Rozhodnutí 17 CO 357/2022-35

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % ročně do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), a dále rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok II.).

2. Takto soud prvního stupně rozhodl v řízení, jehož předmětem byl nárok dle čl. 7 odst. 1 písm. c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů (dále jen„ Nařízení“) na odškodnění cestující [jméno] [příjmení] za zpoždění letecké přepravy, když let č. AF1383 z [obec] do Paříže dne [datum] byl zpožděn, v důsledku čehož cestující zmeškala navazující let č. UL 564 z Paříže do [příjmení] (Srí Lanka) a do cílové destinace dorazila se zpožděním přesahujícím 3 hodiny. Žalobkyně vstoupila do práv cestující na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Soud I. stupně ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání. Výrok o náhradě nákladů řízení byl odůvodněn § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) a procesním úspěchem žalobkyně. Výše náhrady nákladů byla stanovena částkou [částka] jako součet zaplaceného soudního poplatku [částka], odměny za 3 úkony právní pomoci po [částka] podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., 3 režijních paušálů po [částka] a 21 % DPH ve výši [částka].

3. Proti II. výroku rozsudku podala včasné odvolání žalovaná, s uvedením, že náklady řízení byly stanoveny v nesprávné výši. Žaloba v dané věci naplňuje znaky formulářové žaloby, jak je vymezuje ve své judikatuře Ústavní soud (nález sp. zn. I. ÚS 3923/11 ze dne [datum]). Zejména část žaloby týkající se právní argumentace postrádá jakoukoli individualizaci a lze ji bez dalšího aplikovat na obdobné případy, což i právní zástupce žalobkyně opakovaně činí. Žalobkyně a její právní zástupce vystupují v obdobných věcech opakovaně a pravidelně, což si může soud ověřit z vlastní činnosti. Naplnění znaků formulářové žaloby ve vztahu k žalobě ve věci paušální kompenzace cestujících podle Nařízení potvrdil Ústavní soud výslovně v usnesení sp. zn. III. ÚS 3804/15 ze dne [datum]. V souladu s judikaturou je proto třeba při výpočtu náhrady nákladů řízení aplikovat ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu, dále jen „a.t.“). Navíc žalobkyni měla být přiznána náhrada nákladů pouze za 2 úkony právní služby – přípravu a převzetí zastoupení a návrh ve věci samé. U předžalobní výzvy žalobkyně nedoložila splnění podmínek pro přiznání tohoto nároku dle § 142a odst. 1 o.s.ř., tedy že žalované zaslala tuto výzvu v zákonem stanovené lhůtě na adresu pro doručování (do datové schránky nebo na adresu zapsanou v obchodním rejstříku). Na základě pouhého předložení vyhotovení výzvy bez důkazu o doručení či minimálně odeslání výzvy na adresu žalované pro doručování nelze v souladu s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 č.j. 10 C 329/2021-30 ze dne [datum rozhodnutí] žalobkyni náhradu nákladů řízení přiznat. Výše náhrady nákladů řízení by tak měla činit [částka] ([částka] za soudní poplatek, odměna za dva úkony po [částka], 2 náhrady hotových výdajů po [částka] a DPH). Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek ve výroku II. změnil tak, že žalované uloží povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a dále aby žalobkyni byla uložena povinnost k náhradě nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] (odměna [částka] za 1 úkon právní služby – převzetí věci, odměna [částka] za půl úkonu právní služby – odvolání proti nákladům řízení, 2 náhrady hotových výdajů po [částka] a 21% DPH).

4. Žalobkyně k odvolání uvedla, že II. výrok napadeného rozsudku je správný. O formulářovou žalobu se nejedná, žalovaná vykládá tento pojem příliš extenzivně. Žalovaná sama v odvolání uznává, že věci týkající se Nařízení se liší označením účastníků, vylíčením skutkového stavu, právním důvodem žaloby i žalovanou částkou. Již z toho je patrné, že se každá žalovaná věc odlišuje a vyžaduje komplexní právní posouzení a čas. Každá žaloba je individuální, odlišuje je zejména různorodost problémů spojených s leteckou přepravou a s tím spojená právní argumentace. Každá žaloba je též spojena s různým množstvím předložených listinných důkazů. Věc řešil např. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích v rozhodnutí č.j. 27 Co 200/2022-129 ze dne 31. 8. 2022, v němž přesvědčivě zargumentoval, proč v daném případě nelze použít § 14b a.t.: předně nejde o spotřebitelský spor, ale o spor dvou právnických osob, a nejde ani o spor charakteristický svojí ustálenou opakovaností, formulační jednoduchostí a právní náročností. Navíc pokud by žalovaná řádně plnila své povinnosti ze smluv o přepravě, podobných sporů by nebylo třeba. Náhrada nákladů řízení by ve vztahu k žalované měla plnit i výchovnou funkci. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí potvrdil a žalobkyni přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení.

5. Odvolací soud přezkoumal napadený II. výrok rozsudku soudu I. stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o.s.ř.), aniž za tímto účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. e) o.s.ř.), a shledal odvolání důvodným.

6. Soud I. stupně správně (podle § 142 odst. 1 o.s.ř.) uložil povinnost k náhradě nákladů řízení žalované, nesprávně však určil celkovou výši těchto nákladů.

7. Podle § 14b odst. 1 a.t. v občanském soudním řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje [částka] a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty přes [částka] do [částka] … [částka]. Podle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. paušální částka jako náhrada výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné pro účely stanovení náhrady nákladů řízení za každý z úkonů právní služby hrazený podle odstavce 1 a 2 činí [částka].

8. Odvolací soud shledal, že v dané věci jsou splněny všechny podmínky pro aplikaci § 14b a.t. Podaná žaloba je„ formulářovou žalobou“ ve smyslu § 14b odst. 1 a.t. a též ve smyslu judikatury Ústavního soudu, např. nálezu I. ÚS 3923/2011 ze dne [datum], tedy jde o návrh, mající podobu využitého vzoru, od nějž se odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření, však je totožný či jen s drobnými odchylkami.

9. Odvolacímu soudu je z jeho činnosti známo, že žalobkyně postoupené nároky cestujících proti provozovatelům letecké přepravy, vyplývající z Nařízení, uplatňuje v soudních řízeních opakovaně. Městský soud v Praze eviduje více než 20 těchto sporů, v nichž v letech [rok] a [rok] rozhodoval či rozhoduje jako soud odvolací (např. pod sp. zn. 25 Co 345/2021, 12 Co 155/2022, 17 Co 319/2022, 17 Co 109/2022 atd.). Ještě významně vyšší množství těchto sporů rozhoduje soud I. stupně (např. z usnesení Městského soudu v Praze č.j. 25 Co 345/2021-38 ze dne [datum rozhodnutí] vyplývá, že Obvodní soud pro Prahu 6 v rámci odvolacího řízení předložil odvolacímu soudu seznam 94 řízení zahájených žalobkyní v letech [rok] [rok], v nichž žalobkyni zastupoval JUDr. [jméno] [příjmení], a při porovnání deseti namátkově vybraných žalob z těchto řízení byly konstatovány zcela minimální rozdíly mezi nimi, spočívající pouze ve výměně údajů o žalovaném, cestujících, označení a datu letu, délce zpoždění, datu prodlení a výše požadované náhrady a jejich obdobnost).

10. Nárok na paušální náhradu za zpoždění či zrušení letu vyplývající z Nařízení lze přitom dle odvolacího soudu považovat za typově jednoduchý spor, o čemž svědčí i obsah a strukturování podané žaloby o rozsahu jednoho listu (dvou stran). První strana žaloby obsahuje jen označení účastníků a předmětu sporu (výši žalované částky), druhá strana obsahuje stručný popis skutku (informace o cestujících, identifikace zpožděného letu a o délce zpoždění), informaci o postoupení pohledávky z cestujícího na žalobkyni a konstatování, že žalovaná žalovanou částku přes výzvu neuhradila, následuje seznam typově označených důkazů, obecné právní posouzení (odkaz na příslušné ustanovení Nařízení) a žalobní petit. Obsah žaloby v této věci tak odpovídá obsahu žalob porovnávaných odvolacím soudem ve zmíněném usnesení č.j. 25 Co 345/2021-38 ze dne [datum rozhodnutí].

11. Odvolací soud proto uzavírá, že v daném případě charakter sporu a podané žaloby i výše žalované částky zcela naplňují podmínky § 14b a.t.

12. Poukazovala-li žalobkyně na rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích č.j. 27 Co 200/2022-129 ze dne 31. 8. 2022 (v němž krajský soud dospěl v obdobné věci k závěru, že § 14b a.t. uplatnit nelze, neboť se o formulářovou žalobu nejedná), odvolací soud poukazuje na skutečnost, že z uvedeného rozhodnutí vyplývá, že Krajský soud v Hradci Králové ze své praxe neeviduje poznatky o obdobných sporech účastníků, a též proto dochází k závěru, že se nejedná o opakovaný a typově jednoduchý spor. Jak je však uvedeno výše, poznatky Městského soudu v Praze z jeho činnosti jsou zcela rozdílné a naopak potvrzují značné množství a stále se opakující charakter žalob podávaných žalobkyní, z čehož vyplývá, že pro žalobkyni sepsání každé takovéto žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby.

13. Odvolací soud rovněž nesouhlasí s tím, že by aplikace § 14b a.t. byla vyloučena z důvodu, že se nejedná o spor, kde účastníkem na straně žalované je spotřebitel. Takové omezení z § 14b a.t. nevyplývá. Jestliže žalobkyně v rámci svého podnikání uzavírá smlouvy o postoupení pohledávek z letecké přepravy s jednotlivými cestujícími (spotřebiteli) a tento typ pohledávek poté prostřednictvím formulářových žalob v rámci své podnikatelské činnosti vymáhá v soudních řízeních, není důvodu vylučovat tyto žaloby z aplikace § 14b a.t., jestliže plně odpovídají všem podmínkám tohoto ustanovení. Závěr, že žaloby na náhradu škody v letecké přepravě podávané žalobkyní na základě Nařízení jsou žalobami formulářovými, vyslovil ostatně Městský soud v Praze již opakovaně (kromě usnesení č.j. 25 Co 345/2021-38 ze dne [datum rozhodnutí] též např. v usnesení č.j. 12 Co 170/2021-53 ze dne [datum rozhodnutí] či usnesení č.j. 12 Co 136/2022-89 ze dne 10. 5. 2022).

14. Pokud jde o počet úkonů právní služby učiněných zástupcem žalobkyně v tomto řízení, odvolací soud na základě obsahu spisu shledává, že právní zástupce žalobkyně učinil v řízení 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a.t.: převzetí a příprava zastoupení a sepis žaloby. Předžalobní výzva byla žalobkyní učiněna dne [datum] a byla žalované nepochybně též doručena, neboť žalovaná na ni reagovala e-mailem z [datum]. Z obsahu výzvy však vyplývá, že nebyla učiněna prostřednictvím právního zástupce, ale přímo žalobkyní – žalobkyni proto za ni nemůže náležet náhrada dle advokátního tarifu, ale toliko paušální náhrada nákladů nezastoupeného účastníka dle vyhlášky č. 254/2015 Sb.

15. Žalobkyni tedy náleží náhrada nákladů řízení před soudem I. stupně v následující výši: náhrada za zaplacený soudní poplatek [částka], náhrada nákladů nezastoupeného účastníka dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 1 úkon (předžalobní výzvu) ve výši [částka], odměna advokáta dle § 14b odst. 1 a.t. za 2 úkony do podání návrhu na zahájení řízení včetně (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) po [částka], 2 paušální náhrady výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a 21% DPH z nákladů právního zastoupení, tj. [částka]. Celková výše nákladů řízení činí [částka].

16. S ohledem na shora uvedené odvolací soud podle § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil rozhodnutí soudu I. stupně v napadeném výroku co do výše náhrady nákladů řízení tak, že jejich výše činí [částka], ve zbývajícím rozsahu uvedený výrok jako věcně správný potvrdil dle § 219 o.s.ř.

17. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř., když v odvolacím řízení byla procesně úspěšná žalovaná. Žalované, která byla v odvolacím řízení zastoupena advokátem, náleží náhrada nákladů řízení v celkové výši [částka]: odměna advokáta dle § 7 a.t. z tarifní hodnoty [částka] (rozdíl mezi výší náhrady nákladů řízení přiznané soudem I. stupně a soudem odvolacím), a to [částka] za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 1 a.t. (příprava a převzetí zastoupení) a [částka] za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 písm. c) a.t. (sepis odvolání proti výroku o nákladech řízení), 2 paušální náhrady výdajů dle § 13 odst. 4 a.t. po [částka] a 21% DPH [částka]. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalobkyni uloženo zaplatit tuto náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované.