Rozhodnutí 17 Co 237/2024-70

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.) a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Žalobce se podanou žalobou domáhal náhrady majetkové újmy, jež mu byla způsobena v řízení vedeném u Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] nesprávným úředním postupem soudu při stanovení zálohy na znalečné, konkrétně při stanovení její výše a splatnosti. Kromě již dříve uhrazené zálohy ve výši [částka] soud uložil žalobci zaplatit další zálohu na provedení důkazu znaleckým posudkem ve výši [částka] do 3 dnů. Žalobce uvedené prostředky neměl k dispozici, proto si částku vypůjčil prostřednictvím dvou zápůjček (ve výši [částka] od fyzické osoby a ve výši [částka] od ČSOB a.s.), celkem vynaložil na včasné obstarání soudem požadované zálohy [částka], a tím mu vznikla majetková újma.

3. Žalovaná namítala, že v postupu Okresního soudu v [adresa] neshledává nesprávný úřední postup.

4. Soud I. stupně vzal za prokázané, že žalobce svůj nárok uplatnil u žalované dne [datum], žalovaná odmítla žalobci poskytnout náhradu s odůvodněním, že ve věci nelze shledat nesprávný úřední postup. V řízení u Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] žalobce navrhoval znalecký posudek z oboru životního prostředí – problematiky starých ekologických zátěží ke zjištění skladby skládky na pozemcích žalobce. Soud usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka] ustanovil znalcem [adresa] učení technické v Brně, Fakultu stavební, a současně uložil žalobci povinnost zaplatit zálohu na znalečné ve výši [částka] do tří dnů od právní moci usnesení, s poučením, že nezaplatí-li žalobce zálohu na znalečné, nebude možné posudek provést, a rovněž že může požádat o osvobození od soudních poplatků, zčásti nebo zcela. Usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka], bylo [adresa] učení technické v [město], Fakulta stavební, zproštěno vyhotovení znaleckého posudku a novým znalcem byla ustanovena společnost [právnická osoba]. Tato společnost následně sdělila soudu, že cena za vypracování znaleckého posudku bude činit [částka] bez DPH. Soud poté vyzval žalobce usnesením ze dne [datum], k zaplacení zálohy na znalečné ve výši [částka], toto rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. Žalobce podáním z [datum] sdělil, že náklady znaleckého posudku jsou pro něj překvapivě vysoké a zaplacení zálohy bude pro něj představovat značnou ekonomickou zátěž, kterou bude muset řešit pomocí bankovního úvěru, a požádal, aby byl znalecký ústav vyzván ke zvážení rozsahu znaleckých prací a k jejich redukci. Pokud by soud jeho návrh neakceptoval, požádal žalobce o prodloužení lhůty k zaplacení stanovené zálohy o 30 dnů, aby si mohl úvěr opatřit. Dne [datum] soud obdržel platbu zálohy [částka]. Dne [datum] soud vyzval právního zástupce žalobce k vyjádření, zda žalobce na svých otázkách na znalce trvá, právní zástupce žalobce dne [datum] odpověděl, že klient na svých otázkách trvá. Další zálohu ve výši [částka] obdržel soud dne [datum]. Rozsudkem Krajského soudu v [adresa] z [datum] byl změněn rozsudek Okresního soudu v [adresa] ve věci sp. zn. [spisová značka] ve výroku I. tak, že žalovaná je povinna odstranit z vymezené části (blíže specifikovaného) pozemku krycí vrstvu zeminy a samotné těleso skládky tvořené vrstvou odpadu, dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů před soudy obou stupňů; protože měl žalobce plný úspěch ve věci, byla mu společně s ostatními náklady řízení nahrazena zaplacená záloha na znalečné ve výši [částka]. Dovolání v dané věci bylo odmítnuto. Rozsudkem Okresního soudu v [adresa] č.j. [spisová značka] ze dne [datum] byla zamítnuta žaloba žalobce proti obci [adresa] o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Další provedené důkazy soud nehodnotil, neboť by byly relevantní jen v případě, kdyby v dané věci byl shledán odpovědnostní titul.

5. Právně soud věc posuzoval dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“). Konstatoval, že dle OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou při výkonu státní moci, jeho odpovědnost je založena na principu objektivním, při současném splnění tří podmínek: 1) nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, 2) vznik škody, 3) příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Uvedené předpoklady musí být splněny kumulativně. Zákon rozeznává dva odpovědnostní tituly, a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup. Nesprávným úředním postupem se rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, ale neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí. Za nesprávný úřední postup nutno považovat i "jiné vady ve způsobu vedení řízení" (srov. rozhodnutí Nejv. soudu sp. zn. [spisová značka]). Nesprávnosti či vady úkonů úředního postupu, které se přímo projevily ve vydání rozhodnutí (např. typicky úkony činěné při shromažďování a provádění důkazů) mohou být zvažovány pouze z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, nikoliv již jako nesprávný postup. Judikatura považuje za nesprávné rozhodnutí takové rozhodnutí soudu či jiného orgánu, které bylo pro nezákonnost následně zrušeno nadřízeným orgánem, v případě soudních rozhodnutí tedy odvolacím či dovolacím soudem.

6. V daném případě soud I. stupně neshledal nesprávný úřední postup, když s ohledem na to, že tento by se projevil právě v rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady znaleckého posudku, bylo by nutné uvedený postup posuzovat pouze z hlediska nezákonného rozhodnutí. Žalobce sám žádné nezákonné rozhodnutí netvrdil a z dokazování nevyplynulo, že by jakékoliv rozhodnutí v souvislosti s uložením povinnosti zaplatit zálohu na náklady znaleckého posudku bylo vydáno. Pakliže žalobci nevyhovovala lhůta, v níž měl složit zálohu na náklady posudku, mohl požádat o její prodloužení, úhradu zálohy ve splátkách apod. Okresní soud v [adresa] se nedopustil přepjatého formalismu, když vyčkal na zaplacení zálohy, ačkoliv tak žalobce učinil téměř po třech měsících od právní moci rozhodnutí o vyměření zálohy. Žalobce nemohl mít důvodnou obavu, že znalecký posudek nebude vypracován, když i první zálohu [částka] uhradil po uplynutí lhůty, a soud neavizoval, že znalecký posudek vyhotoven nebude. S ohledem na to soud žalobu zamítl, aniž by se dále zabýval naplněním podmínky vzniku škody.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), a procesně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. za 3 úkony (písemné vyjádření k žalobě, příprava na ústní jednání, účast u jednání) po [částka].

8. Proti rozsudku podal včasné odvolání žalobce. Uvedl, že soud I. stupně neučinil skutková zjištění ohledně osobní a majetkové situace žalobce po doručení výzvy Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] k zaplacení zálohy na znalecký posudek ve výši [částka] ve lhůtě 3 dnů. Žalobce nedisponoval takovými úsporami ani příjmy, aby mohl ve stanovené lhůtě požadovanou částku zaplatit. Argumentace soudu I. stupně o tom, že žalobce nemohl být pod časovým tlakem k zaplacení zálohy, je spekulativní a nepodložená. Stanovením třídenní lhůty k zaplacení zálohy byl stav časové tísně vytvořen a trval až do zaplacení zálohy, prodlení se zaplacením zálohy na tom nic nemění. Lhůta pro zaplacení zálohy nebyla žádným opatřením prodloužena, takže žalobce nemohl předjímat, že její nedodržení bude tolerováno. Již ve výzvě k úhradě zálohy byl žalobce poučen, že nezaplatí-li zálohu ve stanovené lhůtě, nebude možné důkaz znaleckým posudkem provést. Znalecký posudek byl přitom v posuzovaném řízení klíčovým důkazem. Rozhodnutí ve věci sp. zn. [spisová značka], na které poukazuje soud I. stupně, bylo vydáno ve věci jiné povahy a není pro tuto věc případné. Otázce rozlišení mezi nesprávným úředním postupem a nezákonným rozhodnutím se věnuje i novější judikatura, např. rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] uvádí, že k nesprávnému úřednímu postupu může dojít i v rámci rozhodovací činnosti, s tím, že je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí, z tohoto hlediska může jít i o nevydání nebo opožděné vydání rozhodnutí. Žalobce sice byl vyzván k zaplacení zálohy ve formě usnesení, ale pokud by soud zohlednil předpokládanou výši znalečného a majetkové poměry žalobce, neměl usnesení o stanovení zálohy vůbec vydat. Určující je tak nesprávný úřední postup soudu při zvažování, zda a v jaké výši zálohu na důkaz stanovit, nikoli samotné usnesení, které se formalisticky odkázalo na § 141 o.s.ř. Soud vydal usnesení, které vydat neměl, když není povinností soudu ukládat složení zálohy na provedení každého důkazu. Usnesení ohledně zálohy na důkaz není rozhodnutím ve věci samé, ale ohledně vedení řízení, proti němuž není přípustný opravný prostředek. Takže ani teoreticky nemůže dotčený účastník splnit podmínku zrušení či změny pravomocného rozhodnutí pro nezákonnost ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk. Žalobce mohl teoreticky po doručení výzvy k zaplacení zálohy požádat o prodloužení lhůty splatnosti zálohy či povolení splátek, na vyhovění takové žádosti však nechtěl spoléhat, protože jeho prvořadým zájmem bylo neohrozit provedení znaleckého posudku. Soud tak sice neporušil literu zákona, ale postupoval s přepjatým formalismem, když smyslem aplikovaného ustanovení není upření či omezení přístupu občana k soudu a ochrany jeho práv v soudním řízení. Soud stanovením zálohy na důkaz vytvořil reálně nebezpečí takového následku, což vedlo k majetkové újmě žalobce. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že se žalobě v celém rozsahu vyhovuje, a aby žalovanou zavázal k náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

9. Žalobce později své odvolání doplnil o uvedení, že spor s obcí [adresa] byl zatížen trestnou činností, což mělo zásadní vliv na průběh původního řízení u Okresního soudu v [adresa], neboť žalobce si musel nechat zpracovat znalecký posudek i za cenu zadlužení formou půjček. O trestné činnosti byl informován i soudce Okresního soudu v [adresa], který o věci rozhodoval, se spisem bylo manipulováno. Znalecký posudek potvrdil stav věci a spor s obcí [adresa] byl rozhodnout ve prospěch žalobce. O úrocích z půjček určených na vyhotovení znaleckého posudku však nebylo rozhodnuto. Dle žalobce mělo být i o úrocích rozhodnuto jako o nezbytných nákladech, dokonce i bez návrhu stran. Kriminalita páchaná skupinou osob během projednávání sporu věc zásadně ovlivnila, bohužel bez adekvátní reakce soudu. Policie věc nechala promlčet, žalobce však nadále vede kroky k nápravě.

10. Žalovaná k odvolání uvedla, že soud I. stupně věc správně posoudil po skutkové i právní stránce, odůvodnění rozsudku je přesvědčivé, postavené na dostatečně zjištěném skutkovém stavu, v odvolání nejsou uvedeny žádné argumenty způsobilé přivodit změnu nebo zrušení napadeného rozhodnutí. Žalovaná proto navrhla potvrzení napadeného rozsudku, z účasti na jednání odvolacího soudu se omluvila.

11. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání při nařízeném jednání napadený rozsudek, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o.s.ř.), a aniž doplňoval dokazování, dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

12. Soud I. stupně učinil dostatečná a správná skutková zjištění týkající se předběžného uplatnění nároku i okolností rozhodných po posouzení odpovědnosti státu za tvrzenou majetkovou újmu žalobce.

13. Správně též uvedl, že při posuzování odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk mohou být nesprávnosti či vady úkonů úředního postupu, které se přímo projevily ve vydání rozhodnutí, zvažovány pouze z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, nikoliv již jako nesprávný úřední postup.

14. Jak vyplývá z ustálené judikatury i odborné literatury, ačkoliv není vyloučeno, aby škoda byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím. Jinak řečeno, odpovědnost za škodu z nesprávného úředního postupu orgánu státu nezakládají vady řízení, jestliže měly za následek nesprávné rozhodnutí (srov. Vojtek, P., Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 3. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2012, str. 147; dále srov. např. rozsudek Nejv. soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný v časopise Soudní judikatura, číslo sešitu 1/2000, pod označením SJ 5/2000, rozsudek Nejv. soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejv. soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

15. V daném případě se posouzení otázek, zda vůbec, v jaké výši a v jaké lhůtě žalobci uložit povinnost k zaplacení zálohy na znalečné, projevilo právě v obsahu usnesení Okresního soudu v [adresa] č.j. [spisová značka] ze dne [datum], jímž byla žalobci povinnost k zaplacení zálohy na znalečné ve výši [částka] uložena. Proto nelze nárok uplatněný žalobcem v této věci (tak, jak je žalobcem po skutkové stránce vymezen) posuzovat z hlediska odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, ale pouze z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím.

16. Argumentace žalobce rozsudkem Nejv. soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] nebyla v dané věci případná, neboť v uvedené věci byl shledán nesprávný úřední postup Policie ČR ve vydání věci třetí osobě bez toho, aby o vydání bylo rozhodnuto podle § 80 odst. 1 tr. řádu. V nyní posuzovaném případě však bylo o povinnosti žalobce ke složení zálohy podle § 141 odst. 1 o.s.ř. Okresním soudem v [adresa] rozhodnuto.

17. Odvolací soud se proto dále zabýval tím, zda je usnesení Okresního soudu v [adresa] č.j. [spisová značka] ze dne [datum], jímž byla žalobci uložena povinnost k zaplacení zálohy na znalečné ve výši [částka], nezákonným rozhodnutím (a tedy odpovědnostním titulem) ve smyslu § 5 a § 8 OdpŠk.

18. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, neníli dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 8 odst. 2 OdpŠk byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Podle § 8 odst. 3 OdpŠk nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

19. Z ustálené judikatury (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]) vyplývá, že v souladu se zásadou presumpce správnosti rozhodnutí není soud v řízení o odpovědnosti státu za škodu oprávněn sám posuzovat zákonnost rozhodnutí vydaného v jiném řízení a podmínka nezákonnosti rozhodnutí je splněna pouze tehdy, bylo-li toto pravomocné rozhodnutí skutečně jako nezákonné zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Neexistuje tedy zákonný podklad pro to, aby byla žalobci přiznána náhrada škody v situaci, kdy rozhodnutí, proti němuž brojí, nebylo zrušeno či změněno.

20. V rozsudku sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] (publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 35/2015) dospěl Nejvyšší soud k závěru, že splnění požadavku změny či zrušení rozhodnutí pro nezákonnost ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk nelze obecně nahradit předběžným posouzením rozhodnutí jako nezákonného v odškodňovacím řízení ani v případě prvostupňových rozhodnutí, proti nimž není přípustný opravný prostředek. „Podmínka zakotvená v ustanovení § 8 odst. 1 OdpŠk brání tomu, aby odškodňovací řízení plnilo funkci, která náleží opravným prostředkům. V souladu se zásadou vigilantibus iura scripta sunt je na osobě, která se cítí být rozhodnutím vydaným orgánem veřejné moci dotčena na svých právech, aby se proti takovému rozhodnutí bránila prostřednictvím opravných prostředků a docílila tak jeho zrušení. Ani v případě prvostupňových rozhodnutí, proti nimž není přípustný opravný prostředek, nelze obecně dojít k závěru, že absenci opravného prostředku by mělo nahradit odškodňovací řízení. Soudní řízení není, až na výjimky, povinně dvojinstanční. V případě rozhodnutí, u nichž zákonodárce dospěje k závěru, že jejich přezkum v opravném řízení není důvodný, by bylo proti smyslu zákonné úpravy, aby tato rozhodnutí byla přezkoumávána v řízení odškodňovacím“.

21. Protože usnesení, jímž byla žalobci uložena povinnost k zaplacení zálohy na znalečné [částka], nebylo jako nezákonné zrušeno nebo změněno, nejedná se o nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk. Proto v dané věci nemůže být nárok žalobce důvodný ani z titulu náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím. Ve smyslu rozhodnutí Nejv. soudu sp. zn. [spisová značka] tento závěr platí přesto, že proti usnesení, jímž byla uložena povinnost složit zálohu na náklady důkazu, není dle § 202 odst. 1 písm. k) o.s.ř. přípustné odvolání.

22. Odvolací soud dodává, že žalobce ani při nepřípustnosti odvolání proti usnesení o uložení zálohy na znalečné nebyl zbaven prostředků nápravy proti tomuto usnesení, považovalli je za nesprávné. Zejména mohl požádat o osvobození od soudních poplatků, o čemž byl soudem poučen již v usnesení o ustanovení znalce. Pokud by předpoklady pro osvobození od soudních poplatků žalobce osvědčil, musel by soud z této skutečnosti vyvodit důsledky i ve vztahu k uložené povinnosti složit zálohu na znalečné – žalobce by byl buď povinnosti k zaplacení zálohy zcela zproštěn, případně by byl (při částečném osvobození od soudních poplatků) povinen zaplatit zálohu v poměrně nižší výši. Skutečnosti týkající se svých příjmových a majetkových poměrů tedy měl žalobce uplatnit v posuzovaném řízení u Okresního soudu v [adresa], nelze se jimi zabývat v tomto odškodňovacím řízení, a domáhat se s odkazem na ně přezkoumání pravomocného rozhodnutí soudu z posuzovaného řízení.

23. Rovněž nelze v tomto odškodňovacím řízení přezkoumávat správnost pravomocného výroku o náhradě nákladů řízení v rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] (toto rozhodnutí rovněž není nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk).

24. Protože v dané věci nebyl dán žádný odpovědnostní titul ve smyslu § 5 OdpŠk (nesprávný úřední postup ani nezákonné rozhodnutí), nemohly být splněny předpoklady odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk, a nárok žalobce na náhradu újmy uplatněný v tomto řízení byl proto nedůvodný.

25. Zabývat se dalšími tvrzeními žalobce (zejména ohledně jeho osobní a majetkové situace v daném období, ohledně vzniku a výše tvrzené škody, jakož i tvrzeními obsaženými v doplnění jeho odvolání ze dne [datum]) bylo již bezpředmětné.

26. S ohledem na shora uvedené shledal odvolací soud výrok, jímž byla žaloba v této věci zamítnuta, věcně správným. Správně a v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. a vyhláškou č. 254/2015 Sb. rozhodl soud I. stupně též o nákladech řízení.

27. Odvolací soud proto napadený rozsudek v obou výrocích potvrdil podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný.

28. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř., když procesně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů nezastoupeného účastníka dle § 2 odst. 3 vyhl. 254/2015 Sb. za 1 úkon právní služby (vyjádření k odvolání) ve výši [částka].