o zaplacení částky 7 700 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 9. prosince 2024, č. j. 70 C 118/2023-272,

1. Napadeným rozsudkem rozhodl soud I. stupně takto:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 7 700 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 27.1.2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 488 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce [Jméno Zástupce B].

2. Z odůvodnění rozsudku se podává, že takto soud rozhodl o žalobě, posléze několikrát změněné a částečné vzaté zpět, na částku 7 700 000 Kč s příslušenstvím, kterou žalobce odůvodnil tvrzením, že žalobce měl se společností [právnická osoba], za kterou jednal žalovaný [Jméno žalované] (dále i jen žalovaný), ústní dohodu na rekonstrukci domu na adrese [adresa] (dále jen dům v [adresa]). V souvislosti s provedením díla zaslal na účty, které mu byly sděleny jednatelem společnosti-žalovaným, platby, přičemž posléze nabyl podezření, že se jedná o osobní účty žalovaného, nikoliv o účty společnosti [právnická osoba] Po provedení stavby nedošlo k předání díla a nedošlo k řádnému vyúčtování provedených úhrad.

Ve vztahu k žalovanému žalobce svá tvrzení odůvodnil tím, že žalovaný žalovanou částku obdržel bez právního důvodu. Platby mu byly zaslány omylem. S žalovaným nikdy žádná dohoda uzavřena nebyla, a to ani smlouva o zprostředkování, ani smlouva o dílo. Žalobce vždy jednal se společností [právnická osoba], měl s touto firmou smlouvu i na rekonstrukci domu v [adresa]. Při jednáních s žalobcem žalovaný vždy vystupoval jako jednatel společnosti, žalobci bylo známo, že žalovaný ani nemá živnostenské oprávnění. Žalovaný mu ani nesdělil, že účet, na který byly zasílány platby, byl jeho osobním účtem, eventuálně účtem přítelkyně, nikoliv účtem stavební firmy.

3. V průběhu řízení vzal žalobce žalobu vůči společnosti [právnická osoba] (dále i žalovaná 1/) zpět a řízení bylo zastaveno.

4. Žalovaný 2/ (dále jen žalovaný) s žalobou nesouhlasil s tím podstatným odůvodněním, že společnost [právnická osoba], žádnou smlouvu neuzavřela, jediná smlouva, která uzavřena byla, byla se společností [právnická osoba]., která (dle shodných tvrzení účastníků) není předmětem daného řízení.

Žalovaný tvrdil, že žalobce z důvodu úspory finančních prostředků neměl zájem na provedení díla společností [právnická osoba], s tím, že tato společnost je plátcem DPH, proto žalobce pověřil žalovaného, aby obstaral vlastním jménem a na účet žalobce drobnými živnostníky (neplátci DPH) jednotlivá dílčí plnění v rámci rekonstrukce domu v [adresa]. Drobní živnostníci byly většinou [stát] občané, kteří se začátkem války na [stát] odešli na [stát]. Za tímto účelem byly zasílány žalobcem na účet žalovaného nebo na účet jeho přítelkyně finanční prostředky, které byly vynaloženy na splnění příkazu udělaných žalobcem, žalobce v rámci kontrolních dnů také přebíral jednotlivá dílčí plnění, pověřoval žalovaného k vyúčtování zaslaných prostředků a s ohledem na to, že byl spokojený s plněním, pověřoval jej i k dalším plněním. Kontrolní dny probíhaly každý týden, účastnil se jich žalobce i žalovaný, kontrolovalo se, jaké práce byly provedeny a v jaké kvalitě. Pokud měl žalobce nějaké výhrady, do příštího kontrolního dne se nedostatky odstranily. Písemný zápis nebyl prováděn s ohledem na skutečnost, že nedocházelo k problémům. Konkrétní průběžná vyúčtování nebyla učiněna, k další platbě docházelo s ohledem na prostavěnost zaslaných prostředků. V případě, že by nebyla částka odsouhlasena, nedocházelo k dalším platbám. Po skončení rekonstrukce proběhlo ústní vyúčtování přijatých peněžních prostředků, žalobci vznikl nedoplatek ve výši 400 000 Kč, který žalobce odmítl uhradit. Žalovaný výslovně popřel, že by byly finančními prostředky neprostavěny, veškeré byly použity. Výši plnění lze prokázat znaleckým posudkem. Žalovaný dále poukázal na jednotlivé stavební práce, které byly provedeny. Navrhl, aby žaloba byla zamítnuta.

5. Soud I. stupně po provedeném dokazování listinnými důkazy (výpisem z katastru nemovitostí, výpisem z obchodního rejstříku, daňovými doklady, smlouvou o dílo mezi žalobcem a žalovanou společností [právnická osoba], na rekonstrukci domu v [adresa], včetně seznamu plateb, výpisy z účtů [právnická osoba] a [právnická osoba] [právnická osoba], sdělení [právnická osoba] a komunikací mezi účastníky řízení ohledně požadavku žalobce na vyúčtování přijatých peněz a ohledně tzv. reklamace vad domu v [adresa] a inzerátem ohledně prodeje bytu v domu v [adresa]), dále po dokazování výslechem svědka ([jméno FO]) a žalovaného uzavřel, že žaloba důvodná není. Současně zdůvodnil, proč neprovedl navržené důkazy znaleckým posudkem a printscreenem webové stránky firmy [právnická osoba], a ohledně zjištění počtu zaměstnanců této společnosti, a to s tím, že se jedná o důkazy nadbytečné, nadto navržené po uplynutí koncentrační lhůty.

6. Soud I. stupně po skutkové stránce uzavřel, že žalobce zaplatil na účet žalovaného v několika platbách celkovou částku 7 700 000 Kč. Žalovaný zajistil provedení prací v rámci rekonstrukce domu v [adresa], která proběhla, následně žalobce řešil s žalovaným i vady plnění. Rekonstrukci prováděli živnostníci, kterým za odvedenou činnost platil žalovaný. Práce byly průběžně ze strany žalobce kontrolovány i hrazeny. Platby nebyly v rámci bezhotovostního převodu na účet žalovaného žalobcem označeny jménem žalovaného či společností [právnická osoba] Platby, které byly zasílány na účet přítelkyně žalovaného, byly označeny jménem žalovaného. Žalovaný nemá žádné živnostenské oprávnění, je jednatelem společnosti [právnická osoba], která se zabývá stavební činností. Účastníci společně jednali e-mailovými zprávami, soud zjistil, že spolupracovali i při rekonstrukci objektu v [adresa], kde byla uzavřena písemná smlouva obsahující cenu díla a další náležitosti. Ve vztahu k domu v [adresa] uzavřela společnost [právnická osoba] smlouvu na rekonstrukci prostor se společností [právnická osoba] za provedené práce byly vystaveny faktury.

7. Po právní stránce soud věc zhodnotil s odkazem na § 2991, § 1746, § 2430 občanského zákoníku a uzavřel, že v daném případě žalobní tvrzení o přijetí bezdůvodného obohacení žalovaným prokázána nebyla. Odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu, konkrétně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2001, sp. zn. 25 Cdo 1167/99, ze dne 17. 12. 2019, sp. zn. 26 Cdo 3279/2019, dle níž byl žalovaný vyzván k prokázání svého tvrzení o důvodu, pro který žalovanou částku přijal. Tento důvod žalovaný v řízení prokázal. Soud na základě nepřímých důkazů, které zhodnotil, učinil závěr o existenci důvodu spočívajícího v ústní dohodě mezi žalobcem a žalovaným v zajištění rekonstrukčních prací na objektu v [adresa], a to prostřednictvím živnostníků, kteří prováděli dílčí práce na základě průběžně činěné dohody a příkazů mezi žalobcem a žalovaným, přičemž tito pracovníci byli placeni žalovaným z prostředků, které zasílal žalobce. Práce na objektu v [adresa] byla odvedena, žalobci se dostalo protiplnění, probíhaly i následné reklamace. K původnímu tvrzení žalobce o uzavření smlouvy se společností [právnická osoba], nepředložil žalobce jednoznačný důkaz a za tento důkaz nelze považovat, že žalobce s žalovaným jednal prostřednictvím e-mailu společnosti [právnická osoba] Ostatně společnost [právnická osoba] uzavření dohody v řízení popřela a nebylo ani tvrzeno, že by za provedené dílo obdržela odměnu. Ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že spolupráce mezi nimi tak, jak probíhala v rámci rekonstrukce objektu v [adresa], nebyla vyhodnocena jako úspěšná.

Soud tak uzavřel, že tvrzení žalobce, že by dlouhodobě zasílal omylem platby žalovanému, namísto společnosti [právnická osoba], prokázáno nebylo. Soud zdůraznil, že žalovaný byl, na rozdíl od žalobce, ve svých tvrzeních konzistentní. Za irelevantní označil tvrzení žalobce, že žalovaný neměl ke své činnosti žádné živnostenské oprávnění, zdůraznil, že je nutné vycházet z principu oddělení soukromoprávní a veřejnoprávní úpravy (§ 1 o. z.).

Žaloba byla proto jako nedůvodná zamítnuta.

8. O nákladech řízení rozhodl soud s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že žalovaný byl ve sporu plně úspěšný a má právo na náhradu nákladů řízení za právní zastoupení advokátem, jehož jednotlivé úkony v bodě 67 rozsudku specifikoval a uvedl výpočet dle advokátního tarifu. V následujících bodech 68 a 69 se soud dále vypořádal s účelností či neúčelností jednotlivých úkonů. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 o. s. ř. a o platebním místě náhrada nákladů řízení dle § 149 o. s. ř.

9. Proti tomuto rozsudku podal včasné odvolání žalobce. V odvolání namítal nesprávná skutková zjištění z provedených důkazům jakož i nesprávné právní posouzení věci.

Po rekapitulaci skutkových i právních závěrů soudu I. stupně odvolatel namítal, že žádná dohoda tvrzená žalovaným v řízení prokázána nebyla. Zpochybňoval závěry soudu I. stupně, které soud učinil z výslechu svědka [jméno FO] a z e-mailové komunikace, která však byla zasílána na e-mailovou adresu [e-mail]. Tato komunikace svědčí spíše o komunikaci mezi žalobcem a firmou [právnická osoba], než s žalovaným, a ve spojení s výslechem svědka neprokazuje uzavření jakékoliv dohody, rozsah provedených prací ani jejich cenu.

Soudu I. stupně dále vytýkal, že v řízení nebylo prokázáno, na základě jakého důvodu žalovaný převzal zaslané finanční prostředky, přičemž důkazní břemeno leželo na žalovaném. Závěr soudu I. stupně o odvedení práce na domě v [adresa] z provedených důkazů nevyplývá, tento závěr je nepřezkoumatelný. Rozhodně nebylo dílo dokončeno a řádně vyúčtováno, žalobce od počátku řízení tvrdil, že pokud mu byly nějaké práce kdy předány a vyúčtovány, jednalo se o plnění firmy [právnická osoba] Uzavření jakékoliv dohody s žalovaným žalobce vždy popíral a popírá, rozhodně si nesjednali jakoukoliv odměnu, nebyl tvrzen ani prokazován obsah údajné dohody žalobce a žalovaného, není ani možné tvrdit, že bylo prokázáno její uzavření a splnění. Závěr soudu I. stupně o této dohodě s žalovaným je vadný. Žalobce vždy tvrdil, a to konzistentně, že měl smluvní vztah s firmou [právnická osoba], důvod, proč vzal žalobu vůči této firmě zpět, spočíval v tom, že za situace, kdy tato společnost žádné finanční prostředky od žalobce neobdržela, žalobce považoval spor s touto společností za předem prohraný.

Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a jeho žalobě v plném rozsahu vyhověl.

10. Žalovaný ve svém vyjádření k odvolání žalobce se ztotožnil se skutkovými a právními závěry soudu I. stupně, i on zrekapituloval průběh řízení před soudem I. stupně, včetně jednotlivých podání, která byla učiněna. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako správný potvrdil a žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení.

11. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, dle § 212 a § 212a o. s. ř. Dospěl k závěru, že odvolání žalobce důvodné není.

12. Soud I. stupně v dostatečném rozsahu zjistil skutkový stav věci a nepochybil ani v právních závěrech, pročež lze na odůvodnění jeho rozsudku i odkázat.

13. K odvolacím námitkám žalobce odvolací soud uvádí následující:

Žalobce svoji skutkovou verzi žaloby založil na tvrzení, že měl se společností [právnická osoba] (původně žalovaná 1/), za kterou jednal žalovaný jako jednatel, ústní dohodu na rekonstrukci domu v [adresa]. Žalobce zasílal platby za rekonstrukci v dílčích plněních ve výši celkem 7.700.000 Kč, na účty sdělené žalovaným – jednatelem společnosti [právnická osoba], které se však posléze ukázaly být osobními účty žalovaného. Žalobce dále v žalobě uvedl, že k dnešnímu dni nedošlo ze strany žalované 1/ k řádnému předání díla a vyúčtování provedených úhrad.

Na osobní účty žalovaného byly platby zasílány omylem, žalovaný neměl žádný právní důvod je přijmout, když mezi žalobcem a žalovaným jako fyzickou osobou nikdy nebyl uzavřen žádný smluvní vztah.

Tato tvrzení byla následně modifikováno i tím, že žalobce vzal žalobu vůči žalované společnosti 1/ zcela zpět a řízení bylo v tomto rozsahu pravomocně zastaveno, čímž se stalo irelevantním tvrzení žaloby, že žalovaná 1/ (jednající prostřednictvím žalovaného jako jednatele) mu dílo řádně nevyúčtovala.

Ze shora uvedeného vyplývá, že veškeré odvolací námitky, kterými žalobce poukazoval na absenci řádného vyúčtování rekonstrukce domu v [adresa], resp. jeho předání žalobci, jsou v důsledku zpětvzetí žaloby a zastavení řízení vůči žalované 1/ irelevantní, neboť tuto smluvní povinnost mohla mít dle žalobních tvrzení jen žalovaná 1/, a odvolací soud se jimi proto nezabýval.

14. Ve vztahu k žalovanému tak zůstala předmětem řízení skutková verze uvedená výše o mylném zasílání žalované částky na jeho osobní účty. Proti této skutkové verzi stála zcela odchylná verze žalovaného, který jako fyzická osoba tvrdil, že mezi žalobcem a ním byla uzavřena smlouva o zprostředkování, popsaná v jeho obranných tvrzeních. Soud I. stupně po provedeném dokazování, s jehož závěry skutkovými i právními se odvolací soud ztotožňuje, dovodil, že je věrohodná právě skutková verze žalovaného o jeho zprostředkování různých činností pro žalobce směřujících k stejnému cíli jako smlouva mezi žalobcem a žalovanou společností 1/, tedy k rekonstrukci domu v [adresa], avšak prostřednictvím jiných osob, které nejsou plátci DPH, čímž se rekonstrukce měla stát pro žalobce finančně výhodnější. Zdali se tomu tak stalo, anebo nikoliv, a zdali byla rekonstrukce dokončena a vyúčtována, nebylo předmětem řízení, neboť ve vztahu k této prokázané skutkové verzi žalovaného stálo pouze shora uvedené neprokázané tvrzení žaloby o „mylném“ (bezdůvodném) zasílání peněz na osobní účty žalovaného. Z tohoto důvodu jsou nedůvodné odvolací námitky žalobce, že soud měl zadat znalecký posudek za účelem prověření, zda a jaké konkrétní práce a v jaké hodnotě byly těmi kterými osobami na rekonstrukci domu v [adresa] provedeny, neboť při absenci tvrzení žaloby, která jakoukoli dohodu o zprostředkovací činnosti žalovaného jen popírala, soud z vlastní iniciativy žádné dokazování neprovádí. V tomto směru jsou námitky odvolatele uplatněné v odvolacím řízení i nepřípustnou novotou. Nelze mít ani za to, že by jednání žalovaného bylo v rozporu s dobrými mravy, když bylo prokázáno, že toto jednání prováděl žalovaný nikoliv z vlastní vůle, ale po dohodě s žalobcem, který na něm kladně participoval do té doby, než mu přestalo finančně či z jiných důvodů (pro rozhodnutí věci irelevantních) vyhovovat.

15. Ze všech shora uvedených důvodů proto odvolací soud napadený rozsudek jako správný potvrdil, a to včetně nákladového výroku, proti němuž ostatně ani žádné odvolací námitky nesměřovaly.

16. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalovaný byl v odvolacím řízení zcela úspěšný a náklady mu vznikly za 2 úkony advokáta (vyjádření k odvolání a účast při jednání odvolacího soudu). Podle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 1 advokátního tarifu má proto právo na odměnu z puncta 7 700.000 Kč ve výši 39.100 Kč za 1 úkon, k tomu náleží 2 paušální náhrady po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT (ve znění od 1. 1. 2025) a náhrada za DPH z odměny a paušálních náhrad ve výši 16.611 Kč. Celkovou náhradu nákladů řízení ve výši 95.711 Kč. uložil odvolací soud žalobci k zaplacení ve lhůtě a místě k plnění dle §[Anonymizováno]149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.