o náhradu nemajetkové újmy, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhal na žalované náhrady nemajetkové újmy ve výši [částka] z titulu nezákonného rozhodnutí a [částka] z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce vyšetřování vedeného na základě jeho [anonymizována dvě slova], a to za dobu od [datum] až do [anonymizováno] ke dni rozhodnutí soudu.

2. Tvrdil, že dne [datum] podal, jako jeden z mnoha desítek oznamovatelů, [anonymizována dvě slova] s tím, že se stal obětí organizované skupiny, že dle něj byla naplněna skutková podstata [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], neboť byl nucen pod hrozbou trestu a bez dobrovolného souhlasu vykonávat práci. Podezřelými jsou Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Popisoval postup orgánů činných v [anonymizována dvě slova]. Usnesením [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo rozhodnuto o odložení [anonymizováno] věci, podal proti němu společně s ostatními dělníky stížnost, která byla usnesením [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zamítnuta. Ústavní soud na základě stížnosti podané spolu s jinými poškozenými nálezem ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], konstatoval, že usnesením [stát. instituce] ze dne [datum] a usnesením [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pro [část Prahy] dne [datum] bylo porušeno právo stěžovatelů na účinné vyšetřování, usnesení [stát. instituce] i [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pro [část Prahy] [anonymizována dvě slova] není skončeno. Nárok na náhradu nemajetkové újmy uplatnil u žalované dne [datum], nebylo mu vyhověno. Požadoval náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka] za každý měsíc nesprávného postupu.

3. Žalovaná souhlasila s tím, že žalobce u ní uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy dne [datum], že mu nevyhověla, neboť nebyl dostatečně specifikován a ani přes výzvu nebyla doložena plná moc k zastupování žalobce. Rovněž vznesla námitku promlčení. Dále namítala, že primárním smyslem [anonymizována dvě slova] není uspokojení nároku poškozených, že poškození mají svá práva uplatňovat v občanském soudním [anonymizováno], uplatnění nároku na náhradu škody v [anonymizováno] (adhezním) [anonymizováno] je nutno chápat jako beneficium legis, že v této fázi [anonymizována dvě slova] není dán odpovědnostní titul, neboť dosud ani nebylo zahájeno [anonymizováno] stíhání vůči konkrétním osobám.

4. Žalobce v doplněních žaloby odkazoval na závěry nálezu Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález], zejména pokud jde o délku prověřování a postup orgánů činných v [anonymizována dvě slova]. Uvedl, že se stal obětí pracovního vykořisťování a po doplnění a změně skutkových tvrzení také to, že pracoval v [anonymizováno] od [anonymizováno] do konce [anonymizováno] [rok], 7 dní v týdnu až 14 hodin denně, slíbená mzda v rozmezí [částka] až [částka] měsíčně mu nebyla vyplacena, obdržel pouze [částka], bylo s ním hrubě zacházeno, z pracoviště odešel a do své domovské země se vrátil pouze za pomoci ambasády, přátel a rodiny, vůči které má pocit selhání, neboť se nechal oklamat. Dovolával se chráněných práv a zájmů obětí. Na kompenzaci čeká již 9 let, předmětné [anonymizováno] má pro něj mimořádný význam, protože byl vůči němu spáchán [anonymizována dvě slova], který měl dopad do jeho života a požadovaná kompenzace odpovídá tomu, co vytrpěl. Uvedl, že požaduje [částka] za každý měsíc nesprávného postupu, tj. 66 měsíců ke dni podání žaloby, dále požaduje základní částku ve výši [částka] za rok za 8 let [anonymizováno] (tj. [částka]), kterou navyšuje o [anonymizováno] z důvodu složitosti případu, o [anonymizováno] z důvodu postupu orgánů činných v [anonymizována dvě slova] (dále jen„ [anonymizováno]), o [anonymizováno] z důvodu chování poškozeného, který nepřispěl svým chováním k jejímu prodloužení, [anonymizováno], protože ani po vydání nález Ústavního soudu se postup policie nezlepšil a [anonymizováno] z důvodu významu [anonymizováno] pro něj, celkově [částka]. V dalším podání pak požaduje stejnou částku, příčemž její základ ve výši [částka] požaduje navýšit o [anonymizováno] v rámci každého kritéria. Jak odvolací soud konstatoval již v předchozím, Nejvyšším soudem částečně zrušeném rozsudku, soud I. stupně postupoval nesprávně, pokud usnesením ze dne [datum] zamítl„ rozšíření“ žaloby údajně uvedené žalobcem v podání ze dne [datum]. Pominul totiž, že žalobce od počátku v každém svém podání tvrdil, že posuzované [anonymizována dvě slova] doposud neskončilo a soud má tuto skutečnost zohlednit, což zopakoval i v uvedeném podání. Z procesního hlediska se tedy nejednalo o rozšíření žaloby, ale upozornění na faktický stav posuzovaného [anonymizováno]. Z těchto důvodů nyní odvolací soud rozhodoval o odškodnění nemateriální újmy žalobce za posuzované [anonymizováno] (ve kterém má žalobce postavení oznamovatele a poškozeného) za období od [datum] do okamžiku svého rozhodnutí (dne [datum]), tedy celkem za dobu 11 let a 1 měsíc a 10 dní.

5. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění opravných usnesení téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud I. stupně připustil změnu žaloby navrženou žalobcem v podání ze dne [datum] (výrok I.), uložil žalované zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení (výrok II.), zamítl žalobu v rozsahu částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok III.) a žalované uložil nahradit žalobci na nákladech [anonymizováno] částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.). Dospěl k závěru, že nárok na náhradu nemajetkové újmy [částka] z titulu nezákonného rozhodnutí je promlčen, že ke dni rozhodnutí soudu, tj. ke dni [datum], kdy délka předmětného prověřování vzhledem činí 7 let a 6 měsíců, jde o délku nepřiměřenou, a proto považoval za nutné žalobce odškodnit již finančně. Vyšel ze základní částky [anonymizována dvě slova] [spisová značka] (za prvé dva roky [anonymizováno] polovic), kterou po zohlednění příkladných kritérií uvedených v ust. § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád, dále jen„ OdpŠk“) snížil o [anonymizováno] pro složitost [anonymizováno] a zvýšil o 20 % pro význam [anonymizováno] pro žalobce. Žalobci tak přiznal částku [částka], kterou považoval za přiměřenou a spravedlivou kompenzaci nemajetkové újmy žalobce za [anonymizováno] trvající 7 let a 6 měsíců. O nákladech [anonymizováno] rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř.

6. K odvolání žalobce i žalované poté, co Nejvyšší soud dovodil řádnost zastoupení žalobce (viz jeho rozhodnutí sp. zn. [spisová značka]), Městský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], návrh žalobce na přerušení [anonymizováno] zamítl, rozsudek soudu I. stupně ve výrocích o věci samé (II. a III.) a nákladovém výroku (IV.) zrušil a v tomto rozsahu se vrátil soudu I. stupně k dalšímu [anonymizováno]. Vytkl soudu I. stupně nevyčerpání předmětu [anonymizováno], ale i překročení žalobního žádání. Soudu I. stupně uložil, aby žalobce vyzval k dotvrzení rozhodných skutečností, mimořádného významu adhezního [anonymizováno] pro něj a aby se zabýval (v rámci rozhodnutí o finančním odškodnění) i dalšími kritérii dle ust. § 31a odst. 3 OdpŠk a zohlednil i judikaturu Nejvyššího soudu v související věci ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka].

7. V záhlaví označeným rozsudkem soud I. stupně [anonymizováno] co do částky [částka] s přísl. zastavil (výrok I.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci [částka] s 8,05% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (výrok II.), žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím zamítl (výrok III.) s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů [anonymizováno] (výrok IV.).

8. Po provedeném dokazování vyšel ze zjištění, že žalobce podal dne [datum] [anonymizována dvě slova], uplatnil nárok na náhradu škody ve výši mzdy, kterou by získal, pokud by byl řádně zaměstnán dle zákoníku práce, ve věci vystupovalo 66 poškozených a popsal průběh posuzovaného [anonymizováno]. Usnesením [stát. instituce], Obvodního ředitelství policie [obec] I, služby kriminální policie a vyšetřování ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], byla věc žalobce odložena z důvodu, že se nejednalo o [anonymizována dvě slova] a věc nebylo možno vyřídit jinak, usnesením [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [číslo jednací], byla zamítnuta jako nedůvodná stížnost poškozených včetně žalobce ohledně odložení věci; žalobce s dalšími poškozenými podal ústavní stížnost. Nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], bylo rozhodnuto, že usnesením [stát. instituce], Obvodního ředitelství policie [obec a číslo], služby kriminální policie a vyšetřování ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a usnesením [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo porušeno základní právo stěžovatelů na účinné vyšetřování vyplývající ze základních práv podle článku 8 odst. 1, článku 9 a článku 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a článku 4 odst. 1 a 2 a článku 5 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a uvedená usnesení byla zrušena. Ústavní soud ve svém rozhodnutí mimo jiné uvedl, že věc šetření trestních [anonymizováno] byla neorganicky roztříštěna mezi několik policejních orgánů, že prověřování věci i v důsledku nekoncepčního přístupu orgánů činných v [anonymizována dvě slova] trpělo značnými průtahy, jimž neodpovídala dosavadní míra objasněnosti věci. Vrchním státním zastupitelstvím v [obec] byl řešen kompetenční spor, věc byla vrácena Obvodnímu ředitelství policie [obec a číslo] k dalšímu prověřování. Dále se ve věci téměř nic nekonalo, až [datum] [stát. instituce] vyrozuměla žalobce o postoupení věci dle věcné příslušnosti, neboť byla dovozena věcná příslušnost na základě podezření ze spáchání [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] podle ustanovení § 232a odst. 2 písm. c) trestního zákoníku.

9. Takto zjištěný skutkový stav soud I. stupně posoudil po právní stránce podle ust. § 1, § 5, § 13 odst. 1, 2, § 31a OdpŠk. Dospěl k závěru, že posuzované [anonymizováno] doposud nebylo skončeno. Význam [anonymizováno] pro žalobce hodnotil jako zvýšený, a to pouze ve smyslu vzniku jeho nároku na odškodnění nemateriální újmy v penězích. Vyšel z toho, že za [anonymizováno] v uplatněné délce 7 let (pro žalobce [anonymizováno] trvá od [datum] a jeho nárok je ohraničen /s ohledem na nepřipuštění rozšíření žaloby/ do [datum]) je třeba vyjít ze základní částky [číslo] [spisová značka] (za prvé dva roky polovic), kterou z hlediska kritérií uvedených v ust. § 31a OdpŠk snížil o 30% z důvodu složitosti [anonymizováno] po skutkové i procesní stránce (rozsáhlejší dokazování, poškození jsou cizinci žijící v cizině). Důvody pro navýšení či snížení takto stanovené částky pro existenci jiných kritérií neshledal. Dospěl tak k částce [částka] s příslušenstvím od podání žaloby (ust. § 1970 o. z. ve spojení s § [anonymizováno] OdpŠk), kterou považoval i ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu za spravedlivé odškodnění nemateriální újmy žalobce (výrok II.). Ve zbytku jeho nároku proto žalobu zamítl (výrok III.). S ohledem na zpětvzetí nároku žalobce na jeho odškodění za nezákonná rozhodnutí ve výši [částka] s příslušenstvím v tomto rozsahu [anonymizováno] zastavil (výrok I.). O nákladech [anonymizováno] rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 2 o. s. ř.

10. Rozsudek napadli včasným odvoláním žalobce (výrok III. a IV.) i žalovaná (výrok II. a IV.).

11. Žalobce namítal nesprávné stanovení základní částky soudem I. stupně, neboť měl vyjít z horní hranice intervalu částek [anonymizováno] – 20 [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizováno] a posuzované [anonymizováno] odškodnit až do doby vydání svého rozhodnutí, vzhledem k tomu, že posuzované [anonymizováno] neskončilo, a podání žalobce chybně považoval za rozšíření žaloby. Věc nepovažuje za natolik složitou, aby trvala 10 let a odůvodňovala snížení o 30 %, neboť délku [anonymizováno] způsobil nesprávný a nezákonný postup orgánů činných v [anonymizována dvě slova], nikoli procesní či hmotněprávní složitost. Odkázal opět na závěry Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] i Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] v obdobné věci„ stromkařů“, a to vztahu ke kritériu zhodnocení postupu orgánů veřejné moci. Soud I. stupně měl navýšit základní částku z hlediska kritéria chování žalobce, který využil dostupných prostředků k odstranění průtahů [anonymizováno]. Význam [anonymizováno] pro žalobce byl zvýšený, neboť byl obětí [anonymizována dvě slova] a svého nároku se nemohl domoci jinak. Konečně odkázal i na rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] v typově shodné věci, kde tamnímu žalobci byla přiznána částka nemajetkové újmy ve výši [částka] s příslušenstvím. Sám byl pracovně vykořisťován, nebyla mu vyplacena mzda a stal se obětí závažného [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], a proto má status zvlášť zranitelné oběti. Nemůže za to, že nebyl doposud [stát. instituce] vyslechnut, proto také doposud neopravil faktické chyby, které uvedl ve svém [anonymizována dvě slova]. Soud I. stupně pochybil i ve výroku o nákladech [anonymizováno], neboť po částečném zpětvzetí žaloby byl žalobce ve zbylém nároku zcela úspěšný, úspěšný byl i v dovolacím [anonymizováno]. Měla mu být proto přiznána náhrada za uhrazený soudní poplatek [částka], náhrada nákladů za podané dovolání a účast u jednání dne [datum] (2 úkony), celkem [částka]. Z těchto důvodů navrhl změnu napadeného výroku o věci samé, přiznání částky [částka] s přísl. a náhrady nákladů [anonymizováno] před soudy všech stupňů. Odvolání žalované považoval za nedůvodné, a to s ohledem na existenci rozhodnutí Nejvyššího soudu v typově shodných věcech, ve kterých tytéž argumenty žalované Nejvyšší soud nepovažoval za přiléhavé.

12. Žalovaná podala odvolání proti vyhovujícímu výroku o věci samé (II.) a závislému nákladovému výroku (IV.). Sporovala existenci odpovědnostního titulu, neboť doposud nebylo ani zahájeno [anonymizováno] stíhání proti konkrétním pachatelům a žalobce neuplatnil konkrétní výši škody v [anonymizována dvě slova]. Byla uplatněna náhrada škody ve výši mzdy za vykonanou práci žalobce, která nikdy nebyla vyčíslena (což mu nebránilo přihlásit svoji pohledávku do insolvenčního [anonymizováno]), pouze v rámci podání vysvětlení dne [datum] uvedl, že měl za práci dostat [částka] čistého. Poukázala na judikaturu Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], ze kterého dovodila, že není obecně důvodné zadostiučinění ve výši přesahující nárokované peněžité plnění. Opětovně zpochybnila oprávněnost právního zástupce žalobce podat kompenzační žalobu. Soud I. stupně nezohlednil ani sdílenost újmy, neboť žalobce byl stejně tak jako ostatní zastoupen stejným zmocněncem. V případě existence odpovědnostního titulu postačuje konstatovat jeho existenci, což považuje za dostatečné odškodnění. Proto navrhla změnu napadeného výroku, zamítnutí žaloby i v tomto rozsahu a přiznání náhrady nákladů [anonymizováno].

13. Odvolací soud poté, co posoudil podaná odvolání rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek soudu I. stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé potvrdil, v zamítavém výroku o věci samé změnil tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do zaplacení, do patnácti dnů od právní moci rozsudku, jinak co do zamítnutí žaloby o zaplacení zbytku částky [částka] s příslušenstvím jej potvrdil a rozhodl o nákladech [anonymizováno].

14. Při právním posouzení věci vyšel ze skutkového [anonymizováno] zjištěného soudem I. stupně, přičemž modifikoval nejenom délku posuzovaného [anonymizováno] na 9 let a 10 měsíců, ale i výši základní částky odškodnění v souladu se stanoviskem [stanovisko NS]. Základní částku odškodnění stanovil ve výši [částka] za rok, za první dva roky ve výši poloviční s tím, že žalobci by mělo být poskytnuto finanční zadostiučinění za dobu od [datum] až do rozhodnutí odvolacího soudu ([datum]) ve výši [částka] (v rozsudku se objevuje i částka [částka], když odvolací soud omylem nepřihlédl k zaokrouhlení částky [anonymizována dvě slova], [částka]). Tuto základní částku poměřil kritérii dle ust. § 31a odst. 3 písm. b) až e) zákona a ztotožnil se se závěrem soudu I. stupně, že v daném případě již nepostačuje jiná forma odškodnění, než finanční.

15. Složitost posuzovaného [anonymizováno] shledal odvolací soud jako vysokou po stránce skutkové, procesní i hmotněprávní a z tohoto důvodu snížil základní částku o 30 %, z důvodu jednání poškozeného částku nezvýšil ani nesnížil, byť si byl vědom toho, že z důvodu jeho procesní aktivity, přes kterou však dochází k průtahům [anonymizováno], může dojít k zvýšení frustrace poškozeného, avšak se jednalo převážně o podání neúspěšná a jiní poškození byli aktivnější, aniž by jejich aktivita vedla k nápravě. Postup orgánů veřejné moci v posuzovaném [anonymizováno] shledal neodpovídající procesním pravidlům, dovodil, že [anonymizováno] se svým postupem na délce [anonymizováno] významně podílely, z tohoto důvodu základní částku odškodnění zvýšil o 30 %. Význam [anonymizováno] pro žalobce shledal sníženým, neboť žalobce v podstatě ani nesdělil, co přesně je pro něj v adhezním [anonymizováno] v sázce, základní částku odškodnění proto o 20 % snížil. Výsledně tak byla základní částka odškodnění [částka] snížena o 20 %. Neshledal důvod k tomu, aby odškodnění žalobce bylo sníženo z důvodu sdílené újmy, jak navrhovala žalovaná.

K dovolání žalobce Nejvyšší soud ČR rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], co do výroku II., kterým byl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], potvrzen ve výroku o zamítnutí žaloby ohledně částky [částka] s příslušenstvím, zrušil v rozsahu částky [částka] a ve výroku o nákladech [anonymizováno], a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu [anonymizováno].

16. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že ve smyslu § 237 o. s. ř. nezakládá přípustnost dovolání námitka, kterou dovolatel napadá procentuální úpravu základní částky, neboť toto je úkolem soudu I. stupně a přezkum úvah tohoto soudu úkolem soudu odvolacího a odvíjí se od okolností konkrétního případu. Výslednou částkou se zabývá jen, pokud by byla zcela zjevně nepřiměřená a posuzuje pouze správnost základních úvah soudu, které jsou podkladem pro stanovení výše přiměřeného zadostiučinění. Přípustnost podaného dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. nezakládá ani otázka nedostatečného zohlednění pochybení [anonymizováno] a zhodnocení míry frustrace dovolatele, neboť v tomto bodě jde pouze o námitky proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu, nikoli proti právnímu posouzení věci. Stejně tak otázka zvýšeného významu [anonymizováno] pro dovolatele, při jejímž řešení se odvolací soud neodchýlil od judikatury dovolacího soudu, pokud nedovodil zvýšený význam adhézního [anonymizováno] pro dovolatele a ani nevyšel z presumpce tohoto zvýšeného významu. Odvolací soud se také řádně zabýval a odůvodnil své úvahy při modifikaci základní částky odškodnění, a proto ani tato námitka nezakládá podle § 237 o. s. ř. přípusnost dovolání. Dovolání shledal přípustným ve vztahu k tvrzené vadě [anonymizováno], která byla založena tím, že odvolací soud nezjistil stav posuzovaného [anonymizováno] ke dni svého rozhodování a [anonymizováno] zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Odvolacímu soudu uložil doplnění dokazování za účelem zjištění aktuálního [anonymizováno] posuzovaného [anonymizováno], a to za období od posledně takto provedeného dokazování ke dni svého rozhodování, a po právním posouzení takto zjištěného skutkového [anonymizováno] se zabývat judikaturou dovolacího soudu, z které vyplývá ustálený závěr, že v konkrétním případě může dojít ke zvětšení újmy (frustrace) účastníka [anonymizováno], ve kterém dochází k průtahům navzdory úspěšným stížnostem na ně.

17. Odvolací soud znovu přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, nyní již jen k odvolání žalobce co do zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, dle ust. § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., doplnil dokazování listinami a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je částečně důvodné.

18. Ze stížností skupiny poškozených včetně žalobce ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] (uvedené stížnosti neobsahují přesnou identifikaci poškozených), sepsanými vždy zmocněnkyní poškozených [příjmení] [jméno] [příjmení], ve spojení s rozhodnutími [anonymizováno] má odvolací soud za prokázané, že poškození úspěšně brojí proti rozhodnutím [anonymizováno], kterým byla [anonymizováno] věc odložena, žádají o přezkum postupu uvedených orgánů a upozorňují na laxnost postupu a průtahy [anonymizována dvě slova].

19. Podle ust. § 5 zákona č. 82/1998 Sb. (dále také jen zákon) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním [anonymizováno], ve správním [anonymizováno], v [anonymizováno] podle soudního řádu správního nebo v [anonymizována dvě slova], b) nesprávným úředním postupem.

20. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

21. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

22. Podle ust. § 31a odst. 2 zákona zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

23. Podle ust. § 31a odst. 3 zákona v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce [anonymizováno], b) složitosti [anonymizováno], c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v [anonymizováno], a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v [anonymizováno], d) postupu orgánů veřejné moci během [anonymizováno] a e) významu předmětu [anonymizováno] pro poškozeného.

24. Objektivní odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem je dána tehdy, jsou-li kumulativně splněny tři podmínky: 1) nesprávný úřední postup, 2) vznik škody či nemajetkové újmy, 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody či nemajetkové újmy. Existence těchto podmínek musí být v [anonymizováno] poškozeným – žalobcem tvrzena a prokázána. V případě nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce soudního [anonymizováno] je třeba nemajetkovou újmu tvrdit, vychází se z vyvratitelné domněnky, že újma vzniká, náhrada nemateriální újmy slouží ke kompenzaci [anonymizováno] nejistoty, do níž byl poškozený uveden a v níž byl udržován. [příjmení] a případně výše finančního odškodnění se potom odvíjí od konkrétních okolností případu. Kromě délky [anonymizováno], kdy se přihlíží k celkové době, po kterou [anonymizováno] trvalo, nikoli k jednotlivým průtahům v [anonymizováno] – k době nečinnosti, se zohledňuje složitost případu, chování poškozeného, postup příslušných orgánů, význam [anonymizováno] pro poškozeného (srovnej stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [stanovisko NS]).

25. Odvolací soud setrval na svém již dovolacím soudem aprobovaném závěru, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, neboť délka [anonymizováno] je nepřiměřená okolnostem a povaze posuzovaného [anonymizováno], a že jsou dány zákonné podmínky pro vznik odpovědnosti žalované, neboť konstatování porušení práva nelze v tomto případě považovat za dostačující satisfakci a je třeba přistoupit k finančnímu odškodnění.

26. Znovu zhodnotil délku posuzovaného [anonymizováno] a s ohledem na závěry dovolacího soudu, jimiž je vázán, také kriterium jednání poškozeného, kterým mohl přispět k odstranění průtahů [anonymizováno].

27. Setrval na svém závěru, že základní částka odškodnění se dle Stanoviska [stanovisko NS] v poměrech České republiky pohybuje v rozmezí mezi [částka] až [částka] za jeden rok [anonymizováno], přičemž je nezbytné zohlednit také to, že jakékoliv [anonymizováno] vždy nějakou dobu trvá, což je vyjádřeno tím, že první dva roky [anonymizováno] jsou ohodnoceny částkou o polovinu nižší. Odvolací soud vzhledem ke skutečnosti, že posuzované [anonymizováno] je [anonymizováno] řízením ve fázi prověřování, které trvá již více než 11 let, dospěl k závěru, že základní částka za jeden rok [anonymizováno] by měla být stanovena ve výši [částka].

28. Žalobce v průběhu [anonymizováno] uváděl různou specifikaci toho, jak k žalované částce dospěl, resp. za jakou dobu požaduje odškodnění, výsledně s tím, že požaduje odškodnění až do rozhodnutí soudu, neboť posuzované [anonymizováno] není dosud skončeno. Tento jeho výsledný požadavek odvolací soud akceptoval a dospěl k závěru, že žalobci by mělo být poskytnuto finanční zadostiučinění za dobu od [datum] až do rozhodnutí odvolacího soudu Odvolací soud tedy dospívá k závěru, že základní částka odškodnění, kterého by se žalobci mělo dostat, činí za dobu 11 let a 1 měsíc a 10 dní (od [datum] do [datum]) [částka] (tj. 1 x [číslo], [částka], 10 x [částka], 10 x [částka]).

29. Vzhledem k tomu, že dovolací soud shledal závěry odvolacího soudu v rozsudku ze dne [datum] týkající se modifikace základní částky jejím snížením o 30 % za složitost [anonymizováno], zvýšením o 30 % za postup orgánů veřejné moci a snížením o 20 % z důvodu významu [anonymizováno] pro poškozeného řádně odůvodněnými a stanovenými v rámci přezkumné činnosti, odvolací soud na ně plně odkazuje, včetně odůvodnění v původním rozsudku, který nebyl zrušen zcela, ale zčásti, proto co do výše částky přiznané soudem I. stupně i odvolacím soudem nabyl právní moci.

30. Znovu, ve světle provedených důkazů, odvolací posoudil jednání poškozeného, kterým mohl přispět k průtahům v [anonymizováno] či je odstranit. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že žalobce spolu se skupinou ostatních poškozených podává prostřednictvím zmocněnkyně návrhy, stížnosti a opravné prostředky směřující k urychlenému projednání věci, aniž by kýženého cíle dosáhl, což mohlo přispět k jeho zvýšené frustraci, když po 11 letech od zahájení [anonymizována dvě slova] se věc nachází stále ve stádiu přípravného [anonymizováno]. Nelze však odhlédnout od skutečnosti, že tyto návrhy, stížnosti a opravné prostředky jsou podávány hromadně za všechny poškozené a nelze z nich ani seznat, zda žalobce je o daném postupu zmocněnkyně zpraven, zda mu byl obsah uvedených podání přetlumočen, a tedy, zda uvedená okolnost může mít skutečně tak hluboký zásah do jeho mysli z důvodu neuspokojení jeho práva na rychlé a spravedlivé projednání věci, a již vůbec není zřejmé, zda a jak tyto průtahy zasáhly do jeho [anonymizováno] či [anonymizována dvě slova]. Po zvážení těchto okolností má však odvolací soud za to, že je přiměřené z důvodu jednání poškozeného zvýšit základní částku o 5 %, a to s ohledem na uvedené návrhy, stížnosti a opravné prostředky, které teoreticky mohly směřovat ke zkrácení délky [anonymizováno], tyto byly [anonymizováno] oslyšeny, což mohlo vést k zvětšení frustrace poškozeného (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [číslo]).

31. Výsledně tak byla základní částka odškodnění [částka] snížena o 15 %, žalobci by tak mělo náležet odškodnění ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že žalobci bylo již předcházejícím rozsudkem přiznáno [částka] a domáhá se zaplacení další částky [částka], byla mu přiznána částka [částka] s příslušenstvím a ve zbytku ([částka] s příslušenstvím) nebyl nárok žalobce shledán důvodným. Rozsudek soudu I. stupně ve výroku III. byl proto co do částky [částka] s požadovaným zákonným úrokem z prodlení změněn podle ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. a v uvedeném rozsahu bylo žalobě částečně vyhověno, ve zbytku byl zamítavý výrok potvrzen.

32. Úrok z prodlení byl přiznán dle § [anonymizováno] odst. 1 OdpŠk a § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. K uplatnění nároku u žalované došlo dne [datum]. Následujícím dne po marném uplynutí 6 měsíční lhůty pro jeho uhrazení, tj. od [datum], se žalovaná dostala do prodlení. Soud I. stupně i odvolací soud však byly vázány návrhem žalobce.

33. Vzhledem ke změně napadeného rozsudku rozhodoval odvolací soud jak o nákladech odvolacího a dovolacího [anonymizováno], tak i o nákladech [anonymizováno] před soudem I. stupně, podle ust. § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobce v [anonymizováno] co do základu uspěl a rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu.

34. Žalobce požadoval dva nároky z titulu nemajetkové újmy, a to ve výši [částka] z titulu nesprávného úředního postupu za nepřiměřenou délku [anonymizováno] a ve výši [částka] z titulu nezákonných rozhodnutí. Dle § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) platí, že při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí. Pro oba nároky je třeba vyjít ze shodné tarifní částky, když rozhodnutí o výši plnění závisí na úvaze soudu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Při stanovení výše odměny se vychází pro oba nároky z tarifní hodnoty 50 [anonymizováno] dle § 9 odst. 4 písm. a) AT ve spojení s § 7 bod 5 AT s ohledem na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Aplikováno na projednávanou věc, v níž uplatněné nároky spojil žalobce ke společnému projednání, činí tarifní hodnota [částka] ([částka] + [částka]). K tomu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu např. usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nebo ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], který se zabývá objektivní kumulací nároků se závěrem, že„ je třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle § 8 a násl. AT“. Žalobce z procesního hlediska zavinil zastavení [anonymizováno] v nároku odškodnění nemajetkové újmy z titulu nezákonných rozhodnutí za odepření práv oběti [anonymizována dvě slova] (ust. § 146 odst. 2 o. s. ř.), o kterém rozhodl soud I. stupně až v nyní napadeném rozsudku. V druhém uplatněném nároku byl žalobce z procesního hlediska úspěšný. Lze proto uzavřít, že žádnému z účastníků nevznikl nárok na náhradu nákladů [anonymizováno] za obě [anonymizováno] před soudem I. stupně, prvé odvolací a dovolací [anonymizováno].

35. V následujícím třetím odvolacím i dovolacím [anonymizováno] byl žalobce z procesního hlediska úspěšný. Náleží mu proto soudní poplatek za dovolání ve výši [částka], odměna za šest úkonů právní pomoci ve výši [částka] za úkon (odvolání, vyjádření k odvolání protistrany, 2 x účast u odvolacího jednání, dovolání, vyjádření ze dne [datum]) a šest paušálů ve výši [částka] za úkon dle ust. § 13 odst. 4 AT za tytéž úkony. Protože je právní zástupce plátcem DPH, náleží mu i tato daň (ve výši 21 %) ze všech přiznaných částek nákladů [anonymizováno] vyjma soudního poplatku, tedy částka [částka]. [jméno] odvolací soud uložil procesně neúspěšné žalované straně zaplatit straně žalující, k rukám jejího právního zástupce (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.), a to v prodloužené pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.), která umožní žalované vyhradit z jejího rozpočtu v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech potřebné finanční prostředky.

36. Žalobci nebyla přiznána náhrada za vyjádření ze dne [datum], které je v podstatě jen komentářem k předložené listině a vyjádření ze dne [datum] (č. l. 371), které je komentářem k postupu [anonymizováno].