pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí] č.j. 17 C 15/2017-238

1. Soud I. stupně uvedeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] (výrok I.) a náklady řízení ve výši [částka] (výrok II.), vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně původně domáhala zaplacení částky [částka] z titulu smluvní pokuty s příslušenstvím. V řízení vystupuje jako právní nástupce [právnická osoba] s.r.o., která uzavřela se společností [právnická osoba], dne [datum] smlouvu o půjčce ve výši [částka]. Půjčka měla být splacena do [datum] spolu se smluvním úrokem. Pro případ prodlení dlužníka byla sjednána smluvní pokuta [částka], ale i úrok z prodlení z jistiny. Půjčka však dlužníkem ve sjednaném termínu nebyla vrácena. Žalovaná se stala ručitelem na základě smluvně převzatého závazku ručení ze dne [datum]. Právo na žalobkyni jako nynějšího věřitele přešlo smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum].

3. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to v rozsahu nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] s tím, že tato částka byla dlužníkem uhrazena v rámci exekuce dne [datum]. Soud prvního stupně usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. 17 C 15/2017-102 řízení ohledně návrhu na zaplacení částky [částka] zastavil s odkazem na § 96 o. s. ř. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dnem [datum].

4. Předmětem řízení tak zůstal uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], v kapitalizované podobě částky [částka] Počátek prodlení je specifikován jako den následující po e-mailové komunikaci stran, týkající se uplatnění nároku na smluvní pokutu.

5. Žalovaná ve svých vyjádřeních navrhovala žalobu zamítnout s tím, že nárok není důvodný. Poukázala na exekuční řízení a dílčí platby dlužníka a namítla, že není zřejmé, jak byly ze strany soudního exekutora započítávány. Zpochybnila jeho postup a konstatovala, že původně ani nebylo zřejmé, pro jakou částku je exekuce vedena. Namítala nepřiměřenou výši smluvní pokuty, kterou může soud snížit s odkazem na § 301 obch. zák. Sjednaný smluvní úrok ve výši 15 % ročně shledala rovněž nepřiměřeným, převyšujícím obvyklou úrokovou sazbu. Navíc argumentovala nepoměrem mezi právy a povinnostmi smluvních stran, když dluh byl dle jejího názoru„ přezajištěn“. K zajištění pohledávky původního dlužníka byly totiž použity směnky, ručitelská prohlášení třetích subjektů, zřízení zástavních práv k nemovitostem ve vlastnictví dlužníka, úrok z prodlení 0,5 % denně.

6. Soud prvního stupně po provedeném řízení ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. 17 C 15/2017-167, jímž žalobě vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni [částka]. Současně žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni i náhradu nákladů řízení. K odvolání žalované odvolací soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. 17 Co 200/2020-207 napadený rozsudek zrušil a věc vrátil prvostupňovému soudu k dalšímu řízení. Uložil soudu I. stupně zjistit, zda a kdy byli dlužník a následně i žalovaná vyzváni k zaplacení předmětného nároku s tím, že výzva k zaplacení samotné smluvní pokuty nepostačuje. Dále soudu uložil zabývat se tvrzením žalované, že na smluvní pokutu částečně plnila.

7. Poté soud I. stupně zopakoval a doplnil dokazování. Vzal za prokázané, že společnosti [právnická osoba] (věřitel) a [právnická osoba] (dlužník) uzavřely dne [datum] smlouvu o půjčce. V této smlouvě se věřitel zavázal dlužníkovi poskytnout finanční prostředky ve výši [částka], jakož se i dlužník zavázal věřiteli půjčku vrátit do [datum] a zaplatit úroky z půjčky ve výši 15 % ročně. Pro případ prodlení dlužníka s vrácením půjčky o více než 7 dní byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka]. Mezi uvedenými společnostmi byl sepsán JUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum] notářský zápis, sp. zn. N 126/2012 a Nz 112/2002. V tomto notářském zápisu bylo prohlášeno, že došlo k uzavření uvedené smlouvy o půjčce, a to včetně ujednání o smluvní pokutě, jakož i souhlas dlužníka a jeho jednatele k přímé vykonatelnosti takových závazků. Mezi stranami byla současně tímto dokumentem uzavřena platná dohoda o umořování závazků dlužníka, dle které pro částečná plnění platí následující pořadí: 1/sjednané úroky; 2/ jistina; 3/ úroky z prodlení a konečně 4/ smluvní pokuta. Dne [datum] žalovaná písemně prohlásila, že věřiteli ručí za splnění závazku dlužníka z uvedené smlouvy o půjčce, a to včetně příslušenství a smluvních pokut, nebude-li tento uhrazen samotným dlužníkem.

8. Závazek ze smlouvy o půjčce nebyl dlužníkem splněn řádně a včas, neboť ke dni [datum] nebylo zaplaceno ničeho. Dlužník se proto ocitl v prodlení, čímž nastala jeho povinnost zaplatit smluvní pokutu sjednanou ve výši [částka]. V důsledku prodlení dlužníka pak právní předchůdkyně žalobkyně iniciovala u Obvodního soudu pro Prahu 6 zahájení exekučního řízení, které bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Dlužník byl písemně vyzván k zaplacení smluvní pokuty a jejího příslušenství, a to výzvou k úhradě před provedením exekuce ze dne [datum], dále dopisem ze dne [datum] a dopisem ze dne [datum] s tím, že jinak bude dluh vymáhán po ručiteli. Posledně uvedeným dopisem byl dlužník vyzván k úhradě příslušenství smluvní pokuty - úroku ve výši [částka] (ve výši 7,05 % ročně z částky [částka], a to za období od [datum] do [datum]). Samotná smluvní pokuta byla uhrazena dlužníkem v průběhu exekučního řízení dne [datum]. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení smluvní pokuty bez dalšího [datum] a [datum].

9. Během probíhající exekuce (vedené Exekutorským úřadem [okres], u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. [spisová značka]) bylo postupně dlužníkem zaplaceno [částka], tedy došlo k úhradě jistiny půjčky a smluvního úroku. K datu [datum] zůstala nezaplacená smluvní pokuta a kapitalizovaný úrok z ní. Soud konstatoval, že dlužník nedisponoval dostatečným množstvím peněžních prostředků, aby mohl nárok žalobkyně na příslušenství smluvní pokuty uhradit, a to zejména s ohledem na to, že v rámci dispozitivního charakteru § 330 obch. zák. bylo mezi věřitelem a dlužníkem sjednáno pořadí umořování dluhu dlužníka, když úhrady se nejprve započítávaly na sjednané úroky, následně na jistinu, dále na úroky z prodlení a teprve až v poslední řadě na smluvní pokutu. Nebylo prokázáno, že na smluvní pokutu bylo placeno něco již dříve, tj. před [datum].

10. Věcná aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] O postoupení pohledávky byla žalovaná informována oznámením právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum]. Změna v osobě věřitele pak byla promítnuta i do probíhající exekučního řízení, když vstup žalobkyně do řízení namísto právní předchůdkyně žalobkyně byl připuštěn usnesením soudního exekutora Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [číslo], č.j. [číslo jednací].

11. Soud věc právně posoudil jednak dle obch. zák. (zákon č. 513/91 Sb.) - §§330, 365, 303 a dle zákona č. 40/1964 Sb. ve znění [účinnost] (dále jen obč. zák.) - § 657, § 544. Smlouvu o půjčce posoudil jako platnou včetně ujednání o smluvní pokutě vázaného na konkrétní porušení povinnosti. Konstatoval, že obchodní zákoník sice v § 330 obsahuje pořadí plnění při existenci více závazků, ale jedná se o úpravu dispozitivní, která může být nahrazena dohodou stran, což se v projednávaném případě stalo. Účastníci závazkového vztahu si v notářském zápisu sjednali pro případné částečné plnění pořadí – smluvní úroky, jistina, úroky z prodlení a jako poslední smluvní pokuta.

12. Uzavřel, že dlužník se nesplněním své povinnosti vrátit půjčku a zaplatit sjednaný úrok ve sjednané lhůtě ([datum]) ocitl v prodlení (§ 365 obch. zák.). Vzhledem k tomu, že toto prodlení dlužníka trvalo déle než sem dnů (poslední den této lhůty připadl na [datum]), vznikla povinnost k zaplacení sjednané smluvní pokuty (dnem [datum]). V důsledku prodlení s uhrazením smluvní pokuty pak následně vznikla povinnost k zaplacení úroku z prodlení (§ 365 a § 369 odst. 1 obch. zák., jakož § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.).

13. Aktivní legitimaci žalobkyně soud odvodil od platné smlouvy o postoupení pohledávky z [datum] a pasivní legitimaci žalované od ručitelského prohlášení ze dne [datum] ve smyslu § 303 obch. zák.

14. Pokud jde o výzvu k plnění ve vztahu k úrokům z prodlení ze smluvní pokuty, soud I. stupně akceptoval závazný názor odvolacího soudu ze zrušovacího usnesení, že nepostačuje výzva k zaplacení samotné smluvní pokuty.

15. S ohledem na majetkové poměry dlužníka, proti kterému bylo již od roku 2013 vedeno exekuční řízení, ve kterém bylo mimo jiné vymáhána i smluvní pokuta ve výši [částka], k jejímuž zaplacení došlo až dne [datum], učinil závěr, že dlužník svůj závazek k zaplacení smluvní pokuty fakticky nebyl schopen splnit. Za této situace uzavřel, že výzvy dlužníku na zaplacení úroku z prodlení ze smluvní pokuty před podáním žaloby na ručitele nebylo třeba (§ 306 odst. 1 věta druhá obch. zák.).

16. Žalobě tak vyhověl a o nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř.

17. Proti rozsudku podala odvolání žalovaná. Vyslovila domněnku, že předmětné řízení bylo zahájeno pouze s úmyslem získat náhradu nákladů řízení a zhojení chybného postupu žalobkyně a [právnická osoba] s.r.o. při postoupení pohledávek za dlužníkem společností [právnická osoba] v exekučním řízení a u exekučního soudu. Exekuce byla vedena na zcela nesprávnou částku. Původnímu dlužníkovi tak bylo znemožněno uhrazení dluhu vůči žalobkyni, neboť nebylo postaveno najisto, kolik činí výše dluhu původního dlužníka, když původní věřitel neuvedl všechny zaplacené platby. Žalovaná má za to, že žalobkyně uplatněným nárokem rozšiřuje obsah ručitelského závazku s cílem maximalizace zisku z postoupené pohledávky (jistina, smluvní úrok, smluvní úrok z prodlení a smluvní pokuta). Dále namítla, že ručení není vedle peněžitého dluhu dlužníka vůči věřiteli„ dalším“ samostatným peněžitým dluhem ručitele vůči věřiteli, nýbrž jen zajištění dluhu dlužníka vůči věřiteli. Prodlení ručitele se zaplacením dluhu dlužníka vůči věřiteli tak nevyvolá další samostatný úrok z prodlení k tíži věřitele. Přiznání zákonného úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně ze smluvní pokuty tak, jak je požadován, je v rozporu s dobrými mravy, ale také v rozporu se sjednanou smlouvou o půjčce a s ručitelským prohlášením. Kromě toho poukázala žalovaná na to, že žalobkyně řádně a včas nevyzvala dlužníka k úhradě příslušenství smluvní pokuty. Závěr soudu ohledně postupu dle § 306 obch. zák., tj. bez potřeby výzvy dlužníka je ničím nepodložený, když soud v tomto směru neprováděl žádné dokazování. Upozornila na to, že majetek dlužníka byl znalecky oceněn pro účely exekučního řízení a jeho hodnota byla stanovena jen v nemovitostech částkou [částka]. Současně vznesla námitku promlčení s odkazem na § 402 a § 351 odst. 2 obch. zák. Závěrem svého odvolání polemizovala se správností výroku o nákladech řízení. Zpochybnila přiznaný počet úkonů, náklady řízení před mediátorem ale i celý výpočet nákladů řízení. Uzavřela, že by mělo být uvažováno o nákladech řízení v intencích § 150 o.s.ř. Navrhla změnu napadeného rozsudku tak, že bude žaloba zamítnuta a jí přiznány náklady řízení.

18. Žalobkyně ve svém vyjádření navrhla rozsudek potvrdit jako věcně správný. Namítla, že žalovaná jen opakuje argumentaci z prvního odvolání. Poukázala na to, že žalovaná do okamžiku zrušovacího usnesení odvolacího soudu nikdy nenamítala nedostatečnost výzvy k plnění. Zdůraznila, že respektuje závazný názor odvolacího soudu, a proto dne [datum] zaslala dlužníkovi novou výzvu. V tomto směru uvedla, že taková výzva může být podána i v průběhu řízení. Polemizovala s tím, zda je přípustná námitka promlčení v odvolacím řízení, a to i s přihlédnutím ke koncentraci řízení. Konstatovala, že námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy a za dané situace představuje zjevné zneužití práva.

19. Odvolací soud přezkoumal z podnětu odvolání žalované rozsudek soudu I. stupně a řízení, které předcházelo jeho vydání, podle § 212 a § 212a o.s.ř., postupem podle § 214 odst. 1 o.s.ř., a dospěl poté k závěru, že odvolání je částečně opodstatněné, přičemž neshledal potřebu dalšího doplnění dokazování.

20. Soud I. stupně zjistil spolehlivě a úplně skutkový stav věci. Odvolací soud však plně nesdílí právní posouzení věci.

21. Dle § 306 odst. 1 obch. zák. ručitelův závazek má podpůrnou povahu; předpokladem věřitelova oprávnění domáhat se ručením zajištěného závazku na ručiteli, je že dlužník závazek nesplnil přes výzvu k zaplacení a tato výzva musí být písemná. Subsidiarita je prolomena jen v případech, kdy věřitel nemůže výzvu uskutečnit, event. tehdy, je-li nepochybné, že dlužník svůj závazek nesplní (např. dlužník je neznámého pobytu, jeho adresu nelze zjistit a nelze mu doručit výzvu nebo je zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek, je v insolvenci) - § 306 odst. 1 věta druhá obch. zák.

22. Není sporu o tom, že ručí-li ručitel za zaplacení peněžité pohledávky, zahrnuje jeho ručitelský závazek i příslušenství spočívající v zákonném úroku z prodlení. Jak již bylo naznačeno, předpokladem ymáhání závazku na ručiteli je písemná výzva dlužníku ke splnění splatného závazku (viz např. rozsudek NS ČR sp. zn. 26 Odo 786/2006). Takové výzvy bylo třeba i v projednávaném případě. V případě dlužníka [právnická osoba] nelze dovodit, že neměl žádný majetek a že je nepochybné, že dluh nesplní. Dlužník měl prokazatelně majetek, jak se ukázalo v exekučním řízení, a celý dluh včetně smluvní pokuty v jeho průběhu uhradil. Délka exekučního řízení se odvíjela především od toho, že vznikaly spory o to, kolik a na jakou část dluhu mají být postupně hrazené částky započteny. Tyto rozpory následně vyřešil až exekuční soud, následně soud odvolací a dovolací.

23. Právo na plnění ručitelského závazku věřiteli vznikne až po marném uplynutí přiměřené doby po jeho výzvě vůči dlužníkovi, tj. od splatnosti závazku (§340/2 obch. zák.) Promlčecí doba ve vztahu věřitele a ručitele by měla začít běžet ode dne splatnosti ručitelského závazku (§ 392 odst. 1 obch. zák.). Promlčecí doba je 4 roky (§392/1 obch. zák.). V projednávané věci věřitel zaslal dlužníkovi výzvu k zaplacení smluvní pokuty bez dalšího [datum], na příslušenství smluvní pokuty zaslal první výzvu až [datum]. Odvolací soud souhlasí s argumentací žalobkyně, že výzva k plnění může být zaslána i v průběhu soudního řízení. Z uvedeného vyplývá, že nejdříve mohl být ručitelský závazek ve vztahu k úroku z prodlení ze smluvní pokuty splatný [datum]. Žalobkyni potom náleží tento úrok 4 roky zpět, tj. za období od [datum] do [datum], tj. v kapitalizované podobě ve výši [částka]. Ve zbytku (tj. co do částky [částka]) je nárok žalobkyně promlčen (za období od [datum] do [datum]).

24. Žalovaná namítala, že přiznáním úroku z prodlení ze smluvní pokuty došlo fakticky k rozšíření ručitelského závazku, neboť prodlením dlužníka se zaplacením dluhu nemůže vzniknout„ další“ samostatný úrok z prodlení k tíži ručitele. Tato obrana není důvodná, neboť, jak již bylo shora uvedeno, ručí-li ručitel za zaplacení peněžité pohledávky, zahrnuje jeho ručitelský závazek i příslušenství spočívající v zákonném úroku z prodlení. Není sporu ani o tom, že lze požadovat úrok z prodlení i za prodlení s platbou smluvní pokuty.

25. Pokud jde o námitku promlčení, tu lze vznést kdykoliv v průběhu řízení až do jeho pravomocného skončení, tedy i v řízení odvolacím (viz např. rozsudky NS sp. zn. 32 Odo 879/2002 nebo 32 Cdo 4291/2007).

26. Námitka promlčení není ani v rozporu s dobrými mravy. To, že ji žalovaná uplatnila během řízení nelze považovat za zneužití práva. Jedná se o její obranu ve sporu, když žalobkyni nikdy neslibovala, že dlužnou částku dobrovolně uhradí a věc hodlá vyřešit smírně (viz např. usnesení NS sp. zn. 25 Cdo 3319/2013).

27. Za této situace odvolací soud rozsudek soudu I. stupně potvrdil jen částečně jako věcně správný dle § 219 o.s.ř., konkrétně co do částky [částka]. Ve zbylé části (ohledně částky [částka]) jej změnil dle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. tak, že žalobu zamítl.

28. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a 2 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 o.s.ř. Žalovaná měla přes částečné zamítnutí žaloby větší úspěch ve věci a náleží jí tak náklady řízení v poměru 62 % (po porovnání úspěchu 81 % a neúspěchu 19 %). Tyto náklady sestávají z nákladů právního zastoupení, soudního poplatku, cestovného a náhrady ztraceného času.

29. Náklady za řízení před soudem I. stupně činí celkem [částka] (při výpočtu 62 % celku). Ty sestávají ze soudního poplatku [částka], z nákladů právního zastoupení dle advokátního tarifu v podobě 9 úkonů právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení [datum]; žaloba; vyjádření [datum]; ú.j. [datum]; vyjádření [datum]; ú.j. [datum]; vyjádření [datum]; [datum] a zpětvzetí části žaloby [datum]). Nebyl přiznán úkon právního zastoupení za vyjádření dne [datum], neboť fakticky se jednalo jen o předložení důkazních listin s průvodním textem. Dále nebyl přiznán úkon za mediační jednání, a to s odkazem na nález ÚS sp.zn. II.ÚS 3391/15. Dále byly přiznány 2 úkony právní služby po [částka] (po omezení žaloby), ke každému úkonu byl přiznán režijní paušál po [částka]. Dále byly přiznány další tři úkony právní služby po [částka] (vyjádření [datum]; [datum]; ú.j. [datum]) spolu s režijními paušály po [částka]; dále dva úkony po [částka] za první odvolací řízení – vyjádření [datum] a ú.j. [datum] spolu s režijními paušály po [částka]. K tomu byla přiznána náhrada jízdného zástupce žalobkyně osobním automobilem Audi A7 k jednotlivým ú.j. na trase [obec] – [obec] a zpět (ú.j. [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]) ve výši [částka], [částka], [částka], [částka] a [částka], ke každé takto vyúčtované cestě bylo přiznáno 9 půlhodin ztráty času (9x100 Kč). Takto vypočteno by žalobkyni náleželo při 100 % úspěchu [částka]. S přihlédnutím k pouze částečnému úspěchu ve věci, činí 62 % těchto nákladů [částka], jak je již shora uvedeno.

30. Pokud jde o náklady řízení před odvolacím soudem, ty byly přiznány v přepočtu k 62 % ve výši [částka].

31. Za odvolací řízení byly žalobkyni přiznány náklady právního zastoupení za 2 úkony právní služby po [částka] (vyjádření [datum]; ú.j. [datum]), ke všem těmto úkonům režijní paušály po [částka], dále jízdné na trase [obec] – [obec] a zpět osobním automobilem Audi A7 dne [datum] ve výši [částka], k tomu [částka] (náhrada za 9 půlhodin ztráty času 9x100 Kč). Při 100 % úspěchu by žalobkyni náležely náklady odvolacího řízení [částka] 62 % z této částky představuje přiznanou částku [částka].

32. K takto vypočteným nákladům řízení odvolací soud dodává, že DPH zástupci žalobkyně nebylo přiznáno s přihlédnutím k tomu, že přestal být v průběhu řízení (od roku 2020) plátcem DPH. V době rozhodování tak plátcem není a nebude mít povinnost jejího odvodu.