o určení vlastnického práva

1. Shora uvedeným rozsudkem soud I. stupně nepřipustil změnu žaloby na určení, že žalobce je vlastníkem označených nemovitostí (výrok I.), zamítl žalobu na určení, že vlastníkem bytové jednotky [číslo] v domě č. p. [číslo] na pozemku p. č. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, se spoluvlastnickými podíly o velikosti 11101/1627256 na společných částech domu č. p. [číslo] a se spoluvlastnickými podíly o velikosti 11101/1627256, na pozemcích p. č. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, p. č. [číslo], ostatní plocha, ostatní komunikace, p. č. [číslo], ostatní plocha, jiná plocha, p. č. [číslo], ostatní plocha, zeleň, p. č. [číslo], ostatní plocha, jiná plocha, p. č. [číslo], ostatní plocha, jiná plocha, p. č. [číslo], ostatní plocha, zeleň, p. č. [číslo], ostatní plocha, zeleň, p. č. [číslo], ostatní plocha, jiná plocha, p. č. [číslo], ostatní plocha, jiná plocha, p. č. [číslo], ostatní plocha, jiná plocha, p. č. [číslo], ostatní plocha, zeleň, p. č. [číslo], ostatní plocha, jiná plocha, p. č. [číslo], ostatní plocha, jiná plocha, p. č. [číslo], ostatní plocha, jiná plocha, p. č. [číslo], ostatní plocha, ostatní komunikace, p. č. [číslo], ostatní plocha, zeleň, vše zapsáno na čísle LV [číslo] a čísle LV [číslo], obě vedené pro obec [adresa], katastrální území [adresa], je [právnická osoba], IČO [IČO], se sídlem [adresa], PSČ [adresa] (výrok II.), žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši 900 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.) a žalobci uložil povinnost zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro [adresa] doplatek soudního poplatku ve výši 3 000 Kč, do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV.).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal určení, že vlastníkem specifikované bytové jednoty (dále také Nemovitost) je [právnická osoba], s argumentací, že na tuto společnost převedl dne 20. 9. 2011 a dne 29. 9. 2011 finanční prostředky v celkové výši 14 982 331,16 Kč, byly určeny na koupi Nemovitosti s podmínkou, že vlastníkem se stane společnost [právnická osoba], zůstane jím nejméně po dobu patnácti let ode dne nabytí vlastnického práva, a poté vlastnické právo převede na žalobce. [právnická osoba] za část finančních prostředků Nemovitost koupila, následně žalobce zjistil, že vlastníkem Nemovitosti je podle katastru nemovitostí žalovaná. Žalobce očekává, že na něj v budoucnu bude převedeno vlastnické právo, má naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

3. Žalovaná namítala, že je vlastníkem Nemovitosti na základě usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne 19. 11. 2021, č. j. [spisová značka] (dále také Usnesení), které nabylo právní moci dne 28. 2. 2022. Právní mocí tohoto Usnesení přešla zabraná Nemovitost do vlastnictví státu. V souladu s právními předpisy bylo vlastnické právo státu a příslušnost hospodaření s tímto majetkem zapsáno do katastru nemovitostí. [Jméno žalované] je příslušný hospodařit s majetkem státu ve smyslu zákona č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Předmětná nemovitost byla zabrána podle § 101 odst. 2 písm. a) a e) trestního zákoníku. Žalovaná v souladu s § 1114 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, nabyla vlastnické právo k Nemovitosti originárním způsobem. Žalovaná dále namítala, že žalobce není k podání předmětné žaloby aktivně legitimován a že nemá naléhavý právní zájem na požadovaném určení, o určení vlastnického práva k Nemovitosti usilovala v řízení vedeném u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] společnost [právnická osoba], její žaloba byla pravomocně zamítnuta ke dni 13. 6. 2024 a dovolání ve věci bylo odmítnuto. Navrhla zamítnutí žaloby.

4. Soud I. stupně vyšel na základě nesporných skutečností a po provedeném dokazování ze zjištění, že žalovaná je na základě usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne 19. 11. 2021, č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 28. 2. 2022, zapsaná jako vlastník bytové jednotky č. [číslo] v domě č. p. [číslo] na pozemku p. č. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří se spoluvlastnickými podíly o velikostech 11101/1627256 na společných částech domu č. p. [číslo] a se spoluvlastnickými podíly o velikosti 11101/1627256 na pozemcích parcelních číslel uvedených ve výroku II. rozsudku. Krajským soudem v [adresa] bylo dne 19. 11. 2021 vysloveno zabrání věci v souladu s § 101 odst. 2 písm. a), písm. e) trestního zákoníku, mimo jiné i Nemovitosti, s odůvodněním, že rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne 24. 9. 2014, č. j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v [adresa] ze dne 30. 3. 2015, č. j. [spisová značka], byl [tituly před jménem] [jméno FO] uznán vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu podvodu a přečinu nedovoleného ozbrojování. V trestním řízení bylo shledáno, že v Usnesení vymezené věci včetně Nemovitosti byly sice ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], avšak byly opatřeny za peněžní prostředky pocházející z trestné činnosti [tituly před jménem] [jméno FO], kterým byla společnost [právnická osoba] ovládána, proto bylo vysloveno jejich zabrání dle trestního zákoníku. Stížnosti proti Usnesení podané stíhaným [tituly před jménem] [jméno FO] i společností [právnická osoba] byly zamítnuty usnesením Vrchního soudu v [adresa] ze 28. 2. 2022, č. j. [spisová značka]. Žalovaná je na základě Prohlášení o příslušnosti hospodařit s majetkem státu ze dne 5. 9. 2022 ve spojení s Usnesením příslušným katastrálním úřadem zapsaná jako vlastník Nemovitosti. Společnost [právnická osoba] se domáhala určení, že je vlastníkem Nemovitosti, Obvodní soud pro [adresa] její žalobu rozsudkem ze dne 18. 1. 2024, č. j. [spisová značka], zamítl, toto rozhodnutí bylo potvrzeno odvolacím soudem a Nejvyšší soud dovolání odmítl.

5. Soud I. stupně pro nadbytečnost zamítl návrh na dokazování dokladem o převodu finanční částky ze dne 20. 9. 2011 a 29. 9. 2011, svědeckou výpovědí jednatele [právnická osoba] [tituly před jménem] [jméno FO], a kupní smlouvou, neboť vše podstatné pro rozhodnutí ve věci měl za prokázáno již z provedených listinných důkazů.

6. Zjištěný skutkový stav soud I. stupně po právní stránce posoudil dle § 1114 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dle něhož rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci se vlastnického práva nabývá dnem, který je v něm určen. Není-li v rozhodnutí takový den určen, nabývá se vlastnického práva dnem právní moci rozhodnutí.

7. Dospěl k závěru, že na straně žalobce je dána aktivní legitimace k podání žaloby a je dán naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. na daném určení, neboť pouze žalobou na určení vlastnického práva by se žalobce mohl domoci změny zápisu vlastnictví v katastru nemovitostí. Ve věci je dán nedostatek pasivně legitimovaných účastníků, neboť domáhal-li se žalobce určení, že vlastníkem Nemovitosti je společnost [právnická osoba], tato měla být účastníkem řízení, již z tohoto důvodu musela být žaloba zamítnuta. Vysvětlil, že žalobce v závěrečném návrhu požadoval změnu žaloby (nešlo o opravu žaloby), tak že vlastníkem Nemovitosti je on sám. Tato změna žaloby nebyla připuštěna (§ 95 odst. 2 o.s.ř.) s ohledem na již provedené a ukončené dokazování. Současně dospěl k závěru o nedůvodnosti žaloby, když Nemovitost byla na základě Usnesení zabrána, a stát ji v souladu s § 1114 o. z. nabyl právní mocí rozhodnutí soudu, tedy originárním způsobem. Vlastnické právo k Nemovitosti přešlo na základě usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne 19. 11. 2021, č. j. [spisová značka], na stát.

8. Dodal, že otázky, zda žalobce poskytl finanční prostředky společnosti [právnická osoba] k nákupu Nemovitosti a týkající se existence dohody mezi žalobcem a touto společností, měly být případně řešeny v rámci trestního řízení a zabrání věci, nikoliv v rámci tohoto řízení.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř., jejich náhradu přiznal úspěšné žalované, jejich výši stanovil podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., tj. 300 Kč za každý ze tří úkonů (převzetí a příprava právního zastoupení, písemné vyjádření k žalobě ze dne 20. 2. 2025 a účast na jednání soudu dne 18. 3. 2025), celkově 900 Kč. Žalobci uložil povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, podle položky č. 4 bodu 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků.

10. Rozsudek, výslovně výrok II. a III., napadl žalobce včasným odvoláním. Namítal, že soud I. stupně nezjistil řádně skutkový stav, když neprovedl výslech navrženého svědka [tituly před jménem] [jméno FO], jímž měla být prokázána tvrzení žalobce o převodu finančních prostředků na účet [právnická osoba], za účelem nákupu Nemovitosti, s podmínkou, že tato společnost bude jejím vlastníkem a po uplynutí nejméně 15 let Nemovitost převede na žalobce. Také namítal, že výslechem uvedeného svědka mělo být prokázáno, že žalobce se svědkem je od roku 2011 společníkem obchodní společnosti [právnická osoba] registrované v obchodním rejstříku [adresa], že ani žalobce, ani tato společnost nevěděla o trestním řízení vedeném v České republice, že [právnická osoba] nebyla v trestním řízení v postavení obžalované ani v postavení zúčastněné osoby, že výslechem svědka měla být zpochybněna správnost rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne 24.9.2014 č.j. [spisová značka], podle něhož [tituly před jménem] [jméno FO] předstíral, že je společníkem obchodní společnosit založené v [adresa]. S odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 28.4.2020 sp. zn. IV. ÚS 3835/19 dovozoval, že neměl být odmítnut důkaz, kterým měla být vyvrácena vyvratitelná domněka presumpce správnosti existujícího rozhodnutí. Rozsudek soudu I. stupně měla za nepřezkoumatelný a zmatečný a navrhl, aby byl v napadených výrocích zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení.

11. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla potvrzení napadeného rozsudku pro jeho věcnou správnost, neboť soud I. stupně žalobu zcela správně zamítl pro nedostatek pasivně legitimovaných účastníků a z důvodu, že žalovaná Nemovitost nabyla v souladu s ust. § 1114 o.z., originálním způsobem.

12. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek, v mezích odvoláním vymezených, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, dle ust. § 212 a § 212a o.s.ř., a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

13. Soud I. stupně ve věci provedl dostatečné dokazování, správně zjistil skutkový stav a věc správně posoudil po právní stránce.

14. Žalobce se domáhal určení, že vlastníkem Nemovitosti je [právnická osoba], jinak řečeno se domáhal určení vlastnictví ve prospěch třetí osoby, a za situace, kdy tato třetí osoba nebyla účastníkem řízení, je dán nedostatek věcné legitimace v řízení, pro niž je nutno žalobu zamítnout (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24.3.2010 sp. zn. 29 Co 2300/2008, dle něhož je nesprávný názor, že žalobu na určení vlastnictví předmětných nemovitostí třetí osoby lze úspěšně podat i tehdy, není-li tato osoba účastníkem řízení). Nad rámec uvedeného odvolací soud dodává, že žalobcem navržená změna žaloby nemohla být soudem I. stupně připuštěna i z důvodu, že pokud by připuštěna byla, žalobní petit by byl v rozporu s žalobními tvrzeními.

15. Soud I. stupně také správně dovodil, že žaloba není důvodná, neboť žalovaná se stala vlastnicí Nemovitosti na základě usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne 19. 11. 2021, č. j. [spisová značka], ve spojení s usnesením Vrchního soudu v [adresa] ze dne 28. 2. 2022 č.j. [spisová značka], dnem 28. 2. 2022, kdy toto usnesení nabylo právní moci, v souladu s ust. § 1114 o.z. Na tom nemůže nic změnit odvolací argumentace žalobce, ostatně dílem shodnou a dílem obdobnou argumentací se již zabývaly soudy v řízení o žalobě [právnická osoba] o určení vlastnictví k Nemovitosti vedeném u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] (rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 18.1.2024 č.j. [spisová značka], rozsudek Městského soudu v [adresa] ze dne 21.5.2024 č.j. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.11.2024 č.j. [spisová značka]) a neshledaly ji opodstatněnou. Žalobce se prostřednictvím odvolacích námitek, týkajících se zejména neprovedení výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO], domáhá přezkoumání postupu v trestním řízení a přezkoumání správnosti rozhodnutí v trestním řízení, k tomu jsou však příslušné orgány činné v trestním řízení, nikoli civilní soud. Pro rozhodnutí v této věci je naprosto irelevantní, zda žalobce poskytl [právnická osoba] finanční prostředky na nákup Nemovitosti, jaká dohoda byla mezi žalobcem a [právnická osoba] uzavřena ohledně převodu vlastnictví k Nemovitosti v budoucnu, zda žalobce je či není s [tituly před jménem] [jméno FO] společníkem obchodní společnosti registrované v [adresa]. Žalobce naprosto nepřípadně dovozuje, že by výslechem svědka v civilním řízení mohla být vyvrácena správnost pravomocného rozhodnutí v trestním řízení a nepatřičně odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 28.4.2020 sp. zn. IV. ÚS 3835/19, které se týkalo výlučně zpochybnění doručení soudní písemnosti, presumpce správnosti doručenek.

16. Odvolací soud nesdílí názor žalobce, že napadený rozsudek je nepřezkoumatelný a zmatečný, že se soud I. stupně v průběhu řízení dopustil takových procesních pochybení, která by mohla mít vliv na věcnou správnost rozsudku. Naopak má za to, že odůvodnění rozsudku vyhovuje požadavkům ust. § 157 odst. 2 o.s.ř., své skutkové i právní závěry soud I. stupně srozumitelně vyložil, není žádných pochyb o tom, proč soud I. stupně rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích rozsudku. Ostatně přezkoumatelnost rozsudku se poměřuje tím, zda odvolatel byl schopen formulovat odvolací námitky, zda bylo pro účastníky nepochybné jak a proč bylo soudem rozhodnuto (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22.2.2017 sp. zn. [spisová značka]).

17. S ohledem na vše shora uvedené dospěl odvolací soud k závěru, že rozsudek soudu I. stupně je věcně správný a proto jej v napadených výrocích potvrdil podle ust. § 219 o.s.ř.

18. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř., jejich náhrada byla přiznána i v této fázi řízení úspěšné žalované. Náklady žalované v odvolacím řízení tvoří dvě paušální náhrady nezastoupeného účastníka po 300 Kč podle § 1 odst. 1, 3, § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., za vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání.