pro [část Prahy] dne 1. 3. 2021, č. j. 10 C 165/2019-160

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně rozhodl, že druhá žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] včetně zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), že žaloba proti prvé žalované se zamítá (výrok II.) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

2. Rozhodl tak o žalobě, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím na žalované [číslo] později navrhl, aby do řízení na straně žalované přistoupila žalovaná [číslo] soud její přistoupení připustil. Žalobce se poté domáhal, aby mu shora uvedenou částku s příslušenstvím byly obě žalované povinny zaplatit společně a nerozdílně.

3. Soud I. stupně na základě provedených důkazů učinil skutkový závěr, že žalovaná [číslo] je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v k. ú. [část obce], ulice Dr. [jméno] [příjmení] [číslo] (dále jen„ Předmětný byt“), kterou pronajala dne [datum] [právnická osoba] Group spol. s.r.o., [IČO] (dále jen„ KZU Group“ nebo„ nájemce“). Žalobce počátkem roku [rok] na základě poptávky učiněné žalovanou [číslo] zastoupenou [příjmení] [příjmení] [příjmení] (dále jen„ svědek [příjmení]“) a na základě žalovanou [číslo] (opět zastoupenou svědkem [příjmení]) schválené cenové nabídky pro žalovanou [číslo] provedl a žalované [číslo] zastoupené svědkem [příjmení] předal kompletní topenářské práce včetně dodávky materiálu (montáž ústředního vytápění, rozvodu plynu, odpadu a vody ke kotli) v předmětném bytě, a v bytě v budově v ulici Národní obrany provedl a předal montáž topného tělesa včetně připojovacího materiálu, to vše za dohodnutou cenu celkem [částka]. Tuto cenu vyúčtoval žalobce žalované [číslo] fakturou [číslo] [rok] vystavenou dne [datum], se splatností ke dni [datum], tato mu nebyla zaplacena. Soud nevzal za prokázané to, co uvedla žalovaná [číslo] v účastnickém výslechu a svědek [příjmení] ve svědecké výpovědi, tedy že žalovaná [číslo] nevystupovala jako objednatel prací, ale pouze jako právní zástupce nájemce bytu. Tomu odporuje prokázaný obsah korespondence mezi žalobcem resp. jeho právním zástupcem a žalovanou [číslo] kde se žalovaná [číslo] nikdy neoznačila za zástupce nájemce bytu (ale pouze jako advokát, bez uvedení, koho zastupuje), a rovněž v technické dokumentaci zaslané žalovanou [číslo] žalobci e-mailem je jako investor předmětné akce označena žalovaná [číslo] Tyto listinné důkazy soud hodnotil jako věrohodné. Méně věrohodná byla výpověď svědka [příjmení] (pro zjevně úzký vztah tohoto svědka k nájemci bytu a k žalované [číslo]) a účastnický výslech žalované [číslo] (pro její postavení účastníka řízení). Rovněž soud neměl za prokázané, že žalobci byla předána částka [částka] jako záloha na materiál a že byla sjednána cena díla [částka]. Svědek [příjmení] je v tomto směru nevěrohodný z výše uvedených důvodů a žalovaná [číslo] při účastnickém výslechu toliko uvedla, že byla přítomna předání částky svědku [příjmení], ale ne že by byla přítomna předání částky tímto svědkem žalobci, či sjednání ceny [částka]. Při absenci písemných smluv a s ohledem na nedůvěryhodnost výpovědi svědka [příjmení] a žalované [číslo] je věrohodný obsah účastnické výpovědi žalobce, který koresponduje obsahu následujících důkazů: kalkulace žalobce zaslané žalované [číslo] e-mailová zpráva z [datum], zaslaná z e-mailu advokátní kanceláře žalované [číslo] žalobci, kde jako jedna z příloh je půdorys vytápění předmětného bytu, kde je jako investor uvedena žalovaná [číslo] e-mailovým zprávám s datem [datum], [datum], [datum] a [datum], kde v korespondenci s právním zástupcem žalobce žalovaná [číslo] na výzvu odmítla uhradit žalovanou částku s tím, že ji nedluží, a při tom se neprezentuje jako právní zástupce nájemce bytu.

4. Po právním zhodnocení skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná vůči žalované [číslo] nedůvodná vůči žalované [číslo] když přijetím kalkulace žalobce (nabídky, návrhu žalobce) žalovanou [číslo] byla podle § 1740 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) mezi žalobcem a žalovanou [číslo] uzavřena smlouva o dílo podle § 2586 o. z., na základě které žalobce pro žalovanou [číslo] provedl a předal sjednané dílo za dohodnutou cenu celkem [částka], kterou mu žalovaná [číslo] nezaplatila. Proto soud žalobě vůči žalované [číslo] vyhověl, o příslušenství rozhodl podle § 1970 o.z. ve spojení s vyhláškou č. 351/2013 Sb. Žalovaná [číslo] nebyla účastna vztahů týkajících se realizace předmětného díla a ve věci není pasivně legitimována, proto vůči ní soud žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Nepřiznání náhrady nákladů řízení žalobci ve vztahu k žalované [číslo] soud zdůvodnil tím, že smlouva skoro o [částka] uzavřená s cizincem jinak než písemně je neodpovědné chování, které bylo důvodem soudního sporu. Žalované [číslo] soud vůči žalobci nepřiznal náhradu nákladů řízení proto, že jako vlastnice předmětné bytové jednotky měla vyvíjet aktivitu při sjednávání předmětu díla, které bylo v její prospěch.

5. Proti rozsudku soudu I. stupně podali včasné odvolání žalobce i obě žalované.

6. Žalobce napadl rozsudek ve výrocích II. a III. Uvedl, že soud I. stupně správně neuvěřil účelovým tvrzením žalované [číslo] některým dodatečně navrženým důkazům, nesprávně však dospěl k závěru o nedostatku pasivní legitimace žalované [číslo]. Soud na základě předložené nájemní smlouvy dospěl k nesprávnému skutkovému zjištění, že předmětná nemovitost byla pronajata [právnická osoba] Group, přičemž toto prokazatelně nebylo žalobci sděleno a nebyly navrhovány ani provedeny další důkazy, které by to potvrzovaly, jako např. daňové přiznání. KZU Group má od svého založení až dosud sídlo na adrese [adresa]. Žalobce byl s ohledem na veškeré důkazy a sdělení objednatele díla přesvědčen, že dílo realizuje pro žalovanou [číslo] jako vlastníka bytové jednotky, případně zastoupenou žalovanou [číslo] jako její matkou. Z emailové korespondence nebylo vždy zjevné, která ze žalovaných se na ní podílí, stejně jako nebylo zjevné, se kterou ze žalovaných telefonicky hovořil svědek [příjmení]. Obě žalované mají na adrese předmětné nemovitosti trvalé bydliště, žalované [číslo] k této nemovitosti svědčí věcné břemeno doživotního užívání, i proto se pronájem nemovitosti jeví jako nepravděpodobný a účelový. V komunikaci mezi účastníky před zahájením soudního řízení není zmíněno uhrazení jakékoliv zálohy, že by objednatelem díla byla třetí osoba nebo že by bytová jednotka byla pronajata třetí osobě. Až dlouho po zahájení soudního řízení bylo poprvé uplatněno tvrzení o úhradě zálohy. Žalovaná [číslo] tvrdí, že vystupovala coby advokátka zastupující klienta a nenechala si vystavit potvrzení o uhrazení zálohy, což je absurdní, stejně jako tvrzení o penězích přivezených z Bulharska generálem k úhradě zálohy na topenářské práce. Soud I. stupně správně dospěl i k výši dohodnuté ceny díla, která byla stanovena cenovou nabídkou přijatou žalovanými. Žádné jiné částky nebyly v emailové nebo jiné komunikaci zmiňovány. Žalobce nejen že dílo v plném rozsahu realizoval, ale pro spokojenost s kvalitou a rychlostí díla jej žalované požádaly nad rámec díla o instalaci topného koupelnového tělesa v jiném domě a o odvoz odpadu po jiných řemeslnících, což vše žalobce vykonal, aniž mu za to bylo cokoli zaplaceno. Žalobce prokázal spuštění a uvedení díla do provozu (fakturami techniků, jejichž účast je při uvedení kotle a topného systému do provozu nezbytná). Žalované předložily fakturu na cca [částka] po roce provozu díla, což může odpovídat běžné roční revizní prohlídce, nikoliv zhotovení nehotového díla. Nebyl na místě závěr, že žalovaná [číslo] jako vlastník nemovitosti není objednatelem nebo osobou povinnou k zaplacení ceny díla, tím spíše, pokud za ni jednala její matka. Obě žalované jsou advokátky a byt měl být připravován jako advokátní kancelář. Je nepředstavitelné, že by matka a dcera nejednaly ve shodě. Žalobce proto navrhuje, aby odvolací soud změnil napadené výroky rozsudku tak, že žalované [číslo] uloží zaplatit žalovanou částku s příslušenstvím společně a nerozdílně s žalovanou [číslo] žalované zaváže uhradit společně a nerozdílně žalobci náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

7. Žalovaná [číslo] napadla odvoláním výrok III. o nákladech řízení, ve vztahu ke své osobě. Nebyl důvod pro to, aby jí nebyla přiznána náhrada nákladů řízení, neboť nezavdala příčinu k podání žaloby a plnila řádně procesní povinnosti strany žalované. Žalobce si měl ujasnit, s kým smlouvu uzavírá a jakou cenu sjednává. Kdyby žalobce neodmítl uzavřít smlouvu písemně, spor by nevznikl. Žalobce odmítl kotel a další příslušenství vyložit a namontovat, dokud nedostal zálohu [částka], vše muselo být na žádost žalobce v hotovosti a bez dokladů. Žalobce se choval nezodpovědně, jen aby získal další majetkový prospěch. Žalovaná [číslo] navrhla, aby odvolací soud změnil III. výrok rozsudku tak, že žalobci uloží povinnost k náhradě nákladů řízení za 8 úkonů (převzetí, konzultace, vyjádření k žalobě a k návrhu na přistoupení 2. žalované, účast na 4 jednání, odvolání) po [částka] a režijní paušály po 300 Kč/úkon, celkem [částka], k rukám právní zástupkyně žalované [číslo].

8. Žalovaná [číslo] podala odvolání proti výrokům I. a III. uvedeného rozsudku. Uvedla, že rozhodnutí je výsledkem předem vytvořeného přesvědčení a diskriminačního přístupu soudu k žalovaným na základě státní příslušnosti. Žalované jsou pro soud nevěrohodné jen proto, že jsou cizinky, diskriminační je i nepřiznání náhrady nákladů žalované [číslo]. Soud tím porušil právo Evropské unie i České republiky a právo žalovaných na spravedlivý proces. V rozhodnutí jsou jen reprodukována prohlášení stran a obsah části písemných důkazů, soud ale věrohodně nevysvětlil, jak dospěl k závěru, že tvrzení žalobce jsou prokázaná, proč některým důkazům uvěřil a jiné ignoroval. Žalobce při podání žaloby vůbec nevěděl, s kým uzavřel smlouvu, to však nemůže jít k tíži žalovaných. Ze žádného důkazu nevyplývá, že sjednaná cena díla byla ve výši žalované částky. Není jasné, proč soud ignoroval důkazy o zaplacení zálohy [částka] a uvěřil tvrzení žalobce, že zálohu nedostal. Firma, která by stavěla bez zálohy na materiál, neexistuje. Písemná smlouva o dílo nebyla uzavřena proto, že to žalobce odmítl kvůli DPH. Z provedených důkazů nevyplývá, proč by žalovaná [číslo] jako advokátka byla odpovědná za zaplacení díla, které se jí osobně netýkalo a z nějž nijak neprofituje. Žalobce nepředložil žádný důkaz, že si některá ze žalovaných práce objednala svým jménem a na svůj účet. Po vstupu žalované [číslo] do řízení nepostupoval soud podle § 118 a násl. o.s.ř., což vedlo k nerovnosti stran a nesprávnému rozhodnutí. Soud se vůbec nevyjádřil k tvrzením a námitkám žalované [číslo] část jí předložených důkazů vůbec neprovedl a nezohlednil, např. nájemní smlouvu s KZU Group, plnou moc udělenou žalované [číslo] ze strany KZU Group, čestné prohlášení [jméno] [příjmení] a gen. [jméno] [příjmení], fakturu za uvedení kotle do provozu vystavenou [jméno] [příjmení]. Žalovaná [číslo] svědek [příjmení] nejsou v přátelském vztahu, ale ve vztahu právník-překladatel. Ze svědectví svědka [příjmení], čestného prohlášení [jméno] [příjmení] a vysvětlení žalované [číslo] je prokázáno, že za práce včetně materiálu byla dohodnuta odměna [částka]. Výpověď svědka [příjmení] je komplexní a logická, není v rozporu s ostatními důkazy a svědek vypovídal po poučení o následcích křivé výpovědi. Teprve po prvním jednání soudu se žalobce rozhodl, že práce si objednala žalovaná [číslo] nikdy předtím po ní nic nepožadoval a nezaslal jí předžalobní výzvu. Žalovaná [číslo] vystupovala jako advokát jménem a na účet [právnická osoba] Group, právní důsledky smlouvy o dílo nastaly výhradně mezi žalobcem a touto společností. [příjmení] moc od KZU Group pro žalovanou [číslo] byla žalobci předložena. Iniciativa k nahrazení topného systému vzešla ze strany nájemce bez účasti pronajímatele, nájemce se nikdy nebránil povinnosti uhradit náklady, žalobce s ním však odmítl jednat. Čestná prohlášení předložená žalobcem se netýkají tohoto případu. Žalobce dílo nepředal a neuvedl do provozu, to provedl až [jméno] [příjmení] ze servisu kotlů [právnická osoba] Důkazní břemeno má žalobce, a pokud jako podnikatel odmítl v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku uzavřít písemnou smlouvu, musí nést důsledky. Ze všech důvodů žalovaná [číslo] navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl.

9. Žalované se též vyjádřily k odvolání žalobce, zopakovaly svou argumentaci, zejména že ani jedna z nich smlouvu o dílo neuzavřela, tuto uzavřela [právnická osoba] Group. Je běžné, že stavební úpravy v bytě si zajišťují nájemci na svůj náklad. Žalovaná [číslo] žalobce nikdy neviděla a žalobce nepředložil žádný důkaz, že by s ní jednal nebo žádal její souhlas s výměnou topení. Ani žalovaná [číslo] není stranou smluvního vztahu se žalobcem, pouze zástupcem KZU Group a žalobce to věděl. Žalobce neprokázal ani sjednanou výši ceny díla. Až nyní navrhuje, aby mu žalované zaplatily žalovanou částku společně a nerozdílně, ale nespecifikuje, z čeho by solidární odpovědnost žalovaných měla vzniknout. Žalované navrhly, aby odvolací soud odvolání žalobce zamítl jako nedůvodné.

10. Žalovaná [číslo] navrhla, aby soud připustil výslech svědků gen. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří neměli možnost se osobně dostavit k výslechu u soudu I. stupně, proto předložili jen čestná prohlášení, ale teď už se k soudu dostavit mohou. Později žalovaná [číslo] soud informovala, že svědek [příjmení] se k soudu ze zdravotních důvodů dostavit nemůže, a žádá o přečtení svého čestného prohlášení ze dne [datum].

11. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaných odvolání při nařízeném jednání napadený rozsudek, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o.s.ř.), zopakoval dokazování výpisem z katastru nemovitostí (Informací o jednotce [číslo] v k.ú. [část obce]), nájemní smlouvou ze dne [datum], kalkulací ceny zakázky ze dne [datum], kalkulací ceny zakázky ze dne [datum], čestným prohlášením [jméno] [příjmení] ze [datum], a doplnil dokazování plnou mocí vystavenou [právnická osoba] Group, e-mailem z [datum], výslechem svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a poté dospěl k závěru, že odvolání žalované [číslo] je z větší zčásti důvodné, odvolání žalobce proti výroku II. je nedůvodné, odvolání žalované [číslo] proti výroku III. v části týkající se nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou [číslo] je důvodné (o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou [číslo] rozhodl poté nově odvolací soud na základě § 224 odst. 2 o.s.ř.).

12. Soud I. stupně dovodil mlčky svou mezinárodní příslušnost a též skutečnost, že předmětný smluvní vztah se řídí českým právem. Odvolací soud konstatuje, že pravomoc českých soudů ve věci je dána podle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech („ nařízení Brusel I bis“), na základě bydliště žalovaných v České republice.

13. Rozhodným právem pro posouzení uplatněného nároku je dle čl. 4 odst. 1 písmeno b) nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy („ nařízení Řím I“), právo české, když se jedná o smlouvu o poskytování služeb a žalobce jako poskytovatel služby má obvyklé bydliště v České republice.

14. Nájemní smlouvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaná [číslo] pronajala Předmětný byt [právnická osoba] Group na 2 roky počínaje dnem [datum] (byt tedy nebyl pronajat až od září 2019, jak nesprávně uvedl soud I. stupně). Listinou„ plná moc“, sepsanou v češtině a bulharštině, bylo prokázáno, že [právnická osoba] Group udělila 2. žalované jakožto advokátce všeobecnou plnou moc k zastupování, tato plná moc není datována.

15. Informací o jednotce [číslo] v k.ú. [část obce] (byt na adrese [adresa]) bylo prokázáno, že k tomuto bytu je zapsáno věcné břemeno užívání. Mezi účastníky bylo nesporné, že toto věcné břemeno užívání je ve prospěch 2. žalované.

16. Kalkulací ceny zakázky ze dne [datum] bylo prokázáno, že původní cenová nabídka žalobce zněla na celkovou částku (včetně 15% DPH) [částka] a byla zpracována na základě podrobné specifikace materiálu a prací. Kalkulací ceny zakázky ze dne [datum] bylo prokázáno, že tato kalkulace žalobce se v některých bodech lišila od původní cenové nabídky žalobce, na základě skutečně použitého materiálu a víceprací provedených v dalším bytě (označeném„ ul. [ulice]“), a zněla na výslednou částku (včetně 15% DPH) [částka], z toho cena prací v bytě v „ ul. [ulice]“ (doplněná na konci kalkulace a označená jako„ Vícepráce“) činila [částka] bez DPH, 15% DPH z této částky činí [částka].

17. Emailem žalované [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno, že nejpozději v tento den vyzval žalobce žalovanou [číslo] k úhradě ceny vyúčtované fakturou a faktura byla žalované [číslo] zaslána, žalovaná [číslo] však úhradu odmítla.

18. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má odvolací soud za prokázané, že se jako smluvní partner žalobce podílel na provádění díla v Předmětném bytě, práce trvaly asi 1 týden a začaly v lednu 2019, spočívaly v instalaci a zprovoznění topení. Svědek pracoval pro žalobce (ten svědkovi platil za jeho práci), svědek osobně nejednal s tlumočníkem, který byl na místě přítomen, nebyl u žádného předávání peněz ani nepodepisoval předávací protokol, veškeré tyto záležitosti si řešil sám žalobce. Materiál na místo přivezl žalobce a do bytu ho vynášel žalobce se svědkem. Svědek uvedl, že asi 2x viděl paní [příjmení] – dle popisu„ žena v letech“ šlo o žalovanou [číslo] u soudu v jednací místnosti (s nasazenou rouškou) ji však svědek nepoznal.

19. Z výpovědi svědka generála [jméno] [příjmení] má odvolací soud za prokázané, že v lednu 2019 (několik dní po datu [datum]) přivezl svědek [příjmení] na žádost pana [příjmení] z Bulharska v hotovosti částku [částka], kterou v předmětném bytě předal svědku [příjmení], a svědek [příjmení] částku poté předal žalobci jako zálohu na cenu díla. Výpověď svědka [příjmení] o tom, že přivezl uvedenou částku v hotovosti do [obec] a předal ji svědkovi [příjmení] odpovídala důkazům provedeným již před soudem I. stupně: výpovědi svědka [příjmení], dokladu o směně částky 6 669 leva za [částka], vystavenému směnárnou dne [datum], účastnické výpovědi žalované [číslo] (ta pouze nesprávně uvedla datum předání peněz), a dále též čestnému prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Část výpovědi svědka [příjmení] o tom, že svědek [příjmení] předal částku [částka] žalobci, potom odpovídala jak výpovědi svědka [příjmení], tak čestnému prohlášení [jméno] [příjmení]. Svědek [příjmení] ve své výpovědi sice předání zálohy nepotvrdil, k předání však mohlo dojít v okamžiku jeho nepřítomnosti, nebo aniž by to svědek zaznamenal (z výpovědi svědka vyplynulo, že tento druh záležitostí řešil a s tlumočníkem jednal pouze žalobce).

20. Odvolací soud – na rozdíl od soudu I. stupně – neshledává písemné čestné prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] jako celek nevěrohodné. Originál prohlášení byl sepsán v bulharštině a podepsán [jméno] [příjmení] v Bulharsku před notářem, zároveň je z textu patrné, že osoba činící prohlášení si byla vědoma významu prohlášení, včetně toho, že bude použito v soudním řízení. Za těchto okolností se odvolací soud poté, co svědek [příjmení] sdělil, že se ze zdravotních důvodů nemůže k soudu dostavit, spokojil s tímto čestným prohlášením namísto provedení výslechu svědka [příjmení] podle § 126 o.s.ř.

21. K námitce žalobce, že je nevěrohodné, aby částka [částka] byla předána žalobci bez písemného dokladu, odvolací soud uvádí, že za situace, kdy celé dílo bylo prováděno bez písemné smlouvy (žalobce dle vlastních slov bez písemné smlouvy pracuje běžně), není vyloučené ani nevěrohodné, že písemně nebylo podchyceno ani předání zálohy. Pokud jde o časové hledisko, tak vzhledem k tomu, že práce na instalaci topení v Předmětném bytě trvaly (dle výpovědi svědka [příjmení]) cca 1 týden, časově odpovídá i to, že několik dní po [datum] (kdy byla v Bulharsku směněna částka určená na zaplacení zálohy) byla záloha předána žalobci (jak vypověděl svědek [příjmení]), poté došlo během cca 1 týdne k provedení topenářských prací, následně byla [datum] provedena revize plynového zařízení (viz zpráva o revizi ze dne [datum]) a došlo k uvedení kotle do provozu (viz faktura vystavená [jméno] [příjmení] dne [datum]). K námitce žalobce, že tvrzení o úhradě zálohy bylo uplatněno až dodatečně, je třeba především uvést, že nelze žalované [číslo] klást k tíži a usuzovat na věrohodnost její procesní obrany z toho, jak se k věci vyjadřovala žalovaná [číslo] (která smlouvy ani jednání o ní nebyla účastna). Úhrada zálohy [částka] potom sice nebyla namítnuta ani v prvním vyjádření žalované [číslo] k žalobě (v němž žalovaná [číslo] sporovala svou povinnost k úhradě žalované částky jako celek z jiných důvodů), nicméně již v tomto vyjádření žalovaná [číslo] uplatnila tvrzení o tom, že žalobce trval na platbách v hotovosti bez dokladu, což s později uplatněným tvrzením o úhradě zálohy v hotovosti bez dokladu je konzistentní.

22. Odvolací soud má z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum], ve spojení s důkazy provedenými již před soudem I. stupně (výpovědí svědka [příjmení], účastnickou výpovědí žalované [číslo]) dále za prokázané, že žalovaná [číslo] nesouhlasila s cenou díla uvedenou v cenové kalkulaci žalobce ze dne [datum] a před zahájením provádění díla bylo ústně sjednáno mezi žalobcem a svědkem [příjmení] (který však jednal za žalovanou [číslo] – viz dále), že žalobce dílo provede za cenu [částka]. Jediným důkazem, který tuto skutkovou verzi zpochybňoval, byla účastnická výpověď žalobce (dle níž byla ústně akceptována cena dle původní cenové kalkulace žalobce, což mělo vyplývat z toho, že žalobci bylo umožněno dílo provést), tu však nelze považovat za natolik přesvědčivou, aby jí soud uvěřil i přes rozpor se všemi výše uvedenými důkazy, když navíc sjednání ceny díla [částka] namítala žalovaná [číslo] nejen od počátku svého vstupu do tohoto řízení, ale již v e-mailové korespondenci předcházející podání žaloby, včetně e-mailu žalované [číslo] ze dne [datum]. Z výpovědi svědka [příjmení] potom ohledně sjednané ceny díla nevyplynulo ničeho (záležitosti tohoto druhu svědek neřešil).

23. Podle § 2586 odst. 1 o.z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2586 odst. 2 o.z. je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. Dle § 2604 o.z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno, dle § 2610 odst. 1 o.z. vzniká právo na zaplacení ceny díla provedením díla.

24. Odvolací soud shledává správnými skutkové a právní závěry soudu I. stupně, že v daném případě byla uzavřena smlouva o dílo mezi žalobcem a žalovanou [číslo] že žalobce dílo na základě uzavřené smlouvy a dle požadavků žalované [číslo] provedl, a že hotové dílo předal žalované [číslo] zastoupené svědkem [příjmení] Odvolací soud dodává, že nad rámec původně sjednaného rozsahu díla, provedeného v bytě v ul. [jméno] [příjmení] dle předložené dokumentace, k němuž se vztahovala cenová nabídka žalobce ze dne [datum], byly žalobcem provedeny práce rovněž v dalším bytě (v ul. Národní obrany, v kalkulaci označeném„ ul. [ulice]“) v ceně [částka] bez DPH. Dodatečný (nad rámec původně sjednaného díla) požadavek na provedení těchto prací ani jejich provedení a cena nebyly žalovanou stranou v řízení zpochybňovány, provedení dodatečných prací bylo potvrzeno též výpovědí svědka [příjmení].

25. Podle § 436 odst. 1 věta druhá o.z. není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem.

26. Z provedeného dokazování vyplývá, že smlouva o dílo byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou [číslo] neboť při uzavírání smlouvy (ani následně, po dobu provádění díla a po jeho dokončení, až do zahájení soudního řízení) nebylo z jednání žalované [číslo] zřejmé, že ohledně díla nejedná za sebe, ale za jiného (naproti tomu u svědka [příjmení] bylo žalobci od počátku zřejmé, že sám za sebe nejedná a vystupuje jako tlumočník skutečného objednatele).

27. Odvolací soud poukazuje na to, že žalovaná [číslo] ze své emailové adresy zaslala žalobci technickou dokumentaci, v níž je u projektu nového vytápění v Předmětném bytě označena jako investor, na emailovou adresu žalované [číslo] zaslal poté žalobce svou cenovou nabídku. V e-mailové korespondenci mezi právním zástupcem žalobce a žalovanou [číslo] z doby před zahájením soudního řízení, kdy žalovaná [číslo] reagovala na výzvy k úhradě žalované částky, žalovaná [číslo] nikdy neuvedla a ani jinak nedala najevo, že v uvedené věci nejedná sama za sebe (a že zastupuje [právnická osoba] Group nebo jinou osobu). Uvedené listinné důkazy korespondují s účastnickou výpovědí žalobce o tom, že byl osloven a při zhotovování díla jednal se svědkem [příjmení], ten však jednal jménem žalované [číslo] od níž vyžadoval v průběhu provádění díla pokyny, a že informace, že žalovaná [číslo] zastupuje [právnická osoba] Group, žalobci nebyla sdělena.

28. Ze skutečnosti, že [právnická osoba] Group udělila žalované [číslo] jakožto advokátce (nedatovanou) plnou moc k zastupování, nevyplývá, že by žalovaná [číslo] zastupovala KZU Group právě při uzavírání předmětné smlouvy o dílo se žalobcem, a především, že by tato skutečnost byla z jednání žalované [číslo] při uzavírání smlouvy žalobci zřejmá. K tomu nestačí ani skutečnost, že se žalovaná [číslo] v korespondenci označuje jako advokátka (pokud zároveň neuvádí, koho při daném úkonu zastupuje). Pokud další osoby (svědek Charitonov, svědek [příjmení], [jméno] [příjmení]) věděly nebo se domnívaly, že„ skutečným“ objednatelem prací je KZU Group, neznamená to, že tato skutečnost byla zřejmá žalobci, který s KZU Group nebyl v kontaktu a jednal pouze se svědkem [příjmení] a se žalovanou [číslo].

29. Námitka žalované [číslo] že sama z provedení díla nemá prospěch, byla z pohledu její pasivní věcné legitimace nevýznamná, a navíc též neopodstatněná. Nejen že žalovaná [číslo] při uzavírání smlouvy se žalobcem mohla zastupovat KZU Group nepřímo, tedy jednat sice na účet KZU Group a v jejím zájmu, ale ve vztahu k žalobci vlastním jménem, ale především má žalovaná [číslo] k předmětnému bytu v ul. [jméno] [příjmení] věcné břemeno užívání (je otázkou přesahující předmět tohoto řízení, zda vedle tohoto věcného břemene může obstát nájemní smlouva se stejným předmětem užívání), a již z tohoto titulu má nepochybně zájem na zhodnocení Předmětného bytu.

30. Vzhledem k tomu, že žalovaná [číslo] byla stranou smlouvy o dílo, je pasivně legitimovaná v řízení o zaplacení ceny tohoto díla.

31. Naproti tomu žádný z provedených důkazů, ani účastnická výpověď žalobce, nepodpořil tvrzení žalobce, že smluvní stranou smlouvy o dílo byla (též) žalovaná [číslo] nebo že žalovaná [číslo] při uzavírání smlouvy jednala jakožto zástupce žalované [číslo].

32. Skutečnosti, že žalovaná [číslo] je vlastníkem předmětných nemovitostí (bytu v ul. [jméno] [příjmení] i bytu v ul. Národní obrany), že má na uvedené adrese formálně sídlo advokátní kanceláře, a že je zároveň dcerou žalované [číslo] jsou z pohledu toho, s kým žalobce uzavřel smlouvu, zcela bez významu. Žalovaná [číslo] je zletilá a svéprávná, žalovaná [číslo] tedy již není její zákonnou zástupkyní. Žalovaná [číslo] nebyla jmenovitě uvedena v podkladech, na jejichž základě žalobce zpracoval cenovou nabídku, žalobce s ní nikdy osobně nejednal ani jiným způsobem nekomunikoval, a pro domněnku, že smlouvu uzavírá přímo s vlastníkem nemovitostí, v nichž práce prováděl, neměl žádný rozumný důvod. [příjmení] nemovitostí neručí ani jinak neodpovídá za úhradu ceny díla dle smlouvy, jejíž není smluvní stranou.

33. Žalovaná [číslo] nemůže být povinna k úhradě žalované částky ani z titulu bezdůvodného obohacení, neboť k tomu by na její straně došlo pouze tehdy, kdyby žalobce nemovitosti v jejím vlastnictví zhodnotil, aniž by k tomu měl právní důvod. Pokud však žalobce práce provedl na základě smlouvy, může své nároky z této smlouvy (případně i nárok na vydání bezdůvodného obohacení, pokud by smlouva nebyla sjednána platně) uplatňovat pouze proti druhé smluvní straně (k nároku na vrácení plnění učiněného bez platného závazku srov. § 2993 o.z.)

34. Závěr soudu I. stupně o nedostatku pasivní věcné legitimace žalované [číslo] byl proto správný.

35. Odvolací soud shledává správným i závěr soudu I. stupně, že dílo bylo žalobcem dokončeno a předáno objednateli. Toto bylo prokázáno nejen účastnickou výpovědí žalobce a listinnými důkazy provedenými soudem I. stupně (zprávou o revizi plynového zařízení ze dne [datum], fakturou [jméno] [příjmení] ze dne [datum] za uvedení topení do provozu), ale bylo to potvrzeno též výpovědí svědka [příjmení] před odvolacím soudem. Faktura ze dne [datum], vstavená [jméno] [příjmení], dokončení díla nevyvrací ani nezpochybňuje, neboť byla vystavena nikoli za zprovoznění kotle, ale za jeho servis, údržbu a drobnou opravu, provedené s časovým odstupem více než 1 roku od provedení díla, aniž by v mezidobí (v e-mailové korespondenci se žalobcem) žalovaná [číslo] provozuschopnost a funkčnost kotle (topení) namítala, každoroční revize plynového kotle jsou přitom běžnou záležitostí.

36. Naopak ohledně sjednané ceny díla a zaplacení zálohy dospěl odvolací soud po doplnění dokazování k jiným skutkovým závěrům, než soud I. stupně (jak je podrobně uvedeno výše v odst. 19. až 22.), tedy že byla ústně sjednána cena díla [částka] (až tímto sjednáním ceny díla byla smlouva uzavřena), a že v lednu [rok] žalobce obdržel zálohu na cenu díla [částka].

37. Odvolací soud tedy dospěl k závěru, že žalovaná [číslo] byla povinna zaplatit žalobci sjednanou cenu díla provedeného v Předmětném bytě ve výši [částka] a cenu později objednaných víceprací provedených v bytě v ul. Národní obrany ve výši [částka], po odečtení uhrazené zálohy [částka] žalovaná [číslo] žalobci nadále dluží částku [částka].

38. Ohledně splatnosti ceny díla a dne, kdy se žalovaná [číslo] s plněním dostala do prodlení, odvolací soud shodně se soudem I. stupně dospěl k závěru, že splatnost nastala na základě žalobcem vystavené faktury, neboť ta sice byla vystavena na jméno žalované [číslo] žalobce již však zaslal žalované [číslo] e-mailem dne [datum] (tedy ještě před datem splatnosti faktury) a vyzval žalovanou [číslo] k její úhradě. V den následující po datu splatnosti uvedeném na faktuře ([datum]), tedy dne [datum], se žalovaná [číslo] s plněním dostala do prodlení, a od tohoto dne do zaplacení je povinna dle § 1970 o.z. z dlužné částky platit úrok z prodlení ve výši dle nařízení č. 351/2013 Sb., tedy 9,75% ročně.

39. S ohledem na shora uvedené odvolací soud podle § 219 o.s.ř. potvrdil jako věcně správný vyhovující výrok I. ohledně částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, ve zbývající části (ohledně částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení) odvolací soud změnil výrok I. podle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. tak, že se žaloba proti žalované [číslo] v této části zamítá. Výrok II. napadeného rozsudku (jímž byla zamítnuta žaloba proti žalované [číslo]) byl podle § 219 o.s.ř. potvrzen jako věcně správný v celém rozsahu.

40. Pokud jde o náhradu nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou [číslo] odvolací soud neshledal důvody pro aplikaci § 150 o.s.ř. Uvádí-li soud I. stupně, že žalovaná [číslo] jako vlastnice předmětné bytové jednotky měla vyvíjet aktivitu při sjednávání předmětu díla, které bylo v její prospěch, k tomu je třeba uvést, že žalované [číslo] ze zákona taková povinnost neplyne, a pokud žalovaná [číslo] nebyla smluvního vztahu se žalobcem jakkoli účastna, nemohla jeho obsah, formu uzavření smlouvy, ani plnění smluvních povinností ovlivnit. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou [číslo] proto bylo na místě rozhodnout o nákladech řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř., a přiznat jejich náhradu procesně úspěšné žalované [číslo]. Žalované [číslo] která byla v řízení právně zastoupena, vznikly v řízení před soudem I. stupně náklady v následující výši: odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále je „a.t.“) z tarifní hodnoty [částka] ve výši po [částka] za 5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a.t. (příprava a převzetí zastoupení, písemné vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], dne [datum] a dne [datum]), odměna ve výši [částka] za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 písm. c) a.t. (odvolání proti usnesení o připuštění vstupu dalšího účastníka), náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 2 a.t. ve výši [částka] za účast při jednání soudu dne [datum], které bylo odročeno bez projednání věci, 7 náhrad hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a.t., celkem [částka].

41. S ohledem na shora uvedené odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil výrok III. napadeného rozsudku ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou [číslo] tak, že žalobci uložil zaplatit žalované [číslo] náhradu nákladů řízení ve výši [částka].

42. O nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou [číslo] rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 2 ve spojení s § 142 odst. 2 o.s.ř., když převážně procesně úspěšná byla v řízení žalovaná [číslo] to v rozsahu 85 %, má proto právo na náhradu 70 % (85% - 15%) svých celkových nákladů řízení.

43. Žalovaná [číslo] nebyla v řízení zastoupena, má proto právo na náhradu hotových výdajů„ nezastoupeného“ účastníka podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Skutečnost, že žalovaná [číslo] je sama advokátka, je pro určení výše jejích nákladů řízení nerozhodná (vzhledem k tomu, že žalovaná [číslo] nebyla v řízení zastoupena zástupcem dle § 137 odst. 2 o.s.ř., nenáleží jí odměna za zastoupení advokátem ve výši dle advokátního tarifu). V řízení před soudem I. stupně učinila žalovaná [číslo] pět účelných úkonů (písemné vyjádření k žalobě ze dne [datum], písemné vyjádření z [datum], účast u jednání soudu dne [datum], [datum] a [datum]), čímž jí vznikly náklady ve výši 5 paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Paušální náhrady dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. zahrnují i náhradu nákladů na poštovné (žalovaná [číslo] navíc podání ve vztahu k soudu činila prostřednictvím datové schránky), proto soud neshledal důvodným návrh, aby k nákladům žalované [číslo] byly zvlášť připočteny náklady poštovného; vynaložení poplatku za CD nebylo prokázáno. Žalovaná [číslo] však prokázala, že jí v řízení před soudem I. stupně vznikly náklady na překlad soudu předložených listinných důkazů (prohlášení [příjmení] [příjmení], potvrzení o výměně valut) ve výši [částka], celková výše jejích nákladů proto činí [částka] ([částka] + [částka]). Naopak k účelným nákladům žalované [číslo] nepatří náklady ([částka]) vynaložené na účast soudem neustanoveného tlumočníka při jednání soudu dne [datum]. Účastník má právo jednat před soudem ve své mateřštině (§ 18 odst. 1 o.s.ř.), účastníku, jehož mateřštinou je jiný než český jazyk, soud ustanoví tlumočníka, jakmile taková potřeba vyjde v řízení najevo (§ 18 odst. 2 o.s.ř.), náklady na takto ustanoveného tlumočníka nese stát. Jestliže žalovaná [číslo] mimo tento zákonem předvídaný postup zajistila u soudního jednání účast neustanoveného tlumočníka (Ing. [příjmení] byl ustanoven tlumočníkem v této věci až následně, usnesením ze dne [datum]) a vynaložila na jeho tlumočení náklady, učinila tak z vlastního rozhodnutí a nemůže náhradu těchto nákladů požadovat po protistraně. Z celkové výše nákladů řízení před soudem I. stupně [částka] ([částka] + [částka]) má tedy žalovaná [číslo] podle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu části 70%, tedy částky [částka] Ani zde nebyly důvody pro výjimečné nepřiznání náhrady nákladů řízení dle § 150 o.s.ř. - nedostatek písemné formy smlouvy ztěžuje důkazní situaci obou smluvních stran v soudním sporu, to však není výjimečným důvodem dle § 150 o.s.ř. pro to, aby straně, jež je nakonec ve sporu procesně úspěšná, nebyla náhrada nákladů řízení přiznána.

44. O nákladech odvolacího řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou [číslo] rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná [číslo] byla v odvolacím řízení plně úspěšná. Žalované [číslo] vznikly v odvolacím řízení náklady v celkové výši [částka]: odměna advokáta dle § 7 a.t. za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 písm. c) a.t. (sepis odvolání proti výroku o nákladech řízení) z tarifní hodnoty [částka] ve výši [částka] a odměna advokáta za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a.t. (účast u jednání dne [datum], účast u výslechu svědka dne [datum], účast u jednání dne [datum]) z tarifní hodnoty [částka]) ve výši po [částka], 4 paušální náhrady hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a.t. a 1 paušální náhrada [částka] dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za úkon neučiněný prostřednictvím právní zástupkyně, ale přímo 1. žalovanou (písemné vyjádření k odvolání žalobce). Další vyjádření v průběhu odvolacího řízení (z [datum], z [datum]) již byla činěna pouze žalovanou [číslo] žalované [číslo] proto za ně náhrada nákladů nenáleží (vyjádření z [datum] navíc bylo pouze zopakováním předchozích argumentů žalovaných).

45. O nákladech odvolacího řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou [číslo] rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o.s.ř ve spojení s § 142 odst. 2 o.s.ř., když převážně procesně úspěšná (opět v části 85%) byla v odvolacím řízení žalovaná [číslo] má proto právo na náhradu 70% nákladů, jež jí vznikly v odvolacím řízení. Žalované [číslo] vznikly náklady odvolacího řízení celkem [částka] (soudní poplatek z odvolání [částka], paušální náhrady po [částka] podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za 7 úkonů: odvolání proti rozsudku včetně doplnění ze dne [datum], vyjádření k odvolání žalobce, písemné podání z [datum], účast u jednání dne [datum], písemné vyjádření z [datum], účast u výslechu svědka mimo jednání dne [datum], účast u jednání dne [datum]). Další vyjádření z [datum] odvolací soud nepovažoval za účelně učiněné, když v něm bylo pouze zopakováno to, co bylo uvedeno již v předchozích podáních. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. má žalovaná [číslo] právo na náhradu 70% z celkových nákladů odvolacího řízení, tedy částky [částka].

46. Náhrada nákladů žalované [číslo] za řízení před soudy obou stupňů tedy činí [částka].

47. České republice vznikly v odvolacím řízení náklady ve výši [částka], tvořené náklady svědečného svědka [příjmení] Odvolací soud o náhradě těchto nákladů rozhodl podle § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 148 odst. 1 o.s.ř., a na základě poměru úspěchu a neúspěchu ve věci uložil náhradu 85% těchto nákladů (částky [částka]) žalobci a 15% těchto nákladů (částky [částka]) žalované [číslo].

48. Závěrem odvolací soud poukazuje na to, že z ustanovení § 18 odst. 1 věty druhé o.s.ř. (tedy z práva účastníka jednat před soudem ve své mateřštině) nelze dovozovat povinnost soudu zajistit překlad jím vydaného rozhodnutí do jazyka, jemuž rozumí účastník řízení, který neovládá český jazyk. Zmíněné ustanovení, stejně jako závazky plynoucí z Listiny základních práv a svobod či mezinárodních smluv, směřují především k situaci, kdy je nařízeno jednání, a účastník neznalý jednacího jazyka by tak nemohl bezprostředně reagovat na průběh jednání (k tomu viz rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 19 Co 218/2013, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod [číslo]). Z uvedeného vyplývá, že jestliže soud I. stupně, který svůj rozsudek (a též odvolání dalších účastníků řízení) nechal na žádost žalované [číslo] přeložit do bulharštiny, a s tímto překladem dokumenty žalované doručoval, činil tak nad rámec svých zákonných povinností.