o zaplacení 1 156 556 Kč+500 000 Kč+250 000 Kč, vše s příslušenstvím

1. Soud I. stupně shora uvedeným rozsudkem, výrokem I. zastavil řízení co do částky [částka], výrokem II. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka], výrokem III. žalobu zamítl co do částky [částka] a výrokem IV. zavázal žalovanou k náhradě nákladů řízení žalobkyni ve výši [částka].

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení celkové částky [částka] z titulu náhrady škody a nemajetkové újmy v příčinné souvislosti s nezákonným trestním stíháním, které bylo proti ní vedeno pro [podezřelý výraz] odst. 2, 3 písm. c) tr. zákoníku a [podezřelý výraz] odst. 1 písm. d), odst. 3 písm. a), b) tr. zákoníku. Věc byla souzena Okresním soudem v [město] pod sp. zn. [spisová značka] a skončila zprošťujícím rozsudkem tohoto soudu ze dne [datum] (čj. [spisová značka]). [podezřelý výraz] řízení tak trvalo od [datum] do [datum], kdy zprošťující rozsudek nabyl právní moci. Žalobkyně požadovala náhradu škody - obhajné ve výši [částka], dále náhradu nemajetkové újmy způsobené jí nezákonným rozhodnutím dle § 8 zák. č. 82/1998 Sb. ve výši [částka] a nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup dle § 13 zákona, představující nepřiměřenou délku [podezřelý výraz] řízení 4 roky a 7 měsíců ve výši [částka]. Žalobu po souhlasu [podezřelý výraz] (rozsudek Okresního soudu v [město] ze dne [datum] čj. [číslo]) rozšířila o nároky nezletilých dětí, tj. [jméno FO] nar. [datum] ve výši [částka] a [jméno FO], nar. [datum] ve výši [částka].

3. Žalobkyně popisovala, že celá situace s jejím trestním stíháním vznikla nepřímo tak, že [datum] podala trestní oznámení na bývalého manžela pro nevhodné chování k jejich nezletilým dětem, když vycházela ze sdělení dětí. Jeho trestní stíhání bylo odloženo, nebyl shledán vinným a následovalo trestní stíhání žalobkyně. Žalobkyně v žalobě současně popisovala, jak velký stres pro ni i [právnická osoba] představovalo trestní řízení, které bylo navíc prodlužováno průtahy na straně soudu. Uvedla, že byla dlouhodobě vystavena značnému psychickému tlaku a nejistotě z výsledku trestního řízení, bylo výrazně zasaženo do její pověsti, byla ohrožena vysokou trestní sazbou, což jí způsobovalo nepopsatelný stres a nervozitu, nejvíce se obávala toho, kdo by se staral o děti a zabezpečoval jejich péči. Důsledky trestního stíhání si nese dodnes, kdy se u ní projevily poruchy spánku, [podezřelý výraz] narušená [podezřelý výraz], to vše vyvrcholilo jejím [podezřelý výraz] a následným převozem do nemocnice. [podezřelý výraz] se u žalobkyně objevuje dodnes, kdy pravidelně navštěvuje [podezřelý výraz]. Trestní stíhání bylo dle žalobkyně vedeno velmi necitlivě i ve vztahu k jejím dětem, kdy byly např. odvezeny ze školky v den vánoční besídky k výslechu, podrobeny znaleckým posudkům. Nárok k předběžnému projednání předložila žalované podáním ze dne [datum], doručeným [datum].

4. Žalovaná ve svém vyjádření potvrdila, že nárok žalobkyně na odškodnění nemajetkové újmy za nezákonné rozhodnutí soudu, je důvodný a žalobkyni náleží odškodnění. Nikoli však v požadované výši. Nárok hodnotila dle kritérií Stanoviska ([číslo]), a to s ohledem na délku řízení, povahu trestní věci, dopad do osobnostní sféry žalobkyně a okolnosti, za nichž došlo ke vzniku nemajetkové újmy. Přiznala tak žalobkyni částku [částka], kterou jí vyplatila [datum]. V tomto rozsahu vzala žalobkyně svoji žalobu zpět.

5. Nárok na obhajné žalovaná nepopírala, ale trvala na předložení dokladů. Ty byly po urgencích žalobkyní předloženy a žalovaná po přepočtu došla k závěru, že tento nárok je důvodný co do částky [částka]. Tato částka byla rovněž žalobkyni zaplacena a ta vzala žalobu zpět ohledně nároku na obhajné jako celku, tj. ohledně částky [částka], a to z důvodu zaplacení částky [částka] revize žaloby.

6. Pokud jde o nároky uplatněné nezletilými dětmi [částka], ty shledala žalovaná nedůvodnými pro nedostatek věcné aktivní legitimace s tím, že nároky vyplývající z trestního řízení, může uplatňovat jen jeho účastník. Na to reagovala žalobkyně zpětvzetím žaloby za obě nezletilé děti. Řízení ohledně částky [částka] bylo poté zastaveno samostatným usnesením ze dne [datum] č.j. [spisová značka].

7. Pokud jde o nárok dle § 13 zákona, tj. odškodnění nemajetkové újmy pro nepřiměřenou délku trestního řízení, která měla žalobkyni vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu, ten žalovaná neshledala po právu pro absenci odpovědnostního titulu. Uvedla, že řízení bylo po skutkové i právní stránce složité a věc byla vedena v rámci přípravného řízení a poté na dvou stupních soudní soustavy. Délka trestního řízení 4 roky a 7 měsíců tak odpovídá rozsahu a množství prováděných důkazů.

8. Soud I. stupně provedl dokazování především trestním spisem Okresního soudu v [město] sp. zn. [spisová značka], z něhož vycházel a podrobně popsal jeho průběh v odůvodnění svého rozsudku. Vyslechl žalobkyni a provedl důkazy listinami (prohlášeními [jméno FO], [jméno FO] – kolegů ze zaměstnání a [jméno FO] - bratra, dopisem nezletilé trestnímu soudci, zprávou sociálního poradenského centra [název]). Tyto listiny potvrzovaly tvrzení žalobkyně o narušení jejího osobního i pracovního života v důsledku trestního řízení proti ní vedeného. Popisovaly a dokládaly [podezřelý výraz] jak žalobkyně, tak nezl. dcery [jméno], kdy obě dodnes trpí [podezřelý výraz] a jsou v péči [podezřelý výraz].

9. Soud za dané procesní situace konstatoval, že zbývá rozhodnout o dvou nárocích, a to o odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou vydáním nezákonného rozhodnutí v původně požadované výši [částka]. Tento nárok po vyplacení částky [částka] před konečným rozhodnutím soudu se tak týkal částky [částka] (nárok a/). Druhým nárokem je nemajetková újma za nepřiměřeně dlouho trvající trestní řízení, kterou žalobkyně požaduje v rozsahu [částka] (nárok b/). Vzal v úvahu, že u odškodnění nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení se újma u poškozeného presumuje, zatímco u nároku a) za nezákonné rozhodnutí musí být újma poškozeným prokázána.

10. Soud věc právně posoudil dle § 5 - § 8, § 13 - § 15 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb. a aktuální judikatury. Snažil se přimět žalobkyni k předloženi srovnatelného rozhodnutí, což se mu nepodařilo.

11. Odškodnění nemajetkové újmy za nezákonné rozhodnutí hodnotil s přihlédnutím k délce řízení, povaze trestní věci, dopadu do osobnostní sféry žalobkyně a k okolnostem, za nichž došlo ke vzniku nemajetkové újmy tak, jak mu ukládá judikatura.

12. Trestní stíhání žalobkyně trvalo od [datum], kdy jí bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání, do [datum], kdy byla žalobkyně obžaloby pravomocně zproštěna, tedy zhruba 4 roky a 7 měsíců. Při přihlédnutí k průběhu trestního řízení, hodnotí soud délku trestního stíhání žalobkyně již jako nepřiměřenou, když délka řízení byla dle soudu zapříčiněna zejména opakovaným odročováním na straně soudu a zrušením prvního rozhodnutí ve věci pro procesní pochybení.

13. Povahou trestní věci se má na mysli zejména závažnost trestného činu, kladeného osobě poškozené za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou osoba poškozená konkrétní trestní řízení proti ní vedené negativně vnímá. Ta souvisí i s hrozbou trestního postihu (druhem a výší trestu) a případného společenského odsouzení. Žalobkyně byla stíhána pro podezření ze spáchání [podezřelý výraz] odst. 2, 3 písm. c) tr. zákoníku a pro [podezřelý výraz] odst. 1 písm. d), odst. 3 písm. a), b) tr. zákoníku, tedy žalobkyně byla jednak stíhána pro vícero trestných činů, jednak v případě [podezřelý výraz], se jednalo dle úvahy soudu o trestnou činnost, jež měla způsobilost v očích veřejnosti vyvolat zvýšení společenského odsouzení žalobkyně, neboť šlo o trestný čin, jehož objektem [podezřelý výraz]. Žalobkyni hrozil trest odnětí svobody v rozmezí 1 – 5 let. Soud kritérium povahy trestního řízení zhodnotil tím, že vyšel při porovnání z trestních stíhání, které byly vedeny pro stejné trestné činy, nebo pro trestné činy obdobné se stejnou sazbou, konkrétně v daném případě s věcí sp. zn. [spisová značka] vedenou u Obvodního soudu pro [adresa], poté u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka].

14. Následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby zohledňují individuální následky trestního stíhání u poškozené osoby, jež mohou být umocněny či zmírněny v důsledku objektivních skutečností daného případu. Soud konstatoval, že v obecné rovině každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu z [datum], sp. zn. I. ÚS 554/04).

15. Žalobkyně prokázala dopady do její osobní i pracovní sféry. Pocity [podezřelý výraz] a nejistoty vedly až ke [podezřelý výraz] žalobkyně. Potřebovala [podezřelý výraz] stejně jako její [podezřelý výraz]. Soud shledal z uvedených důvodů přiměřenou satisfakci v celkové výši [částka] s tím, že [částka] již bylo žalobkyni žalovanou vyplaceno.

16. Dále se soud zabýval nárokem b) na odškodnění za nepřiměřeně dlouho trvající řízení. Hodnotil, že řízení trvající 4 roky a 7 měsíců je nepřiměřeně dlouhé. Ke zhodnocení konkrétní částky využil Stanoviska a vyšel ze základní částky odškodnění [částka] ročně (prvé dva roky polovinou). Předmětné trestní řízení hodnotil jako složité, v němž muselo být provedeno rozsáhlejší dokazování jak listinami, tak výslechy svědků a soud by nucen vycházet ze znaleckých posudků – tomu odpovídá snížení o 10 %. Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. Žalobkyně se svým jednáním nepodílela na délce řízení.

17. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci, ten byl hodnocen jak nekoncentrovaný s tím, že v několika případech bylo z důvodů na straně soudu odročováno, opakovaně i na neurčito. Soud vzal v úvahu, že prvý rozsudek ve věci Okresního soudu v [město] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] byl zrušen Krajským soudem [adresa], pobočka [adresa] [datum] č.j. [spisová značka] pro procesní pochybení. – zde navýšil odškodnění o 10 %.

18. Význam řízení pro žalobkyni soud hodnotil jako standardní.

19. Ve výsledku dospěl výpočtem k částce [částka]. V tomto rozsahu + ohledně [částka] za nezákonné rozhodnutí žalobě vyhověl – viz výrok II., ve zbytku ([částka]) žalobu zamítl. V částech, kde byla žaloba vzata zpět bylo řízení se souhlasem žalované dle § 96 o.s.ř. zastaveno.

20. O nákladech řízení rozhodl podle ust. § 142 odst. 2, 3, § 146 odst. 2 a § 151 odst. 1 o.s.ř. Vyšel ze zásady úspěchu a neúspěchu v řízení i z vzájemného poměru tarifních hodnot uplatněných nároků, dospěl k závěru, že žalobkyni náleží 63 % nákladů řízení, jejichž rozsah a výš specifikoval dle vyhl. č. 177/1996 Sb.

21. Proti rozsudku, jeho výrokům II. a IV., tj. vyhovujícímu výroku o věci samé a výroku o nákladech řízení, podala žalovaná odvolání. Především nesouhlasila se závěrem soudu I. stupně, že žalobkyni náleží odškodnění nemajetkové újmy dle § 13 zákona. Je tomu tak z toho důvodu, že délka řízení je dle jejího názoru odpovídající konkrétním okolnostem řešené věci. K odročování hlavních líčení docházelo pro rozsáhlost dokazování z objektivních důvodů. Byly to např. [podezřelý výraz] na straně předsedy senátu, z důvodů opatření Covid 19, ale jak vyplývá ze spisu, líčení bylo obratem znovu nařizováno. Pokud jde o zrušení prvostupňového rozsudku, k tomu došlo nejen pro procesní vady. Dále žalovaná namítla, že ze všech zjištěných skutečností a obsahu spisu vyplynulo, že žalobkyni fakticky trest odnětí svobody nehrozil. Pokud žalobkyně tvrdila [podezřelý výraz] v důsledku [podezřelý výraz] ovlivněného trestním řízením, potom žalovaná upozornila na skutečnost, že ke kolapsu žalobkyně došlo [datum], což bylo 10 měsíců před zahájením trestního stíhání. Poukázala na to, že ze spisu vyplývá, že žalobkyně musela být ve [podezřelý výraz] v důsledku probíhajícího [podezřelý výraz]. Např. žalobkyní tvrzený „necitlivý“ výslech [podezřelý výraz] znalcem [jméno], nebyl prováděn v rámci trestního řízení. Obdobně „necitlivý“ výslech [podezřelý výraz] státní zástupkyní při hlavním líčení, nemá oporu v provedeném dokazování – viz protokol z hlavního líčení [datum]. Současně upozornila na to, že [podezřelý výraz] žalobkyně měla [podezřelý výraz] již dávno před trestním řízením žalobkyně. Dále poukázala na to, že srovnávací judikatura, kterou soud uvádí (rozsudky Obvodní soud pro [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] + Městský soud v Praze [datum] č.j. [spisová značka]) není vhodná pro srovnání s tímto sporem. Soud zde žádnou další finanční satisfakci nepřiznal, navíc se jednalo o skutek se [podezřelý výraz]. Navrhla změnu vyhovujícího výroku tak, že původně přiznaná částka by byla odvolacím soudem zamítnuta a o nákladech řízení by bylo rozhodnuto dle výsledku sporu.

22. Žalobkyně ve svém vyjádření navrhla rozsudek v napadené části potvrdit. Uvedla, že oceňuje přístup soudu, který se na věc nedíval jen formalisticky, ale vnímal dopad celého procesu na konkrétní osobu a její rodinu. Vnímal to, jak konkrétní řízení dopadá na osobu, která nikdy v minulosti nebyla trestně stíhaná a která byla [podezřelý výraz] kroky orgánů činných v trestním řízení. To mělo dopad i na [podezřelý výraz] žalobkyně. Dále vyvracela argumenty žalované. Zopakovala, že k odročování jednání docházelo opakovaně. Navíc soud vůbec neprováděl žalobkyní navržené důkazy. Situace v tomto směru se změnila až výměnou předsedy senátu. Pokud by soud postupoval od začátku správně, doba negativního působení na žalobkyni by byla mnohem kratší.

23. Odvolací soud přezkoumal v rozsahu odvolání žalované rozsudek soudu I. stupně a řízení, které předcházelo jeho vydání, podle § 212 a § 212a o.s.ř. postupem podle § 214 odst. 1 o.s.ř., poté dospěl k závěru, že odvolání žalované není opodstatněné.

24. Soud I. stupně rozhodl na základě dostatečně zjištěného skutkového stavu a zcela správně věc právně posoudil dle zákona č. 82/1998 Sb. Odůvodnění jeho rozhodnutí je podrobné a přehledné. Odvolací soud plně sdílí závěry soudu I. stupně i pokud jde o způsob odškodnění.

25. Dle § 7 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen zákona) právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

26. Dle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

27. Dle § 31a odst. 1 a 2 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřeně zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

28. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k majetkové újmě došlo.

29. Zmiňovaný § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem, a jenž přenechává soudu, aby dle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Soudy při stanovení formy a výše zadostiučinění vychází především z povahy trestní věci, z délky trestního stíhání a dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání nad rámec konstatování porušení práva je namístě tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka]).

30. Výše zadostiučinění podle § 31a odst. 2 cit. zák., způsobené trestním stíháním, které skončilo zproštěním obžaloby, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují. Nelze-li nalézt takový případ, je třeba provést srovnání s jinými případy náhrad nemajetkové újmy. Nebude-li možné postupovat ani podle jiného případu náhrady nemajetkové újmy, je třeba stanovit přiměřené zadostiučinění v takové výši, která bude odpovídat ekonomické realitě ČR a tomu, co by obecně bylo vnímáno jako spravedlivé. Je primárně na žalobci, aby zvolil přesvědčivé srovnání, podle kterého jeho újma z hlediska spravedlnosti není menší než újma jiná, za kterou se přiznává minimálně žalovaná částka (rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka]).

31. Je třeba upozornit na skutečnost, že v případě vydání nezákonného rozhodnutí není dána vyvratitelná domněnka, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma. Naopak je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce a vznik nemajetkové újmy v příčinné souvislosti s těmito skutečnostmi. Obecně platí, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život poškozeného a samo o sobě představuje zátěž (viz nálezy ÚS ČR sp. zn. I. ÚS 554/04 a II. ÚS 590/08).

32. Prvotní podmínkou objektivní odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, je existence rozhodnutí, jímž v konkrétní věci státní orgán aplikuje obecné pravidlo právní normy na jím posuzovaný případ a rozhoduje tak o oprávněních a povinnostech individuálních subjektů. V důsledku zprošťujícího rozhodnutí lze považovat rozhodnutí o zahájení trestního stíhání za nezákonné. Dojde-li k vydání zprošťujícího rozhodnutí či k zastavení trestního stíhání, lze obecně konstatovat, že takové trestní stíhání představuje značný zásah do osobnostních práv poškozeného a tento zásah je třeba do určité míry presumovat.

33. Soud I. stupně se věcí zabýval velmi podrobně, provedl dostatečné dokazování včetně porovnání s obdobnou trestní věcí z jeho databáze a zjistil úplně skutkový stav věci. Odvolací soud proto pro stručnost odkazuje na pečlivé odůvodnění jeho rozsudku, s nímž se zcela ztotožňuje.

34. Řízení proti žalobkyni pro podezření ze zločinu křivého obvinění a pro [podezřelý výraz] skončilo zprošťujícím rozsudkem po 4 letech a 7 měsících. V souvislosti s tímto řízením jí byla přiznána zcela oprávněně nemajetková újma za nezákonné rozhodnutí nejdříve přímo žalovanou [částka] (tato částka je součástí výroku I. s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby) a napadeným rozhodnutím dalších [částka] (viz výrok II. rozsudku; zamítnutí zbytku tohoto nároku je součástí výroku III.). Odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně shledal po právu částečně i nárok na nemajetkovou újmu za nepřiměřeně dlouhé trestní řízení z důvodu nesprávného úředního postupu. Tento nárok jí byl přiznán ve výši [částka] – viz výrok II. a zamítnutí zbytku ve výroku III. Soud provedl výpočet tohoto nároku dle Stanoviska s tím, že počítal 15 000 ročně, ([částka]/měsíčně); tuto částku navýšil o 10 % pro nekoncentrovanost řízení, průtahy a procesní pochybení a naopak snížil s ohledem na složitost věci o 10 %.

35. Pokud jde o porovnání projednávané věci s případem vedeným u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] a u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], jedná se o jedinou srovnatelnou věc, která byla v databázi dohledána. Ve srovnávané věci řízení trvalo 38 měsíců, poškozený poté byl žaloby zproštěn. Dostalo se mu odškodnění za nemajetkovou újmu za nezákonné rozhodnutí [částka], hrozil mu stejný trest až 5 let odnětí svobody. Byl stíhán jen pro jeden trestný čin, a to [podezřelý výraz]. Jednalo se o [podezřelý výraz] jeho družky, jinak byl svobodný a bezdětný. Dostalo se mu i náhrady škody v podobě obhajného [částka].

36. V nyní projednávané věci se žalobkyni dostalo odškodnění za řízení trvající 4 roky 7 měsíců pro stíhání ze dvou trestných činů, a to za délku řízení a nezákonné rozhodnutí včetně náhrady škody za obhajné mimosoudně [částka] a soudem přiznaných [částka], tj. celkem [částka]. Žalobkyně je [podezřelý výraz] které má [podezřelý výraz]. V řízení byl prokázán těžký zásah do osobnostní sféry žalobkyně, i když značnému [podezřelý výraz] byla zcela zřejmě již vystavena předtím během řízení [podezřelý výraz] vedeného rovněž u Okresního soudu v [město].

37. Soud I. stupně se vypořádal se všemi skutečnostmi, které v řízení vyšly najevo a přiznal odpovídající částky odškodnění. Odvolací soud se s jeho závěry ztotožňuje a rozsudek proto potvrdil v napadené části (vyhovujícího výroku a výroku o nákladech řízení) dle § 219 o.s.ř. jako věcně správný. Soud I. stupně, pokud jde o náklady řízení zohlednil částečný procesní úspěch obou účastnic a rozhodl správně dle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 o.s.ř.

38. Výroky I. a III. o částečném zastavení řízení a zamítavý výrok o věci samé nebyly napadeny odvoláním žádné z účastnic, a proto nabyly samostatně právní moci dle § 206 odst. 2 o.s.ř.

39. Výrok o nákladech odvolacího řízení byl učiněn dle § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. s tím, že žalovanou jako v odvolacím řízení procesně neúspěšnou stíhá povinnost k jejich náhradě žalobkyni. Tyto náklady činí celkem [částka] a jsou tvořeny 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast u jednání odvolacího soudu [datum]) po [částka] /s odkazem na § 9 odst. 4 písm. a) a § 12 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. – jedná se o dva nároky na nemajetkovou újmu, tj. dva nároky z osobnostních práv, kde je tarifní hodnota [hodnota] x [částka]/, dále 2 režijní paušály na hotové výdaje 2 x [částka] a cestovné [částka]. Cestovné představuje na trase [adresa] a zpět 300 km, při průměrné spotřebě 5,7 l/100km, ceně pohodných hmot [částka]/ l, základní náhradě [částka]/km – osobním automobilem Peugeot SPZ : [SPZ] 35, k tomu náhrada za promeškaný čas 8 půlhodin po [částka], k tomu 21 % DPH [částka].