazkového vztahu zaniklého odstoupením od smlouvy, jehož účinky nastávají ex nunc, pak toto právo nemohlo vzniknout dříve, než smlouva odstoupením zanikla, a tím spíše se nemohlo stát dříve splatným. Nebylo tak možné vycházet z dat splatnosti vystavených faktur, ale z data odstoupení od smlouvy, bylo-li odstoupení platné, což rovněž nebylo v řízení řešeno. Pokud je otázkou, od kdy měl žalobce nárok na cenu díla, pak i s odkazem na rozhodnutí sp.zn. [spisová značka] Rozsudek NS ze dne [datum], je : „ V otázce, kdy vznikl žalobci nárok na cenu díla, nebylo po skutkové stránce zjištěno ujednání, jež by tento nárok vztahovalo k jinému okamžiku než tomu, s nímž počítá zákonná úprava, tj. dle § 548 odst. 1 obch. zák. k okamžiku provedení díla.“ V návaznosti na toto je žalovaná přesvědčena, že soud měl při posuzování celé záležitosti, jenž se opírá o smlouvu o dílo / servisní smlouvu/ zkoumat a posoudit předmět řízení z hlediska toho zda byly účtované práce skutečně provedeny a zda bylo odstoupení žalované od této smlouvy platné. Ze všech uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnou napadeného rozsudku žalobu zamítl, případně rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

19. Žalovaná dále namítala i nesprávnost určení výše náhrady nákladů řízení, na něž soud I. stupně přiznal právo úspěšné žalobkyni; náhrada je vypočtena jako součet soudního poplatku a nákladů za právní zastoupení, určené podle advokátního tarifu, aniž však byla žalobkyně v tomto řízení zastoupena advokátem.

20. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku soudu I. stupně. Nárok žalobkyně byl v řízení bezpečně prokázán provedenými důkazy. Žalovaná v průběhu sporu nikdy nezpochybnila, že by žalobkyně servisní práce dle jednotlivých faktur neprovedla, nebo že by je provedla jen zčásti. Žalovaná pouze opakovaně tvrdila a tvrdí, že v důsledku údajného porušení smlouvy ze strany žalobkyně mělo dojít k výpadkům fotovoltaické elektrárny a tudíž ke vzniku práva žalované na úhradu újmy ve formě ušlého zisku z tzv. nevýroby elektřiny po dobu výpadků. K výši této újmy dospěla žalovaná na základě odborného posudku, po jehož zpracování jednostranně započetla své tvrzené pohledávky na náhradu újmy vůči pohledávkám žalobkyně na úhradu servisních prací dle smlouvy. Započtení provedla žalovaná dvakrát, a to ve svých přípisech ze dne [datum] a dále v přípisu ze dne [datum], v obou přípisech žalovaná vyčíslila pohledávku žalobkyně vůči žalované na [částka], tedy ve shodě s žalobním návrhem žalobkyně a výslovně uvedla, že proti této existující pohledávce žalobkyně započítává své pohledávky na úhradu ušlého zisku. V přípisu ze dne [datum] dokonce žalovaná vypočetla i výši úroků z prodlení pohledávky žalobkyně k datu započtení, proti níž následně učinila jednostranné započtení. Ačkoliv je žalobkyně přesvědčena, že uvedené započtení nebylo možné provést z toho důvodu, že pohledávky žalované nebyly způsobilé k započtení s ohledem na znění § 1987 odst. 2 o.z., pro nejistotu a neurčitost, nemění to nic na skutečnosti, že žalovaná si musela být při obou kompenzačních úkonech vědoma, že pohledávky žalobkyně vůči ní existují, což ostatně žalovaná výslovně potvrdila. Vedle výše popsaného implicitního uznání pohledávek žalobkyně formou kompenzačního úkonu žalované pak žalobkyně doplňuje, že soudu I. stupně předložila řadu důkazů, které prokazují provedení prací.

21. Žalobkyně se dále zcela ztotožňuje s odkazy soudu I. stupně na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž lze-li očekávat, že by námitka započtení vznesená v daném řízení, s ohledem na obtížnost zkoumání existence, a výše započítávané pohledávky, nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce, uplatněné žalobou, je možné konstatovat nemožnost započtení pro nejistotu a neurčitost. Uvedené závěry se pak musí prosadit o to více v situaci, kdy započítávaná pohledávka žalované je řádně přihlášena v insolvenčním řízení žalobkyně a její pravost a výše bude předmětem incidenčního sporu vedeného u Krajského soudu v [město] pod sp. zn. [spisová značka].

22. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek a řízení mu předcházející podle § 212 a § 212a o.s.ř.; dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

23. Odvolací soud podle § 213 odst. 1, 2 o.s.ř. zčásti zopakoval dokazování provedené před soudem I. stupně. Zjistil, že účastníci v Servisní smlouvě ze dne [datum] mimo jiné sjednali, že „zhotovitel je oprávněn pozastavit práce dle této Smlouvy nebo odstoupit do Smlouvy v případě jejího podstatného porušení. Za podstatné porušení je pro účely této smlouvy považováno prodlení Objednatele s úhradou více než devadesát dnů, pokud dlužná částka přesahuje [částka] (článek XV., odst. 1, bod A/) V případě podstatného porušení smlouvy podle tohoto článku má zhotovitel právo na úhradu veškerých svých pohledávek vzniklých z této smlouvy (článek XV, odst. 3). Žalobkyně adresovala žalované dne [datum] dopis, označený jako „odstoupení od servisní smlouvy“, v němž s odkazem na § 344 a násl, ObchZ odstupuje od smlouvy z důvodu vymezeného takto: „neboť je vaše společnost jako objednatel ve významném prodlení s úhradou cen dle odst. IX. Smlouvy, v některých případech dokonce o více něž 200 dnů, což zcela nepochybně představuje podstatné porušení smlouvy. K dnešnímu dni vůči vaší společnosti eviduje NWT faktury po datu splatnosti v souhrnné výši [částka] vč. DPH. Od smlouvy NWT tímto odstupuje ke dni [datum]….“

24. Podle § § 536 odst. 1,2 a 3 ObchZ se smlouvou o dílo zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení.

25. Podle § 548 odst. 1 a 2 ObchZ je objednatel je povinen zaplatit zhotoviteli cenu v době sjednané ve smlouvě. Pokud ze smlouvy nebo tohoto zákona nevyplývá něco jiného, vzniká nárok na cenu provedením díla. Odstoupil-li zhotovitel od smlouvy pro prodlení objednatele a nespočívá-li překážka pro splnění povinnosti objednatele v okolnostech vylučujících odpovědnost (§ 374), náleží zhotoviteli cena, na kterou má nárok na základě smlouvy. Od této ceny se však odečte to, co zhotovitel ušetřil neprovedením díla v plném rozsahu.

26. Podle § 351 ObchZ Odstoupením od smlouvy zanikají všechna práva a povinnosti stran ze smlouvy. Odstoupení od smlouvy se však nedotýká nároku na náhradu škody vzniklé porušením smlouvy, ani smluvních ustanovení týkajících se volby práva nebo volby tohoto zákona podle § 262, řešení sporů mezi smluvními stranami a jiných ustanovení, která podle projevené vůle stran nebo vzhledem ke své povaze mají trvat i po ukončení smlouvy (odst. 1). Strana, které bylo před odstoupením od smlouvy poskytnuto plnění druhou stranou, toto plnění vrátí, u peněžního závazku spolu s úroky ve výši sjednané ve smlouvě pro tento případ, jinak stanovené podle § 502. [adresa]-li plnění strana, která odstoupila od smlouvy, má nárok na úhradu nákladů s tím spojených (2).

27. Soud I. stupně dospěl procesně správným dokazováním ke skutkovým zjištěním o všech skutečnostech, rozhodných pro posouzení důvodnosti uplatněného nároku. Odvolací námitky žalované nebyly způsobilé správné závěry sodu I. stupně zvrátit.

28. Především nelze považovat za důvodnou rovněž nelze považovat námitku, že soud I. stupně nepřípustně odňal žalované možnost obrany prostřednictvím uplatnění námitky započtení. Soud I. stupně hodnotil způsobilost námitky podle kritérií vymezených rozsudkem Nejvyššího soudu, sp. zn. [spisová značka], a jeho závěry lze schválit. Nejistá a neurčitá pohledávka je pohledávka, která je co do základu a /nebo co do výše sporná. Tak tomu bylo v daném případě, kdy žalovaná nepředložila důkazy, z nichž byl bylo možné čerpat závěr, že k výpadkům FVE došlo v důsledku porušení servisní smlouvy žalobkyní a tato otázka byla mezi účastníky sporná i v předprocesním stadiu sporu. Odvolací soud odkazuje k pečlivému odůvodnění soudu I. stupně, který závěr, že by řešení otázky odpovědnosti žalobkyně za žalovanou tvrzenou škodu vyžadovalo znalecké posouzení skutkové otázky příčinné souvislosti mezi obecnou činností žalobkyně podle smlouvy a faktem výpadku FVE v konkrétních dnech, vybudoval na předběžném posouzení žalovanou předložené technické zprávy a (žalobkyní rozporovaném) výpočtu vzniklé škody. Postup soudu I. stupně podle § 1987 odst. 2 o.z. je v daném případě v souladu se smyslem a účelem citovaného ustanovení, jímž je ochrana věřitele pasívní pohledávky před tím, aby dlužník zabránil jejímu uspokojení jednostranným zápočtem své sporné pohledávky a dosáhl toho, že místo uspokojení pasívní pohledávky bude mezi stranami veden spor o existenci a výši pohledávky aktivní. Míra nejistoty ohledně aktivní pohledávky žalovaného je v daném případě nepoměrně vyšší než v případě pasívní pohledávky; proto není ani významné, že k uplatnění námitky započtení žalovaná přistoupila bezprostředně po podání žaloby.

29. Skutkové zjištění soudu I. stupně, že plnění služeb žalobkyně na základě servisní smlouvy, resp. dalších dohod s charakterem smluv o dílo za březen až prosinec 2019, bylo dodáno (dílo zhotoveno), logicky vyplývá z prokázaných skutečností, že žalovaná (objednatel) dílo převzala (plnění akceptovala) aniž vůbec tvrdila, že by byla návaznosti na fakturaci ceny za dílo v jednotlivých měsících vytýkala žalobkyni vadné plnění. Významnou okolností je rovněž skutečnost, že žalovaná učinila (byť neúčinný) zápočet své tvrzené pohledávky z titulu náhrady škody vzniklé v důsledku výpadků výroby proti pohledávce žalobkyně jako pasívní pohledávce, kterou považovala za existentní.

30. Pokud lze schválit skutkový závěr soudu I. stupně, že dílo podle servisní smlouvy bylo v dílčích měsíčních fázích, tj. v březnu až prosinci 2019 a v souladu se servisní smlouvou zhotoveno, je správný závěr soud I. stupně, že žalobce má podle § 548 odst. 1 ObchZ právo na zaplacení ceny za dílo.

31. Žalovaná v odvolání exponuje jako premisu dalších úvah tvrzení, že „jediné na čem se strany defacto shodly, je skutečnost, že dílo mělo vady“. Z toho pak s odkazem na § 548 odst. 1 Obch vyvozuje, že vadné dílo nelze považovat za provedené, tedy žalobkyni nevzniklo proti žalované právo na zaplacení ceny za dílo. žalobkyni nevznikl nárok na cenu za dílo uplatněný žalobou. Uvedená námitka není důvodná již proto, že vychází z nepravdivého předpokladu shody stran na tom, že dílo provedené žalobkyní, spočívající v provádění udržovacích prací podle servisní smlouvy, mělo vady. Jak konstatoval již soud I. stupně, mezi účastníky byla shoda na tom, že v konkrétních dnech, vždy na jaře v letech 2018 a 2019 došlo k výpadku FVE, nicméně příčina těchto výpadků je mezi účastníky sporná a v řízení nebyla – vzhledem k náročnosti předpokládaného dokazování, objasněna. Z uvedené vadné premisy tedy nelze vyvozovat závěr, že žalobkyni právo na zaplacení ceny za dílo v rozsahu měsíců březen až prosinec 2019 nevzniklo. Proti uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni cenu za dílo za plnění poskytnutá na základě dalších dílčích dohod, pak žalovaná v odvolání nic nenamítá.

32. V řízení před soudem I. stupně naopak vyšlo najevo, že žalovaná žalobkyni vady provádění díla, které by spočívaly v nesouladu s popisem závazku žalobkyně v servisní smlouvě, nikdy během provádění díla nevytkla. Soud I. stupně podrobně vysvětlil důvody, pro něž má účtované práce (služby) za provedené, s tím, že splatnost ceny za dílo nastala postupně v návaznosti na provedení údržbových služeb jednotlivých kalendářních měsících a implicitně dovodil platnost odstoupení žalobkyní od smlouvy ke dni [datum]. Splnění podmínek pro odstoupení žalobkyně jako zhotovitele od smlouvy pro prodlení žalované jako objednatele s plněním ceny za dílo, provedené v měsících březen – prosinec 2019, vzal soud I. stupně správně za prokázané. Žalovaná ani netvrdila skutečnosti, z nichž by případně vyvozovala právo na zadržení příslušných plateb k zajištění své splatné pohledávky.

33. Soudu I. stupně pak nelze vytknout ani neprovedení důkazů, navržených žalovanou k prokázání tvrzení o příčinách výpadků FVE v uvedených dnech v [datum]. Tato otázka je zásadní skutkovou otázkou v rámci posouzení důvodnosti nároku žalované z titulu náhrady škody, uplatněné námitkou započtení. Neprovedení důkazů, navržených žalovanou k prokázání tvrzení rozhodných ve vztahu k nároku uplatněnému námitkou započtení, je však logickým důsledkem závěru soudu I. stupně, že započtení nebylo v tomto řízení procesně přípustné.

34. Důvodná není ani námitka, že při posouzení práva žalobce na příslušenství uplatněné pohledávky na zaplacení ceny za dílo, resp. na vypořádání účastníků smlouvy po zániku smlouvy odstoupením, je nutno s odkazem na závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] aplikovat ustanovení § 548 odst. 1 ObchZ, které je zvláštní úpravou ve vztahu k obecné úpravě vypořádání podle § 351 odst. 2 ObchZ. Odkaz na citované rozhodnutí není přiléhavý dané skutkové situaci; vztahuje se k případu odstoupení od rozpracovaného díla. V daném případě taková situace nenastala.

35. Ustanovení § 351 odst. 2 ObchZ, upravující vypořádání stran po zániku smlouvy v důsledku odstoupení, není kogentní; z ustanovení článku XV. Odst. 3 Smlouvy je zřejmé, že strany formou ujednání, že „v případě podstatného porušení smlouvy podle tohoto článku má zhotovitel právo na úhradu veškerých svých pohledávek vzniklých z této smlouvy“ (článek XV, odst. 3), projevily zájem upravit následky odstoupení od smlouvy autonomně, odlišně od citovaného ustanovení. Z uvedených důvodů lze schválit i závěr soudu I. stupně, že žalobce má po zániku smlouvy v důsledku odstoupení namísto vypořádání podle zásad uvedených v § 351 odst. 2 ObchZ právo na plnění podle smluvních ujednání.

36. Vzhledem k tomu, že zamítavé rozhodnutí soudu I. stupně je ve věci samé věcně správné, odvolací soud je podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

37. Z předloženého spisu vyplývá, že soud I. stupně vzhledem k tomuto (odvolacím soudem nezměněnému) výsledku řízení správně určil, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, která měla v řízení před soudem I. stupně plný úspěch, podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení. Odvolací námitka žalované, že výše této náhrady nebyla soudem I. stupně stanovena správně, je však důvodná. Plně úspěšná žalobkyně, která nebyla v řízení zastoupena zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř., má právo na náhradu uhrazeného soudního poplatku [částka], dále na paušální náhradu nákladů řízení stanovené podle § 151 odst. 3 o.s.ř., ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle § 89a ex.ř., ve výši [částka] za jeden procesní úkon, a to za tyto úkony: 1/ sepis žaloby; 2/ podání ve věci samé [datum]; 3/ podání ve věci samé [datum]; 4-5/ příprava k ú.j. [datum] a účast na něm; 6-7/ příprava k ú.j. [datum] a účast na něm ( § 1 odst. 3 písm. a), b) c), vyhlášky), celkem ve výši [částka], a dále na náhradu hotových výdajů na cestu k soudu na trase [adresa] dne [datum], kdy cesta (celkem [hodnota] km) byla realizována osobním automobilem [název], s průměrnou spotřebou 5 l/100 km, palivo automobilový benzín 95 okt motorová nafta, tj. základní sazba na 1 km [částka], vypočteno na základě § 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2023, takto: 7, [částka] = [částka] + 0,01 ([částka] x 5l). Cestovné celkem [částka] (= 594 km x [částka]); a dále na náhradu hotových výdajů na cestu k jednání soudu [datum] veřejnou dopravou na trase [adresa], hl. n. a zpět ve výši prokázané cestovním dokladem, tj. [částka]. Náhrada nákladů řízení před soudem I. stupně činí celkem [částka]; odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně v nákladovém výroku co do výše náhrady podle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. příslušným způsobem změnil. Tímto výpočtem byl podle § 164 o.s.ř. opraven vyhlášený nesprávný údaj [částka] v důsledku chyby v počtech.

38. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř. ; úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení podle § 151 odst. 3 o.s.ř., ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle § 89a ex.ř., ve výši [částka] za jeden procesní úkon, a to za tyto úkony: vyjádření k odvolání, příprava účasti na jednání před odvolacím soudem [datum], a účast na tomto jednání ( § 1 odst. 3 písm. a), b) c), vyhlášky), celkem [částka].

39. K návrhu žalobkyně odvolací soud rozhodl podle § 147 odst. 1 o.s.ř. samostatně o nákladech, které vznikly žalobkyni dostavením se k jednání odvolacího soudu dne [datum], které se nekonalo z důvodu absence právního zástupce žalované.

40. K jednání se dostavil advokát [tituly před jménem] [jméno FO], který předložil substituční plnou moc, udělenou mu advokátkou [tituly před jménem] [jméno FO], pověřenou subtitucí právní zástupkyně [tituly před jménem] [jméno FO]. Toto zmocnění k jednání za žalovanou hodnotil odvolací soud jako neplatné. Podle § 24 odst. 1 o.s.ř. věty třetí může mít účastník v téže věci současně jen jednoho zástupce; za toho je třeba považovat advokáta, kterého si žalobce pro zastupování zvolil a kterému udělil plnou moc. V daném případě je takovým zástupcem [tituly před jménem] [jméno FO]. Ta využila svého oprávnění, plynoucího z ustanovení § 26 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, dát se zastoupit jiným advokátem (tzv. substitutem), [tituly před jménem] [jméno FO]. Advokátka [tituly před jménem] [jméno FO] se tak stala zástupcem [tituly před jménem] [jméno FO]; nestala se však zástupcem žalované, kterým je i nadále pouze [tituly před jménem] [jméno FO] jako žalovanou zvolený advokát. (obdobně srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], čj. [spisová značka]). Oprávnění podle § 25 odst. 2 o.s.ř. (resp. § 26 odst. 1, odst. 2 zákona o advokacii), dát se zastupovat jiným advokátem nebo tzv. dalším zástupcem (tj. advokátním koncipientem či zaměstnancem), má tedy pouze advokát, který je zástupcem účastníka (srov. § 25 odst. 1 o.s.ř.). V takovém postavení však není advokát – substitut, neboť ten není v postavení zástupce účastníka, nýbrž pouze v postavení zástupce advokáta, kterého si zástupcem podle § 25 odst. 1 o.s.ř. zvolil sám účastník řízení, v daném případě žalovaná.

41. Odvolací soud proto podle § 147 odst. 1 o.s.ř. uložil povinnost k náhradě nákladů zbytečně vynaložených žalobkyní na dostavení se dne [datum] k jednání soudu, advokátce [tituly před jménem] [jméno FO], která se v substituci právního zástupce žalované [tituly před jménem] [jméno FO] nedostavila k jednání a neoprávněně pověřila substitucí dalšího advokáta. Náhrada byla uložena v prokázané výši ceny jízdného vlakem na trase [adresa] a zpět, tj. [částka].