pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 12 C 51/2019-280

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] (výrok I.) a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Žalobou podanou k soudu [datum] se žalobce domáhal shora uvedené částky s odůvodněním, že mu v této výši byla způsobena škoda nesprávným úředním postupem, spočívajícím v tom, že notář JUDr. [jméno] [příjmení] sepsal dne [datum rozhodnutí] pod č. [spisová značka], NZ 300/ 2004 neplatný notářský zápis o zúžení společného jmění manželů („ SJM“) žalobce a jeho tehdejší manželky. Na základě tohoto notářského zápisu byl nejprve povolen vklad vlastnického práva žalobce k nemovitostem v k.ú. [obec] - pozemek parc. [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa], dále pozemky parc. [číslo] parc. č. 2011 (dále jen„ Předmětné nemovitosti“) – do katastru nemovitostí, později však z důvodu neplatnosti notářského zápisu soud pravomocně určil, že je bývalá manželka žalobce vlastníkem ideální poloviny Předmětných nemovitostí. V důsledku neplatného notářského zápisu tedy nedošlo k zúžení SJM a žalobce byl k dosažení výlučného vlastnictví k Předmětným nemovitostem nucen uzavřít dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, za což zaplatil bývalé manželce vypořádací podíl ve výši [částka] [anonymizováno] Kč. V této výši mu tedy vznikla škoda.

3. Žalovaná vznesla námitku promlčení a namítala nedostatek příčinné souvislosti mezi tvrzenou škodou a nesprávným úředním postupem, neboť žalobce nevyužil všech dostupných opravných prostředků (vzal zpět dovolání v řízení o určení vlastnictví k nemovitostem), a kromě toho vyplatil své bývalé manželce vypořádací podíl na základě dohody, kterou s ní uzavřel. Rovněž je možné, že ze strany žalobce šlo o obcházení ustanovení devizového zákona o nabývání nemovitostí cizozemci, a jeho nárok je v rozporu s dobrými mravy.

4. Soud I. stupně vzal za prokázané, že žalobce dne [datum] předběžně uplatnil u žalované žádost o odškodnění z důvodů a ve výši uvedených v žalobě, žalovaná žádosti nevyhověla. V souhlasném prohlášení ze dne [datum] žalobce a jeho manželka prohlásili, že Předmětné nemovitosti, které vydražila manželka žalobce, patří do SJM. V notářském zápise [spisová značka], NZ 300/ 2004 ze dne [datum], sepsaném JUDr. [jméno] [příjmení] (dále jen„ notářský zápis ze dne [datum]“) uzavřeli žalobce a jeho manželka smlouvu o zúžení SJM, a to tak, že Předmětné nemovitosti nebudou tvořit součást SJM, nýbrž budou ve výlučném vlastnictví žalobce. Originál notářského zápisu byl podepsán jen účastníky řízení, nikoli notářem, a nebyl opatřen otiskem úředního razítka notáře. Stejnopis notářského zápisu (v rozporu s originálem) obsahoval podpis notáře i otisk jeho úředního razítka, a obsahoval nepravdivé prohlášení notáře o tom, že se shoduje s originálem notářského zápisu. Rozhodnutím katastrálního úřadu ze dne [datum] s právními účinky k datu [datum] byl podle stejnopisu notářského zápisu ze dne [datum] proveden vklad vlastnického práva žalobce k Předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí. Bývalá manželka žalobce ([jméno] [příjmení]) podala dne [datum] žalobu, jíž se domáhala určení, že Předmětné nemovitosti jsou v jejím vlastnictví, neboť platně neuzavřela manželství se žalobcem, a notářský zápis, na jehož základě došlo k zápisu vlastnického práva žalobce k Předmětným nemovitostem, je neexistenční. V řízení u Okresního soudu Plzeň – jih sp. zn. 9 C 218/2014 okresní soud rozsudkem ze dne [datum] určil, že [jméno] [příjmení] je vlastníkem ideální poloviny Předmětných nemovitostí, k odvolání žalobce Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne [datum] (který nabyl právní moci dne [datum]) rozsudek okresního soudu ve výroku o věci samé potvrdil. Rozsudky byly odůvodněny tím, že manželství žalobce a [jméno] [příjmení] bylo platně uzavřeno dne [datum], k uvedenému dni rovněž vzniklo SJM. V řízení bylo prokázáno, že originál notářského zápisu ze dne [datum] neobsahuje zákonnou náležitost (podpis notáře a otisk jeho úředního razítka), a protože pro zúžení SJM je vyžadována forma notářského zápisu, je smlouva o zúžení SJM absolutně neplatná, a po uplynutí 3 let od rozvodu manželství jsou nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví obou manželů. Žalobce proti rozhodnutí Krajského soudu v Plzni podal dovolání, které vzal dne [datum] zpět, a dovolací řízení bylo zastaveno. Dne [datum] žalobce uzavřel se svou bývalou manželkou smlouvu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, v níž se zavázal zaplatit bývalé manželce za její spoluvlastnický podíl na Předmětných nemovitostech částku [částka], aby se stal jejich výlučným vlastníkem. Částku [částka] žalobce složil do advokátní úschovy.

5. Pro nadbytečnost soud I. stupně zamítl provedení důkazu výslechem [jméno] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení], znaleckým posudkem [číslo] [rok] ze dne [datum] a odhadu tržní hodnoty nemovitosti zpracovaným pro Raiffeisenbank. Z dalších provedených důkazů (výpisy z centrální evidence obyvatel, znalecký posudek č. ZC [číslo], kopie oddacího listu, výpis z katastru nemovitostí, ohlášení o vzniku vlastnického práva manžela adresovaný Katastrálnímu úřadu v [obec], spis bývalého notáře JUDr. [příjmení] sp. zn. [spisová značka], listina„ informace o vyhodnocení rizik spojených s nemovitou zástavbou“, přípis od Komerční banky ze dne [datum]) soud I. stupně neučinil žádná skutková zjištění.

6. Právně soud I. stupně věc posoudil dle ustanovení zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“), a konstatoval, že žalobce splnil podmínku předběžného uplatnění nároku u příslušného orgánu dle § 14 OdpŠk. Námitku promlčení neshledal soud důvodnou, když dle § 32 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá a podle § 35 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. V daném případě se žalobce teprve dne [datum], kdy nabylo právní moci rozhodnutí odvolacího soudu o tom, že se žalobce nestal výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí, s jistotou dozvěděl o tom, že mu vznikla škoda v podobě spoluvlastnického podílu, který svědčil jeho manželce a nikoli žalobci. Od uvedeného dne počala běžet tříletá promlčecí doba, jež by uplynula až [datum]. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne [datum] a žalobu k soudu podal [datum], tedy včas před uplynutím promlčecí doby.

7. Dále se soud I. stupně zabýval tím, zda jsou splněny předpoklady pro vznik odpovědnosti žalované za škodu, tedy existence odpovědnostního titulu dle § 5 OdpŠk (nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu), vznik újmy a existence příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem a touto újmou. Shledal, že v daném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu dle § 5 písm. b) OdpŠk, spočívajícím v tom, že notář JUDr. [příjmení] sepsal neplatný notářský zápis ze dne [datum], dospěl však k závěru, že mezi tímto nesprávným úředním postupem a tvrzenou škodou (tj. že žalobce musel zaplatit částku za vypořádání spoluvlastnictví) není příčinná souvislost. Částku [částka] [anonymizováno]. Kč žalobce zaplatil bývalé manželce na základě dohody o vypořádání spoluvlastnictví, tedy škoda mu nevznikla v příčinné souvislosti s neplatným notářským zápisem, ale v přímém důsledku dobrovolně uzavřené smlouvy. Soud dále poukázal na to, že žalobce vzal zpět své dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, dle nějž byl notářský zápis neplatný, a zbavil se tak možnosti zvrátit pro sebe nepříznivé rozhodnutí. Porušil tak svou prevenční povinnost snažit se vzniku škody zabránit. Protože nebyly splněny kumulativní podmínky pro vznik odpovědnosti žalované za škodu, soud se již nezabýval tvrzenou škodou ani její výší, a žalobu zamítl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a přiznal procesně úspěšné žalované paušální náhradu za 10 úkonů po [částka].

9. Proti rozsudku podal včasné odvolání žalobce, a to z důvodu nesprávného právního posouzení věci.

10. Dle žalobce soud I. stupně učinil správná skutková zjištění, týkající se sepisu souhlasného prohlášení ze dne [datum] i notářských zápisů o zúžení SJM ze dne [datum] a ze dne [datum], průběhu soudního řízení u Okresního soudu Plzeň-jih i dalších rozhodných skutečností. Téměř deset let po rozvodu manželství podala bývalá manželka žalobce žalobu na určení, že je vlastníkem spoluvlastnického podílu na Předmětných nemovitostech a soudy její žalobě vyhověly, když uzavřely, že ani po vkladu výlučného vlastnického práva žalobce k nemovitostem do katastru nepřestaly být nemovitosti součástí SJM, a vzhledem k nevypořádání zaniklého SJM po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o rozvodu se Předmětné nemovitosti nacházejí v podílovém spoluvlastnictví žalobce a jeho bývalé manželky. Žalobce byl proto donucen uzavřít s bývalou manželkou dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, aby nemovitosti nabyl do svého výlučného vlastnictví, a zároveň se z titulu vypořádání spoluvlastnictví zavázal zaplatit a zaplatil bývalé manželce vypořádací podíl [částka], odpovídající tržní ceně jejího spoluvlastnického podílu na nemovitostech. Je zřejmé, že notářský zápis z [datum] neobsahoval vinou notáře náležitosti dle § 63 notářského řádu, a podle § 6 notářského řádu jej tedy nelze považovat za veřejnou listinu, proto se dohoda o zúžení SJM stala absolutně neplatnou pro nedostatek formy dle § 143a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“). Zápis výlučného vlastnického práva žalobce k nemovitostem do katastru nemovitostí na základě notářského zápisu ze dne [datum] nekorespondoval se skutečným a právním stavem. Dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví byla sepsána za účelem nastolení stavu zamýšleného žalobcem a jeho bývalou manželkou v dohodě sepsané formou notářského zápisu ze dne [datum]. Příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem notáře JUDr. [příjmení] a povinností žalobce uhradit bývalé manželce vypořádací podíl ve výši [částka] je nepřehlédnutelná. Kdyby byl notářský zápis ze dne [datum] sepsán se všemi náležitostmi, byl by výlučným vlastníkem nemovitostí ode dne vkladu práva do katastru nemovitostí žalobce, neexistoval by důvod pro podání žaloby na určení, že je bývalá manželka žalobce podílovou spoluvlastnicí nemovitostí, resp. taková žaloba by byla zamítnuta jako nedůvodná, a žalobci by nevznikla povinnost uzavřít s bývalou manželkou dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobce sice tuto dohodu uzavřel svobodně, nicméně k jejímu uzavření by nedošlo, kdyby byl notářský zápis ze dne [datum] sepsán řádně. Uzavření dohody bylo nezbytné k narovnání vzájemných vztahů mezi bývalými manželi. Žalobci nelze přičítat k tíži, že měl zájem na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem za situace, kdy nemovitosti užíval v dobré víře, že je jejich výlučným vlastníkem a na své náklady je rekonstruoval. Žalobce poukázal na konstantní judikaturu týkající se příčinné souvislosti (rozsudek Nejvy. soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 25 Cdo 1474/2011, rozsudek Nejv. soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 25 Cdo 4841/2009), a na to, že i kdyby další skutečnost spolupůsobila či mohla přispět ke vzniku škody, příčinná souvislost se nepřerušuje, pokud původní škodná událost zůstává tou skutečností, bez níž by k následku nedošlo; v úvahu pak přichází společná odpovědnost za tutéž škodu. Ke společné odpovědnosti za škodu žalobce dále poukázal na § 2918 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Žalobce neporušil míru obvyklé pozornosti, naopak jednal s úmyslem chránit svůj majetek a své zájmy. K zachování podílového spoluvlastnictví nesmí být nikdo nucen. Nelze ani dovozovat nedbalost žalobce ve smyslu § 2912 o.z. Soud prvního stupně nezohlednil, že dohoda byla podepsána v situaci, kdy již škoda na straně žalobce reálně existovala, neboť uplynutím 3 let od rozvodu manželství a nastolením domněnky dle § 150 odst. 4 obč. zák. vznikla žalobci škoda spočívající ve snížení hodnoty jeho majetku, o níž se dozvěděl na základě rozhodnutí Okresního soudu Plzeň – jih. K přerušení příčinné souvislosti tedy nedošlo, a z jednání žalobce nelze dovozovat ani jeho„ spoluzavinění“ na vzniku škody. Pochybení notáře při sepisu notářského zápisu konstatovaly Okresní soud Plzeň – jih a Krajský soud v Plzni zcela jednoznačně, své pochybení přiznal i sám notář JUDr. [příjmení], o neplatnosti notářského zápisu ze dne [datum] tak není pochyb. Posouzení platnosti notářského zápisu bylo pouze prejudiciální otázkou, její posouzení není pro jiné orgány veřejné moci závazné, a ani rozhodnutí dovolacího soudu by nemohlo zvrátit nesprávný úřední postup notáře. Soud I. stupně proto pochybil, když se nezabýval výší vzniklé škody, jež odpovídá tržní hodnotě spoluvlastnického podílu na nemovitostech. Ta byla stanovena v souvislosti s uzavřením dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví na základě místního šetření ke dni [datum] a vyplývá z dokumentu [právnická osoba] ze dne [datum]. Obvyklou cenu nemovitostí potvrdil též znalecký posudek [číslo] vypracovaný znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení]. Nárok na náhradu škody ve výši [částka] tak odpovídá tržní hodnotě příslušného spoluvlastnického podílu na nemovitostech. Námitky žalované týkající se devizového zákona byly nedůvodné, na žalobce se devizový zákon v roce [rok] nevztahoval, neboť již od roku 1996 měl v České republice povolen trvalý pobyt a podle § 1 písm. b) devizového zákona se považoval za tuzemce. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že žalobě plně vyhoví a žalované uloží povinnost k náhradě nákladů řízení, nebo aby napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

11. Žalovaná k odvolání uvedla, že se ztotožňuje s napadeným rozsudkem. Nebyly splněny zákonné podmínky odpovědnosti žalované za škodu, zejména není dána příčinná souvislost, když žalobce uhradil částku své bývalé manželce na základě dobrovolně uzavřené dohody. Žalovaná rovněž trvá na vznesené námitce promlčení. Žalovaná navrhla, aby napadený rozsudek byl potvrzen, a žalované byla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení.

12. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání při nařízeném jednání napadený rozsudek, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

13. Za účelem vyloučení veškerých pochybností o tom, jaký nárok je předmětem řízení (když žalobce uváděl rozsáhlá tvrzení o skutečnostech, jež nastaly po sepsání vadného notářského zápisu, a mohlo dojít k mylné interpretaci toho, v čem konkrétně žalobce spatřuje vznik škody, jejíž náhrady se domáhá) byl žalobce při jednání odvolacího soudu vyzván, aby jednoznačně specifikoval, v čem spočívá škoda, jejíž náhrady se domáhá, a kdy mu tato škoda vznikla. Žalobce poté uvedl, že škoda mu vznikla již se vznikem podílového spoluvlastnictví jeho a jeho bývalé manželky k předmětným nemovitostem, žalobce se však domáhá částky, již musel reálně vynaložit„ na obnovu původního stavu“ na základě dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, škoda tedy spočívá ve snížení majetku žalobce a žalovaná částka je polovinou tržní hodnoty Předmětných nemovitostí k datu uzavření dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Z tohoto upřesnění tedy vychází odvolací soud ve svém dalším posouzení.

14. Soud I. stupně učinil správná skutková zjištění, týkající se nedostatků notářského zápisu ze dne [datum] (neopatření notářského zápisu podpisem a razítkem notáře) a průběhu následných událostí - zejména že na základě tohoto notářského zápisu byl nejprve s účinky ke dni [datum] proveden vklad vlastnického práva žalobce k Předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí, a poté s odstupem řady let došlo na základě žaloby podané bývalou manželkou žalobce k určení, že Předmětné nemovitosti jsou v podílovém spoluvlastnictví žalobce a jeho bývalé manželky, když vzhledem k nedostatkům notářského zápisu shledal soud dohodu o zúžení SJM vtělenou do tohoto notářského zápisu neplatnou a dospěl k závěru, že nemovitosti zůstaly nejprve součástí SJM a uplynutím 3 let po rozvodu manželství se v důsledku zákonné domněnky vypořádání staly podílovým spoluvlastnictvím žalobce a jeho bývalé manželky.

15. Správný je též právní závěr o tom, že při sepisu notářského zápisu ze dne [datum] došlo k nesprávnému úřednímu postupu notáře ve smyslu § 5 písm. b) OdpŠk. Notář nedodržel při sepisu tohoto notářského zápisu ust. § 63 písm. i) zákona č. 358/1992 Sb., notářského řádu (ve znění účinném ke dni sepsání notářského zápisu), dle § 6 notářského řádu proto nelze pro nesplnění náležitostí stanovených notářským řádem považovat tento notářský zápis za veřejnou listinu. Dle konstantní judikatury (např. rozsudek Nejv. soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 28 Cdo 2217/2009) je při posuzování toho, zda se notář dopustil nesprávného úředního postupu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., třeba brát v úvahu jak formální náležitosti kladené notářským řádem na notářské zápisy, tak obsahovou stránku právního úkonu – je třeba dbát na to, aby úkony účastníků činěné formou notářského zápisu nebyly zpochybnitelné po stránce formální ani hmotněprávní.

16. Dle ust. § 5 OdpŠk a § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu tímto nesprávným úředním postupem způsobenou. Předpoklady odpovědnosti za škodu jsou v daném případě nesprávný úřední postup, vzniky škody a příčinná souvislost mezi nimi.

17. Skutečnosti, v nichž žalobce spatřuje vznik škody (vyplacení vypořádacího podílu na základě uzavření dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví v roce 2017) však v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem nejsou.

18. Příčinná souvislost je dána tehdy, pokud by ke škodě nedošlo nebýt konkrétního jednání. Nemusí se jednat o příčinu jedinou, nýbrž postačuje, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, který má být odškodněn (srov. rozsudky Nejv. soudu sp. zn. 25 Cdo 786/99 ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 1329/2019 ze dne [datum rozhodnutí]). Podle teorie adekvátní příčinné souvislosti je příčinná souvislost dána tehdy, jestliže je škoda podle obecné povahy, obvyklého chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního úkonu nebo škodné události za současného prokázání, že by škoda nebyla nastala bez této příčiny.

19. Odvolací soud zcela souhlasí se závěrem soudu I. stupně, že mezi nesprávným úředním postupem a uzavřením dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, resp. vyplacením vypořádacího podílu [částka], příčinná souvislost dána není. Žalobce nebyl povinen ani nikterak nucen k tomu, aby podílové spoluvlastnictví s bývalou manželkou zrušil a vypořádal, případně aby je vypořádal právě tímto způsobem. Uzavření dohody i její obsah závisely na rozhodnutí žalobce, a toto rozhodnutí bylo nezávislé na jednání škůdce. Pohnutku k určitému jednání nelze zaměňovat s příčinou vzniku škody (viz rozsudky Nejv. soudu sp. zn. 25 Cdo 3718/2008 ze dne [datum rozhodnutí], a sp. zn. 30 Cdo 4879/2015 ze dne [datum rozhodnutí]).

20. Vzhledem k závěru o nedostatku příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou škodou nemohly být podmínky odpovědnosti za škodu v daném případě splněny, bylo proto nadbytečné zabývat se otázkou výše škody, jakož i dalšími námitkami vznesenými stranou žalovanou.

21. Nad rámec uvedeného odvolací soud dodává, že nelze vyloučit, že v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem notáře vznikla žalobci jiná škoda než ta, jejíž náhrady se žalobce domáhal v tomto soudním řízení. Na základě prokázaného skutkového děje by např. bylo možné dospět k závěru, že v důsledku nesprávného úředního postupu notáře se žalobce nestal výlučným vlastníkem Předmětných nemovitostí a vznikla mu tak škoda ve formě ušlého zisku, neboť nedošlo k rozmnožení jeho majetkových hodnot, ač se to dalo očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí. Takovou škodu však žalobce v řízení neuplatňoval a soudy, vázány žalobním návrhem, se naplněním podmínek odpovědnosti za tento druh škody zabývat nemohly.

22. S ohledem na shora uvedené byl závěr soudu I. stupně o nedůvodnosti žaloby, jenž vedl k jejímu zamítnutí, správný. Zcela správně a v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. a vyhláškou č. 254/2015 Sb. rozhodl soud I. stupně též o nákladech řízení.

23. Odvolací soud proto napadený rozsudek v obou výrocích podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrdil.

24. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř., když procesně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů nezastoupeného účastníka dle § 2 odst. 3 vyhl. 254/2015 Sb. za 1 úkon právní služby (účast u odvolacího jednání) ve výši [částka].