o zaplacení 10 533 932 Kč s příslušenstvím

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně řízení částečně zastavil co do částky [částka] (výrok I.), uložil žalované povinnost uhradit žalobci úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), rozhodl, že ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá (výrok III.) a že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.).

2. Takto bylo rozhodnuto o žalobě, jíž se žalobce domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nezákonného příkazu k odposlechu ve výši [částka], zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku omezení svobody vazbou nařízenou na základě nezákonného příkazu k odposlechu [částka], a dále náhrady škody, jež mu vznikla v souvislosti s nezákonnými rozhodnutími - ušlé odměny ve výši [částka] a nákladů spojených s financováním peněžité záruky (kauce) ve výši celkem [částka] (z toho smluvní úrok [částka] a úrok z prodlení z jistiny kauce [částka]). Z uvedených částek žalobce požadoval rovněž úrok z prodlení.

3. Původně žalobce požadoval též náhradu nemajetkové újmy z nezákonného rozhodnutí o peněžitém trestu ve výši [částka] s příslušenstvím, v této části však bylo řízení z důvodu částečného zpětvzetí žaloby částečně zastaveno ještě před vydáním napadeného rozsudku. Soud I. stupně dále v průběhu řízení nepřipustil rozšíření žaloby o nárok z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v tom, že Městský soud v Brně nerozhodl včas o vrácení peněžité záruky.

4. Žalovaná v průběhu řízení poskytla žalobci odškodnění ve výši [částka] za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným odposlechem, v této části vzal žalobce žalobu rovněž zpět. Soud I. stupně z důvodu tohoto částečného zpětvzetí žaloby zastavil řízení co do této částky podle § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) I. výrokem rozsudku.

5. Dále vzal soud I. stupně za prokázané, že žalobce u žalované své nároky předběžně uplatnil dne [datum], žalovaná vyplatila žalobci za nezákonný odposlech dne [datum] částku [částka]. Usnesením ze dne [datum] bylo zahájeno [podezřelý výraz] žalobce pro [podezřelý výraz], který měl spáchat formou spolupachatelství. Žalobce byl usnesením Okresního soudu [adresa]-venkov ze dne [datum], č.j. [spisová značka] vzat do vazby, jeho stížnost proti tomuto usnesení byla zamítnuta. Usnesením Okresního soudu v [město] ze dne [datum] byl žalobce ponechán ve vazbě s tím, že je přípustné přijetí nabídnuté peněžité záruky [částka]. Usnesením Městského soudu v [město] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], byla změněna výše peněžité záruky za vazbu žalobce z [částka] na [částka], usnesením Krajského soudu v [město] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], byla peněžitá záruka za vazbu žalobce zcela zrušena. Žalobce souhlasil, aby peněžitou záruku ve výši [částka] za něj složila paní [jméno FO], která uzavřela na tuto částku smlouvu o úvěru se společností [právnická osoba], jíž se zavázala uhradit smluvní úrok ve výši 6 % p.a., žalobce vystavil záruku za závazky vzniklé z této smlouvy. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla postoupena na společnost [firma], s níž dne [datum] paní [jméno FO] uzavřela změnu úvěrové smlouvy, nově se zavázala zaplatit smluvní úrok 10 % p.a. Dohodou ze dne [datum] žalobce převzal dluh [jméno FO] ze smlouvy o úvěru. Kauce byla fakticky složitelce vyplacena zpět dne [datum]. Výzvou ze dne [datum] byl žalobce vyzván k úhradě dluhu z úvěrové smlouvy, na základě této výzvy žalobce na stanovený účet uhradil dne [datum] částku [částka]. V předmětném [podezřelý výraz] byl žalobce pravomocně uznán vinným ze spáchání [podezřelý výraz]. 1 písm. a), odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, a rozsudkem Krajského soudu v [město] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 3 let, podmíněně odložený na zkušební dobu 4 let, a současně peněžitý trest v celkové výši [částka]. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka], byl rozsudek Krajského soudu v [město] ze dne [datum] ve výroku o uložení peněžitého trestu zrušen. Žalobce byl ve vazbě od [datum]. Usnesením Okresního soudu [adresa]-venkov ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo rozhodnuto o propuštění žalobce z vazby za současného přijetí složené záruky ve výši [částka], stanovení dohledu probačního úředníka a dalších omezení, usnesením Krajského soudu v [město] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] bylo usnesení ze dne [datum] zrušeno a bylo rozhodnuto, že žalobce se propouští z vazby na svobodu za současného přijetí složené peněžité záruky [částka], za dohledu probačního úředníka a se stanovením zákazu vycestovat do zahraničí. Dne [datum] podalo VSZ v [město] návrh na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu telefonní stanice žalobce a jeho ženy, příkazem Okresního soudu [adresa] – venkov, sp. zn. [číslo] ze dne [datum] byl odposlech a záznam telekomunikačního provozu telefonních stanic žalobce a jeho ženy přikázán. Při hlavním líčení dne [datum] byly k důkazu přehrány telefonní hovory žalobce. Státní zástupce [tituly před jménem] Galát v rozhovoru pro deník Novinky.cz dne [datum] uvedl, že v dané věci jsou jasné odposlechy a že se žalobce se svou manželkou obohatili. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka] bylo rozhodnuto, že vydáním příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu telefonní stanice žalobce a jeho ženy byl porušen zákon. Žalobce vypověděl, že mu bylo velmi nepříjemné, že odposlechy byly založeny ve spise, byly prováděny při hlavním líčení k důkazu a byly zmíněny i v rozsudku. V rozhovorech se žalobce bavil s kamarádem, používali i vulgarity, odposlechy negativně ovlivnily jeho společenský život, telefonuje jen z nutnosti a má obavy, že je odposloucháván.

6. Soud I. stupně věc právně posoudil dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“). Protože žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk). Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Ohledně nároku na odškodnění za nezákonný odposlech soud shledal, že je zde dán odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí, posuzoval proto, zda je poskytnutá částka odškodnění [částka] dostatečná, zejména s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo ve smyslu § 31a OdpŠk. Zásah do práv žalobce byl v tomto případě dle soudu závažný a je odůvodněno finanční zadostiučinění, částku [částka] však soud shledal jako dostačující a přiměřenou. Nelze odhlédnout od toho, že žalobce byl v dané věci pravomocně odsouzen, což podstatně snižuje jím tvrzenou újmu. [částka] Kč je odpovídající i vzhledem k rozhodování v obdobných případech (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka]), požadavek na dalších [částka] proto soud zamítl. Výrok o přiznání úroku z prodlení z poskytnuté částky [částka] soud odůvodnil ustanovením § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010.

7. Ohledně ušlého zisku za dobu vazebního omezení osobní svobody a náhrady nemajetkové újmy za nezákonnou vazbu soud uvedl, že základní podmínkou pro vznik práva na náhradu újmy způsobené rozhodnutím o vazbě je takový výsledek [podezřelý výraz] řízení, při němž nedochází k odsouzení dotyčné osoby, resp. k pravomocnému vyslovení viny za skutek, v souvislosti s nímž byla vzata do vazby. V dané věci bylo [podezřelý výraz] pravomocně skončeno odsuzujícím rozsudkem Městského soudu v [město] ze dne [datum] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v [město] ze dne [datum], pro [podezřelý výraz] odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, a to pro stejný skutek, pro který byl žalobce vzat do vazby (následně byl usnesením Nejvyššího soudu zrušen toliko výrok o uložení peněžitého trestu). Rozhodnutí o vazbě nebylo ani zrušeno pro nezákonnost Ústavním soudem, toho se přitom lze domáhat i po propuštění z vazby, až kdyby se toho žalobce domohl, byla by naplněna podmínka nezákonného rozhodnutí dle § 8 odst. 1 OdpŠk. Argumentace žalobce, že z odůvodnění usnesení o vazbě jednoznačně vyplývá, že jediným (zásadním) důvodem pro vydání rozhodní o vazbě byly odposlechy, které byly následně označeny za nezákonné, neobstojí. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o vazbě nebylo zrušeno a vazba nikdy nebyla označena za nezákonnou, nelze tomuto uplatněnému nároku vyhovět (k tomu srov. rozhodnutí Nejv. soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a rozhodnutí Nejv. soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Pokud šlo o náhradu škody z titulu nákladů na obstarání peněžní záruky, stát za podmínek § 7 a násl. OdpŠk zásadně odpovídá i za škodu, která obviněnému vznikla v souvislosti s podáním návrhu na peněžitou kauci a jejím složením podle § [podezřelý výraz] řádu, i zde však platí § 8 odst. 1 OdpŠk. V případě nezákonného usnesení o zahájení [podezřelý výraz] je jeho protiprávnost dovozována až z výsledku řízení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu [datum], sp. zn. [spisová značka]). V daném případě tudíž absentuje nezákonné rozhodnutí, na základě kterého by měl žalobce nárok na odškodnění, proto byl i tento nárok zamítnut.

8. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně dle § 142 odst. 3 ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř., když téměř zcela úspěšná (vyjma částky [částka], kterou vzal žalobce pro chování žalované zpět, a části úroku z prodlení) byla v řízení žalovaná, které soud přiznal náhradu za 5 úkonů po [částka].

9. Proti výrokům III. a IV. uvedeného rozsudku podal včasné odvolání žalobce. Uvedl, že se nedomáhá přezkoumání nepřipuštění změny žaloby, neboť ve věci odškodnění nesprávného úředního postupu podá žalobu novou. Pokud šlo o zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným nařízením odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, adekvátní by bylo odškodnění ve výši [částka], když odposlechy telefonní stanice žalobce byly pořízeny nezákonně, došlo tak k zásahu do práva žalobce na tajemství telefonické komunikace, odposlechy byly čteny a přehrány v hlavním líčení za účasti veřejnoprávních médií a jejich obsah byl uveden v odůvodnění rozsudku MS v [město] ze dne [datum], dozorující státní zástupce [tituly před jménem] Galát opakovaně poskytoval veřejnoprávním médiím rozhovory, v nichž na odposlechy odkazoval, odposlechy byly po cca 10 let součástí [podezřelý výraz], poté byly sice ze spisu odstraněny, nadále však zůstaly součástí zvukového záznamu z hlavního líčení. U žalobce po nezákonném odposlechu dodnes přetrvává [podezřelý výraz] a obava, že bude odposloucháván. Odposlechy byly také hlavním důvodem pro vzetí žalobce do vazby. Proto újma žalobce dosahuje značně vyšší intenzity než v porovnávaném případě. Uznání viny žalobce v [podezřelý výraz] nemá spojitost s mírou zadostiučinění za tuto nemajetkovou újmu. Snížení odškodnění žalobce proto, že byl v [podezřelý výraz] shledán vinným, by znamenalo, že by byl za totéž potrestán opakovaně. Pokud šlo o ostatní nároky, kde soud neshledal existenci odpovědnostního titulu, žalobce odpovědnost žalované neodvozuje ze speciálního ustanovení § 9 odst. 1 OdpŠk, ale z obecného ustanovení § 7 a 8 OdpŠk (bylo-li rozhodnutí o vazbě zrušeno nebo změněno pro nezákonnost, postupuje se dle posledně citovaného ustanovení). Výsledek řízení spočívající v uznání viny obžalovaného nemůže zhojit nezákonná rozhodnutí učiněná v průběhu řízení a zbavit žalovanou odpovědnosti za škodu tím vzniklou. Usnesení o vazbě přitom bylo nezákonné, protože z jeho odůvodnění vyplývá, že základním důvodem pro jeho vydání byly odposlechy. Právní úprava neumožňuje obviněnému domáhat se vydání deklaratorního rozhodnutí o nezákonnosti usnesení o vzetí do vazby, má pouze možnost domáhat se přezkoumání zákonnosti rozhodnutí o odposlechu. Újma (s výjimkou nemajetkové) přitom obvykle obviněnému nevzniká bezprostředně v důsledku rozhodnutí o nezákonném odposlechu, nýbrž až v důsledku následného rozhodnutí o vzetí do vazby. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě v plném rozsahu vyhoví, a aby žalovanou zavázal k náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

10. Žalovaná uvedla, že soud I. stupně věc posoudil správně po skutkové i právní stránce, odůvodnění rozsudku je kvalitní a přesvědčivé, postavené na dostatečně zjištěném skutkovém stavu. V odvolání žalobce neuvádí argumenty způsobilé přivodit změnu nebo zrušení napadeného rozhodnutí. Žalovaná proto navrhla, aby rozsudek soudu I. stupně byl v napadené části potvrzen. Z jednání odvolacího soudu se omluvila.

11. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání při nařízeném jednání rozsudek soudu I. stupně v rozsahu odvoláním napadených výroků, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o.s.ř.) a po zopakování a doplnění dokazování příkazem k odposlechu ze dne [datum], vyrozuměním [veřejný orgán] ze dne [datum] a Stanoviskem žalované ze dne [datum], a po seznámení účastníků s dalším rozhodnutím ve srovnatelné věci (rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. [spisová značka] ze dne [datum]) dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

12. Příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu OS [adresa]-venkov ze dne [datum], č.j. [číslo]-[spisová značka], bylo prokázáno, že odposlech a záznam provozu telefonní stanice žalobce byl nařízen na dobu od [datum] do [datum]. Vyrozuměním [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno, že odposlech a záznam telefonní stanice žalobce byl ukončen ke dni [datum], s odůvodněním, že důvody k jeho nasazení pominuly. Odvolací soud tedy uzavírá, že v případě žalobce byl odposlech nařízen na dobu 3 měsíců, byl však ukončen již po 2 měsících.

13. Stanoviskem žalované ze dne [datum] bylo prokázáno, že kromě finančního zadostiučinění [částka] poskytla žalovaná žalobci (v tomto Stanovisku) též omluvu za nezákonný příkaz k odposlechu.

14. V ostatním odkazuje odvolací soud na správná skutková zjištění soudu I. stupně.

15. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím.

16. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

17. Podle § 9 odst. 1 OdpŠk má právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě také ten, na němž byla vazba vykonána, jestliže bylo proti němu [podezřelý výraz] zastaveno, jestliže byl obžaloby zproštěn nebo jestliže byla věc postoupena jinému orgánu.

18. Pokud jde o odpovědnost státu za újmu způsobenou rozhodnutím o vazbě, mohou nastat dvě situace: buď může být dán odpovědnostní titul na základě § 9 odst. 1 OdpŠk (jestliže bylo [podezřelý výraz] zastaveno, došlo ke zproštění obžaloby nebo k postoupení věci jinému orgánu) nebo na základě § 8 odst. 1 OdpŠk, jestliže rozhodnutí o vazbě bylo pravomocně zrušeno, změněno nebo jeho nezákonnost byla jinak deklarována (např. Ústavním soudem). Ani jedna z těchto situací zde však nenastala, neboť žalobce byl v [podezřelý výraz] pravomocně uznán vinným, a rozhodnutí o vazbě nebylo shledáno nezákonným (narozdíl od příkazu k odposlechu, který byl shledán nezákonným Nejvyšším soudem). Žalobce nyní sice uvádí, že se domníval, že rozhodnutí o jeho vazbě je nezákonné, nevyužil však možnosti domáhat se zrušení rozhodnutí o vazbě ústavní stížností, což mohl učinit i po svém propuštění z vazby (viz stanovisko pléna Ústavního soudu Pl. ÚS-st. 25/08 ze dne [datum], dále též judikatura Ústavního soudu, na niž odkazoval soud I. stupně).

19. V souladu se zásadou presumpce správnosti rozhodnutí není soud v řízení o odpovědnosti státu za škodu oprávněn sám posuzovat zákonnost rozhodnutí vydaného v jiném řízení a podmínka nezákonnosti rozhodnutí je splněna pouze tehdy, bylo-li toto pravomocné rozhodnutí skutečně jako nezákonné zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Neexistuje tedy zákonný podklad pro to, aby byla žalobci přiznána náhrada škody v situaci, kdy rozhodnutí, proti němuž brojí, nebylo zrušeno či změněno (srov. usnesení Nejvy. soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejv. soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]).

20. Odvolací soud proto zcela souhlasí s tím, že v případě nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku vazby ve výši [částka], nároku na náhradu ušlé odměny za dobu, kdy byl žalobce ve vazbě, ve výši [částka], jakož i nároku na náhradu nákladů spojených s financováním peněžité záruky nahrazující vazbu ve výši celkem [částka] (z toho úrok z prodlení [částka]) nebyl dán odpovědnostní titul, neboť tím by mohlo být pouze rozhodnutí o vazbě, pokud by bylo nezákonné dle § 8 odst. 1 OdpŠk, nebo pokud by došlo k naplnění podmínek § 9 odst. 1 OdpŠk (tzn. nezákonné by bylo samotné [podezřelý výraz] – k tomu viz rozsudek Nejv. soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]). Již z tohoto důvodu nemohly být splněny podmínky pro odpovědnost státu za žalobcem nárokovanou újmu.

21. Poukazoval-li žalobce na souvislost uvedených nároků s nezákonným příkazem k odposlechu, k tomu odvolací soud dodává, že mezi nezákonným příkazem k odposlechu a shora uvedenými újmami není přímá příčinná souvislost, ta by mohla být dána právě jen ve vztahu k nezákonnému rozhodnutí o vazbě.

22. Dále se odvolací soud zabýval tím, zda bylo dostatečné žalobci již poskytnuté zadostiučinění za nezákonný příkaz k odposlechu, přičemž v odvolacím řízení bylo prokázáno, že žalovaná žalobci poskytla nejen zadostiučinění finanční ([částka]), ale rovněž zadostiučinění ve formě omluvy.

23. Kromě případu, jenž k porovnání použil soud I. stupně (tedy rozsudek Městského soudu v Praze č.j. [spisová značka] ze dne [datum], k němuž odvolací soud toliko dodává, že v uvedeném případě nezákonný odposlech probíhal 3 měsíce a žalovaná jako zadostiučinění poskytla omluvu, kterou Městský soud v Praze shledal nedostatečnou, proto přiznal ještě odškodnění finanční ve výši [částka]), využil odvolací soud k porovnání ještě další rozsudek, týkající se odškodnění ve srovnatelné věci - rozsudek Městského soudu v Praze č.j. [spisová značka] ze dne [datum]. V uvedeném případě se nezákonný příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu týkal 3 telefonních čísel poškozeného a nezákonný zásah (odposlech) trval 4 měsíce; soud shledal, že konstatování porušení práva není dostačující formou satisfakce, a přiměřená je finanční satisfakce ve výši [částka] ([částka] za každý měsíc odposlechu), počet odposlouchávaných telefonních stanic není z hlediska výše odškodnění rozhodující.

24. I s přihlédnutím k uvedenému srovnávacímu případu potom shledal odvolací soud v tomto případě poskytnuté finanční zadostiučinění ve formě omluvy plus vyplacení částky [částka] za dostatečné, plně odškodňující nemajetkovou újmu žalobce. V posuzované věci byl sice příkaz k odposlechu vydán na dobu 3 měsíců, k ukončení odposlechu však došlo již po 2 měsících, ze všech porovnávaných případů byl proto odposlech v této věci prováděn po dobu nejkratší (což újmu žalobce snižuje), na druhé straně byly odposlechy následně v [podezřelý výraz] přečteny při hlavním líčení (což naopak újmu zvyšuje). Namítaná „medializace odposlechů“ státním zástupcem újmu žalobce nezvyšuje, neboť medializace se týkala především samotného [podezřelý výraz], které bylo (dle výsledku) proti žalobci vedeno důvodně; nebyl medializován konkrétní obsah odposlechů, pouze skutečnost, že odposlechy související s [podezřelý výraz] žalobce existují. Odškodnění případné újmy manželky žalobce, způsobené jejím nezákonným odposlechem, nebylo předmětem tohoto řízení. Vzhledem ke všem těmto skutečnostem považuje odvolací soud požadavek žalobce na vyšší finanční zadostiučinění za nedůvodný, odvoláním napadený zamítavý výrok III. byl tudíž věcně správný.

25. Správně rozhodl soud I. stupně též o nákladech řízení, vzhledem k tomu, že předmětem řízení před soudem I. stupně bylo několik nároků žalobce s různou tarifní hodnotou (u nároků na náhradu nemajetkové újmy činila tarifní hodnota každého z nároků [částka] podle § 9 odst. 4 písm. a) a.t.). Žalobce byl úspěšný pouze s jedním z nároků v tarifní hodnotě [částka] (nemajetková újma způsobené nezákonným odposlechem), neúspěšný byl s nároky v tarifní hodnotě [částka] (ušlý zisk), [částka] (náklady spojené s kaucí), [částka] (nemajetková újma způsobená vazbou) a dalších [částka] (nemajetková újma z důvodu nezákonně uloženého trestu). Z porovnání tarifních hodnot vyplývá, že žalobce byl úspěšný pouze v poměrně nepatrné části sporu, tzn. žalované svědčí dle § 142 odst. 3 o.s.ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení (nákladů nezastoupeného účastníka).

26. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích III. a IV. potvrdil podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný.

27. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř., když v odvolacím řízení byla zcela úspěšná žalovaná, které vznikly náklady nezastoupeného účastníka dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za jeden úkon (písemné vyjádření k odvolání) ve výši [částka].