o zaplacení 158 814 Kč s příslušenstvím
JUDr. Ivana Kotrčová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 21. 11. 2024
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Kotrčové a soudkyň JUDr. Miluše Farské a Mgr. Daniely Večerkové ve věci
žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená dne [Datum narození žalobkyně]
bytem [Adresa žalobkyně]
zastoupená advokátkou [Jméno advokátky]
sídlem [Adresa advokátky]
proti
žalované: [firma]
sídlem [adresa]
zastoupená advokátem [Jméno advokáta]
sídlem [Adresa advokáta]
o zaplacení [částka] Kč s příslušenstvím
k odvolání žalobkyně a žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 12. dubna 2024, č.j. 25 C 56/2021-335
I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. o věci samé a ve výroku III. o vrácení zálohy potvrzuje.
II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II. o nákladech řízení mění jen tak, že jejich výše činí [částka], jinak se rovněž potvrzuje.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech odvolacího řízení [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta [Jméno advokáta].
1. Shora uvedeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky [částka] spolu s 9,75 % úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (výrok I.), žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na nákladech řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalované do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a rozhodl, že žalobkyni bude po právní moci tohoto rozsudku vrácena část nespotřebované zálohy na náklady dokazování ve výši [částka] (výrok III.).
2. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Tvrdila, že je pojištěnou z tzv. doplňkového cestovního úrazového pojištění v souvislosti s členstvím v [adresa] horském svazu ([název], že doplňkové pojištění poskytuje žalovaná jako [název] pojišťovna na základě uzavřené hromadné pojistné smlouvy všem členům [název], vždy na jednotlivý kalendářní rok, pod podmínkou zaplacení ročního členského poplatku. Žalobkyně je členkou [název] svazu od roku 2010, dne [datum] uhradila členský poplatek pro rok 2018. Dne [datum] utrpěla úraz při lyžování na sjezdovce v [stát], zlomeninu pravého kolene a deformaci křížového vazu. V době utrpění úrazu byla pojištěna u žalované. Bezprostředně po úrazu se musela podrobit v nejbližším zdravotnickém zařízení v [stát], kam byla převezena, [podezřelý výraz], následujícího dne po [podezřelý výraz] propuštěna do domácího léčení. Celkem uhradila v [stát] za výdaje spojené s léčením částku [částka] (ekvivalent částky [částka]). Dne [datum] uplatnila nárok na náhradu nákladů vynaložených na zdravotní služby v [stát] u [podezřelý výraz], která jí rozhodnutím ze dne [datum] přiznala pouze náhradu nákladů ve výši [částka], jako částku odpovídající ceně hrazených zdravotních služeb, pokud by byly poskytnuty ve zdravotnickém zařízení v České republice. U žalované uplatnila nárok na pojistné plnění ve výši rozdílu mezi částkou, kterou skutečně vynaložila na léčení v [stát] a částkou vyplacenou VZP ČR, tj. uplatnila nárok na doplatek ve výši [částka], žalovanou bylo plnění odmítnuto, s tím, že ošetření jí bylo poskytnuto v italském privátním zdravotnickém zařízení, které nebylo předem schváleno telefonátem na asistenční linku [právnická osoba]. Tím, že před převozem sanitkou do zdravotnického zařízení telefonicky nekontaktovala asistenční linku, měla porušit podmínky pojištění, v nichž byla tato podmínka (telefonické kontaktování asistenční linky) nově zavedena s účinností od [datum]. V minulosti řešila prostřednictvím žalované jiné pojistné události (v souvislosti s ošetřením dětí) ze stejného doplňkového úrazového pojištění, a náhrada nákladů proběhla bez problémů, přičemž před ošetřením asistenční linku nekontaktovala. Při jednání o mimosoudním vyřešení sporu jí žalovaná v květnu 2019 zaplatila [částka] (ekvivalent částky [částka]), jako náhradu části výdajů spojených s transportem sanitkou od dolní stanice lanovky do zdravotnického zařízení, částka vynaložená na ošetření a [podezřelý výraz] v [stát] zdravotnickém zařízení jí uhrazena nebyla. Žalovaná částka představuje rozdíl mezi žalobkyní skutečně zaplacenými výdaji spojenými s léčením a částkami vyplacenými VZP ČR a žalovanou. Pojistná smlouva byla uzavřena mezi žalovanou jako pojistitelem a společností [název], společností založenou podle [název] práva, která je servisní společností pro likvidaci pojistných událostí členů [název], řídí se [název] právem. Žalobkyně je pojištěnou z této pojistné smlouvy a žalovaná má povinnost, za podmínek dle uzavřené smlouvy, k výplatě pojistného plnění a dále odpovídá za škodu způsobenou žalobkyni přiměřeně dle příslušných ustanovení o odpovědnosti pojišťovny k náhradě škody a dalších povinností při změně pojistných podmínek dle [název] práva. Žalobkyně se dovolávala také Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/97 ze dne [datum] o distribuci pojištění a vyslovila přesvědčení, že žalovaná měla povinnosti ji jako pojištěného – spotřebitele, informovat o změně pojistných podmínek v pro ni srozumitelném (českém) jazyce, a to formou písemného (či tomu rovnocenného) oznámení. Žalobkyně se domáhala plnění (téhož jako v tomto řízení) vůči [právnická osoba]., jako zprostředkovateli členství v [adresa] horském svazu, v řízení vedeném u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] a u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], neuspěla. Pro případ, že by soud dospěl k názoru, že nejsou splněny podmínky pro přiznání žalované částky z titulu nároku na pojistné plnění, žalobkyně dovozovala, že je dán relevantní právní titul, kterým je náhrada škody za porušení právní povinnosti žalovanou. Také tvrdila, že minimálně by jí měla být vyplacena částka odpovídající nákladům na ošetření ve státním zdravotnickém zařízení či pojišťovnou schváleném nejbližším zdravotnickém zařízení v [stát]. Také uvedla, že v době úrazu nebyla nikým doprovázena, úraz byl bolestivý, pomoc jí přivolal neznámý lyžař, který hovořil pouze [název], do nemocnice nebyla doprovázena žádným členem rodiny, a nebyla ve stavu, kdy by mohla absolvovat volání cizím jazykem na asistenční linku, rodina za ní dorazila se zpožděním. O podmínce povinného zavolání na asistenční linku nevěděla, s tímto požadavkem nebyla seznámena. Po převozu do nemocnice jí byly podány léky na utlumení bolesti, podrobila se akutní [podezřelý výraz], nemohla posoudit, do jaké nemocnice jí sanitka transportuje. Žalovaná jí dopisem ze dne [datum] informovala o přiznání částky [částka], od tohoto data žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení.
3. Žalovaná namítala, že žalobkyně nebyla ve vztahu k ní pojistníkem, tedy stranou pojistné smlouvy, nýbrž „pouze“ pojištěným, jako členka [název], požadavek, aby byla žalovanou písemně (či tomu rovnocenně) informována o nových pojistných podmínkách, navíc v českém jazyce, postrádá oporu v právních předpisech, což je o to zřejmější, má-li [název] svaz 450 000 členů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne [datum] o distribuci pojištění, zakotvuje právo na informace poskytované zákazníkům, v případě skupinového pojištění se zákazníkem rozumí zástupce skupiny členů, který uzavírá pojistnou smlouvu jménem skupiny členů. Pojištění dle pojistné smlouvy uzavřené mezi žalovanou a [název] svazem je právě takovým skupinovým pojištěním, potom se informací o pojistném produktu nemělo dostat žalobkyni, ale tomu, kdo s žalovanou uzavřel pojistnou smlouvu, a to byl [název], na něm bylo, aby seznámil s podmínkami pojištění žalobkyni (a další své členy), což i učinil, když na své členské kartě vystavené žalobkyni uvedl, že „Před odvozem úraz a nemoc, převoz, stacionární zdravotnické ošetření v zahraničí, přeložení v tuzemsku bezpodmínečně kontaktujte: [právnická osoba], M [e-mail] (jinak bude nahrazeno max. EUR 750,-)“. I na webových stránkách [název] svazu je i v češtině uvedeno shrnutí podmínek pojištění. Pojistná smlouva uzavřená mezi žalovanou a [název] se řídí [název]. Podle § 133 odst. 3 spolkového zákona o provozování smluvního pojištění a dohledu nad ním (zákon o dohledu nad pojištěním [číslo]) č. 34/2015 Sb., platí, že „Před učiněním smluvního prohlášení o uzavření přímé pojistné smlouvy na riziko nacházející se v domovském státě se poskytnou pojistníkovi – bez ohledu na to, zda je poskytováno poradenství a zda je pojistný produkt součástí balíčku podle § 134 - srozumitelnou formou objektivní informace o každém pojistném produktu nabízenému pojistníkovi a relevantní informace o každé pojistné smlouvě nabízené pojistníkovi, které potřebuje k tomu, aby mohl učinit plně informované rozhodnutí“. Informací o pojistném produktu se nemělo dostat žalobkyni, tedy pojištěnému, ale pojistníkovi, a to byl Rakouský horský svaz a tomu se jich také dostalo. Léčení žalobkyně neorganizoval smluvní partner žalované ([právnická osoba]), neboť ho žalobkyně nekontaktovala, a pro takovýto případ byly pojistnou smlouvou uzavřenou mezi žalovanou a [název] svazem limitovány náklady tohoto léčení pojistnou částkou [částka]. Žalovaná tedy žalobkyni nezaplatila vyšší částku nikoliv proto, že by pojistné plnění odmítla či snížila, nýbrž proto, že toto plnění bylo právě touto částkou omezeno. Žalovaná zaplatila žalobkyni pojistné plnění ve výši odpovídající pojistné částce sjednané pro případ nákladů ošetřování v zahraničí nezorganizovaného smluvní organizací žalované, tím dostála v plném rozsahu svým závazkům plynoucím jí vůči žalobkyni z pojistné smlouvy uzavřené mezi žalovanou a [název] svazem. Žalovaná neporušila žádnou svou povinnost, takže není dána ani její odpovědnost za škodu. Následně zdůraznila, že žalobkyně je sice pojištěnou osobou, ale není stranou pojistné smlouvy, neboť těmito stranami jsou žalovaná jako pojišťovna a [název] svaz jako pojistník, že limit pojistného plnění pro „výkony" nezorganizované společností [právnická osoba] je zakotven ve zvláštních podmínkách pro kolektivní úrazové pojištění [název] svazu, přičemž sjednání rozsahu pojistné ochrany (limitu pojistného plnění/pojistné částky) bylo dáno svobodnou vůlí stran pojistné smlouvy. Pokud by žalobkyně správně kontaktovala asistenční společnost a umožnila jí zorganizování převozu žalobkyně do veřejné nemocnice, žádná škoda by žalobkyni nevznikla, celé náklady léčení žalobkyně ve veřejné nemocnici by šly přímo k tíži veřejného zdravotního pojištění na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne [datum] o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne [datum], kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004).
4. Soud I. stupně se zabýval otázkou své pravomoci (mezinárodní příslušnosti), se závěrem, že je dána dle článku 11 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rovněž dovodil, dle Nařízení Evropského parlamentu a rady ES č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), že pojistná smlouva by se měla řídit právem země, kde má pojistitel své obvyklé bydliště. Konstatoval, že ani mezi stranami nebylo sporu o tom, že by mělo být aplikováno právo [název], neboť pojistná smlouva byla uzavřena mezi žalovanou pojišťovnou se sídlem v [název], a [název] svazem rovněž se sídlem v [stát], nicméně se mu nepodařilo [název] zjistit, a protože je žalobkyně spotřebitelkou s bydlištěm na území České republiky, kde k pojistné smlouvě „přistoupila“, dle § 23 odst. 5 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém aplikoval právo, které zná, tj. právní řád České republiky.
5. Na základě nesporných skutečností a po provedeném dokazování listinami, výslechem svědka i výslechem žalobkyně, vyšel ze zjištění, že žalobkyně dne [datum] utrpěla úraz při lyžování na sjezdovce v [stát], podrobila se operaci v soukromém zdravotnickém zařízení v [stát], za což zaplatila částku [částka] (faktura č. 2018/g – 1318), částku [částka] (faktura č. 2018/g – 1319) a částku [částka] (faktura č. 2018/o – 119). [název] žalobkyni na náhradu nákladů vynaložených na zdravotní služby poskytnuté v [stát] zaplatila částku [částka], tj ve výši stanovené pro úhradu takových hrazených služeb, pokud by byly poskytnuty na území České republiky. Žalovaná sdělila žalobkyni (11.7.2019), že žalobkyně je členem [název] svazu, že uznává smluvní základ pojistky číslo [číslo] k pojistné události z 13.2.2018, že jako pojistitel [název] svazu poskytla služby v souladu se smlouvou, členství žalobkyně bylo obnoveno [datum], kdy již byly platné podmínky ze dne [datum], dále sdělila ([datum]), že nemůže poskytnout pojistné plnění, neboť pojistné plnění kryje pouze náklady za státní nemocnice, zatímco [název] je soukromá nemocnice a že je schopna zaplatit [částka] z titulu nákladů na přepravu ([datum]). Dopisem z [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení žalované částky do 15 dnů od obdržení této výzvy, dané na poštu [datum].
6. Také zjistil, z rámcové smlouvy ke kolektivnímu úrazovému pojištění pro krytí výdajů na záchranné akce, repatriaci, převoz, lékařské ošetření [název], že dne [datum] uzavřela žalovaná jako pojistitel s [název] pojistnou smlouvu číslo [hodnota]–189 4–34 32, na dobu tří let, s účinností od [datum]. Pojistná ochrana člena spolku začíná 1. ledna každého roku a končí 31. ledna následujícího roku, pokud do tohoto termínu nebude pojistná ochrana prodloužena úhradou členského příspěvku. V případě pozdější úhrady příspěvku začíná pojistná ochrana v 0 hodin následujícího kalendářního dne po zaplacení. Pojistná ochrana je zaručena, pokud členský příspěvek za běžné období je uhrazen ještě před vznikem pojistné události. Pojistitel poskytuje pojistnou ochranu podle ustanovení smluvní dokumentace. Pojištěný je každý člen [název] svazu, který uhradil členský příspěvek za běžné pojistné období, členové [název] kteří mají trvalé bydliště v zahraničí nebo mají zahraniční státní občanství, jsou rovněž pojištěni v plném rozsahu. Smluvní podklady tvoří Všeobecné smluvní podmínky úrazového pojištění ([číslo]) - příloha jedna, Zvláštní ujednání pro kolektivní úrazové pojištění [název] (Zvláštní podmínky [číslo]) - příloha dvě a Dodatečné podmínky pro kolektivní úrazové pojištění (Zvláštní podmínky [číslo]) - příloha číslo tři. Dle [číslo] pojistitel nahradí prokázané náklady na hospitalizaci nutnou ze zdravotních důvodů – v [stát]: v obecné kategorii poplatků ve veřejných nemocnicích; - mimo [stát]: ve veřejných nemocnicích. Není-li kvůli naléhavosti hospitalizace možné vyhledat místní veřejnou nemocnici nebo pokud pojištěná osoba nemůže ovlivnit výběr nemocnice, nahradí pojistitel prokázané náklady na lékařskou péči nezbytnou ze zdravotních důvodů i v jiných než veřejných nemocnicích. Tato povinnost plnění končí v okamžiku, kdy lze z lékařského hlediska provést převoz do veřejné nemocnice. Přepravu a hospitalizaci musí zajišťovat smluvní organizace uvedená na členském průkazu, jinak bude uhrazeno maximálně [částka]. Žalobkyně mohla být léčena v některé z veřejných nemocnic v [stát], okamžitá operace je z lékařského hlediska indikována pouze v případě akutního poškození cév nebo nervů.
7. Žalobkyně se domáhala proti společnosti [právnická osoba] zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, jako rozdílu mezi skutečně uhrazenými výdaji spojenými s léčením v [stát] a částkou, která jí byla nahrazena [název]. Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] byla žaloba zamítnuta, k odvolání žalobkyně byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [spisová značka], který nebyl právní moci [datum]. Usnesením Nejvyššího soudu z [datum] č.j. [spisová značka] bylo dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [spisová značka] odmítnuto, řízení o dovolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] bylo zastaveno. Usnesením ze dne [datum] č.j. III. ÚS 1564/22 byla odmítnuta ústavní stížnost žalobkyně. Ústavní soud nepřisvědčil přesvědčení žalobkyně o jakési obecné nespravedlnosti. Pojišťovna totiž o změně podmínek nezávisle na žalované zjevně informovala různými způsoby (internet, email, kartička [název]) a nelze ji proto činit odpovědnou za opomenutí stěžovatelky se s novými podmínkami seznámit. Zároveň z dokazování plyne, že stěžovatelka nebyla natolik vážně zraněná, aby hovor na asistenční linku před ošetřením reálně nemohla provést. Mohl to za ní ostatně jistě učinit též její doprovod či personál zdravotnického zařízení.
8. [právnická osoba]. je v ČR zprostředkovatelem členství v [adresa] horském svazu, se kterým je spojeno pojištění u žalované. [název] má s pojišťovnou uzavřenu smlouvu na pojištění. [právnická osoba]. nabízí, propaguje a zprostředkovává členství v [adresa] horském svazu, s čímž je spojeno i informování o tom, co toto členství přináší, s členstvím je spojeno pojištění, zaplacením členského poplatku má osoba automaticky uzavřeno i pojištění. Žalobkyně byla členkou [název] už několik let před úrazem v [stát]. Za žalobkyni v roce 2018 členství obnovovala třetí osoba, poučení jí bylo poskytnuto. Všeobecné pojistné podmínky jsou u nich k dispozici, může si je každý vzít a dostává i odkaz na webové stránky společnosti, kde je může nalézt. Pojistné podmínky se mění průměrně jednou za dva až čtyři roky. Na pultu mají upozornění na nejvýznamnější změny v pojistných podmínkách oproti předchozímu znění. Povinnost volat asistenční službu existovala i před rokem 2018, a to v případě repatriací. Pokud byla asistenční službu kontaktována, limit pojistného plnění byl neomezený, pokud ne, tak se náklady na repatriaci platily pouze do částky [částka]. V roce 2018 byla zavedena povinnost volat asistenční službu i v případech [podezřelý výraz], začala se rozlišovat hospitalizace ve státním a v soukromém zdravotnickém zařízení. Proplácela se hospitalizace ve státním zdravotnickém zařízení a bylo pamatováno na situace, kdy byl člověk ve stavu, kdy nemohl asistenční službu kontaktovat. Při obnovování členství neověřovali totožnost osoby, která se dostavila, ověřovali pouze údaje člena. Pokud jde o všeobecné podmínky účinné od [datum], asi koncem listopadu dostali německou verzi, česká verze byla k dispozici koncem ledna 2018. Spolu s německou verzí nových všeobecných podmínek dali na své webové stránky i volný překlad zásadních změn v českém jazyce, upozorňovali na zásadní změny. Ti, kteří dali souhlas se zasíláním obchodních nabídek, od společnosti dostali i e-mail o změnách. Žalobkyně ale tento e-mail nedostala, neboť nesouhlasila se zasíláním obchodních nabídek. Do dubna 2020 bylo možné uplatňovat nárok na pojistné plnění i přes jejich společnost na základě plné moci od klienta, tj. pojištěného, od dubna 2022 je možné uplatňovat veškeré nároky pouze prostřednictvím webového formuláře. Od žalobkyně měli plnou moc, pomáhali jí s uplatněním nároku, zamítnutí přišlo přímo žalobkyni. Pojišťovna odmítla poskytnout žalobkyni plnění z důvodu, že nezavolala asistenční službu, nezkoumalo se, zda žalobkyně byla schopná volat asistenční službu, neboť součástí uplatnění nároku byla lékařská zpráva, ve které stálo, že žalobkyně byla seznámena s možností léčby a rozhodla se pro [podezřelý výraz]. V upozornění na největší změny pojistných podmínek bylo i upozornění na nutnost kontaktování asistenční služby při hospitalizaci. Informace o povinnosti kontaktovat asistenční linku byla zachycena i na kartičce, která dokládala členství ve svazu a která byla vydána při každém obnovování členství, platila pro každý rok zvlášť. Tuto informaci měla na kartičce členství i žalobkyně, měla ji u sebe v nemocnici. Na kartičce je uvedeno poučení o nutnosti kontaktovat asistenční službu, i upozornění na omezení limitu plnění na částku [částka] v případě, že asistenční služba není kontaktována, kartička byla v angličtině. Nikdy nevydávali kartičku v české jazykové mutaci, do roku 2017 v němčině a od roku 2018 v angličtině.
9. Žalobkyně se ke členství v [název] přihlásila poprvé asi v roce 2006, později pojištění uzavřela i [právnická osoba]. V průběhu let pojištění prodlužovala, a to buď osobně nebo prostřednictvím třetí osoby, k prodloužení stačilo jen zaplatit příslušnou částku. V roce 2013 nebo 2014, musela odvézt syna na ošetření, dcera měla žaludeční problémy, odvážela je sanitka do [podezřelý výraz], všechny platby uhradila, po návratu do ČR je uplatnila na pojišťovně v rámci kanceláře [název].cz, pak jí přišly náklady proplacené od pojišťovny. V únoru 2018 měla v [stát] úraz, pomoc jí volal nějaký lyžař, z kopce dolů ji svezli záchranáři z horské služby, dole už byla připravená sanitka, která ji naložila. Ještě v sanitce jim ukázala kartičku [název], kterou měla u sebe. Sestřička jí říkala, že je to dobré pojištění, odvezli ji do zdravotnického zařízení v [město], kde jí udělali vyšetření, hovořila s doktorem, který ji vyšetřil a vysvětlil, že je potřeba udělat [podezřelý výraz], lékař hovořil anglicky, vysvětlil jí speciální metodu operace. Do nemocnice za žalobkyní přijel partner, který se ptal, jestli ji má odvézt do ČR, na to mu bylo vysvětleno, že není ve stavu schopném převozu. [adresa] se stal během odpoledne, v 6 večer už byla připravená na operaci, na druhý den bylo naplánované propuštění. Ještě během pobytu absolvovala v zařízení kontrolu. Na každý úkon byla vystavena zvláštní faktura (na svezení ze sjezdovky k sanitce, na cestu sanitkou, za vyšetření, za operaci). S doklady o zaplacení se vydala do kanceláře [název].cz, pan [jméno FO] ji upozornil, že to pojišťovna asi neproplatí, protože od [datum] došlo ke změně podmínek. Její nárok u pojišťovny uplatnil, přišlo zamítnutí. Pojišťovna jen nabídla, že uhradí cestu sanitkou. Zranění bylo hodně bolestivé, dostala léky proti bolesti, nedokáže si představit, že by měla po úrazu někomu volat, ani u sebe neměla telefon, neměla ani doklady. Až po nehodě, při řešení události, zjistila, že člověk uzavírá členství ve spolku [název], který uzavírá smlouvu s pojišťovnou Generali, a že hlavním cílem spolku je pomáhat při alpském lyžování svým členům. Žalobkyně je právnička, profesí advokát. Když poprvé uzavírala pojištění vnímala to tak, že uzavírá lepší než běžné pojištění, takto jí to podával i partner. Má za to, že když smlouvu - členství poprvé uzavírala, dostala brožurku s pojistnými podmínkami v češtině. Při obnovování členství nebyla nikým kontaktována, vždycky jenom zaplatila a dostala potvrzení z pokladny. Aktivně se sama po žádných podmínkách nepídila. V době vyřizování nároku jí pan [jméno FO] řekl, že nemá všeobecné podmínky přeložené do češtiny. Když si prodlužovala členství na rok 2018, nebyla upozorněna na změnu pojistných podmínek. Po té události se tam ještě asi 2x šla pojistit, a fungovalo to vždycky stejně, nahlásila jméno a oni vyjeli z pokladny potvrzení o zaplacení pojistného na další období, žádné pojistné podmínky, nic nepodepisovala. Domnívá se, že po úraze bylo potřeba ji operovat, a je jedno, jestli byla operována v soukromém nebo ve státním zdravotnickém zařízení. Měla by jí být zaplacena aspoň cena operace ve státním zdravotnickém zařízení. Ty kartičky vypadají pořád stejně, akorát se liší číslem toho kterého roku, změnila se němčina na angličtinu, text byl vždycky stejný, protože ale žalobkyně německy nerozumí a anglicky velice špatně, tak ten text nikdy nečetla.
10. Zjištěný skutkový stav posoudil soud I. stupně podle ust. § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (o.z.), dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Žalobkyně nesplnila podmínky pro výplatu pojistného plnění, neboť před ošetřením, po úrazu, nezavolala asistenční službu, ač podle čl. 2.2.5 Zvláštních podmínek pro kolektivní úrazové pojištění [název] spolku platných od [datum] tak učinit měla, přepravu a hospitalizaci musí zajišťovat smluvní organizace uvedená na členském průkazu, jinak bude hrazeno jen [částka]. Žalobkyně se zaplacením členství ve spolku stala toliko pojištěnou z pojistné smlouvy uzavřené mezi žalovanou a [název], vznikla jí určitá práva z pojistné smlouvy, např. právo na výplatu pojistného plnění, ovšem za podmínek sjednaných v pojistné smlouvě stranami pojistné smlouvy. Žalobkyně mohla uzavřít vlastní pojistnou smlouvu, kde by byla smluvní stranou, mohla se také zajímat o bližší podmínky pojistné smlouvy, tak jak se očekává od osob, které si sjednávají pojištění. Nikoli žalovaná, ale [název] měl žalovanou seznámit s pojistnými podmínkami, popř. zajistit, aby měla možnost se s nimi seznámit. Pokud žalobkyně obdržela kartičku dokládající členství ve spolku, měla si nechat přeložit text na kartičce. Uzavřel, že žalobkyni nevzniklo právo na pojistné plnění, že nezjistil porušení povinností žalovanou (informovat o pojistných podmínkách), tudíž ani nelze dovodit vznik práva žalobkyně na náhradu škody.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., jejich rozsah a výši specifikoval. O vrácení nevyplacené zálohy na náklady dokazování žalobkyni rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř[Anonymizováno]
12. Rozsudek napadla žalobkyně i žalovaná včasným odvoláním.
13. Žalobkyně namítala, že na věc bylo nesprávně aplikováno české právo, že měla být posouzena podle rakouského právního řádu. Také namítala, že se soud I. stupně uplatněným nárokem zabýval jen jako nárokem z titulu pojistného plnění, neposoudil jej z titulu eventuálního nároku na náhradu škody, že některé zjištěné skutečnosti nemají oporu v provedeném dokazování, především jde o zjištění, že byla žalovanou informována o změně pojistných podmínek účinných od [datum], Ústavní soud toto v rámci rozhodnutí III. ÚS 1564/22 ze dne [datum] nezkoumal a v řízeních, která tomuto rozhodnutí předcházela bylo učiněno nesporným, že žalobkyně adresně společností [právnická osoba]. informována nebyla. Soud I. stupně tak nemohl učinit závěr, že žalovaná žalobkyni o změně pojistných podmínek zjevně informovala. Tvrdila, že text na kartičce byl před rokem 2018 i po roce 2018 stále stejný, přitom platily jiné pojistné podmínky. Měla za nesprávný závěr soudu I. stupně, že se mohla z cizojazyčné kartičky dokládající členství ve spolku dozvědět o významné změně pojistných podmínek účinné od roku 2018. Tvrdila, že mělo být doplněno dokazování o zjištění ceny srovnatelného ošetření ve 3 označených veřejných nemocnicích v [stát]. Dovozovala, že soud I. stupně měl smluvní ujednání mezi žalovanou a [název] svazem o úplném odepření pojistného plnění za iracionální. Dovolávala se zásady poctivosti a dobrých mravů při posuzování obsahu pojistné smlouvy. Rozsudek soudu I. stupně měla za zmatečný, neurčitý, nepředvídatelný a nepřezkoumatelný. Také dovozovala, že zamítnutí žalobou uplatněného nároku by bylo možné jen při zjištění, že úmyslně a vědomě porušila smluvní/právní povinnost kontaktovat asistenční linku, o které byla prokazatelně informována. Znovu rekapitulovala, že se s obsahem členství včetně pojistných podmínek seznámila v době vzniku členství v [adresa] horském spolku v roce 2007, že jí nebyl znám obsah nové pojistné smlouvy mezi žalovanou a spolkem uzavřené v roce 2017, nebyla informována o změně pojistných podmínek a následku při nekontaktování asistenční linky. Navrhla, aby rozsudek soudu I. stupně byl zrušen a věc mu byla vrácena k novému projednání a rozhodnutí.
14. Žalovaná se odvolala proti výroku II. o nákladech řízení, s tím, že jí byla přiznána odměna (a režijní paušály) za pět úkonů právní služby, namísto osmi, když ústní jednání dne [datum] trvalo přes dvě hodiny, ve věci předložila písemný závěrečný návrh a také podání ze dne [datum], které nebylo jen doplněním důkazů. Soud jí nepřiznal náhradu daně z přidané hodnoty za hotové výdaje - překlady listin. Navrhla změnu napadeného výroku rozsudku tak, aby jí byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši [částka].
15. Ve vyjádření k odvolání žalobkyně žalovaná uvedla, že i pro ni je obtížně pochopitelné, že se soudu I. stupně nepodařilo zjistit rakouské právo, současně neměla za překvapivou aplikaci práva českého, neboť na to soud I. stupně svým počínáním upozornil. V bodě 36 odůvodnění rozsudku se vyjádřil i k neexistenci nároku žalobkyně na náhradu škody. Provedl dostatečné dokazování, za situace, kdy skutkový stav byl mezi účastnicemi prakticky nesporný. Měla za správné závěry soudu I. stupně, že žalovaná neměla vůči žalobkyni informační povinnost (tu měl [název] spolek), že žalobkyně nebyla stranou pojistné smlouvy. Poukázala na to, že žalobkyni poskytla pojistné plnění v rozsahu nižšího limitu sjednaného pro náklady léčení neorganizovaného asistenční službou, že tvrzení žalobkyně o použití tohoto limitu jen pro případy úmyslného a vědomého porušení povinnosti nemá v ničem žádnou oporu. Navrhla potvrzení napadeného rozsudku v zamítavém výroku o věci samé.
16. Žalobkyně měla odvolání žalované proti výroku o nákladech řízení za nedůvodné.
17. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek, včetně řízení, které mu předcházelo dle ust. § 212 a § 212a odst. 1, 3, 5 o.s.ř., zopakoval dokazování čtením kartičky pojištění, opatřil rakouské právo a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné, odvolání žalované do nákladů řízení je částečně opodstatněno.
18. Žalobkyně se domáhá na žalované zaplacení žalované částky, jako výplaty pojistného plnění, s argumentací, že jako členka [název] byla pojištěna u žalované, dne [datum] utrpěla úraz při lyžování, žalovaná bezdůvodně krátila pojistné plnění, nevyplatila jí plnou náhradu za ošetření a hospitalizaci (uhradila jen [částka]), aniž by žalobkyně porušila jakoukoli povinnost. Také tvrdila, že případně by jí uplatněný žalobní požadavek měl být posouzen jako nárok na náhradu škody, neboť žalovaná vůči ní porušila informační povinnost.
19. Žalovaná se bránila tím, že vůči žalobkyni, jako pojištěné, nikoli pojistníku, žádnou informační povinnost neměla, žalobkyně před poskytnutím ošetření a hospitalizací nekontaktovala asistenční službu, tím porušila podmínky úrazového pojištění, v nichž byla tato povinnost od [datum] stanovena. O povinnosti asistenční službu kontaktovat navíc žalobkyně byla informována, tato informace byla uvedena na kartičce pojištění, kterou měla žalobkyně v době úrazu i v době ošetření a hospitalizace u sebe.
20. Soud I. stupně provedl ve věci dostatečné dokazování, z něhož je nepochybné, že žalobkyně byla u žalované, jako členka [název] úrazově pojištěna, že dne [datum] utrpěla úraz při lyžování, bez kontaktování asistenční služby se nechala ošetřit v [stát] soukromé nemocnici. Žalobkyně měla informaci o nutnosti v případě úrazu kontaktovat asistenční službu žalované, tuto si však nepřečetla, vycházela ze svých předchozích zkušeností, kdy kontaktování asistenční služby nebylo nutné. Žalovaná je zde v pozici pojistitele, [název] v pozici pojistníka a žalobkyně v pozici pojištěného.
21. Ze zopakování dokazování kartičkou pojištění odvolací soud zjistil, že na ní byla uvedena v angličtině informace o tom, že v případě repatriace, převozu a lékařského ošetření je nutné kontaktovat uvedenou asistenční službu, jinak bude hrazeno jen [částka].
22. Zjištěný skutkový stav soud I. stupně nesprávně posuzoval podle českého práva.
23. Podle čl. 7 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) se pojistná smlouva řídí právem země, kde má pojistitel své obvyklé bydliště, lze dohodnout také právo země, kde má bydliště pojistník.
24. V daném případě má pojistitel – žalovaná, bydliště – sídlo v [stát], stejně jako pojistník – [název]. Není důvodu nepoužít pro posouzení povinností plynoucích z pojistné smlouvy rakouskou právní úpravu, argumentace soudu I. stupně o nemožnosti zjistit rakouské právo, když minimálně měl možnost vyzvat žalovanou, aby toto doložila, je zcela lichá.
25. Odvolací soud z veřejných zdrojů (internet) rakouské právo opatřil a účastníky s ním při jednání seznámil. Jedná se o federální zákon o provozování smluvního pojištění a dohledu nad ním č. 34/2015 (VAG 2016), dle jehož 6. Hlavní části, nazvané informační povinnosti a pravidla chování při prodeji pojištění, § 128 až § 134, vyplývá, že žalovaná jako pojišťovna musí poskytovat v zákoně specifikované informace pojistníkovi, žádné ustanovení tohoto zákona nehovoří o povinnosti pojišťovny poskytovat informace pojištěnému.
26. Dle čl. 20 ve spojení s čl. 2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) ze dne [datum] o distribuci pojištění, je povinnost poskytovat informace pojištěnému uložena distributorovi - zprostředkovateli pojištění, což byl v poměrech souzené věci [název].
27. Z uvedeného odvolací soud uzavírá, že žalobkyně tím, že před transportem a ošetřením úrazu nekontaktovala asistenční službu žalované, porušila pojistné podmínky a právo na výplatu pojistného plnění nad rámec již poskytnuté částky [částka] jí nenáleží.
28. Žalovaná vůči žalobkyni, jako „pouze“ pojištěné žádnou povinnost, ani povinnost informační, neměla, tudíž ji ani nemohla porušit, a proto nepřipadá v úvahu vznik její odpovědnosti za škodu.
29. Argumentace žalobkyně, že kartičce a na ní uvedené informaci o kontaktování asistenční služby neporozuměla, neboť byla v angličtině, odvolací soud neuvěřil, jde o jednoduchou formulaci, srozumitelnou i osobě se základní znalostí angličtiny, za niž se žalobkyně sama označuje, krom toho, se za žalobkyní dostavil do nemocnice její přítel, který dle ní v angličtině komunikuje, i on mohl asistenční službu kontaktovat. Žalobkyně nebyla v takovém zdravotním stavu, který by jí komunikaci neumožnil. Skutečnost, že si žalobkyně kartičku nepřečetla, bezdůvodně vycházela ze své zkušenosti z minulých let, kdy asistenční službu nebylo třeba kontaktovat, nemůže být přičítána k tíži jiné osoby. Požadavek žalobkyně na náhradu alespoň částky, která by odpovídala hodnotě ošetření v [název] státní nemocnici, není opodstatněn. Žalobkyně nemá nárok na pojistné plnění, kterého se domáhá, neboť porušila pojistné podmínky úrazového pojištění, pro jakoukoli modifikaci žalované částky v poměrech souzené věci není místo. Ani ostatní odvolací argumentaci (o neposouzení věci soudem I. stupně z hlediska náhrady škody, o zásadách poctivosti a dobrých mravů, o možnosti odepření pojistného plnění pouze pokud by asistenční službu nekontaktovala úmyslně, o nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku) odvolací soud neshledal opodstatněnou.
30. Na základě uvedeného dospěl odvolací soud k závěru, že soud I. stupně, byť věc po právní stránce posoudil dle českého namísto rakouského práva, výsledně ve věci samé rozhodl věcně správně, napadený rozsudek byl proto ve výroku I. potvrzen podle ust. § 219 o.s.ř., stejně tak byl jako věcně správný potvrzen výrok III. o vrácení nespotřebované zálohy na náklady řízení.
31. Výrok o nákladech řízení před soudem I. stupně byl odvolacím soudem změněn podle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř., pouze co do jejich výše, jinak co do povinnosti žalobkyně tyto náklady uhradit dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., byl jako věcně správný potvrzen podle ust. § 219 o.s.ř. Žalované byla bezdůvodně odepřena odměna za účast u jednání, které přesáhlo dvě hodiny, za písemné podání ve věci samé a písemný závěrečný návrh. Jinak lze se soudem I. stupně souhlasit v tom, že účastníku nenáleží odměna za podání, která neobsahují vyjádření ve věci, ale jen důkazní návrhy, že žalované nenáleží platba DPH za překlad listin, kterou nedoložila.
32. Náklady žalované za řízení před soudem I. stupně tvoří odměna za osm úkonů právní služby podle ust. § 11 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále také jen vyhláška) po [částka], za převzetí věci [datum], vyjádření k žalobě [datum], účast u ústního jednání dne [datum], které přesáhlo dvě hodiny (2x), za písemné vyjádření ve věci [datum], účast u dalších dvou jednání [datum] a [datum], písemný závěrečný návrh. Dále také osm režijních paušálů po [částka] podle § 13 odst. 4 vyhlášky, náhrada daně z přidané hodnoty podle ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. [částka] a náhrada za překlady listin ve výši [částka], celkově [částka].
33. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., úspěšné žalované byla jejich náhrada přiznána. Náklady žalované tvoří odměna za dva a půl úkonu právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. g), k), odst. 2 písm. c) vyhlášky, za vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání, odvolání proti nákladům řízení (1/2) po [částka] dle § 7 vyhlášky, tři režijní paušály dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky po [částka] a náhrada daně z přidané hodnoty dle ust. § 137 odst. 1. 3 o.s.ř. ve výši [částka], celkově [částka].
Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8, ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení, jen za podmínek stanovených v § 237 o.s.ř.