Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 18 Co 170/2025-209 ECLI:CZ:MSPH:2025:18.Co.170.2025.209 Rozsudek

o zaplacení 10 000 EUR s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 7. února 2025, č.j. 25 C 254/2023 – 164,

JUDr. Marcela Kučerová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 27. 8. 2025

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marcely Kučerové a soudkyň Mgr. RNDr. Jany Zaoralové a Mgr. Blanky Fauré ve věci

žalobce: [jméno FO],

zahraniční osoba NIP č. [číslo], REGON [číslo],

se sídlem [adresa],

zastoupen: [Jméno Zástupce A], advokátem,

sídlem [adresa],

proti

žalovanému: [Jméno žalovaného]., IČO [IČO],

sídlem [Adresa žalovaného]

zastoupen: [Jméno Zástupce B], advokátem,

sídlem [adresa]

o zaplacení 10 000 EUR s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 7. února 2025, č.j. 25 C 254/2023 – 164,


I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 29 628,50 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta [Jméno Zástupce B].

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu s návrhem na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 10 000 EUR spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 7.12.2022 do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 93 513 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Soud I. stupně dále rozhodl o vrácení nespotřebované zálohy na náklady dokazování ve výši 6 250 Kč žalobci (výrok III.) a o vrácení nespotřebované zálohy na náklady dokazování ve výši 10 000 Kč žalovanému (výrok IV.).

3. Takto soud I. stupně rozhodl v řízení o žalobě, jíž se žalobce domáhal zaplacení předmětné částky na základě tvrzení, že jako podnikatel v [předmět] průmyslu poptával na trhu prodej jeho dosavadního [předmět] stroje a nákup stroje nového. Žalovaný žalobci nabídl zprostředkování nákupu [předmět] stroje [název], který se nacházel u [název] obchodního partnera žalovaného. Žalobce o nákup tohoto stroje projevil zájem a podnikl inspekční cestu do [místo] za účelem prohlídky stroje; v této souvislosti uhradil žalobce žalovanému dne 22.10.2022 zálohu ve výši 10 000 EUR na základě zálohové faktury č. [číslo] ze dne 14.10.2022. Žalobce tvrdil, že částka představuje vratnou kauci, kterou uhradil, aby projevil dostatečnou vážnost svého zájmu o koupi stroje. Žalobce po prohlídce stroje svůj zájem o koupi nepotvrdil a vyzval žalovaného k vrácení uhrazené zálohy 10 000 EUR, se splatností 7.12.2022.

4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Nepopíral, že od žalobce v rámci transakce, spočívající ve zprostředkování prodeje [předmět] stroje žalobce a nákupu použitého [předmět] [název], pro žalobce žalovaným jako zprostředkovatelem, přijal od žalobce zálohu 10 000 EUR. Namítal však, po zániku zprostředkovatelské smlouvy je oprávněn ponechat si předmětnou částku, která byla použita na náklady tohoto zprostředkování. Ústně uzavřená smlouva o zprostředkování navazovala na e-mailovou nabídku žalovaného; žalobce uzavřel smlouvu osobně, za žalovaného jednal pan [jméno FO], nar. [datum], kontaktní adresa [adresa]. Žalovaný dále tvrdil, že zajistil prohlídku stroje v [místo], nesl veškeré náklady na prohlídku stroje v [místo] (konkrétně šlo pouze co do nákladů o rezervační poplatek ve výši 7 000 EUR, autobusovou dopravu na letiště ve [místo] ve výši 1 197 Kč, letenky v ceně 21 229,34 Kč, ubytování v ceně 13 616,59 Kč, dopravu v [místo] v ceně 381,73 Kč, stravu [místo] v ceně 3 003,73 Kč a náklady na inspekci stroje ve výši 53 700 Kč). Náklady své dosud provedené služby zprostředkovatele žalovaný vyúčtoval žalobci fakturou č. [číslo] ze dne 1.12.2022, a to částkou 10 000 EUR, kterou došlo k vyčerpání předmětné zálohy. Faktura byla žalobci doručena prostřednictvím jeho právního zástupce společně s odpovědí na výzvu žalobce k zaplacení. Zúčtováním provedených služeb zanikla jakákoli pohledávka žalobce nárokovaná v tomto řízení.

5. Soud I. stupně dovodil mezinárodní příslušnost českých soudů v této věci s mezinárodním prvkem, daným státní příslušností žalobce k [stát] republice, na základě článku 11 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady Evropských společenství č. 1215/2012 ze dne 12.prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, když je podle procesních předpisů (§ 85 odst. 3 o.s.ř.) pro řízení místně příslušný soud sídla žalované právnické osoby na území České republiky. Věc posoudil podle českého práva s odkazem na článek 4 bod 1 písm. a), resp. písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), když strany neučinily volbu práva pro své právní vztahy a žalovaný měl být v právním postavení prodávajícího, případně poskytovatele služeb, řídí se smlouva Českým právem jako právem země, v níž má žalovaný jako prodávající, resp. poskytovatel služby, sídlo (obvyklé bydliště).

6. Soud I. stupně zjistil tento skutkový stav: Žalobce i žalovaný jsou podnikatelé. Žalobce je obeznámen s obvyklou obchodní praxí na trhu [předmět] strojů. Oba účastníci měli vazby pocházející z dřívějšího obchodního styku na pana [jméno FO], jehož prostřednictvím jednali ve věci poptávky žalobce o prodej jeho stávajícího [předmět] stroje a nákup stroje [název] a nabídky žalovaného na zprostředkování prodeje poptávaného stroje, který se nacházel v [místo]; žalobce nabídku žalovaného na zprostředkování nákupu stroje [název] přijal. K přímému jednání žalobce a žalovaného došlo až v době započetí inspekční cesty do [místo], které se zúčastnil žalobce, pan [jméno FO] jako překladatel a zmocněnec žalovaného a pan [jméno FO]. Žalobce je profesionál v oboru [název], který realizoval již několik obchodů s [předmět] stroji; byly mu známy obchodní zvyklosti spojené s obchodováním s použitými [předmět] stroji. [jméno FO], jehož svědeckou výpověď soud I. stupně hodnotil jako věrohodnou, popsal tyto zvyklosti tak, že v případě významného zájmu o stroj nabízený k prodeji vybírá prodávající od zájemce o koupi určitou část uvažované kupní ceny, zpravidla 5%, která se v případě uskutečnění prodeje považuje za zálohu na kupní cenu; v případě, kdy je prohlídkou stroje zjištěno, že jeho stav vykazuje oproti nabídce vážné provozní vady, je tato částka zájemci vrácena. Vybraná částka, která má charakter rezervační zálohy a zajišťuje zájemci, že použitý stroj nebude do provedení jeho inspekce zájemcem prodán, se nevrací v případě, kdy zájemce koupi stroje, který nemá vážné vady, nerealizuje.

7. Žalobce zaplatil dne 22.10.2022 žalovanému částku 10 000 EUR na základě faktury č.[číslo] ze dne 14.10.2020 splatné dne 21.10.2020. Faktura byla vystavena jako zálohová, s předmětem plnění dodávka použitého [předmět] stroje [název], za 220 000 EUR pod HS kódem [číslo], s tím, že částka zálohy 10 000 EUR je splatná okamžitě do 21.10.2020, částka 30 000 EUR je splatná před demontáží a částka 180 000 EUR před naložením v České republice. Společnost [název] jako prodávající, jednající [jméno FO], vystavila žalovanému jako kupujícímu zálohovou fakturu číslo [číslo] z 24.10.2022 jako kupní cenu za stroj [název], výrobní číslo [číslo], částka 140 000 EUR s tím, že 5 % bylo splatných před inspekcí a 95 % 5 pracovních dní před rozebráním. Žalovaná na základě této zálohové faktury uhradila dne 25.10.2022 na účet společnosti [název]. částku 7 000 EUR.

8. Inspekcí provedenou v [místo] bylo zjištěno, že stroj neměl žádné zásadní vady. Zjištěné drobné vady, odpovídající tomu, že se jednalo o použitý stroj, který nebyl v provozu, byly opraveny dílem na místě, dílem identifikovány a popsány s tím, že se prodávající zavázal k jejich odstranění na vlastní náklady před expedicí stroje. Žalobce po prohlídce stroje v [místo] několikrát řekl, že „ten stroj bere“; váhání ohledně koupě zde vyjadřoval pouze v souvislosti s jednáním o ceně, jíž chtěl žalobce dosáhnout za prodej svého stávajícího stroje a o kupní ceně stroje shlédnutého v [místo], nikoli však z důvodu, že stroj má vady. Zmocněnec žalovaného i svědek pan [jméno FO] považovali zájem žalobce o koupi stroje v době ukončení inspekční cesty za potvrzený. Žalovaný proto podnikal další kroky za účelem realizace procesu prodeje stávajícího stroje žalobce a jeho nahrazení strojem, který měl být dovezen z [místo]. Připravil leasingovou smlouvu žalobce s [stát] leasingovou společností [společnost]., která měla nákup stroje profinancovat, inzeroval stroj žalobce a jednal s italským zájemcem o jeho koupi. Žalobce si po návratu do [místo] koupi rozmyslel, odmítl zaplatit další zálohovou fakturu vystavenou žalovanou na částku 40 000 EUR a sdělil žalovanému, že „smlouvu ruší“.

9. Žalovaný uhradil [jméno FO] dne 8.12.2022 fakturu č. [číslo], jíž jí byly přeúčtovány náklady za inspekci stroje [název] v [místo] částkou 53 700 Kč, (tj. jízdné vlakem a letenky, doprava v [místo], stravu a ubytování). Dne 1.12.2022 vystavil žalovaný žalobci konečnou fakturu číslo [číslo] na částku 10 000 EUR za přijatou platbu pro stroj [název], HS kód [číslo] a náklady za inspekci stroje [název] v [místo], s tím, že fakturovaná částka je pokryta zaplacením částky 10 000 EUR, kterou žalobce uhradil žalovanému na základě zálohové faktury č.[číslo] ze dne 14.10.2020.

10. Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud I. stupně k následujícím závěrům: Žalobce zastoupený [jméno FO] a žalovaný uzavřeli kupní smlouvu na koupi použitého [předmět] stroje nacházejícího se v [místo]. Uhrazením částky 10 000 EUR na základě zálohové faktury vystavené žalovaným, která obsahovala předmět a podmínky koupě, žalobce schválil rovněž kupní cenu i její splatnost. Žalobce si byl vědom obchodní zvyklosti, spočívající v tom, že záloha propadá prodávajícímu v případě, kdy koupě nebude realizována bez důvodu, spočívajícího ve zjištění závažných provozních vad. Úkon žalobce, spočívající ve sdělení žalovanému, že smlouvu „ruší“, soud I. stupně posoudil jako neplatné odstoupení od kupní smlouvy; pro odstoupení od kupní smlouvy kupujícím nebyly splněny zákonné podmínky (srov. § 2001 a § 2002 o.z.), neboť prodávající (žalovaný) neporušil smlouvu, když stroj odpovídal požadované specifikaci a vady, které měl, byly běžné vady odpovídající opotřebení, a nadto bylo dohodnuto, že vady budou odstraněny na náklady [místo] vlastníka stroje. Vystavení konečné faktury žalovanou žalobci na částku 10 000EUR na náklady inspekce včetně uhrazení rezervační zálohy hodnotil soud I. stupně jako nabídku na ukončení smlouvy dohodou; podání žaloby žalobcem hodnotil tak, že takto učiněnou nabídku žalovaného na dohodu o zrušení kupní smlouvy žalobce nepřijal. Soud I. stupně uzavřel, že kupní smlouva, uzavřená mezi žalobcem a žalovaným, dosud zrušena nebyla; žalobci proto nevznikl nárok na vrácení zálohy 10.000 EUR, přijaté žalovaným na základě dosud platné kupní smlouvy.

11. Soud I. stupně připojil k tomuto zásadnímu závěru i úvahu, že žalovaný je oprávněn ponechat si předmětnou částku rovněž z titulu náhrady škody, která mu vznikla v souvislosti s nerealizovanou koupí žalobcem poptávaného stroje, vynaložením nákladů na rezervaci stroje a inspekční cestu do [místo] (7 000 EUR rezervační záloha zaplacená žalovaným vlastníku stroje v [místo], a náklady na prohlídku stroje v [místo] ve výši 53 700 Kč, celkem přibližně 9 148 EUR). Žalobce porušením své povinnosti odebrat stroj a zaplatit celou kupní cenu porušil své povinnosti vyplývající z kupní smlouvy, žalovanému tak v důsledku jednání žalobce vznikla škoda ve výši nákladů vynaložených na inspekční cestu.

12. Vzhledem k tomu, že z uvedených důvodů žalobci nevznikl vůči žalovanému nárok na vrácení částky 10 000 EUR, soud I. stupně žalobu zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve prospěch plně úspěšného žalovaného. Na náklady dokazování byla spotřebována část zálohy, složené plně neúspěšným žalobcem.

13. Tento rozsudek napadl žalobce v celém rozsahu včasným a přípustným odvoláním. Vytýkal soud I. stupně, že na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním (§ 205 odst. 2 písm. e) o.s.ř.) a v důsledku toho věc nesprávně právně posoudil (§ 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř.).

Žalobce uvedl, že nemá výhrady proti provedenému dokazování a má za to, že soud I. stupně provedl všechny důkazy potřebné k rozhodnutí ve věci. Namítal však, že základě tohoto procesně správného dokazování soud I. stupně dospěl k nesprávným skutkovým závěrům.

Žalobce především namítal, že soud I. stupně vyložil uhrazení částky 10 000 EUR žalobcem jako jeho projev vůle, jímž akceptoval nabídku nabýt stroj koupí do svého vlastnictví za cenu, uvedenou v zálohové faktuře, vystavené žalovaným. Soud I. stupně při výkladu tohoto jednání žalobce nevzal v úvahu výpověď žalobce, že složil zálohu ve výši 10 000 EUR v dobré víře, že se jedná o „rezervační zálohu“ a tím si zaručuje přednostní právo koupě a jistotu, že stroj bude na něj čekat na prohlídku a nebude prodán jinému zájemci. Žalobce zálohu zaplatil po konzultaci obchodních zvyklostí s panem [jméno FO], kdy byl ujištěn, že s tím, že se jedná o „zálohu“, která bude vratná, zjistí-li se vážné vady nebo nedostatky na předmětu koupě, což povede k odmítnutí nabídky. Ostatně tuto obchodní zvyklost vzal soud I. stupně za prokázanou výslechem pana [jméno FO].

Žalobce dále namítal, že soud I. stupně nesprávně uzavřel, že žalobce po prohlídce stroje v [místo] svůj zájem o koupi definitivně potvrdil. Žalobce uvedl, že sice několikrát po prohlídce stroje zmínil, že má zájem o koupi stroje, uskutečnění transakce však podmiňoval odkoupením svého stávajícího stroje [název], který žalobce cenově odhadl na 325 000 Eur; z výtěžku prodeje měl v úmyslu hradit kupní cenu stroje dovezeného žalovanou z [místo] (cca 180 000 EUR). Tuto skutečnost znal pan [jméno FO], který dohodu mezi žalobcem a žalovanou zprostředkoval. Žalobce při příjezdu do [místo] zjistil, že žalovaná dosud nemá pro jeho stávající stroj kupce. Možnost koupě pak zvažoval v závislosti na stavu stroje a cenových podmínkách. Výpověď zmocněnce žalovaného, pana [jméno FO], i výpověď pana [jméno FO], podle nichž žalobce svůj zájem definitivně potvrdil, je však nutno hodnotit s přihlédnutím k tomuto kontextu, v němž žalobce své „ano“ vyslovil, zejména k tomu, že žalobce vždy podmiňoval souhlas s koupí i tím, že žalovaný zajistí prodej jeho stávajícího stroje. Souhlas s koupí [místo] stroje, který žalobce vyslovil, tedy nelze označit za definitivní. Jednání žalobce po provedení inspekce stroje v [místo] bylo v rozporu s § 1756 o.z. nesprávně právně posouzeno jako souhlas s žalobce nákupem stroje, přestože „svým jednáním a vůlí vyjádřil žalobce pochybnosti nad jednáním žalovaného a neměl zájem v této obchodní transakci dále pokračovat“.

Žalobce dále namítal, že podle zjištění soudu I. stupně ohledně obchodních zvyklostí, které soud čerpal z výpovědi svědka pana [jméno FO], se (rezervační) záloha vrací, pokud je prohlídkou opotřebeného stroje zjištěno, že „je nějaký poškozený nebo je ve špatném stavu“, přičemž „někdy je obtížné posoudit, kdy stroj splňuje ty požadavky a kdy naopak je tedy nevyhovující a je důvodem pro vrácení zálohy“. Žalobce namítal, že pouze on a pan [jméno FO] byli odborně způsobilí posoudit technický stav [předmět] stroje vzhledem k jejich odborným znalostem. Z výpovědi pana [jméno FO] pak vyplývá, že žalobce již na místě poukazoval na vady stroje.

Z provedeného dokazování podle názoru žalobce vyplývá, že prohlídkou byly zjištěny závažné provozní vady stroje, odůvodňující vrácení rezervační zálohy (resp. odstoupení od kupní smlouvy, v případě, že by odvolací soud akceptoval výklad soudu I. stupně, že kupní smlouva byla uzavřena již jednáním žalobce, spočívajícím v uhrazení částky 10 000 EUR na základě faktury vystavené žalovaným). Závazek [místo] vlastníka [předmět] stroje k nápravě vad žalobce považuje za irelevantní, vzhledem k tomu, že „jednání ze strany žalovaného, které tomuhle zavázání předcházelo, se již dopustilo tolika nedůvěryhodného jednání, že nelze očekávat, že majitel stroje opravdu chyby napraví a stroj bude doručen v takovém stavu, jak jej žalobce zamýšlel koupit“. Žalobce odkazoval k výpovědi pana [jméno FO], z níž vyplynulo, že osoba, s níž v [místo] jednali, nebyl vlastník stroje, nýbrž další prostředník, na jehož závazek k odstranění zjištěných vad se žalobce nemohl spolehnout. Proto žalobce trvá na tom, že prohlídkou byly zjištěny vady, opravňující jej k vrácení rezervační zálohy.

Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby odvolací soud změnou napadeného rozsudku žalobě vyhověl.

Žalovaný navrhl potvrzení rozsudku soudu I. stupně s tím, že odvolání je založeno na dezinterpretaci závěrů provedeného dokazování formou prezentování částí výslechů svědků mimo kontext vyplývající z dalších provedených důkazů a ignorování těch závěrů dokazování, které verzi žalobce nesvědčí.

Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce po inspekci stroje potvrdil zájem o jeho koupi. Změnu svého názoru vyjádřil až po příjezdu z [místo] v návaznosti na žádost o zaplacení další části kupní ceny ve výši 30 000 EUR. Tyto závěry plynou nejen ze svědeckých výpovědí [jméno FO] a [jméno FO], ale také z emailové komunikace provedené k důkazu. Oba zmiňovaní svědci potvrdili, že za podmínky opravy zjištěných drobných vad byla koupě žalobcem odsouhlasena a současně oba nezávisle na sobě uváděli, že byli následným stanoviskem žalobce po příjezdu z inspekce stroje překvapeni. Rovněž nelze přehlížet, že žalovaná pro žalobce vyřizovala také financování kupní ceny prostřednictvím leasingu, což bylo doloženo komunikací s leasingovou společností [společnost]. Naopak ze žádného provedeného důkazu neplyne skutečnost, že by předmětný stroj měl neodstranitelné vady nebo že by žalobce již při inspekci stroje odmítl stroj koupit. S ohledem na změnu stanoviska žalobce se však i žalovaný rozhodl v realizaci koupě nepokračovat.

V případě, že by bylo pravdivé tvrzení žalobce o odmítnutí koupě hned na místě, nedávalo by žádný smysl zadávat opravu vad. To, že oprava vad byla [místo] majiteli stroje zadána, však z provedeného dokazování nepochybně plyne (a tuto skutečnost nerozporuje ani sám žalobce). Posouzení vad jako opravitelných navíc neplyne ze svědecké výpovědi [jméno FO], jak se snaží mylně navodit žalobce, ale ze svědecké výpovědi [jméno FO] jakožto odborníka v oboru. Z žádného provedeného důkazu rovněž neplyne, že by se snad žalobce a žalovaná dohodli tak, že žalovaná uspořádá inspekci a uhradí veškeré náklady s inspekcí stroje v [místo] spojené (kdy tyto náklady byly také doloženy listinami provedenými k důkazu), vyjedná leasingové financování, zajistí odkup stroje v [místo] a současně bude žalobce mít právo kdykoli od smlouvy odstoupit bez jakékoli platební povinnosti. I z výpovědi [jméno FO] vyplynulo fungování obvyklé praxe v oblasti nákupu [předmět] strojů včetně hrazení nákladů na inspekce a vývoji této praxe s před a po období covidové pandemie. Současně svědek vypověděl, že žalobci muselo být zřejmé, že pokud v této fázi obchodu koupi odmítne, záloha ve výši 10 000 EUR propadne. Výklad uzavřené smlouvy v tom smyslu, že by znamenala stoprocentní náklady na straně žalované bez jakékoli záruky, byť za kompenzaci nákladů spojených s inspekcí stroje (kdy šlo mj. také o ubytování či stravování žalobce), by byl také v rozporu s dobrými mravy.

14. Odvolací soud přezkoumal podle § 212, § 212a, § 214 odst. 1 o.s.ř. napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání. Dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

15. Soud I. stupně dospěl procesně správným dokazováním ke skutkovým zjištění, jejichž nesprávnost odvolatel ani nenamítá. Odvolací soud proto ze skutkových zjištění soudu I. stupně vychází.

16. Odvolateli je však nutno dát za pravdu v tom, že soud I. stupně při hodnocení skutkových zjištění ohledně okolností uhrazení částky 10 000 EUR žalobcem nepostupoval důsledně podle § 132 o.s.ř., když akcentoval skutečnost, že tuto částku žalobce uhradil na základě faktury, v níž byla žalobci žalovaným vyúčtována jako záloha na kupní cenu stroje, bez přihlédnutí k dalším důkazům, zejména výpovědi žalobce a svědka pana [jméno FO] o obchodních zvyklostech trhu s použitými [předmět] stroji. Výklad jednání žalobce v tomto kontextu vede k závěru, že žalobce uhrazením částky 10 000 EUR neprojevil vůli převést stroj koupí za uvedenou cenu do svého vlastnictví, nýbrž – v souladu se zvyklostmi, které znal, případně akceptoval na základě výkladu pana [jméno FO], takto vyjádřil pouze vážný zájem o koupi a zajistil si, že stroj pro něj bude k dispozici, pokud se pro koupi rozhodne. Tento význam přičítal svému jednání, spočívajícímu v zaplacení částky 10 000 EUR žalovanému, i sám žalobce. Svědek [jméno FO] pak potvrdil zvyklost, kdy zájemce o koupi potvrzuje svůj zájem složením svého druhu rezervačního poplatku, který se v případě realizace koupě započítává na kupní cenu.

17. Žalobce však v odvolání nedůvodně zpochybňuje skutkové závěry soudu I. stupně, přičemž prosazuje názor, že hodnocení důkazů výpověďmi svědků ve spojení s listinami, provedenými k důkazu, podporuje jím prosazovanou skutkovou verzi, že jeho jednání s vlastníkem poptávaného stroje v [místo] nevyústilo v závěr, že schvaluje provedení poptávané transakce (tj. koupě-prodej), v části nákupu [místo] stroje. Uplatňované námitky představují vlastní hodnocení důkazů žalobcem ve prospěch vlastní skutkové verze, že zjištěný stav použitého [předmět] stroje neodpovídal nabídce do té míry, že vykazoval neodstranitelné provozní vady, pro něž by byl žalobce podle obchodních zvyklostí oprávněn neuskutečnit koupi za současného vrácení rezervační zálohy. Nejsou však způsobilé zvrátit správný závěr soudu I. stupně, že žalobce s nákupem [místo] stroje souhlasil pod podmínkami opravy zjištěných odstranitelných vad stroje na náklady prodávajícího. Splnění těchto podmínek bylo dohodnuto a rozpracováno tak, že prodávajícímu byl žalovaným komunikován seznam závad a ten se zavázel k jejich odstranění před expedicí do Evropy. Výpověď svědka [jméno FO], podporující závěry soudu I. stupně, že žalobce v [místo] s nákupem stroje souhlasil, je věrohodná – a je podporována, jak obsahem výpovědi pana [jméno FO], tak listinnými důkazy o navazujícím jednání žalované, které směřovalo ke splnění podmínek financující leasingové společnosti. Naopak úvahy žalobce o tom, že by podmínky, jejichž splněním podmiňoval koupi [místo] stroje, nebyly splněny, pro obecnou nedůvěryhodnost [místo] vlastníka stroje, nejsou nikterak podloženy a jsou vyvozovány účelově.

18. Žalobci lze dát za pravdu rovněž v námitce, že na zjištěný skutkový stav byla aplikována nesprávná právní norma.

19. Z provedených důkazů vyplývá, že nebylo prokázáno, že by se byl žalovaný zavázal odevzdat žalobci konkrétní stroj nacházející se v [místo] (v té době ve vlastnictví třetí osoby) a umožnit mu nabýt vlastnické právo k ní za konkrétní kupní cenu. Ani žalobce vznik takového závazku žalovaného netvrdil. Podstatné náležitosti kupní smlouvy (§ 2079 o.z.) tedy nebyly prokázány.

20. Podle § 2445 odst. 1 o.z. smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. Podle § 2430 o.z. příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. Podle § 2436 o.z. příkazce složí na žádost příkazníkovi zálohu k úhradě hotových výdajů a nahradí mu náklady účelně vynaložené při provádění příkazu, byť se výsledek nedostavil. Podle § 2443 o.z. příkazce může příkaz odvolat podle libosti, nahradí však příkazníkovi náklady, které do té doby měl, a škodu, pokud ji utrpěl, jakož i část odměny přiměřenou vynaložené námaze příkazníka. Podle § 2444 o.s. se ustanovení o příkazu použijí přiměřeně i na případy, kdy má někdo podle smlouvy nebo podle jiných ustanovení zákona povinnost zařídit záležitost na účet jiného.

21. Skutkový stav, tak, jak jej zjistil soud I. stupně, tj. že žalobce poptával zařízení (obstarání) výměny svého strojního zařízení za jiné (konkrétní) a za tím účelem byl panem [jméno FO] zkontaktován se žalovaným, který záležitost prodeje stávajícího zařízení žalobce a nákup zařízení poptávaného žalobcem započal obstarávat, včetně otázek profinancování nákupu [místo] stroje, je pro komplexnost úlohy žalovaného nutno podřadit smluvnímu typu smluv příkazních. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že žalobce a žalovaná sjednaly provizi za činnost žalovaného, není splněn znak úplatnosti smlouvy; odvolací soud činí závěr, že účastníci uzavřeli dílem ústně a dílem konkludentně nepojmenovanou smlouvu s převažujícími prvky smlouvy příkazní ve smyslu § 2430 o.z.

22. Závazek žalovaného jako příkazníka zanikl za přiměřeného použití ustanovení o zániku příkazu (§ 2443 o.z.) odvoláním příkazu žalobce. Takto odvolací soud vykládá projev vůle žalobce, adresovaný žalovanému, že zhlédnutý stroj nekoupí, tedy nemá zájem o tom, aby pro něj žalovaný nadále obstarával transakci spočívající (zjednodušeně řečeno) ve výměně stávajícího [předmět] zařízení žalobce za stroj, zhlédnutý na základě nabídky zprostředkované žalovaným v [místo].

23. Žalovaný, který je v daném vztahu v právním postavení obdobném postavení příkazníka, má právo na náklady, které mohl žalobce jako příkazce při uzavírání smlouvy předpokládat. Jde především o částku 7 000 EUR, kterou žalovaný před provedením inspekční cesty uhradil vlastníku [místo] stroje, poté, kdy od žalobce vybral zálohu v částce 10 000 EUR. Žalobce si uvědomoval že částku označovanou jako „zálohu“ hradí za účelem rezervace stroje pro případ zajištění možnosti jeho koupě. Ostatně žalobce, který je podnikatelem a profesionálem v oboru sám tvrdí, že „zálohu“ zaplatil na potvrzení vážného zájmu o koupi, s tím, že se v případě uzavření smlouvy započte na kupní cenu. Vrácení rezervační zálohy v případě neuzavření smlouvy, které, jak žalobce tvrdí, předpokládal, by popíralo smysl jejího složení; podle zvyklostí, které žalobce znal, slouží tato částka v případě nerealizace prodeje jako paušální náhrada nákladů ušlých (jiných) příležitostí prodávajícího. V řízení bylo prokázáno, že částka 7 000 EUR, přijatá vlastníkem stroje jako rezervační záloha, nebyla žalovanému vrácena.

24. Žalovaný splnil i povinnost předložit žalobci vyúčtování po zániku smlouvy odvoláním příkazu žalobcem. Prokázal náklady ve výši nevrácené rezervační zálohy 7 000 EUR a náklady na inspekční cestu ve výši cca 60 000 Kč, odpovídající – v závislosti na přepočtu českých korun na EUR, zbývající částce vybrané zálohy, tj. 3 000 EUR. Uvedené částky lze považovat za náklady, které mohl žalobce jako příkazce při uzavírání smlouvy předpokládat a které žalovanému skutečně vznikly.

25. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že žalovaný je oprávněn ponechat si předmětnou částku z titulu náhrady hotových výdajů, které při provádění příkazu k obstarání transakce vynaložil. Žaloba, jíž se žalobce domáhá po žalovaném vrácení částky 10 000 EUR, ve vztahu ke zjištěným skutkovým okolnostem není důvodná.

26. Vzhledem k tomu, že soud I. stupně dospěl, byť na základě odlišného právního posouzení věci, k témuž závěru, odvolací soud napadený rozsudek podle § 219 o.s.ř. potvrdil jako věcně správný.

27. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř.; žalovaná, která měla v této fázi řízení plný úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení ve výši nákladů za právní zastoupení, které jí v této fázi řízení vznikly: 1/ odměna za úkony právní služby vykonané po 1.1.2025, podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.1.2025 (dále jen „AT“): a) vyjádření k odvolání z pcta 10 000 EUR ( 251 130 Kč, při přepočtu EUR na Kč dle kurzu devizového trhu vyhlášeného ČNB ke dni provedení úkonu, tj. 8.4.2025, 1EUR = 25,13 Kč), ve výši 9 340 Kč ( § 11 odst. 1písm. k) AT, § 7 odst. 5 AT) ; b) účast při jednání odvolacího soudu dne [datum] z pcta 10 000 EUR ( 245 400 Kč, při přepočtu EUR na Kč dle kurzu devizového trhu vyhlášeného ČNB ke dni provedení úkonu, 1EUR = 24,54 Kč), ve výši 9 300 Kč (§ 11 odst. 1písm. g) AT, § 7 odst. 5 AT) tedy odměna celkem 18 640 Kč; 2/náhrada hotových výdajů v paušální výši 450 Kč za jeden úkon (§ 13 odst. 4 AT) tedy náhrada hotových výdajů za dva úkony 900 Kč; 3/ náhrada cestovného ( § 13 odst. 1, odst. 5 AT), za cestu ze sídla advokáta v [místo] k jednání soudu v [místo]; cesta na trase [místo][místo] a zpět ( celkem 414 km) byla realizována osobním automobilem [název] RZ: [SPZ], s průměrnou spotřebou 5,03 l/100 km, palivo benzín 95, tj. základní sazba na 1 km 7,60 Kč (vypočteno na základě § 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhlášky č. 475/2025 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2025, takto: 7,60 Kč = 5,80 Kč + 0,01 (35,80 Kč x 5,03 l). Cestovné 3 146,40 Kč (= 414 km x 7,60 Kč); 4/ náhrada za 2x 6 půlhodin času promeškaného výše uvedenou cestou (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT) ve výši 1 800 Kč (= 12x 150 Kč); 5/ náhrada 5 142, 10 Kč za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ze základu 24 486,40 Kč (= 18 640 + 900 + 3 146,40 + 1 800) ve výši 1.776 Kč). Celkem náhrada nákladů odvolacího řízení 29 628,50 Kč; platební místo a lhůta k plnění vyplývá z § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvním stupni, dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).