pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. 10 C 325/2015-329

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky [částka] se specifikovaným úrokem z prodlení, jako náhrady nákladů za hrazené služby, které vynaložila za léčení poškozeného [jméno] [příjmení], v důsledku zaviněného protiprávního jednání třetích osob vůči pojištěnci. Tvrdila, že dne [datum] došlo při provádění rekonstrukce a střešní nástavby bytového domu v [obec a číslo], [ulice a číslo], ke zranění jejího pojištěnce [jméno] [příjmení], který v průběhu svých pracovních činností na staveništi scházel po schodišti ze sedmého nadzemního podlaží, na horním schodišťovém rameni zakopl, upadl na podestu, za podestou propadl otvorem budované výtahové šachty v mezipatře mezi 6. a 7. nadzemním podlažím, který nebyl zajištěn ani svislým ohrazením, ani vodorovným zakrytím, následně propadl dalším otvorem o rozměrech cca 60x150 cm, do hloubky cca 19 metrů, na dno výtahové šachty. Utrpěl těžká zranění, která si vyžádala hospitalizaci, operace, rehabilitační i lázeňskou léčbu. Proběhlo šetření Policie ČR, která trestní stíhání odložila a šetření Oblastního inspektorátu práce pro hlavní město Prahu. Z těchto šetření, i ze znaleckého posudku v jejich rámci vypracovaného, vyplynulo, že žalovaná porušila předpisy k zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci a k zajištění bezpečnosti při výstavbě, že v příčinné souvislosti s tímto porušením došlo k pracovnímu úrazu pojištěnce. Žalovaná byla hlavním smluvním dodavatelem stavby, hlavní zhotovitel, další osoby podílející se na zhotovení stavby vůči ní byly v postavení smluvních subdodavatelů. Dovolávala se ust. § 420 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník. Rovněž tvrdila, že žalovaná z titulu svého postavení převzala celý prostor staveniště a proto nesla po dobu realizace stavby komplexní odpovědnost za bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Poukazovala na to, že na zhotovení stavby se podílelo několik smluvních subdodavatelů, že v rozporu se zákonem nebyl určen koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, že výkonem funkce stavbyvedoucího byl pověřen [jméno] [příjmení], který nebyl držitelem platného osvědčení autorizovaného technika ve výstavbě, že došlo ke vzniku a přetrvávání závažných nedostatků v zabezpečení pracoviště, za což byla žalovaná ze strany oblastního inspektorátu práce sankcionována pokutou [částka]. Chybělo zabezpečení otvoru u podesty schodiště mezi 6. a 7. nadzemním podlažím a byl nedostatečně zabezpečen otvor u podesty schodiště mezi 5. a 6. nadzemním podlažím budovy, tedy nebyla zajištěna ochrana osob před nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, nebyla prováděna dostatečná kontrola bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

2. Žalovaná namítala, že mezi ní a poškozeným nebyl žádný vztah, poškozený pracoval jako osoba samostatně výdělečně činná, byl ve smluvním vztahu s [právnická osoba] [příjmení], že měla smluvní vztah s [právnická osoba] [příjmení], dle smlouvy o dílo, jejíž součástí bylo ujednání o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a také zápis o předání staveniště, že převzetím staveniště přešla odpovědnost za bezpečnost při provádění stavebních prací na toho, kdo staveniště převzal. Poukazovala na závěry znaleckého posudku vypracovaného Policií ČR, na skutečnost, že se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájení trestního stíhání konkrétní osoby. Také namítala, že uzavřela smlouvu o dílo s [právnická osoba], která budovala výtahovou šachtu a schodiště, za tím účelem převzala staveniště a zavázala se dodržovat veškeré bezpečnostní a stavební předpisy.

3. Soud I. stupně rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. 10 C 325/2015-238 žalobě zcela vyhověl, rozhodl o nákladech řízení, k odvolání žalované Městský soud v Praze usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. 17 Co 321/2019-267 rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení zejména z důvodu nedostatečně zjištěného skutkového stavu.

4. Shora uvedeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítl (výrok II.), žalované uložil povinnost zaplatit českému státu - Obvodnímu soudu pro Prahu 7 na soudním poplatku částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.), žalobkyni uložil povinnost zaplatit českému státu – Obvodnímu soudu pro Prahu 7 na nákladech státu -znalečném částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.), žalované uložil povinnost zaplatit českému státu – Obvodnímu soudu pro Prahu 7 na nákladech státu -znalečném částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V.) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VI.).

5. Provedl dokazování spisem Policie ČR, Obvodního ředitelství policie [obec] III, služby kriminální policie a vyšetřování, [obec a číslo] [číslo jednací], spisem Oblastního inspektorátu práce [číslo jednací], výslechy svědků, znaleckými posudky a výslechy znalců, a dalšími listinami. Měl za prokázané, že dne [datum] došlo při provádění střešní nástavby bytů a vestavby výtahu v bytovém domě v [obec a číslo], [ulice a číslo], ke zranění [jméno] [příjmení], který je pojištěncem žalobkyně, že Bytové družstvo [ulice a číslo] jako objednatel uzavřelo s žalovanou jako zhotovitelem smlouvu na vybudování bytových jednotek v půdních prostorách budovy a vestavbu výtahu do stávajícího schodišťového prostoru domu (smlouva o dílo ze dne [datum]). [jméno] [příjmení] měl uzavřenou smlouvu o dílo s žalovanou, předmětem díla byl závazek [jméno] [příjmení] provést pro objednatele – žalovanou dílo na své náklady a nebezpečí, a to provedení sádrokartonových konstrukcí a souvisejících prací a dodávek. [jméno] [příjmení] společně s [jméno] [příjmení] prováděli na stavbě práce jako OSVČ pro [jméno] [příjmení], měli provést sádrokartonové konstrukce ve střešní nástavbě bytů. [jméno] [příjmení], scházel ze schodiště v 7. nadzemním podlaží, kde byla umístěna šatna, přepadl přes okraj podesty mezi 6. a 7. nadzemním podlažím, propadl částečným zakrytím výtahové šachty, otvorem 60x150cm a zřítil se výtahovou šachtou do hloubky cca 19 m na mezipatro mezi 1. a 2. nadzemním podlažím, následkem pádu si způsobil závažné poranění páteře, sleziny, pánve a nohou, které si vyžádalo okamžitou lékařskou pomoc a následnou hospitalizaci. Žalovaná měla uzavřenou smlouvu o dílo s firmou [právnická osoba], která mimo jiné prováděla výtahovou šachtu a schodiště v 6. a 7. nadzemním podlaží. Pracovníkům firmy [právnická osoba] práci každodenně přiděloval stavbyvedoucí pan [příjmení], dával jim konkrétní pokyny, práci po nich kontroloval, o bezpečnosti práce je proškoloval pan [příjmení], najatý žalovanou. Zakrytí výtahové šachty bylo nedostatečné, rozměr zbývajícího prostoru 30x150cm, resp. 60x150cm po odstranění - jednoho dílce (volně položená lešeňová deska), odporuje požadavkům právních předpisů. [jméno] [příjmení] i [právnická osoba] se zavázali, že budou provádět vlastní dozor nad dodržováním bezpečnostních předpisů a budou soustavně kontrolovat péči o bezpečnost a ochranu zdraví na pracovištích objednatele. [právnická osoba] převzala pracoviště dne [datum], mělo se jednat o prostory obytného domu, a [jméno] [příjmení] dne [datum], prostory v 6. a 7. nadzemním podlaží. Prostor výtahové šachty v úrovni mezi 6. a 7. nadzemním podlažím v době úrazu nebyl zabezpečen proti možnému pádu. Na daném staveništi měl být, ale nebyl, ustanoven koordinátor BOZP, který měl zpracovat plán BOZP, odpovědné za ustanovení koordinátora BOZP bylo Bytové družstvo [ulice a číslo]. Schodiště mezi 6. a 7. nadzemním podlažím bylo pracovištěm pro všechny, kteří se na stavbě pohybovali, v den úrazu došlo k odbednění schodiště, schodiště nebylo opatřeno zábradlím, které má sloužit nejen proti pádu, ale i pro přidržení proti zavrávorání. Otvory mají být proti propadnutí zakryty tak, aby nemohlo dojít k samovolnému nebo nechtěnému posunutí krytu. Stavba měla být vybavena kolektivní ochranou, aby se s výjimkou, že někdo překoná zábranu, mohl stát úraz. Poškozený se mohl pohybovat v prostoru mezi 6. a 7. nadzemním podlažím, jeho obuv nebyla příčinou pádu, telefonování na stavbě nebylo zakázáno. V den úrazu pracovníci firmy [právnická osoba], na pokyn stavbyvedoucího [příjmení], předělávali svislé zabezpečení výtahové šachty v nižším podlaží. V příloze smlouvy o dílo s Bytovým družstvem [ulice a číslo] se žalovaná zavázala dodržovat veškeré bezpečnostní, stavební, hygienické a ekologické předpisy na pracovišti objednatele. Policie ČR trestní věc odložila, Oblastní inspektorát BOZP uložil žalované pokutu za správní delikt na úseku bezpečnosti práce, neboť dne [datum] nebyl zajištěn otvor u podesty schodiště mezi 6. a 7. nadzemním podlažím tak, aby byla zajištěna ochrana osob proti pádu. Žalobkyně uhradila náhradu nákladů na hrazené služby ve výši [částka]. Soud neprováděl další dokazování revizním posudkem navrženým žalovanou, který by měl odstranit rozpory mezi posudkem vypracovaným v trestním řízení a posudkem předloženým žalovanou, neboť vycházel ze znaleckého posudku vypracovaného v trestním řízení, ze závěrů Oblastního inspektorátu práce a ze znaleckého posudku – revizního, vypracovaného Ing. Klasem, na základě zadání soudu, další revizní posudek měl za nadbytečný.

6. Zjištěný skutkový stav soud I. stupně posuzoval po právní stránce s ohledem na ust. § 3079 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (o.z.), dle ust. § 420, § 438 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (obč. zák.), podle § 55 zák.č. 48/1977 Sb., dovolal se judikatury Nejvyššího soudu vztahující se k ust. § 420 odst. 2 obč. zák., a k otázce příčinné souvislosti. Dospěl k závěru, že žalovaná odpovídá za škodu, a to i za situace, že konkrétní činnosti vykonávaly jiné osoby, firma [právnická osoba], kterou žalovaná ke své činnosti využila, a to podle § 420 odst. 2 obč. zák. Za podstatnou příčinu vzniku škody na zdraví [jméno] [příjmení] měl, že nebyl řádně zabezpečen prostor výtahové šachty. Rovněž dovodil, že poškozený neměl důvod úmyslně vstoupit do prostoru výtahové šachty, z jeho strany se jednalo o náhodný krok. Dovodil spoluzavinění poškozeného v rozsahu 30 %, když poškozený je osobou dlouhodobě pracující na stavbách, v den nehody věděl, že došlo k odbednění schodiště, nezachoval patřičnou míru opatrnosti a obezřetnosti, s největší pravděpodobností telefonoval, nevěnoval dostatečnou pozornost tomu, kam šlape. Žalobě proto co do 70 % uplatněného nároku vyhověl, co do 30 % žalobu zamítl.

7. O nákladech státu za znalečné rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., o povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek podle ust. § 2 odst. 3, § 4 odst. 1 písm. j), § 6 zákona o soudních poplatcích a o nákladech řízení mezi účastníky navzájem rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle poměru úspěchu a neúspěchu v řízení.

8. Rozsudek napadla žalobkyně i žalovaná včasným odvoláním.

9. Žalobkyně brojila proti zamítavému výroku II., namítala nevěrohodnost znaleckého posudku prof. [jméno] [příjmení] (mechanismus pádu), zejména pak jeho závěru, že poškozený vstoupil na podlážku, nezpochybňovala, že poškozený mohl padat do výtahové šachty ve svislé poloze, když znalec [příjmení] vyloučil, že by se poškozený do šachty dokutálel, tvrdila, že je spekulativní závěr, že do šachty – na podlážku poškozený vstoupil vědomě, poukazovala na výškový rozdíl (110 cm) mezi podestou a zakrytím výtahové šachty podlážkami. Měla za to, že logický nehodový děj je takový, že poškozený cestou ze schodů ze 7. do 6. nadzemního podlaží zavrávoral či zakopl na schodech, doklopýtal k nezabezpečenému otvoru, kterým propadl. Nesouhlasila se spoluzaviněním poškozeného, se závěrem soudu I. stupně, že poškozený byl neopatrný, nepozorný a že telefonoval, měla za to, že takový závěr není podložen důkazy, když telefon měl u sebe a při pádu mu vypadl z kapsy. Nepozornost poškozeného nemohla být příčinou jeho pádu, pokud by bylo zábradlí na schodišti, po němž poškozený scházel, opatřeno zábradlím, a otvor výtahové šachty by byl správně zakryt, k úrazu by nedošlo. Zdůraznila případně zanedbatelné zavinění poškozeného ve vztahu k zanedbání povinností žalovanou. Navrhla, aby rozsudek soudu I. stupně byl změněn tak, aby jí výsledně byla přiznána celá žalovaná částka.

10. Žalovaná brojila proti vyhovujícímu výroku rozsudku, namítala, že soud I. stupně dospěl k nesprávným resp. neúplným závěrům o skutkovém stavu, když neprovedl jí navržený důkaz revizním znaleckým posudkem a fakturami firmy [právnická osoba] Tvrdila, že do doby odsunutí posledního lešenářského prkna z otvoru výtahové šachty neznámou osobou, byl tento dostatečně zabezpečen, mezera byla menší než 25 cm. Nelze po ní spravedlivě požadovat, aby každou vteřinu či minutu kontrolovala, zda zabezpečení trvá. Tvrdila, že případně je dána odpovědnost [právnická osoba], která se zavázala jako subdodavatel provést dílo (výtahová šachta) na vlastní odpovědnost a nebezpečí, této firmě předala pracoviště – prostory obytného domu [ulice a číslo] včetně přístupových cest, skladových ploch apod. Porovnávala závěry v řízení použitých znaleckých posudků. Tvrdila, že [právnická osoba] najala, aby zcela samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost provedla část sjednaných prací, že nebylo prokázáno, že by osoby pracující ve výtahové šachtě byly k ní ve vztahu subordinace. Měla za to, že se soud I. stupně nedostatečně zabýval příčinnou souvislostí. Dovozovala drtivou odpovědnost poškozeného za škodlivý následek.

11. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalované měla za to, že vypracování dalšího revizního znaleckého posudku je nadbytečné, že otázka nedostatečného zabezpečení otvoru výtahové šachty byla vyřešena již rozhodnutím Oblastního inspektorátu práce a revizním znaleckým posudkem Ing. Klase. Namítala, že budovaná výtahová šachta nebyla dostatečně zabezpečena svislou zábranou, vodorovné zakrytí šachty nebylo rovněž dostatečné, i před posunutím poslední lešenářské podlážky, schodiště mezi 6. a 7. nadzemním podlažím bylo odbedněno, zpřístupněno k chůzi a nebylo opatřeno zábradlím. Souhlasila se závěrem soudu I. stupně, že pracovníci firmy Dmytrostav na stavbě prováděli pomocné práce, dle pokynů stavbyvedoucího a žalované, nikoli samostatně a vlastním jménem. Poukazovala na to, že staveniště jako celek převzala od objednatele žalovaná a stejně – jako celek předávala staveniště dalším subjektům, že schodiště bylo pracovištěm všech, žalovaná se tímto způsobem nemohla zprostit odpovědnosti za jeho zabezpečení. Znovu dovozovala, že pokud by byl otvor výtahové šachty řádně zabezpečen, k úrazu by nedošlo a vyjadřovala se k spoluzavinění poškozeného.

12. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaných odvolání napadený rozsudek, včetně řízení, které mu předcházelo dle ust. § 212 a 212a odst. 1 a 5 o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání nejsou důvodná.

13. Soud I. stupně zjistil dostatečně skutkový stav věci, zhodnotil provedené důkazy a zjištěný skutkový stav správně posoudil po právní stránce. Doplnění dokazování dalším revizním znaleckým posudkem, či fakturami má i odvolací soud za nadbytečné, když znalec [příjmení] [příjmení] podal na základě zadání soudu revizní posudek a jeho závěry před soudem obhájil, faktury firmy [právnická osoba] (účetní doklady) nemohou přispět k zjištění faktického stavu.

14. Odvolací soud vychází ze skutkového stavu zjištěného soudem I. stupně, z něhož vyplývá, že žalovaná dne [datum] uzavřela jako zhotovitel s Bytovým družstvem [ulice a číslo] jako objednatelem smlouvu o dílo, na vybudování bytových jednotek v půdních prostorách budovy a vestavbu výtahu do stávajícího schodišťového prostoru domu, práce prováděla prostřednictvím subdodavatelů, s nimiž uzavírala dílčí smlouvy, mimo jiné uzavřela smlouvu s [právnická osoba] na provedení stavebních prací spojených s výstavbou půdních bytů a výstavbou výtahu, dle zápisu o předání pracoviště [právnická osoba] předala celé prostory obytného domu. Na stavbě pracovalo více subjektů – subdodavatelů, kteří rovněž přebírali pracoviště v domě, práci každodenně rozděloval a kontroloval stavbyvedoucí žalované pan [příjmení], nemající příslušné osvědčení, nebyl zajištěn koordinátor stavby. [příjmení] byla probourána šachta pro budoucí výtah, otvor do šachty v mezipatře mezi 6. a 7. nadzemním podlažím byl zakryt volně položenými lešenářskými deskami, zůstal volný prostor 30x150cm, resp. 60x150cm. Dne [datum] došlo k odbednění schodiště mezi 6. a 7. nadzemním podlažím, bylo zpřístupněno pro chůzi pracovníků, nebylo opatřeno zábradlím. Poškozený [jméno] [příjmení] scházel ze 7. nadzemního podlaží, kde byla umístěna šatna, překonal podestu a výškový rozdíl (110 cm) z podesty do prostoru výtahové šachty, otvorem o rozměru 60x150cm šachtou propadl a došlo k jeho těžkému zranění, které si vyžádalo dlouhodobé léčení a výdaje na toto vynaložené v žalované částce.

15. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu I. stupně, že je dána odpovědnost žalované dle ust. § 420 odst. 2 obč. zák. dle něhož platí, že škoda je způsobena právnickou osobou, anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena. Soud I. stupně rovněž odkázal na přiléhavou judikaturu Nejvyššího soudu reprezentovanou např. rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 25 Cdo 5481/2016, ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 32 Cdo 5480/2016, dle níž ustanovení § 420 odst. 2 obč. zák. dopadá na případy, kdy konkrétní činnost, při níž vznikla škoda, vykonává právnická či fyzická osoba (podnikatel) nikoliv sama, nýbrž prostřednictvím jiných osob, které zaměstnává nebo jejichž práci ke své činnosti využívá. Tato odpovědnost právnické či fyzické osoby se uplatní nejen v případech, kdy škoda byla způsobena jejich zaměstnancem, ale i tehdy, byla-li způsobena jinými osobami, které podnikatelský subjekt použil ke své činnosti. Není proto podmínkou přímý právní (smluvní) vztah toho, kdo škodu způsobil, vůči podnikateli. Tzv. osoba použitá k činnosti neprovádí práci vlastním jménem a na vlastní riziko, ale pro právnickou (fyzickou) osobu, podle jejích pokynů či příkazů, popřípadě v jejím zájmu. Ustanovení § 420 odst. 2 obč. zák. se uplatní tehdy, když je přímý škůdce v zaměstnaneckém nebo obdobném právním vztahu vůči právnické, popř. fyzické osobě a škodu způsobil při činnosti, kterou prováděl pro tuto osobu podle jejích příkazů a pokynů, nikoliv tedy vlastním jménem a na vlastní riziko. Odpovědnost právnické, popř. fyzické osoby nastupuje namísto škůdce, který způsobil škodu při plnění povinností vyplývajících z jeho vztahu k této osobě nebo vznikajících v souvislosti s tímto vztahem. Dále také např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 25 Cdo 832/2016, ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 25 Cdo 3823/2018.

16. [právnická osoba] jeho pracovníci, kteří vybourávali prostor pro výtahovou šachtu, nepracovali samostatně, na„ svém“ díle, na samostatném pracovišti, ale pracovali dle každodenních pokynů stavbyvedoucího žalované, nedá se hovořit o samostatném pracovišti [právnická osoba], neboť žalovaná vytvářela protokoly o předání staveniště účelově, přičemž prostory celého domu jako pracoviště formálně předala Dmytrostavu, ačkoliv totéž pracoviště, či jeho části, předávala současně jiným subjektům, prostory schodiště, podesty, nebyly pracovištěm konkrétních osob, ale byly využívány všemi, kdo se na stavbě pohybovali. V den úrazu se již na výtahové šachtě, na jejím vybourání, nepracovalo, tyto práce byly ukončeny v dubnu 2013, pracovníci [právnická osoba] vykonávali jiné práce dle pokynů stavbyvedoucího, resp. žalované jako zhotovitele celého díla. Žalovaná byla povinna zabezpečit staveniště tak, aby nedocházelo k úrazům, a byla povinna kontrolovat, zda jsou nebezpečná místa na staveništi po celou dobu dostatečně zabezpečena, s to v souladu s nařízením vlády č. 362/2005 Sb., zejména pak s jeho ust. § 3 odst. 2 a 5, což neučinila.

17. V den úrazu nebyl otvor do výtahové šachty v mezipatře mezi 6. a 7. nadzemním podlažím zakryt tak, aby toto zakrytí vyhovovalo ust. § 3 odst. 5 nařízení vlády č. 362/2005 Sb., neboť byl volný prostor o rozměru přesahujícím 0,25m, konkrétně o rozměru 60x150cm, kterým poškozený propadl. Žalovaná se mýlí, pokud dovozuje, že na ní nelze spravedlivě požadovat, aby v každém okamžiku měla nebezpečný prostor zabezpečen proti pádu. V řízení vznikla polemika, zda otevřený prostor v době před nehodou byl o velikosti menší nebo větší než 0,25m, žalovaná tvrdila, že byl do 0,25m. V řízení bylo prokázáno, že otvor do výtahové šachty byl zakryt volně položenými deskami, nezabezpečenými proti posunutí, zůstala mezera, kvůli odloženým dlaždicím. Velikost této mezery nelze odvozovat od šířky dlaždice menší než 25cm, jak činila žalovaná, neboť z fotodokumentace pořízené policií plyne, že bylo více dlaždic na sobě nepravidelně položených a krom toho z policejního spisu vyplynulo, že otvor byl větší než 25cm, což vypovědělo více svědků, pokud stavbyvedoucí [příjmení] dodatečně svoji výpověď změnil, že volný prostor byl namísto původně uváděných 30cm, o velikosti 23 cm, při současném rozložení ostatních desek – vytvoření větších mezer mezi nimi, nelze z toho usuzovat na dostatečné a správné zakrytí šachty. [příjmení] toho není rozhodující, jak velký volný prostor v zakrytí šachty byl v delší době před pádem poškozeného, když v době pádu byl o velikosti 60x150cm. [příjmení] žalované, že do domu vnikla cizí osoba, která jednu desku na zakrytí výtahové šachty schválně odstranila, je jednak nevěrohodná, jednak bylo na žalované, aby staveniště zabezpečila, i proti případnému vniknutí cizích osob – což ovšem ani v tomto řízení ani v rámci policejního vyšetřování nebylo zjištěno.

18. Pokud jde o nehodový děj, logický a vysoce pravděpodobný je takový, že poškozený při scházení ze schodiště zakopl – zavrávoral, doklopýtal přes podestu, překonal výšku 110cm do šachty, kterou propadl. Tento děj odpovídá provedenému dokazování, i vypracovaným posudkům, přesnější - 100% zjištění nelze provést, neboť poškozený si na nehodu nevzpomíná a žádná osoba se v době nehody na jejím místě nenacházela, aby mohla bližší svědectví podat. Současně bylo v řízení prokázáno, že poškozený neměl důvod do volného prostoru úmyslně vstupovat, že nešlo o vědomé a úmyslné vkročení. Soud I. stupně ostatně takový závěr nečiní, současně nečiní ani závěr, že by spoluzavinění poškozeného právě v úmyslném vkročení do prostoru výtahové šachty spočívalo.

19. Soud I. stupně správně posoudil otázku příčinné souvislosti, když dovodil, že podstatnou příčinou vzniku škody na zdraví, bylo nezabezpečení otvoru do výtahové šachty, pokud by otvor byl řádně zabezpečen, i při vkročení na zakrytí šachty by poškozený nemohl propadnout. Další okolnosti jako je chybějící zábradlí na schodišti, stavbyvedoucí bez příslušného osvědčení, nezajištění koordinátora stavby, sice určitou měrou mohly k nehodě přispět, ovšem nejedná se o příčinu vzniku škody hlavní a podstatnou, podstatnou příčinou, která se podílela na škodlivém následku bylo právě nezabezpečení nebezpečného otvoru proti propadnutí.

20. Soud I. stupně správně posoudil spoluzavinění poškozeného, který ač se dlouhodobě pohybuje na stavbách, místech s větším nebezpečím úrazu, nevěnoval dostatečnou pozornost svému pohybu na schodišti, ačkoliv musel vědět, že v ten den bylo odbedněno, nebylo opatřeno zábradlím, nezachoval potřenou míru obezřetnosti. Je vysoce pravděpodobné, že manipuloval s telefonem, tedy svoji pozornost odpoutal od sledování toho, jak se v nebezpečném prostoru pohybuje. Argumentace žalobkyně, že telefon vypadl poškozenému při pádu z kapsy neodpovídá důkazům, když obal od telefonu byl nalezen v místě pádu, samotný přístroj potom v místě dopadu, již z toho plyne, že jej poškozený musel z obalu vyjmout. Na straně poškozeného se nejednalo o běžnou neopatrnost, jakkoli nebylo telefonování na stavbě zakázáno, musel si být vědom toho, že manipulace s telefonem odpoutává pozornost.

21. Možno uzavřít, že žalovaná porušila jako zhotovitel stavby, který ke své činnosti použil jiných osob, povinnosti na úseku BOZP, v příčinné souvislosti s nezakrytím výtahové šachty došlo ke škodě na zdraví poškozeného, žalobkyně uhradila náklady na péči o poškozeného – svého pojištěnce a má vůči žalované nárok na náhradu těchto nákladů dle ust. § 55 zák. č. 48/1997 Sb., ponížených o částku, která odpovídá spoluzavinění poškozeného.

22. S ohledem na všechny shora uvedené důvody byl rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrzen podle ust. § 219 o.s.ř., včetně správných výroků akcesorických.

23. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., za situace, kdy žádný z účastníků s odvoláním neuspěl.